Jajjun.com

Diskusní fórum věnováno historii, hrám od Paradoxu a mnoha dalším zajímavostem.
Právě je 21 led 2018, 23:37

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 55 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3  Další
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 26 zář 2011, 12:07 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Příspěvky: 6285
Bydliště: Praha
Kapitola 1 - zářná i ne zrovna zářná minulost

Svět...se mění. Rakouská monarchie, kdysi jeden z hlavních pilířů Evropy, zachránce křesťanského světa před Osmany, rozhodující člen, který srazil Napoleonskou Francii na kolena, prožívala v 2/2 19. století sérii vnitřních i vnějších otřesů, které ji postupně připravili o území, jméno a nakonec i jednotu. Revoluce z roku 1848 začala rozkládat vnitřní jednotu intewnzivním posilováním nacionalismu. Následovali dvě rány od Italů z let 1859 a 1866, díky kterým přišlo mocnářství o Lombardii a Benátsko, byť v druhém případě bylo fakticky vítězné, nicméně porážka od druhého soupeře (Pruska) na severu u Hradce Králové toto jižní vítězství dokonale znegovala. O rok později pak monarchie, včele s císařem samým, přitlačena ke zdi Maďary, byla nucena souhlasit s tzv. Rakousko-Uherským vyrovnáním. To, že žádný další národ monarchie takováto speciální privilegia nedostal, žádný Slovanský národ, se pak stalo rakovinou rozežírající monarchii zevnitř. Císař František Josef I. si toto velice dobře uvědomoval...nicméně prostředky, jak toto odvrátit, zkrátka neměl. A přitom věděl, že Jeho národy, pokud vypukne jakákoliv vážnější krize, jsou ochotny se do sebe navzájem pustit se vší vervou. A okolo čekali šakali ostatních mocností, připraveni ukousnout si svůj díl. Vázání se na Německo a podpora rakouských němců a tedy posilování onoho zhoubného dualismu těmto poměrům jen nahrávali, jenže po katastrofální chybě nepodpoření Ruska v Krymské válce 1853 prostě nebylo cesty zpět. Itálie byla standartně nepřátelská. Francie za Německo-Italským valem a nadto spojencem Ruska, které nyní expandovalo na Balkán a štvalo Slovany uvnitř monarchie proti ní. A pak přišel onen osudový atentát v Sarajevu. Srbové byli pouze záminka. Monarchie konečně našla pojistný ventil svého přetlaku. Jenže tato léčba se ukázala jako vyhánění čerta ďáblem. Snadné německé vítězství skončilo neúspěcchem na Marně sotva měsíc po začátku války. Rakouská armáda takřka vykrvácela v bojích proti ruskému přívalu a zdálo se, že fakticky zbytečně. Srbsko na jihu se statečně, i když marně, bránilo takřka celý rok. Když se po bok Francie, Anglie a Ruska přidala i Itálie, zdál se být osud monarchie v konečném důsledku zpečetěn. Ne nacionalismus, ale strádání, hlad a nedostatek surovin nyní podrývali životaschopnost Rakousko-Uherska a zdálo se být jen otázkou krátkého času, než se Centrální mocnosti vlastním vyčerpáním sbortí. Západní část Dohody však až příliš spoléhala na svého ruského spojence, který měl držet východní část záklopky dodávek pro Centrální mocnosti. V roce 1915 nastal na východní frontě obrat a i přes některé úspěchy (Brussilovova ofenzíva) se fronta započala sunout směrem do nitra Ruska. A Rusko, jehož obyvatelstvo trpělo ještě více než národy monarchie, žádné povzbudivé vítězné zprávy, narozdíl od svých soupeřů (obsazení Srbska, Albánie a Rumunska, protiofenzíva na Soči...) nemělo. A tak nakonec přišlo to, co přijít muselo. Ruská revoluce, která se zvrhla v občanskou válku tzv. bílých proti rudým. Rudí, kteří na přelomu let 1917/1918 ovládli většinu západní části Ruska pak po intenzivním nátlaku uzavřeli s Centrálními mocnostmi mír a odevzdali jim rozsáhlá, většinou neruská, území. Ukrajina, obilnice Ruského impéria a fakticky i Evropy, se ocitla pod společnou správou Německo-Rakousko-uherských vojsk. Nejhorší hlad byl zažehnán. Bez Ruského spojence kapitulovalo i Rumunsko. Síly Centrálních mocností se nyní mohly začít vypořádávat s jedním soupeřem po druhém. V létě 1918 kapitulovalo Řecko. Italská a Anglo-francouzská ofenzíva na západě byly odraženy a na jaře roku 1919 se německá vlna konečně převalila přes statické linie západní fronty. Itálie kapitulovala počátkem srpna, krátce po obsazení Říma, Francie, nyní pod tlakem i z jihu, se shroutila do revoluce a kapitulovala taktéž 4. října 1919. Francouzská vláda prchla před revolucí do Alžíru. Válka na Evropském kontinentě skončila.

Jakkoliv vítězná v Evropě, ve zbylé části světa pokračovala dále. Osmané, s intenzivní německou pomocí, pomalu zatlačili brity zpět z Iráku, Sýrie, Jordánska, Palestiny a Kuwajtu až na Suezský průplav. Německá Hochseeflotte a britská Home fleet si "hráli" svoji hru v Severním moři. Celkově se ovšem dalo říci, že válka skončila opět v patu. V patu, který byl opět těžko prolomitelný a vyčerpával dále obě strany. Rakousko-Uhersko takříkajíc mlelo z posledních sil, přesto, že se války de-facto od podzimu 1919 již neúčastnilo a přesto, že Vilém František se stal králem loutkového státu Ukrajiny, ze které mohla monarchie čerpat nejnutnější zásoby obilí pro své přežití. Co to ovšem bylo platné, když většinu stále ještě spotřebovávaly německé armády a výsledky války pouze způsobili ještě větší propadnutí se monarchie do závislosti na Německu. Válka nakonec oficiálně skončilo tzv. Bílým mírem 11. listopadu 1921, kdy se Británie zavázala vrátit Německu jeho kolonie výměnou za stažení německých a osmanských vojsk z jejích kolonií a území.

