1527

Moderátor: Vals

Zamčeno
Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

1527

Příspěvek od Marmont » 20 úno 2010, 16:33

Údálosti roku 1527

Obrázek

Dokáží se katolíci a utrakvisté smířit?

Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

Re: 1527

Příspěvek od Marmont » 20 úno 2010, 19:59

Leden 1527

Obrázek
Praha má opět svého krále...

Zahraničí:
Jan I. Uherský uznal českým králem Ludvíka II. Dosud se však nevyjádřil k dlouhotrvajícím sporům, mezi Svatováclavskou a Svatoštěpánskou korunou o vyložení stanov Olomoucké smlouvy, podepsané Matyášem Korvínem a Vladislavem Jagelonským. Text totiž přináší kontroverzi ohledně držby Moravského Markrabství a Slezského knížectví. Právě proto nejspíš v uznávacím listě nový uherský vzdorokrál nejmenoval všechny tituly, které Ludvík II. získal, místo toho se zmínil pouze o králi českém.

Bavorští stavové na zvláštním zemském sjezdu podpořili svého vévodu Viléma, při snaze získat pro Wittelsbachy českou korunu a zavázali se společně se svými českými spojenci vyrazit na jaře proti Habsburským armádám v rakousku.

Mezitím dochází k dalším nátlakům na Wittelsbachy ze strany katolických vůdců říše. Dosud však nikdo nevyslovil konkrétní krok, nebo výhružku, kterou by bylo nutno brát vážně. Je zřejmé že náboženské štěpení říše reálně oslabilo autoritu celoněmeckých úřadů. Císař Karel nejspíše nedokáže přímo vojensky podpořit svého bratra v boji o nástupnictví na český, nebo uherský trůn.

Stavové slezští sestavili během měsíců Prosince a Ledna dokument, který zásadně přerovnává státoprávní vztah českého království a slezského knížectví. Výměnou za mohutnou vojenskou pomoc, ze strany slezských měst i pánů má být titul kníže slezský vyvázán z vazalské povinosti, vůči českému králi a nadále být děděn mezi příslušníky Habsburské dynastie. Ti jsou potom povinni formálně jmenovat zemského hejtmana, zvoleného na sněmu ve Vratislavi. Přijetí tohoto dokumentu, by fakticky znaenalo odtržení Slezka od koruny české. Všechny listiny s touto stanovou spjaté, byly doručeny jak do Vídně, tak do Prahy. Očekává se že, Habsburkové nabídku okamžitě přijmou...

Nevelké vojsko Ferdinanda Habsburského se znenadání objevilo na jihu Moravy a prudkou ztečí dobylo město Břeclav. Jde nejspíše o armádu odštěpenou z vojsk, chystajících se k boji s Janem I. Uherským. Břeclav je po staletí svou výhodnou pozicí na soutoku Dyje a Dunaje pomyslnou spojnicí Rakouska, Čech a Uher. Tvoří rovněž informační a obchodní uzel a proto je její obsazení významným krokem k omezení spolupráce mezi českým a uherským stavovským odbojem.

Domácí:
Po vítězství u Německého Brodu se pražské a polabské vojsko začalo stahovat na sever k Pernštejnem ohrožované Kutné Hoře. Zimní období znemožňovalo rychlý přesun a tak se armáda musela na konci ledna zastavit několik mil jižně od hradeb města. Armády pražského purkmistra cítí únavu. Pro dlouhé a náročné operování v poli vlastníci žoldnéřských oddílů požadují, alespoň měsíční setrvání za hradbami, jednoho z okolních měst.

Polabská liga se politicky i diplomaticky rozštěpila na propražskou a opoziční část. Zajímavá je změna stanoviska Kutnohorského purkmistra, někdejšího předního představitele opozičního křídla aliance, který změnil kabát a stal se hlavním podporovatelem pražské centralizace v rámci aliance. Dokonce jako jediný uposlechl výzvě k obnovení plných dávek do společné pokladny a vystavil dávku dalších 100 kpg. Ostatní významná města ligy tak odmítla učinit a poslala pro měsíc únor znovu stejných 350kpg. Měsíčně se tedy v pokladně Polabské ligy nově najde 450 kpg.

V západních Čechách rovněž zima umlčela válečnou vřavu a Rožmitál se po své druhé polní porážce stáhl s armádou do rodového sídla. Jezdecké oddíly, které ze střetu se Šlikem vyšli z téměř nedotčeny se pokusili provést několik sabotážních vápadů směrem k územím rytíře Šlika. Ovšem demoralizovaná armáda, jíž po několik měsíců nebyl placen žold byla zaskočena Šlikovým vojskem. Velkému střetu se Rožmitálská jízda raději vyhla a ustoupla zpět.

Zajímavostí je, že u katolických armád nebyla obnovena bojeschopnost. Navíc se Čeněk z Rožmitálu již několikrát v dispozicích pro své úředníky nezmínil o výši berně na svých panstvích. Celkem dva prapory Říškých Lancknechtů opustily Rožmitálskou armdu a jeden odmítl vejít do Čeňkových služeb, neboť jim nebyl po dva měsíce placen žold, obecná nespokojenost v armádě západočeského magnáta, ještě před půl rokem nejmocnějšího muže království, se šíří... Kdysi nejkrásnější panství v čechách začíná pomalu, ale jistě upadat...

Ty postihy jsou za to, že dlouhodobě posíláš nejodfláknutější rozkazy ze všech hráčů...

Rovněž, rytíř Šlik uschoval své zesláblé vojsko za hradby města Plzně. Poté co jezdectvo ukázalo, že je schopno dobře a samo ubránit přítupové cesty k Chebu i Jáchymovu není důvod k dalším ofenzivním akcím. Vojenská situace v západních čechách se stabilizovala a obě znepřátelené strany se nejspíše utkají znovu až na jaře. Jan Evžen Šlik je v Plzni oslavován jako hrdina a zachránce. Na hlavním plzeňském náměstí mu byl zdejším purkmistram vysloven dík za jeho hrdinský boj o záchranu města. Zároveň došlo k dohodě, Plzeň i Tachov pro jarní tažení poskytnou Šlikovi finance pro provozování polní armády o nákladech až 150 kpg na žoldech měsíčně..

Mrazy a sněžné vánice však do zbytku království mír a klid nepřinesly. Mezi dvěma obléhateli Jindřichova Hradce panuje stále větší nedůvěra. Purkmistr Jihlavský, který prokazatelně chystal masakry Rožmberkových vojsk, vyzval armádu jihočeského velmože, aby se stála, nebo se přidala k němu, jinak ať táhně zpátky tam, odkud přišla. Velitelům se však podařilo udržet kázeň a příslíbit vyšší žoldy, takže vojáci nakonec zůstali být věrni praporům se symbolem růže. Rožmberská armáda ušla několik mil směrem na české Budějovice a nechala Jihlavské vojsko provést zteč na hradby oslabeného Jinřichova Hradce. V tom však Rožmberští otočili a vrátili se k městu. Útok vrcholil a jihlavské vojsko právě zakončovalo svůj výpad na hradby. Vtom se však spustila pekelná řež do týla jihlavské armády. Směšně vyhlížející dva Rožmberské prapory hatili celou zteč a Jihlavané se zmateni začali stahovat. Moment překvapení a dokonalé načasování umožnilo pánovi z Rožmberka nemožné, o další měsíc pozdržet obléhání Jindřchova Hradce. Jihlavskému purkmistrovi uniklo dobytí města o vlásek, tím hůře že se Rožmberkova armáda po krátkém, ale nepříjemném výpadu urychleně stáhla. Ani jedno z vojsk nezaznamenalo výrazné ztráty. Tím se jihočeskému vůdci českých katolíků otevřela možnost vytáhnout s hlavním vojskem proti jihlavským a pevně tak ovládnout významnou část království.

Na moravě se během Prosince manévrovalo. Nedbaje zhoršených podmínek pro válečné přesuny vyrazil Olomoucký purkmistr společně s elitou své armády na severozápad k sídlu česko-moravského magnáta, pána z Pernštejna a oblehl jej. Paradoxem je, že pár dní před tím město opustila Pernštejnova nově vytvořená armáda, která se vydala přímo na východ napadnout Olomouc. Pokud by se obě armády střetly z vojenského hlediska by nejspíš bylo v tomto sporu rozhodnuto. Pernštejnovo vojsko se zastavilo, před městem Olomouc a začalo se chystat k obléhání i k pokusům o přechod řeky, která největší sídlo Moravy ze západu brání. Stejně tak olomoučtí obemkli impozantní hrad Pernštejn i přilehlé městečko a zahájili obléhání...

Obrázek

Posádka města Prahy (1)
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
7x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg
2x oddíl lehké jízdy, 60kpg

Dělostřelecká posádka Německého Brodu (2)
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg

Vojska Polabské ligy v Kutné hoře (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
4x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

Vojska Polabské ligy (2)
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

měsíčně pan purkmistr pražský za svá vojska a vojska svých spojenců zaplatí 840kpg...

Armáda města Olomouce (1) - Obléhá Brno
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg
Oddíl lehké jízdy, 30kpg

Armáda města Olomouce (2) - Obléhá Pernštejn
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
2x Oddíl těžké jízdy, 80kpg
2x Prapor Palné pěchoty, 60kpg
Oddíl lehké jízdy, 30kpg

Armáda města Olomouce (na mapě omylem nemí, ve městě Olomouc)
2x Prapor Palné pěchoty, 60kpg

Měsíčně za své armády purkmistr Olomoucký zaplatí 370kpg

Posádka města Jihlavy(1) - Obléhá Jindřichův Hradec
Baterie polních děl, 50kpg
3x Prapor Palné pěchoty, 90kpg
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
2x Papor Říšských Lancknechtů, 60kpg
4x Oddíl lehké jízdy, 120kpg
měsíční žold, 400kpg

Rytíři Šlikové (1) – Oslabena tažením
Náklady na uvedení v plnou sílu 110 kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
4x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg

Posádka města Chebu (2)
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Celkem za svá vojska měsíčně rytíř Šlik zaplatí 410kpg

Páni z Rožmberka (1)
1x Prapor palné pěchoty, 60kpg
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
Prapor Říšských Reislauferů, 50kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
2x Parpor Říšských Lancknechtů, 60kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg

Východní vojska pána z Rožmberka (2)
Prapor základní pěchoty, 20kpg
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Celkem za své armády zaplatí měsíčně pán z Rožmberka 420kpg

Posádka města Rožmitálu (1)
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Hlavní armáda pána Lva z Rožmitálu (2) – Dmoralizovaná
Náklady na uvedení v plnou sílu 180 kpg
Prapor palné pěchoty, 30kpg
4x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
2x oddíl jehké jízdy, 60kpg

Posádka města Písku (1)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Pán Čeněk Lev z Rožmitálu za svá vojska měsíčně zaplatí 280kpg.

Vojska Pána z Pernštejna na Pernštejně (1)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Východní Armáda pána z Pernštejna(4) - Obléhá Olomouc
Prapor Základní pěchoty, 20kpg
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg
Prapor Palné pěchoty, 30kpg
Oddíl jehké jízdy, 30kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg

Západní Armáda pána z Pernštejna (2)
4x Prapor palné pěchoty, 120kpg
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg
Oddíl jehké jízdy, 30kpg
Baterie Polních děl, 50kpg

Vojska pána z Pernštejna v Brně (3)
Prapor Základní Pěchoty 20kpg
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Pán z Pernštejna zaplatí měsíčně za svá vojska 530kpg

Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

Re: 1527

Příspěvek od Marmont » 03 bře 2010, 23:43

Únor 1527


Obrázek
Jednání velevážených purkmistrů v Kutné Hoře

Zahraničí:

Ferdinand Habsburský během Února 1527 uzavřel soustavu dohod společně s Karlem Munsterberským. Ten se zavázal v čase vítězství katolické strany v českém konfliktu vzdát svého titulu kníze Slezský a dědičně jej přenechat dynastii rakouských Habsburků. Jde o první skutečný krok na cestě k úplnému vyvázání Slezska ze svazku zemí koruny české. Jednání jsou velmi energická a rychlá, slezané cítí svou příležitost, neboť za daného stavu je velmi nepravděpodobné, že by se podařilo svolat korunní zemský sněm, který by s mohl stavět celé záležitost na odpor.

Zikmund I. označil pokusy slezských stavů o jednostranné vyvázání se z právoplatných vazalských smluv za nehorázné. Z Krakowa přichází prohlášení, v němž litevský kníže a polský král výslovně uznává Ferdinanda Habsburského králem českým a vládcem přidružených zemí, ovšem pouze z titulu český král. Pokud by měl být dědičně dosazen nový Slezský kníže, musí tak vzejít z právoplatné volby zemského sněmu. Smlouvy uzavřené mezi Karlem Munsterberským a Ferdinandem tak označil za provokaci.

Jan I. Uherský se střetl s armádami Habsburků nedaleko Prešpurku. Výsledek bitvy nezná jasného vítěze, přestože sedmihradský kníže a uherský vzdorokrál oddáthl z bojiště jako první. Korunní město Uherska je tak zanecháno napospas Ferdinandově armádě, která nedbaje nepříznivého počasí město oblehla.

V říši převládl názor o nutnosti vyřešení sporů ve střední evropě dohodou a to nehledě na císařovu nelibost. Karel V. se od počátku snaží vyvolávat všemožné právní postihy vůči Wittelsbachům, které však bez přímého souhlasu předních mužů německa nemohou získat potřebnou autoritu. A tak zesláblému císaři nezbývá než vyhrožovat a trpět tuto mírovou iniciativu. Jednáním byl pověřen v celé záležitosti nestranný a dosud nezúčastněný markrabě Braniborský a jeho dvorní diplomaté. Ti očekávají záruky bezpečnosti všem mužům, kteří se v zemi prokáží jeho pečetí...

Domácí:
Pražský obr spí. Pro poslední zimní měsíc se vojska nejmocnějšího muže Čech stáhla do bezpečí městských hradeb Poděbrad a Kutné Hory. Ačkoliv jsou vojáci při pobytu ve městech tvrdě trestáni za každou výtržnost, napětí je znát. Každý z žoldnéřů sloužících u českých utrakvistů tuší blížící se bitvu.

Pražané rovněž provedli rychlý pokus o pomoc ústeckým obráncům. Lancknechti střežící východy z města byli za šera zaskočeni přepadem početných oddílů lehké jízdy. První půhodina střetu dokázala mezi obléhatele vnést obrovský zmatek, takže nedispilonovanou, žoldnéřskou armádu se podařilo postavit na dlouhou dobu mimo bojeschopnost. Teprve odstrašující a krutá střelba důstojníků mezi vlastní vojáky dokázala udržet slezské armády u města. Mezitím však pražané v táboře spálili co se dalo a do města dopravily zásoby i potřebné palné zbraně. Rozzuření žoldnéři se pokusili jízdě vrátit úder, který se nečekaně zvrhl v nepřehledný střet jednotlivcý rozdělených jezdců se skupinkami zuřících pěšáků. Ani jedna z jednotek jízdy se nerozpadla, přestože spořádaný ústup od města se podařilo zorganizovat až po dvou hodinách úmorného boje.

Obláhání Ústí bylo zásadně narušeno, Slezanům se prokazatelně rozprchl celý prapor žoldáků a řada mrtvých zůstala v táboře. Jezdecké oddíly zůstaly pohromadě, ovšem rovněž si vyžádají menší náklady na opravu.

Purkmistři Polabské ligy se sešli v Kutné Hoře, aby zde na hostině pořádané k oslavě velkého vítězství nad katolickými vetřelci u Německého Brodu pokusili u vína vyřešit nastávající rozpory uvnitř celého spolku. Celé setkání se stalo o to důležitějším, že pozvání přijal i sám král český Ludvík II., který tímto krokem formálně celé uskupení zlegitimigzoval. Pražský purkmistr ukázal svou druhou tvář, přítomným byla ponechána volná ruka při diskuzi o dalších politických směřováních ligy. Vůdce aliance dal najevo svůj upříjmý zájem o argumenty a názory ostatních konšelů, rychtářů i pánů radních... Žádné konkrétní sanovisko z jednání nevzešlo, nicméně celá schůze prezentovala Polabskou ligu jako demokraticky fungující svaz měst a to nejen před králem.

Šachová partie u Jindřichova Hradce byla během měsíce Února završena. Jihlavští obléhatelé se od města stáhli na východ a přenechali vyčerpané město svému osudu. Několik dní po jejich odchodu dorazila mocná armáda pána z Rožmberka a neprodleně se začala připravovat ke zteči. Rožmberkovo vojsko doprovázely rovněž vybrané oddíly Habsburské jízdy, které po celou dobu krátkého, ale zuřivého útoku zajištovaly týl. Vyčerpaná obrana povolila krátce po překonání obranného valu a zděšeně se rozprchla v ulicích. Další významné sídlo jižních Čech, tak padlo do rukou Michaelu Joštovi III. Ani ústup od Jindřichova Hradce jihlavskou armádu nezachránil před vnitří rozpolceností a rozkladem. Mezi mužstvem se šíří pravé i falešné nabídky lepšího výdělku, při boji pod jiným praporem. Přesto se vojska poměrně disciplinovaně rozvinula u města Znojma a začala jej obléhat. Ze západu je celé Jihlavské vojsko kryto poměrně slabým jízdním oddílem.

V západních čechách trvá klid, rožmitálovo vojsko dostalo po řadě nepříjemných měsíců konečně zaplaceno a důsledně hlídá zbylá sídla, která potomkům slavných Buziců a pánů z Házmbruku zbývá. Stejně ostražitý je Pán Evžen Šlik, jeho vítězná armáda z podzimního tažení sbírá síly v Plzni, přičemž je ze západu kryta jezdeckými oddíly. Jan Evžen se rovněž začal významně zajímat o obnovení města Chebu. Svým odvážným oslovením obce židovské v říši i uvnitř království způsobil rozkol mezi svými podporovateli i spojenci. Většina konzervativních tradicím věrných představitelů městsého stavu a především mistrů cechovních se hrozí přívalu nečistého židovského bohatství...

