Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Reporty z multiplayer her hráčů po Hamachi pro Hearts of Iron 2: Doomsday - Armageddon

Moderátoři: Atlantis, Vals, Phoenix

Odpovědět
Arizael
Rotný
Rotný
Příspěvky: 143
Registrován: 24 dub 2008, 17:26

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Arizael » 01 říj 2009, 19:43

Hezky Atlantisi. Teď ukaž co v tobě je :-) . Jinak mimochodem jaké máš plány se Srbskem?

Uživatelský avatar
Monthy1990
Praporčík
Praporčík
Příspěvky: 454
Registrován: 10 pro 2008, 19:45
Bydliště: Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Monthy1990 » 02 říj 2009, 09:49

Za Císaře Pána a jeho rodinu do roztrhání těla! Got Straffe Deutschland....bude to zajímavé,snad C.K. armáda naváže na tradice Laudona,Radeckého a dalších a nakope Fritzům zadek...
Naposledy upravil(a) Monthy1990 dne 06 říj 2009, 09:39, celkem upraveno 1 x.
Hasta la victoria siempre

Arizael
Rotný
Rotný
Příspěvky: 143
Registrován: 24 dub 2008, 17:26

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Arizael » 06 říj 2009, 09:25

No nevím s Prušákama jim to nikdy moc nešlo. :)
btw nechci rejpat ale nepíše se to "Deusthland" ?

Uživatelský avatar
Monthy1990
Praporčík
Praporčík
Příspěvky: 454
Registrován: 10 pro 2008, 19:45
Bydliště: Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Monthy1990 » 06 říj 2009, 09:38

:oops: ehm jo píše...vidět to moje němčinářka tak ji trefí šlak...
Hasta la victoria siempre

Uživatelský avatar
Scar
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1220
Registrován: 18 kvě 2007, 17:16
Bydliště: Brno

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Scar » 07 říj 2009, 00:23

:lola:

Arizael
Rotný
Rotný
Příspěvky: 143
Registrován: 24 dub 2008, 17:26

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Arizael » 07 říj 2009, 14:26

Tak to needituj ať se může každý zasmát :clapping:

Uživatelský avatar
Monthy1990
Praporčík
Praporčík
Příspěvky: 454
Registrován: 10 pro 2008, 19:45
Bydliště: Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Monthy1990 » 07 říj 2009, 14:29

ono je to spíš k pláči...navíc důkaz neschopnosti učitelského sboru mi z tohoto pro mě nesympatického jazyka vštěpit alespoň základy...btw Atlantisi tak jak to vypadá?
Hasta la victoria siempre

Uživatelský avatar
Aldeberan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 133
Registrován: 20 čer 2009, 23:43
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Aldeberan » 08 říj 2009, 15:14

Monthy1990 píše:ono je to spíš k pláči...navíc důkaz neschopnosti učitelského sboru mi z tohoto pro mě nesympatického jazyka vštěpit alespoň základy...btw Atlantisi tak jak to vypadá?
nefňukaj a začni počúvať Ramstein!
Na stráž! Podar sa náš boj
za Boha a národ svoj!

Uživatelský avatar
J. G. Mendel
Praporčík
Praporčík
Příspěvky: 502
Registrován: 11 srp 2006, 10:32
Bydliště: Vinný sklípek
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od J. G. Mendel » 08 říj 2009, 15:59

Aldeberan píše: nefňukaj a začni počúvať Ramstein!
Ty asi myslíš RaMMstein že? :D

Ale je pravda že Rammsteini mě za tu dobu co je poslouchám naučili z němčiny dost.
Nebojím se ničeho.Nebojím se pravice, nebojím se levice nebojím se ani středu.Všechny jsem už totiž uplatil.

K demokracii se člověk musí dopracovat absolutně nedemokratickými praktikami.

Jean Mendellois z Lyonu

Československá strana národně sociální s předsedou K. Velemanem v čele ve hře ČSR 1920

Uživatelský avatar
Monthy1990
Praporčík
Praporčík
Příspěvky: 454
Registrován: 10 pro 2008, 19:45
Bydliště: Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Monthy1990 » 09 říj 2009, 06:46

omlouvám se za OT ale musím reagovat...rammstein moc nemusím,důvody jsou dva a sice metalový sound a právě němčina. Jelikož holduju skupinám jako the Beatles,Oasis,the Who,Rolling Stones (X dalších) zlepšuju si jen AJ...
Hasta la victoria siempre

Rubydup
Desátník
Desátník
Příspěvky: 46
Registrován: 22 srp 2008, 18:18

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Rubydup » 10 lis 2009, 17:54

Tak jsem zvědav jak Atlantis se vypořádá a zda-li ještě tento report pokračuje? :?