Mír ovšem představil docela jinou Evropu, než jaká do války vstupovala onoho léta 1914. Některé státy fakticky zmizely z mapy (Itálie, Černá Hora), jiné se objevily (Ukrajina, Spojené baltské knížectví, Bělorusko...) či znovuobjevily (Polsko, Litva), u jiných se zcela změnil vnitřní systém vládnutí (Francie) či vězely až po krk v občanské válce (jih Itálie, zbytek Ruska). Evropa se uklidňovala jen pomalu. V Itálii, dříve, než mohla zasáhnout Německá vojska, byl ustanoven nacionálně-levicový režim, který se vzápětí spojil s ještě více levicovou Francií, aby ochránil sám sebe. Rakousko, obávající se rozšíření revoluce, proto podpořilo ve zbytku Itálie vytvoření pololoutkového papežského státu. Korsika, Savojsko a oblast kolem Nice, kterou doposud okupovala Rakousko-Uherská vojska, byla přivtělena k novému státu, aby se tak co nejvíce podpořila protilevicová Itálie a zajistila alespoň rámcová loajalita jejích obyvatel, rozezlených znovuzabráním části Benátska Rakouskem. V Rusku, kde o výsledku ani v roce 1921 nebylo zdaleka rozhodnuto, intervence německých vojsk zvrátila rovnováhu ve prospěch "bílých", i když praví monarchisté v té době již dávno byli staženi na Sibiř. Nové Rusko bylo v podstatě kompromisem, aby se levice nažrala a přesto zůstala zachována taková vláda, která by nenutila Německo k intervenci. Neoficiálním diktátorem nového, značně okleštěného Ruska, se stal "premiér" Kerenskij. Mnoho bývalých ruských držav jako Finsko, Turkestán, Alaska-Orda, či kozácká Donsko-Kubánská unie, vyhlásily samostatnost. Monarchisté, zatlačení zbývajícími vojsky ze Sibiře, se nakonec uchýlili do oblasti Primorsku, kde pod ochranou Japonska vyhlásili svůj vlastní, "nezávislý" stát, který se měl stát jádrem budoucí znovuobnovené monarchie.

A co Rakousko-Uhersko? Karel I. měl smělé plány. Jen co bude mír a podaří se potlačit nejhorší sociální pnutí. Jen co se znovu trochu rozběhne ekonomika. Ukázalo se, že toto byla pravděpodoboně těžká chyba. A nebo prostě kdosi monarchii nepřál. Nečekaná smrt císaře Karla 1. dubna 1922 uvrhla monarchii do nestability a následně chaosu. Mladý Otto I., přestože oficiálně korunovaný, neměl ve svých ani ne deseti letech šanci převzít dílo svého otce. Jako regentka vládla jeho matka a ve skutečnosti řízení státu přebíral čím dál tím více Berlín. Krize vyvrcholila roku 1927, kdy Uhry, požadující další navýšení svého vlivu, div nevystoupili z monarchie. Pouze bezprostřední hrozba německého zásahu přiměla Maďary souhlasit v setrvání v "unii" s Rakouskem. Tzv. vyrovnáním z roku 1927 se dosavadní duální monarchie přeměnila oficiálně ve federaci, spojenou toliko osobou panovníka, zahraniční politikou a oficiálně i armádou. Ve skutečnosti toto vyrovnání znamenalo německý triumf. Ukrajina, doposud podřízená Rakousku-Uhersku přešla pod německou nadvládu. Papežská Itálie se vymanila z vlivu monarchie úplně. V Čechách vznikla fakticky konfederace dvou nezávislých států. Vnitřních Čech a Moravy (Böhmen und Mähren) a tzv. Sudet (Sudetenland). Oba státy přispívali půl napůl do společného parlamentu, což ještě více zvyšovalo nerovnovážnost stavu (Němců v Čěchách bylo něco přes tři miliony, oproti takřka 7 milionům Čechů).
Německo se v tomto opkamžiku nacházelo na vrcholu. Po Britské revoluci z roku 1925, kdy zabralo rozsáhlou část kolonií bývalého ostrovního impéria nyní přišla fakticky totální dominance nad veškerým německy mluvícím obyvatelstvem a nad takřka 1/2 Evropy, ať již přímo nebo nepřímo. Naopak Rakousko bylo nyní fakticky na dně. Ekonomicky nestabilní, s fakticky nefungující "federací" a doposud příliš mladým panovníkem. Ale z každého vrcholu vede cesta již jen dolů a naopak, pokud se zvládnete odrazit odedna, můžete zamířit pouze vzhůru.

Kapitola 2 - Ottovy první vladařské kroky

Otto byl odmalička vychováván ke své úloze dosednout jednoho dne na trůn starobylé císařské monarchie. Že to ovšem bude TAK brzy, to jistě nikdo netušil. Od svých deseti let stál oficiálně v čele soustátí o více jak 50 milionech duší, zabírající takřka 700 000 čtverečných kilometrů (rozloha větší než Francie a i než Německo). Ve skutečnosti však vládl přímo sotva 12ti milionům Rakušanů na rozloze ani ne pětinové vůči té oficiální. Zbytek nespadal pod přímou kontrolu Vídně, zvláště ne po "vyrovnání" z roku 1927. Ponížení, které tehdy Otto zakusil, se nesmazatelně mělo vtisknout do jeho budoucí vlády. Chuť vrátit to svým Německým sousedům i Maďarům i s úroky, byla na světě. Jeho otec mu, dokud žil, radil: "Když to nepůjde hned, čekej. Tento prostor je tak pevně svázán sám se sebou, že jej ve skutečnosti můžeš napnout mnohem více, než by kdokoliv zvnějšku čekal. A jedna z věcí, kterou Rakousko i Habsburkové vždy uměli, bylo čekat na dobrou příležitost. Ona přijde. Věř mi. Jen se pak musíš opčít o ten správný pilíř v monarchii a jít."
Otto I. Habsburský, od svých 18-tých narozenin už i de-facto hlava monarchie, tak čekal. Čekal dlouhých 6 let, během kterých postupně za pomoci své vlády restruktualizoval ekonomiku státu, na svoji příležitost. A příležitost přišla.