Rozhodující bitva u města Olomouce. Pán z Pernštejna se pokusil po nedůsledném a křečovitě rychlém rozmístění u města zaútočit na mocné hradby. Fakt že česko-moravský magnát mohl do útoku zapojit pouhé tři pěchotní prapory předem odsoudil celý pokus o zteč k nezdaru. Olomoucká opevnění, byť v dezolátním a neudržovaném stavu zůstala útokem prakticky nedotčena. Zprvu bylo třeba přejít řeku Moravu, která obléhatelům stála v cestě a znemožňovala jim důsledně obemknout celé město. Samotný přechod toku si vyžádal mnoho sil, tím spíše že se z města nečekaně vysunuly dva prapory palné pěchoty, které zahradily útočícímu Pernštejnovi cestu. Pěchotní útok nepřipadal v úvahu a teprve zuřivý nápor těžkooděné jízdy přiměl nově zverbované pěšáky ve službách olomouckého purkmistra stáhnout se zpět. Celá šarvátka u řeky pozdržela plány k útoku na hradby, ke kterému nakonec vůbec nedošlo.

Nedlouho poté se totiž ze západu přiblížila dvojnásobně silná armáda Štěpána řečeného Luňáka, která zanechala obléhání města Pernštejna a spěšně se vydala pomoci osamocené Olomouci. Východní Pernštejnova armáda se octla mezi dvěma kameny a v bezvýchodné vojenské situaci. Štěpánova vojska se rozvinula v linii složené ze čtyř palných praporů, které zahájili nepříjemnou salvu do řad panských žoldáků, kteří pod fakticky neúčinnou, ale impozantní palbou nervozněli. Nakonec se vojska dala do pohybu zoufalým útokem pernštejnovi jízdy. Do nádhery odění páni s černo-bílým praporem a symbolem býka na štétě vyjeli vstříc jisté smrti, jen aby umožnili pomalé pěchotě utéci. Během půlhdiny bylo po všem, purkmistr olomoucký zajal řadu vážených mužů z nejvyššího stavu a v podstate rozvrátil východní armádu, která se rozprchla. Jednotky se podařilo sesbírat teprve během konce měsíce na jižní moravě.

Vítězné vojsko se stáhlo do města Olomouce, kde oslavilo vítězství, ke zpětnému pochodu k Pernštejnu nebylo chuti ani sil. V bitvě u Olomouce se celkem střetlo 3300 mužů na straně olomouckých a 1500 katolických vojáků. Pán z Pernštejna ztratil oddíl těžké a lehké jízdy, veškeré pěchpotní jednotky jsou velmi požkozeny pronásledováním, olomoucká armáda ztratila prapor palné pěchoty, který musel čelit prořídlému, ovšem i tak velmi mocnému náporu těžké jízdy.

Zbylá vojska pálící moravská pole se vmanévrovala do zmíněných pozic, tak jak jim jejich páni nařídili.

Obrázek

Posádka města Prahy (1)
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
7x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg
2x oddíl lehké jízdy, 60kpg

Dělostřelecká posádka Německého Brodu (2)
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg

Vojska Polabské ligy (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
4x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

výdaje na uvedení dočasně oddělených jezdeckých jednotek 50kpg
měsíčně pan purkmistr pražský za svá vojska a vojska svých spojenců zaplatí 840kpg...

Armáda města Olomouce (1) - Obléhá Brno
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg
Oddíl lehké jízdy, 30kpg

Armáda města Olomouce (2)
náklady na uvedení v plnou sílu, 80kpg
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
2x Oddíl těžké jízdy, 80kpg
3x Prapor Palné pěchoty, 90kpg
Oddíl lehké jízdy, 30kpg


Měsíčně za své armády purkmistr Olomoucký zaplatí 340kpg

Posádka města Jihlavy(1) - Obléhá Znojmo
Náklady na vyplacení přídavných žoldů a pozvednutí zlomené morálky, 50kpg

Baterie polních děl, 50kpg
3x Prapor Palné pěchoty, 90kpg
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
2x Papor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Jezdecká hlídka města Jihlavy (2)
4x Oddíl lehké jízdy, 120kpg

měsíčně za svá vojska pna purkmistr Jihlavský zaplatí 400kpg

Rytíři Šlikové (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
4x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg

Posádka města Chebu (2)
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Celkem za svá vojska měsíčně rytíř Šlik zaplatí 410kpg

Páni z Rožmberka (1)
1x Prapor palné pěchoty, 60kpg
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
Prapor Říšských Reislauferů, 50kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
2x Parpor Říšských Lancknechtů, 60kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Skupina Rakouských doprovodných vojsk
?x Lehká jízda
?x Prapor Říšských lancknechtů

Celkem za své armády zaplatí měsíčně pán z Rožmberka 420kpg

Posádka města Rožmitálu (1)
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Hlavní armáda pána Lva z Rožmitálu (3)
Prapor palné pěchoty, 30kpg
5x Prapor Říšských Lancknechtů, 150kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
2x oddíl jehké jízdy, 60kpg

Posádka města Písku (2)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Pán Čeněk Lev z Rožmitálu za svá vojska měsíčně zaplatí 310kpg.

Střední Armáda pána z Pernštejna (1)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Východní Armáda pána z Pernštejna(4) - Rozvrácená
Náklady na uvedení v plnou sílu, 80kpg
Prapor Základní pěchoty, 20kpg
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg
Prapor Palné pěchoty, 30kpg

Západní Armáda pána z Pernštejna (2)
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
Oddíl lehké jízdy, 30kpg
Baterie Polních děl, 50kpg

Vojska pána z Pernštejna v Brně (3)
Prapor Základní Pěchoty 20kpg
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Pán z Pernštejna zaplatí měsíčně za svá vojska 460kpg

Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

Re: 1527

Příspěvek od Marmont » 15 bře 2010, 22:00

Březen 1527

Obrázek
Bitva pod Ústím

Zahraničí:
První střet mezi Rakousko-Habsburskou armádou a oddíly Bavorů vyzněl z obou stran poněkud nervozně. Podle všeho došlo k drobným šarvátkám, mezi hlídkami obou nepřátelských armád. Habsburkové nemají potřebu se svým vojskem útočit a Bavorské armády jsou opatrné. Wittelsbachům se však podařilo vyhnat rakouské předsunuté voje z lesnatých oblastí na severním břehu Dunaje a tak se útočníkům otevřela cesta k útoku podél levého břehu řeky...

Obléhání Prešpurku probíhá dosud nerušeně. Jan Uherský nejspíše sbírá větší síly a prostředky. Situace v zemi je velmi komplikovaná, skutečným vládcem země se stal Budínský Paša, který obsadil hlavní město Uherského království. Sedmihradští velmožové čile jednají s Turky o podpoře Jana Zápolského na trůně. To je další velkou ránou pro prestiž protihabsburské koalice ve střední evropě.

Jiří Pius markrabě Braniborský zahájil diplomatickou misi v Německu. Ačkoliv dosud neprozradil reálné výsledky svých diplomatů v Čechách, několikrát naznačil svůjkoncept mírového uspořádání v českém království. Zdá se že se chystá zásadní státoprávní přehodnocení postavení rozpadajících se Zemí Koruny České nejen v rámci Svaté Říše.

Domácí:
Rožmberkovo vojsko se překvapivě stáhlo do jádra svého panství a v prvním jarním měsíci neprojevilo žádnou vojenskou aktivitu. Hlavní armády Michaela Jošta stojí šikovně tak, aby ani jedno z jím držených měst nemohlo být napadeno a ponecháno bez obrany. Obléhání Znojma jihlavským purkmistrem se tak páni z růže nepokusili nijak narušit a to přestože pro to měli v tomto měsíci skvělé předpoklady.

Jihlavský purkmistr o sobě celý měsíc nedal vědět. Jeho vojska tak zůstala bez rozkazů a stervala v obléhání Znojma, které se dosud zdá být plné sil ke vzdorování. Armády zůstali v tomto měsíci bez zaplacení žoldů a množí se případy neposlušnosti. Řada vojenských podnikatelů ve službách Jihlavy hodlá armádu opustit, pokud nebude v příštím měsíci řádne zapaceno.

Armáda Pražanů, posílená i částí praporů Polabské ligy vyrazila znovu na sever osvobodit Ústí. Nestihla však dorazit včas. Hlavní slezská armáda, která po celou zimu setrvávala ve Zhořelci stihla dorazit k hradbám v době, kdy byli Pražané teprve v půli cesty k městu. Pokud by se před několika týdny podařilo dosavadní slabší obléhatelské posádce zabránit pražskému jízdnímu výpadu, nejspíše by Ústí nedokázalo nadále vzdorovat. K prvnímu střetu došlo několik mil jižně od města, kde se vzájemě překvapili jízdní oddíly Slezanů a podpůrné ligové armády. Početnější a těžkou jízdou posílená slezská armáda dokázala nepřátelskou hlídku zdržet. A připravit tak hlavní vojska Karla Minsterberského k boji. Ten svou armádu soustředil poněkud jižněji od obléhaného města, tak aby se nemusel během střetu obávat případného výpadu.

Invazní katolické vojsko Slezska čekalo na útočící armádu rozvinuté v rovnoměrné linii s oddílem o síle 1500 jezdců soustředěným na levém křádle. Tato síla měla provést obchvat útočící armády. Válečný plán utrakvistů, však takový postup vylučoval. Pražané soustředili na svém pravém křídle svou zásadní údernou sílu a většinu jezdectva, tak aby vyvinulo enormí tlak na část, převážně lancknechty bráněné sestavy obránců. Shoda náhod tomu ale chtěla jinak. Pražský purkmistr musel vyložit karty a rozvinout se podle zmíněného plánu. Vstříc další krvavé řeži vyrazila impozantní pěchotní masa, důmyslně proložená jak pikenýry, tak palnou pěchotou. Jezdecký oddíl Slezanů musel jednat a vyrazil ji zdržet, tak aby se hlavní katolická linie lancknechtů pokusila napadnout zeslabené křídlo vojsk Polabské ligy. Střet pěti praporů jezdectva s hlavním pražským vojem na pravém křídle se změnil v nepřehledný boj. Pěchota soustředěná v terciích nikdy neútočila v linii a rozdělila se na několik oddělených bránících se skupin. Ačkoliv počáteční úder katolíků doslova smetl pražskou lehkou jízdu, během dalších několika desítek minut se ocitl v křížové palbě několika oddělených skupin pěšáků. (situaci jde zhruba přirovnat k náporu francouzské jízdy na britská caré u Waterloo, ačkoliv tady to nebylo do kopce... :) ) Nakonec bylo nutné prořídlé jezdecké křídlo katolíků z boje stáhnout. Mezitím se bezmála polovina pěchotních katolických sil snažila rozvrátit levé křídlo pražského purkmistra. Bezvýsledně. Po celou dobu trvání nelítostné bitvy na druhé straně bojiště se samotným lancknechtům, postrádajícím mocnější palebnou převahu nepodařilo prolomit zeslabenou obranu. Před útočníky stálo těžké rozhodnutí. Buď pokračovat v útoku s mírně prořídlou, ale bez pochyb unavenou sestavou tercií, které se už nejspíš nepodaří zorganizovat do výchozích stavů, nebo zastavit útok a přeskupit síly. Nakonec Slezané z bitvy ustoupili zpátky k městu. Pražská armáda neměla možnost nepřítele pronásledovat, neboť její lehká jízda ztratila organizovanost i sílu. A ustoupila do bezpečí k městu Trutnov. Boj v severních čechách bude muset být rozhodnut v příští bitvě.

V bitvě u Ústí se střetlo celkem 20 praporů pěchoty a tři oddíly lehké jízdy na straně pražského purkmistra, celkem necelých 7000 mužů, pěšmo i na koni. Na straně Karla Minsterberského stálo dvanáct převážně žoldáckých praporů, proložených dvěma odíly těžké a třemi oddíly lehké jízdy. Celková síla okolo 6000 mužů.

Ztráty: pěchotní síly katolíků jsou ochuzeny o dva prapory lancknechtů a škody na lehké i těžké jízdy se odhadem přehouply přes 500 mrtvých, všechny ostatní, jednotky utrpěly rovněž těžkou ránu. Na straně pražské, se zcela rozpadli dva oddíly lehké jízdy. Pěchotní prapory zůstaly však pohromadě s nevelkými ztrátami. Celkem zanechlala Slezská armáda na bojišti okolo tisícovky vojáků, ztráty na mrtvých na druhé straně jsou přibližně třetinové...

Jární krveprolití v západních Čechách se nekonalo. Na počátku měsíce sice ctihodný pán Jan Evžen Šlik z Jáchymova vyrazil vstříc Rožmitálově hlavní armádě soustředěné na Čeňkově panství, byl však nucen se stáhnout zpátky. Z jihu se totiž kvapným krokem přes Písek blížila armáda Ferdinanda Habsburského. Šlikova vojska byla před střetem s habsburkovými žoldáky výslovně varována a tak se v souladu s rozkazy stáhla zpátky do Plzně. Katolická vojska, která měla v nohou úmorný pochod na sever, ustupujícího Šlika nepronásledovala a spojila se s Rožmitálskou armádou.

Do Města Chebu se začínají uchylovat první židovští přistěhovalci. Zubožené město pomalu ožívá první hospodářskou činností. Řemeslnické cechy odmíly přijmout nově příchozí do svých řad a nová komunita se stává izolovanou. Další vývoj ve městě lze jen těžko odhadovat.

Město Rožmitál velmi trpí ubytováváním tolika žoldnéřských vojáků. Po dobu setrvávání obou hlavních armád ve městě, příjem – 50%.

Západní aliance, rovněž dodržela svůj slib a najala pro jarní tažení kvalitní armádu o výši měsíčně placeného žoldu 140kpg. Zároveň však byla nucena pro vysoké náklady zrušit měsíční příspěvek na žoldy Šlikově armádě... Velitelem vojsk ZA byl na náměstí v Plzni slavnostně jmenován Jan Evžen Šlik z Jáchymova, strůjce slavných vítězství nad katolíky v západních Čechách.

Posledním neklidným bojištěm měsíce Března byla opět Morava. Strhujícího střetnutí bylo svědkem město Brno, obléhané olomouckým purkmistrem. Od počátku měsíce se k němu počaly stahovat zesláblé i mocné Pernštejnovi armády. Štěpán Luňák si byl vědom kritického momentu, který pro něj při obléhání města nastal. Všechny okolní armády pána z pernštejna budou u obléhatelů dříve než on a to s dostatečným předstihem, tak aby dokázali nerušeně obléhatele rozprášit. Přesto se pokusil k městu urychleně dostat své dosud vítězící jednotky. V první polovině Března se u Brna zjevily černo-bílé prapory. V táboře utrakvistů vypukla panika. K městu se blížilo na 3000 vojáků pěšmo i na koni, zatímco olomouckých bylo slabě přes tisíc. Přijmout bitvu a utkat se s několikrát silnějším Pernštejnem by bylo sebevražednou akcí. Proto se obléhající armádě podařilo vymanévrovat směrem k městu Hradiště. Tři prapory základní pěchoty, které Brno dosud obléhaly se dokázali spojit s pěchotním vojskem olomouckých, které spěchalo k Brnu i s jízdní armádou. Oddíl lehké jízdy se pokusil zadržet pronásledovatele z řad Pernštejnovích těžkooděnců, ovšem neuspěl. Střetl se s dvojnásobně silným nepřítelem a po krátkém boji se rozutekl.

Město Hradiště dobrovolně otevřelo brány olomouckým. Hrozba, že katoličtí páni začnou po případné porážce Štěpána Luňáka samovolně uchvacovat svobodná města přiměla hradišťského purkmistra ke spolupráci s utrakvistickým odbojem na Moravě. Král Ludvík okamžitě královskému městu Olomouci udělil právo k držení poddanského města a přilehlého okolí.

Vojska nesmiřitelných nepřátel Pána z Pernštejna se konečně vmanévrovala do sjednocených sil a během Dubna se nejspíše střetnou v rozhodující bitvě nedaleko Brna. (Mohl jsem to spočítat už v tomto kole, ale řekl jsem si že budete oba chtít pro rozhodující bitvu moravského tažení vydat konkrétnější rozkazy armádám. )

Obrázek
Posádka města Prahy (1)
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
4x Prapor palné pěchoty, 120kpg
7x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg

Dělostřelecká posádka Německého Brodu (2)
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg

Podpůrná armáda Polabské ligy (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 90kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

náklady k obnovení plné síly 180kpg

Vojska Polabské ligy (2)
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 90kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

měsíčně pan purkmistr pražský za svá vojska a vojska svých spojenců zaplatí 810kpg...

Armáda města Olomouce (1) – Rozmístěna nedaleko města Hradiště.
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
2x Oddíl těžké jízdy, 80kpg
3x Prapor Palné pěchoty, 90kpg
Oddíl lehké jízdy, 30kpg


Měsíčně za své armády purkmistr Olomoucký zaplatí 310kpg


Posádka města Jihlavy(1) - Obléhá Znojmo
Náklady na vyplacení přídavných žoldů a pozvednutí zlomené morálky, 50kpg

Baterie polních děl, 50kpg
3x Prapor Palné pěchoty, 90kpg
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
2x Papor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Jezdecká hlídka města Jihlavy (2)
4x Oddíl lehké jízdy, 120kpg

měsíčně za svá vojska pna purkmistr Jihlavský zaplatí 400kpg, na žoldech dluží 400kpg.

Rytíři Šlikové (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
4x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg

Posádka města Chebu (2)
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Celkem za svá vojska měsíčně rytíř Šlik zaplatí 410kpg

Vojska západní aliance (1)
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg
měsíční žold, 140kpg. hrazen západní aliancí.

Vojska Pána z Rožmberka (1)
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
6x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg
Prapor Říšských Reislauferů, 50kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg

Skupina Rakouských doprovodných vojsk
?x Lehká jízda

Skupina Rakouských doprovodných vojsk
?x Prapor Říšských lancknechtů

Posádka Jindřichova Hradce (2)
2x Prapor Říšských lancknechtů, 60kpg

Celkem za své armády zaplatí měsíčně pán z Rožmberka 510 kpg

Posádka města Rožmitálu (1)
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Hlavní armáda pána Lva z Rožmitálu (3)
Prapor palné pěchoty, 30kpg
5x Prapor Říšských Lancknechtů, 150kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
2x oddíl jehké jízdy, 60kpg

Posádka města Písku (2)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Pán Čeněk Lev z Rožmitálu za svá vojska měsíčně zaplatí 310kpg.

Armáda pána z Pernštejna u Brna (1)
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 90kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg
oddíl lehké jízdy. 30kpg

Západní Armáda pána z Pernštejna (2)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
Baterie Polních děl, 50kpg

Pán z Pernštejna zaplatí měsíčně za svá vojska 590kpg

Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

Re: 1527

Příspěvek od Marmont » 27 bře 2010, 23:56

Duben 1527

Obrázek
Spory o český trůn přerůstají v mezinárodní konflikt...