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4609
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 15 lis 2009, 11:26

Pokouším se ideově zhodnotit svůj další krok. Zkusmá hra dopředu ovšem ukázala, že moje rozhodnutí je správné.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4609
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 23 lis 2009, 11:11

Dotaz byl odeslán 6. dubna 1941 v 5:47. Kdyby bylo rozhodnutí jen učiněno o 20 minut později...těch 20 minut si Otto I. nikdy nepřestal vyčítat. Ona prokletá 1/3 hodiny udělala z Jeho státu zrádce, falešného hráče a vyvrhela světové diplomacie. Agresora, využívajícího přetvářku ke zradě, vylákání informací (byť později nikdy nebylo potvrzeno, že by Spojenci předali jakékoliv informace o poloze a síle svých jednotek. Dotyčné informace byly prostě dílem skvělé C-K rozvědky i liknavých bezpečnostních opatření Britů.)
Ještě 10 let poté pronásledovaly Poddunajského císaře noční můry oněch chvil, kdy k Juliusu Raabovi přistoupil krátce po zasedání vlády, na společné snídani kabinetu, pobočník císařské rozvědky, něco mu řekl a podal rozdělanou červenou obálku. Otto viděl za svůj život zblednout hodně lidí z různých důvodů. Ale tohle bylo poprvé, kdy zažil, jak daná osoba přešla až do mrtvolně bílé barvy, takřka stejné, jakou měli papíry, které rychle pročítal. I po vší té době obdivoval, jak rychle (alespoň navenek) získal ministr informací opět svoji normální vyzáž a klid, když o několik minut později povstal a požádal všechny přítomné o pokračování zasedání, aby je seznámil s novými skutečnostmi.

(C) Císař - Otto I. Habsburský
(S) Schärf - Adolf Schärf, předseda vlády monarchie a ministr obrany
(F) Figl - Leopold Figl, ministr zahraničí
(K) Kastner - Reszcö Kastner, ministr průmyslu a obchodu
(R) Raab - Julius Raab, ministr informací a tajný vrchní velitel císařské tajné služby
(G) Gleissner - Heinrich Gleissner, vrchní velitel pozemních sil KuK, polní maršál na odpočinku
(W) Winterstein - Robert Winterstein, ministr námořnictva
(Y) Yllam - Julius Ylla, ministr leteckých sil a generál vzdušných sil Jeho veličenstva

