Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Reporty z multiplayer her hráčů po Hamachi pro Hearts of Iron 2: Doomsday - Armageddon

Moderátoři: Atlantis, Vals, Phoenix

Odpovědět
Uživatelský avatar
Lajgor
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1357
Registrován: 24 bře 2009, 13:39
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Lajgor » 22 čer 2009, 07:21

Když jseš proti komunismu tak bych doporučil přidat se ke Spojencům - zakopat se na německý hranici s čsl.opevněními a udolat Itálii pak už snad bude jen otázkou času zmáknout Německo a takto velká říše již bude schopna postavit se SSSR.
Je to stejně jen pouhý návrh....konečné rozhodnutí je stejně na tobě :D Ach to dilema :lol:
"Má li moje říše zemřít, zemřu s ní!" [Konstantin XI.]

Christian Soren Lajgor - Konseilspræsident Jeho královské milosti Christiána IX. Německo 1866 Obrázek
Verrasion Lajgorion - první mág Gnómské rady a Velký řemeslník HETHARIA Obrázek
Lajgoron z Dolu - druhý purkmistr Dolských měst Hetharia založení Kalwenu Obrázek
Georgio L. Manin - dóže benátský ITÁLIE 1796 Obrázek
Kandrael Ithalasion - Lord kapitán Šerých plášťů HETHÁRIE 5 Obrázek

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4611
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 22 čer 2009, 09:22

Jelikož je načata pátá stránka, je čas na pokračování...
a řešení několika otázek a dilemat :wink:

Do 21. září bylo po všem, zvlášť když se 17. září daly z druhé strany hranic na pochod i sovětská vojska. Polsko nemělo jinou možnost, než kapitulovat, což také po obdsazení Varšavy udělalo.
Císařství mělo s Polskem vzájemnou smlouvu o garanci hranic. S Polskem...které nyní neexistovalo. Ve Francii se sice formovala exilová vláda, nicméně o jejím vlivu na území bývalého Polska si nikdo opravdu iluze nedělal. Když začali počátkem října 1939 přicházet z obsazeného území první zvěsti o represích, odsunech, popravách a nahánění Židů do ghet, rozhodl se císař jednat. Na tajném nočním zasedání vlády přišel s návrhem oficálně požádat Německo i SSSR o navrácení původních Rakousko-Uherských oblastí, aby impérium vzalo pod ochranu alespoň část obyvatelstva. Ve více se nedalo realisticky doufat. Díky dobrým vztahům s oběma okupanty toto mělo alespoň nějakou šanci na úspěch.
"Lidem se to nemusí líbit..." "Kašlu na veřejné mínění. Radši budu neoblíbený, než žít s pocitem, že jsme něco mohli udělat a neudělali," rozohnil se Otto I.
Obrázek

1. října byla zahájena neoficiální trojstranná jednání mezi Třetí říší, SSSR a Poddunajskou monarchií, jež o pouhý den později vyústila v tzv. 4. dělení Polska. Rakousko vzalo pod svá ochraná křídla Halič. Miliony Poláků a statisíce židů, aniž to tušili, unikli hrůzám války a mnozí i jisté smrti. Vděčnost ovšem cítit byla.
Obrázek

Jenže co chápal Otto I. Habsburský a císařská vláda i většina parlamentu, to nechápala ani západní veřejnost, ani její vlády. Viděli pouze kus území, které si monarchie sebrala ze zničeného Polska. Neviděli, neslyšeli a ani nechtěli, že to vlastně bylo ku prospěchu věci a k záchraně statisíců životů. Pro ně to bylo jenom potvrzením toho, že se v císařství mílili, že proklamované "nové impérium" je vlastně jen kopií starého se svou touhou uzurpovat vše, co bylo kdysi jeho a jen stěží lepší než sousední Německo nebo Sovětský svaz. Jednání k ničemu nevedla. 5. října odešla francouzsko-anglická delegace od stolu a 6. října bylo doručeno jednostranné odstoupení Francie, Anglie, jejích spojenců, dominií a kolonií od spojenecké smlouvy s Rakousko-Uherskem. Císařství bylo opět samo.
Obrázek

