Kriegsmarine vítězí

Téma věnované událostem a lidem druhé světové války.

Moderátoři: Dekl, Atlantis, Vals, Royal

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4638
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od Atlantis » 19 led 2010, 17:10

Ponorková kampaň sice byla vážná, ale mám pocit, že nikdy nedokázala Británii opravdu efektivně odstřihnout od zásobování a zbytek impéria od produkce z mateřských ostrovů. Konvojů bylo prostě příliš mnoho a ponorek příliš málo.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Lajgor
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1357
Registrován: 24 bře 2009, 13:39
Kontaktovat uživatele:

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od Lajgor » 20 led 2010, 09:14

Atlantis píše:Ponorková kampaň sice byla vážná, ale mám pocit, že nikdy nedokázala Británii opravdu efektivně odstřihnout od zásobování a zbytek impéria od produkce z mateřských ostrovů. Konvojů bylo prostě příliš mnoho a ponorek příliš málo.
Ponorek bylo málo, ale je třeba vzít v potaz fakt, kdy se stal zastánce ponorek Dönitz vrchním velitelem námořnictva - až konec ledna 1943. Do té doby ponorky neměly priorotu - i když je pravda, že Speer dokázal pro Dönitz zvýšit produkci ponorek. Na konci 43 měli už spojenci letadla dlouhého doletu, kt. fakticky rozhodla Bitvu o Atlantik.

Myslím, že pokud by Německo na ponorky vsadilo už před válkou nebo na počátku války mohlo to být ještě zajímavé
:worship:
"Má li moje říše zemřít, zemřu s ní!" [Konstantin XI.]

Christian Soren Lajgor - Konseilspræsident Jeho královské milosti Christiána IX. Německo 1866 Obrázek
Verrasion Lajgorion - první mág Gnómské rady a Velký řemeslník HETHARIA Obrázek
Lajgoron z Dolu - druhý purkmistr Dolských měst Hetharia založení Kalwenu Obrázek
Georgio L. Manin - dóže benátský ITÁLIE 1796 Obrázek
Kandrael Ithalasion - Lord kapitán Šerých plášťů HETHÁRIE 5 Obrázek

Erik Erikson
Podpraporčík
Podpraporčík
Příspěvky: 365
Registrován: 19 čer 2009, 11:04

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od Erik Erikson » 20 led 2010, 11:43

Podíváme-li se na výsledky ponorkové války, kterou Německo vedlo na spojeneckých obchodních linkách v Atlantiku a Středomoří, tak dojdeme k závěru, že Británie mezi lety 1939-1942 ztrácela mnohem více lodního prostoru, ve srovnání se ztrátami německých ponorek ve srozvntelném období. Číselně to vypadalo takto:
1939- potopeno 8 ponorek, ztraceno 810 000 BRT
1940- potopeno 22 ponorek, ztraceno 4 407 000 BRT
1941-potopeno 35 ponorek, ztraceno 4 398 000 BRT
1942-ptotpeno 85 ponorek, ztraceno 8 245 000 BRT
Z těchto čísel vyplývá, že německá taktika by bývala možná i slavila úspěchy, bylo-li by k dispozici patřičné množství ponorek a rychlých hladinových sil. Z tohot pohledu se pak stavba bitevních kolosů jako Bismarck, Tirpitz, Scharnhorst a Gneisenou jeví jako zbytečné mrhání časem a prostředky, které mohly být efektivněji investovány do výstavby německých podmořských sil. Stejně tak je nutné nezapomínat, na již zmíněné letectvo, které po zisku francouzských základen mohlo napadat spojenecké konvoje hluboko na širém moři, zejména díky takovým strojům, jakým byl Focke Wulf 200, se svojím akčním rádiem skoro 3500 km (někde uváděno až 4450 km). Také je třeba nezapomínat na pomocné křižníky, které zejména v Indickém oceánu a jižním Pacifiku, využívaje neutrální přístavy, napadaly spojenecké obchodní trasy v prostorech, kde se s nepřátelskou aktivitou vůbec nepočítalo. Asi nejslavnější je pak potopení těžkého křižníku HMAS Sydney pomocným křižníkem Kormoran hluboko ve vodách Indického oceánu.