R: "...což je tedy ve stručnosti všechno. Hans mi při pravidlených obědech v podstatě přesně toto naznačoval poslední dva měsíce. Teprve dnes však máme v rukou jasné důkazy o sovětských válečných záměrech a o Operaci Bouře."
(Nedělní neformální obědy mezi Hansem Osterem a Juliusem Raabem se staly jakýmsi pravidlem po přistoupení Monarchie do Paktu proti Kominterně. Oba muži byli konzervativní monarchisté a až překvapivě dobře si porozuměli. I díky jejich činnosti bylo možno pozorovat intenzivnější zapojení Rakouska do operací na východě, jež nakonec vyústily v prolomení jinak perfektního sovětského utajení a získání alespoň přibližných záměrů Politbyra pro léto 1941 i obrysů Operace Bouře - plánovaného útoku SSSR na západ.)
S: "Co z toho pro nás ale vyplývá?"
K: "Že jsme v pr..."
přerušeno ranou do stolu
C: "Pro Boha živého, Josife Džugašvili, proč? Proč teď? Proč ne před dvěma roky, kdy by se to hodilo?"
R: "Chcete na to opravdu odpovědi, Výsosti? Přiznejme si, že nás prostě převezl. Že ta mírová tvář Sovětského svazu byla prostě jen póza."
hořký smích (Figl)...
F: "A víte, co je na tom nejlepší? Že pokud teď zaútočí na Německo, Anglie mu ještě poděkuje. Je to hajzl, ale má můj obdiv. Stalin dosáhl toho, že komunisté budou vítáni jako osvoboditelé. I kdyby došli až do Paříže...klidně až k Pyrenejím, pořád budou vnímáni jako osvoboditelé. Úžasné."
S: "Osobně ovšem na tomto nevidím nic úžasného pro nás."
C: "To asi opravdu není. Co tedy nyní, pánové. Lze stále dohodnout původní plán, nebo Nám radíte jinak?"
pozn: Používání královského plurálu je u Otty I. zcela ojedinělou záležitostí, jehož použití jasně naznačovalo (ať již v dobrém či špatném) vyjímečnost celé situace...což tato ovšem zcela nepochybně byla.
G: "Stále pevně věřím, že původní plán se dá uskutečnit v rozsahu v jakém jsme plánovali a se slušnou nadějí na úspěch. Otázka je, jak se následně k tomu postaví Rudá armáda."
R: "Zaútočí...primárně na Německo. Možná o něco dříve, než bylo v plánu a pouze jedním sledem, namísto dvou, nicméně ve chvíli, kdy bude Osa zcela zaměstnána námi to bude fakticky jedno. Bude to stejné jako zábor východního Polska před dvěma roky."
K: "Co když budeme 'hodně úspěšní' a dokážeme se dostat až k Baltu před RA? Nemohli bychom..."
F: "Ani náhodou. Stalinovi teď jde o všechno. Sice by si tím asi dost silně poškodil vztahy s Británií, ale ve chvíli, kdy by dokráčel k La-Manchi by se o to už až zas tolik nemusel starat. Pokud se mu do cesty postaví císařská armáda, vydá rozkaz k útoku i na nás."
R: "Každopádně pokud se podíváte do sovětských rozkazů a plánů, které se nám podařilo získat, je v nich uveden i odkaz na Operaci Dunaj, což je, dle dostupných náznaků i našich odhadů případné rozšíření operace Bouře i o útok na Monarchii. A garantuji, že STAVKA propracovala obě operace i součinnost mezi nimi."
C: "Dobře si to ten Iron-man vymyslel. Moc dobře. ALE AŤ MĚ ODSOUDÍ VŠICHNI MOJI PŘEDKOVÉ, JESTLI BUDU JEN STÁT A NEČINNĚ PŘIHLÍŽET!!!"
...(ticho)
S: "Ale...vaše Veličenstvo...je jen jeden způsob, který by mohl zastavit Sovětský svaz."
C: "Vím, Adolfe, vím. Aby jsme porazili satana, musíme uzavřít smlouvu s ďáblem. A pak vymyslet, jak se z té smlouvy vyvléct a i ďábla spoutat do řetězů a pokropit svěcenou vodou."
K: "A to vše ve chvíli, kdy budeme muset do těch řetězů dostat i Churchilla, pravděpodobně i s Rooseveltem a vysvětlit jim, že to děláme jen a jen proto, abychom zachránili v Evropě a potenciálně i ve světě jejich systém. Ať žijí jednoduché úkoly."
C: "Pánové. Před pěti...Kdo z vás by uvažoval o tom, že dnes zde budeme probírat, zda vyhlásit válku Německu nebo jít s ním proti zbytku světa?"
F: "Máte pravdu, Výsosti. Nemožné ihned, zázraky do roka a do dne?"
pozn.: Tento výrok, aniž to jeho autor tušil, se měl stát jedním z největších proroctví 20. století.
S: "Pokud to má být tedy takto...dejme se do práce. Heinrichu, věřím, že i pro tuto alternativu byly vypracovány alespoň nějaké plány. Nuže?"
G: "Samozřejmě. My na generálním štábu nemáme lautr takřka co dělat, tak vymýšlíme naprosté šílenosti a absurdní situace a pak je řešíme. Nicméně ano, něco máme. Sice se nepočítalo s přítomností anglických divizí, nicméně při jejich aktuálně omezeném počtu by neměli představovat žádný závažnější problém. Současné rozmístění vojsk je prakticky ideální. S útokem můžeme začít takřka okamžitě. S ohledem na poměr, nebo spíše nepoměr, sil, neočekáváme významější zdržení v postupu. Zbytek Jugoslávie dokážeme obsadit do konce dubna, v případě nutnosti pokračovat do Řecka očekáváme ukončení nejpozději v půlce května. Pakliže jsou dokumenty kolegy Raaba přesné a nedojde k nějakým neočekávaným událostem, mělo by být tak dost a dost času přemístit vojska zpět k východní hranici, ať již pro útok nebo pro obranu."
R: "Kéž by nebyly. Nicméně jejich pravost je takřka 100%. Horší jsou však dokumenty z druhé strany i informace od Hanse."
C: "O co se konkrétně jedná."
R: "V podstatě o to, že Německo reálně nemá dostatek sil k provedení vlastního úderu. Lépeřečeno, má jich dost...ale vázaných na příliš mnoha místech. Hlavně co se týče Španělska. A vzhledem k tomu, že i tam Spojenci neustále posilují frontu, situace se rozhodně nebude zlepšovat."
C: "Tedy je zde ještě taková drobnost stylu vyřaďme Španělsko z války?"
S: "Nebylo by rozhodně na škodu. Došlo by tím i k uzavření Gibraltaru což by, v tomto případě, významně ulehčilo Itálii a i nám. Teď jen jak se dostat i s vojskem do Španělska?"
W: "S dovolením, tohle bych si vzal na starost já a císařská námořní pěchota. Samozřejmě, ne celé Španělsko, ale cestu do něj ano. I u nás si občas pohráváme s šílenými situacemi a hledáme jejich řešení. Když jsme, čistě akademicky, uvažovali nad tímto možným problémem, vyšlo nám jako řešení vydláždit si cestu přes středomořské ostrovy a zároveň tak zbavit Royal Navy všech jejích základen ve středním a západním středomoří. Do 14-ti dnů od zahájení operací očekáváme obsazení Baleárských ostrovů jako základny pro vylodění se na katalánském pobřeží. Pak už, pánové maršálové, to bude na vás."
G: "Na Španělsko ovšem nemůžeme vyčlenit velké síle. Rozhodně ne hlavní sílu pěchoty."
W: "Upozorním, že na její přepravu nejsou, bohužel, ani přepravní kapacity."
Y: "Nicméně na Baleárách jsou poměrně rozsáhlé základny letectva, které tam byly vybudovány oběma stranami."
R: "Nadto, dle zpráv co máme, je drtivá část republikánské armády, mimochodem menší, než bychom k závažnosti situace očekávali, soustředěna na severu. Logicky. Tedy chtělo by to spíš rychlé svazky schopné odříznout tyto síly od zbytku země. V ideálním případě obsadit Španělsko celé a vytvořit v něm prorakouskou vládu."
S: "To už kolego myslíme až moc dopředu. Takže aktuálně...jižní část Jugoslávie je hornatá. Tam se asi naše tankové, motorizované a jízdní divize příliš neuplatní. Na jejich přepravu v řádu max. jednoho měsíce kapacity jsou?"
W: "Budou."
G: "Pokud by to nevadilo, vzal bych na konci i horské divize. Přeci jen dobývat Sierru Nevadu v jižním Španělsku tanky také nemusí být nejlepší nápad. Stačila by jedna zakopaná divize domobrany a mohli bychom se jít klouzat. Hlavní síly se zatím soustředí na východě. Snad to bude stačit."
S: "Bude muset. Nevidím aktuálně jiné řešení. Moc cílů, málo sil...i po mobilizaci."
C: "Dobrá tedy, pánové ministři moji. Jak vidím, panuje zde dokonalá shoda ohledně zoufalé improvizace, do které se asi budeme muset pustit. Ještě jedna drobnost. Leopolde."
F: "Vím, Vaše Veličenstvo. Depeše byla odeslána. Obávám se, že po tomto už to nepůjde. Až napadneme Spojenecké jednotky v Jugoslávii a následně zaútočíme na Maltu a španělsko, nepůjde to již 100%. Není naděje na separátní válku pouze se SSSR. K tomu je budeme muset následně praštit nějakým pořádně velkým argumentem, aby nás zase začali alespoň poslouchat."
C: "A druhá věc?"
F: "K Německému velvyslanectví to jsou jen dva bloky."
C: "Možná by to chtělo teď nějaké velké prohlášení, ale nic mě Bohužel nenapadá. Ať se stane, co se má stát. Zajděte tam, Leopolde. Je na čase udělat špatnou věc, abychom zabránili věci ještě horší."