Před monarchií stála cesta, jak si najít nové spojence a zabezpečit svoje náhle křehké a osamělé postavení. Hrozil bezprostřední útok Německa. Otto I. kontroval, navzdory tichému nesouhlasu vlády, podepsáním smlouvy, kterou se impérium připojilo k Paktu proti Kominterně. Nebezpečí ze strany Německa a Itálie bylo, za cenu zhoršení vztahů se SSSR, dočasně zažehnáno.
Obrázek

Těžko říci, co se v té chvíli odehrálo v hlavě vůdce Třetí říše. Snad se jen pokoušel o další stupňování tlaku na západní velmoci. Přeci jen, Polsko prošlo Německu naprosto legálně a Alsasko-Lotrinsko bylo druhým nejvýraznějším symbolem. Jeho projev z 31. října 1939, ve kterém požádal otevřeně Francii o navrácení tohoto území zpět do německých rukou byl ovšem krutým přehmatem, ještě větším, než kterého se dopustil v Mnichově. Hitler již podruhé neodhadl francouzské odhodlání. Daladierova odpověď, ve které Paříž dala Berlínu jasně najevo, že se žádné ústupky nikdy konat nebudou a nadto vyhlásila garance pro Dánsko, Hitlera rozzuřila na nejvyšší míru. A ve svém vzeku, v jednom z neplamenějších projevů pravděpodobně celé historie, 1. listopadu 1939 v 19:39 minut vyhlásila Velkoněmecká říše válku Francii. Starý kontinent se po 20 letech měl opět ponořit do plamenů.
A impérium stálo, stejně jako v roce 1914, před krutým rozhodnutím. Jít do války, nebo nejít. A pokud ano, tak na které straně?
Druhá otázka, kterou v časných ranních hodinách přinesl přímo předsedovy vlády Monarchie německý velvyslanec, se týkala případných průchodů německých jednotek přes území Poddunajské monarchie. Oficiální zdůvodnění byla ochrana Rumunských naftových polí, životně důležitých pro Německo, před případnou Anglo-Francouzsko nebo Sovětskou agresí, stejně jako vojenské transporty přes území Čech a Moravy ze Slezska a obsazeného Polska do Bavorska a na Sigfriedovu linii, jež právě v těchto počátečních fázích války nedisponovala rozhodně příliš početnými silami.
Rakousko-Uherský kabinet zde vycítil příležitost k možnému diktování podmínek. Po celodenním jednání, provázeném 2x demonstrativním odejité od stolu (nejprve císařskými, když zjistili rozsah koridorů, jež nacisté chtějí (bylo zrevidováno po konzultaci s OKW) a následně Němci, když Monarchie předložila své požadavky, jež měli být zakomponovány v tajném dodatku (nakonec z větší části odsouhlaseny s podmínkou naplnění nikoliv do konce roku, jak zněl původní požadavek, ale do 12-ti měsíců)) byl průchod odsouhlasen, k masivní nelibosti velké části obyvatelstva. Zdálo by se, že se Císařství znovu, stejně jako před čtvrt stoletím, přimiká k Německu a hodlá zopakovat stejnou chybu.
Obrázek

Že se všichni mílili se ukázalo jen o pár hodin později, kdy Oto I. oficiálně vyzval Itálii k vytvoření nezávislé třetí strany tohoto masivného ozbrojeného konfliktu. Osa Vídeň-Řím, pakt dvou katolických velmocí evropy, za ochranu jejich křesťanského obyvatelstva a ozbrojenou neutralitu v nadcházejím světovém konfliktu, byla vytvořena.
Bylo načase. Vládní kroky byly nyní tak otevřeně nepopulární, že takřka 1/5 všech obyvatel CK Monarchie volala po okamžitém odstoupení vlády, zrušení všech dosavadních smluv a nových volbách. Spojenectví s dosud vrtošivým sousedem a zabezpečení tak jihozápadního křídla, pomohlo otupit nejhorší ostří. Zbytek musel prověřit čas.
Obrázek

Bylo taktéž urychleno dovyzbrojování a modernizace císařské armády. Vláda schválila na poslední část roku další masivní navýšení vojenských výdajů. Monarchie musela být za každou cenu připravena na možný konflikt...ať už to měl být konflikt s kýmkoliv.
Přes Slezsko a Čechy zatím mířili první německé transporty směr Sasko, Bavorsko a Rýn. Maginotova linie držela. Navzdory Hitlerovým chvástavým řečem, nic podobného bleskovému postupu z Polska se neopakovalo. Zima se blížila mírovými kroky. Začínal tzv. Sietzkrieg.
Obrázek

