Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Reporty z multiplayer her hráčů po Hamachi pro Hearts of Iron 2: Doomsday - Armageddon

Moderátoři: Atlantis, Vals, Phoenix

Odpovědět
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 23 črc 2008, 22:04

Tož taky tu jen tak z nudy hodím malej report za Čankajškovu Čínu v modu 33.

Co předcházelo
Sunjatsen prezident Číny a vpravo je mladý Mao
obrazekhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... -sen_2.jpg[/imgleft]
obrazekhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... ao1946.jpg[/imgright]
Čína jako staré prohnilé císařství se roku 1911 zhroutilo, tím byla ukončena císařská doba, která trvala po více jak 2500 let. Ani další období nebylo v rozpolcené Číně klidné, hlavní slovo v této rozstříštěné zemi zaujal Kuomintang (ve hře jako Nacionalistická Čína). Roku 1924 bylo do výkoného výboru Kuomintangu zvoleno děvet komunistů včetně mladého Maa. Rok na to zemřel prezident a gennerallisimus Číny velký Sunjatsen, který se do posledních sil snažil o smíření všech stran v Číně a hlavně usmířit komunisty s nacionalisty. Nástupcem Sunjatsena se stal velitel generálního štábu, ambiciozní generál Čankajšek, který byl znám svojí averzí ke komunistům, jeho životním cílem byla stejně jako u jeho předchůdce jednotná Čína, ale vedená tvrdou nesmiřitelnou rukou. O další dva roky později 1927 si byl Čankajšek již tak jist svým postavením, že rozpoutal novou občanskou válku Šangajšským pučem, kde nechal povraždit stovky odborářů a komunistů. Ustanovil novou vládu se sídlem v Nankingu. Komunistické povstání nechal utápět v krvi. V roce 1932 ale ještě z daleka neměl nad centrální Čínou plnou kontrolu, komunistické vzpoury byly stále na denním pořádku.

Československo si uvědomovalo moc sílící Čankajškova Kuomintangu, jako budoucí potencionální velmoci a dobrého odbytu pro své vojenské zakázky, proto na místě přijalo Čankajškovu žádost o vojenské odborníky a první dodávky vojenského materiálu. V lednu roku 1933 přijela do Nankingu Československá delegace včetně nového vojenského atašé brigádního generála C. Ch. Po přátelské hostině v Čankajškově palaci, byl československý atašé vybrán do generálního štábu Kuomintangu. Zde začala velká vojenská spolupráce Číny a vojenského zástupce Československa.

Seznámení se situací
Ze zápisků Československého vojenského atašé brigádního generála C. Ch.
15. leden 1933 - Stav pozemních sil Kuomintangu je přibližně 60 pěších divizí, prý solidně vybavených, ale to je otázka a myslím že opak je pravdou. Armáda Kuomintangu naprosto postráda výšší štáby než divizní. Divize mají vlastní štáb, nad kterým je až přímo generální Čankajškův štáb. Je zde jen jedno sborové velitelství, ale žádné armádní. Již teď je rozštěpenost Čínské armády neuveřitelná a to dle zpráv Čankajšek hodlá do pěti let početní stav armády ztrojnásobit.
18. leden 1933 - Můj návrh na okamžité přeorganizování armády na Evropský standart prošel vcelku hladce. Bylo navrhnuto a přijato vytvořit ze stávajících divizních velitelství nové sborové velitelství, ikdyž z počátku budou ony sborová velitelství velet jen své původní divizi. Dle předběžného pozorování neni možnost v nejbližší době vytvořit přímo armádní velitelství, neboť chybí vojenský kádry na úrovni a i připravenost čínské armády v tomto vázne. Pro začátek ale je pokrok že generální štáb místo stávajících 60 divizí má 60 poddimenzovaných sborů, při budoucím rozšiřování armády, si nedokážů představit že by generální štáb dokázal řídit 200 divizí, takto mu zůstane velení nad 60 silnejma sborama. A když se trochu více přeorganizuje čínská branná moc, možná v budoucnu vznikne až 20 armád, což i tak si bude vyžadovat vytvoření alespoň 5 Skupin armád. Teprve pak bude generální štáb řídit opravdovou koordinovanou a obrovskou čínskou masu.
21. leden 1933 - Čínské letectvo není početnější než naše domácí československé a naprosto minimální průmyslové zázemí v tomto oboru neslibuje nijak výrazné zlepšení v následujících sedmi letech.
22. leden 1933 - Čínské námořnictvo je snůžka starého železa nakoupená většinou z vyřazených vojenských plavidel různých států. Čína pánem moří asi nikdy nebude.

Obrázek

Stručné schrnutí akcí mezi 1.1.1933 a 1.6.1934
V zimě roku 1933 byl zahájeny útočné akce proti komunistickým pozicím v oblasti Zhuzhou severně od Hongkongu. Severní komunistické pozice u Mančukua byly obklíčeny, ale nedošlo k žádným bojovým akcím. Komunisté na jihu u Zhuzhou útočili na všech směrech a zpočátku se jim dařilo. Nasledně dorazily posily a ofenzivní akce Kuomintangu začali slavit úspěchy a do třech měsíců, celá komunistická vzpoura na jihu byla potlačena. Ale neohroženost s jakou bojovali na jihu komunisté byla strhující, pravý opak byly akce severních komunistů, kteří se ve své horské oblasti zakopali a rezignovali na jakoukoli akci a to v té době zde byla vojenská situace pro Kuomintang nepříznivá. Koncem srpna roku 1933 byla téměř celá armáda Kuomintangu připravena zlikvidovat severní komunisty. Po tří týdenní ofenzívě, byl odpor komunistů zlomen a komunisté přestali "existovat". Čankajšek posílen vítězstvím, které mu zničilo poslední náznaky opozice v zemi, přesunul své armády k separatistické "jížní Číně", která odmítala příjmout vládu Kuomintangu. V lednu 1934 nastal dvou měsíční válka s "jížní Čínou", po drtivé ofenzívě, se zbytky armád jížní Číny přidali na stranu Kuomintangu a začalo období sjednocování Číny. Poprvé také byla armáda Kuomintangu posílena o cca 15-20 divizí původních vojsk jížní Číny. Následoval "směr" Yunnan horská oblast na jihu Číny, spravovaná "neomezeným" vládcem Lung Yunem, který se také odmítal podrobit tlaku Kuomintangu. Válka s Yunnem vypukla 6. května 1934. přes nepříznivý horský terén se Čankajškova vojska valila dle plánu. Na invazi do Yunnanu se podílelo cca 80% celé Kuomintangské branné moci, bohužel války se pro nedostatek leteckých základen nemohlo účastnit malé a již bojem velmi zkušené čínské letectvo.

Obrázek

Události mezi 1. červenm a 11. srpnem roku 1934
Vůdce Yunnanu Long Yun
obrazekhttp://rulers.org/longy.jpg[/imgleft]
1. 6. 1934 v 6:00 (londýnského času) - Jednotky pod velením samotného Čankajška poráží v Kunmingu Yunnanskou divizi a nadále postupují.
1.6. v 8:00 - Prvních 25 sborů Čankajškových vojsk vstupuje do Kunmingu, hlavního města Yunnanu a odráží protiútoku z decimované Yunnanské divize. Jednotky Čankajška zastavují postup a čekají na sbory, které mají dorazit do Kangdingu.
13.6. v 9:00 - Maršál Tang Šengži a jeho 15 sborů doráží do Kangdingu a z chodu zahajují útok na Xiaguan, který podporuje Čankajšek a jeho 25 sborů. Yunnan zde má jen dvě demoralizované divize.
15.6. v 5:00 - Obrana Yunnanu u Xiaguanu je proražena a stav dvou Yunnských divizí po boji, odpovídá plnému stavu jedné divize.
23.6. v 13:00 - Xiaguanu naražejí naše vojska na další odpor.
24.6. v 6:00 - Nepřátelská divize byla z Xiaguanu zahnána na ústup.
2.7. v 20:00 - V oblasti Xiaguanu se opět postavila na odpor samotná nepřátelská divize.
3.7. v 5:00 - Nepřátelská divize poražena.
15.7. v 14:00 - Odvážná Yunnanská divize se dostala při výpadu až do Čongqingské oblasti, okamžitě zahajili dva pohraniční sbory našich spojenců z Xibei San Mu útok na znovu dobytí oblasti.
17.7. v 9:00 - Čankajšek a 22 jeho sborů dorazilo do oblasti Xianguan a zahájilo útok na poslední velký oěprný bod Yunnanu v oblasti Baošan.
18.7. v 8:00 - Nepřátelská divize v Čongqingské oblasti byla poražena.
24.7. v 5:00 - Čankajšek poráží tři Yunnské divize v oblasti Baošanu. Totální zhroucení Yunnanu je otázkou dvou týdnů.
26.7 - XXI. armádní sbor v oblasti Jananu (bývalá oblast severních komunistů), byl posílen novou pěší divizí a jeho současný stav je 3 pěší divize.
29.7. - Začal přesun cca 20 sborů z Yunnanu na severní hranice Kuomintangu.
11.8. 18:00 - Yunna kapituloval v Baošanu před Čankajškem. Pět Yunnských divizí vstoupilo do armády Kuomintangu.

