Jajjun.com

Diskusní fórum věnováno historii, hrám od Paradoxu a mnoha dalším zajímavostem.
Právě je 21 kvě 2018, 00:38

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 15 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: "Vytrváme, neprojdou!"
PříspěvekNapsal: 31 srp 2007, 10:23 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Vytrváme, neprojdou!
(memoáry presidenta republiky, 1938-1956)


Předmluva:
Úspěšně jsem si nainstaloval Hearts of Iron 2: Doomsday. Už jsem si o něm na fóru přečetl hodně, tak jsem si to chtěl taky zkusit. Když jsem pouštěl první hru, tak jsem si říkal – zkusím si to, zablbnu, ošahám si to, a pak si dám nějakou hru na ostro. Avšak vše bylo nakonec jinak. Jak se hra vyvinula, si přečtete v následujícím reportu.

Pozn.: Je to můj první report, takže mě hned nerozcupujte ( můžete to udělat až v druhém sledu :) ).
Omlouvám se, jestli jsem překročil rámec reportu – nechal jsem se unést.
Cheat nofog je použit jen při screenování, a to jen proto, aby ste si udělali lepší obraz o situaci.

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Naposledy upravil Cizinec dne 25 dub 2008, 09:06, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 31 srp 2007, 10:24 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Preludium:
1.září 1938 Dr. Beneš rezignoval na svou funkci presidenta republiky. Jeho podlomené zdraví už nebylo s to snášet tlak posledních měsíců. Stát však potřeboval presidenta, zvláště v této době. Proto, po konsultaci s vládou, jmenoval mou maličkost, Ing. Cizince, zastupujícím presidentem (alespoň do doby, než bude čas na regulerní volbu).
Jen tak mezi námi – s Edvardem jsme se znali už z odboje za Velké války. Byl jsem jeden z nejbližších spolupracovníků trojice Masaryk, Beneš, Štefánik. Mnohokrát jsem z jejich úst slyšel: „Ty se sice jmenuješ Cizinec, ale jsi všude a u každého doma. Bez tebe byla naše snaha mnohem těžší.“

Moje maličkost
Obrázek

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 31 srp 2007, 10:28 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
První dějství – Vytrváme, přežijeme (1938) :
Zemi jsem přejal ve víceméně dobrém stavu (Česká kotlina prosperující, podobně i Moravskoslezská zem a Západní slovensko) avšak obklíčeníou nepřítelem. Rozhodl jsem se, že je nutno pracovat na připravě obrany státu (ač je to nemilé, podle dosavadního jednání našich spojenců by se nakrásně mohlo stát, že by nás nechali svému osudu). Po projevu k oběma komorám na théma „Válku nenávidíme, ale bránit se musíme; A jak na to.“, kterým jsem mimochodem sklidil obrovský ohlas (Československé strany mi nadšeně tleskaly, Henleinovci a některé Maďarské strany mi pro změnu nadávali do válečných štváčů ), jsem obdržel mimořádné presidentské pravomoce na dobu jednoho roku a pustil se do práce.

Při projevu k obou komorám parlamentu
Obrázek

Rozhodl jsem se pro pokračování opevňovacích prací, výzkumů pěchotních technologií a zvýšení stavů naší armády. Již si bohužel nejsem zcela jist, jakých stavů jsme dosáhli koncem září, ale byly impozantní.