16. listopadu dostala válka nový rozměr. Po rozmístění svých posádek v Pobaltí (jež v Estonsku vyústili v pokus o převrat a následně okupaci této země) předložila podobné požadavky vláda SSSR i Finsku, nadto ještě "okořeněné" požadavkem na úpravu státní hranice. Poměr směněného území mluvil zdánlivě pro dobré úmysly Sovětského svazu, ale bylo to opravdu jen zdání. Finsko se mělo vzdát území s 10% svého průmyslu a obyvatelstva výměnou za desítky a desítky čtverečných kilometrů ničeho - neprostupných lesů, bažin a věčně zmrzlé půdy. Takový požadavek samozřejmě finská vláda odmítla, načež Molotov jménem vlády dělníků a rolníků vyhlásil "buržoazním utlačovatelům" Finska válku. Finsko mělo být, stejně jako o půl měsíce předtím Estonsko, "osvobozeno" z pod buržoazního jha. Krutá zima a neuvěřitelný finský odpor ovšem ukázali zdánlivě neporazitelné Rudé armádě, že vzdálená vítězství kdesi v Mongolsku finského vojáka ani zbla nezajímají. A že každý metr finské půdy bude vykoupen jak nejdráž to jen půjde. Do konce listopadu tak sovětská vojska zvládla okupovat pouze bezvýznamný kus tajgy na severu Finska. A do konce roku byly toto veškeré územní zisky, kterých říše "dělníků a rolníků" dosáhla.
Nový rok 1940 tak Evropa vítala, opět, válečným ohněm. Ovšem tentokrát ohněm neomezeným na jedinou zemi, nýbrž ohněm dvou mezinárodních konfliktů. Podivným ohněm. Plál na stále stejných místech. Neposunoval se...necouval. Na západní frontě vládl Sietzkrieg. Ve Finsku Rudá armáda napůl zmrzla, napůl byla zaváta sněhem. A v Číně se fronta, navzdory obrovské japonské průmyslové převaze, nehýbala dobře již půl roku.
Impérium využívalo svého výsadního postavení. Vojenské transporty ze Slezska, ropa z Rumunska, železo z Jugoslávie, chrom z Turecka...to vše muselo putovat nyní přes její území. Sovětskému svazu nebylo možno důvěřovat, že nezabaví část zásob pro vlastní válčení a středomoří držela pevně v rukou spojená flotila Francie a Anglie. Za tvrdou měnu tak byla uskutečňována rozsáhlá přeprava.
Obrázek

Samozřejmě, toto nezůstávalo bez odezvy. Na řadě míst bylo nutné provést opravy a rozšíření stávající železniční a silniční soustavy. Ruku v ruce s tím byly do praxe uváděny nové poznatky řízení provozu a zásobování vojenských jednotek.
Obrázek

8. ledna mohla RA slavit konečně úspěch. Po takřka dvouměsíčních bojích uprostřed finských lesů její vojáci dorazili na břeh Botnického zálivu a rozdělili tím Finsko ve dví. Vypadalo to na rozhodující vítězství SSSR.
Pro Monarchii znamenala válka, které se neúčastnila, požehnání. Jakkoliv to znělo krutě, procházelo císařství neuvěřitelnou výrobní konjunkturou. Desítky podniků v Německu, jež se musely přeorientovat na válečnou výrobu, zanechaly na trhu obrovskou zející ránu. Prostor, který vzápětí opanovaly poddunajské výrobky a služby. Monarchie se stala oázou rekreačního odpočinku, místem, kde se dalo sehnat v Německu těžko dostupné zboží i místem styku neuvěřitelného množství tajných agentů Německa, Francie, Anglie a SSSR. Traduje se, že ve Vídni tehdy nebylo podniku, ve kterém by se alespoň jednou denně neodehrávala nějaká konspirační schůzka. Z těchto schůzek ovšem paradoxně také nejvíc těžilo císařství. Tajná policie ve Vídni měla neuvěřitelný sledovací aparát a řada nových poznatků ve vědeckých ústavech měla svůj původ na stole šéfa kontrarozvědky a ministra informací.
Obrázek
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Cassius Chaerea » 22 čer 2009, 10:16

Konec světa, Itálie se paktuje s R-U mocnářstvím.