Zahraničí:
Hlasy o mírových jednáních v čechách utichají. Jarní pokračování stavovských bojů, je jasným signálem říšským diplomatům, že česká koruna si mír nepřeje a jednat o něm nechce. Z krachu při vyjednávání je viněn král Ludvík, který během dubna odmítl na přažském hradě přijmout Fradinandova vyslance, který se představil jako výsostný diplomat českého krále. Karel Habsburský poprvé vyslovil na říšské půdě myšlenku rozdělení českého království mezi oblasti pod vlivem svého bratra a Wittelsbachské Čechy. Tak zásadní státoprávní zásah do nejmocnější země říše je vnímán s nedůvěrou.

Bitva u Lince mezi Wittelsbachskou armádou a rakouskou zemskou hotovostí končí překvapivým vítězstvím Habsburků. Oba soupeři sestavili standartní žoldácké linie a celý střet byl rozstřelem, který mohl rozhodnout snad jen náhodný rozmar válečných božstev. Bavorské armády se po odpoledních bojích dali hromadně na ústup. První pokus o vpád do severních rakous se podařilo katolickým silám odrazit.

Obléhání Prešpurku zůstalo i během Dubna nenarušeno. Jan Uherský, slibuje uznání vazalských vazeb sedmihradska k Osmanské říši, výměnou za finanční podporu pro další válečná úsilí ve válce s Ferdinandem. Uherská stavovská pokladna zdá se být prázdná.

Domácí:
Dlouho trvající stavovská občanská válka začíná být velmi negativně vnímána politicky neangažovanými měšťany, kteří v době náboženské snášenlivosti nevidí v trvajícím konfliktu nic jiného než snahu urvat si moc a bohatství. Vysoké daně, jsou vyčítány zejména veškerému panstvu a pražskému purkmistrovy, který stejně jako všichni ostatní vysocí stavovští představitelé v předešlých měsících vybíral u svých obyvatel obrovské sumy pro financování nesmyslných tažení pro zesílení svého politického vlivu a vojenské moci.

V olomouci došlo k narušení nedotknutelné půdy biskupství. Městská posádka vtrhla do biskupského paláce a nakradla v něm cennosti v hodnotě přes 100 kpg. Stalo se tak poté co olomoucký biskup odmítl vyplatit dávku utrakvistickému purkistrovi města.

Na místo Jihlavského purkmistra byl dosazen zemský správce, který deklaroval svou podporu krále Ludvíka a z jeho vůle vybral u svých měšťanů obrovské finanční částky pro zaplacení žoldů vojákům, obléhajících Znojmo a ti tak i nadále setrvali v jihlavských službách. Další obléhání jihomoravského města probíhá bez významných událostí, snahou útočníků vyrečpat bránící-se posádku vyčerpáním.

Město Cheb ožívá a prvními známkami tržního života. V Květnu tak již bude schopné vyplatit první daň pro svého pána. Příchod Židů do města se těžko zastavuje a uvnitř hradeb začínají židé svým počtem vyrovnávat křesťany. Katolické měšťanstvo vyslalo do říše list se stížností, opatřený několika desítkami pečetí starých erbovních rodin města. Nadále je pro židy uzavřen veškerá zbývající veřejný život ve městě. Panuje podezření že rozpuštěnýměstský sněm se tajně schází a smlouvá společný psotup pro revoltu namířenou proti Šlikovi.

Nelítosné boje v severních Čechách přímo navazují na události minulého měsíce. Karel Minsterberský zvolil novou taktiku, která jeho armádě dává podstatně větší naději na úspěch. Jen těžko se narychlo sesbíraná slezská armáda může poměřovat s kvalitní a početnější pražskou silou vedenou nadaným vojevůdcem v poli, východiskem ze situace tedy je pokusit se zbavit pražskou armádu pohybu a přinutit ji, aby setrvala v jednom bodě a po rozhodující okamžiky české stavovské války zůstala rozdělena. Prvním potřebným předpokladem pro naplnění těchto snah bylo rychlé pokoření města Ústí. Katolíci zahájili krvavý nápor na městské hradby. Do bezhlavého útoku byla vržena veškerá pěchotní rezerva slezské armády a ta po vyčerpávajícím boji nakonec udolala obránce, kteří poté co se podařilo katolickým žoldákům za šokujícíh ztrát udržet na hradbách ústecké doslova smetli. Město se stalo obětí systematického zabavování na výhradně utrakvistických majetcích. Katolíky však tačil čas a pražany dělily v okamžiku dobytí Ústí od města pouze tři pochodové dny. Ve městě proto byla zanechána významná část proviantu a většina zbývajících pěchotních sil, odhadem prořídlých osm, devět praporů... Jízda kvapně ustoupila na sever, odkud se nejspíše pokusí držet obléhatele v šachu.

Pražané dorazili k doutnajícímu městu, ovšem v rukou nepřítele. Zdali bude Ústí oblehnuto a jakými silami je na veliteli. Je třeba zvážit další postup na zdejším bojišti. Zdali se tento odvážný a těžkopádný manévr Slezskému knížeti vyplatí je těžké předpovídat, chtěl jsem ale nastavit trošku zajímavější situaci...

Polabská liga konečně vyrazila proti městu Pardubice. Zdejší posádka se po dlouhé měsíce připravovala k obraně. Pán z pernštejna dlouhodobě vynakládal ke skrytému posílení obrany města nemalé částky a tak se mocná síla Západní katolické armády nechala uzavřít uvnitř hradeb a rozhodla se po dlouhé měsíce bránit. Pomyslná brána na Moravu, kterou se město Pernštejn stalo je tak pečlivě zapečetěna. Utrakvistické vojsko se shluklo pod hradbami a počalo bombardování pozic obránců. Boj o Pardubice bude nejspíše ještě velmi dlouhý.

Pán Čeněk Lev z Rožmitálu, posílen o příchozí Habsburskou armádu i z jihu pochodující vojska pána z Rožmberka, vyzval k tahu svého soupeře. Západně od svého panství soustředil dostatečně silné vojsko, aby bylo schopno svést s rytířem generální bitvu o nejistém výsledku pro obě strany. Z armády se navíc vyčlenila respekt budící část, která vyrazila směrem k Jáchymovu, aby se jej pokusila přímo ohrozit a oblehnout.

Do bitvy vyrazil pán Jan Evžen Šlik z Jáchymova se šikovným plánem, který byl však o to těžší na zrealizování. Ani jedné ze stran se do útoku nechtělo, někonec však bylo hlavní rožmitálovo vojsko nuceno se rozvinout, neboť v jeho okolí počala odvážně manévrovat Šlikova jízda a stavěla tak katolíky do nejistých pozic pro bitvu. Bylo nutné vrazit proti nepříteli a rozdrtit jej.V bitvě, která nakonec proběhla několik mil severováchodně od Plzně se střetlo dohromady 18 praporů katolické pěchoty, podpořené dvěma jízdními oddíly, nepočítaje mocnou armádu pána z Rožmberka, která nestihla do bojů zasáhnout. Evžen Šlik v čele svých rodových i aliančních vojsk čelil katolíkům v počtu 16-ti pěchotních praporů, ovšem v podstatně kvalitnějším složení. Poměr sil tak činil přibližně 5400 podporovatelů krále Ludvíka, proti 6000 katolíků.

Bitvu zahájil úder osobně vedený Evženem z Jáchymova, který napadl levé křílo katolické sestavy. Ta však vydržela, neboť útok nebyl veden s dostatečnou silou. Ktaolíci tedy vyrazili kupředu s celou svou linií. Do cesty se jim postavila řídce proložená linie základní pěchoty. Zdálo se že ostatní armády západní aliance nesmyslně manévrují mimo bojiště, nebo se rozmistují na opěrných bodech v okolí. Velitel Katolíků výslovně nařídil nápor proti nejslabší základní pěchotě. Lancknechti, jisti si svým vítězstvím vyrazili z úderu proti směšné skupince obránců vyrovnané v poněkud nemotorně vyhlížející formaci. Odpor byl počítán na minuty a Šlikova armáda začala z bojiště utíkat smrem k vesnici na mírně vyvýšeném navrší, kde se měla pokusit o poslední a zoufalý odpor. Rožmitálsko-Habsburská armáda se srovnala do masověji působící formace. Za několik okamžiků vypochodovalo vojsko německých lancknechtů k poslednímu úderu proti chabě bráněnému opěrnému bodu. V okamžiku, kdy se návrší začalo svažovat, zažilo habsburské vojsko šok proložené salvy tří různých palných praporů. Šlik vyrazil do protiútoku. Překvapení bylo obrovské a katolíci na něj nedokázali zareagovat.Během pár minut se již řady bojovníků promíchaly a vypukl silami vyrovnaný boj. Lancknechty, však vyčerpávala neustávající palba do jejich řad. Středem habsbursko-rožmitálské linie se navíc nekompromisně tlačili dva oddíly Reislaferů. Švýcarská pěchota nakonec rozlomila katolickou linii ve středu a ta se konečně zhroutila. Katolíci začali ustupovat. O poslední hrdinný odpor se snažila těžká i lehká jízda, která umožnila záchranu velké části poražených armád.

V bitvě ztratil rytíř Šlik na 1000 mužů. Tři z praporů základní pěchoty se po bitvě nepodařilo zpátky svolat. Katolické vojsko utrpělo ztráty zejména v řadách lancknechtů. Čtyři prapory se rozutekly a další z nich utrpěli těžké bojové ztráty. Bitva skončila vítězstvím Západní aliance. S příchodem Rožmberských vojsk vašk katolíci umocnili svou početní převahu v celé oblasti Západních Čech, která se v současné době blíží osmi tisícům vojáků..

Dubnová vřava mezi Olomouckým purkmistrem a Pánem z Pernštejna jejich spor konečně rozsoudila. Válečnou úlohu si oba rozdělili dle svých možností. Početně znevýhodněný Pernštejn zaujal obrannou pozici. Prvnotní záměr rozmístit obranu u řeky Moravy se šlechtickému magnátovi českého království nepodařil, neboť olomoučtí drželi ve svých rukou pohodlný kamenný most. K bitvě došlo východně od Brna. Pernštejnova defenzivní sestava budila respekt a v reakci na ni soustředil olomoucký purkmistr na křídlo své sestavy svou jízdní údernou sílu. Čtyři oddíly těžké jízdy a dva lehké, celkem 2000 vojáků, připravených rozprášit bránícího-se Pernštejna. Střet zahájil všestraný útok Štěpánovi pěchoty, která se neúspěšně snažila rozvrátit dobře namotivované bránící se pernštejnovi vojáky. Linie bojujícíh se vlnila a v nepřehledném boji zanikla palebna převaha utrakvistů. Katolíci odolávali a tak olomoučtí do boje vyslali svou impoztantní jízdní sestavu. Ta smetla na odpor jí vyrážející katolické jezdectvo a navalila se do levého boku katolíků. Ti vypálili několik zbrklých salv z arkebuz, ale nápor zastavit nedokázali. Do posledního tlaku se zapojili olomoučtí reislafeři a na po celou dobu, hrdinně se bránícího pernštejna začala dopadat beznaděj. Katolické vojsko se cítilo být svíráno a drceno, přestože faktická situace nabádla k setrvání v obraně. Nakonec byl zahájen Pernštejnův ústup. Smůlou pro olomoucké bylo, že se nemohli pokusit o pronásledování prchajících, protože jejich jízda bala oslabena a deorganizovaná.

Přestože bitva skončila Pernštejnovou porážkou, zásadně nezměnila poměr sil, který panoval před ní. Pán z pernštejna ztratil dva prapory základní pěchoty, prapor lancknechtů a oddíl lehkých jezdců, který byl doslova vybit olomouckým úderem. Naprotitomu utrpěl Olomoucký purkmistr bolestivou ztrátu dvou základních praporů a jednoho oddílu těžké jízdy, který ve zmatku bitevníího střetu sklidil plnou salvu ze vzdálenosti několika kroků.

Poražení ustoupili zpět k městu Brnu a vítězové se usídlili v ozbrojeném táboře na pravém břehu řeky Moravy.

Obrázek
Posádka města Prahy (1)
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
4x Prapor palné pěchoty, 120kpg
7x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg

Dělostřelecká posádka Německého Brodu (2)
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg

Podpůrná armáda Polabské ligy (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 90kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

Vojska Polabské ligy (2)
7x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

měsíčně pan purkmistr pražský za svá vojska a vojska svých spojenců zaplatí 990kpg...

Armáda města Olomouce (1) – Rozmístěna nedaleko města Hradiště.
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Oddíl těžké jízdy, 120kpg
4x Prapor Palné pěchoty, 120kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg


Měsíčně za své armády purkmistr Olomoucký zaplatí 410 kpg


Posádka města Jihlavy(1) - Obléhá Znojmo
Náklady na vyplacení přídavných žoldů a pozvednutí zlomené morálky, 50kpg

Baterie polních děl, 50kpg
3x Prapor Palné pěchoty, 90kpg
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
2x Papor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Jezdecká hlídka města Jihlavy (2)
4x Oddíl lehké jízdy, 120kpg

měsíčně za svá vojska pna purkmistr Jihlavský zaplatí 400kpg, na žoldech dluží 400kpg.

Rytíři Šlikové (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
4x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg

Posádka města Chebu (2)
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Celkem za svá vojska měsíčně rytíř Šlik zaplatí 350kpg
Náklady na uvedení ve výchozí sílu 150kpg

Vojska západní aliance (1)
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg
měsíční žold, 140kpg. hrazen západní aliancí.

Vojska Pána z Rožmberka (1)
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
6x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg
Prapor Říšských Reislauferů, 50kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg

Skupina Rakouských doprovodných vojsk
?x Lehká jízda

Skupina Rakouských doprovodných vojsk
?x Prapor Říšských lancknechtů

Posádka Jindřichova Hradce (2)
2x Prapor Říšských lancknechtů, 60kpg

Celkem za své armády zaplatí měsíčně pán z Rožmberka 510 kpg

Posádka města Rožmitálu (1)
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Hlavní armáda pána Lva z Rožmitálu (3)
Prapor palné pěchoty, 30kpg
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
Skupina Habsburských doprovodných vojsk ?(12x oddíl lancknechtů)?
Náklady na uvedení ve výchozí sílu 310kpg

Posádka města Písku (2)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg
Skupina Habsburských doprovodných vojsk ?(2x oddíl lancknechtů)?

Druhé vojsko Pána z Rožmitálu (4)
oddíl jehké jízdy, 30kpg
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg
Skupina Habsburských doprovodných vojsk ?(5x oddíl lancknechtů)?

Pán Čeněk Lev z Rožmitálu za svá vojska měsíčně zaplatí 310kpg.

Armáda pána z Pernštejna u Brna (1)
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg

Západní Armáda pána z Pernštejna (2)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
Baterie Polních děl, 50kpg

Pán z Pernštejna zaplatí měsíčně za svá vojska 520kpg
Náklady na obnovení sil 130 kpg

Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

Re: 1527

Příspěvek od Marmont » 14 dub 2010, 18:27

Květen 1527

Obrázek
Bitva pod Ústím, jak dlouho budou utrakvisté vítězit?

Zahraničí:
Rakušané manévrují. Poražené bavorské armádě byl ponechán k oblehnutí Linec a Ferdinandova armáda se stáhla k jihočeským hranicím. Wittelsbachova armáda Linec oblehla a připravuje se ke zteči. V početní nvýhodě, v níž se v současné době habsburkové na tomto bojišti nacházejí se generalisimus rakouské zemské hotovosti k bitvě neodhodlal.

Sassko znovu odmítlo jakékoliv angažování ve stavovské válce. Nabídka podstoupení zemí obojí Lužice Ludvíkem Wittelsbachem mohla být těžko přijata v době, kdy tato území nejsou neuznaným českým králem mocensky kontrolována.

Jana Uherského nově podporuje několik osmanských oddílů, které se vydali ke svedení bitvy s habsburskými obléhateli Prešpurku, kteří město stále úspěšně obléhají. Významným okamžikem při bojích o Uherský trůn je fakt, že podobně jako v Čechách se Uherští magnáti postavili na stranu Ferdinanda.

Domácí:
Po království českém zdvihá se vlna odporu proti válečným daním. V otevřenou vzpouru přerostla nespokojenost na panství pána z Pernštejna, který ždímá ze svých poddaných každý měsíc obrovské sumy, aby měl peníze na svá válečná tažení. Řemeslníci a zámožní měštané na pokusili se zbavit na radnici v Brně a Pardubicích panských úředníků. Celé povstání bylo zmasakrováno a jeho vůdci veřejně popraveni pro výstrahu městskými posádkami, kterým je z daní měštanstva vyplácen tučný žold...

Postih pro pána z pernštejna – 250kpg z celkového přijmu, po dobu dvou měsíců dokud nebude, nebo déle pokud nebude vybírat standartní 20% daň...

Události ve východních čechách a na Moravě zdvihají vlnu nespokojenosti na celém území Českých zemí. V důsledku stálého výběru daní dochází k poklesu městské produkce, který vyvolává hospodářskou nejistotou a nechuť zahraničních kupců obchodovat s českým zbožím, stejně tak jako přijmat na hodnotě ztrácející pražské groše i jáchymovské tolary. Již půl roku trvající stavovská válka, která je vedena výhradně na úkor přijmu královských a poddanských měst, z nichž velká část byla šlechtou, či hamižnými purkmistry uchvácena násilím vede logicky k hospodářskému poklesu v celé zemi. Zároveň je všemu panstvu doporučeno vrátit se na standartní daňovou výši, jinak by pokles mohl nadále pokračovat...

Až do odvolání jsou tedy produkce měst upraveny následovně : malá města 500 => 400, střední města 1000 => 800, velká města 1500 => 1300

Král Ludvík provedl během Května rozsáhlé konfiskace na majetcích svých politických nepřátel. Zejména v řadách katolických erbovních rodin a na menších sídlech, která mu dosud neodváděla daň. Tento krok jej připravil o jakoukoliv možnost širší podpory, mezi městskými elitami. Na druhou stranu bude prázdná královská pokladna po několik měsíců schopna financovat nevelké královské vojsko sestavené zejména z praporů lancknechtů. Pod pražským hradem prý rozbil tábor i prapor Švýcarů.