Ztráty v Yunnské válce
Yunnan: Zničené 2 divize a dalších pět značně zdecimováno. Oběti cca 60 000 mrtvých a nezvěstných vojáků.
Kuomintang: Žádné vojenské svazky nebyly zničeny. Oběti cca 5 000 mrtvých a nezvěstných vojáků.
(Průměrný stav pěší čínské divize odhadnut na 15 000 mužů, dle toho spočítány přibližné ztráty ve hře)

Z deníku vojenského atašé C. Ch.:
generál Tang Šenži
obrazekhttp://ww1.m78.com/bio-photo/tang.JPG[/imgleft]
15. srpen 1934 - Čankajšek na štábní poradě stanovil za nový cíl vojsk Kuomintangu severní Čínu známou pod jménem Šanxi. Útok by mělo zahájit přibližně 70% Čínských vojsk. Dalších 10% by mělo být přesunuto na novou hranici s Tibetem. Zároveň sem byl pověřen vypracováním plánu na útok proti Tibetu, pokud možno současně s útokem na Šanxi, který je stanoven na 1. října tohoto roku. Ale nedomnívám se že s cca 5-8 divizema, které mají být na útok proti Tibetu k dispozici, stačí obsadit Lhasu před příchodem kruté horské zimy.
29. září 1934 - Útok na Šanxi je připraven, na hranicích stojí mohutné síly Kuomintangu a je více než pravděpodobné že Šanxi padne do 6 týdnů od zahájení útoku. Přes můj odpor byl schválen i útok na Tibet, který má začít současně s invazí do Šanxi. K dispozici pro Tibetskou operaci je pět sborů, respektive bohužel jen 6 divizí, které jsou částečně dezorganizované a neni zde k dispozici žádný pořádný velitel. Musím projednat převelení maršála Tang Šenži na Tibetské bojiště, Čankajšek se jistě v Šanxi bez něj obejde. Obávám se, že i tak Lhasa padne až na jaře příštího roku.

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 24 črc 2008, 12:05

Ekonomická situace Kuomintangu v roce 1933 a 1934
V roce 1933 se Kuomintang potýkal s velkým problémem v podobě silné opozice a korupce ve vládě, což velmi radikálně snižovalo efektivitu průmyslu. Opozice se Čankajškovi podařilo eliminovat již ve druhé polovině roku, ale korupce a laidácká práce vládních činitelů, nadále snižuje možnosti průmyslu. Přesto připojením Jížní Číny ke Kuomintangu dosáhla produkce čínského průmyslu světové úrovně, a dle znalců již překonala průmysl Francie. Surovinové zázemí nemá Čína veliké a po skoro dvojnásobném zvýšení produkce za poslední rok, byla Čína nucena, začít obchodovat s USA a Nizozemím, což výrazně zvýšilo náklady na zásobování, ale na druhou stranu zajistilo dostatečný příjem všech základních surovin. Ikdyž Čankajšek mluvil o vybudování velké mohutné armády, jeho první kroky vedli, k vybudování moderního letiště na světové úrovni v Šanghaji, které mělo současně sloužit jako provizorní ochrana Čínského válečného loďstva umístěného v Šanghajském přístavu. Současně začala výstavba silnic a železnic od Šanghaje, přes Nanking až po nejzápadnější hranice Kuomintangu. Dále bylo na Čínském pobřeží vytipováno cca 5 oblastí pro výstavbu pobřežního opevnění, protí možnému vylodění Japonců, ale teprve ve druhé polovině roku 1934 začala výstavba pobřežních opevnění. V roce 1934 po obsazení Jížní Číny byla naplánována další trasa silnic a železnic, které se měli vybudovat od Nankingu až po hranice s francouzskou Indočínou, první práce na nich začali také až ve druhé polovině roku 1934. V tomto roce taky bylo díky ukořistěným zbraním Jížní Číny, postaveno cca 5-7 pěších divizí a dvě brigády vojenské policie. Začalo se také s výstavbou protivzdušné obrany Šanghajského přístavu, který je dle poradců prvním možným cílem japonských imperialistických zájmů. Byly vytipovány také cca 7 oblastí pro vybudování nového průmyslu.

Zátěž na ekonomiku je ale veliká, celá jedna třetina průmyslu je určena na dodávky zásob pro armádu, druhá třetina je určena pro domácí trh spotřebního zboží a jen jedna třetina průmyslu se může zabývat výstavbou "nové Číny".

Šanghaj 1930
Obrázek

Infrastruktura Číny
Obrázek
http://img140.imageshack.us/img140/2508/na3qz7.jpg
Naposledy upravil(a) Cassius Chaerea dne 24 črc 2008, 21:23, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4611
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Atlantis » 24 črc 2008, 14:49

Konečně komplexní a slušnej report...navíc modovej. Skvělé :tssa:
Jen tak dál.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 24 črc 2008, 15:53

Díky snad zejtra bude pokračování (obsazení Tibetu a Šanxi).

Uživatelský avatar
stepan-hawk
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1422
Registrován: 16 říj 2006, 19:04
Bydliště: královská část Prahy. :-)

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od stepan-hawk » 24 črc 2008, 17:07

Jsem zvědavý kdy na tebe vletí Džapíci.
Visi, veneri, vodpali původní verze Ceasarova výroku než se ještě jednou zamyslel. ;-)

v čechách 1526 purkmistr olomoucký.

V Itálii 1494 sultán Sulejmán vládce náš, pán všeho muslimského světa. :-)

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 24 črc 2008, 23:48

Obrázek
Ze zápisku vojenského atašé C. Ch.
30. září 1934 - Na dnešní poradě s představiteli našich spojenců Xibei San Mu, došlo k rozstržce a je zřejmé, že následující akce se budou muset obejít bez jejich pomoci. Čankajšek schválil můj návrh na převelení maršála Tang Šenži na Tibetské bojiště a odložení ofenzívy o další 5 až 7 dnů, zároveň sem dostal pro útok na Tibet posilu v podobě jedné divize.
1. října 1934 - Za dvě hodiny přejdou vojska Kuomintangu hranice se Severní Čínou, jsem zvědav jak se k tomu postaví Japonsko.

Obrázek
Obrázek

Události mezi 1. říjnem a 10. listopadem roku 1934
Jednotky Kuomintangu v oblasti Juling
obrazekhttp://kuomintang.navajo.cz/kuomintang-4.jpg[/imgleft]
1.10. 1934 v 0:00 (londýnského času) - Pět sborů pod velením generálporučíka Gua Rudonga zahájilo útok na Jinan. Generál Xue Jue a jeho 21 sborů zahájilo útok na hlavním směru v oblasti Handan. Čankajšek a jeho 14 sborů útočí ve směru na Taijuan.
1.10. v 6:00 - Dvě letecké divize dorazili do oblasti Xianjangu, aby podpoořili útok na Šanxi.
1.10. v 22:00 - Nepřátelská obrana na hlavním směru byla proražena a vojska Kuomintangu postupují nadále do oblasti Handanu.
3.10. v 3:00 - Generálporučík Rudong rozprášil nepřátelskou divizi v oblasti Jinanu.
4.10. v 4:00 - Nepřítel vyklidil své hlavní město Taijuan a Čankajšek přes horské rokle postupuje v před.
4.10. v 8:00 - Divize středních bombardérů popravé bombarduje pozice vojsk Šanxi v oblasti Juling. Na hlavním směru v oblasti Handan narazili jednotky na další nepřátelskou divizi.
5.10. v 7:00 - Divize byla obrácena na ústup a jednotky generála Xue Jue, zchodu útočí na Šijiažuang.
6.10. v 8:00 - Jednotky Kuomintangu vstoupili do Jinanu.
6.10. v 23:00 - Byla vyhlášena válka Tibetu.
7.10. v 0:00 - Jednotky maršála Tang Šenži zahájili boj v oblasti Qamdo. Generál Liu Xiang útočí na Juling se šesti sborama a podporován jednou leteckou divizí.
8.10. v 8:00 - Je proražena obrana v oblasti Šijiažuang.
9.10. v 3:00 - Z decimované jednotky Severní Číny ustupují z oblasti Juling.
9.10. v 9:00 - Naše jednotky na hlavním směru narážejí v oblasti Šijiažuang na trosky nepřátelské divize, které kladou odpor.
12.10. - Naše stíhací divize ostřeluje přesunující se jednotky Šanxi v oblasti Datongu.
12.10. v 16:00 - Čankajšek obsadil hlavní město Šanxi Taijuan.
13.10 v 7:00 - Kuomintang obsazuje Šijiažuang, po těžkých bojích, kdy zprvu jedná nepřátelská divize byla posílena 3 pěšími divizemi a jednou jízdní divizí. Šanxi po krvavé porážce vyklidil oblast.
13.10. v 15:00 - Tibetská domobrana ustupuje z Qamda, kdy po hrdiných bojích vázala na dlouhou dobu početnější jednotky Kuomintangu.
14.10. v 8:00 - Byl obnoven útok na hlavním směru a zahájen boj v oblasti Baodingu.
15.10. v 2:00 - Jednotky Šanxi nadále ustupují vyklidili i oblast Baodingu.
15.10. v 4:00 - Čankajšek zahájil boj v oblasti Datongu.
15.10. v 7:00 - V. armádní sbor Kuomintangu o jedné divizi je pod útokem dvou nepřátelských divizí v oblasti Anjangu.
17.10. v 7:00 - Jednotky Kuomintangu obsadili oblast Baodingu.
17.10. v 9:00 - Generál Pang Bingxun útočí na Peking.
17.10. v 19:00 - Demoralizované jednotky Šanxi ustupují z Pekingu.
20.10. v 4:00 - Generál Pang Bingxun vstoupil do Pekingu. Byl zahájen poslední velký útok na hlavním směru v oblasti Tianjin.
21.10. v 0:00 - V oblasti Qamdo narazili jednotky maršála Tang Šenži na další povstalecký oddíl. Bylo rozhodnuto o posílení Tibetského útoku, přesunem jednoho armádní sboru o dvou divizích, původně umístěném u hranic z Indočínou.
22.10. v 5:00 - Čankajšek proráží obranu v Datongu.
22.10. v 13:00 - V oblasti Julingu se opět bojuje, po té co sem dorazila nová divize Severní Číny.
23.10. v 21:00 - Ofenzíva na hlavním směru je u konce, podařilo se dosáhnout všech stanovených cílů, jednotky Kuomintangu vstupují do Tianjinu.
25.10. v 15:00 - Jednotky Šanxi byly obráceny na útěk a Kuomintang se zmocnil oblasti Julingu.
26.10. v 2:00 - Jednotky Tibetské domobrany ustupují po těžkých ztrátách z oblasti Qamdo.
27.10. v 17:00 - Čankajšek vstupuje do Datongu, ale bez zastávky postupuje dál na Jining. Pád Šanxi je otázkou maximálně dvou týdnů.
2.11. v 1:00 - LV. armádní sbor vstupuje bez boje do Šangži.
2.11. v 5:00 - Je proražena poslední zoufalá obrana v oblasti Jiningu.
5.11. v 5:00 - Vojska obklíčená v Juchengu vzdala poslední svůj pokus o průlom kotle.
10.11. v 6:00 - Tibetská domobrana se opět odhodlala v oblasti Qamdo postavit na odpor.
10.11. v 15:00 - Vůdce Kuomintangu generál Čankajšek byl svědkem v Jiningu podepsání kapitulace Severní Číny.