Kapitola třetí - Černé pondělí

Ekonomické náznaky tu byli již od počátku roku 1936. Ekonomika začínala být nestabilní. Různé země to řešili různě. Rakousko samotné, obávající se v případě jakýchkoliv ekonomických potíží politické nestability, začalo urychleně modernizovat svoji armádu a srážet veškerou opozici. Halič se přiklonila k hloubkovému průskumu svých ropných nalezišť a hledáním dalších. Ropa by ji i celému předlitavsku zajistila pohodlné ekonomické přežití. Další státy začali sahat k militantním vládám (Rusko, kde po vraždě Kerenského maršál Denikin rozpustil Dumu a vyhlásil vyjímečný stav) či expanzi (Mongolsko, které vzneslo nároky na zbylé oblasti obývané převážně etnickými Mongoly a povedlo se mu přesvědčit Tibet k témuž, čímž dostalo Xibei San Ma do kleští války na dvou frontách)

Obrázek

Ukázalo se, že předpovědi byly správné. Zatímco Francie otevřeně vyhlašovala své znovuvzkříšení a chuť vyřídit si to se zbytkem "odpadlíků" (směřování hlavně proti Dohodě a nikoliv proti Německu) jednou provždy, 3. února 1936, v tzv. Černé pondělí, se shroutila berlínská burza. Jakkoliv se přední němečtí bankéři snažili vývoj zvrátit, do dvou dnů bylo jasné, že se jedná o nejhorší finanční krizi od konce války. Německo začalo padat ze svého vrcholu. Nemělo ovšem padat samo. Krize se intenzivně rozšiřovala. Pouhý týden ji stačil, aby zasáhla fakticky celou monarchii.

Obrázek

Nezaměstnanost vylétla raketově vzhůru, průmysl neměl odbytiště, mzdy padali dolů. Noční můra byla zde. Otto I. se paradoxně radoval. "Je to tu." prohlásil před několika zasvěcenými. "Naše šance nastala." Německo se stále více muselo soustředit na vše jiné, jen ne na Rakousko. To se, navzdory tíživé situaci, poměrně rychle zotavovalo, díky rozsáhlým vládním výdajům, které sráželi nezaměstnanost. Papežská Itálie a jih Evropy nebyli postiženy bezprostředně tak těžce a bližší rakouské exportní trasy, které se standartně zaměřovali na jih a Balkán, toho využívali. Naopak např. na Ukrajině, tradičně orientované na Německo, vypukla hospodářská krize, protože Německo nyní nechtělo odebírat tolik potravin a výrobků, co dřív. A pro Němce a jejich spojence mělo být ještě hůře.
1. května 1936 začal v Paříži první kongres Třetí internacionály, kde jednotlivé levicové státy světa garantovaly svoji vzájemnou politickou i ekonomickou podporu i podporu doposud nevládnoucím syndikalistickým organizacím jinde na světě, zejména v USA, Španělsku, Jižní Americe a Itálii. Aby toho nebylo málo, o pouhých 14 dní později v Káhiře začal Konges arabského světa, mající za cíl oficiálně posílit vzájemné vazby mezi arabskými státy. O co jde neoficiálně však bylo více než jasné. Zlomit Osmansko-Německou převahu nad arabským světem. A pro Němce mělo být ještě hůře. V důsledku zákazu radikální dělnické organizace v Německu vyhlásila Francie částečnou mobilizaci a na Ukrajině lidová nespokojenost se stavem vynesla k moci dělnicko-rolnického předáka Chruščeva. Ukrajina vzápětí na to opustila dle ní neužitečnou Mitteleuropu.
Arabský kongres o pár dnů později vyhlásil své výsledky. Egyptský zájem na pobřeží Palestiny, Libanonu a Sýrie, stejně jako Hašimovský nárok na Meccu, Medinu a celé pobřeží Rudého moře, stejně jako na Jemen a hlavně na celý jižní Irák.
V Monarchii příliš vzdálená událost zas až tolik pozornosti nevzbudila. Byla totiž zastíněna dvěma jinými

Obrázek

Obrázek

byť o té čtvrté věděli pouze vědecko-politické špičky. Léto vypadalo klidně. Alespoň v Evropě. USA ovšem prožívali velku vlnu veder...jenže vedro bylo nejen fyzicky, ale i na politické scéně. American Union i Syndikalističtí předáci vedení 'Jackem' Readerem hrozili rozštěpit národ. Taktéž na druhé staně světa, k nemalé radosti Japonců, se Německé panství v Číně dostávala do problémů. To ve federaci se děli pozitivnější věci. Rozsáhlé investice v Haliči do hledání nových ropných nalezišť přinášeli své černé ovoce v podobě objevení několika slibných lokalit, na kterých byla vzápětí zahájena těžba. Dále na východ Ukrajina, bez přílivu německého zboží, byla nucena nahradit tyto výrobní kapacity vlastními silami. Ve své slavné řeči 'Plán pro příštích 100 dní' vyhlásil Chruščev vybudování soběstačného ukrajinského průmyslu, nedbaje varování z východu Afriky, kde se tytéž pokusy o reformu v Etiopii setkávaly s tvrdým odporem konzervativních sil, které hrozili rozštěpit samotný stát ve dví. Halič, obávající se podobného vývoje, sáhla k apelu na zbývající členy federace. Kupujte klidně pod cenou naše výrobky, ale hlavně kupujte. Všechny ostatní země "federace" ji vyhověli. Půl na půl za suroviny a peníze.

Obrázek

_________________
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 26 zář 2011, 16:38 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Příspěvky: 6285
Bydliště: Praha
A chci slyšet názory, připomínky atd.!!! :twisted:

_________________
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 26 zář 2011, 17:46 
Nadpraporčík
Nadpraporčík

Registrován: 01 pro 2007, 21:19
Příspěvky: 571
Tak zatím se toho moc nestalo, ale jako vždy píšeš pěkně a čtivě.