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4611
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 22 čer 2009, 10:39

Klídek, taky ji to přejde...
Ale nechutně z toho vytěžila. Za 2 technologie a něco bedniček jich v průběhu času dostala snad 20. A ne zrovna bezvýznamných.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Royal » 22 čer 2009, 11:42

Všechno nasvědčuje tomu, že mezi monarchií a Itálií se jedná o asi tak srdečné spojenectví, jako pakt Molotov-Ribentropp :)
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4611
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 22 čer 2009, 14:20

Jedná se opravdu o sňatek z rozumu. Součástí dohody je i vzájemné uznání hranic a dosavadních zisků na Balkáně, tj. zisk Chorvatska a Slovinska na straně jedné a Albánie na straně druhé. Nicméně co se týče zbytku Jugoslávie a Řecka, zde žádné dohody dosaženo nebylo. Rakousko by rádo Jugoslávii zachovalo v takto okleštěných hranicích jako protiváhu moci Bulharska (Rumunsko je dostatečně vytíženo ohrožením ze strany SSSR), Itálie naopak chce urvat pro sebe Černou Horu včetně Dubrovníku a nadto ještě pošilhává po Řecku, což se Monarchii příliš nelíbí.
Jediné, co drží toto nesourodé společenství pohromadě je strach Itálie z Francie a Monarchie z Německa a obavy obou z možného rozšíření vlivu SSSR na Balkán. Oba státy mají sdostatek síly, aby Balkán prohlásily za svoji sféru zájmů a odradily kohokoliv o pokus zde intervenovat.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Cassius Chaerea » 22 čer 2009, 14:56

Pevně doufám že Italové předvedou to co jim jde nejlépe. V nejnevhodnější dobu přejít na druhou stranu.

Uživatelský avatar
Lajgor
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1357
Registrován: 24 bře 2009, 13:39
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Lajgor » 24 čer 2009, 07:25

Ne ustále mě fascinujéí ty obrovské mraky divizí na hranici R-U a Německa - žádná hranice R-Uříše není tak hlídaná. Věští to snad zahraničně politickou orientaci :?:
"Má li moje říše zemřít, zemřu s ní!" [Konstantin XI.]

Christian Soren Lajgor - Konseilspræsident Jeho královské milosti Christiána IX. Německo 1866 Obrázek
Verrasion Lajgorion - první mág Gnómské rady a Velký řemeslník HETHARIA Obrázek
Lajgoron z Dolu - druhý purkmistr Dolských měst Hetharia založení Kalwenu Obrázek
Georgio L. Manin - dóže benátský ITÁLIE 1796 Obrázek
Kandrael Ithalasion - Lord kapitán Šerých plášťů HETHÁRIE 5 Obrázek

Uživatelský avatar
Vals
23. Armádní Generál
23. Armádní Generál
Příspěvky: 8924
Registrován: 21 led 2006, 21:42
Bydliště: Nixon's back!

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Vals » 24 čer 2009, 09:26

Především to věští to, že Atlantis zneužívá svých vědomostí, že mu nehrozí nebezpečí z jiných stran a nemá žádné zálohy. Já bych mu přál, aby mu Jugoslávci vpadli do zad!

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4611
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 24 čer 2009, 11:09

Zkusili by jednou. Následoval by pravděpodobně útok Rumunska, Bulharsak i Itálie a vstup Monarchie do Osy. Tohle si Jugoslávie nelajzne. 8)
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Royal » 24 čer 2009, 12:00

Všechno nasvědčuje tomu, že Císařství znamená mír, protože císařští generálové se stávají rozmnožiteli Impéria bez jediného výstřelu.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Cassius Chaerea » 24 čer 2009, 13:19

R-U je horší než Hitler, to má "Mnichov" každých šest měsíců. :)

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4611
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 24 čer 2009, 16:18

Jsme mírumilovný národ. To, že k nám ostatní chtějí, za to nemůžeme 8)
A boje také budou, nebojte se :wink:
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Royal » 24 čer 2009, 17:10

A co tady celou dobu děláme ? Hledáme státy, které by Rakousko-Uhersko mohlo napadnout a přinejhorším i vojensky porazit.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4611
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 24 čer 2009, 17:34