Obrázek
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Thiler
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1338
Registrován: 07 srp 2006, 17:22
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Thiler » 23 lis 2009, 15:25

Čo za štát je Waffen SS ?
I am Free

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4609
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 24 lis 2009, 09:57

SSmani :D Co také jiného. V modu 33 (stejně jako třeba v Kaiserreichu) je několik států, které nemají žádné území, nicméně nějak se projevují. Státy Update 33 a Mod 333 se starají o všelijaké vedlejší eventy jako jsou volby nebo výsledky některých událostí. Třeba Doolitlův nálet nebo volby. IMHO dobrý nápad, protože pak hráč nemůže u těhle opravdu náhodných událostí vybírat to pro něj nejjednodušší a nejvýhodnější.
Waffen SS je tak stát, který má dokonce virtuální továrny (a Německo se rozhoduje kolik jich bude mít) a jakýsi virtuální manpower. Z toho se mu eventama dělají jednotky, které pak následně distribuuju Německu. Výhodou je, že tyto jednotky mohou být jiné a taktéž, že se doplňují pomaleji, než řadové jednotky.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Duke
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1035
Registrován: 16 dub 2006, 12:43
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Duke » 24 lis 2009, 17:57

Krom toho Waffen SS byl takovej stát ve státě. :D
Obrázek

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4609
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 22 led 2010, 02:07

Jste připraveni? Jste připraveni na největší válku, jakou kdy svět poznal? Na totální válku, jež nezná hranice a staví bývalé spojence jako nepřátele proti sobě a nezanechá ve starém světě kámen na kameni?
Jste připraveni prožít spolu s námi celou cestu až k ARMAGEDDONU???