_________________
AAR Španělsko - Cesta na výsluní (rozepsané) zde - sleduj cestu Španělska na jeho právoplatné místo mezi velmoci. Aktuální díl Kapitola 12 – Operace Hernando Cortéz


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 26 zář 2011, 19:08 
Kapitán
Kapitán
Uživatelský avatar

Registrován: 17 kvě 2010, 11:38
Příspěvky: 1859
Názory a připomínky? Hmm... Sem s pokračováním! (to mluví za vše, ne? :D )

_________________
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 28 zář 2011, 08:08 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Příspěvky: 6285
Bydliště: Praha
No, aspoň něco. OK, pokračujeme


Na východě dále docházelo ke změnám. Maršál Denikin, zvyklaný nejistotou z nepříliš nadšené podpory davů se pokusil opřít svoji vládu o tradiční baštu Ruska...ortodoxní církev. To vyvolalo další odezvu u jižního ruského souseda. Alaska-Orda oficiálně přiznala etnickým rusům větší podíl na moci. Důsledkem byl intenzivnější obchod s Ruskem a celkové zlepšení ekonomického postavení AO. Ještě více na východě pak Německo chystalo destabilizovat Japonsko a zasadit mu tvrdý úder. Plnou podporou korejského odboje. Japonsko reagovalo vyhlášením vyjímečného stav a de-facto přechodem k vojenské diktatuře expanzionistů. Na Dálném východě se započala chystat válka. Japonsko krátce nato vyhlásilo znovuvytvoření plného Japonského impéria.

V Británii zatím probíhal sjezd Britské dělnické unie. Všechna čtyři křádla bojovala o převahu na kongresu, všechna čtyři dosáhla dílčích úspěchů. Výsledkem byl pat. Pro příští rok měla být Británie oficiálně bez vůdce. Zdálo se, že se situace uklidňuje. Na Ukrajině, s tajnou podporou německa, velkostatkáři zvládli zkrotit davy a znovuzaujmout své místo. V Rakousku samém, s novými zbrojními zakázkami, na radikální přestavbu pěších vojsk (1936 divize) se situace taktéž sklidnila a průmysl opět začínal nabývat na síle. Jediná věc, která tak nyní evropu znepokojovala, bylo vítězství radikální levice ve Švédsku. Zdálo se ovšem, že ta se více zaměřuje na domácí, než zahraniční problémy. Že se blíží volby v USA zajímalo čistě jen pár expertů.

Obrázek

Ne všude zažívali ovšem takovou pohodu. Dánské hospodářství, trpící nedostatkem poptávky z německé strany, se po omezení poptávky i ze strany Švédska málem shroutilo. Vláda byla nucena šáhnout k razantním škrtům v rozpočtu. Ani to však příliš nepomohlo a do jednoho měsíce se Dánská ekonomika fakticky shroutila. Na opačných stranách oceánu naopak to, co zbývalo z členů Dohody a Comonwealthu se pokoušelo co nejvíce propojit, racionalizovat a spolupracovat, co se týkalo výzkumu, vývoje i ekonomické spolupráce. Dílský sultanát zahájil masivní námořní program, aby novými pracovními místy vzal vítr z plachet bangladéšťské "opozici". Německá protistrana reagovala podobným krokem v podobě expanze svého koloniálního loďstva v Africe. V Rusku se intenzivně budovali nové továrny. 4. listopadu, za takřka totálního nezájmu zbytku, hlavně starého, světa proběhli v USA volby, ve kterých zvítězil demokrat John Nance Garner. Zdálo se, že je dobře kompromisním mužem pro všechny frakce USA. Nicméně jen zdálo. První těžkosti se oběvyly sotva týden po volbách. Huye Long a jeho Minute man okázale pochodovali ulicemi několika jižanských měst, vyjadřujíce tak okázale podporu SVÉMU vůdci. Měsíc po volbách Kombinované americké syndikáty oficiálně napadli výsledky voleb. Jako protitah bývalý president Hoover vyjádřil svoji plnou podporu současnému prezidentovi a deklamoval, že vše proběhlo řádně a legálně. To ovšem nestačilo. Také jižané a jejich America fist prohlásili volby za zmanipulované. Třenice a nevraživost narůstaly. A pak, jako by svět chtěl všechno stihnout během prosince, se začali hrnout další a další události. Nacionální probuzení Arménie (za totálního nezájmu Osmanů), Syndikalistický převrat v Brazílii a následná nabídka na alianci Bolívii. Bolívie přijímá. Narůstající pnutí v Japonském impériu. Hnutí v arabském světě. Oficiální ekonomické propojení Comonwealthu. A jako vrchol celého prosince krize kolem Angloly a Mosambiku mezi Mittelafrikou a Portugalskem, která vyústila v odvolání Göringa z pozice guvernéra. Německo ovšem zde udělalo krutou chybu. Nejasnosti, nestability a dočasného bezvládí využili Afričtí černoští syndikalisté, kteří v bleskové akci obsadili čelní úřady Mittelafriky a vyhlásili nový stát Centroafrica. Německo přišlo o svoji největší kolonii a naopak Syndikalisté zaznamenali výrazný úspěch. Ten byl vzápětí ještě posílen v okamžiku, kdy Centroafrika, v ochraně před německým protiúderem, požádala o pomoc Francouzskou komunu, jež ochotně vyhověla.

