Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Reporty z multiplayer her hráčů po Hamachi pro Hearts of Iron 2: Doomsday - Armageddon

Moderátoři: Atlantis, Vals, Phoenix

Odpovědět
Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4619
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 25 čer 2009, 08:49

Své dodaly také jadranské loděnice. Se čtyřmi bitevními křižníky se sice Kriegsmarine nemohla v řádné bitvě postavit žádné z hlavních flotil středomoří, ale všechny ostatní již dokázala hravě deklasovat. Zcela mimo zájem zbytku světa ovšem loděnice v Rijece a Splitu chystaly světu šokující překvapení.
Obrázek

Rudá armáda začínala být zbytku světa k smíchu. Dobytí Oulu, které mělo jasně zvrátit situaci, bylo přes měsíc staré a kde nic, tu nic. Masy vojáků byly ztraceny v hlubokých lesích, namáhavě se brodíc v metr i více vysokých závějích, obkličovány a usmrcovány neustálymi útoky lehkých finských jednotek na lyžích. Na hlavní frontě na jihu se sovětům stále ještě nedařilo půrorazit ani po jednom z břehů Ladošského jezera. Dokonce i německý velvyslanec si neodpustil poznámku, že pro RA by možná byl nejefektivnější postup chytnout se od Oulu k hranicím za ruce a projít Finsko nejprve nahoru a pak zase dolů...a vlastně proč tak složitě, vojáků je dost, dá se udělat obojí najednou, že? Vojýáků, keří snad toto zvládnou splnit, má jistě SSSR dost.
Dostalo se mu otázky, jak příjemné je teď v lednu plout po Rýně.
Pozorovací štáby složené z důstojníků Itálie a Rakouska zatím bedlivě pozorovaly vývoj na všech frontách...pravda...moc toho k pozorování opravdu nebylo. Vytržením se tak stala teprve mimořádná podpora z Vatikánu na počátku února. Italské spojenectví mělo opravdu své klady.
V SSSR došlo k průlomu až na počátku března. Ovšem jinému, než jaký svět čekal. Lotyšsko a Litva, vidouc neschopnost rudé armády ve Finsku, se pokusily odstoupit od smluv, jež rozmisťovaly posádky Sovětského svazu v jejich zemích. Ovšem jak se okamžitě ukázalo...něco jiného je bránit se armádě, když máte jasnou frontu a něco jiného, když ji již máte rozlezlou po celé zemi. Bleskové obsazení a začlenění i těchto zemí tak bylo dílem okamžiku. Ze stalinových cílů zůstávalo nezávislé již jen dva a půl měsíce hrdinně bojující Finsko.
Kdo si myslel, že v březnu se sovětská armáda konečně na něco zmůže, byl zklamán. Neuvěřitelný finský odpor trval až do začátku dubna. Finsko ovšem samozřejmě nemohlo snášet tento neuvěřitelný tlak donekonečna. Na začátku dubna se konečně projevila únava obránců spojená s masivním nasazením dalších sil Rudé armády. Krátce po sobě padlo Kuipio a Vaasa a fronta ve Finsku bylo definitivně proražena.
Finská vláda přijala nevyhnutelné. Po takřka přesně 4 měsících neuvěřitelného odporu Finsko kapitulovalo. Ty 4 měsíce neskutečně tvrdých bojů nebyly ovšem nadarmo. Finsko se sice muselo vzdát oblasti kolem Ladošského jezera, nicméně ze snů o anexi, loutkové dělnicko-rolnické vládě...zbyly opravdu jen krásné představy. Země tisíců jezer si uchovala svoji nezávislost.
Ve Velké Británii a Francii v té chvíli mnozí vydechli úlevou. Norsko přijalo ultimátum Spojenců na rozmístění jednotek v okolí Narviku, čímž byly podvázány životně důležité dodávky švédské rudy pro německý průmysl. Finsko bylo zachráněno. Vypadalo to, že severní křídlo fronty je pro Velkou Británii a Francii zabezpečené dostatečně pevně a nyní rozhodne jen obrovská materiální převaha Spojenců. Hitler promeškal svoji příležitost, hlásaly britské Timesy 7. dubna 1940. Nikdo v té chvíli nevěděl, že teprve nyní se dává německá mašinérie do pohybu.
O dva dni později se rozpoutalo peklo. Německo spustilo svoji operaci Fall Weserübung a zaútočilo na zcela zaskočené Dánsko a zoufale špatně připravené Norsko. Britsko-francouzské jednotky sice v Norsku již byly, ale jednalo se jen o pár oddílů, nadto umístěných na dalekém severu. Jih zůstal absolutně nehlídaný.
Obrázek