Ferdnand Habsburský po svém příjezdu do království počal centralizovat a organizovat katolické síly v Čechách. Předem bylo panstvo pokáráno za to, že Ferdinandovu nemalou armádu si rozposádkovalo po svých panstvích a vedlo ji od porážky k porážce. Celé Habsburské katolické vojsko bylo sjednoceno, slabé prapory rozpuštěny a nahrazeny menším počtem palné pěchoty. Od Června je celá armáda vedena osobně Ferdinandem (tedy mnou... :twisted: ) , který od ostatních pánů očekává vazalskou poslušnost při válečných taženích, která se pro katolíky nevyvíjejí nejlépe...

Květnové boje začínají nezvykle na Moravě. Pán z Pernštejna ze zdá být ve svých chybách nepoučitelný, obrovské půjčené sumy, které mířily do jeho pokladnice mu znovu zajistily početní převahu nad Olomouckým purkmistrem. Místo toho, aby byla armáda soustředěna a jedním mocným úderem uštědřila nepříteli zdrcující ránu se nové mohutné vojsko znovu rozdělilo, aby se výrazná úderná síla vydala obléhat za řekou skrytou pevnost Olomouc, zatímco druhá polovina znovu přijmá bitvu v početní nevýhodě.

Nově utvořená Pernštejnská armáda dorazila k Olomouci a oblehla-ji. Pokus o útok na město nebyl realizován, neboť by byl odsoizen k nezdaru. Najatí velitelé všeobecně nesouhlasí s obléháním Olomouce, neboť za dané vojenské situace se zdá být nesmyslné.

Plán pro další bitvu proti Olomouci vycházek ze zkreslených představe o počtech vojska Štěpána Luňáka. Záměr kompenzovat olomouckou jezdeckou převahu oddíly palné pěchoty, nebylo možné realizovat v případě že olomoucké prapory převyšovali Pernštejna i v počtu vojáků s arkebuzami. V bitvě se střetlo 12 praporů pána z Pernštejna, proti 13 praporům Štěpána Luňáka, přičemž olomoučtí převyšovali katolíky o prapor palné pěchoty, těžké i lehké jízdy a navíc na rozdíl od Brněnské armády měli ve svých řadách Reislaufery. Naproti tomu olomoucká armáda postrádala německé lancknechty, kteří na druhé straně tvořili páteř celého vojska.

Bitvu vedl Olomouc v defenzivní taktice, která se střetla s čistě útočným plánem katolíků. Ti se šikovně pokusili obejít s početným obchvatným oddílem celé utrakvistické vojsko a napadnout jeho týl. K takovému manévru však byla potřebná převaha v jezdectvu, kterou katolíci postrádali.Olomouc si navíc v záloze nechal dva jízdní oddíly pro pronásledování a i zbylou těžkou jízdu vyčlenil k obchvatu katolického křídla. Tak se zákonitě stalo že obchvatná skupina o síle 1200 vojáků s podporou necelých šesti set jezdců narazila na rozjetý oddíl 900 těžkých jezdců, kterým neměla šanci konkurovat. Plány na vzájemný obchvat se tak neuskutečnily ani na jedné straně. Bitva se tak stala liniovou přetlačovanou v níž nemohl kvalitativně a v konečném důsledku i početně slabší pernštejn uspět. Za standartních ztrát znovu utrpěl zbytečnou porážku, neboť opět neuvaženě rozdělil své vojsko...

Na straně olomoucké došlo k rozpadu dvou praporů základní pěchoty a ztráty kolem tisícovky žoldáků, Pernštejnovi se podařilo uchránit své velice cenné palné prapory, ovšem ztráty činí bezmála dvojnásobek. Po bitvě se nepodařilo svolat oddíl lehké jízdy, prapor lancknechtů a prapor základní pěchoty. Panská armáda se uzavřela ve městě Brně a očekává co nejdřívejší spojení se s Pernštejnským vojskem rozmístěným u Olomouce.

Mezitím zanechal rytíř Šlik Plzeň svým problémům čelit samotnou a se svými vlastními vojsky se vydal na severl k městu Jáchymovu, které je obléháno katolickými silami. Kdoví proč se ke zbylé katolické armádě rozmístěné v severních čechách nevydala Hlavní Rožmitálova síla a místo toho zůstala nečinně postávat u svého panství. Přesto byl proveden pečlivě připravený útok na hradby, kterého se zůčastnilo přes 2500 vojáků. Oproti očekávání začala Jáchymovská obrana hradeb kolísat a po několik okamžiků se zdálo že město již padne. Nestalo se tak, z posledních sil byla mohutná žoldácká armáda odražena. Za vítězství zaplatili obránci vysokou cenu, zatímco katolické vojsko udrželo svou bojechopnost a při samotné zteči ztratilo jediný prapor, i když ostatní jednotky zůstali útokem významě zasaženy. Obránci další, podobně zuřivý nápor jistě nevydrží.

Konec měsíce, ale přinesl nečekané, druhé kolo bojů pod Jáchymovem. Obléhatelé se stali terčem zuřivého přepadu Šlikova jezdectva. Jízda přepadla tábor a uvedla jej ve zmatek, tak jak se to nedávno podařilo pražké jízdě při obléhání Ústí. Jízdní oddíl však nebyl tak početný a tak i ztráty na straně obléhatelů nebyly tak drastické. Po nečekaně táhlých bojích u Jáchymova se obléhací armáda ztenčila na 7 praporů lancknechtů s výraznými ztrátami v ostatních jednotkách. Šlikova armáda je na dosah od Jáchymovských hradeb, v patách jí však jsou katolická vojska, která se ji nejspíše vydají pronásledovat. Jezdecké oddíly rytíře Šlika zůstaly pohromadě, ovšem bude nutno vynaložit jisté prostředky k obnově jejich počtů...

Katolická armáda vyrazila spěšně k Plzni v úmyslu zastihnout Šlikovu armádu v bitvě. Nezdařilo se a Jan Evžen se vydal na sever pomoci svému obleženému městu. Katolíci shromáždili svou obrovskou sílu pod Plzeňskými hradbami a oblehli je. Je však pravděpodobné, že Ferdinandova vojska se vydají pronásledovat ustupujícího Šlika. Ani v měsíci Květnu se tak Pán z Rožmberka bitvy nedočkal. Obléhání komplikuje dělostřelectvo rozmístěné na hradbách a řada sabotérských skupinek v řadách katolíků. Případná zteč, proti Plzni bude jiste velice krvavá.

Západní aliance posílila na žádost rytíře Šlika své vojsko, ovšem ne v tak velkém rozsahu. Finanční náklady, které vůdce západočeských měst nastavil byly příliš vysoké na to, aby bylo možné takové vojsko delší dobu vydržovat. Armáda, která se nechala obklíčit v hradbách města Plzně byla narychlo posílena lehkým dělostřelectvem, které stěžuje obléhatelům přípravy k útoku.

U Parbubic se prozatím neděje žádné drama. Odhodlaní obránci beze škod ustávají ostřelování hradeb. Ligové vojsko plení okolí, ovšem k žádným výrazným změnám při oblehání nedošlo.

Město Ústí druhý měsíc po sobě napadeno a pokořeno. Úder proti hrabnám byl kravou lázní a nelítostným masakrem. Samotný útok na město by si nevyžádal tam mohutné ztráty, vzhledem k jasné převaze v pěchotě i dělostřelectvu oproti obráncům, ovšem již po třetí během české stavovské války se ukázalo, jak nepříjemný může být jízdní výpad proti obléhající armádě. Pražsko-Polabské vojsko kolem hradeb během dne útoku dlouze manévrovalo a proto obránci poznali, že se chystá úder. Ten byl veden hned z několika stran. První výpad Odhadem 700 mužů základní pěchoty byl po několikaminutovém boji odražen a zahnán na útěk. Ústečtí se nenechali zmást a poznali že jde o klamný útok. Krátce nato se zvedla vlna druhého náporu, který byl o poznání zuřivější. Ani na podruhé útočníci neuspěli, ale boje o východní cíp hradeb se zůčastnila drtivá vtěšina žoldáků uvnitř města. Nebylo pochyb že hlavní zteč nastala. Ústečtí podpálili připravený maják, aby dali signál v záloze čekající jízdě, která měla útočníky napadnout do týla. Boje se táhly a němečtí žoldáci nenechali utrakvistům bez prolité krve ani metr z bráněných hradeb. Obránce, se však nakonec podařilo udolat. Noční boje utichaly a bitvu přerušovalo přicházející ráno. Vtom se v týlu vítězů vynořil jezdecký oddíl Slezanů, který přispěchal na pomoc. Město se zachránit nepodařilo, ale unavená armáda utrpěla těžkou ránu ze zuřivého výpadu, který nezahnal obléhatele na ústup jen proto že při nárazu na oddíl lehké jízdy, která měla útočící vojsko z týla krýt ztratilo Minsterberkovo jezdectvo formaci. Prapory palné pěchoty byli roztříštěny po městě a v okamžiku přepadení pražského týla se zdálo, že ve vojsku není jednidé plne organizované jednotky. Úder byl zastaven v okamžiku kdy se těžká jízda příliž rozmělnila, ztratila rychlost a začínala trpět ztráty od vynořujících se skupinek arkebuzírů. Ústí padlo po dlouhém nočním boji, ačkoliv k plenění ve větším rozsahu nedošlo po dlouhém obléhání a dvou po sobě jdoucích zničujících bitvách je město zdevastováno.

Útok na ústí provedlo přes 21 praporů pěchoty a jízdy, celkem okolo 6000 vojáků . Síla obránců byla přibližně třetinová. V bitvě pražané a jejich spojenci ztratili dva prapory základní pěchoty, prapor lancknechtů, palné pěchoty a lehké jízdy. Další vysoké škody zaznamenaly snad všechny zbylé jednotky. Slezská armáda se rozpadla, odevzdala své zbraně, důstojníky vydala vítězům. Některé prapory vyrazili směrem do Sasska, nebo Lužice. Tři z nich přijali nabídku ke vstupu do služeb krále Ludvíka. Z invazního vojska Karla Minsterberského zstala bojeschopná jezdecká hlídka, která se poté co podníkla zuřivý výpad stáhla zpátky na sever...

Zemský správce v Jihlave pokračuje ve vydržování města a snaží se uchovat autoritu purkmistrova úřadu. Daří se tak navzdory vnějším snahám zenést do města zmatek a neklid.

Obrázek
Posádka města Jihlavy(1) - Obléhá Znojmo
Náklady na vyplacení přídavných žoldů a pozvednutí zlomené morálky, 50kpg

Baterie polních děl, 50kpg
3x Prapor Palné pěchoty, 90kpg
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
2x Papor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Jezdecká hlídka města Jihlavy (2)
4x Oddíl lehké jízdy, 120kpg

měsíčně za svá vojska pna purkmistr Jihlavský zaplatí 400kpg, na žoldech dluží 400kpg.

Armáda města Olomouce (1)
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Oddíl těžké jízdy, 120kpg
4x Prapor Palné pěchoty, 120kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg

Armáda města Hradiště (2)
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg

Měsíčně za své armády purkmistr Olomoucký zaplatí 440 kpg
náklady na obnovu po bitvě 110kpg.

Armáda pána z Pernštejna u Brna (1)
1x Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg
2x Oddíl Těžké jízdy, 80kpg


Pernštejnská Armáda (3)
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
3x Oddíl Lancknechtů, 90kpg
2x Palné pěchoty, 60kpg

Západní Armáda pána z Pernštejna (2)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
Baterie Polních děl, 50kpg

Pán z Pernštejna zaplatí měsíčně za svá vojska 740kpg
Náklady na uvedení v plnou sílu 150 kpg

Vojska Pána z Rožmberka (1)
4x Prapor palné pěchoty, 120kpg
6x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg
2x Prapor Říšských Reislauferů, 100kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg

Posádka Jindřichova Hradce (2)
2x Prapor Říšských lancknechtů, 60kpg

Celkem za své armády zaplatí měsíčně pán z Rožmberka 590 kpg

Posádka města Rožmitálu (1)
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Hlavní armáda pána Lva z Rožmitálu (3)
Prapor palné pěchoty, 30kpg
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
Náklady na uvedení ve výchozí sílu 310kpg

Posádka města Písku (2)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Druhé vojsko Pána z Rožmitálu (4)
oddíl jehké jízdy, 30kpg
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
Skupina Habsburských doprovodných vojsk ?(4x oddíl lancknechtů)?

Pán Čeněk Lev z Rožmitálu za svá vojska měsíčně zaplatí 370kpg.
Náklady na obnovu armád pod jáchymovem - 60kpg

Rytíři Šlikové (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
6x Prapor Říšských Lancknechtů, 180kpg
2x oddíl jehké jízdy, 60kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg

Posádka města Chebu (2)
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Celkem za svá vojska měsíčně rytíř Šlik zaplatí 440 kpg
Náklady na uvedení ve výchozí sílu 40kpg

Vojska západní aliance (1)
Baterie Lehkého Dělostřelectva, 50kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
měsíční žold, 210 kpg. hrazen západní aliancí.

Posádka města Prahy (1)
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
7x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg

Dělostřelecká posádka Německého Brodu (2)
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg

Podpůrná armáda Polabské ligy (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 90kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg

Vojska Polabské ligy (2)
7x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

měsíčně pan purkmistr pražský za svá vojska a vojska svých spojenců zaplatí 890kpg...
náklady na uvedení v plnou bojovou sílu 190 kpg

Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

Re: 1527

Příspěvek od Marmont » 29 dub 2010, 22:38

Červen 1527

Obrázek
Na Rožmitál!

Zahraničí:

Prešpurk padl a to za pět minut dvanáct. Habsburské armády dostaly do rukou Uherské korunní město díky zradě zevnitř. Jan Zápolský přispěchat nestihl. Jistě se ale pokusí vyprovokovat katolíky k bitvě. Podunajské křižovatky tak jsou v rukou Habsburků. Na cestě k titulu Uherského krále by Ferdinanda nejspíše dokázali zastavit jen osmané.

Obléhání Lince pokračuje bez výraznějších posunů vpřed. Pouze slabá skupinka bavorských armád vyrazila pronásledovat ustupující rakuskou armádu. Boje v podunají nejspíše na nějaký čas zamrznou na mrtvém bodě.

Domácí:

Zemská hotovost krále Ludvíka Wittelsbacha se seřadila pod vojenským praporem českého krále a vyrazila společně s Pražskou armádou na západ. Na dvoře se hovoří o obecné berni královské a centrslizaci Ludvíkovích armád. Žádný konkrétní rozměr však chystaící-se restrukturalizace nemají.

Ani první letní měsíc stále se zamotávající vojenskou situaci v západních čechách nerozuzlil a nesl se spíše v duchu nervozních manévrů na obou stranách. Katolické armády plenící v západních čechách vydaly se pronásledovat ustupujícího rytíře Šlika k Jáchymovu. U města Plzně ponechali Ferdinandovi generálové pouze skupinku obléhatelů s habsburskou zástavou, jejich počet však nepřevyšuje dva a půl tisíce. Hlavní armáda pána z Rožmberka velká část habsburského doprovodného vojska vyrazila na sever.

Ctihodný pán Jan Evžen Šlik z Jáchymova chystal si pro svého nenáviděného rivala další ze svých skvělých vojenských obratů, leč Rožmitálovo vojsko nezastihl. Ještě v předvečer bitvy vše napovídalo tomu, že Rožmitálsko-habsburská armáda se rozhodla vzdorovat. Šlikova válečná sestava připravená uštědřit katolickým silám další úder však pod Jáchymovem nelezla opuštěný tábor a v něm skupinu necelých 300 vojáků, kteří se okamžitě vzdali. Rožmitál ustoupil na západ. Šlikova jízda se pokusila ustupující pronásledovat, ovšem distihla je až příliž soustředěné a v plné síle. Beznadějné bitvě se proto raději vyhnula a vrátila se zpět ke svému pánu.

Vojsko, které několik měsíců čerpalo sílu pod Rožmitálem totiž opustilo sídlo svého pána a vyrazilo ustupující armádě vstříc tak aby se katolické armády soustředily v poli. Paradoxně i hlavní vojsko pána z Rožmitálu uniklo jisté porážce. Pražský purkmistr totiž společně s částí formující se Ludvíkovi královské hotovosti vyrazil na „spanilou jízdu“ po Rožmitálově panství. I on však nalezl město opuštěné a zcela bez ochrany. To se tak stalo snadnou kořistí pro pražskou armádu, která jej vzala rychlým útokem a poměrně snadno dobyla. Rožmitál, sídlo i vznešené poklady rodu Buziců a Házmbruků padly do rukou utrakvistů. Při dobývání města nebyl požkozen žádný z útočících prporů a ztráty jsou jen malé.
Nová situace v západních čechách působí víc než zajímavě, neboť v celé oblasti jsou koncentrovány snad všehny armády bojující v českém stavovském konfliktu. Na jedné straně mocné vojsko Ferdinanda a Rožmberka, které stojí ve Šlikově týle, na straně druhé příchozí mocná armáda Pražanů, které však stojí v cestě Rožmitálův opevněný tánor jižně od Jáchymova.

Obléhání Pardubic začíná přinášet své ovoce. Město přestává být nepřekonatelnou závorou při cestě na Moravu a na obráncích je již znát únava z neustávajícího ostřelování. Přesto však město zůstává Pernštejnovi věrné a odmítlo nabídky k čestné kapitulaci. Dokonce odolalo i vnitřním pokusům o svržení vlastních radních. Nejvíce však obrana utrpí obecnou nevolí k voji ve vlastních řadách. Městská pokladna je prázdná a žoldy nebyly zaplaceny v plné výši. Zda-li Pardubice vydrží nakonec nejspíše nebude otázkou tloušty jejich hradeb.

Ani Olomoucké vojsko však nebylo v nejlepším stavu. Ve městské kase již nezbývalo na obnovení bitvou vyčerpaných počtů u jednotek. Olomoucký purkmistr své vojsko rozdělil a pokusil se čelit s větší částí své armády ze severu příchozímu Pernštejnově vojsku a to osvědčenou defenzivní taktikou. Brněnské vojsko, jehož které dostalo tento měsíc jako zázrakem výplaceny na žoldy, však nemohlo dovolit aby Pernštejnská armáda přícházející ze severu bojovala osaomcena. Proto provedla riskantní a odvážný pokus o výpad z hradeb.