Co se týče toho Bismarcku a přesile/nepřesile při lovu na něj, tak proti této jediné lodi byly po potopení Hoodu nasazena celá Home Fleet, dále Svaz H plující z Gibraltaru, kam musely být stažené lodě z Malty a Alexandrie, a dále všechny lodě, které se v tu chvíli nacházely v prostorách severního a středního Atlantiku. I tak byla nakonec německá loď dostižena a potopena zřejmě kvůli mylnému úsudku velitele německého svazu admirála Lütjense, který navrhoval nebezpečnou plavbu západně od Irska směrem k bretaňským přístavům, oproti návrhu námořního kapitána Lindemanna, velitele lodi, prosazujícího za každou cenu návrat zpět Dánským průlivem a Sevením mořem, podél norskýc fjordů, doplou až do severoněmeckých přístavů.

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4638
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od Atlantis » 20 led 2010, 20:22

Průser byla ovšem takřka totální nespolupráce mezi letectvem a námořnictvem. Ono by i Německo mělo těch ponorek dost, kdyby ty věděli, kam mají plout. Drtivá většina doby na moři bylo prostě hledání konvoje...mít říše lépe organizovaný průzkum, více letadel s dlouhým doletem, mohlo to být pro Spojence mnohem, mnohem krušnější.
Pro Němce v podstatě obrovská škoda, že neměli až do 44 žádný kvalitní strategický bombardér. Mít něco na úrvni v roce 41-42,. dal se využívat pro průzkum a od roku 43/44 s vyvinutím protilodních střel fritz-x a Hs-293 se pro říši válka v Atlantiku zdaleka nemusela vyvíjet tak nepříznivě, jak se od 2/2 tohoto roku vyvíjela.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Erik Erikson
Podpraporčík
Podpraporčík
Příspěvky: 365
Registrován: 19 čer 2009, 11:04

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od Erik Erikson » 22 led 2010, 11:43

Tak ohledně té efektivity německého válečného hospodářství jenom to, že i přes fakt, že v letech 1941/1942 mělo Německo k dispozici de facto průmyslový potenciál většiny Evropy, tak nebylo schopné se ve finální výrobě vyrovnat Sovětskému svazu. To bylo způsobené hlavně roztříštěností pravomocí v oblastni výroby, když za válečnou výrobu mimo ministerstva válečné výroby zodpovídaly také Hermann Göring Reichswerke, Todtova pracovní organizace, Algemeine-SS, velký podíl měly i koncerny jako IG-Farben, Krupp, Volkswagen a hodně dalších. Navíc při decentralizaci a organizačním chaosu 3. říše, když se výroba organizovala přes zvláštní pověřence, dohližitele na čtyřletý plán,.. je patrné, že nějaká jednotná koncepce se prosazovala velice obtížně.

Co se týče těch těžkých bombardérů, tak třeba zmíněný Focke Wulf 200 měl byl čtyřmotorový bombardér, jehož některé verze měly dolet přes 4 500 km a nosnost více než 2 000 kg bomb, byl k dispozici již na začátku války. Jinak ale větší množství těžkých bombardérů mělo Německo až v době, kdž bylo o výsledku války již rozhodnuto.

Jinak hlavní problém relativního neúspěchu Vlčích smeček bych asi viděl v prolomení německého námořního šifrovacího klíče, což mělo za následek, že konvoje mohly být odkláněny z ohrožených tras. O tom svědčí i fakt, že když Němci přešly na nový šifrovací klíč, tak před jeho rozluštěním rapidně vzrostly britské ztráty způsobené torpédováním. Dalším význaným bodem hovořícím proti Kríegsmarine, byla schopnost spojeneckých letadel pokrýt od roku 1943 i střední Atlantik a tím pádem i výrazně zkvalitnit protiponorkovou ochranu konvojů mezi Newfoundlandem a západním pobřežím Irska.

Uživatelský avatar
Lulina
Rotný
Rotný
Příspěvky: 118
Registrován: 08 zář 2009, 07:09
Bydliště: Moskevské předměstí K.Vary

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od Lulina » 22 led 2010, 20:23