Adeptů je kolem až až. Revanšistická Jugoslávie, po Dalmácii lačnící Itálie, SSSR, jež by chtěl rozšířit komunismus do další země a v neposlední řadě pochopitelně Německo, mající za cíl Ein Volk, ein führer, ein Reich. Nemluvíme pochopitelně o Rumunsku, které sice žádné územní požadavky nemá, nicméně kvůli otázce Sedmihradska Monarchii opravdu nemusí a s chutí by si kouslo. Jediným klidným sousedem tak je, po zániku Polska, Švýcarsko.
Opravdu klidné hranice.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Royal » 24 čer 2009, 19:01

Možná by nebylo od věci právě teď zveřejnit počty divizí, letectva a námořnictva Rakouska-Uherska a ostatních velmocí včetně vybraných evropských států sousedících s monarchií nebo v její blízkosti
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Matej von Jakubčo
Štábní praporčík
Štábní praporčík
Příspěvky: 659
Registrován: 06 srp 2007, 19:15
Bydliště: Pohorelá
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Matej von Jakubčo » 24 čer 2009, 20:16

Atlantis napísal
Adeptů je kolem až až. Revanšistická Jugoslávie, po Dalmácii lačnící Itálie, SSSR, jež by chtěl rozšířit komunismus do další země a v neposlední řadě pochopitelně Německo, mající za cíl Ein Volk, ein führer, ein Reich. Nemluvíme pochopitelně o Rumunsku, které sice žádné územní požadavky nemá, nicméně kvůli otázce Sedmihradska Monarchii opravdu nemusí a s chutí by si kouslo. Jediným klidným sousedem tak je, po zániku Polska, Švýcarsko.
Opravdu klidné hranice.
To už mohlo byť dávno vyriešené. V septembri 1938 si mal odmietnuť nemecké požiadavky , následne ti vyhlásia vojnu , ktorú vzhľadom na možnosť pridať sa k spojencom rýchlo zakončíš ( aspon v mojom prípade mi vyhlásili vojnu a asi 6.6. bola 3. ríša minulosťou). Následne uskutočníš rýchle ťaženie do Talianska , ktoré vzhľadom na drvivú početnú prevahu bleskovo zakončíš. Následne vystúpiš z aliancie spojencov , tak asi 2 roky sa pripravuješ a následne vyhlásiš vojnu a úplne rozbiješ spojencov. Dobýjanie zvyšku sveta už môžeš uskutočnovať v ľubovoľnom poradí.
Pán zo Švihova

Fable de Lavoisér, mobilizačný zmocnenec oblasti Le Mans

ČSR 1920- ČSSD -43 mandátov
Ministerstvo sociálnych vecí

Odporca 1.SR , Tisa , fašistov a nacistov všeobecne

Demoralizátor pracovného procesu na okresnom súde v Brezne :)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Royal » 24 čer 2009, 20:55

To zní jako řešení rovnice o jedné neznámé. Ještě než padly první výstřely na Dunaji, předestřel Matěj von Jakubčo obraz dokonalého scénáře, jak vyhrát válku za Rakousko-Uhersko. Nic tam nechybí, všechny plány do sebe zapadají jako kolečka dokonale naolejované stroje. A přece - daleko spíš než vavříny ověnčení vojevůdci dobývající bez zjevné námahy a emocí Evropu a pak celý svět - jsou v centru naší pozornosti příběhy těch, kteří tu a tam zakusí nějakou porážku a poznají pocity poražených generálů. Hráči nedokonalí, váhající a chybující. Jako my sami.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4611
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 24 čer 2009, 21:39

Přesně tak. Mohl jsem skoušet save-load do chvíle, kdy si Německo sebevražedně naběhne na monarchistické ostří...ale já prostě řekl ne. Když zlikvidovat šance, tak prostě všem. I sobě. No, uvidíme...bude to ještě opravdu hodně zajímavé.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4611
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 25 čer 2009, 08:40

Tak, než odjedu směr Mansteinova ofenzíva Pobaltím (ta reálná...jsem zvědav, jestli AI stuče nějakou svoji imaginární), tak prozatím poslední díl...
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Odpovědět

Zpět na „Reporty z Hearts of Iron 2“