Slabé obléhající vojsko Olomouckých, které byla o brna ponecháno, nemělo šanci své pozice, proti mnohonásobě silnějším katolíkům udržet. Pod brněnskými hradbami se střetlo necelých 1300 vojáků na straně olomoucké a necelých 2700 katolíků. Ti měli navíc k dispozici dva oddíly těžké jízdy, které bitvu krátce po jejím začátku strhly na svou stranu. Palebná převaha stála tentokráte na straně katolíků, kteří zuřivým jízdním výpadem na křídle zcela rozvrátili olomouckou chabou bitevní sestavu. Ztráty jsou vzhledem k celkové vojenské situaci pro olomoucké zničující, tedy prapor palné pěchoty a dva prapory základní.. Pernštejn přišel o prapor lancknechtů, zbylé jednotky zůstávají zachovány a stále věrny svému pánovi. Střet pod Brnem jasně ukázal, jak zranitelná může armáda bez obnovené maximální síly...

Poražení ustoupili nejschůdnejší cestou pryč z bojiště. Příliž na jih však nemohli, neboť město Břeclav bylo plně ovládáno Habsburkými lancknechty.Vítězové se vydali dle rozkazu pronásledovat na sever mířící olomouckou armádu, která však v okamžiku, kdy zjistila že v patách jí je nepřítel přešla Moravu v Uherském Hradišti a bitvě se vyhnula. Pernštejnské vojsko se konečně sjednotilo. Obě znepřátelené armády na sebe hledí přes řeku Moravu a očekávají snad konečné a rozhodující střetnutí.

Vlády v Jihlavě se konečně chopil právoplatný vůdce. Vybral nové daně a vyplatil první žoldy vojákům. Do kdysy pořádkumilovného města se pomalu vrací řád a pevá ruka. Po čtyři měsíce obléhané město Znojmo stojí již na pokraji svých sil. Nabídku k čestné kapitulaci, ale odmítlo a tak bylo podrobeno zteči. Chabě bráněné městské hradby odolávaly náporu jihlavanů jen krátce a tak se královské město Znojmo octlo v utrakvistických rukou. Na dolním náměstí, přímo pod radniční věží byl veřejně sťat znojeský purkmistr a město ovládla žoldácká soldateska. Rabování se vak podařilo zabránit a tak se Jihlavské panství rozrostlo o další bohaté sídlo a to za cenu nevelkých ztrát na životech.

Přestože v červenci k žádným generálním střetům nedošlo, karty jsou rozdány. V příštím měsíci se jistě rozhodne v vítězi české stavovské války a to v generální bitvě svedené mezi Pánem z Pernštejna a olomouckým purkmistrem na moravě a katolickou koalicí s vojsky krále Ludvíka v Západních Čechách.

Ať zvítězí ten lepší!

Obrázek

Posádka města Jihlavy(1) - Obléhá Znojmo

Baterie polních děl, 50kpg
3x Prapor Palné pěchoty, 90kpg
4x Prapor základní pěchoty, 80kpg
2x Papor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Jezdecká hlídka města Jihlavy (2)
4x Oddíl lehké jízdy, 120kpg

měsíčně za svá vojska pna purkmistr Jihlavský zaplatí 400kpg, na žoldech dluží 300kpg.
Náklady na obnovení plné síly 120 kpg

Armáda města Olomouce (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Oddíl těžké jízdy, 120kpg
2x Prapor Palné pěchoty, 60kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg

Armáda u města Brna (2)
1x Prapor základní pěchoty, 20kpg
1x Prapor Palné pěchoty, 30kpg

Měsíčně za své armády purkmistr Olomoucký zaplatí 370 kpg
náklady na obnovu po bitvě 160kpg.

Armáda pána z Pernštejna u Brna (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg
2x Oddíl Těžké jízdy, 80kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
3x Oddíl Lancknechtů, 90kpg
2x Palné pěchoty, 60kpg

Západní Armáda pána z Pernštejna (2)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
Baterie Polních děl, 50kpg

Pán z Pernštejna zaplatí měsíčně za svá vojska 710kpg
Náklady na uvedení v plnou sílu 210 kpg

Vojska Pána z Rožmberka (1)
4x Prapor palné pěchoty, 120kpg
6x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg
2x Prapor Říšských Reislauferů, 100kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
3x Prapor základní pěchoty, 60kpg

Posádka Jindřichova Hradce (2)
2x Prapor Říšských lancknechtů, 60kpg

Celkem za své armády zaplatí měsíčně pán z Rožmberka 590 kpg

Hlavní armáda pána z Rožmitálu (1)
1x Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg
Prapor palné pěchoty, 30kpg
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
Skupina Habsburských doprovodných vojsk ?(4x oddíl lancknechtů)?

Posádka města Písku (2)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Pán Čeněk Lev z Rožmitálu za svá vojska měsíčně zaplatí 340kpg.
Náklady na obnovu armád pod jáchymovem - 310kpg

Rytíři Šlikové (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
6x Prapor Říšských Lancknechtů, 180kpg
2x oddíl jehké jízdy, 60kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg

Posádka města Chebu (2)
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Celkem za svá vojska měsíčně rytíř Šlik zaplatí 440 kpg


Vojska západní aliance (1)
Baterie Lehkého Dělostřelectva, 50kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
měsíční žold, 210 kpg. hrazen západní aliancí.

Posádka města Prahy (1)
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
7x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg


Dělostřelecká posádka Německého Brodu (2)
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg

Podpůrná armáda Polabské ligy (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 90kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg
7x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

měsíčně pan purkmistr pražský za svá vojska a vojska svých spojenců zaplatí 890kpg...
náklady na uvedení v plnou bojovou sílu 80 kpg

Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

Re: 1527

Příspěvek od Marmont » 26 čer 2010, 22:57

Červenec 1527

Obrázek
Poslední boj pána Jana Evžena Šlika z Jáchymova pod hradbami vlasního města


Zahraničí:
Na mírový sněm v českém království nejspíše dorazí i vyslanciřímského císaře Karla V. Aby se mohli vyjádřit k případným státoprávním změnám, které by uzavřený mír mězi českými stavy přinesl. Prostředníkem celého sněmu bude beze všech pochyb braniborský markrabě Jiří Pius osobně, doprovázen řadou zkušených německých diplomatů. Na schůzce ohlásili svou osobní účast i oba kandidáti na český trůn, konečné slova však jistě budou mít čeští a moravští stavové.

Ko vojsku Jana Uherského se připojují první osmanské oddíly. Armády obou nepřítel se shlukují v západní čási Horních Uher. Pro Habsburky nejspíše nepřipadá v úvahu jiná taktika, než setrvávání v čerstvě dobytém Prešpurku...

Domáci:
Necelý měsíc před slibovaným zemským sněmem, jenž má celému království znovu přinést mír bylo na území Čech i Moravy svedeno hned několik generálních bitev mezi katolíky a utrakvisty. Pravděpodobně nejméně výrazným z těchto střetů byl boj na řece moravě, který svedl pán z Pernštejna proti Olomouckému purkmistrovi. Oba vojevůdci se dostali do jakési patové situace, kdy na sebe obě armády hledí přes řeku a drží se navzájem v šachu. Olomoucké vojsko, rozdělené a početně podstatně slabší logicky zvolilo obrannou taktiku, neboť v dané situaci je jasné že tím, kdo musí převzít iniciativu a zaútoičit je právě pán z Pernštejna. Z katolického pohledu byla situace na Moravě bídná. Pardubice, které tak dlouho uzavírali Pražským armádám přístup do týla katolíků, počínaly kolísat a Olomoucké vojsko stále přežívalo v obranné taktice, tentokráte dokonce schované za řekou. Pernštejnův bitevní plán však předpokládal, že Olomoucká armáda se bude bránit v hradbách města Hradiště. Štěpán Luňák však své prapory rozmístil tak, aby znemožnovali katolíkům přejití řeky a tak se celá bitva vyvíjela jinak, než by si pán z Pernštejna přál. Katolíci provedli pokus o klamný útok, který měl obránce vylákat z jejich fakicky nepřekonatelného postavení. Poměrně velká síla, třech praporů palné pěchoty společně s lencknechty a řadovou pěchotou, navíc ještě podpořena lehkou jízdou, která se pro útok přes brod hodila více se pokusila olomoucké vyprovokovat. V neprospěch obránců hrál fakt, že do bitvy nemohli zapojit své jezdectvo a tak se útok, který měl původně sloužit jako provokace rozvinul v nelítostný boj. Když bylo zřejmé, že Olomoučtí se nepokusí katolíky přes řeku pronásledovat, něměl velitel Pána z Pernštejna jinou možnost, do boje o Brod vrhly všechny své prostředky a síly. Byla to nakonec převaha v palné pěchotě, která přinutila Olomoucké vojsko se stáhnout. Ústup však rozhodně nebyl žádnou katastrofou. Katolíci, na smrt vyčerpaní bojem se stali objetí Luňákova jezdectva, které umožnilo, aby se obránci brodu důkladně zabarikádovali uvnitř Hradišťských hradeb. Důležité je podotknout, že že druhé olomoucké vojsko, které je rozmístěno na jižní moravě se dovnitře města nedostalo a mohlo by tak komplikovat případné obléhání. Bitva byla pro katolíky krveprolitím, ztratili prapor lancknechtů a dvě základní pěchoty, které jako prvosledové jednotky nesli nejtěžší ztráty. Ostatní jednotky se udržely pohromadě. Důležitým výsledkem je, že na katolické straně zůstala převaha v palné pěchotě. Na straně olomoucké se nerozpadla ani jedna z jednotek. Rovněž ztráty mezi vojáky nejsou nijak závratné. Bitvy se účastnilo na 4500 katolíků, z nichž alespoň 600 padlo za obět bojům o brod. Počty i ztráty na straně druhé jsou přibližně poloviční...

Město Brno zůstává i nadále pod vládou Pernštejnů. Na město, ale dopadá tíže dluhů jeho majitele. Většina kupců i řemeslníků odchází jinam a proto nebudou jeho držiteli proudit z města Brna žádné peníze, dokud neuhradí své dluhy vůči svým věřitelům. Jihlavský purkmistr zkrotil vášně ve svém městě a upevnil si svou vůdčí roli. Vojáci dostali konečně zaplaceno a armáda se během léta zreorganizovala.

Rušno bylo i na druhém konci panství českého magnáta, pána z Pernštejna. Po čtyři měsíce obléhané Pardubice s mocnou armádou uvnitř svých hradeb se konečně dočkaly bitvy. Nápor byl veden celých sedm dní, neboť pražské vojsko se vždy v okamžiku, kdy ztrácelo na organizovanosti a tím pádem i síle stáhlo zpátky. Tato taktika se ukázala být dobrá, neboť obránce velmi vyčerpávala. Pardubická děla přestala těm pražským odpovídat už dávno, což jasně vypovídalo o stavu zásob uvnitř města. Konečný nápor se uskutečnil v podvečer a to soustředěným tlakem všech pěchotních sil utrakvistického vojska na hradby. Pro co největší koncentraci vojsk, byl přerušen obléhací okruh, což u obyvatel vzbudilo naděje na únik z města. A tak zatímco na západní straně hradeb tekla krev proudem, východní branou prchal houf měštanů na venkov a do lesů, aby se vyhnuli plenění... V tom však do jejich řad najela nedaleko ukrytá lehká jízda zahájila těžký masakr. Původní záměr zničit ustupující jednotky se nesetkal s úspěchem, neboť východní branou vyjela i Pernštejnova lehká jízda, která byla oproti pražskému oddílu v převaze. Z osmi praporů, které město bránily se tak zachránila polovina, ostatní se vzdali svému nepříteli. Pražané utrpěli ztráty pěti praporů ovšem výhradně v řadách žoldnéřských lancknechtů. Do vrcholných bojů o Pardubice se zapojilo přibližně dva a půl tisíce katolických vojáků a na straně druhé síla dvojnásobná. Ztráty při bojích o hradby jsou velmi vysoké více než 1500 mrtvích a zraněných utrakvistů a obdobný počet katolíků. Přezivší Pernštejnova armáda Prchá na východ, směrem k městu Brnu. Další město padlo do rukou pražskému purkmistrovi, jehož moc tak vrhá stín i na královskou korunu.

Utrakvistická vojska, která se z Prahy vydala směrem ku obležené Plzni s plánem ji vysvobodit se nakonec boje nedočkala. Zkušený vůdce habsburské armády se obléhání vzdal a se svými osmi prapory se vydal na riskantní pochod k Jáchymovu. Vojsko krále Ludvíka, společně s pražskou posádkou se spojilo s armádou západní aliance a konečně tak došlo ke sjednocení protihabsburských armád v západních čechách. Ludvíkovo královské vojsko, společně s dalšími spojenci tak čítá okolo 25ti praporů, necelých 8000 mužů.

Početně jsou na tom katolíci v západních čechách podstatně lépe. Armády Ferdinanda Habsburského, s vojsky Čeňka Lva z Rožmitálu a Michaela Jošta z Rožmberka združují celkem více něž 35žoldáckých praporů a tedy sílu čítající ncelých 11 000 žoldnéřů v poli. Před katolickým vojskem však stál nelehký úkol, dobýt město Jáchymov. Ctihodný pán Jan Evžen Šlik z Jáchymova uzavřel své obávané vojsko uvnitř hradeb a svědomitě připravoval obranu. Pod jeho rudými praporci mělo bojovat necelých 4000 vojáků... „Jáchymov musí padnou za každou cenu“ napsal pán z Rožmberka ve svém obsáhlém rozkazu. A tak se také stalo. Celý útok zahájil doslova příval všech praporů základní pěchoty a německých lancknechtů. Jen samotná první vlna útoku vyrovnala počet bojovníků přetlačujících-se o městské opevnění. V záloze čekalo na okamžik, kdy se žoldnéři usadí na hradbách však ještě přes 500 obávaných svýcarů, více než 1500 vojáků z paných praporů a stovky jezdců připravených vtrhnout do města v okamžiku, kdy se útočníci zmocní hlavní brány. Odpor Jana Evžena a jeho hrdinných vojáků byl obdivuhodný, ale marný. Katolíci přestříleli palnou pěchotu obránců a drali se nezadržitelně do města. Válečně štěstí se nezvratně klonilo na stranu Ferdinanda Habsburského a právě v tom okamžiku, byla do jeho velitelského stanu přivlečena ta nejcennější válečná kořist. Tělo Mrtvého Jana Evžena Šlika... Velitelé katolické armády osobně vyrazli k městu, aby dodali odvahy svým bojovníkům a zprávou o smrti nepřátelského generála zlomili odpor obránců. Ti začali z města prchat, všemi možnými cestami a boj tak byl rozhodnut. V bitvě o Jáchymov se téměř úplně rozpadlo vojsko Jáchymovského velmože. Jen prapory Reislauferů a oddíl lanknechtů, společně s věrnou jízdou rytíře Šlika dokázaly prchnout na západ, směrem na Cheb. Ostatní jednotky se vzdaly katolíkům a na čestné slovo byly propuštěny. Ztráty na katolické straně jsou ohromující. Velitelé ztratili kontrolu nad celkem deseti prapory z nichž dva byly palné pěchoty a jeden těžké jízdy. Celkem Ferdinand zaplatil za pád města více než třemi tisíci mrtvých.

Správu nad dobytým Jáchymovem dostal do rukou pán z Rožmberka, který nechal všechna vojska tábořit dvě míle od města, aby tak zabránil plenění a rabování. Tělo Jana Evžena, rytíře Šlika, bylo omyto a tři dny vystaveno v Jáchymovském kostele. K rakvi se přišli poklonit Jak Ferdinand Habsburský, tak jeho vazalové Čeněk Lev i pán z Rožmberka. Koncem měsíce se vítězná katolická armáda spojila s vojskem, které zanechalo obléhání Plzně a Habsburkova armáda vybudovala obrovské ležení v severozápadních Čechách. Je paradoxem, že přes sérii porážek, kterou panská koalice ve stavovské válce utrpěla má pro rozhodující bitvu mnohem lepší nástupní podmínky.

Vojska západní aliance setrvala na straně rodu Šliků a přijala Evženovu válečnou zástavu. Budou se tak i nadále bít za svého padlého vůdce. Přestože na Moravě je již v podstatě rozhodnuto, v západních čechách nepochybně bude konečně rozhodnuta celá tato vleklá a nákladná občanská válka. Možné vítězství katolíků může přinést rovnováhu i na moravu. Zdá se, ale že páni z Pernštejna své přední mocenské postavení v celém království na velmi dlouhou dobu ztratili. Na podzim nechť utichnou meče a vznešení pánové i ctihodné měšťanstvo zasedne k jednacímu stolu...

Obrázek
Armáda města Olomouce (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Oddíl těžké jízdy, 120kpg
2x Prapor Palné pěchoty, 60kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg

Armáda u města Brna (2)
1x Prapor základní pěchoty, 20kpg
1x Prapor Palné pěchoty, 30kpg

Měsíčně za své armády purkmistr Olomoucký zaplatí 370 kpg
náklady na obnovu po bitvě 90kpg.

Armáda pána z Pernštejna u Brna (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
2x Oddíl Těžké jízdy, 80kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
2x Oddíl Lancknechtů, 60kpg
2x Palné pěchoty, 60kpg

Západní Armáda pána z Pernštejna (2)
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
Oddíl lehké jízdy, 30kpg

Pán z Pernštejna zaplatí měsíčně za svá vojska 480kpg
Náklady na uvedení v plnou sílu 140 kpg

Vojska Pána z Rožmberka (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
6x Prapor Říšských Lancknechtů,180kpg
2x Prapor Říšských Reislauferů, 100kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Posádka Jindřichova Hradce (2)
2x Prapor Říšských lancknechtů, 60kpg

Celkem za své armády zaplatí měsíčně pán z Rožmberka 450 kpg
Náklady na obnovu armád pod jáchymovem - 190kpg


Hlavní armáda pána z Rožmitálu (1)
4x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
Skupina Habsburských doprovodných vojsk ?(4x oddíl lancknechtů)?

Posádka města Písku (2)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Pán Čeněk Lev z Rožmitálu za svá vojska měsíčně zaplatí 250kpg.
Náklady na obnovu armád pod jáchymovem - 110kpg

Rytíři Šlikové (2)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg
ddíl ljehké jízdy, 30kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg

Posádka města Chebu (2)
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Celkem za svá vojska měsíčně rytíř Šlik zaplatí 170 kpg
náklady na uvedení v plnou sílu 90kpg


Rytíři Šlikové (1)
Baterie Lehkého Dělostřelectva, 50kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
měsíční žold, 210 kpg. hrazen západní aliancí.