Byli jich stovky, tisíce. Opouštěli své domovy, vesnice i města po jednotlivcích, v malých skupinkách i v celých zástupech, aby šli bojovat za stát, za který bojovali celé generace jejich předků a který poslední generace, jejich otcové, nakonec rozbila, aby jej oni opět slepili v jeden pevný a nedělitelný celek.
Vojáci Poddunajské monarchie ve Druhé světové válce. Osud každého z nich by vydal na román. Občas až brutálně krátký, jindy mající stovky a stovky stránek. Není v lidských silách vypsat je zde a ani to není záměrem tohoto textu. Je to jen pouhé připomenutí, že za chladnými čísly a fakty se skrývali lidé se svými sny, nadějemi, touhami a jeden každý z nich přispíval k utváření obrazu o kterém se zde bude vyprávět.
Než budeme pokračovat popisem válečných událostí, jež nakonec vedli k podobě světa, jak jej dnes známe, seznamme se s obrazem Poddunajské monarchie a jejích armádních složek v samý předvečer vstupu restaurovaného mocnářství do Druhé světové války.
C-K, Rakousko-Uhersko-Slovanské soustátí, se od svého znovuzrození roku 1936 takřka nepřetržitě rozpínalo, jak získávalo postupně zpět další a další ze svých bývalých teritorií. Narozdíl od minulých dob však drtivá část těchto území byla nyní připojena dobrovolně a se souhlasem minimálně vlád, častěji však samotných obyvatel těchto území, což se projevovalo vysokou loajalitou k staronovému státu. Totéž, která tak chyběla jeho zaniklému předchůdci. Jedinou vyjímkou mohlo představovat území Haliče, připojené na základě dohody o čtvrtém dělení Polska, nicméně i zde obyvatelstvo velice záhy pochopilo, že situace se pro ně vyvynula nejméně nepříznivě ze všech třech částí roztrženého Polska. Rakouska nadto nezaútočilo na Rzecpospolitou a nebylo tedy vnímáno obyvateli jakožto agresor a často dokonce ani jako okupační mocnost. Samostatné postavení Haliče (dáno automaticky Ústavou monarchie z roku 1937) bylo dalším plusem, proč tato oblast Polska zůstala nejklidnější ze všech a jako jediná se takřka plně včlenila do nového státu.
Dalším významným plusem bylo ukončení stávající světové krize, které běžný občan vnímal jako pozitivní efekt připojení k rychle rostoucímu státu, jež začal být záhy jednou z nejsilnějších průmyslových mocností Evropy (abychom byli upřímí...vytvoření velkého bezcelního prostoru v oblasti středo-jihovýchodnáí Evropy opravdu mělo pozitivní účinek na celkový ekonomický růst, nicméně nebylo rozhodující). Tento růst byl celkově tak výrazný, že na počátku roku 1941 byla odhadovaná průmyslová síla Poddunajského soustátí na úrovni celkové průmyslové síly Britských ostrovů, byť dosahovala jen o něco více než 1/3 síly sousedního Německa. I tak dosahovala armáda monarchie impresivní síly 58 plně vyzbrojených a doplněných divizí (předmobilizační počet) a 31 leteckých perutí (z toho 12 stíhacích, 8 taktických, 8 bitevních a 3 námořních). Na moři se mohla Kriegsmarine opřít o 2 'superdreadnoghouty', 4 bitevní, 1 těžký a 5 lehkých křižníků, podporovaných 4 skupinami torpédoborců, 3 skupinami ponorek a jednou lehkou letadlovou lodí. K přepravě sloužili dvě transportní flotily, přičemž docházelo k urychlenému budování dalších přepravních kapacit a celkové modernizaci flotily.
Jak tedy vypadalo rozložení těchto sil onoho osudného rána 7. dubna 1941? Drtivá část námořnictva byla soustředěna v Rijeckém přístavu, kde právě probíhala modernizace vlajkové lodi Kriegsmarine KUK Viribus Unitis. Přepravní lodě s ochranou dvou starších lehkých křižníků byly, spolu s ponorkami, rozmístěny ve Splitu, aby mohli co nejrychleji zamířit na jih. Obě divize námořní pěchoty byly taktéž ve Splitu a připraveny k okamžitému nalodění.
Stíhací letectvo bylo celé rozmístěno na severu země (2*4 perutě v Praze a 1*4 perutě v Bratislavě), původně připravené odrážet německé, nyní spojenecké bombardéry (možné útoky z jihu se příliš nepředpokládaly).
Naopak až na vyjímku ve Vídni a Insbrucku bylo takřka veškeré zbylé bitevní a taktické letectvo rozmístěno u hranic s Jugoslávií. Námořní letky pak byly připraveny podél celého dalmáckého pobřeží k ochraně a podpoře císařského námořnictva.
A co pozemní síly? Projděme je postupně. Ve Splitu byla umístěna 1. obrněná skupina se svými pancéřovými divizemi Praha, Čechy a Morava. Skupině velel generálporučík Hubicky. (Začlenění Československa do Poddunajského soustátí vlastně znamenalo kompletní monopol Čechoslováků co se týká tankové techniky a drtivé části dělostřelectva. Tanky Lt-35 a modernější Lt-38 se staly standartem císařských obrněných sil. Plánovalo se přezbrojení na modernější St-39, na kterých spolupracovali obě přední české firmy, jak Škoda, tak ČKD). V chorvatské části Bosny a Hercegoviny, Banja Luce, pak byl, pod velením generálplukovníka Horvátha, nachystán kompletní Alpský sbor se svými třemi divizemi alpských horalů, připraven v případě potřeby probojovat si cestu hornatým územím Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Albánie i Řecka.
Vlevo od něj, opíraje svá křídla o řeky Sávu a Dravu se nacházelo umístění uherské části císařských ozbrojených sil. Bylo zde jednak přímo umístěn maďarský štáb, hlavně pak ovšem 1. a 2. císařská pěší divize, a 3., 4., 6., 7., 8. a 9. maďarská pěší divize. Rakouské velení se obávalo možného extremismu mezi Uhry a Srby a proto této části armády určilo méně exponovaný úsek fronty. Jednotky také postrádaly jakékoliv výraznější rozšíření či specializaci. Bylo sice plánováno doplnění a rozšíření polního dělostřelectva, nicméně to byla prozatím hudba vzdálené budoucnosti. Celému uskupení velel arm. generál Golian.
Dále na východ se ovšem nacházelo jedno z těžišť možného útoku a zde byla situace diametrálně odlišná, neboť mezi Dravou a Dunají byl rozložen, pod velením polního maršála Catlose, samotný polní generální štáb Poddunajské monarchie, jemuž byly přímo podřízeny 1., 2., 3., 4., 5., 6. a 7. pěší divize, bohatě vybavené speciálními dělostřeleckými a protitankovými pluky. V březnových dnech se předpokládal útok na těžce hájený Osijek, při kterém bylo navíc nutno zdolat právě řeku Dravu, a následný postup směrem na Bělehrad, a tak zde byla soustčeděna takřka celá dělostřelecká záloha generálního štábu na podporu.
Na stejném místě ještě dlely rakouské (již jen podle jména) jízdní oddíly, v té době již moderně vybavené motocykly,
auty i lehkým mobilním dělostřelectvem. 1., 2. a 3. císařská jízdní divize byly sousředěny v tzv. jízdním sboru pod velením generálmajora Malara.
Na druhém břehu Dunaje pak, se svým velitelstvím v Szegedu, se nacházela (včetně štábu) Druhá rakouská armáda. Té podléhaly 8., 9., 10., 11., 12., 13. a speciální třetí divize, jež měla ve své sestavě navíc pluk speciálních útočných jednotek na prolomení nepřátelské obrany. Celému uskupení velel armádní generál Barthá von Dálnokfalva.
Na levém břehu řeky Tisy, připraven překročit Mures pak žhavili motory příslušníci Čtvrté (motorizované) armády. Oproti oboum předchozím měla jen třetinu jejich velikosti, pro změnu však dvě její divize (1. a 2.) byly plně motorizované a její hlavní údernou sílu představovala 1. mechanizovaná divize. Čtvrté armádě velel generálporučík Bardolff.
Se sídlem v Timosoare, opíraje se o Rumunské hranice a Dunaj pak stálo poslední uskupení na Jugoslávsko-Poddunajské hranici, kterým byla Třetí (mechanizovaná) armáda. Velikostí zdaleka nejmenší, nicméně její dvě měchanizované divize (1. a 2. schnelldivision) rozhodně nepostrádali údernou sílu. Plánovalo se rozšíření nově budovanou mechanizovanou divizí na klasickou třídivizní sestavu, leč do 7. dubna se jej nepovedlo uskutečnit. Oslabenou čtvrtou armádu měl na starost generálporučík Rendulic.
Mimo tyto jednotky existovaly ještě dva významné útvary. Chorvatská armáda (1., 2., 3. a 4 chorvatská pěší divize spolu s 1., 2., 5. a 10. maďarskou pěší divizí, velitel arm. generál Gabauer), jež byla raději rozmístěna v severních Čechách, kde právě procházela reorganizací a byla vybavována novými dělostřeleckými pluky...
A arm. skupina Východ (4., 5., 6., 7., 8., 9., 10. a 11. císařská pěší divize, velitel arm. generál Schilhawsky) , jež ze stejného důvodu byla umístěna a cvičena v Plzni (arm. sk. východ byla druhou elitní formací poddunajské armády, neboť měla být v případě nutnosti prvním útvarem zachycujícím sovětský úder).