Ztráty ve válce se Šanxi
Šanxi: Žádné vojenské svazky nebyly zničeny. Oběti cca 105 000 mrtvých a nezvětsných vojáků.
Kuomintang: Žádné vojenské svazky nebyly zničeny. Oběti cca 12 000 mrtvých a nezvěstných vojáků.
Jednotky Šanxi se zavázali poslušnosti a vstoupili do řad Kuomintangu. V oblasti Hohhotu se vzdali 2 pěší divize, v oblasti Kalganu se vzdali 4 divize z toho jedna jízdní, v oblasti Juchengu se vzdalo 12 divizí z toho jedna jízdní.

Ze zápisků vojenského atašé C. Ch.
14. října 1934 - Dnes sem navštívil sborové velitelství generála Čankajška v Taijuanu. Po schledání katastrofálních podmínek, se kterýma se musí generál Čankajšek vypořád při velení nad sborama, bylo definitivně rozhodnuto o vytvoření armádních velitelství. Generál Čankajšek na místě nechal podepsat směrnice o vytvoření šesti armádních velitelství a odeslal je okamžitě do Nankingu.
25. října 1934 - Postup do Tibetů je značně obtížný, během nejbližšího setkání s Čankajškem doporučím o přidělení dalších 2 až 3 sborů na Tibetskou frontu, je nutné mít rezervy, zvláště s příchodem zimy. Vše nasvědčuje tomu že do jara příštího roku Tibet nebude v rukou Kuomintangu.
11. listopadu 1934 - Dle předběžných hlášení bylo na poradě generálního štábu schváleno vytvoření jízdního sboru ze dvou jezdeckých divizí Severní Číny (bude mít číslo LVII.), ostatní pěší divize budou rozstříděny, mezi již existující armádní sbory.

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 30 črc 2008, 17:17

Bohužel nemám teď čas vypisovat události od konce roku 34 do 37, až se vrátím z dovolené příští týden sem dám info jak prodělala Čankajškova Čína tyto bouřlivá tři léta, než ji proradní Japonci napadli.

VÁLKA ZAČALA!!!
Japonsko vyhlasilo 2. července 1937 válku Velké Číně.
Zde je stav Čínské armády:

Obrázek
Červěně je Čínská hranice k 2. červenci 1937.
Modře pásmo sboru, armád a Skupin armád.
Zeleně pevnostní linie.

Skupina armád Severní Čína - Čankajšek
-2. armáda - Long Jun
(na frontě, 8 pěších divizí)
--VII. armádní sbor
--XXXVI. armádní sbor
--XLIII. armádní sbor
--XLVI. armádní sbor
(na hranicích, 4 pěší divize)
--XI. armádní sbor
--XLV. armádní sbor
(rezerva, 2 pěší divize)
--XXII. armádní sbor
--XL. armádní sbor
-7. armáda - Feng Juxiang
(na frontě, 18 pěších divizí a 3 jezdecké divize)
--X. armádní sbor
--XVI. armádní sbor
--XVII. armádní sbor
--XX. armádní sbor
--XXXV. armádní sbor
--XXXVII. armádní sbor
--XXXVIII. armádní sbor
--XXXIX. armádní sbor
--LI. armádní sbor
--LVII. jízdní sbor
(rezerva, 2 pěší divize a 2 horské divize)
--IX. armádní sbor
--LXI. horský sbor
-8. armáda - Šang Žen
(na frontě, 14 pěších divizí)
--XII. armádní sbor
--XIX. armádní sbor
--XXIV. armádní sbor
--XLVIII. armádní sbor
--L. armádní sbor
(rezerva, 14 pěších divizí)
--I. armádní sbor
--IV. armádní sbor
--XIV. armádní sbor
--XXI. armádní sbor
--XXXIV. armádní sbor
--XLI. armádní sbor
--XLVII. armádní sbor
-1. armáda - Tang Šengži
(na frontě, 15 pěších divizí)
--VIII. armádní sbor
--XVIII. armádní sbor
--XXIX. armádní sbor
--XLII. armádní sbor
--XLIV. armádní sbor
(rezerva, 3 pěší divize)
--XXXI. armádní sbor

Skupina armáda Střední Čína - Wan Fulin
-3. armáda - Žang Fakui
(na pobřeží, 8 pěších divizí, 1 posádkovou divizi, 4 divize domobrany)
--II. armádní sbor
--VI. armádní sbor
--XXIII. posádkový sbor
--XXVI. armádní sbor
--LIII. lehký sbor
--LV. armádní sbor
--LIX. lehký sbor
-6. armáda - Li Čunnong
(na pobřeží, 6 pěších divizí, 9 divizí domobrany, 2 horské divize)
--XV. armádní sbor
--XXXII. armádní sbor
--LII. lehký sbor
--LIV. lehký sbor
--LVI. lehký sbor
--LX. horský sbor

5. armáda - Žang Žižong
(na hranicích, 8 pěších divizí)
--V. armádní sbor
--XXVIII. armádní sbor
--IL. armádní sbor

4. armáda - Gu Žutong
(na hranicích, 6 pěších divizí a 1 jezdecká divize)
--XIII. armádní sbor
--XXVII. armádní sbor
--XXX. armádní sbor
--LVIII. jízdní sbor

Rezerva při vrchním velení
(Hlavní město Nanjing, 6 pěších divizí)
--III. armádní sbor
--XXV. armádní sbor
--XXXIII. armádní sbor

Velitel Skupiny armád Střední Čína, generál Wan Fulin
Obrázek

Velitel 2. armády, generál Long Jun
Obrázek

Velitel 7. armády, generál Feng Juxiang
Obrázek

Velitel 8. armády, generál Šang Žen
Obrázek

Velitel 3. armády, generál Žang Fakui
Obrázek

Velitel 5. armády, generál Žang Žižong
Obrázek

Velitel 4. armády, generál Gu Žutong (vpravo)
Obrázek

Velitel 1. armády, maršál Tang Šengži
Obrázek

Velitel Skupiny armád Severní Čína a zároveň vrchní velitel, maršál Čankajšek
Obrázek