Obrázek

Pomyslnou tečkou za celým šíleným prosincem pak byla smrt jednoho z nejpopulárnějších Habsburků

Obrázek

Kapitola čtvrtá - rozpad a sjednocení

Byl tu nový rok 1937. V Indii Bangladéš zahájila čtyřletý plán na posílení průmyslu a posilovala i armádu. To američtí dělníci měli přesně opačný názor. CSA vyhlásila na nový rok celonárodní stávku, které se odhadem zúčastnilo více než 30 milionů pracujících, přesto, že byl Nový rok a tedy se tolik nedělalo. V hlavní baště syndikalismu, Francii, vyhlásila vláda příápravu průmyslu pro případ války. A levice i jinde sbírala body. Dánsko se obrátilo ke Švédsku o pomoc se svými ekonomickými problémy a zahájilo reformu svého průmyslu. Německo odpovědělo programem přezbrojení a modernizace armády, ale mělo to stačit proti Francii i probouzejícímu se Rusku, které taktéž pomalu reformovalo svoji armádu?
Hlavní zpráva však přišla zpoza hrnaic monarchie. V Rumunsku skupina důstojníků vyhlásila převrat a pokusila se svrhnout dosavadní vládu a dosadit krále. Valašsko se vrhlo na Moldávii.

Obrázek

Rakousko se rozhodlo vzápětí intervenovat a podpořit monarchistickou stranu. Jak argumentoval Otto I. "Co získáme, když podpoříme nacionalisty? Nic. Stále budou chtít Transylvánii. Ale naše podpora monarchie by mohla přinést když ne spojence, tak alespoň neutrální zemi na našich východních hranicích. A to za pár pušek a peněz přeci stojí!"
Nečekaný souhlas vzápětí přišel ze Srbska, které taktéž podpořilo monarchisty. Taktéž Ukrajina se zachovala nadmíru korektně a vyhlásilo svou totální neutralitu a nezainteresovanost, navzdory možným nárokům na Besarábii. Bylo jasné, koho si okolní státy přejí jako Rumunského vládce.

Obrázek

_________________
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 28 zář 2011, 15:13 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Příspěvky: 6285
Bydliště: Praha
V USA se mezitím John R. Gardner oficiálně ujal svého úřadu a povolil místním úřadům zasáhnout proti pokračujícím protestům CSA. Armáda prozatím povolána nebyla.
Poslední zprávy pak pro leden přišli z dálného východu. Admirál Kolčak, vládnoucí více jak 18 let monarchistickému Rusku, byl sesazen a nahrazen Ivanem Vysoitským. Oficiálně tak byl proklamován odklon od moře a zaměření se na pevninu. A Japonsko si udělalo jasno v tom, jak se musí pokračovat dál: Pokud bude Německo zaměstnáno kdekoliv jinde, Japonsko zahájí na jeho úkor expanzi do Indočíny a Pacifiku.
Že ovšem se mají Japonci o této vysoké hře ještě hodně co učit, se Země vycházejícího slunce dozvěděla vzápětí. Německo vyslalo oficiální signál a najednou takřka celý Korejský poloostrov stál v plamenech a na nohou proti japonským utlačovatelům. S pomocí vzápětí přispěchala i AOG, Qingové a Rusové a Japonci hnedle měli plné ruce práce a konec velkohubým prohlášením. Zašlo to dokonce tak daleko, že vystrašení Japonci raději přislíbili částečnou nezávislost Tchajwanu, aby neměli na krku války dvě.

Obrázek

Ruská vláda si ovšem touto pomocí zadělala na problémy. Radikální levice obvinila ji i církev s prosazování mezinárodního imperialismu a docházelo k reaktivacím starých bolševických buněk.
Srbsko dostalo nového vládce. Princ Alexander byl korunován jako Alexandr II. novým králem Srbska, poté, co přislíbil šlechtě dodržení všech jejích dosavadních nedemokratických práv.
Persie iniciovala vlastní protiturecký blok, do kterého zahrnula Azerbajdžán a Afgánistán. Tzv. Sadabádský pakt vzájemné spolupráce měl stabilizovat region a zabránit šíření radikálních elementů z Osmanské říše a Turkestánu.
V USA mezitím přibývali těžkosti. Místní policie se ukazovala proti dobře organizovaným dělníkům jako neúčinná. V Missori se vláda rozhodla vyhnat čerta ďáblem a oficiálně povolila členům Minute man rozehnat místní dělnickou stávku. Zbytek oficiálních představitelů USA váhal jen pár dnů a následně udělal totéž. Vytloukání klínu klínem. Když tuto strategii oficiálně podpořil i prezident, vypadalo to na Huye Longův triumf. CSA se ovšem nedali zastrašit, přijali výzvu a jejich dělnické organizace začali odpovídat protiútoky na skupinky Minute manů. V USA se začala rozhořívat vnitřní válka. Tento tichý stav ale netrval dlouho. John Jack Reed, rozzuřený 'persekucemi a odpíráním práv dělníků v USA' prohlásil USA se utlačovatelský a neživotaschopný stát, který se odchýlil zcela a úplně od myšlenek a cílů jeho zakladatelů a ve svém prohlášení v Chicagu před více jak milionovým davem vyhlásil jeho strukturám očistnou revoluční válku. Na tento pokyn povstali další miliony ve velkých průmyslových aglomeracích severovýchodu USA. Kanada, zděšena rudými ve svém bezprostředním sousedství, aktivovala svůj krizový plán a zabrala Novou Anglii, aby se taktéž nedostala do syndikalistických rukou. Druhá občanská válka započala.

Obrázek

Reedův hlavní oponent reagoval vzápětí. Ve svém prohlášení v St. Louis se fakticky připojil k Reedově prohlášení USA jakožto již pouze fráze bez skutečné vnitřní podstaty a vyhlásil nový stát jménem Americká unie. Nenávist mezi oběma bloky ovšem zabránila jakékoliv spolupráci, naopak, přesto, že neměli jakoukoliv společnou hranici (zatím) oba státy si promtně vyhlásili válku.