Obrázek
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Cizinec
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3424
Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Cizinec » 22 led 2010, 12:38

Jsem zvědav na pokračování. :)
Kdy bude příběh mocnářství pokračovat? :)
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4609
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 22 led 2010, 13:30

Probíhají tuhé, nicméně prozatím úspěšné boje. Císařské armády se valí Jugoslávií směr Řecko.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4609
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Horký střed Evropy: Dějiny Poddunajské monarchie 1936 - ?

Příspěvek od Atlantis » 22 led 2010, 15:16

Bylo 7. dubna 1941, 5:45 minut SELČ, když se svět navždy změnil. V tento okamžik zaduněly na desítkách míst podél poddunajsko-jugoslávské hranice výstřely ze stovek a stovek hlavní všech možných ráží, jimiž se zbytek planety dovídal, že císařská vojska se, stejně jako v roce, který taktéž tvořili dvě jedničky, devítka a čtyřka, vydala na pochod na jih. Mělo to být stejné jako před oněmi dvaceti sedmi lety?
Palba utichla přibližně po hodině, aby se po krátké přestávce změnila na ppostupující přehradnou. Spolu s ní se zvedly desítky tisíc mužů podél celé nové frontové linie a vydali se na postup do nitra země, kterou jen málokdo z nich chtěl doopravdy dobývat a bojovat proti jejím obyvatelům. Leč...císař přikázal a muži doufali, že jeho včerejší projev, ve kterém ohlásil nevyhnutelnost války, i to, že již Balkán nesmí být dalším ohniskem nepokojů a proto zde císařské armády nastolí jednou provždy pořádek a řád, byl pravdivý.
Nad hlavou jim duněla letadla a bylo často slyšet i svistot pum přímé letecké podory, která v bezprostředním týlu ničila komunikace, sklady a opevněné pozice protivníka a usnadňovala jim cestu.
Císařská armáda zahájila onoho 7. dubna svůj nápor na Jugoslávii ve třech hlavních směrech. Maďaři a horské jednotky (mající za cíl co nejrychlejší dosažení Sarajeva) útočili s podpůrným útokem obrněnců ve směru na Zenicu.
Druhý úder, vedený První armádou a jezdeckým sborem měl za cíl Osijek a ohrožení Bělehradu. A nakonec třetí, vedený na pláně severního Srbska východně od Bělehradu měl za cíl co nejrychlejší dosažení a překročení Dunaje pod jugoslavským hlavním městem a následný postup údolím Velké Moravy (ano, tak se tato řeka opravdu jemnuje) směrem na Nis a Pristinu. Zde tedy útočili rychlé motorizované a mechanizované svazky Třetí a Čtvrté císařské armády, podporované Druhou armádou.
Souběžně s tímto vyplulo veškeré hladinové loďstvo s cílem provést urychlené vylodění na Krétě a následně na nejdůležitější spojenecké bázi centrálního středomoří - Maltě. Ještě před tímto vyloděním však mělo být ve valentském přístavu zastiženo a potopeno co nejvíce lodí britské středomořské flotily. Z tohoto důvodu takřka okamžitě po uzavření spojenectví odstartovaly všechny tři perutě námořních bombardérů směr Sicílie. Podmínky s Italy byly dohadovány takřka doslova za letu. Jakékoliv zdráhání ze strany Říma, jak bylo bleskově z Berlína naznačeno, by mělo pro Mussoliniho velice nepříjemné následky. Italové tak v podstatě nedostaly na výběr.
Již v jednu hodinu odpoledne byla proražena fronta jak v Bosně, tak v Zrenjaninu a armády zahájily hluboký průlom do nitra Jugoslávie. Druhá rakouská dostala příkaz po krátkém odpočinku dobýt Novy Sad a vytvořit frnotu na předměstích Bělehradu. V 16:30 přišlo hlášení o překročení Dravy ze strany jízdního sboru, který se dále vrhnul k řece Sávě, i První armády, jež zabezpečovala nově získané území a pomalu postupovala po obou březích k Bělehradu. Spojenecké velení sice vyslalo urychleně letecké posily, jež odvážným letem přes Dánsko, Severní moře a bývalé Polsko pronikly až do Jugoslávie, ale po prvních 12-ti hodinách bojů bylo již de-facto rozhodnuto. Druhé pokusy o proniknutí do poddunajského vzdušného prostoru podél švýcarských hranic byly nemilosrdně odraženy a císařští piloti zde získávaly svá první vítězství a zkušenosti. Započala válka, započalo heroické úsilí národů monarchie o její co nejrychlejší ukončení.
Obrázek