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 05 srp 2008, 09:57

Konec roku 1934 a rok 1935
Maršál Čankajšek na návštěve frontových jednotek během postupu Sinkiangem, květen 1935.
obrazekhttp://content.answers.com/main/content ... ng1926.jpg[/imgleft]
Generál Čankajšek rozhodl po obsazení Severní Číny, přesunout cca 30% Kuomintangské armády na hranici s Xibei San Mu, která se před válkou se Šanxi ve zlém od Čankajška odtrhla. Dále bylo cca 5 sboru ještě v polovině listopadu přesunuto na Čínsko-tibetskou frontu, kde měla podpořit vojska maršála Tang Šenži. Zatímco armáda maršála Tang Šenži postupovala horskýma roklema Tibetu ke Lhasa. Začal pro Xibei San Mu 15. prosince překvapivý útok maršála Čankajška. Útok na Xibei San Mu byl rozložen na hlavní, který směřoval na jejich hlavní město a tři podpůrné útoky podél hranic, které měli za cíl vázat síly protivníka. Koncem roku 1934 bylo rozhodnuto o rozšíření železniční sítě a zpevnění silnic od Jinanu až do Pekingu. Nová hranice Kuomintangu s Japonskem si vyžádala stálou vojenskou hotovost v podobě cca 40-50% divizí z Kuomintangské armády, na konci roku 1935 již kolem 60%.
Koncem ledna roku 1935 padla překvapivě rychle Lhasa a odpor Tibetu se zhroutil. Ztráty byly cca 1000 vojáků Kuomintangu a 3000-5000 vojáků a dobrovolníků Tibetu. V březnu se zhroutil odpor i armád Xibei San Mu, po težkých ztrátách jak na vojsku, tak na území. Do řad Kuomintangu přešlo cca 6-8 pěších divizí a 2 jizdní divize, ze kterých byl založen nový LVIII. jízdní sbor. Ztráty ve válce Xibei San Mu a Kuomintangu si vyžádaly na straně Xibeje cca 15 000 a na straně Kuomintangu cca 2 000 mrtvých. Ještě v polovině dubna hlavní část Čankajškových sil (původně určena pro boj s Xibei San Mu) přešla hranice Sinkiangu a rychlým pochodem se zmocnila do června hlavních města Sinkiangu, brzy na to bylo celé území obsazené vojsky Kuominantgu. Ztráty v bojích s armádou Sinkiangu, byly přibližně 500 mrtvých na straně Kumintangu a 2000 na straně Sinkiangu.
Na území Xibei San Mu, Tibetu a Sinkiangu, bylo rozhodnuto s výstavbou 5 velkých leteckých základen, 2 na území Sinkiangu, 2 na území Xibei San Mu a jedné vysokohorské na hřebenech Himalájí v Tibetu. Dále ke všem těmto leteckým základnám, které se měli stát opěrným postavením našich pohraničních sil, měla být vybudována silná sít silnic a železnic, které by umožňovali i za špatného počasí nepřetržitý přísun zásob.
Rok 1935 byl ve znamení výstavby infrastruktury a nových pěších divizí, z původních výcvikových učilišť Severní Číny, Xibei San Mu, Junnanu, takto se zvětšila armáda Kuomintangu do roku 1936 přibližně o 20-25 pěších divizí.

Rok 1936 a první polovina roku 1937
Brigádní generál a československý vojenský atašé C. Ch. při návštěvě Pekingu srpen 1936.
Obrázek

Rok 1936 byl klidný, co se týká vojenský akcí, ale bylo to ticho před bouří. V Severní Číně bylo navrhnuto vybudovat na několika úsecích silné opevnění a spojit jej s původní pevnostní linií severních Komunistů, ale spolu s původně naplanovanou pobřežní obranou, se začalo s výstavbou až ve druhé polovině roku. Výstavba infrastruktury a několika nových průmyslových center, rychle pokračovala. Na vrchním velitelství v Nanjingu, bylo rozhodunto vytvoření dalších několika armádních velitelství, díky tomu měla armáda Kuomintangu k 31.12 1936 již 6 armádních velitelství a do června 1937 8 armádních velitelství a dvě nová velitelství Skupin armád, což výrazně zlepšilo organizaci a strukturu čínské armády. V první polivině roku 1936 došlo taky k výrazné modernizaci zbraní pěších divizí.
Obchodní dohody uzavřené s USA a Nizozemím plně pokrývaly poptávku čínského průmyslu a zaroveň ještě plnily rezevní válečné sklady. Po diplomatické stránce, byly vztahy s Japonskem na bodu mrazu již řadů měsíců, ani vztahy se SSSR nebyly nijak skvělé a i vztahy s Německem se začali rapidně ochlazovat, po té co maršál Čankajšek vyjádřil podporu Republikánskému Španělsku a neváhal vyhlasit pučistům otevřenou válku na radu vojenského ataše C. Ch., ikdyž účast Velké Číny ve Španělské občanské válce zůstala jen v symbolickém duchu. Čankajšek si od toho sliboval získání možného vojenského spojence na západě a tím si zaručit vstup do velké celosvětové politiky, kterou v Asii zatím představuje jen Japonsko, ale jeho naděje se zatím nenaplnili a válka ve Španělsku se dostala do mrtvého bodu.
Od druhé poloviny roku 1936 začalo vše nasvědčovat brzkému vojenskému konfliktu s Japonskem, proto dostala výroba licenčně zakoupených středních bombardéru od firmy Boeing a nákup nových stíhaček Hawk od firmy Curtiss prioritu, zároveň byly předány Čínskému námořnictvu 4 nové torpédoborce třídy Šang Pu. Nová důstojnická škola západního stylu v Nanjingu produkovala kvalitní štábní důstojníky a vojenská učiliště, každý měsíc dodalo novou pěší nebo horskou divizi. Pobřežní opevnění se konečně začala ve velkém budovat a na severu rostla pevnostní linie.
Mezitím se vojenské jednotky na hranicích s Japonskem rozrostly na 65% všech sil Kuomintangu.

Ze zápisků vojenského atašé C. Ch.
Štábní porada Skupiny armád Severní Čína v čele s Čankajškem, 2. července 1937 fotograf C. Ch.
obrazekhttp://cache.eb.com/eb/image?id=78740&rendTypeId=4[/imgleft]
3. července 1937 - Včera nám Japonsko vyhlásilo válku, ikdyž to bylo předpokládané vyvolalo to na štábu Skupiny armád Severní Čína (kde jsem zrovna pobýval), pěkný rozruch. Rychlá japonská invaze se nekonala a dle všecho teprve teď japonská armáda mobilizuje na ostrovech jednotky. Ikdyž japonské střední bombardéry bombardují z Koreje přes Žluté moře naš jednotky v Jinanu, došlo vrchní velení k názoru že hlavní japonská invaze z mobilizovaných jednotek nezačne dříve než za měsíc a půl. Čankajšek má v plánu zítra ráno zaútočit se 7. a 8. armádou na japonská vojska a probít se do Mandžuska, dříve než se Japonci spamatují. Myslím že plán je minimálně v počáteční fázi velmi nadějný, ale vše bude záležet na japonských protiopatřeních. Na včerejší poradě sem navrhnu převést většinu rezervních jednotek 2., 7., 8. a 1. armády do bojových postavení, ale je zřejmé že útok na japonská vojska se bude muset v první fázi obejít bez nich.

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 05 srp 2008, 21:11

Infrastruktura Velké Číny, k prvnímu dni války s Japonskem. Za povšimnutí stojí že již v polovině roku 1937 má Kuomintang dobrý přístup, ke všem vzdáleným koutům země. Na severu od Pekingu až na jih k Indočíně a od Šanghaje až po hřebeny Kašmíru.
obrazekhttp://img58.imageshack.us/img58/7996/na8fo4.jpg[/imgleft]

Uživatelský avatar
Phoenix
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 2630
Registrován: 22 led 2006, 21:58
Bydliště: Mníšek pod Brdy(okolí Prahy)
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Phoenix » 05 srp 2008, 22:07

mno já za celou dobu svého hraní HoI(hraju jedničku)nikdy infrastrukturu nestavil, přijde mi to zbytečný.Ano infrastruktura je super,ale staví se celej rok a to že se ti přidá jeden bod nic neovlivní. Ale tak třeba se přidává víc bodů nevim a rád bych v tomhletom směru byl poučenej.

Jinak tvuj report se mi ze všech HoI reportů libí nejvíc, píšeš ho dobře,je napínavej a má hodně obrázků :)
Hetharia: Kníže Pavel z Pavlínova, král Terenie
Omluvte mi můj pravopis, ale jsem spíše matikář :D:D

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 05 srp 2008, 22:13

Phoenix píše:mno já za celou dobu svého hraní HoI(hraju jedničku)nikdy infrastrukturu nestavil, přijde mi to zbytečný.Ano infrastruktura je super,ale staví se celej rok a to že se ti přidá jeden bod nic neovlivní. Ale tak třeba se přidává víc bodů nevim a rád bych v tomhletom směru byl poučenej.

Jinak tvuj report se mi ze všech HoI reportů libí nejvíc, píšeš ho dobře,je napínavej a má hodně obrázků :)
Ano infrastruktura je pro stavění většinou zbytečná a vyplatí se jen na nejdůležitějších místech, ale já si rád vyhraju. Jednou bude celá Velká Čína plná dálnic:D. Jinak ono když máš leteckou základnu na infr. 0, tak stačí jeden nálet a můžeš půl roku mít letectvo na letišti bez "organizovanosti". Ono infr. je mimo přesunu dobré opravdu jen na získání mnohem rychlejší organizovanosti jednotek.