Myslím, že je třeba zmínit, že Focke Wulf 200 Condor byl původně civilní dopravní letoun držící např. předválečný rekord v letu přes Atlantik. Jako takový měl pro vojenské účely naprosto nevyhovující konstrukci, která nebyla dostatečně robustní apod. Jeho nosnost byla relativně nízká a těžko snášel zátěž vojenského nasazení. Kromě toho jich bylo k dispozici velmi málo. Německo vyvíjelo už před válkou tzv."Ural bomber" u Heinkela, ale projekt provázeli konstrukční problémy, především s nezvyklou konstrukcí motorů, byl i na čas přerušen, jeho výsledkem byl nepříliš povedený Heinkel 179 Greif, ovšem v době kdy by mohl přijít konečně do výroby už Německo jednak soustředilo letecké kapacity téměř výhradně na stíhačky a druhak jeho výroba už neměla smysl.
Vlčí smečky byla revoluční taktika , která sklízela ohromující úspěchy v první fázi bitvy o Atlantik, kdy spojenci neměli dostatek eskortních lodí, protiponorkovou taktiku, letecké krytí, prostě nic. Dönitz věděl, že s ní nevystačí navždy a dokázal pružně reagovat. Spojenci se rychle učili, postupně zesilovali eskorty konvojů, zlepšovali taktiku, přišli eskortní letadlové lodě
a Liberatory. Dönitz pak např.přesunul čluny k pobřeží USa a do Karibiku, tzv."zlaté časy" apod. Kromě toho, spojenecké prolomení Enigmy a z ní plynoucí odklon konvojů Němci kompenzovali úspěchy své B-dienst. U odborníků panuje shoda, že pozdější úspěchy v protiponorkovém boji jsou kombinací několika faktorů. Pronikavého zlepšení radarové techniky, zavedení HF/DF, letecké pokrytí, informace z "Ultry" a dostatek eskortních lodí s dobře vycvičenými posádkami.
"Běda vojevůdci, který přichází na bojiště s nějakým systémem".
Napoleon Bonaparte

Uživatelský avatar
stepan-hawk
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1422
Registrován: 16 říj 2006, 19:04
Bydliště: královská část Prahy. :-)

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od stepan-hawk » 24 led 2010, 14:11

Ohledně střetnutí bismarck vs hood, tak převaha byla jednoznačně na straně britských lodí. Fakticky dvojnásobná, protože hood i POW byly zhruba na úrovni Bismarku. (B - 8*381 H- 8*381, POW 10*356) to že v souboji se ukázalo, že POW je nedodělaný a Hood má pancéřování, které se nevyplatilo už třem britkcým křižníkům u jutska je věc druhá. Myslím, že to zvorali hlavně němci. V tu chvíli mohli zkusit pronásledovat POW a poté co by ho potopili (a že by to asi zvládli) by se mohli vrátit do Německa a při druhém pokusu o průnik do atlantiku by jim bránilo o dvě lodi méně. Možná i o tři pokud by se jim podařilo nahnat Suffolk nebo Norfolk. A pokud by je mohl doprovázet při dalším pokusu i Tirpitz. A pak si to zkuste zastavit.

Ohledně letadel na letadlovkách... nevím, ale myslím, že je správná poznámka na téma Bf-109 T. Jako palubní letoun byl na ho...dně málo procentech použitelnosti.

Bismarck byl zastaven více méně náhodou. Nicméně myslím, že náhodný zásah se mohl udát častěji. A pokud by po nějakém jiném zásahu byla poblíže loď na vlečení tak to mohlo být snadno zachranitelné. Vemte si pacifik jak daleko se tam táhly i poškozenější lodě. Lutjens byl taky debl, že když už vysílal tu dlouhou zprávu, tak že nevyslal i žádost o stíhací podporu. Myslím že s tím když by se britům ztrácely průzkumné letouny tak by se jim Bismark hledal o dost hůře.
Visi, veneri, vodpali původní verze Ceasarova výroku než se ještě jednou zamyslel. ;-)

v čechách 1526 purkmistr olomoucký.

V Itálii 1494 sultán Sulejmán vládce náš, pán všeho muslimského světa. :-)

Erik Erikson
Podpraporčík
Podpraporčík
Příspěvky: 365
Registrován: 19 čer 2009, 11:04

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od Erik Erikson » 24 led 2010, 15:09

Tak ohledně toho pronásledování Bismarcka v Dánském průlivu, tak je nutné zmínit i to, že britská admiralita věděla pouze to, že Bismarck opustil Gdyni a pak od norského hnutí odporu, že byl spatřen při průjezdu Skagerrakem a Kattegatem, jak míří společně s další velkou hladinovou lodí a svazem čtyř torpédoborců někam do Severního moře a pouze intuitivně tušili, že jeho konečným cílem je průnik do Atlantiku. Stejně tak dobře mohl plout do severního Norska na podporu německé 20. horské armádě při očekávaných bojích o Rybářský poloostrov, nebo se pokusit narušit námořní komunikace před Murmanskem. Z toho taky pramení ta síla britského svazu, který nakonec na Bismarck narazil.