Při kontrole Československé armády
Obrázek

29.září jsem nemohl zamhouřit oka – do Mnichova se sjeli čelní představitelé 4 vůdčích evropských mocností (Německo, Itálie, Francie, Spojené království). Našeho vyjednavače odmítli vpustit do sálu. Byl jsem pln očekávání, jak toto jednání dopadne a na jeho výsledky. Během uplynulého měsíce jsme sice výrazně pokročili ve fortifkaci, zvyšování stavů armády a po úmorných jednáních, přesvědčováních (občas i po menším vyhrožování a vydírání) i přijetí mezi Spojenecké mocnosti (záruky nezávislosti Francie a Spojeného království mi přišly jako chabá záruka – což se později ukázalo jako správná předtucha), ale i tak ve mně hlodala nejistota a zodpovědnost za osudy lidí.
30.září v brzkých ranních hodinách přišla z Mnichova zpráva – Německo požaduje Sudety a veškeré vojenské vybavení nacházející se na tomto území, Itálie jej v tom plně podporuje, Francie a Spojené království vyzívají ke shodě. Po prostudování textu ve vládě a po poradě se Spojeneckými diplomaty, kteří nás ujistili o minimálně materiální podpoře v případné válce, jsem odpověděl: „Ne, dohodu nepříjmáme“, vyhlásil výjmečný stav a jal se u snídaně vyčkávat dalších událostí.
Posnídal jsem, v poledne pojedl polévky a chystal se na druhý chod, když tu zpráva z německého velvyslanectví. Moc jsem jí nerozuměl (obsahovala i na mě příliš mnoho diplomatických kliček, okras a jinotajů), ale to nejdůležitější bylo nakonec jasné – Německo nám válku nevyhlásí a přeje si další jednání (jinak řečeno – pan Hitler musel stáhnout ocas mezi nohy, jinak by se mu vše vymklo z rukou; hrozila mu totiž vzpoura v generálním štábu).

Střední Evropa 16.2.1939
Obrázek

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Naposledy upravil Cizinec dne 31 srp 2007, 11:01, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 31 srp 2007, 10:30 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Druhé dějství – Mír s pistolí pod polštářem (1939-1941) :
Válka byla zažehnána, ale nenechal jsem se ukolébat klamným pocitem bezpečí. Československo sice nebylo napadeno, ale Německo svůj postoj nijak zvlášť nezměnilo, trpělo nás jen jako nutné zlo, se ktrerým momentálně nic nenadělá.
Další naše síly jsem vrhnul na budování průmyslu, výzkumu a akci Opevněné srdce Evropy (opevnění Českých zemí a Západního Slovenka – Slovenští spoluobčané prominou, ale Košický a Prešovský kraj byl postradatelný a po vyhrané válce snáze znovuobsaditelný).
Začátkem srpna, kdy má práce již nějakou dobu nesla své ovoce, jsem složil mimořádné pravomoce a na konec měsíce byly vyhlášeny řádné presidentské volby. Se svým heslem „Za mě mluví práce, nechte mě ji dokončit“ jsem byl prvého září zvolen nyní již řádným presdentem republiky.
Stala se však nemilá věc. Při přijmání gratulací od poslanců, senátorů a protikandidátů (vyjma K.H. Franka, který svou porážku neunesl a ze sálu vpravdě vyběhl jako „namydlený blesk“), se ke mně přes davy gratulantů protlačil vedoucí presidentské kanceláře se strašnou novinou – Německo napadlo Polsko s tichým souhlasem Sovětského svazu.
K tomuto konfliktu jsem byl nucen zaujmout tiše odmítavé stanovisko (= nesouhlasím, ale nebudu to výrazněji ventilovat) a modlil se, aby Německo náhodou nenapadlo, až bude hotové s Polskem, zaútočit i na nás (bylo by to krajně nepříjemné – armáda totiž procházela modernizací a reorganizací). Navíc jsem si potvrdil svou doměnku, že záruka nezávislosti nemusí být zárukou – Polsko ji mělo od Spojeného království, které se však nezmohlo ani na ostřejší diplomatickou nótu.
Německo a Sovětský Svaz (který si ve stínu války v Polsku zabral Pobaltské státy) si rozdělili Polsko a na nějakou dobu to utišilo Německé choutky. Sovětský svaz měl ještě nemístné pořadavky na Finská území, které přešly v tzv. Zimní válku, avšak to byl na nějakou dobu poslední konflikt na evropském kontinentě.
Samozřejmě jsem nelenil a věnoval se rozvoji republiky. Uzavřel jsem obchodní dohody snad se všemi významnějšími státy na světě(Francie, Spojené Království, USA, Japonsko) vyjma Německa, pokračoval ve vývoji a výzkumu, dokončoval „Opevněné srdce evropy“(dokončeno někdy na přelomu let 1942/43) a rozšiřoval stavů armády (Německo na světové mínění umě hrálo neviňátko, ale já mu nevěřil „ani-ani“) a snižoval důležitost SdP a Maďarských stran (Pozn.: snižoval jsem disent, který mi naběhl po odmítnutí Mnichovské dohody).
Bráno z druhé strany, vše neprobíhalo nejlépe – zlí jazykové tvrdí, že jsem nastolil autoritativní demokracii – a, bráno z dnešního pohledu, jim musím dát za pravdu – ve výzkumu jsme se věnovali víceméně jen vývinu nových verzí základní pěchoty, horalům a pod, co do strojů hlavně tankům a flakům, a průmyslu. Také rozvědka byla na pokraji zájmů, až do vyhlášení války Spojeným státům.