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Royal » 06 srp 2008, 22:44

Opravdu pěkný report. Škoda, že hraješ sám. Ještě nikdy jsem neviděl report z HoI 2 nebo HoI 2 DD dotažený od začátku do konce, kde by hráli alespoň dva hráči. Ale hraj dál, počkáme si, kam to Čína pod tvým velením nakonec dotáhne.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Phoenix
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 2630
Registrován: 22 led 2006, 21:58
Bydliště: Mníšek pod Brdy(okolí Prahy)
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Phoenix » 07 srp 2008, 09:41

tak v HoI1 se infrastruktura zvedá po 10,tudíš v DD to bude podobné. To už se podlemě potom vyplatí...ale stejně radši zvyšuju PK,ale jen někde. Vždy zvyšuju v provinciích co maj méně než 5 a právě zvyšuji na 5 a pak toho nechám být. Pak už ty ztráty při stavění se podle mě nevyplatí
Hetharia: Kníže Pavel z Pavlínova, král Terenie
Omluvte mi můj pravopis, ale jsem spíše matikář :D:D

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 09 zář 2008, 22:12

Noční operace
Trochu zvláštní krycí název pro vojenskou operaci. Jelikož konflikt s Japonskem byl předpokládán, nebylo počítáno s vedením útočných operací hned v prvních dnech, teprve nečinost nepřítele dovedla vrchní velení k názoru že je čas udeřit jako první a v co nejkratším čase, než dorazí mobilizované japonské jednotky z ostrovů. Proto na velitelství Skupiny armád Severní Čína bylo v noci mezi 3. a 4. červencem velmi rušno, přes noc tak vznikl základní strohý plán operace, která neměla v Číně dosud obdoby.

První fáze operace spočívala v proražení japonské obrany v Čangde 7. a 8. armádou a následné obklíčení japonských pohraničních armád v Erenhotu u Mongolska a Tangšanu v zálivu Žlutého moře.
Obrázek

Druhá fáze spočívala ve zničení zmíňěných dvou kotlů a v přípravě útoku dále do Mandžuska.
Obrázek

Třetí fáze spočívala v samotném útoku do hloubky Mandžuska, kde zároveň mělo dojít k vyřazení zbylých japonských jednotek, vyřazení samotného Mandžuska a dosažení hranice s japonskou Koreou.
Obrázek


Ze zápisků vojenského atašé C. Ch.
Útok 7. a 8. armády na Čangde
Obrázek

5. července 1937 - Včera jsem se přesunul na začátku ofenzívy na velitelství 8. armády ke generálu Šang Ženovi. Zde jsem ztrávil celý den a část noci, útok který se zpočátku velmi pomalu rozvíjel, jak doráželi naše sbory na bojiště vzal k večeru již rychlý spád. Po té co jsme se s generálem ujistili že japonské vojenské složky nejsou sto zabránit průlomu, rozjel sem se zpátky na Čankajškovo velitelství.
7. července 1937 - Průlom se rozvíjí, dle posledních zpráv japonské složky ve zmatku prchají. Ale na velitelství Skupiny armád Severní Čína je znát nepolevující napětí. Velitelství se nyní přesouvá do Pekingu, aby bylo blíže k bojišti.
11. července 1937 - Na Čankajškovo velitelství přišla v odpoledních hodinách zpráva že předsunutý LVII. jízdní sbor 7. armády byl po tvrdém japonském protiútoku vržen zpět, sbor utrpěl těžké ztráty.
13. července 1937 - Oblast Čangde je zajištěna a jednotky 8. armády směřují na Tangšan. XIV. a XXI. armádní sbor byl předán 7. armádě s cílem obsadit oblast Xilinhotu.
24. července 1937 - V ranních hodinách došla zpráva z velitelství 8. armády že XII. armádní sbor dosáhl Žlutého moře a 8. armáda má pevně v rukou přístupy. Japonci v Tangšanu jsou obklíčeny. Maršál Tang Šengži začal se svojí 1. armádou generální noční útok na japonské pozice v Tangšanu.
25. července 1937 - Generálmajor Gao Šuxun velitel XXI. armádní sboru poslal zprávu že jeho jednotky dosáhli hranic s Mongolskem. Čankajšek ihned na to nařídil, generální útok 2. armády na japonské pozice v Erenhotu. Mám obavu že nemáme dost sil k podpoře útoku, jelikož jsme stále vázány boji v Tangšanu, kde je více jak 10 japonských divizí.
26. července 1937 - Jednotky v Xilinhotu jsou pod těžkým japonským útokem jak z Erenhotu tak z Mandžuska. Na rychlé zničení Erenhotského kotle není dostatek prostředků. Za to velmi dobře se vyvíjí situace v Tangšenu, japonská situace je zde katastrofální.
27. července 1937 - Tangšen padl, dle předběžných zpráv zde bylo zničeno nebo zajato na 12 pěších divizí. XIV. a XXI. armádní sbor, proti přímému rozkazu maršála Čankajška utíkají z Xilinhotu, dle zpráv utrpěli těžké ztráty, ale situaci obklíčených japonců v Erenhotu to nemění. Již máme dostatek prostředků na rychlé zničení kotle.
29. července 1937 - Včera kapitulovala japonská vojska v Erenhotu, dle zpráv se zde nacházelo 5 pěších divizí, 4 jezdecké divize a 1 místní posádka. Generál Šang Žen velitel 8. armády zahájil postup do Mandžuska podél Žlutého moře.

1. srpen 1937 - Hodnocení uplynulého měsíce: Japonské jednotky utrpěli obrovské ztráty, minimálně polovina pohraniční armády byla zničena nebo zajata. Noční operace slaví prozatím úspěch, ikdyž ne vše se vyvíjelo dle plánu. LVII. jízdní sbor byl ztažen z fronty a reorganizuje se u Pekingu. XIV. a XXI. armádní sbory se nadále ve zmatku stahují z Xilinhotu. Namořní aktivita nepřítele i naše je nulová. Letacká aktivita nepřítele je slabá, všeho všudy ze základen na druhém břehu Žlutého moře startují 4 divize středních bombardérů. Naše 6. stíhací armáda neni sto jim zabránit v průniku nad oblast Pekingu, ale i tak nezpůsobuje nepřítel výraznější ztráty.

Ztráty za měsíc červenec 1937
Japonsko: 17-22 zničených nebo zajatých divizí, cca 150 000 mrtvých a 300 000 zajatých vojáků. 20 sestřelených středních bombardérů.
Čína: 5 pěších a 3 jízdní divize dezorganizovány a staženy z fronty, cca 30 000-35 000 mrtvých nebo nezvěstných vojáků. 10 sestřelených stíhaček hawk.

Situace k 1. srpnu 1937
Obrázek

Edit: Nějak mi sem už nejdou vkládat obrázky, tak sem to holt hodil jako odkazy. Nevíte kde by mohl být problém?
Naposledy upravil(a) Cassius Chaerea dne 11 zář 2008, 09:50, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 10 zář 2008, 15:44

Porada Skupiny armád Severní Čína 1. srpna 1937
K 1. srpnu byla svolána porada velitelů armád, na nově přesunuté Čankajškovo velitelství v Čangde. Porady se účastnil maršál Tang Šenži velitel 1. armády, generál Fenx Juxiang velitel 7. armády, maršál Čankajšek velitel Skupiny armád Severní Čína, jeho náčelník štábu generálporučík Fu Šing, později dorazil i velitel 2. armády Long Jun, dále se účastnil porady náčelník štábu 7. armády generálmajor Wan Žin a dva velitelé sborů 7. armády. Generál Šang Žen velitel 8. armády nemohl dorazit, jelikož velel postupu armády do Mandžuska, nebylo možno jej odvolat na poradu. Porada nepřinesla žádnou novou myšlenku. Na poradě byl zhodnocen dosavadní průběh operace a další možná rizika průběhu "Noční operace". Zároveň došlo velení k názoru že nemá ani sebemenší potuchy o možných japonských posilách a jejich velikosti, všichni se jen schodli že je otázkou několika týdnů, než z Korejského poloostrova začnou proudit nové japonské jednotky. 2. armáda měla i v srpnu pokračovat v postupu do Xilinhotu a následně podél Mandužsko-mongolských hranic proniknou do týlu zbylých japonských pohraničních jednotek. 7. armáda měla bránit oblast Čangde a většina jejich jednotek má být převelena pod 8. armádu, v týlu měla 7. armádě zůstat rezerva ze dvou "dezorganizovaných" armádních sborů. 8. armáda směřující ve všeobecném směru do centrálního Mandžuska, se má stát hlavní silou na bojišti a v případě potřeby musí být podporována jednotkama ostatních armád. 1. armáda se má podel pobřeží Žlutého moře přesouvat ve všeobecném směru ke Korejským hranicím, její úkolem je mimo jiné odřezat japonské základny v Dilianu a následně je obsadit. Taktické letectvo se má také aktivněji v následujícím měsíci projevit.