Dánsko kapitulovalo o sotva tři dni později, když se německé tanky převalili přes Kodaň. Šance na obranu byla naprosto mizivá. Balt se stal německým hájenstvím. Britská vláda záhy na to předala Island a Grónsko, dvě strategické základny v severním Atlantiku do rukou neutrálních USA. V této době se ještě myslelo na dekorum.
Nicméně Norsko se zdálo být nedobytnou pevností. Dva Německé útoky na Oslo ztroskotaly. Británie a Francie hrnuly do Norska stále nové a nové jednotky. Počítalo se s případným protiúderem na Dánsko, ústí Labe apod. Všechny tyto plány vzaly za své 2. května 1940, kdy Třetí říše vyhlásila válku Belgii, Nizozemí i Lucembursku. Přesun posil do Norska se najednou ukázal strategickou chybou.
Do 10. května tankové divize a výsadky zlomili v podstatě veškerý holandský odpor a hitlerovy divize se nyní otočili na jih. V Belgii padla její nejsilnější pevnost Eben Emael a cesta k francouzským hranicím byla otevřená.
Obrázek

Nizozemí kapitulovalo v bezvbýchodné situaci po náletu na Rotterdam 11. května. V boku spojeneckých vojsk nyní zela obrovská díra, kterou němečtí velitelé okamžitě využili. Útok z týlu následně zcela rozvrátil Bruselskou obranu. Brusel a Ghen padla prakticky současně 14. května. O dva dni později Německo anektovalo jakoby mimochodem Lucembursko. V odpoledních hodinách téhož dne říšské síly překročili belgicko-francouzské hranice a prakticky bez odporu obsadili Lile. Fronta v severní Francii se hroutila neuvěřitelným tempem. Belgická armáda kapitulovala 20. května v bezvýchodné situaci, když se již kompletně celá fronta přelila na francouzské území. 22. května pak pancéřové divize uskutečnili rozhodující průlom u Amiesu a dosáhly řeky Seiny. Cesta na Paříž byla volná. Hitler sice nařídil dočasný stop, aby byl pravý břeh Seiny zabezpečen, nicméně několik vytvořených předmostí na druhém břehu zvládlo oněch pět dnů pohodlně přežít. Obnovený postup se setkával spíše jen se sporadickým odporem. Paříž kapitulovala 27. května 1940...bez boje.
Německé tanky se valily na jih Francie. Dva dny krátce za sebou rozhodly situaci. 9. června neoficxiálně vstoupilo do Osy Finsko...oficiálně proto, že nyní vlády Spojenců již neměly sílu zabezpečit jeho postavení v případě obnoveného útoku SSSR.
Druhá, mnohem podstatnější rána, řpišla o den později. V časných ranních hodinách italští velvyslanci ve Vídni, Bordeux a Londýně oznámily jednostranné vypovězení paktu Vídeň-Řím a přistoupení k Ose.
Obrázek

Francie, v bezvýchodné situaci, kapitulovala o den později, 11. června 1940. Německo triumfovalo. Srazilo svého odvěkého rivala na kolena. Dobře 2/3 Francie nyní byly pod Německou nadvládou. Italská Squadra marina se stala dominantní silou středomoří. Nová francouzská vláda se sídlem ve Vichy musela zkousnout řadu hořkých pilulek. Ať již se jednalo o v podstatě samostatnost Sýrie, Libanonu či Madgaskaru nebo, což bylo nejhorší, nutnost odevzdat pod nátlakem Francouzskou Indočínu Japonsku.
Německu přibyli hned dva spojenci a zůstal jediný nepřítel. Britské impérium.
Obrázek