Co se týká samotného souboje, tak bych k tomu výčtu počtu děl ještě připočetl 8x 203 mm děla na lodi Prinz Eugen. Když lodi na sebe narazili, tak německý svaz plul v kýlové linii, zatímco britský svaz viceadmirála Hollanda se pokusil k Němcům přiblížit z boku, takže Hood mohl na počátku přestřelky využít pouze polovinu ze svých děl. To vše za situace, když granáty dopadaly skoro kolmo na britské lodě, takže do míst, kde byl Hood nejslaběji pancéřován. Navíc prvních několik minut se ani Prince of Wales, ani Hood nezaměřili na Bismarck, ale vzhledem ke značné vzdálenosti a podobné siluetě obou německých lodí, se nejprve zaměřili na Prize Eugena. Hlavní vinu za ztrátu Hooda tak nese jeho špatná konstrukce, chybná strategie viceadmirála Hollanda, kvůli níž nemohli Britové dlouho využít své palebné převahy, a také i mylný úsudek posádek bristkých plavidel. Ohledně toho následného pronásledování bych to neviděl tak optimisticky, protože Lütjens nemohl tušit, neplují-li k místu střetnutí další britské lodě, navíc byl Bismarck několikrát zasažen a měl vyřazený přední radar. Prinz Eugen byl také poškozen následkem několika blízkých výbuchů, takže jeho rozhodnutí opustit bojiště a zamířit do přístavu bylo správné. Chybou pak byla ale admirálova snaha doplout do Francie, namísto bezpečnější cesty zpět podél norského pobřeží.

Co se týká Focke-Wulfu 200, tak sice neměl závratnou nosnost, ale svým doletem byl očima německých ponorek a ačkoliv jeho nálety na konvoje nemusely být tak nebezpečné, tak i fakt, že spojenecké konvoje byly zranitelné stovky kilometrů od pobřeží, znamenal pro ostrahu těchto konvojů další hrozbu, s níž se museli potýkat.

Jenom ještě něco k zamyšlení. Původně měl být svaz admirála Lütjense tvořen nejenom Bismarckem a Prinzem Eugenem, ale i bitevními křižníky Scharnhorst a Gneisenou, které ovšem krátce před vyplutím najely na minu a musely být dlouho opravovány. Zůstane tak otázkou, jak by vypadalo německé snažení, kdyby se o průnik podařil celý tento svaz. Zda by to znamenalo jenom větší ztráty na německé straně, nebo by Hood nemusel být pro Home Fleet jedinou ztracenou lodí a rozpoutala by se pravá Bitva o Atlantik...

generalisimus
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1774
Registrován: 30 črc 2006, 13:10
Kontaktovat uživatele:

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od generalisimus » 24 led 2010, 18:09

štěpán:Zajímavé.Navíc od konce roku 41 by museli Britové rovněž řešit válku s Japonskem.

I když je otázkou k čemu by Němcům takový "nezastavitelný" svaz byl.Britové by je možná nedokázali zničit,ale dokázali by je sledovat a konvoje odklánět.
Na druhou stranu by takový svaz měl rychlost okolo 30 uzlů.Jaká byla průměrná rychlost konvojů(obzvlášť těch větších).Tak 23 uzlů,řekl bych.
Třída Gneisenau a Prinz Eugen nesli průzkumná Ar196(rádius přes 1000km).Navíc se nabízí koordinace hladinové lodě+vlčí smečka..........
Arzael Uthor,Vrchní kapitán Šerých plášťů království terenijského

Uživatelský avatar
stepan-hawk
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1422
Registrován: 16 říj 2006, 19:04
Bydliště: královská část Prahy. :-)

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od stepan-hawk » 24 led 2010, 18:45

Bismarck nesl 5 x Ar196. Takže průzkum měl i vlastní.

A ohledně pronásledování: POW měl maximální rychlost 28 uzlů zatímco Bismarck 30. Jednoduchá matematika.

A ohledně škod: prakticky nic. Pouze lehké zaplavování jedné kotelny a pár proražených nádrží. Kde jsi vzal info o poškození radaru?
Tedy na Bismarku. Na POW zničený můstek, zničena koordinace palby a navíc selhávala děla. (Ovšem kůli nedodělkům nikoli kůli zásahům.) Použitelných měl v tu chvíli 5 * 356. Tj. nic moc.

Ta Holandova taktika rychlého přibližování měla původ právě ve vědomí slabého pancéřování muničních skladišť zeshora. Takže zrovna tohle bych nekritizoval.
Visi, veneri, vodpali původní verze Ceasarova výroku než se ještě jednou zamyslel. ;-)

v čechách 1526 purkmistr olomoucký.