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Naposledy upravil Cizinec dne 13 led 2008, 21:18, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 31 srp 2007, 10:41 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
První intermezzo - V Číně nevesele (1939-1947):

Situace v Číně 16.2.1936 (Japonsko na postupu)
Obrázek

Čína 20.3.1940 - Japonské vítězství jisté
Obrázek

Čína v moci Japonska a jeho loutek (27.2.1941)
Obrázek

Jediné vlnky na poklidné hladině na evropském rybníce bylo přidání se Maďarska na stranu Osy a odstoupení Sedmihradska, Besarábie a Konstantiny Rumunskem.
Co však rozvířilo jeho hladinu (když nepočítám převraty, revoluce atd v Jižní Americe)? Útok Japonského císařství (za asistence loutek a anektované Číny) na Pearl Harbor. Do několika dnů vyhlásila Japonsku válku většina mocností světa. Jen tak namátkou: USA (které se vzápětí přidaly ke Spojencům), Spojenci, Kominterna, Belgie, Nizozemí a několik zemiček z Jižní Ameriky a Jihovýchodní Asie, které válku střídavě vyhlašovaly a rušily (Takové Thajsko střídavě vyhlašovalo a rušilo válku všem zůčastněným stranám, dokud nebylo umoudřeno Francouzskými a Britskými tanky).

Pomalý postup spojeneckých vojsk v Číně (1.7.1943)
Obrázek

Z toho co jsem se dozvěděl od Spojeneckých velitelů, jsem vyrozuměl, že těžiště bojů mělo být v jihovýchodní Číně, odkud by Spojenci postupovali směrem na Peking. Avšak Skutečnost byla jiná – Japoncům se podařil menší postup do nitra Francouzských a Britských kolonií a pak uvízla Jižní fronta na mrtvém bodě. Proto se musely spojenecké síly vydat na vysilující cestu přes Himáláje.
Kominterna také nezahálela – hlavní část Sovětských sil posupovala na Koreu a Manžusko, vedlejší část přes východní planiny a Mongolsko-Tanu-Tivské síly na střední Čínu.

Pomalý postup z východu, průlom v Manžusku, ústup v Mongolsku (1.5.1944)
Obrázek

Spojenecké a Sovětské síly pomalu postupovaly Východními stepmi (ani tak kvůli silnému odporu – spíše obtížným terénem), v Manžusku si Rudá armáda klestila cestu do Koreje, Spojená loďstva vytlačovala Japonsko ze středního Pacifiku, Japonsko rozdrtilo odpor na Filipínách a postupovalo Mongolskem (což SSSR použil jako záminku k anexi Tanu-Tivy a, po „osvobození“, i Mongolska).
Během roku 1944 již bylo jasné na čí straně je vítězství a čí porážka se jen oddaluje. SSSR anektoval Manžusko, část Východních planin, Vnější Mongolsko a nezadržitelně se valil na jih Číny. Spojenci získali věnec území kolem Tibetu a některé provincie v povodí Brahmaputry. Američanům se podařilo vylodění na Filipínách, Kjušu a na několik měsíců na jihu Koreje a Britům Thaiwan