24. červen byl svědkem dalšího rozšíření Osy. Tentokrát o Rumunsko. Stalin, zděšen bleskovou porážkou Francie okamžitě vznels nárok na Besarábii a severní Bukovinu. Přestože bylo nyní Rumunsko spojencem, Německo vyvinulo na Bukurešť intenzivní nátlak a donutilo ji k souhlasu. Válka na východě, ve chvíli, kdy se stále ještě nacházela značná část sil na západě a nadto se připravovala invaze do Anglie a probíhalo vylodění v Norsku, bylo to poslední, co by si Německo přálo.
Vídeň vycítila svoji příležitost. Byl vytvořen precedens, jež mohl být okamžitě využít. Nadto tajný dodatek společné německo-poddunajské smlouvy zavazoval německo v tomto případě stát na straně Monarchie. 2. června tak vznesla císařská vláda oficiální požadavek na navrácení celého Sedmihradska do rukou impéria.
Obrázek

V tzv. Vídeňské arbitráži, pod tlakem Německa a hrozby ponechání Rumunska na pospas svému osudu, bylo Rumunsko nuceno souhlasit s císařskými požadavky. Poddunajská monarchie tak získala poslední ztracené území na východě. Ačkoliv to bylo vykoupeno těsnějším připoutáním se k Německu, Transylvánie byla naše.
Obrázek

Poddunajská monarchie oslavovala. Zbývalo poslední historické území k připojení...na jihu, oblast kolem Jugoslávie. S německou podporou mělo být i toto jednoznačné. Nicméně k této podpoře se zatím Třetí říše neměla. Nevadilo to. Impérium umělo čekat. Německo se zatím pokusilo zbavit Anglii poslední potenciální podpory na kontinentě. Boje v Norsku probíhaly pro Wehrmacht vítězně...nyní byla řada na Španělsku.
22. července spustila Třetí říše operaci Thor...úder na Republikánské španělsko. Pohana Legie Condor i italské Corpo Truppe Volontarie měla být odčiněna.
Obrázek

Válka v Norsku skončila 30. června 1940. Až na neutrální Švýcarsko a Portugalsko, nyní německo kontrolovalo či mělo vliv nad drtivou částí pevninské ne-sovětské Evropy.
Jenže na Pyrenejských horách se německý válečný stroj poprvé zasekl. Španělská armáda, možná hůře vyzbrojená, ale zocelená roky bojů občaqnské války, se pro tot prostředí hodila mnohem lépe, než tanky ověnčený Wehrmacht. S gritskými posilami se frontu podařilo napevno stabilizovat v horských průsmycích Pyrenejí a nastalo další období Sietzkriegu. Taktéž v Africe, po počátečním italském útoku a britském protiútoku, nastala patová situace na původní libyjsko-egyptské hranici. A tak jediné místo, kde se fronta dala do pohybu, bylo paradoxně v doposud patové Číně. Japonský zábor Indočíny zde řádně zamíchal kartami, odkryl novou frontu a vytvořil mezi bojujícími nacionalistickými vojsky chaos, kterého Japonské vedení mistrně využívalo. Do konce srpna již měla říše vycházejícího slunce znovu v rukou Nanking, Kanton a vypadalo to na velké obklíčení kuomintangu na jihovýchodním pobřeží a ve střední Číně. První bylo odvráceno jen proto, aby Japonsko dosáhlo druhého. Čína mobilizovala veškeré obyvatelstvo, nicméně v půli září již byli síly japonského císařství až v Chonginu. Kuomintangu svitla naděje, když komunistické síly na severeu provedly protiútok a postoupily podél Žluté řeky na pouhých 100km od pobřeží a bezprostředně tak ohrozily japonské zásobovací linie, stejně jako to, že spojená čínská vojska zvládla obklíčit japonce v Chonginu, nicméně chonginský kotel se zvládal držet a likvidace obklíčenáých jednotek na jihovýchdoním pobřeží uvolnila na počátku října Japonsku dostatek sil, aby situaci definitivně zvrátilo. Do konce října byly komunisté zatlačeni na původní pozice a japonské síly se připravovaly na finální úder. To, že britové Čínmu de-facto odepsaly a aby nedráždily Japonské císařství, raději 22. října uzavřely Barmskou stezku, Čankajškovi také příliš nepomohlo.
28. října pak přišel pro svět další šok. Mussolini, snící o novém římském impériu, vyhlásil válku Řecku. Mělo se jednat o bleskové tažení. Opak se ukázal pravdou.
Obrázek