Obrázek

Narozdíl od politických voleb, vojenská volba, kam budou směřovat USA nechávala chladným jen málokoho. Kanada, Německo, Nacionální Francie, Papežský stát a další a další posílaly různé formy pomoci v podobě zbraní a dobrovolníků jednotlivým stranám, se kterými nejvíce sympatizovali.
Rozpadu USA ještě ovšem zdaleka nebyl konec. Válkou i výtržnostmi doposud nezasažený západ USA vyhlásil, jakmile i sem pronikli přesnější zprávy z východního pobřeží, svoji nezávislost. Toto ovšem rozzuřilo oficiální představitele USA a vzápětí i Pacifické státy americké obdrželi vyhlášení války.
Zcela zastíněna těmito bombastickými událostmi, chystal se v monarchii Otto I. udělat největší změnu od svého panování. "Čas dozrál", prohlásil. "Celý zbytek světa, včetně Německa, se dívá do Koreje nebo Ameriky. Nyní je nejvhodnější chvíle. Je čas ukázat Maďarům jejich místo v monarchii."

Obrázek

_________________
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 29 zář 2011, 15:05 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4423
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Pěkně se to mele. :)

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 29 zář 2011, 17:08 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Příspěvky: 6285
Bydliště: Praha
A bude hůř :twisted: (nebo možná líp :wink: )

_________________
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 29 zář 2011, 17:25 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4423
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Atlantis píše:
A bude hůř :twisted: (nebo možná líp :wink: )


Řeknu ti na to asi toto - jsem zvědav. :)

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 29 zář 2011, 17:52 
Rotmistr
Rotmistr

Registrován: 02 bře 2011, 11:05
Příspěvky: 192
Tohle je sileny sledovat tolik deni ve svete to se uz blizi spise Vicky.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 29 zář 2011, 20:21 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Příspěvky: 6285
Bydliště: Praha
Maďaři, dle očekávání, odmítli. "Přesně, jak jsme předpokládali, Vaše výsosti." "Ano, nyní se uvidí, zda opravdu monarchie za něco stojí...", prohlásil Otto. "Vydejte povel armádám, ať jsou připraveni. Pokud se Maďaři neskloní, vpadneme do Uher."

Obrázek

Maďaři...se nesklonili. Oficiální komuniké mezi Berlínem, Vídní a Budapeští bylo krátké. 'Nechť jsou Maďaři rozumní a neblbou', znělo z Berlína, který si jako úplně poslední věc přál válku na vlastním dvorku. "Tomuhle tlaku přeci nemohou odolávat, Výsosti." "Nemohou...ale myslí si, že mohou. Však uvidíte.", oponoval Otto. A opravdu. Maďaři, aniž to sami tušili, zvolili svoji sebevraždu. Sami vyhlásili válku Vídni.
"A je to tu", tleskl rukami o sebe císař Otto. "Rozkazy jsou jasné. Je čas."

Obrázek

"Ale nebude to nic jednoduchého, Vaše veličenstvo." "Samozřejmně, vím. Potřebujeme spojence. O jednom bych věděl. Kus impéria, který se chce stejně dávno spojit s naším sousedem. Halič a Polsko. Pošlete emisary. Pokud Poláci přislíbí výhradní podporu mé osobě a monarchii, dostanou další část svého národního území zpět.

Obrázek

Jednání byla krátká a rychlá. "Za Halič bychom s vámi šli třebas i proti Němcům, natož proti Maďarům", reflektoval nadšeně polský velvyslanec ve Vídni, sotva obdržel oficiální potvrzení své vlády. Otto se pouze záhadně usmál a spokojeně přikývl.

Obrázek

Jakkoliv ovšem připraveni, nemohli být vojska monarchie úplně všude. Zasaženy byli společné letecké a hlavně námořní jednotky

Obrázek

Mezitím, na druhé straně Atlantiku, rozpad USA pokračoval omračující rychlostí. Pátým státem, který vystoupil, nebo byl vystoupen z Unie (po CSA, AUS, PSA a Nové Anglii) byla Havaj. Oficiální představitelé rozpadající se mocnosti nad tímto mohli jen zoufale mávnout rukou. Havaj vzápětí zabrali většinu amerických pozic v Pacifiku, jako Wake, Midway, Samou a další. Následovali Japonci s obsazením Guamu. Jako poslední krok následně přišel Kanadský zábor Aljašky, ze stejných důvodů, z jakých předtím byla zabrána Nová Anglie. S tím, jak se USA stále více a více utápěli v občanské válce, slavná Monroova doktrína se stávala fakticky bezcenným kusem papíru. Jižní Amerika se stala volným kolbištěm zájmů.

Ale zpět k válce. Tři dny po vyhlášení oficiálního nepřátelství se přímo za císařem dostavil představitel tzv. Heimwehru. Paramilitární organizace sdružující tvrdé jádro Němců v říši nabídlo své služby přímo koruně proti Maďarům. "Proč ne, prohlásil lehce cynicky Otto. "Alespoň jich bude moci míň volit v příštích volbách."

Obrázek

_________________
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 29 zář 2011, 20:28 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Příspěvky: 6285
Bydliště: Praha
Z bojišť přicházeli ovšem i nepříjemné zprávy. Boj proti "zrádcům impéria" občas překračoval hranici válečných konvencí. Po několika letech války asi nic neobvyklého, takto na začátku to ovšem obyvatelstvo neslo nelibě. "Musí to být krátká, vítězná válka," předesílal Otto. Nemůžeme si dovolit delší konflikt, který by mezi mé národy vnesl krev a nenávist.
Jako balzám na toto přání přišlo prohlášení o loajalitě Chorvatů. Ti si vůbec nedělali nějaké iluze, jak by dopadli v případě vítězství Uher. "Chorvati zachránili Uhry pro monarchii již jednou, v roce 1848. Nechť se historie opakuje", přikývl spokojeně Otto. "Po válce jim to nebude zapomenuto."

Obrázek

Jakkoliv Chorvati loajální k monarchii, byli i národy v opačném extrému. Černohorci. Ve chvíli, kdy byla celá Rakouská armáda zaměstnána bojem s Maďary, vycítili svoji příležitost. Otto jen potřásl hlavou. "Ať si nyní jsou. Po válce se uvidí, co s nimi." Krátce na to se ovšem ukázalo, že může jít o nedomyšlený kalkul. Černohorci se velmi rychle spojily se Srby a vytvořili v prostoru novou alianci.