Japonská divize při přesunu v oblasti Xilinhotu, začátek léta 1937. Fotografie pochází od zajatého důstojníka divize.
Obrázek

Fotografie dvojice vojáku 1. střeleckého družstva, 2. pěší čety, 2. roty, 1. praporu, 614. pluku, 6. Xinbianské pěší divize, XXI. armádního sboru, 8. armády, Skupiny armád Severní Čína, při postupu oblastí Čangde 8. července 1937. Fotografie pochází z deníku vojenského atašé C. Ch.
Obrázek

Důstojníci XIV. armádního sboru při přátelském setkání se sovětsko-mongolskými důstojníky na Mongolských hranicích, 25. červenec 1937. Dva týdny předtím byla v Moskvě dohodnuta sovětská materiální pomoc Číně. Fotografie pochází od vojenské fotografa 7. armády.
Obrázek

Skupinka zajatých japonských vojáků z Tangšanu čeká na převoz do zajateckého tábora, 29. červenec 1938. Fotografie pochází z deníku vojenského atašé C. Ch.
Obrázek

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 11 zář 2008, 00:06

Ze zápisků vojenského atašé C. Ch.
3. srpna 1937 - Na všech směrech postup dle plánu, Japonsko se ještě z porážky nevzpamatovalo.
4. srpna 1937 - Průzkum hlásí nové jednotky vyloďující se v přístavu Dalian, že by první jednotky z mobilizační vlny?
11. srpna 1937 - Jednotky 2. armády v Xilinhotu, jsou pod útokem zbytku pohraniční (Kwantungské) armády. Na pobřeží mezi jednotkama 1. a 3. armády bylo vytvořeno nové velitelství 9. armády.
14. srpna 1937 - Jelikož neni v možnostech 2. armády v nejbližší době podpořit jednotky v Xilinhotu, nařídil maršál Čankajšek zastavení přesunu ostatních částí 2. armády do Xilinhotu a zároveň plánovité vyklizení Xilinhotu. VII., XLIII., XLV. a XLVI. armádní sbor, tak z těžkými ztrátami ustupují do Erenhotu.
15. srpna 1937 - Japonsko zahájilo mohutné invazní operace, je již jisté že nové jednotky z mobilizační vlny se dostávájí na scénu. Šanghajská posádka je pod útokem minimálně tří japonských divizí na pomoc spěchají III. a XXV. armádní sbor ze strategických rezerv vrchního velení v Nanjingu, také i velitelství 3. armády spěchá na místo bojů. Druhý výsadek je v pásmu nové 9. armády u Lianjungangu i zde bojují víc jak tři japonské divize, proti nim pak stojí náš II. armádní sbor a na pomoc mu směřuje LV. armádní sbor. Tyto dvě výsadkové operace podporují 4 těžké letadlové lodě (Akagi, Kaga, Hyrju, Sorju) a dvě menší letadlové lodě (Hosho, Ryujo), dále přibližně 15 těžkých křižníků a přes 20 menších plavidel.
17. srpna 1937 - Až teď dorazila zpráva o třetím japonském výsadku u Xiamenu. Japoncům se zde podařilo vylodit a uchitit na nebráněném území a jejich přítomnost byla zpozorována až dva dny po první japonském předvoji!!! Mimo jednoho lehkého sboru a jednoho horského sboru, je zde narychlo přesunován IL. armádní sbor od 5. armády, LIV. lehký sbor a XXXIII. armádní sbor z rezervy vrchního velení Nanjingu (náš poslední rezervní sbor), také velitelství Skupiny armád Střední Čína se přesunuje blíže k japonskému vysadku.
18. srpna 1937 - 2. armáda podporována 7. armádou se opět vydala dobýt zpět Xilinhotskou oblast.

Situace k 18. srpnu 1937
Obrázek

20. srpna 1937 - Japonský výsadek u Lianjungangu byl krvavě odražen. Čankajšek blahopřál veliteli 9. armády generálu Xue Jueovi. Jednotky 1. armády po těžkých bojích dosáhli Korejských hranic a obklíčili Dalianský poloostrov, kde se dle průzkumu stále nachází více než 6 divizí.
22. srpna 1937 - L. armádní sbor 8. armády obsadil hlavní Mandžuské město Xinjing, další čtyři sbory postupují na Harbin, zatímco zbytek 8. armády útočí na Ulan Hot ve snaze obklíčit zde zbylé jednotky Kwantugské armády. XLI. armádní sbor 1. armády musel vyklidit hraniční oblast s Koreou, když jeho jediná divize zde byla rozdrcena japonským jízdním útokem.
23. srpna 1937 - Konečně byl za těžkých ztrát na obouch stranách zastaven japonský výsadek u Šanghaje. Jednotky 3. armády si zde počínali velmi dobře, ale je nutné tento úsek v co nejkratší době ještě více posílit.
24. srpna 1937 - Japonsko začalo se 4 výsadkem severně od Šanghaje v oblasti Nantongu, zatím zde čelí invazi LIII. armádní sbor. 3. armáda sem vyslala ze Šanghaje III. a XXV. armádní sbor a ještě sem ze severu směřuje LV. armádní sbor.
25. srpna 1937 - Mandžuská vláda padla, japonsko ztratilo kontrolu nad svojí loutkou. Je potřebné v co nejkratší době obsadit získané území. Čankajšek tak vydal nové směrnice pro 8. 7. a 2. armádu. Zároveň 7. armáda začala útočit na obklíčené jednotky v Čifengu, podporována 2. armádou. Jednotky 8. armády zahájili likvidaci obklíčených japonských jednotek při řece Amur.
28. srpna 1937 - Začínají ofenzivní boje japonského výsadku u Xiamenu, zatímco vojska zdejší 6. armády se snaží útáhnout okruh kolem japonského předmostí.

Situace k 1. září 1937
Obrázek

Hodnocení uplynulého měsíce: Události se hned po prvních pár dnech začali vyvíjet nepříznivě. Velká část 2. armády byla donucena k ústupu z Xilinhotské oblasti, zatímco v Dalianu se vyloďovala japonská vojska. Ikdyž se s velkýma potížema dokázala vyřešit Mandžuská otázka, stále není boj o Mandžusko zcela u konce. Japonské invaze pohltili veškere rezervy v oblasti střední Číny a japonské předmostí u Xiamenu, je opravdovou hrozbou budoucnosti. Japonské námořní síly mohutně podpořili invazi, naše loďstvo se nezmohlo na žádnou odpověď, jen jeden nálet na japonské loďstvo uskutečnila taktická armáda ze Šanghaje. Japonské nálety silně poškodili velitelství Skupiny armád Střední Čína, sám generál Wan Fulin jen stěží vyváznul životem. Za to v Mandžusku drželo naše letectvo za cenu těžkých ztrát iniciativu. Je nutné vytvořit si podmínky, aby v co nejkratším čase mohla proběhnout invaze na Korejský poloostrov.

Ztráty za měsíc srpen 1937
Japonsko: 8-10 zničených či zajatých divizí, cca 100 000 mrtvých a 120 000 zajatých vojáků.
Čína: 5 sborů utrpělo těžké ztráty, cca 40 000 - 50 000 mrtvých a nezvěstných vojáků. 110 sestřelených středních bombardérů

Celkové ztráty Japonsko-čínského konfliktu
Japonsko: 250 000 mrtvých a 420 000 zajatých vojáků. 20 středních bombardérů
Čína: 70 000 - 85 000 mrtvých či nezvěstných vojáků. 10 stíhaček a 110 středních bombardérů

Směry útoků ve druhé polovině srpna 1937
Obrázek

Velitel nové 9. armády generál Xue Jue (jen tak prozajímavost, zemřel v roce 1998 ve věku 101 let)
obrazekhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/e/e8/Sitok.png[/imgleft]

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 12 zář 2008, 16:54

Ze zápisků vojenského atašé C. Ch.
4. září 1937 - Ná štábní poradě Skupiny armád Severní Čína, byla projednávána Korejská otázka. Padli dva návrhy: 1) Zastavení ofenzívy na hranicích s Koreou a v následujících dnech(týdnech) přesunout a připravit mohutné síly na úder do Severní Koreje. 2)Schodu zaútočit přes Severokorejské hory, obklíčit japonská vojka jížně od sovětských hranic a postupovat dále do Jížní Koreje. Nakonec sem se já i generál Čankajšek schodli, že je nutné postupovat bez zastávky a nedopřát japoncům čas se zakopat v horách. Jednak situace na severním bojišti byla nadále výhodná a za druhé japonská invaze ve Střední Číně začíná být hrozivá.
10. září 1937 - 8. a 1. armáda začali postupovat na Korejský poloostrov, dle průzkumu je zde soustředěno přibližně 15-20 japonských divizí.
17. září 1937 - Generál Wan Fulin velitel Skupiny armád Střední Čína, hlásí že počet japonských divizí na předmostí je přibližně 20 a v nejbližší době je možné očekávat, že japonci zdejší předmostí posílí ještě o 5-10 divizí.
18. září 1937- Japonci z předmostí u Xiamenu začali mohutný útok na naš XXXIII. armádní sbor a LIV. lehký sbor v oblasti Longjanu, je pravděpodobné že v nejbližších dnech prorazí, neb neni v možnostech 6. armády ani Skupiny armád Střední Čína tuto oblast posílit. Generál Wan Fulin, začal s ofenzívou na japonský výběžek u Čao´anu, s cílem vázat alespoň část japonských sil.