30. října kuomintangská vojska dobyla Chonging. Po pro Osu úžasných měsících květnu, červnu, červenci, srpnu a září nyní nastal špatný podzim.
Dalo by se říci, že listopad se proměňoval postupně v jednu velkou katastrofu. V Tiraně se vylodili britské síly a Mussolini mohl de-facto odepsat nejen ambice v Řecku, ale i italské pozice v Albánii. O mnoho lepší nebyla ani situace v Africe, kde bombardéry z Malty potápěly jeden italský konvoj za druhým a britská operace Compass vyháněla Italy z východní Libye. Etiopie byla kompletně ztracena již v půli listopadu.
V Číně přecházela na jihu vojska Kuomintangu znovu do útoku, vytlačujíc Japonce z Naningu.
5. prosince dosáhla vojska Commonwealthu, po téměř 500km dlouhém pochodu vnitrozemím Libye, Aged-abie, čímž uzavřela italům ústupovou cestu. Od Bengazi po Tobruk byla veškerá vojska Osy v Africe nyní obklíčena. V Tripolisu zbývala pouze minimální posádka. Následovaly v rychlém sledu pády Sirtu, Bengazi a 25. prosince padl i Tobruk. Bez možnosti pořádného zásobování byl italský kolaps otázkou pár dnů.
Poslední jednotky kapitulovaly v Barce 6. ledna 1941. Tripolis byl beznadějně obklíčen a jeho kapitulace byla jen otázkou příchodu sil od Bengazi. V této situace se pokoušela Itálie dělat možné i nemožné, aby přitáhla Monarchii zpět do aliance. Pokusy o vpodstatě celostátní úplatek skrze Vatikán nebyly nic neobvyklého.
Obrázek

Tripolis padl 20. února 1941. Italská přítomnost v Africe byla minulostí. Itálie se začínala ukazovat pro Německo jako obrovské břemeno. V Číně Kuomintangská vojska dobyla Zhanjiang a roztrhla opět Japonské území ve dví. Obklíčení vojsk na hrotu postupu směrem na Kanton sice zbrzdilo Čínský rozlet, nicméně Japonci byly v podstatě podél celé fronty v setrvalé defenzívě.
Pod pláštíkem nevěnování pozornosti zbytku světa zatím bylo v císařství prováděno největší přeskupování sil od Mnichova. Jadranské loděnice uchystaly zbytku světa obrovské překvapení. 18. března 1941 byly na vodu spuštěny největší bitevní lodě světa (nepočítáme-li japonskou super-bitevní loď Yamamoto): KuK Viribus Unitis a KuK Tegetthoff. Spolu s nedávno dokončenou lehkou letadlovou lodí a dalšími dvěma ve výstavbě byla Kriegsmarine nyní skutečnou silou, se kterou bylo nutno minimálně ve středomoří počítat.
Obrázek

V Jugoslávii zavládlo zděšení. Nikdo nepochyboval, že cílem nové Kriegsmarine se má stát Jugoslávské námořnictvo. Na tajném jednání mezi Riebentropem a princem-regentem Pavlem tak bylo odsouhlaseno v nočních hodinách 23. března připojení Jugoslávie k Ose. Jugoslávská vláda byla raději ochotna riskovat válku s Anglií a Poddunajskou monarchií současně, než poslechnout hlas zdravého rozumu. Začala jedna z největších špionážně-politických operací Druhé světové války.
V Monarchii zavládla stísněná atmosféra...čtyřstranný útok Jugoslávie, Rumunska, Itálie a Německa byl neubránitelný. Po zuřivé noční debatě na generálním štábu bylo rozhodnuto v takovém případě okamžitě přistoupit ke Spojencům, mohutným úderem vyřadit Jugoslávii, následně pokračovat ofenzivou do Rumunska a doufat v dostatečný příliv posil ze severní Afriky a Řecka. "Snad je zastavíme před Vídní", shrnul naděje generálního štábu jeho velitel.
Člověk míní, Pán Bůh mění. Taktéž na britské straně vznikly oprávněné obavy. Britské postavení v Albánii bylo nyní v přímém ohrožení. Jugoslávská armáda se následně mohla vevalit do Řecka. Britská Secret service proto okamžitě jednala. Když se britský štáb dozvěděl o plánech císařství, bylo již pozdě. 29. srpna, po částečně ziniciovaných protivládních protestech proběhl v Jugoslávii převrat vedený generálem Simonevicem a Jugoslávie opustila Osu. Británie mohla mít už jen smíšené pocity.
Německo reagovalo bleskově. 6. dubna 1941 německý velvyslanec předložil císařské vládě oznámení o průchodu německých vojsk skrze území Monarchie. Jakýkoliv odpor by znamenal okamžitý úder připravených pancéřových sborů. Impériu nezbývalo, než souhlasit.(Nevím proč, pořád to jde jakoby špatnou cestou...ale výsledek je v pořádku, tak to nechávám, alespoň je tu jeden zajímavý event)
Obrázek