Obrázek

Jedni Slované ovšem nejsou druzí Slované. "Pokud to jen trochu půjde, musíš se opírat o Čechy. Pokud Ti nepůjdou s monarchií, jsme téměř na konci. Pokud půjdou, nemáš se čeho bát", slyšel Otto dávný hlas svého otce. Proto také velmi netrpělivě očekával odpověď pražských emisarů. Pokud by byli Maďaři trošku obratní a nabídli Slovensko...
Jenomže příslib uvolnění žaláře národů, opravdová samospráva, to bylo to, na co představitelé Čech slyšeli. Bohemie se připojila taktéž na stranu Rakouska. Kromě východu byli nyní Uhry obklíčeny ze všech stran ohnivým prstencem

Obrázek

Posledním nerozhodnutým národem císařství byla Bosna. A zde se dostavil poslední ze šoků. Bosna zvolila nejen neintrvenci na libovolné straně. Bosna zvolila rovnou přidání se k Srbsku. Otto zuřil. "Es komt der Tag, es komt der Tag", mumlal si potichu. A zprávy se dál střídali jako na houpačce. Po zradě Bosny najednou další Slované na straně monarchie. Slovenská národní divize, která vycítila příležitost zlomit pouta s Uhry. "Dá Bůh, že ta pouta zlomena budou," prohlásil císař.

Obrázek

Rakouský postup do Maďarska byl metodický a nemilosrdný. Den za dnem se probojovávaly rakouské pluky dál a dál do Uherských stepí i slovenských hor.24. den konfliktu dosáhli předzvědné oddíly Budapešti. Za tu dobu se mapa Evropy dramaticky změnila. Srbsko vzneslo nároky na Banát a Dalmácii. Ani Chorvatsko, ani Maďarsko neměli sil tomuto nároku vzdorovat. Císař Otto zuřil "Bosnu? Budiž. Ale co je moc, to je příliš. Ale jedno po druhém." V Německu vyhráli sociální demokraté volby a jejich čelní představitel Otto Wels se stal novým říšským kancléřem. A jak Německo, tak Itálie se rozhodli prozatím nechat Rakousko na pokoji. Jak válka dopadne...

Zbytek světa: Sadábský pakt se dostal skrze Dílský sultanát do konfliktu s Dohodou. Poté, co nejasnosti okolo hranic mezo Afgánistánem a Dillí přerostli ve válku, ratifikovali Azerbajdžán a Persie pakt a vyhlásili taktéž dohodě válku. Bude zajímavé sledovat vývoj. Japonsko si udělalo jasno ve své politice. Jakmile padne Korea, další na řadě by měl být Čína. Protože pokud Německo ztratí své pozice i v Číně, poté,co ztratilo Afriku, jeho moc a síla budou natolik otřeseny, že se již nevzpamatuje. Japonsko bylo přesvědčeno, že drží klíč ke svému vzestupu a německému zániku. A pod vlivem všech těchto válek, hlavně války americké, byl do Londýna svolán druhý kongres Třetí internacionály. Opět se sjížděli delegáti ze všech levicových zemí směr Londýn. A Rusko vyhlásilo svůj expanzivní program. Tolik Rusů přeci žilo vně jejich hranic a muselo být ochráněno.

12. duben: Rakouské armády obklíčili Budapešť, ve které bylo chyceno do pasti 5 nepřátelských divizí. Bylo jasné, že pokud padne, jsou Maďaři na kolenou.

Obrázek

_________________
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 01 říj 2011, 17:23 
Nadpraporčík
Nadpraporčík

Registrován: 01 pro 2007, 21:19
Příspěvky: 571
Fungují taky v téhle verzi Kaisserreichu eventy pro obnovení Polsko-Litevské unie? Aby si pak zase nepřišel o nově získaného spojence.

_________________
AAR Španělsko - Cesta na výsluní (rozepsané) zde - sleduj cestu Španělska na jeho právoplatné místo mezi velmoci. Aktuální díl Kapitola 12 – Operace Hernando Cortéz


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 02 říj 2011, 09:18 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Příspěvky: 6285
Bydliště: Praha
Já mám pocit, že ano. Celkově mám ovšem zatím z KR pro DH 1.02beta rozporuplné pocity. Celá řada eventů se prostě neodpálí a to ani ty, u kterých neshledávám nic, co by jim bránilo (např. event Kuba zabírá Guantanámo, popř. Kanada zabírá Panamský průplav). Posledně jmenovaný event přitom fakticky znemožňuje ukončit válku v USA (PP má 5 VP a bez něj USA nejdou anektovat). Tedy 50:50, že se to ani nestane, byť může... :(

_________________
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 02 říj 2011, 16:28 
Poručík
Poručík
Uživatelský avatar

Registrován: 01 kvě 2010, 06:46
Příspěvky: 1230
Bydliště: Čadca/Praha
pekné..je táto verzia kr aj pre klasické hoi2? DH nemám ani ho neplánujem pripojiť do hoi rodiny a v súčasnom KR 1.3 beta1 nie sú tak prepracované eventy, aj keď ich tam je kopec. ..Dostaneš CORE na Maďarsko? bez toho to je oničom, osobne hrám len za zeme, ktoré majú potenciál sa k niečomu dostať a tých je v KR na môj vkus žalostne málo

_________________
Obrázek
http://cz.buildstate.net/stat.php?nick=kysuce
Čas*úsilie je konštantné; tzn. s ubúdajúcim časom dosahuje úsilie nekonečných hodnôt.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 02 říj 2011, 19:01 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Příspěvky: 6285
Bydliště: Praha
Nevím, zkus se podívat na stránky KR projektu, zda jsou nebo ne. IMHO, když udělali všechny ty eventy pro DH, není tak velký problém je udělat i pro klasický HOI.