V Itálii 1494 sultán Sulejmán vládce náš, pán všeho muslimského světa. :-)

Erik Erikson
Podpraporčík
Podpraporčík
Příspěvky: 365
Registrován: 19 čer 2009, 11:04

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od Erik Erikson » 24 led 2010, 20:49

Tak ohledně těch škod, tak Prinz Eugen utrpěl jenom pár škrábanců, jinak zůstal nezasažen. Bismarck utrpěl v boji tři zásahy, ta jedna zaplavená kotelna bylo 2 000 tun mořské vody, takže loď plula s přídí zaraženou do vln. Navíc Bismarck ztrácel naftu a vinula se za ním dlouhá stopa unikajícího paliva. Přední radar byl poškozen (materiály teď nemám doma, ale snad by se k tomu i na netu něco našlo) otřesy z palby vlastních děl ráže 380 mm. Za těchto podmínek by se pronásledování Prince of Wales jevilo jako zbytečné riziku, když Lütjens nemohl tušit, není-li na blízku nějaká další britská flotila.

Ohledně Hollandovi viny/neviny, tak přiblížení se pod ostrým úhlem bylo určitě správné rozhodnutí, jenom to de facto eliminovalo britskou převahu v dělěch ráže 300+, což nakonec mělo tragické následky. V době kdy byl Hood zasažen, už Holland v reakci na to, že byl německými děli zarámován a loď dostala několik zásahů, se snažil srovnat kurz s německým sborem, aby se zapojila i zadní děla, avšak k tomu už neměl dost času.

Ohledně případné činnosti "supersvazu", tak pokud by Němci dokázali utajit jeho přítomnost v Atlantiku alespoň na pár dní, tak by to pro konvoje znamenalo obrovské riziko. Stačí jenom vzpomenout na činnost Scharnhorstu a Gneisanau během bojů v Norsku... Každopádně by to byla hrozba, na níž by musela Admiralita rychle a pružně reagovat.

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4638
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od Atlantis » 24 led 2010, 21:18

Admiralita by dle mě ve všech případech reagovala stejně...letectvem. Pravděpodobně i proto, že by nic jiného po ruce nebylo. Mohlo by se tak zjistit o půl roku dříve, že velké hladinové lodě mají proti leteckým útokům bez vlastního leteckého deštníku ne zrovna příjemnou pozici.

Spíše se divím, že pluli kompletně bez doprovodu menších plavidel...co těžké křižníky? Co torpédoborce? Bylo to čistě kvůli dojezdu?
Jinak ano, návrat byl asi nejlepším možným řešením. Britové by měli o loď míň, Němci zakrátko o loď víc.
btw: Kdy byla dokončena oprava G+S ?
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Erik Erikson
Podpraporčík
Podpraporčík
Příspěvky: 365
Registrován: 19 čer 2009, 11:04

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od Erik Erikson » 24 led 2010, 21:44

Tak německý svaz měl být podle původních plánů tvořený bitevní lodí Bismarck, bitevními křižníky Scharnhorst a Gneisenau, těžkým křižníkem Prinz Eugen a flotilou čtyř torpédoborců. V reálu to vypadalo tak, že všechny zmíněné křižníky v průběhu několika týnů najely na minu, ale jenom Prinz Eugen mohl být dostatečně rychle opraven. Ohledně těch torpédoborců, tak ty z důvodu malé kapacity jejich nádrží je doprovodili pouze do Severního moře, kde se odpoutaly a zamířili myslím do Norska. Zbylé lodě byly opraveny v průběhu roku 1941, když během toho roku podnikl např. Scharnhorst nájezdy na námořní komunikace v Atlantiku a potopil přes dvacet obchodních plavidel.

Co se týká možností Admirality, tak nasazení letectva by jistě bylo jednou z prvních možností, ale za situace, když by v severním Atlantiku rychle zmizelo několik lodí a bylo napadeno několik konvojů, bylo by to otázkou dní, než by Royal Navy shromáždila patřičné námořní síly, jimiž by mohla reagovat na hrozbu. Absence leteckého krytí je opravdu ale pro německé loďstvo silně limitující a neschopnost zajistit svým hladinovým plavidlům náležitou ochranu je stála ztrátu Bismarcku. A to všechno v situaci, když sami Němci během norské kampaně dokázali slabost nechráněných hladinových lodí v konfrontaci se silnými bombardovacími svazy...