Jugoslávská armáda okamžitě reagovala. V součinnosti s britskými a řeckými silami konečně padlo Vlore a italské albánské síly byly minulostí. Britské síly se nyní mohly přesunout na sever a zaútočit na Rumunsko. Nechráněná Craiova byla skvělým cílem. Nikdo nepochyboval o tom, že Rumunsko...i s případnou pomocí Bulharska...v podstatě nemá šanci. Před Monarchií nyní stály dvě cesty, jak dále. Najednou byla opět rozhodujícím jazýčkem na vahách. Přidat se znovu ke Spojencům, kteří ji již jednou opustily, a zničit Osu, nebo naopak uzavřít pakt s po jejím území lačnícím Německem a Itálií a strhnout na Balkáně a potenciálně v celém středomoří misky vah na stranu Osy?

...to be continued :)
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Arizael
Rotný
Rotný
Příspěvky: 143
Registrován: 24 dub 2008, 17:26

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Arizael » 30 srp 2009, 15:06

Zdá se mi to nebo Atlantis vždy přestane hrát v nejlepším :lol:

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4619
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 30 srp 2009, 18:29

Bohužel savy jsou v labu na koleji, který je momentálně zavřen...takže kompletně nedostupné. Jen douám, že nebude reinstal počítačů...to bych se naštval, neb záloha je pouze ze září 1938.
Ale pokračovat rozhodně chci.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Aldeberan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 133
Registrován: 20 čer 2009, 23:43
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Aldeberan » 04 zář 2009, 16:04

to je strašné čo všetko si podostával cez eventy :evil: to nieje hra, to je interaktívne divadlo...
Na stráž! Podar sa náš boj
za Boha a národ svoj!

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4619
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 05 zář 2009, 10:08

Podej si ruku s Valsem :P
Já začínám o 3 roky později, než ostatní "velcí hráči", takže bych něco i dostat mohl 8) I tak si myslím ,že je to zoufale málo, pokud to porovnám se SSSR nebo Německem.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Arizael
Rotný
Rotný
Příspěvky: 143
Registrován: 24 dub 2008, 17:26

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Arizael » 13 zář 2009, 11:40

Bože co máte všici proti eventům.Tady jsou náhodou všechny velmi logické. Btw Atlantisi pokud půjdeš do Němců,tak si pořid velké a kvalitní letectvo.Germán je v modu33 lehche přehnaný (poté co 7 GER divizí (INF 1941) vypráskalo 14 mých (INF 1943!!! + všechny dělostřelectvo) plně zásobovaných a navíc v zimě a při překračování řeky,jsem tak nějak přešel na Kaissereich :worship:

Uživatelský avatar
Aldeberan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 133
Registrován: 20 čer 2009, 23:43
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Aldeberan » 16 zář 2009, 17:59

proti eventom nič, proti kope jednotiek zadarmo už niečo mám. umelo tu z monarchie vyrábajú velmoc na všetkých frontoch ktorou by nikdy nebola, a sú logické iba tak v fantazmagorickom a idilickom pojatí reality, kt. je tam prezentovaný. IMHO :)

a to, že začínaš o tri roky neskor ak oostatný velký hráči a tvorcovia to museli plátať eventami len svedčí o tom, že to celé je mizerne nadizajnované :twisted:
Na stráž! Podar sa náš boj
za Boha a národ svoj!