Posádka města Prahy (1)
Oddíl lehké jízdy, 30kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
7x Prapor Říšských Lancknechtů, 210kpg

Armáda Polabské ligy v Pardubicích(1)
4x Prapor Říšských Lancknechtů, 120kpg
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg

Armáda Polabské ligy (2)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg
1x Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

měsíčně pan purkmistr pražský za svá vojska a vojska svých spojenců zaplatí 770kpg...
náklady na uvedení v plnou bojovou sílu 190 kpg

Posádka města Jihlavy(1) - Obléhá Znojmo
Prapor Palné pěchoty, 30kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg

Armáda Jihlavského purkmistra (2)
Baterie polních děl, 50kpg
2x Prapor Palné pěchoty, 60kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
4x Papor Říšských Lancknechtů, 120kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg


měsíčně za svá vojska pna purkmistr Jihlavský zaplatí 460kpg,

Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

Re: 1527

Příspěvek od Marmont » 12 črc 2010, 12:44

Srpen 1527

Obrázek
Město Plzeň, zde válka začala a sand zde i zkončí...

Zahraničí:

Velký vládce Osmanské říše, sultán Sulejman, zvaný též nádherný osobně vydal se na cestu do Budína. Balkánské armády tohoto mocného panovníka shlukují se v jižním podunají, počty dosud jen těžko odhadovat. Za situace, kdy se křesťanské velmoci stojící turkům v cestě do střední evropy zmítají v občanských válkách, dvojvládí a hospodářském poklesu jsou podmínky pro další násilnou expanzi z osmanského pohledu ideální.

Jan I. Uherský ve svých žoldáckých armádách, které se shlukují kolem budína velí více něž třem tisícovkám osmanských vojáků. Hovoří se o tajných dohodách, mezi Ferdinandovim vzdorokrálem Zápolským a tureckým sultánem. Největší hornouherská města podpořila Ferdinanda a uznala ho za krále, stejně tak jako rod uherských magnátů Štěpána VIII. Báthory a místodržícího palatina... Naopak města v podunají jsou pod tlakuem všudy přítomných a rozmáhajících se tureckých posádek nucena uznat králem Jana Zápolského. Pokud Ferdinand v království Uherském neuspěje, mohla by celá země padnout do vazalského područí Sulejmanovi.

Do Plzně dorazili vyslanci svaté říše římské i Jiří Pius, markrabě Braniborský osobně. Celá evropa napjatě očekává výsledek mírových jednání v českých zemích.

Domácí:

Srpen 1527. Na západočeských pláních, nedaleko důlního města Stříbro sešikovala se dvě vojska. Dva králové, dvě náboženství a dva stavy prolili v posledním letním měsíci krev. Od východu příchozí vojsko krále Ludvíka II. Společně s armádami pražského purkmistra a dalších spojenců bojujících za svobodu vyznání a toleranci utrakvismu čelilo katolickému vojsku Ferdinanda Habsburského a jeho panských spojenců, reprezentujícího staré předhusitské pořádky. Na Straně Ferdinandově bojovalo 39 praporů, celkem 12 000 mužů pěšmo i na koni. Proti němu stojící Ludvíkova armáda čítala s vojskem pražského purkmistra, armádami západní aliance a přezivší jízdou od Jáchymova 35 praporů. Počtem mužů tedy Ludvík disponoval silou přibližně o dva tisíce menší než katolíci. Poměr mezi palnou pěchotou činil pět praporů na straně katolické a osm na straně utrakvistů. I ohledně jízdy pozbyla katolická strana svou dominanci. Osm praporů lehkého i těžkého jezdectva pod Habsburským velením proti sedmi praporům bojujících s Ludvíkem...

Blížící-se katolické vojsko bylo včas informováno o postavení nepřítele, neboť terén před postupující armádou byl důkladně prozkoumáván. Defenzivní pozice utrakvistů budila respek, přesto se však Ferdinand rozhodl bitvu podstoupit. Bojovým velitelem byl Pán Michael Jošt z Rožmberka, proti němu vedl utrakvistickou armádu purkmistr Starého města Pražského. Katolická armáda postavila pevný střed, který byl na bocích krytý zesílenými jednotkami a palnou pěchotou, čímž se velitelé pokusili předejít napadení jednoho z křídel. Ferdinandova jízdní masa byla rozdělena na dvě části a tvořila obě křídla katolického vojska. Obecně lze snahu katolíků před bitvou definovat, jako pokus o čistý materiální průlom ve středu bitevní sestavy za souběžného manévrování jízdy, která měla znemžnit, výpad proti jednomu z křídel útočící armády, nebo se pokusit o útok...

Vojenský rozkaz vydaný Pánem z Rožmberka byl poměrně dobře poměřitelný s válečným plánem utrakvistů. Ludvíkova armáda totiž sestavila rovněž pevný střed zatímco svou jízdu postavila na křídlo, aby se pokusila v ten pravý okamžik rozvrátit a uvést ve zamtek pěchotu, která měla vést nápor středem. Oběma velitelům nutno přiznat jistu předvídavost, neboť pražský purkmistr, přesně odhadl katolický záměr napadnout nepřítele drtivým náporem středem, ovšem i pán z Rožmberka svým důrazným varováním, před útokem na jedno z křídel, nebo týl odhadl záměr utrakvistů.

Krátce po poledni se armády daly do pohybu. Michael Jošt, poslal svou pěchotní masu do nějvětší bitvy stavovské války. Útočící obdélník Rožmbersko-Habsburské pěchoty měl v čele soustředěné lancknechty a základní pěchotu, zatímco na bocích stály jednotky palné pěchoty a švýcarů. Zálohy katolické armády jsou nepatrné a tak v první vlně náporu na střed bojuje více než 26 pěchotních praporů, proti šesti praporům tvořícím utrakvistický střed. Tak velkou masu vojáků bylo velmi obtížné organizovat a proto byl Ferdinandův nápor zbržděn a připraven o svou razanci. Neutichající dělostřelectvo ředilo linie německých lancknechtů, ale i přes obrovské ztráty, které v jejich řadách páchalo nemělo šanci zastavit jejich příval. Proto muselo Ludvíkovo vojsko okamžitě semknout levé i pravé křídlo, aby se jeho sestava v důsledku soustřěděného tlaku úplně nerozpadla a nerozdělila. Velmi brzy byli oba velitelé do bojů nuceni vrhnout své zálohy a bránící se utrakvistická armáda počala v obranném boji povážlivě kolísat...

K večeru bitva stále neutichala. Bojů se však dosud neúčastnila armáda určená k obchvatu levého křídla. Ta čítala sedm nejkvalitnějších pěchotních praporů a sedm jízdních oddílů. Uprostřed se začínalo utrekvistické vojsko trhat a hrozila jeho porážka. V tom se však na pravém katolickém křídle objevila masa čtyř a půl tisíce čerstvých vojáků, kteří se neohroženě nahrnuli na křídlo katolické armády. Překvapení bylo dokonalé a habsburká jízda, která měla takovému útoku předejít byla naprosto zaskočena. (Kostka... haluz) Armáda Ferdinandova téměř ztratila velitelskou organizovanost a Michael Jošt nad ní pozbyl kontrolu. Pokusil se však ještě sešikovat svou jízdu a odlehčit těžce zkoušenému křídlu v boji. Katolická těžká obrněná jízda nabrala rychlost, aby ji posléze ztratila na utrakvisty připraveném bojišti. A tak vznešení pánové prastarou vojenskou výhodu toho, kdo jako poslední vrhne do bitvy zálohu promrhali, neboť jejich jízdní útok neměl dostatečnou energii a razanci. Situce se zasekla na mrtvém bodě, kdy se obě armády přetlačovali na místě, zatímco ta Ludvíkova trpěla o poznání menší ztráty, než Ferdinandova. Pravé křídlo habsburků se přes statečný odpor začalo rozpadat a boj o něj přelivem sil znemožnil prolomení Ludvíkovi sestavy ve středu. Proto dal Michael Jošt k večeru troubit na ústup a s celým vojskem se stáhl.

Bitvu nakonec rozhodlo několik něšťastných rozhodutí na katolické straně. Zatímco Ludvík svou armádu rychle posílil, aby dorovnal nepříznivý poměr v rozhodujících jednotkách jako těžká jízda, nebo palná pěchota, katolíci naproti tomu kromě několika praporů své vojsko nechali na původních stavech a připravili s tak vlastní vinou o bitevní výhodu, která jim před několika měsíci spadla do klína. Tak Ferdinand ztratil rozhodující převahu, která byla pro materální střet, který hodlal vyvolat rozhodující.

Ztráty jsou děsivé na obou stranách. Při bojích ve středu se katolíkům podařilo zatlouci, nebo zhodit z lafet většinu děl a tak Ludvík o svou dělostřeleckou baterii přišel. Dále v jeho řadách ubylo dvou praporů palné pěchoty a tří praporů lancknechtů, kteří jako obránci středu vedli po celou bitvu ty nejtvrdší boje. Při náporu na levém křídle se rozpadla jednotka svýcarských reislauferů a oddílu lehké jízdy, který v křížové palbě do níž se vřítil prakticky zanikl. Ostatní jednotky udrželi svou formaci a i přes obrovské ztráty se jim podařilo bitvu přečkat. Celkové ztráty v Ludvíkově vojsku tedy činí 7 praporů a baterii dělostřelectva. Ferdinandovo vojsko při obraně svého pravého křídla rovněž ztratilo prapor Reislauferů i oba prapory palné pěchoty, které zde soustředilo. Zbylých dva tisíce padlých vojáků odnesly prapory lancknechtů. Celkem tedy katolíci bitvu zaplatili deseti prapory pěchoty.

Po bitvě se katolická armáda vymanévrovala směrem na východ, aby mohla bezprostředně v rámci měsíčního pochodu ohrozit Prahu i vrátit se zpátky k jáchymovu.

Syn mrtvého Ondřeje Arnošt Bílek z Pernštejna počal urovnávat dluhy a problémy, které zdědil z dob neúspěšného otcova panství. Hned počátkem měsíce zastavil, výměnou za odpuštění části svého dluhu Ferdinandu Habsburskému město Brno. Z obrovských území, která tak rod Pernštjnů ještě před deseti lety vlastnil tak zbýjá jen rodové sídlo a okolní statky. Dále za nemalý obnos prodal rytířskému rodu Trčkům z Lípy svá panská práva. Ondřej z Pernštejna i jeho potomci taj jsou uvolněni z řad panských a vších výhod i povinností nejvýšší šlechty pozbývají, dokud nebude ustaveno jinak... Těžká to rána pro jeden z nejstarších a nejmocnějších moravských rodů.

Arnošt Bílek z Pernštejna rovněž počal organizovati válečná tažení proti dosud vítězícímu purkmistrovi olomouckému na jehož stranu se nyní postavila i Jihlava. Po dlouhé době se konečně podařilo sjednotit všechny Pernštejnské vojáky pod jedním praporem. U města Hradiště se tak konečně sešikovalo všech 16 praporů, které okamžitě zahájilo obléhání města. Na druhé straně zosnoval purkmistr olomoucký a jihlavský pokus o vyhnání Pernštejnova vojska zpátky za řeku Moravu. Do boje se měla zapojit jízdní posádka vydaná z Jihlavy. Ovšem vzhledem k tomu že celá akce čekala na příchod jihlavské jízdy, stihlo se před jejím začátkem Pernštejnovo vojsko sjednotit a tak se výpad z města Hradiště konal v početní nevýhodě pro oba purkmistry, kteří měli přibližně o tisíc vojáků méně.

Ambicozní plán jak vyhnat od města větší katolické vojsko ztroskotal na roztříštěnosti útočných směrů. Jihlavsko-olomoucké vojsko mimo město tak čítalo pět praporů a z města zaútořilo dalších 8. Ovšem jízní výpad z města zdaleka nebyl ta účinný, jako by byl na pláni, či válečném poli a vojska soustředěná mimo města byla zase v počtu 1500 vojáků příliž slabá na to, aby se spojila s armádou, která se pokusila o výpad. V konečném důsledku k žádné velké bitvě nedošlo. Pernštejnova armáda rychla zahnala svou palnou pěchotou a hradbou z lancknechtů vojáky vybíhající z města zpátky a dokázala si přitom udržet obléhací okruh. Na jihu, se postavilo pěti jihlavsko-olomouckým praporům pouh tři prapory Prnštejnovi, kterým však byzy přišla na pomoc uvolněná jízda, která se náhle octla v převaze a útočníky zahnala.

V bitvě pod Hradištěm ztratil olomoucký purkmistrpouze prapor základní pěchoty a pán z pernštejna papor lancknechtů. K žádným krveprolitím nedošlo. Osvobozovací vojsko zůstalo téměř neporušené, stejně jako obléhací armády pána z Pernštejna.

Jihlavský purkmistr dostal se do ošklivé potyčky s Ferdinandem Habsburským, který hned počátkem měsíce obsadil Brno svým markrabským místodržícím. Ten dal ve městě uzavřít brány a s třístovkou zbrojenců zabarikádovávat město, dokud v čechách nebude uzavřen mír. Místodržitelský palác je připravován k obřadnému přijetí Ferdinanda za markraběte. Jihlavské vojsko v počtu 600 vojáků doraziulo k hradbám a vyzvalo habsburské žoldáky ke kapitulaci, kteří takové jednání samozřejmě odmítli a odpověděli salvou ze špilberských pevnostvích děl. Manévrování nepočetných jihlavských vojsk na celé západní moravě by mohlo v případě vítězství Ferdinanda na moravě přivést purkmistra až na popraviště...

Nezaplacení žoldu Jihlavské posádce bylo umořeno u židovských lichvářů, pro urovnání dluhů je třeba v hned v příštím měsíci uhradit dlužnou částku o jednu třetinu vyšší.

Vojsko polabské ligy vyrazilo vlažným pochodem směrem k pernštejnu. Poslední sídlo tohoto rodu se může brzy octnout v ohrožení.

Obrázek
Armáda města Olomouce (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Oddíl těžké jízdy, 120kpg
2x Prapor Palné pěchoty, 60kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg

Armáda u města Hradiště (2)
1x Prapor Palné pěchoty, 30kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

Měsíčně za své armády purkmistr Olomoucký zaplatí 380 kpg
náklady na obnovu po bitvě 80 kpg.

Armáda pána z Pernštejna (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
2x Oddíl Těžké jízdy, 80kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
Oddíl Lancknechtů, 30kpg
2x Palné pěchoty, 60kpg
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
Oddíl lehké jízdy, 30kpg

Pán z Pernštejna zaplatí měsíčně za svá vojska 450kpg
Náklady na uvedení v plnou sílu 90 kpg

Vojska Pána z Rožmberka (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90 kpg
4x Prapor Říšských Lancknechtů,120kpg
Prapor švcarských Reislauferů, 50 kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Posádka Českých Budějovic (2)
2x Prapor Říšských lancknechtů, 60kpg

Posádka města Jáchymova (3)
prapor říšských lancknechtů, 30kpg

Celkem za své armády zaplatí měsíčně pán z Rožmberka 370 kpg
Náklady na obnovu armád pod jáchymovem – 150 kpg


Hlavní armáda pána z Rožmitálu (1)
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 90 kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
Skupina Habsburských doprovodných vojsk ?(3x oddíl lancknechtů)?

Posádka města Písku (2)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Pán Čeněk Lev z Rožmitálu za svá vojska měsíčně zaplatí 220kpg.
Náklady na obnovu armád pod jáchymovem – 90 kpg


Páni Šlikové (2)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg

Posádka města Chebu (3)
Prapor základní pěchoty, 20kpg



Rytíři Šlikové (1)
Baterie Lehkého Dělostřelectva, 50kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
oddíl lehké jízdy, 30kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg

měsíční žold, 260 kpg.

190 kpg hrazeno západní aliancí.

Celkem za svá vojska měsíčně rytíř Šlik zaplatí 170 kpg
náklady na uvedení v plnou sílu 90kpg


Posádka města Prahy (1)
Oddíl lehké jízdy, 30kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
5x Prapor Říšských Lancknechtů, 150kpg

Armáda Polabské ligy v Pardubicích(1)
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 90kpg

Dělostřelectvo města Prahy(2)
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg

Armáda Polabské ligy (2)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
1x Prapor palné pěchoty, 30kpg
1x Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

měsíčně pan purkmistr pražský za svá vojska a vojska svých spojenců zaplatí 680kpg...
náklady na uvedení v plnou bojovou sílu 180 kpg

Posádka města Jihlavy(1)
Prapor Palné pěchoty, 30kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg

Armáda Jihlavského purkmistra (2)
Baterie polních děl, 50kpg
2x Prapor Palné pěchoty, 60kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
2x Papor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Jídní vojska Jihlavského purkmistra (3)
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg

Jihlavská vojska pod Brnem (4)
2x Papor Říšských Lancknechtů, 60kpg

měsíčně za svá vojska pna purkmistr Jihlavský zaplatí 460kpg,

Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

Re: 1527

Příspěvek od Marmont » 21 črc 2010, 15:41

Září 1527

Obrázek
Sulejman znovu táhne do evropy...

Zahraničí:

Početná armáda, blíže neurčené velikosti bez obléhání napadla a dobyla pevnost Sisak. Blížíce se předvoj armády sultána Sulejmana zaútočil na Chorvatské království, které po smrti Uherského krále Ludvíka uznalo za svého vládce Ferdinanda z Habsburku. Jan Zápolský ve svých titulech užívá i „král Chorvatský“ avšak postrádá nad touto zemí jakékoliv kontroly. Osmanská vojska posádku celé pevnosti pobila. Velitel katolických vojsk byl umučen a jeho ostatky užity jako trofej...

Vojska Sulejmana nádherného shromažďují se okolo města Szabadka v jižním Uhersku. Sultán osobně setrvává ve vojenském stanu postaveném nedaleko odsud, na bojišti u Moháče, kde před rokem porazil Uhersko-České vojsko a otevřel si tak cestu do srdce Evropy. Katoličtí spojenci Ferdinanda Habsburského odhadují osmanská vojska nacházející se na území uherska na čtyřicet, nebo padesát tisíc jezdců i pěchoty. Z Valašska však do země kvapem míří další, přibližně poloviční armáda. Sulejmanovi orientální bojovníci však dosud nejsou nijak konentrovaní a spíše si po oddělených skupinkách vynucují u královských měst v centrální panonii poslušnost. Přičemž se dopouštějí mnohých krutostí, jichž vesničané nebyli zvyklí ani od svých uherských pánů...

Jan Zápolský počal nekompromisně ostřelovat město Prešpurk. Vzhledem k tomu, že tato jediná pevnost na uherském území, kterou drží Ferdinand pevně v rukou byla před několika málo měsíci dobyta a v zápětí v podstatě znovu obležena, není možné doufat v delší odpor křesťanských obránců!