Oblast japonského předmostí u Xiamenu k 1. říjnu 1937
Obrázek


22. září 1937 - XXXIII. armádní sbor a LIV. lehký sbor za cenu velkých ztrát na životech vyklidili oblast Longjanu.
24. září 1937 - Japonské tankové jednotky obsadili Longjan, III. armádní sbor a LX. horský sbor zahájili okamžitě protiútok.
27. září 1937 - Japonská tanková divize ustupuje z Longjanu. 7. a 2. armáda postupují Mandžuskem velmi pomalu, ikdyž zdejší obklíčené japonské jednotky (takzvaný "Amurský kotel") jsou ve stádiu rozkladu, jejich úplné zničení zabere ještě minimálně několik týdnů.
28. září 1937 - 6. armáda zastavuje postup na Longjan, po té co narazila na rozvinuté velké japonské jednotky.
29. září 1937 - 1. armáda obsadila Pchjongjang a zároveň obklíčila většinu japonský divizi u hranic se SSSR. Do Jížní Koreje se stahuje jen jedna jezdecká divize.
1. října 1937 - Dnes dorazila na velitelství Skupiny armád Severní Čína velmi smutná zpráva. Generál Šang Žen velitel 8. armády byl při návštěvě Henanské pěší divize XX. armádní sboru, smrtelně raněn japonskou střepinou z dělostřeleckého granátu. Je to 6 dnů co jsem s ním mluvil na velitelství 8. armády v rámci hodnocení situace a dalšího postupu Severní Koreou.

Generál Šang Žen 26. září 1937 s americkým vojenským poradcem Herbertem Mc Klaskym a jeho osobní sekretářkou, fotograf vojenský atašé C. Ch.
Obrázek

Ztráty za měsíc září 1937
Japonsko: 4 zničené divize, cca 55 000 mrtvých a 64 000 zajatých vojáků. 30 sestřelených středních bombardérů
Čína: 5 sborů utrpělo těžké ztráty, cca 38 000 - 40 000 mrtvých a nezvěstných vojáků. 30 sestřelených stíhaček 10 sestřelených středních bombardérů.

Celkové ztráty Japonsko-čínského konfliktu
Japonsko: 305 000 mrtvých a 484 000 zajatých vojáků. 50 středních bombardérů
Čína: 108 000 - 125 000 mrtvých či nezvěstných vojáků. 40 stíhaček a 120 středních bombardérů

Situace k 1. říjnu 1937
Obrázek

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 20 zář 2008, 16:01

Ze zápisků vojenského atašé C. Ch.
2. října 1937 - Japonské jednotky z Xiamenského předmostí útočí na největší přístavní a průmyslové město jížní Číny Guangzhou, který brání jenom veliteství 6. armády.
3. října 1937 - 6. armáda vyklidila Guangzhou. Přesto jeden armádní sbor, jeden horský sbor a jeden lehký sbor ze stavu 6. armády útočí na Xiamen s cíle odříznout japonské jednotky od přísunu zásob. Byl jmenován prozatimní velitel 8. armády za padlého generála Šang Žena nastupuje německý generál von Falkenhausen, šéf německé vojenské mise v Číně. Snažil sem se v posledních dvouch letech oslabit pozici německé mise, cožz se mi dařilo, bohužel Čankajšek schedal že neni možné sehnat v nejbližších dnech schopnější náhradu.
10. října 1937 - Naše jednotky vstoupili do Soulu, další tři armádní sbory postupují směrem k Busanu. K Xiamenskému předmostí byly přesunuty tři divize středních bombardérů, na podporu útoku na Xiamen, o který se tvrdě bojuje. Dále do oblasti jsou přisunovány další tři armádní sbory.
11. října 1937 - Japonská strana vyslala parlamentáře do Soulu s cílem začít mírová jednání, Čankajšek s jednáním souhlasil. Za Čínskou stranu, mimo třech předáků Kuomintangu se má účastnit jednání generál 2. armády Long Jun, Korejský vysoký politik v exilu Kim Ku a také moje osoba.
14. října 1937 - Mírové jednání v Soulu začalo. První vystoupil generál Long Jun se stručným prohlášením o stavu čínských armád a jejich záměrů (samozřejmě né vždy skutečných), která jasně ukázala že japonské armády v Koreji stojí před záhubou, po které bude následovat zničení Xiamenského předmostí. Japonská strana po celou dobu mlčela. Pak následoval rychlí, ale zapálený proslov japonského generála Hajašida, který se ohradil, že situace na Xiamenském předmostí je více než příznivá pro japonce a brzy po příchodu dalších posil, jsou japonci schopni se vrhnout do nitra Číny a o vojácích v Koreji a Mandžusku, řekl že v nejhorším budou bojovat do posledního muže. V té chvíli sem si vzal slovo a pomocí tlumočníka, jsem uvedl pár cynických vět, které jsem podložil osobníma fotkama tisíců japonských zajatců, což japonskou stranu bez pochyby vyvedlo z míry. Pak se slova ujal jeden z vedoucích činitelů Kuomintangu ,který uvedl že Čína se dožaduje po Japonsku vrácení všech japonských území v Asii, včetně Koreje a Mandžuska, s tím že Mandžusko zůstala územím Číny a z Koreje se stane "nezávislý" stát. Dále Japonsko vrátí Číně ostrov Jeju ve Žlutém moři a celý ostrov Tajwan. K tomu se Japonsko zaváže paktem o neútočení na dobu minimálně tří let. Bylo vidět že s těmito nároky Japonsko počítalo a ani to nevyvolalo nijaké velké vzrušení na japonské straně, jen otázka Tajwanu a Koreje se stala středem sporů po celý zbytek dne. Večer odelšu rychlou zprávu na štáb generála Čankajška, že pro lepší podmínky Číny na mírovém jednání je třeba v nejkratším čase vyřešit Xiamenský problém.

Část fotek japonských zajatců, které dal k nahlédnutí japonské straně vojenský ataše C. Ch.
obrazekhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... t_1945.jpg[/imgright]
Obrázek
Obrázek

15. října 1937 - Jednání pokračují, Korejský politik Kim Ku se srdnatě domáhá samostatnosti Koreje. Na Xiamenském předmostí se velmi tvrdě bojuje, 6. armáda se znovu snaží získat zpět Guangzhou. Čínské bombardéry mají těžké ztráty, protileteckou obranou u Guangzhou.
17. října 1937 - Jednotky 1. armády vstoupili v raních hodinách do Busanu, což ihned ovlivnilo průběh jednání. Japonská strana asi uznala že neni schopna zabránit obsazení Koreje, ještě ke všemu, když u sovětského Vladivostoku bylo obklíčeno kolem 10 japonských divizí, které teď čelí náporu 8. a části 1. armády. V odpoledních hodinách oznámil generál Long Jun japonské straně že byly dobyté sklady a přístavní oblast Xiamenu, což japonská strana odmítla jako nepodloženou propagandu. Večer ale došlo na japonské straně k jistému "odmlčení", nejspíše byla z Japonska potvrzena slova generála Long Juna.
20. října 1937 - Japonská strana uznala všechny Čínské požadavky, jen s tím že bude umožněno Japonsku spravovat menší oblast v Xilinhotu (asi bug hry...). V odpoledních hodinách byla smlouva potvrzena Tokijem. Mír začne platit v 0 hodin 22. října 1937
22. října 1937 - Válka s Japonskem je u konce, Čína dosáhla velikého vítězství za 112 dnů trvajícího konfliktu.

Ztráty za měsíc říjen 1937
Japonsko: 2 zničené divize, cca 80 000 mrtvých a 20 000 zajatých vojáků. 10 sestřelených středních bombardérů
Čína: cca 25 000 - 28 000 mrtvých a nezvěstných vojáků. 25 sestřelených stíhaček 120 sestřelených středních bombardérů.