Uživatelský avatar
Scar
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1223
Registrován: 18 kvě 2007, 17:16
Bydliště: Brno

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Scar » 17 zář 2009, 02:01

Takové brutální IC má R-U, no to je moc :mrgreen:

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4619
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 18 zář 2009, 06:05

Brutální? Mám MÁLO!!! Víš kolik stojí tanková divize? Nebo pěchotní? Japonsko má 461, Německo a SSSR přes 500!!! Jsem rád, že mám to co má...využívám to, jak jde nejhospodárněji...ale stejně. Ještě že mě čeká mobilizace, tak snad o armádu nebude nouze, co se týče pěchoty.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Monthy1990
Praporčík
Praporčík
Příspěvky: 454
Registrován: 10 pro 2008, 19:45
Bydliště: Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Monthy1990 » 18 zář 2009, 09:23

a pokračování bude?konečně to totiž vypadá že dojde na nože....
Hasta la victoria siempre

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4619
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 18 zář 2009, 19:20

Save na počítači na škole úspěšně nalezen, takže pokračování by mělo být. Těšte se :twisted:
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Arizael
Rotný
Rotný
Příspěvky: 143
Registrován: 24 dub 2008, 17:26

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Arizael » 25 zář 2009, 00:21

Aldeberan,Scar : zkuste si tento mód za RU zahrát. AI je tu fakticky brutálně nadopovaná.Ve chvili kdy Atlantis tu má IC 200 tak Německo dá v klidu 700 a u SSR a USA jsem viděl už i 1000.Btw těch jednotek zadara R-U zas tak nemá,např Německo mobilizuje pěchoty přibližně 3x tolik (AI přibližně 9x tolik)

Uživatelský avatar
Monthy1990
Praporčík
Praporčík
Příspěvky: 454
Registrován: 10 pro 2008, 19:45
Bydliště: Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Monthy1990 » 25 zář 2009, 09:09

tak tak, Atlantis je obklopen několika nabušenými mocnostmi a v případě války by to neměl nejlehčí....
Hasta la victoria siempre

Uživatelský avatar
Aldeberan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 133
Registrován: 20 čer 2009, 23:43
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Aldeberan » 27 zář 2009, 15:21

Monthy1990 píše:tak tak, Atlantis je obklopen několika nabušenými mocnostmi a v případě války by to neměl nejlehčí....
OK, tak nech už tá vojna začne :!: :D
Na stráž! Podar sa náš boj
za Boha a národ svoj!

Uživatelský avatar
Monthy1990
Praporčík
Praporčík
Příspěvky: 454
Registrován: 10 pro 2008, 19:45
Bydliště: Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Monthy1990 » 29 zář 2009, 10:41

taky se na to těším...jsme zvědavý na kterou stranu se monarchie postaví,ale asi nemá moc na výběr....
Hasta la victoria siempre

Arizael
Rotný
Rotný
Příspěvky: 143
Registrován: 24 dub 2008, 17:26

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Arizael » 29 zář 2009, 15:05

Němčouři to nebudou to by se přidal už dávno. Na druhou stranu válka s Nemeckem bude sakra težká.

Uživatelský avatar
Monthy1990
Praporčík
Praporčík
Příspěvky: 454
Registrován: 10 pro 2008, 19:45
Bydliště: Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Monthy1990 » 30 zář 2009, 07:35

no právě,bránit x kilometrů dlouhé hranice nebude žádné med,může si sice opřít o Dunaj a české hory a pevnosti,avšak dle mého by bez pomoci západu monarchie trvalý tlak nevydržel...a třeba se pletu...
Hasta la victoria siempre

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4619
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 01 říj 2009, 13:19