Měla to být ovšem a jen co možná krátká válka, takže nebyly mobilizovány všechny zdroje impéria (button Country is not ye ready), což ovšem neznamenalo mobilizaci císařství. Nejprve německy mluvících zemí (a potažmo chorvatů...)
Obrázek

Z pěších divizí byla v oblasti Timisoary zformována císařská Pátá armáda (velitelství 5. armády, 14., 15., 16., 17., 18. a 19. pěší divize, velitel arm. generál Svoboda), ze speciálních horských jednotek tzv. Karpatský sbor (4. a 5. horská divize, velitel generálmajor von Wittas) a z nových "jízdních" divizí pak II. jízdní sbor (3. a 4. jízdní divize) v BanjaLuce.
8. dubna v 8:00 se Vídeň poprvé měla dozvědět, že je válka, když z Bělehradských letišť startující bombardéry napadly protiletecká postavení ve městě a následně speciální oddíl Mosquit zaútočil na (bohužel veřejně známé) postavení rakouského experimentálního reaktoru. Útok naštěstí nebyl nikterak úspěšný (i díky včasnému zásahu stíhačů PVO) a způsobil jen lehká poškození. Evidentní význam, který tomuto zařízení přikládaly Spojenci, pomohl ovšem přesvědčit špičky Poddunají i Třetí říše, aby povolily brzké svolání konference do Prahy, na které měli oficiálně vystoupit jak dr.Schrödinger, tak jeho německý protějšek dr. Heisenberg.
O dvě hodiny později přišli i na admiralitu důležitá hlášení. Letecký průzkum objevil ve valetském přístavu tři těžké křižníky (identifikované později jako Northumberland, Surrey a Lancashire), dva lehké a několik torpédoborců. Na následující den byl proto naplánován všeobecný úder.
Mnohem důležitější depeše však dorazila z jižního Jadranu. Byla strohá: Dva nepřátelské transporty s doprovodem torpédoborců spatřeny poblíž Tirany. Přecházíme do útoku. Von Keil.
Bitva, dá-li se tak nazvat, byla rychlá a brutální. Doprovod se sice pokusil srdnatě bránit svoje svěřence, na pomoc mu dokonce vyrazil z tiranského přístavu jediný přítomný lehký křižník, ale proti mnohem větším lodím císařského námořnictva neměl šanci. V rámci utajení útočily pouze bitvení křižníky, leč i to zcela postačovalo. Z 30 lodí konvoje unikly pouze dvě, když využili dýmu a výbuchů svých méně šťastných družek jako kouřové clony, díky které se proplížily k pobřeží. Zbytek byl poslán ke dnu. Znamenalo to ovšem zdržení, neboť námořní čest velela velkoadmirálu Keilovi neponechat trosečníky napospas osudu.
Obrázek

V severní Jugoslávii mobilizovaná Jugoslávská armáda mezitím zkusila provést protiúder na ztracený Osijek. Jízdní sbor zde stál ovšem ve výhodné pozici, opřen o dvě řeky na křídlech a prozatím takřka trojnásobnou přesilu odrážel klidnou vírou, že posily jsou na cestě. S příchodem tmy a přílivem prvních jednotek První armády byli Jugoslávci nuceni zanechat marných útoků na stále silnější postavení císařských sil.
Započel 3. den války. V nočních hodinách zkusily torpédoborce jugoslávského námořnictva, pod rouškou tmy, napadnout císařskou flotilu. Byly ovšem zachyceny radary bitevních křižníků a následně nemilosrdně zlikvidovány a zahnány. Na ránem zahájila Druhá armáda plánovaný útok na Novy Sad a o půl hodiny později následoval útok Karpatského sboru a tanků, podpořený 2. jízdním sobrem, směrem na Mostar.
K polednímu pak byly zahájeny další dvě důležité operace. Námořní pěchota zahájila vyloďování na nechráněné Krétě a Třetí, Čtvrtá a Pátá armáda zahájily společný postup údolím řeky Velké Moravy směrem na Nis a dále na Pristinu. Mělo to i nečekaný důsledek v podobě odříznutí Noveho Sadu, takže v pozdně odpoledních hodinách byla donucena tamní posádka v síle tří divizí složit zbraně a odpochodovat do rakouského zajetí.
Večer pak zahájily první jednotky Prvního jízdního sboru a Alpských divizí zkusmý útok na Sarajevo. Noční průzkum přinesl plody a k ránu byl zahájen plnohodnotný útok, který zmatené obránce hladce přečíslil a donutil k ústupu z města.
Noc přinesla další námořní "bitvu", tentokrát v podobě řeckého pokusu dostat nějaké jednotky na Krétu. Konvoj byl však zachycen, rozprášen a z většiny potopen. Vylodění mohlo nerušeně pokračovat.
4. den války...těžké boje v údolí řeky Velké Moravy. Postup na nis vázne. Lepší zprávy přicházejí z jihu, kde se v odpoledních hodinách povedlo smělým úderem prolomit frontu v oblasti Mostaru a zahájit postup tankových sil na Dubrovnik a zbylých směr Černá Hora.
5. den války. Konference předních atomových vědců v Praze vrcholí. V nočních hodinách se Evropou rozletí fantastická zpráva o předpokládané spolupráci Třetí říše a Poddunajské monarchie na společném "pangermánském" jaderném programu. Jak Heisenberg, tak Schrödinger si před plným sálem Klementina svorně potřásají rukama a podepisují smlouvu o vzájemné spolupráci na tomto poli. (Dodnes nikdo neví, co přesně se za zavřenými dveřmi jedné z mnoha místností pražského Klementina odehrálo, nicméně zprvu totálně odmítavý Heisenberg po tomto rozhovoru takřka kompletně obrátil a dal k dispozici své vědecké schopnosti k co největšímu urychlení programu. Jsou neověřené spekulace, že císařská tajná služba poskytla tehdy Schrödingerovi veškeré informace o plánovaném sovětském úderu na západ a svolení ukázat je svému německému protějšku.)
Obrázek