Mongolsko, Manžusko a Tanu-Tiva anektovány(25.2.1945)
Obrázek

Rudá armáda na potupu (4.9.1946)
Obrázek

Je jasné, kdo vyhraje (6.2.1947)
Obrázek

Československo stálo stranou tohoto dění – abychom dostáli spojeneckým závazkům zaslali jsme Spojeným Státům několik expedičních jednotek, avšak vyjádřili jsme naše obavy nad Německým nebezpečím a většinu času jsme věnovali pokračování budování naší obrany a válkou zpřetrhaným obchodním stykům.

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Naposledy upravil Cizinec dne 31 srp 2007, 11:03, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 31 srp 2007, 10:58 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Třetí dějství – Chaotická válka (1946-1947):
Byl večer 30.září 1946, já ve své presidentské pracovně s úsměvem vzpomínal na oslavu „Dne zachování Československé státnosti“ (Mnichovského diktátu) a připravoval se na odchod domů. Ještě na chvíli jsem se posadil do křesla a zavzpomínal na svou jmenovací řeč, kterou jsem pronesl po mém opětovném zvolení 31.srpna, ve které jsem mimo jiné zhodnotil, co se za oněch sedm let událo.

Relaxace po náročném dni
Obrázek

Cvičení s míčem je zdravé na záda
Obrázek

Mnohonásobně se zvýšil HDP, takže jsme si nyní mohli dovolit ne jeden, ale hned 4 výzkumné týmy. Děkovat za to můžeme hlavně našim spojencům, kteří nás zásobovali technologiemi (v některých oborech jsme jim to náležitě zplatili) a, stabilní mezinárodní situaci.
Obrovskou vzpruhou byla také imigrace. V okolních státech byly u moci totalitní režimy, ať už fašistické (Německo, Maďarsko, Rumunsko), nebo komunistické (SSSR), což způsobilo příliv svobodomilných pracovitých lidí, mezi nimiž bylo veliké procento vysokoškolsky vzdělaných lidí. V té době žilo v Československu kolem 22 milionů lidí. Národnostní problémy takřka nebyly – někteří Němci občas sice blouznili o připojení k říši, ale jinak ať už Poláci(těch bylo mezi imigranty nejvíce), Rumuni, Maďaři, Rakušané, Rusíni nebo Rusové, byli v tomto státě štastni, protože se zde žilo ze dne na den lépe. (Mimo jiné i proto jsme si mohli dovolit tak velkou armádu, aniž by se to výrazněji odrazilo na životní úrovni. Jen pro ilustraci. V této době bylo ve větší či menší vzdálenosti od hranic připraveno bránit vlast 55 divizí ve věnci těžkých opevnění. Na druhé straně hranic stálo přibližně 50 německých a 20 maďarských divizí.)

Spokojení imigranti
Obrázek

Přestal jsem vzpomínat a raději se připravil na odchod domů. Již jsem se totiž nemohl dočkat dalšího dne – Prof. Heyrovský mě pozval do své laboratoře, kde vyvíjel, podle jeho slov, převratný vynález („Zařadí se to mezi největší lidské vynálezy – kolo, knihtisk a elektřinu“), jakési Plasty. Moc jsem tomu nerozuměl, ale Prof. Heyrovský měl mou plnou důvěru – jeho týmu jsme vděčili za většinu nových průmyslových postupů a vyřešení problémů s výrobou sysntetických pohonných hmot.
Avšak nebylo mi dáno, abych zítřejší den prožil v klidu. Ve dveřích se objevil německý chargé d'affaires a v ruce držel obálku. Podal mi ji, vrátil se do vedlejší a já ji s předtuchou zlého otevřel. Obsah se mnou notně zacloumal – bylo to vyhlášení války od 8 hodiny večerní středoevropského času!
Po letmé kontole času (bylo za deset minut osm), jsem vyběhl z kanceláře, proběhl kolem diplomata (kterého jsem slovy „Sie und ganze deutsche Konsulat sind ausgewiesener.“ vykázal ), a prudce zatočil do telefonní ústředny, kde jsem operátorovi přikázal zavolat a zburcovat generální štáb z důvodu války.
Na generálním štábu jsem se po probdělé noci dozvěděl, že Německé a Maďarské divize byly odraženy tak rychle, že se na místa bojů nestihly dostavit naše rychlé divize, a s takovou razancí, že se totálně zmatené a dezorganizované rozutekly. Tak začala první fáze války, která dala neoficiální název celému tomuto konfliktu – „Chaotická válka“.