Vídeňští počali obnovovat své hradby a vyzívají arciknížete Ferdinanda, aby se navrátil zpátky do rakous a vydl zdejším stavům intrukce, k tomu jakl zemi připraviti na vojnu s Turkem. Stejně tak Uherští magnáti žádají mladého Habsburka aby co nejříve dorazil do některého z prozatím bezpečných měst a vedl zde obranu proti nezadržitelně se blížící osmanské invazi. Část Habsburských armád v Itálii okamžitě otočila směr a vydala se zpátky do rakous.

Císař Římský, apeluje na stavy České koruny, aby se urychleně dohodly a postavily armádu, která se spojí s habsburskými oddíly rakouské zemské hotovosti a armádami loajálních uherských magnátů. Samotná říše římská zavazuje ve svých řadách nasbírati nemalého vojska, které bude vysláno na pomoc pro obranu nejen Uherska, ale celé evropy a její víry!

Domáci:

Spory vyvolávající otázka Polabské ligy, byla na poslední schůzi jejich purkmistrů definitivně vyřešena. Na bujaré oslavě vítězství nad katolíky, které se osobně zúčastnil i král Ludvík došlo k dohodě o rozpuštění tohoto klíčového vojenského spolku, který sehrál zcela zásadní roli při vítězství Ludvíka Wittelsbacha v české stavovské válce. Purkmistr pražský smluvil se se svým králem na majetkovém vyrovnání za rozpuštění Polabslé ligy i za odměny, které mu král Ludvík udělí za jeho věrné služby. Během oslav bylo novému vládci složeno k nohám na sedmnáct válečných praporů katolických vojsk ukořistěných během stavovské války, včetně rodové korouhve Čeňka z Rožmitálu. Před shromážděným vojskem uklonil se pražský purkmistr, před svým králem a formálně tak deklaroval své poddanství. Ludvík poté vyjevil dík všem měšťanům polabské ligy a na místě jim potvrdil práva obyvatel královských měst. Purkmistru Pražskému poté předal listinu o právu Horním, stejně tak jako symbolické klíče od měst Kutná Hora a Poděbrady...

Stejně tak Pán Šlik z Jáchymova, přísahal přímo pod zuboženými hradbami města Plzně věrnost českému králi a sklonil před ním válečné prapory, armád západní aliance i svého rodu. Ludvík, všem věrným vojákům i jejich veliteli přislíbil brzké navrácení města Jáchymova do jejich držení. Města západní aliance zároveň uznala za svého vládce českého krále a oficiálně rozpustila svůj válečný svazek... Vojska západní aliance prozatím zůstala pod přímím velením rytíře Šlika, neboť jsem z rozkazu nepochopil a zapoměl co přesně s nimi...

Pán z Rožmberka vydřel z obyvatel města Jáchymova 70% daň, joho výběrčí loupili v domech svobodných řemeslníků a ožebračili snad každého obyvatele města. Revolta však nepřipadá v úvahu, neboť město drží pod těžkou vojenskou správou jeho němečtí žoldnéři. Ti hned na počátku měsíce na náměstí provazem ztrestali vůdce havířských odbojníků, kteří se odírání města postavili napříč...

Česká stavovská vojska ustala v boji a opatrně se navzájem počala obcházet na cestě ke svým rodovým sídlům. Učnila tak většina stavovských pánů, až na jednoho...

Pán z Pernštejna, nedbají obecného příměří, které bylo na území celé koruny vahlášeno napadl obléhané město Hradiště šturmem. Olomoučtí obránci, nečekaje takovou podlost od ani od největšího nepřítele nechali se útokem Pernštejna na hradbydokonale zaskočit. Ve městě i v jeho okolí se necházelo celkem 13 utrakvistických praporů, proti 15-ti na straně rytíře Pernštejna. Ve prospěch katolického šlechtice hrálo ovšem několik faktorů. Předem je nutno poukázat na fakt, že město Hradiště hájilo pouhých 1200 vojáků, schopných bránit hradby. Zbylá vojska byla jezdecká a těm jejich velitel, nařídil raději z města vyjet a probít se ven, než riskovat boj pěšmo. Více než 2000 arkebuzníků si se zaskočenými obránci rychle poradilo, aniž zaznamenalo vyšších ztrát. Utrakvistům se po neodvratném pádu města, ale podařilo zachránit velkou část vojska tím, že v okamžiku kdy Pernštjnovi vojáci již řádili a plenili město vrazili výpadem ven a podařilo se jim spojit s měšťanskou armádou, která se stejně zaskočeně a neorganizovaně snažila probít-se Pernštejnským ležením na pomoc olomouckým.

Štěpán Luňák v důsledku absolutního zaskočení svého vojska ztratil prapor palné pěchoty a oddíl lehké jízdy, který se ve městě rozptýlil a v podstatě zmizel. Pán z Pernštejna ztratil prapor základní pěchoty, lehké jízdy a palné pěchoty k ním bylo napočítáno četných ztrát mezi zbylou palnou pěchotou.Po získání města pod katolickou nadvládu bylo obyvatelstvo vydíráno vypálením města. Arnošt Bílek požadoval 300 kop grošů, jako výpalné. Avšak měšťané nevydali jedninou minci a vojáci se pak ze zlostí nad ztracenou kořistí mstili na obyvatelstvu, orkádali mrtvoly i poctivé řemeslníky. Katolíci své žoldnéře, jakoby pustili ze řetězu.

Rytíř Bílek z Pernštejna, nemusí vypláceti svému vojsku náklady na uvedení v plnou sílu po bitvě

Jihlavská vojska se ani v měsíci Zíří nestáhla od města Brna, ani Hradiště. Zdá se, že Jihlavský purkmistr věří ve své omilostnění sněmem koruny české. Dluhy u Židovské komunity, které purkmistr města odmítl řešit si vynutily rozpuštění obou praporů základní pěchoty v Jihlavské posádce, protože v městské pokladně na ně jednoduše po urovnání dluhů nebyly peníze...

Obrázek

Uploaded with ImageShack.us
Armáda města Olomouce (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Oddíl těžké jízdy, 120kpg
3x Prapor Palné pěchoty, 90kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg

Měsíčně za své armády purkmistr Olomoucký zaplatí 320 kpg
náklady na obnovu po bitvě 70 kpg.

Armáda pána z Pernštejna (1)
6x Prapor palné pěchoty, 180kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
2x Oddíl Těžké jízdy, 80kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
Oddíl Lancknechtů, 30kpg

Pán z Pernštejna zaplatí měsíčně za svá vojska 370kpg

Vojska Pána z Rožmberka (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90 kpg
4x Prapor Říšských Lancknechtů,120kpg
Prapor švcarských Reislauferů, 50 kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Posádka Českých Budějovic (2)
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg

Posádka Jindřichova Hradce (4)
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg

Posádka města Jáchymova (3)
2x prapor říšských lancknechtů, 60kpg

Celkem za své armády zaplatí měsíčně pán z Rožmberka 400 kpg

Hlavní armáda pána z Rožmitálu (1)
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 90 kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg

Posádka města Písku (2)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Pán Čeněk Lev z Rožmitálu za svá vojska měsíčně zaplatí 220kpg.

Páni Šlikové (2)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Páni Šlikové (1)
Baterie Lehkého Dělostřelectva, 50kpg
Prapor Švýcarských Reislauferů, 50kpg
2x Prapor palné pěchoty, 60kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
oddíl lehké jízdy, 30kpg
Oddíl Těžké jízdy, 40kpg

Celkem za svá vojska měsíčně rytíř Šlik zaplatí 350 kpg

Posádka města Prahy (1)
Oddíl lehké jízdy, 30kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg

Dělostřelectvo města Prahy(2)
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg

Armáda Pražského purkmistra (3)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
4x Prapor palné pěchoty, 120kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

měsíčně pan purkmistr pražský za svá vojska a vojska svých spojenců zaplatí 410kpg...

Posádka města Jihlavy(1)
Prapor Palné pěchoty, 30kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg

Armáda Jihlavského purkmistra (2)
Baterie polních děl, 50kpg
2x Prapor Palné pěchoty, 60kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg

Jídní vojska Jihlavského purkmistra (3)
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg

Jihlavská vojska pod Brnem (4)
2x Papor Říšských Lancknechtů, 60kpg

měsíčně za svá vojska pna purkmistr Jihlavský zaplatí 360kpg,

Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

Re: 1527

Příspěvek od Marmont » 07 srp 2010, 17:22

Říjen 1527

Obrázek
Plzeňský mír je potvrzen, válka ale nekončí

Zahraničí:

Uherští stavové prosebně volají po příjezdu Ferdinanda Habsburského, který se právě zdržuje na Moravě do země. Jan Zápolský otevřeně uznal své vazalství vůči Sulejmanovi nádhernému a přijal hned několik osmanských vyslanců a velmožů na svůj dvůr v Budíně. Poté co nekatolický kandidát uherské koruny počal poníženou kolaboraci s Tureckem, ztratil důvěru zbytku nižší šlechty, která ho bezmála před rokem zvolila za krále. V důsledku toho se řada měst přiklonila na stranu Habsburků...

Počátkem Října vypuklo v Budíně protiturecké povstání. Celou akci zosnoval palatin Štěpán Báthory, který byl pozván k jednání s protihabsburkou stranou. Do města tak dostal svou posádku a za podpory obyvatel Budína přinutil Zápolského město opustit. Posádka na hradbách se přidala na stranu Štěpána. Ten vyhlásil Budín za katolické město uznávcající Ferdinanda Habsburského králem a zároveň jej pozval ke korunovaci.

V Nitře se shlukují nepočetné uherské armády, které však stojí na straně Štěpána Báthoryho. Při obléhání Prešpurku převzal velení nad celou akcí turecký vezír a uherští velitelé ve službách Jana Zápolského jsou odsunuti na druhou kolej. Žádné významné vojenské akce se kolem města neodehrály, nepočítaje neustávající ostřelování.

Zpráva o zběhnutí Budína k nepříteli se do tureckého tábora dostala zanedlouho. Osmanské armády zanechaly plenení Chorvatského království a hlavní voj Sulejmana Nádherného se okamžitě vydal na sever a oddělené voje dosud plenící panství uherských magnátů se shlukují na různých místech v Panonii. Odhaduje se že již v Listopadu 1527, by moha Osmanská armáda stát pod Budínem a zbylá vojska se nejspíš za tu dobu dokáží seskupit a spojit s vojsky pochodujícími z Valašska na jižních hranicích Slavonie.

Spojený Zemský sněm zemí rakouských pozastavil paltnost rozpoštěcího dekretu pro zemskou hotovost. Vojáci, kteří dosud hájili západní hranice proti Wittelsbachům směřují k Vídní a pák dále na východ. Zdá se že Ferdinand se pokusí vyrazit na pomoc obléhanému Prešpurku, čemuž napovídá i nenadálé stažení několikatisícové armády lancknechtů i Itálie, která již překročila hranice Štýrska

Papež Lev X. Který zakončil svůj pontifikát před šesti lety se jako poslední muž svého úřadu pokusil zorganizovat proti postupujícím osmanům křížovou výpravu. Nestalo se tak nejen kvůli neshodám mezi rozštěpujícím-se křesťanstvem. Označiti válečné tažení proti Turecku za výpravu křížovou se Klement VII. z obav před obecnou nevolí v řadách nekatolických vládců a pánů neodvažuje, přesto dorazilo do Vídně poselstvo z Vatikánu které Ferdinandově místodržícímu předal mimo nemalou finanční podporu pro tažení i posvěcený prapor se symbolem kříže pod nímž mají středoevropská vojska vyrazit do boje...

Domáci:

Ferdinand Habsburský se během Října ubytoval v paláci pro mrakraběte a od Brněnského purkmistra přijal slib věrnost jméněm všech moravských měst. Zároveň jmenoval Rytíře Arnošta Bílka z Pernštejna moravským zemským hejtmanem, přičemž mu však odmítl potvrdit držení města Hradiště, jakožto neprávem nabytého statku. Na Pernštejn zároveň dorazilo habsburské poselstvo, které vládci tohoto města připomělo splatnost vysoké půjčky již v příštím měsíci. Pokud neprokáže Arnošt Bílek schopnost zaplatit, bude mu markrabě nucen odejmou další práva a majetky.

Jihlavský purkmistr J.G.Mendelios byl z vůle markraběte zatčen a uvězněn na Špilberku, kde vyčká pravděpodobně ne příliž spravedlivohé soudu. Stalo se tak, neboť zemský sněm nebyl schopne mu udělit ochranný glejt a stal se tak jediným pánem v zemi, který bude muset za své válečné činy zaplatit vysokou cenu. Jihlavská vojska jsou poslána zpátky na Vysočinu.

Purkmistr pražský osobně navštívil nová města podléhající jeho osobě. Pod oficiální listinou Plzeňského míru přibyla pečeť města Kutná Hora, Poděbrady a Trutnova. Vojska pražanů však nezahálela a v Poděbradech pořádala mohutné manévry. K žádnému vojenskému střetu však na území Čech nedošlo. Zdejší panstvo zdá-se poctivě dodržuje podmínky míru. Pán Matyáš Evžen z Jáchymova zredukovcal svá vojska a v armádě svého otce ponechal jen ty nejlepší. Přestože Šlikovské vojsko nadále budí respekt obyvatelé tuší, že do západních Čech se vrací mír...

Pernštejnovo vojsko setrvává v Hradišti. Poté co utico vítezné běsnení katolíků jeho armády rozhodl se své vojsko přivést k poslušnosti a tak si Hradiště nadále drží svou ekonomickou aktivitu. Válka utichá a s ní i kupecký útlum, který s sebou přinesla. A do četných českých i moravských měst se vrací obchodní čilost a s ní i ztracené bohatství.

Pán Michael Jošt z Rožmberka opustil město Jáchymov a své německé strážce tohoto města propustil ze svých služeb. Jeho žoldnéři, zde zanechali poze vybitá okana, zneuctěné dívky a 350kop pražských grošů jako odškodnění...

Obrázek
Armáda města Olomouce (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Oddíl těžké jízdy, 120kpg
3x Prapor Palné pěchoty, 90kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg

Měsíčně za své armády purkmistr Olomoucký zaplatí 320 kpg
náklady na obnovu po bitvě 70 kpg.

Armáda pána z Pernštejna (1)
6x Prapor palné pěchoty, 180kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg
2x Oddíl Těžké jízdy, 80kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
Oddíl Lancknechtů, 30kpg

Pán z Pernštejna zaplatí měsíčně za svá vojska 370kpg

Vojska Pána z Rožmberka (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90 kpg
4x Prapor Říšských Lancknechtů,120kpg
Prapor švcarských Reislauferů, 50 kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Posádka Českých Budějovic (2)
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg

Posádka Jindřichova Hradce (4)
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg

Celkem za své armády zaplatí měsíčně pán z Rožmberka 340 kpg

Hlavní armáda pána z Rožmitálu (1)
3x Prapor Říšských Lancknechtů, 90 kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg
oddíl jehké jízdy, 30kpg

Posádka města Písku (2)
Prapor Říšských Lancknechtů, 30kpg

Pán Čeněk Lev z Rožmitálu za svá vojska měsíčně zaplatí 220kpg.

Páni Šlikové (1)
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg
2x prapor Svýcarských Reislauferů, 100kpg
2x prapor palné pěchoty, 60kpg
Oddíl lehké jízdy, 30kpg
Oddíl těžké jízdy, 40kpg

Celkem za svá vojska měsíčně rytíř Šlik zaplatí 280 kpg

Posádka města Prahy (1)
Oddíl lehké jízdy, 30kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
4x Prapor palné pěchoty, 120kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

měsíčně pan purkmistr pražský za svá vojska a vojska svých spojenců zaplatí 410kpg...

Posádka města Jihlavy(1)
Prapor Palné pěchoty, 30kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg

Armáda Jihlavského purkmistra (2)
Baterie polních děl, 50kpg
2x Prapor Palné pěchoty, 60kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
2x Papor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Jízdní vojska Jihlavského purkmistra (3)
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg

měsíčně za svá vojska pna purkmistr Jihlavský zaplatí 360kpg,

Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

Re: 1527

Příspěvek od Marmont » 25 srp 2010, 13:37

Listopad 1527

Obrázek
Panstvo se pomalu schází k válečné radě...

Zahraničí:

Prešpurk padl, Sulejman se valí k Vídni! Toto mohutné zvolaní několikráte mohutně zaznělo v četných síních evropských vládců. Skutečnost tak tvrdá není, osmanský sultán se počátkem Listopadu nacházel teprve na cestě ke vzbouřenému Budínu. Hornouherská metropole se však skutečně octla v rukou nepřátel křesťanstva. Poté co byl Zápolský nucen opustit Budín se pokusil dočasně usídlit v Ostřihomi, která však odvážně jemu a jeho družine uzavřela bránu. Ferdinandův vzdorokrál se tak připojil k armádám pod Prešpurkem a svou autoritou přinutil vojsko k rychlé zteči. Ukázalo se obránci již delší dobu trpěli obecným nedostatkem a strádáním, proto město vydali po velmi krátkém boji... Turecké pomocné oddíly, které časem nabyli ve vojsku většinu jsou nyní pod Zápolského velením. Armáda u Prešpurku čítá podle prvních odhadů okolo 15 praporů pěchoty.

Hlavní turecký voj obemknul hradby Budína. Nepočetným obráncům se zjevil vskutku strašlivý výjev. Desetitisíce tureckých hlav se šikuje na dohled hrstce statečných uherských vojáků stojícíh na hradbách. Štěpán Báthory stačil město včas opustit a může tak pokračovat v organizování prozatimního odboje. Osmanská vojska obemkla Budín, jen nezbytným počtem vojsk a ostatní jednotky spěšně pokračují dál na západ k Prešpurku.

V Prosinci 1526 nejspíš bude díky Sulejmanově dunajské flotile, která několikráte urychlila přesuny jeho vojsk u Hornouherské metropole koncentrována většina prvního sledu tureckých vojsk, více odhadem necelých 150 praporů pěchoty jezdectva a děl na jeden měsíční pochod od Vídně... Na Slavonských hranicích u řeky Drávy seskupilo se dle prvních odhadů dalších 30 000 tureckých vojáků, pokud se budou rovněž pohybovat pomocí lodí mohou být osmanská vojska koncentrovaná na jednom místě v zimě roku 1527.

Dve zdecká uskupení plení okolí města Nitry, ti štastnější vesničané dokázali prchnout za hraby města, ostatní byli bez jakýchkoliv ohledů pobiti. Vesnice jsou spálené, nechráněná sídla vykradená zahrady nižších uherských velmožů bez života. Přichází válka, jakou v evropě neznáme...