pozn.: Na připojeném obrázku je dobře vidět postup císařských sil do nitra Jugoslávie, obklíčení Noveho Sadu i ustupující Jugoslávská vojska i německé jednotky spěchající zapojit se do bojů na Balkánské frontě.


Onen 11. duben 1941 byl však význačný ještě z jednoho důvodu. Rakouské námořní bombardéry měli nyní konečně dostatek údajů pro rozhodující úder na Maltskou eskadru brtitské Středomořské flotily. V ranních hodinách byl proveden smělý nálet s ohromujícími výsledky. Těžký křižník Lancashire byl potopen již při prvním úderu. V zápětí jej ke dnu následoval jeden z lehkých křižníků. Další šel ke dnu těžký křižník Northumberland, následovaný druhým lehkým křižníkem. První vlna náletu zanechala tak valetský přístav v troskách a britskou Maltskou eskadru takřka nebojeschopnou. Druhá vlna, narozdíl od první, nebyla zdaleka tak úspěšná. Kouř stoupající z poškozených míst základny, lodních vraků i vypouštěný samotnými obránci takřka znemožňoval cokoliv nalézt a letadla často odhazovala svůj náklad naslepo. Vše ale vynahradila poslední třetí vlna, jež v pozdně odpoledních hodinách využila přiznivého větru, jež odvál většinu kouře pryč od přístavu a zasadila poslední smrtící údery. Ke dnu tak klesl poslední z těžkých křižníků Surrey a zbylé letouny se zaměřili na těch několik torpédoborců a obchodních lodí, pokoušejících se zoufale opustit válečnou zónu.
Zbytek dne, korunovaný v pozdně večerních hodinách obsazením Kréty byl charakteristický rychlým a nemilosrdným postupem na všech bojištích. Kolem poledního dosáhli první tanky Obrněného sboru Mostaru a bezprostředně podél pobřeží pokračovaly k Dubrovniku.
6. den. Průzkumné jednotky Karpatského sboru pronikají do nebráněné Černé hory. Fronta na jihu Jugoslávie v podstatě neexistuje. Totéž se dá říci o východě země. Připojení Bulharska do Osy znamená definitivní konec spojeneckým nadějím na nějaký zvrat v balkánském tažení. V ranních hodinách byl zlomen poslední odpor na území Bosny a Hercegoviny a provincie definitivně začleněna zpět do Císařství jakožto samostatná statutární jednotka. Započali rychlé opravy. Z Kréty, kde byla zanechána jen minimální posádka, byly staženy obě divize námořní pěchoty a Kriegsmarine vyplula ke svému druhému cíly...Maltě.
Nad ránem 13. dubna 1941 tak byly zahájeny dva souběžné údery. Z Bosny do vlastního Srbska (úder na Uzici) a vylodění císařské námořní pěchoty na Maltě. Malta, narozdíl od Kréty, byla ovšem základnou prvořadého významu a její posádka bojovala svůj hořký, ale poslední boj. Palba z mohutných děl bitevních lodí a křižníků záhy proměnila pobřežní oblasti bývalé pevnosti Johanitů v peklo, za jehož krytem se vyloďoval jeden prapor za druhým. Britská posádka neměla dostatek sil, aby pokryla všechna možná místa skutečných i falešných vylodění a odpor začal postupně slábnout. Do večera dne D+1 bylo po všem. Poslední obránci se uchýlili do starobylé pevnosti tyčící se nad Valetou, leč toto poslední marné gesto bylo ukončeno po jediné salvě Kriegsmarine. V ranních hodinách dne D+2 byla Malta bezpečně v poddunajských rukách.
8. válečný den byl ve znamení prvního válečného střetu s řeckými ozbrojenými silami v oblasti Kosova. Řekové, v počtu pouhých dvou pěších divizí, byly s přehledem odraženy, což upevnilo víru císařské armády ve vlastní výzbroj a schopnosti. taktéž postup na Uzici probíhal uspokojivě a nepřátelské jednotky byly nuceny se v odpoledních hodinách stáhnout.
Zraky světa se však 9. dne zcela odvrátily od pevniny. Toho dne totiž zalarmovaná Středomořská flotila (3 bitevní lodě, 1 bitevní křižník, 5 těžkých křižníků, 6 lehkých křižníků a 5 doprovodných torpédoborcových skupin) konečně dospěla na dohled k Maltě. Nikdo na britských lodích nepředpokloádal, že by hlavní pevnost centrálního středomoří mohla již být dobita...a to se mělo stát britské flotile osudným...
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Odpovědět

Zpět na „Reporty z Hearts of Iron 2“