Obrázek

Všechno změnily dvě zprávy, které přinesla nad ránem 6. dubna 1941 rozvědka monarchie. Zprávy, které rozhodly o cestě Poddunajské monarchie ve Druhé světové válce a její úloze v dějinách, jak jej dodnes vnímají např. Spojené státy.
Dochoval se unikátní záznam uavřené schůze mezi císařem, několika ministry a nejvyšším velením armády KuK. Pro osvětlení situace přinášíme několik úryvků:
(C) Císař - Otto I. Habsburský
(S) Schärf - Adolf Schärf, předseda vlády monarchie a ministr obrany
(F) Figl - Leopold Figl, ministr zahraničí
(K) Kastner - Reszcö Kastner, ministr průmyslu a obchodu
(R) Raab - Julius Raab, ministr informací a tajný vrchní velitel císařské tajné služby
(G) Gleissner - Heinrich Gleissner, vrchní velitel pozemních sil KuK, polní maršál na odpočinku
(W) Winterstein - Robert Winterstein, ministr námořnictva
(Y) Yllam - Julius Ylla, ministr leteckých sil a generál vzdušných sil Jeho veličenstva

C: "Takže to je všechno, co v Albánii mají? Pouhých 7 divizí?!"
R: "Co můžeme soudit, tak ano, Výsosti. Jak víte, prováděli jsme od okamžiku itaského vyhlášení války Řecku pravidelný letecký a námořní průzkum nad Jadranem..."
W: "...díky kterým má dneska veškeré námořnictvo všech cvičení i 'cvičení' plné zuby..." (uchechtnutí)
R: ...takže víme v podstatě přesně, kolik posil vyslali Spojenci do oblasti. Můžeme se sice s realitou rozcházet, ale ne víc jak o 10%. Tedy max. o jednu divizi. A upřímě...nemyslím si, že by tam měli jakékoliv další síly navíc...třeba jen jednu divizi."
C: "V tom případě..."
S: "Jsou nahraní, Výsosti. Rumunsko nedokáží dobýt dříve, než tam Německo vyšle dostatek jednotek, aby zvrátilo situaci."
G: "A pak hnalo Spojence až do Athén. S vydatným přispěním Bulharska, které se okamžitě přidá ve chvíli, kdy bude situace jasně ve prospěch Osy."
C: "Jakou mají Spojenci šanci, že by se jim povedlo ubránit nebo vybudovat na nějaké vhodné přírodní překážce stabilní frontu?"
G: "Kolego..." (zjevné pokynutí Raabovi)
R: "Větší by měla sněhová vločka v pekle, Výsosti. Řecká i Jugoslávská armáda dohromady sice tvoří zdánlivě impozantní sílu a Řekové mají nadto i poměrně bohaté zkušenosti z bojů s Italy, ale na to, aby zastavili rozjetý Wehrmacht prostě nemají. Je to střet generačně odlišných armád. Jakmile se Hitlerovi podaří dostat do Rumunska dostatečný počet sil, převalí se přes Spojence jako příval, přírodní překážky, nepřírodní překážky. Zvlášť když může v podstatě najisto počítat s podporou Bulharské armády, která zaútočí do boku roztažené spojenecké fronty. Ne. Ani s Britskou pomocí se nedá realisticky doufat v byť jen zadržení. Válka na Balkáně se může při vhodně vedené kampani protáhnout na 2-3 měsíce, ale dle mého mínění více ne. A to by Spojenci museli předvést mnohem lepší výkon než loni ve Francii a Beneluxu."
C: (tiše)"Co kdybychom se na stranu Británie postavili i my?"
...ticho kolem stolu...
G: "Šance by tu snad byla. Velká část našich sil je sice aktuálně rozmístěná na jihu, ale troufám si tvrdit, že bychom se dokázali přesunout rychleji, než Wehrmacht."
K: "S pár vhodnými zdrženími na železnici bezpochyby ano."
G: "Samozřejmě vše by záleželo na přesném načasování. Ale pokud bychom dokázali zaskočit a rychle zlikvidovat většinu jejich obrněných a motorizovaných divizí, jež by se přesouvali přes naše území na jih, naše šance by dramaticky vzrostly."
C: "Co válečné plány?"
S: "Mobilizační plány byly naposledy aktualizovány sotva před měsícem právě kvůli Jugoslávii. Tedy tady si troufám tvrdit, že nebudou problémy. Můžeme zmobilizovat v podstatě celou zemi za cca týden a velkou část armády ještě rychleji."
