Vals píše:
.... Navíc na odstranění Ludvíka se dosáhlo takřka celonárodní shody (vyjma Royala u něhož jsem si vůbec nebyl jist, zda byl habsburský loajalista, český royalista, protistátní živel nebo prostě jen hrabivý charakter

Všechno souvisí se vším. Možná budou ale lepší fakta. O přímé účasti na odstranění Ludvíka s Michalem z Rožmitálu nikdo nikdy nejednal, snad s jeho předchůdcem, ale o tom bych pochyboval. Pokud by byl druhý pán z Rožmitálu osloven, k takové akci by se připojil, neboť by nebylo co ztratit.
A starost o prospěch domu rožmitálského ? Co všechno si Rožmitálští stihli za krátkou dobu 4 měsíců cokoliv "nahrabat" ... ? Po vstupu do Čech 1526 pán z Rožmitálu zjistil, že stav rožmitálského panství je ve stavu, který překonal i ty nejpesimistější představy. V pokladně naprosto pusto prázno, věřitelé se ozvývali ze všech stran. Panstvo zpupné, odbojné, lid skleslý. Polovina armády na útěku z důvodu nesplácení žoldu, zbytek vojsk povalující se a poflakující se neznámo kde, s rozvrácenou morálkou, složením i počtem prostě naprosto nepoužitelná .... bez "moderních" jednotek jako palebná pěchota a dělostřelectvo .... zkrátka jen "pár chlapů" s mečem nehodící se k ničemu velikému. Rožmitál nechápal, jak jeho předchůdce mohl za takových podmínek vůbec existovat. Aby mohlo panství vůbec začít fungovat, musel si Rožmitál vypůjčit u bankovního domu augšpurských Fuggerů nějaké finance do začátku, ovšem s tučným úrokem 40% a velice krátkou dobou splatnosti. Následné žádosti o úvěr u jiných frakcí správce hry již neakceptoval.
Když už se zdálo, že by se rožmitálské finance mohly dostávat z nejhoršího, jediné světlo na konci tunelu definitivně zhasl Ludvík Wittelsbach vypsáním neslýchané válečné daně. To byla poslední kapka, kdy pohár přetekl.