Uživatelský avatar
stepan-hawk
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1422
Registrován: 16 říj 2006, 19:04
Bydliště: královská část Prahy. :-)

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od stepan-hawk » 28 led 2010, 22:06

Ohledně účinnosti letectva tak trochu o tom napovvídá když proplouvaly S + G průlivem. Sice to bylo v oblasti ochrany stíhači, ale přes spoustu svržených bomb nějak nic.

Já s tím radarem opravdu myslel že se to stalo až při náletu letadel z victorious. Pardon. Měl jsem to špatně založený v paměti.

I kdyby byl poblíž nějaký další svaz tak by chvíli od spatření trvalo než by Bismarka dostihl. Navíc dostihnutelný byl v tu dobu už jedině Repulsem a renownem. Což byly lodě horší než hood. Takže by to mohlo být ještě nepříjemnější.

Myslím,že měli sejmout POW a zkusit cestou zpět poškádlit Sufolk a Norfolk. Ale buďme rádi, že to neudělali.
I když by je spíše nedohnal pokud by nezaspali.
Visi, veneri, vodpali původní verze Ceasarova výroku než se ještě jednou zamyslel. ;-)

v čechách 1526 purkmistr olomoucký.

V Itálii 1494 sultán Sulejmán vládce náš, pán všeho muslimského světa. :-)

Erik Erikson
Podpraporčík
Podpraporčík
Příspěvky: 365
Registrován: 19 čer 2009, 11:04

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od Erik Erikson » 01 úno 2010, 21:48

Ono je opravdu těžké spekulovat o tom, co měl Lütjens udělat, nebo neudělat. Z čistě vojenského hlediska by se sice pronásledování Prince of Wales dalo ospravedlnit jako pokus o kompletní eliminaci britského svazu, ale je nutné nezapomínat že posláním Kriegesmarine nebyl oteřený střet s Home Fleet, ale napadání námořních komunikací. Z tohoto úhlu postupoval Lütjens přesně podle německé vojenské doktríny a jeho počínání nemohlo být při případném neúspěchu nijak napadeno jeho případnými konkurenty na admiralitě. Samozřejmě že by potopení této nové britské lodě bylo společně s potopením Hoodu bráno málem jako druhý Skagerrak, ale byl by to risk, který Lütjens správně nechtěl podstoupit.

Ohledně proplutí Scharnhorstu a Gneisenau Kanálem, tak to bylo na ostrovech bráno jako den hanby. Britské noviny spustili po zveřejnění tohoto neúspěchu štvavou kampaň proti velení loďstva a ještě více vzrostl tlak na letectvo, které při této Němci tak pečlivě plánované akci selhalo. Hodně zajímavá je pak ale historie britských pokusů o zničení těchto lodí v norských přístavech...

Uživatelský avatar
stepan-hawk
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1422
Registrován: 16 říj 2006, 19:04
Bydliště: královská část Prahy. :-)

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od stepan-hawk » 02 úno 2010, 05:19

Lutjens konal svou povinost a tím že konal jen svou povinnost to podělal.
Nu nicméně z našeho pohledu díky mu, že to zvoral. :-D

Připomněl bych jedna staré úsloví: Svaté město Řím padlo, přestože každý konal svou povinnost, svaté město Řím padlo, proto že každý konal JEN svou povinnost.

Pronásledování otřeseného a poškozeného POW, kterému fungovalo jen pět děl a který byl pěkně pcuchaný by mohlo být velmi výhodné.Protože případný další pokus o průnik klidně o dva měsíce později mohlo být snadnější protože by britové měli o dvě lodi na blokování méně. A také na hlídání konvojů, takže by to obhájil i z hlediska doktríny. Samozřejmě jen v případě úspěchu.
Visi, veneri, vodpali původní verze Ceasarova výroku než se ještě jednou zamyslel. ;-)

v čechách 1526 purkmistr olomoucký.

V Itálii 1494 sultán Sulejmán vládce náš, pán všeho muslimského světa. :-)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Kriegsmarine vítězí

Příspěvek od Royal » 02 úno 2010, 19:45

Atlantis píše:Průser byla ovšem takřka totální nespolupráce mezi letectvem a námořnictvem...
Po své rezignaci 30. ledna 1943 Raeder doporučil dva důstojníky do funkce velitele loďstva a nakonec odeslal Hitlerovi poselství, ve kterém se jako červená nit táhla naléhavá žádost, aby chránil Kriegsmarine a jeho nástupce před šéfem luftwaffe Göringem.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Odpovědět

Zpět na „Druhá světová válka“