Celkové ztráty Japonsko-čínského konfliktu za 112 války
Japonsko: 385 000 mrtvých a 504 000 zajatých vojáků. 60 středních bombardérů
Čína: 133 000 - 153 000 mrtvých či nezvěstných vojáků. 35 stíhaček a 240 středních bombardérů

Situace k 22. říjnu 1937, červeně jsou uvedeny poslední japonské bráněné oblasti.
Obrázek
Obrázek

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1064
Registrován: 27 zář 2006, 08:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálný východ, zapadlé bojiště-Čína

Příspěvek od Cassius Chaerea » 21 zář 2008, 14:38

Hodnocení a pohled na proběhlou válku s Japonskem
Čína díky prozřetelnosti Čankajška vstoupila do konfliktu po armádní složce připravená, hůře na tom byla s letectvem, ale Čínské Námořnictvo zůstalo po celou dobu u ledu. Japonsko bylo s vyhlášením války příliš zbrklé a místo mobilizace a následné války, vstoupilo do konfliktu v době před vyhlášením mobilizace. Čína díky tomu mohla přejit ihned do ofenzívy, která znamenala porážku nepočetné Kwantungské armády (pohraniční) již v prvním měsíci bojů a následně otevřela cestu do nitra Mandžuska, teprve po té se na scéně objevila nová japonská vojska, ale to již nemohlo na porážce nic změnit. Hlavně díky rozštěpenosti japonské ofenzívy, která místo aby soustředila všechny dostupné složky na Mandžuskou frontu, začala se 4 obojživelnými operacemi, znichž byly 3 odraženy. Za takovéto situace, nemohli japonská vojska zastavit početnější skupinu armád Severní Čína. V boji se ukázalo že čínské jednotky nejsou natolik profesionální aby si poradili s vyrovnaným protivníkem, jen dvojnásobná a větší přesila vojsk na bojišti, umožnila ofenzivní činost čínské armády. Proto kdyby na počátku války, byly na severní frontě k dispozici většina japonské armády, je jisté že by čínská armáda byla v defenzívě, ale takhle zničila Čína napřed jednu část japonských sil a pak zahnala zpět do Koreje japonské mobilizované jednotky. V konfliktu přišlo japonsko zhruba o třetinu pozemní armády, ale i tak zůstalo více než bojeschopné a je zřejmé že v nejbližších letech bude se znovu snažit o nové vojenské výboje.
Čínské stíhačky nebyly schopné účině napadat a ničit japonské letectvo a čínské bombardéry utrpěli příliš velké ztráty, na to jaký vliv měli na vývoj vojenské situace. Je třeba zdůraznit, že japonské letectvo také přiliš neútočilo a předvedlo příliš slabý výkon, jediná skutečná hrozba, byly dvě divize taktických bombardérů z ostrova Tajwan, které skutečně napáchali velké škody na skupině armád Střední Čína. Japonské námořnictvo, mimo podpory při vylodění a podpory při obraně Koreje, neuskutečnilo žádné další vojenské operace proti Číně.

Vojenská výstavba od druhé poloviny roku 1937 do začátku roku 1939
Po skončení války s japonskem probíhala nadále reorganizace a doplňování armády. Každý měsíc měla armáda o jednu divizí víc, také pokračovala výstavba armádních velitelství. Z nového maršála Feng Juxianga, velitele 7. armády, se stal velitel nové skupiny armád A, dislokované v odlehlé západní Číně. Nová 12. armáda dostala za úkol bránit ostrov Tajwan, 13. armáda hlídá hranice s Indočínou, 11. armáda hlídá západní hranice s Mongolskem, zatímco 10. armáda hlídá hranice se SSSR (Kazachstán a Kyrgystán) a pohoří Kašmír. Začala taky velkolepý program na vybavení armádních sborů těžkou mobilní technikou, v podobě nových stíhačů tanků a samohybných děl, v budoucnu se uvažuje i o nové zbrani, mobilních raketometech. Nadále probíhá výstavba pobřežních opevnění, nově i v Mandžusku a na Tajwanu. Také bylo rozhodnuto o přejmenování 4. armády na 4. horskou armádu a plánuje se výstavba dalších 3-4 horských sborů.
Čínské Námořnictvo (ČN) od konce roku 1937 začalo s výstavbou čtyř velkých letedlových lodí, dle amerických konstrukcí. Dále zadalo stavbu šesti moderních těžkých křižníků a tuctu moderních torpédoborců čtvrté kategorie. Již teď má ČN k dispozici tři transportní flotily, s celkem 12 velkými přepravními loděmi.
Čínské Letectvo (ČL) začalo s produkcí nových dálkových doprovodných stíhačů. V budoucnu se čeká modernizace a skoro zdvojnásobení leteckých sil.

Stav armády k 7. lednu 1939
Obrázek

Skupina armád Severní Čína - Maršál Čankajšek (4 armády, 17 armádních sborů a 1 horský sbor, celkem 43 pěších divizí a 3 horské divize) / podpora 2 stíhacích divizí a 2 divizí středních bombardérů
-1. armáda - Generál Xu Juanquan (6 armádních sborů, celkem 13 pěších divizí)
--VII. armádní sbor
--IX. armádní sbor
--XIV. armádní sbor
--XVI. armádní sbor
--XXII. armádní sbor
--XL. armádní sbor
-2. armáda - Generál Long Jun (3 armádní sbory, celkem 9 pěších divizí)
--XIX. armádní sbor
--XXIV. armádní sbor
--XLVIII. armádní sbor
-7. armáda - Generál Wan Fulin (4 armádní sbory, celkem 10 pěších divizí)
--XII. armádní sbor
--XXI. armádní sbor
--XXXV. armádní sbor
--XLI. armádní sbor
-8. armáda - Generál Liu Xiang (4 armádní sbory a 1 horský sbor, celkem 11 pěších divizí a 3 horské divize) / podpora 2 stíhacích divizí a 2 divizí středních bombardérů
--I. armádní sbor
--XVII. armádní sbor
--XVIII. armádní sbor
--XXXIX. armádní sbor
--LXI. horský sbor

Skupina armád Střední Čína - Maršál Tang Šengži (6 armád, 18 armádních sborů, 2 posádkový sbory, 5 lehkých sborů a 1 horský sbor, celkem 46 pěších divizí, 4 posádkové divize, 13 divizí domobrany a 3 horské divize) / podpora 6 stíhacích divizí a 2 divizí středních bombardérů
-9. armáda - Generál Xue Jue (4 armádní sbory a 1 jízdní sbor, celkem 10 pěších divizí a 3 jízdní divize) / podpora 2 stíhacích divizí
--II. armádní sbor
--XXVI. armádní sbor
--XXXI. armádní sbor
--LV. armádní sbor
--LVII. jízdní sbor
-3. armáda - Generál Žang Fakuj (3 armádní sbory, 1 posádkový sbor a 2 lehké sbory, celkem 9 pěších divizí, 1 posádková divize a 6 divizí domobrany) / podpora 2 stíhacích divizí a 2 divizí středních bombardérů
--XXIII. posádkový sbor
--XXXIII. armádní sbor
--XLIII. armádní sbor
--XLVI. armádní sbor
--LIII. lehký sbor
--LIV. lehký sbor
-12. armáda - Generál Čen Čeng (2 armádní sbory, 1 lehký sbor, celkem 4 pěší divize a 3 divize domobrany)
--XXXVI. armádní sbor
--L. armádní sbor
--LII. lehký sbor
-6. armáda - Generál Li Čunnong (3 armádní sbory, 1 horský sbor a 2 lehké sbory, celkem 9 pěších divizí, 3 horské divize a 4 divize domobrany) / podpora 2 stíhacích divizí
--VIII. armádní sbor
--XLV. armádní sbor
--IL. armádní sbor
--LVI. lehký sbor
--LIX. lehký sbor
--LX. horský sbor
-13. armáda - Generál Čen Jitang (4 armádní sbory a 1 posádkový sbor, celkem 10 pěších divizí a 3 posádkové divize)
--III. armádní sbor
--VI. armádní sbor
--XXVIII. armádní sbor
--XXXII. armádní sbor
--LXIII. posádkový sbor
-5. armáda - Generál Žang Žižong (2 armádní sbory, celkem 4 pěší divize)
--V. armádní sbor
--XXV. armádní sbor

Skupina armád A - Maršál Feng Juxiang (3 armády, 10 armádních sborů, 1 jízdní sbor a 2 horský sbory, celkem 23 pěších divizí, 3 jízdní divize a 5 horských divizí) / podpora 1 stíhací divize a 5 divizí středních bombardérů
-4. horská armáda - Generál Gu Žutong (2 armádní sbory a 2 horský sbory, celkem 4 pěší divize a 5 horských divizí) / podpora 1 divize středních bombardérů
--XXXVIII. armádní sbor
--XLVII. armádní sbor
--LXII. horský sbor
--LXIV. horský sbor
-10. armáda - Generál Pang Bingxun (4 armádní sbory a 1 jízdní sbor, celkem 10 pěších divizí a 3 jízdní divize) / podpora 1 stíhací divize a 2 divizí středních bombardérů
--X. armádní sbor
--XXIX. armádní sbor
--XXX. armádní sbor
--XXXVII. armádní sbor
--LVIII. jízdní sbor
-11. armáda - Generál Liu Ži (4 armádní sbory, celkem 9 pěších divizí) / podpora 2 divizí středních bombardérů
--IV. armádní sbor
--XI. armádní sbor
--XX. armádní sbor
--LI. armádní sbor

Rezerva při vrchním velení - Hlavní město Nanjing (6 armádních sborů, 16 pěších divizí)
--XIII. armádní sbor
--XV. armádní sbor
--XXVII. armádní sbor
--XXXIV. armádní sbor
--XLII. armádní sbor
--XLIV. armádní sbor

Odpovědět

Zpět na „Reporty z Hearts of Iron 2“