K: "Dopravnmí síť je na toto taktéž připravena. S rozmístěním nových jednotek by neměl být žádný vážnější problém. V podstatě mohou být plynule nasazovány na frontu do pár dnů po svém zformování nebo doplnění. Co se týče průmyslu, poslední plán k přechodu na válečné hospodářství byl udělán na nový rok. Od té doby se sice vyskytlo několik drobných změn, ale nic vážného. Přechod hospodářství by měl proběhnout hladce."
F: "Co mohu posoudit ze své pozice, jsou to nyní spíše Němci, kteří očekávají, že se přidáme na jejich stranu než Spojenci. Případná změna stran tedy pro ně bude takřka 100% překvapením. Italové jsou sice poněkud skeptičtější, nicméně vzhledem k tomu, že mají nyní většinu sil evakuovaných z Afriky doma, jsou si proti nám více méně jistí. Největším problémem by mohlo být Rumunsko, nicméně..."
R: "...nicméně to nyní přesouvá, co může, směrem k jugoslávským hranicím a jeho síly jsou široce rozptýlené a dezorganizované."
G: "Naše plány pro tuto eventualitu počítají s omezenou ofenzivou do Itálie, kde by se fronta následně opřela o Tyrolské Alpy a řeku Piavu. Hlavní úder by byl veden, po zničení přesouvajících se divizí Wehrmachtu na našem území, proti Rumunsku. Mobilizované síly by zatím zaujaly pozice proti Německu a pokusily se o co nejhlubší průlom na říššské území. Předpokládáme samozřejmě urychlený přísun německých záloh, nicméně taktéž záhy nato přísun našich posil z Rumunska a následně i pomoc Spojeneckých divizí. Při dostatečně agresivním postupu je zde poměrně slušná šance na to, být do konce léta v Berlíně."
W: "Kriegsmarine je, co se války týče, vcelku připravena. Dodání dvou 'superdreadnoughoutů' nás postavilo do role třetího a možná i druhého nejvýznamějšího hráče ve středomoří. Jsme nyní v podstatě jazáčkem na vahách mezi Italy a Brity. Námořní rozvědka se domnívá, že významější přísun spojeneckých sil na Balkán brzdí neustálé aktivity Regina Marina v oblasti mezi Řeckem, Itálií a Libyí. Pokud by Kriegsmarine dokázala dostatečně eliminovat hrozbu Italského námořnictva, takřka jistě by následoval další významný přesun britských sil do Řecka, Albánie a Jugoslávie."
Y: "Co se týče letectva...jsme připraveni, jak jen být můžeme. Sice většině bombardovacích eskader stále ještě chybí náležité doprovodné perutě a stíhací letectvo se nemůže s letkami Luftwaffe v počtu měřit, ale prvotními hlavními cíly budou slabé Forţele Aeriene Române a přibližně stejně početné, ale rozptýlené a s horší technikou Regia Aeronautica, takže nad Rumunskem a severní Itálií bychom měli mít minimálně leteckou převahu. Nadto očekáváme následnou další podporu ze strany RAF a ostatních zbylých vzdušných sil Spojenců."
C: "Nuže dobrá. Pane Figle...řekněte Jeho výsosti Britskému králi, že hlava Rakouské monarchie se neoficiálně táže, zda by byla možná Poddunajsko-Britská koordinace snahy v otázce řešení Balkánského problému."

Obrázek
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Princ Evžen Savojský
Osobní Strážce Obří Chobotnice
Osobní Strážce Obří Chobotnice
Příspěvky: 3438
Registrován: 10 dub 2006, 07:27
Bydliště: Hundred Acre Wood
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Princ Evžen Savojský » 01 říj 2009, 15:07

Ano!
Jan Havran z Trojvlčí, nejvyšší kapitán Šerých plášťů.
Obrázek

J1rka
Praporčík
Praporčík
Příspěvky: 481
Registrován: 01 pro 2007, 21:19

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od J1rka » 01 říj 2009, 15:21

Za svobodu a demokracii!
AAR Španělsko - Cesta na výsluní (rozepsané) zde - sleduj cestu Španělska na jeho právoplatné místo mezi velmoci. Aktuální díl Kapitola 12 – Operace Hernando Cortéz

Odpovědět

Zpět na „Reporty z Hearts of Iron 2“