A naopak si myslím, že hratelných zemí s velkým potenciálem růstu je v KR mnohem víc než v klasickém scénáři. Francie (fakticky obě. V Komuně s cílem porazit nenáviděné Germány a roznítit světovou revoluci (a samozřejmě zabrat svá území), za Nacionalisty získat zpět svoji domovinu a navrch se ještě vypořádat s Německem (IMHO tohle podle mě může být jedna z nejzábavnějších zemí vůbec...)), Británie (zadupejme monarchisty do země i v Kanadě a pomožme Francii a zbytku světa se světovou revolucí), CNT-FAI (vyhrát ve Španělsku, sjednotit Pyrenejský poloostrov a pak dále...), Socialistická Itálie (sjednotit Apeninský poloostrov, dozabrat zpátky své národní území...), Ukrajina (vymanit se z Mitteleuropy, využít příležitostí druhé občanské války v Rusku, popř. i v Rumunsku a Bělorusku, podporovat růst Gruzie a stát se dýkou v zádech Německa), Gruzie (ovládnutí celého Zakavkazka), Bengálká komuna (sjednotit Indii, udělat revoluci v Barmě, šířit indický socialismus po zbytku světa...)

A to jsem vyjmenoval pouze levicové země...

_________________
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 04 říj 2011, 15:04 
Poručík
Poručík
Uživatelský avatar

Registrován: 01 kvě 2010, 06:46
Příspěvky: 1230
Bydliště: Čadca/Praha
Vypadá to pekne, ale prax je trošku iná. Pri hre za Taliansko (je jedno ktoré) som nenašiel event na získanie CORE toho druhého, hra za Francúzsko je príliš ľahká, nemcov aj so spojencami a rakúšanmi rozdrtíš bez problémov. Apeninský polostrov je fajn, ale zase nezískavaš CORE na Portugalsko a okupácia nie je to pravé orechové. Ukrajinu som sk=ušal včera, Rusom som odmietol dať zopár provincií a to bol môj koniec. Indiu som ešte neskúšal a Britániu neviem posúdiť ale čakal som od KR viac

_________________
Obrázek
http://cz.buildstate.net/stat.php?nick=kysuce
Čas*úsilie je konštantné; tzn. s ubúdajúcim časom dosahuje úsilie nekonečných hodnôt.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 07 říj 2011, 10:56 
Štábní praporčík
Štábní praporčík
Uživatelský avatar

Registrován: 06 srp 2007, 19:15
Příspěvky: 735
Bydliště: Pohorelá
Atlantis píše:
Já mám pocit, že ano. Celkově mám ovšem zatím z KR pro DH 1.02beta rozporuplné pocity. Celá řada eventů se prostě neodpálí a to ani ty, u kterých neshledávám nic, co by jim bránilo (např. event Kuba zabírá Guantanámo, popř. Kanada zabírá Panamský průplav). Posledně jmenovaný event přitom fakticky znemožňuje ukončit válku v USA (PP má 5 VP a bez něj USA nejdou anektovat). Tedy 50:50, že se to ani nestane, byť může... :(


Tento malý bug bol spôsobený mojou osobou pri prepisovaní eventov ACW ( v kaiserreich 1.2. BETA 2 je to už opravené ) - riešenie v evente 908613 ( v American civil war.txt ) na konci by mala byť jedna extra } - ak ju odstrániš , tak zvyšok eventov bude fungovať.

A inak k tým hrateľným krajinám - aj Primorsk ( alebo Transamur ) je zaujímavou voľbou - môže sa transformovať na demokratický štát a taktiež sa môže pretransformovať na Rusko ( ak ovládne Sibír a tuším Moskvu ). Srbsko taktiež nieje zlou voľbou ( cieľom môže byť buď vytvorenie Juhoslávie alebo veľkého Srbska - ako si to hráč nastaví ). Taktiež doporučujem vyskúšať si hru za republikánsku čínu ( vytvorí sa buď transformáciou AOG alebo revoltou proti AOG ).

_________________
Pán zo Švihova

Fable de Lavoisér, mobilizačný zmocnenec oblasti Le Mans

ČSR 1920- ČSSD -43 mandátov
Ministerstvo sociálnych vecí

Odporca 1.SR , Tisa , fašistov a nacistov všeobecne

Demoralizátor pracovného procesu na okresnom súde v Brezne :)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 07 říj 2011, 14:11 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Příspěvky: 6285
Bydliště: Praha
Jsem rád, že jednou mohu tvůrce nějaké blbosti seřvat osobně :D
Matěji, ty oslíčku ušatá :twisted:

Ale jinak by tu bylo víc připomínek. Např. při každém loadu se znovu aktivují eventy Workers party of Don-Kuban union a v Rusku pravidelně pokadé proběhne celý kolotoč General strike - vyjednávání/použití síly - situace navrácena do normálu.

Taktéž bych doporučil v US občanské válce ohledně zabírání významných měst dát offset alespoň týden, protože se aktivují např. CSA, USA v té chvíli dostanou eventy stylu Pitsburg captured apod. (neb doposud neproběhlo druhé kolo rozšíření CSA) a to pak tyto "nástupnické" státy celkem hendicapuje a naopak USA si tímto vcelku hezky mohou snížit dissent.

_________________
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 07 říj 2011, 18:08 
Poručík
Poručík
Uživatelský avatar

Registrován: 01 kvě 2010, 06:46
Příspěvky: 1230
Bydliště: Čadca/Praha
V US civil war mi to zatiaľ nikdy nevyhrali komanči (ak som za nich nehral ja), chcelo by ich trošku posilniť, hodiť im 2 militie alebo 1 kavalériu by nebolo od veci. Srbsko som už skúšal, môžem ešte raz vyskúšať, uvidim. Primorsk znie dobre, musim len pozrieť či mi tam tie eventy nezačnú naskakovať príliš neskoro, to ma potom vôbec nebaví. Čínu som sa chystal vyskúšať tak či tak, takže dnes je voľba jasná :D

_________________
Obrázek
http://cz.buildstate.net/stat.php?nick=kysuce
Čas*úsilie je konštantné; tzn. s ubúdajúcim časom dosahuje úsilie nekonečných hodnôt.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 55 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron

Webhosting Český hosting

Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group Color scheme by ColorizeIt!
Český překlad – phpBB.cz