Luise de Avalos v čele posil z itálie přivádí k Vídni 12 praporů a nepočetné jednotky císařských nedokáží se spojit s Ferdinandovou armádou dříve než na jaře 1527. Moravané na sněmu předběžně přislíbili pomoc, avšak v jaké výši a kdy bude svému vládci k dispozici dosud nikdo neví. Stavové knížectví slezského mohou poskytnou pouze příhraniční lehké vojsko soustředěné nedaleko Těšína a to až během tří měsíců. Štěpán Báhory vládne nezanedbatelným jezdeckým vojskem, ovšem v současné době není cesty, kterou by se mohl směrem k hlavnímu leženní katolíků vydat... Vzhledem k tomu, že český král se k otázce vojenského tažení proti turkům otevřeně nevyjádřil, bude jádro Ferdinandova vojska tvořit Hornorakouská a Dolnorakouská zemská hotovost společně se habsburskou - českou armádou a zemskou hotovostí moravskou. Pro jarní válku se Sulejmanem mají katolíci za současného stavu věci k dispozici přibližně čtvtinu nepřátelských sil, tedy 20 000 mužů...

Domácí:

Královští i makrabího úředníci se vydali k rozáhlým finančním kontrolám v pokladnicích české stavovské obce. Bylo zjištěno rozsáhlé a nekalé krácení na přijmech panovníků, stejně tak jako nectění obecných peněžních úmluv Plzeňský mír nevyjímaje... Král Ludvík, i Makrabě Ferdinand již chystají odpovídající opatření...

Rytíř Arnošt Bílek z Pernštejna splatil významnou část svojich závazků. Do Markrabské pokladnice dorazilo 300 kop grošů a vojska vyslaná z Pernštejna, jichž se rytíř vzdal ve prospěch svého pána. Sněm rovněž potvrdil po dlouhých jednáních vyání města Pardubic do rukou tomuto pomalu, ale jsitě se vzmáhajícímu panství. Město však v rukou staronového vlastníka vydrželo jen několik dní... Rovněž Hradiště bylo již pro tento měsíční výběr vydáno olomouckému purkmistrovi, jehož vojska spořádaně následovala stahujícího-se Pernštejna až do bezpečné vzdálenosti od olomouckých moravských sídel.

Pražký purkmistr Ruthard se odhodlal k dalšímu odvážnému úskoku. Jeho pražská armáda vyrazila ve vší tajnosti proti nově obsazeným Pardubicím. Bylo třeba vší obezřetnosti, neboť nedaleko od Pardubic rovněž pochodovalo české vojsko Ferdinanda Habsburského. Lehká jízda pražanů soustavně uzavírala komunikační cesty kolem Pardubic a tak se prosebné žádosti o pomoc dostali ke katolíkům až příliš pozdě... V Pardubicích se v daném okamžiku nenácházel jediný stálý voják, mimo chabé městské posádky. Proti vítězným armádám Ladislava Rutharda v počtu necelých 4500 vojáků neměla posádka valnou šanci. Úder byl rychlý a příliš mnoho mrtvých si nevyžádal. Odpor byl spíše symbolický a Ludvíkovo vojsko neztratilo nic ze své síly, ztráty jsou minimální...

Moci ve městě se chopil králem dosazený purkmistr, který prohlásil Pardubice za královo město a osobní majetek české koruny. S Pernštejnovými místodržícími bylo nakládáno slušně a pražská jízda je v poklidu vyprovodila až na Moravskou zemskou hranici. Velitel Habsburské armády, která mohla pádu města zabránit avšak nebyla včas informována dostal instrukce, aby dál pokračoval v pochodu do rakous a dobytím města se nezabývala.

Ve městě stihl Arnošt Bílek vybrat ještě Listopadové daně, pro další měsíce však výtěžek z berní poputuje do královské pokladnice,která po nákladné válce s katolíky zeje prázdnotou. Král Ludvík otevřeně zaštítil svou osobou dobytí Pardubic a popřel všechny hlasy tvrdící, že zákrok proti městu je osobní mocenskou iniciativou ladislava Rutharda.

Panská vojska Matyáše Šlika, i Michaela Jošta odpočívají a obyvatelům panství těchto mužů jest dopřán toužebně očekávaný mír. Jedině pán na Rožmitále zahájil mohutnou diplomatickou aktivitu s cílem navrátit nejen prestiž zbědovanému rodu. Rozsáhlá válečná reorganizace polorozvráceného vojska napovídá, že rožmitálského panství ujala se nová osbnost vskutku hodna svého postavení.

Mimo jiné se válkou protřelý Michael Lev z Rožmitálu porozhlíží se v čechách po nové nevěstě. Okázalé poselstvo pána z Rožmitálu dorazilo na hrad Kašperk, kde odevzdalo několik velmi hodnotných darů. Kateřina z Lošan, vdova a dedička rozsáhlých důlních majetků se zdá být velmi ochotna k novému manželskému svazku. Zatímco Kateřina a Jan Lev spolu strávili několik diskrétních schůzek, vyslanci již jednají o výši věna a nástupnických podmínkách. Důlních pozemků v majetku Lokšanů z Lokšan však nebude možno užívati bez králem Ludvíkem vydaného horního práva. Další vyslanci ohlášení, jakožto poslové Lvů z Rožmitálu navštívili i Ludvíka Wittelsbacha, biskupa olomouckého a další význačné osobnosti celé země...

Zemský vikář našel řadu nesrovnalostí v účetních listech Jihlavské radnice. Podtrženo sečteno činí únik finanční makrabskému úřadu celých 210 kop pražských grošů. Celá částka, byla zanesena jako dluh, vůči moravskému makraběti. Ten však nepožaduje žádné úroky, neboť je přesvědčen že k celé záležitosti došlo nedopatřením...

Obrázek
Armáda města Olomouce (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Oddíl těžké jízdy, 120kpg
4x Prapor Palné pěchoty, 120kpg
3x Oddíl lehké jízdy, 90kpg
1x prapor základní pěchoty, 20kpg
1x Prapor říšských lancknechtů, 30kpg

Měsíčně za své armády purkmistr Olomoucký zaplatí 430 kpg
náklady na obnovu po bitvě 70 kpg.

Armáda pána z Pernštejna (1)
5x Prapor palné pěchoty, 150kpg
Pán z Pernštejna zaplatí měsíčně za svá vojska 150kpg

Vojska Pána z Rožmberka (1)
3x Prapor palné pěchoty, 90 kpg
4x Prapor Říšských Lancknechtů,120kpg
Prapor švcarských Reislauferů, 50 kpg
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Posádka Českých Budějovic (2)
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg

Posádka Jindřichova Hradce (4)
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg

Celkem za své armády zaplatí měsíčně pán z Rožmberka 340 kpg

Hlavní armáda pána z Rožmitálu (1)
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60 kpg
1x prapor palné pěchoty, 30kpg
prapor Švýcarských Reislafer, 50kpg
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg

Posádka města Písku (2)
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Jezdecká vojska pána z Rožmitálu (3)
oddíl těžké jízdy, 40kpg
2x oddíl jehké jízdy, 60kpg

Pán Čeněk Lev z Rožmitálu za svá vojska měsíčně zaplatí 350kpg.

Páni Šlikové (1)
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg
2x prapor Svýcarských Reislauferů, 100kpg
2x prapor palné pěchoty, 60kpg
Oddíl lehké jízdy, 30kpg
Oddíl těžké jízdy, 40kpg

Celkem za svá vojska měsíčně rytíř Šlik zaplatí 280 kpg

Posádka města Prahy (1)
Oddíl lehké jízdy, 30kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
3x Prapor palné pěchoty, 90kpg
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
4x Prapor palné pěchoty, 120kpg
1x oddíl lehké jízdy, 30kpg

měsíčně pan purkmistr pražský za svá vojska a vojska svých spojenců zaplatí 410kpg...
nklady na obnovení plné síly, 80kpg

Posádka města Jihlavy(1)
Prapor Palné pěchoty, 30kpg

Armáda Jihlavského purkmistra (2)
Baterie polních děl, 50kpg
3x Prapor Palné pěchoty, 90kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
2x Papor Říšských Lancknechtů, 60kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg

Jízdní vojska Jihlavského purkmistra (3)
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg


měsíčně za svá vojska pna purkmistr Jihlavský zaplatí 390kpg,

Uživatelský avatar
Marmont
Major
Major
Příspěvky: 2373
Registrován: 18 led 2008, 22:37
Bydliště: Znojmo
Kontaktovat uživatele:

Re: 1527

Příspěvek od Marmont » 13 zář 2010, 14:19

Prosinec 1527

Obrázek
Komorní obřad Michaela Lva a Kateřiny

Zahraničí:

Vojska Sulejmana nádherného se podle posledních zpráv nacházejí v jádru uherské nížiny. Hlavní voj se již v Prosinci dokázal soustředit nedaleko řeky Moravy, na rakouských hranicích. Turecký sultán i uherský král Jan Zápolský společně vydávají rozkazy svým vazalům z Prešpurkého hradu, který obývají oba najednou.

Druhý sled osmanských vojsk se po Dunaji vydal na cestu k hlavní armádě. Cestu však přehrazují města Buda a Pešť, která jsou v držení příznivců Ferdinanda Habsburského. Proto bylo třeba Budín pokořit ještě v Prosinci. Osmanské vojsko nemělo přílišnou chuť v zimních mesících provádět přímý úder proti městu a proto byla obráncům Budína nabídnuta kapitulace. Turci se zavázali že obyvatelstvo bude uštěřeno a obránci Budína, kteří tušili že v případě boje by obyvatelstvo čekal jistý masakr město vydali. Nestalo se tak, všichni muži schopni držet zbraň byli a stěti a mladé dívky prodány jako nevěstky do otroctví. Koncem prosince táhlá řada tureckých lodí proplula korunním městem dál na sever.

Po pádu Budína se korunovační klenot uherských vládců koruna Svatého Štěpána octla v nepovolaných rukou. Není třeba rozvádět, že jeden z nejstarších a nejkásnějších pokladů katolické evropy se v rukou osmanských vojáků nedočkal příliš důstojného zacházení. V Lednu bude koruna přesunuta do Prešpurku a hlídána tak, aby se jí nemohli zmocnit odbojníci v čele se Štěpánem Báthory.

Obávaná lehká turecká jízda dále drancuje horní uhersko, spálené pláňě se však tentokráte nacházejí spíše u hranic s Moravou a Rakouskem. Turecké vojsko ovšem překvapivě jeví známky únavy z podmínek, které panují ve střední evropě a vyjma jednotek, které se po vodě přeplavují k hlavní armádě ustávají nepočítaje jízdních přepadů všechny významné vojenské akce...

Domácí:


Již několik měsíců čelí purkmistr královského města Šumperku těžkému diplomatickému nátlaku Arnošta z Pernštejna. Zdejší konšelé dosud nekompromisně odmítali všechny podezřele příznivé nabídky na od tohoto na moravě nechvalně známého katolického rodu. Zdá se vašk, že domělí přátelé jesenické měšťany opustili. Nejmocnější muži v čechách, jakými jsou pražský purkmistr, nebo Matyáš Šlik již nejeví o moravské záležitosti zájem a podporu nelze očekávat ani od moravského markraběte. To, že pernštejnská vojska se dosud nehnula z místa ačkoliv všichni očekávají, že již brzy odtáhnou na jih k Vídni bylo zlověstnou předzvěstí krátkého a zbytečného boje. Proto se šumperští rozhodli poddat. V posledním měsíci se tedy díky cílevědomé a pragmatické diplomacii rozrostlo pernštejnovo panství o města Krnov a Šumperk. Arnoštu Bílkovi se navíc podařilo zdánlivě nemožné, neboť všechny dluhy, které zdědil po svém otci dokázal splatit.

Velká sláva udála se na zámku v Blatné. Michael Jan Lev z Rožmitálu pojal za svou manželku sličnou dámu, vdovu po místodržícím Ferdinandova markrabského stolce Kateřinu z Lokšan. Zchudlé a válkou zbědované panství si nemohlo dovolit rozmařilou slavnost jakých čeští stavové pořádali při všech možných příležitostech. Ovšem i komornější obřad byl pro poddané Lva z Rožmitálu příslibem klidu a stability.

+150kpg jakožto věno Kateřiny z Lokšan

Michael Jan Lev, jakožto dědic stříbo a zlatokopných pozemků počal za základě listiny vydané králem užívati svého horního práva. Byl však nucen na svém panství přijmou necelou tisícovku královských vojáků. Město Písek vpustilo do svých bran dva prapory lancknechtů a po zdejším okolí má právo volně se pohybovati oddíl lehkých jezdců. Vojska krále se chovají vzorně a dosud nedošlo k žádným nepříjemným incidentům...

Michaelu Lvu z Rožmitálu nebyla prodloužena doba splatnosti jeho půjčky s odkazem na přesné znění smlouvy a jízlivou poznámkou, že pokud mají rožmitálští dosti peněz k vydržování mocných vojsk a pořádání okázalých veselek jistě se v jejich pokladně najde dost i pro zaplacení půjčky s úrokem.

Královská koruna posiluje svou moc kde se jen dá. Česká stavovská obec se neodvážila ničeho namítat, když ve jménu svého rodu udělil král město Hradec Králové své manželce a vyvěsil zde symbol rodu wittelsbachů, jakožto právoplatnch vlastníků města. Stejně tak, hned jak pražané opustili Pardubice, kázal král zdejšímu purkmistrovi vyhlásit město za královské a jedině králi povinované...

Úředníci krále i moravského makraběte vyrazili ke všem českým pánům, purkmistrům hejtmanům i jiným velmožům, aby zde uplatnili právo svých pánů na válečnou berni a to v tradiční výši desátku ze všech šlechtou držených statků. Proto nechť v Lednu léta páně 1528 vydá svému vládci každý ze stavovských pánů desetinu své finanční produkce, proto by bylo od velectěných stavů velice prozíravé vybrati tohoto měsíce nižších daní. Dluhy Jihlavského purkmistra se z nevídané milosti Ferdinandovi odpouštějí.

Válečná berň krále Českého:
Válečný maršálek království českého, Maytáš Evžen Šlik z Jáchymova – 335kpg
purkmistr starého města pražského, Ladislav Ruthard – 415kpg
nejvyšší purkrabí království českého, Michael Jošt z Rožmberka – 354kpg
Michael Jan lev z Rožmitálu - 177kpg
Válečná berň markraběte Moravského:
Štěpán Luňák, purkmistr královského města Jihlavy - 150kpg
Atlantis?, purkmistr královského města Olomouce - 205kpg
Rytíř Arnošt Bílek z Pernštejna – 180kpg


Moravskému zemskému hejtmánkovi dorazil dopis plný rozhořčení. Sám Ferdinand z Habsburku si dovolil nevybíravým slovníkem napomenout a osočit z nečinnosti zdejší stavovské pány. Ve Vídeňském válečném stanu nikdo nechápe, jak je možné, že zatímco češi od nichž si nikdo pomoc netroufal očekávat jsou na pochodu zatímco moravané jen nečině vyčkávají. „Koncem zimy očekávám moravskou zemskou hotovost na jeden měsíční pochod od Vídně „ končí list společně s ledabyle naškrtaným podpisem. Stejně tak ve válečném stanu Matyáše Evžena se nechal slyšet habsburský posel. Vlídným tonem vyjevil českému maršálkovi vděčnost svého pána nad rozhodnutím vyrazit mu na pomoc a popřál mnoho štěstí v boji

Obrázek

Uploaded with ImageShack.us
Armáda města Olomouce (1)
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
3x Oddíl těžké jízdy, 120kpg
4x Prapor Palné pěchoty, 120kpg
3x Oddíl lehké jízdy, 90kpg
1x prapor základní pěchoty, 20kpg
1x Prapor říšských lancknechtů, 30kpg

Měsíčně za své armády purkmistr Olomoucký zaplatí 430 kpg
náklady na obnovu po bitvě 70 kpg.

Armáda pána z Pernštejna (1)
5x Prapor palné pěchoty, 150kpg
Pán z Pernštejna zaplatí měsíčně za svá vojska 150kpg

Vojska Pána z Rožmberka (1)
5x Prapor palné pěchoty, 150 kpg
4x Prapor Říšských Lancknechtů,120kpg
2x Prapor švcarských Reislauferů, 100 kpg
Baterie lehkých děl, 50kpg
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg

Posádka Českých Budějovic (2)
Prapor Říšských lancknechtů, 30kpg

Posádka Jindřichova Hradce (3)
Prapor základní pěchoty, 20kpg

Celkem za své armády zaplatí měsíčně pán z Rožmberka 550 kpg

Vojska pána z Rožmitálu u Písku (4)
1x prapor palné pěchoty, 30kpg
prapor Švýcarských Reislafer, 50kpg

Hlavní armáda pána z Rožmitálu (1)
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60 kpg
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg
oddíl těžké jízdy, 40kpg

Posádka města Písku (2)
2x Prapor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Jezdecká vojska pána z Rožmitálu (3)
2x oddíl jehké jízdy, 60kpg


Pán Michael Lev z Rožmitálu za svá vojska měsíčně zaplatí 350kpg.

Páni Šlikové (1)
2x prapor říšských lancknechtů, 60kpg
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg
2x prapor Svýcarských Reislauferů, 100kpg
2x prapor palné pěchoty, 60kpg
3x Oddíl lehké jízdy, 90kpg
2x Oddíl těžké jízdy, 80kpg

Celkem za svá vojska měsíčně rytíř Šlik zaplatí 420 kpg

Posádka města Poděbrady (2)
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg

Posádka města Prahy (1)
5x prapor říšských lancknechtů, 150kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
Baterie lehkého dělostřelectva, 50kpg
Prapor Švýcarských Reislaferů, 50kpg
7x Prapor palné pěchoty, 210kpg


měsíčně pan purkmistr pražský za svá vojska a vojska svých spojenců zaplatí 560kpg...


Posádka města Jihlavy(1)
Baterie polních děl, 50kpg

Armáda Jihlavského purkmistra (2)
Prapor Palné pěchoty, 30kpg
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg
3x Prapor Palné pěchoty, 90kpg
2x Prapor základní pěchoty, 40kpg
2x Papor Říšských Lancknechtů, 60kpg

Jízdní vojska Jihlavského purkmistra (3)
2x Oddíl lehké jízdy, 60kpg


měsíčně za svá vojska pna purkmistr Jihlavský zaplatí 390kpg
,

Zamčeno

Zpět na „Čechy 1526“