Československé tanky opouštějící brilantní maskovací úkryty
Obrázek

V generálním štábu by při ohlašování těchto zpráv bylo slyšet spadnout špendlík na zem. Naše tváře zrcadlily údiv a překvapení nejvyššího stupně. Nikdo, ani ten největší optimista, by nikdy nedoufal v tak rychlé odražení útoku.

Stylizovaný obraz ustupujících Německých vojsk
Obrázek

Po poradě s generálním štábem a po zprávě, že Francouzská vojska překročila Rýn a vstoupila do Sárska, jsem vydal rozkaz pro ofenzivu v hlavních smněrech Budapešť-Pesc a Norimberk-Stuttgard a případném vedlejším směru Slezko-Berlín-Pomořany.
Směr Budapešť-Pesc měl za úkol odříznout od sebe Maďarské a Německé jednotky na jihu a směr Notimberk-Stuttgart měl cíl vytvoření mostu mezi Francií a Československem, posílení útoku na jih a případné odříznutí jižních vojsk od zásob. Vše bylo ale jinak. Nebo alespoň částečně.
Po překročení Maďarských hranic začala vojska Osy ustupovat na západní stranu Dunaje. Naše vojska se po dosažení Maďarsko-Jugoslávských hranic rozdělila na 2 větve – jedna pronásledovala většinu sil Osy na jihu kvapně ustupující do Rakouska a druhá pronásledovala zbytky Maďarské armády, která zbyla na Maďarském území až do Cluje, kde se zakopaly a vzdorovaly po několik týdnů.

Situace na bojišti (3.10.1946)
Obrázek

Také se podařilo vytvořit most mezi oběma státy a odříznout celé jižní síly od zbytku německa. Později, když jsme zničili Alpskou kapsu, nestačil jsem se divit – ukrývalo se v ní 25 Německých a 25 Maďarských divizí.

Odříznutí sil Osy v Rakousku (14.10.1946)
Obrázek

V Pruském Slezku to tak lehké nebylo – na hranici historické země Lužice jsme narazili na tuhý odpor – vnější obranu Berlína. Německé vojsko už se pomalu vzpamatovávalo z prvotního šoku. Velmi nám prospělo, že byla uzavřena Alpská kapsa, což uvolnilo jednotky na obchvat Berlína a postup na Halič. Tím začala druhá fáze války - tzv. „Přetlačovaná“. (Během tří týdnů jsme zmenšili rozlohu Osy asi na polovinu)

Uzavření Alpské kapsy, Pomalé obkličování Berlína (12.11.1946)
Obrázek

Postup se výrazně zpomalil a v listopadu „bouře na evropském rybníce“ přinesla své ovoce. SSSR vyhlásil válku Německu, což nenechalo chladné mnohé evrposké státy, které se přidaly na stanu Německa (například Frankovo Španělsko, Portugalsko, Bulharsko, Řecko), nebo jej jen podporovaly. V prosinci například byla i Jugoslávie připravena vstoupit na stranu Osy (Pozn. Autora: Jugoslávie mi vyhlásila válku v prosinci, ale v zápěti se zhroutila hra a po načtení autosave to Jugoslávie nakonec neudělala).

Boje na Francouzsko-Španělském pomezí (12.11.1946)
Obrázek

V tomto bodě bych si dovolil menší odbočku – v půli listopadu se začal projevovat rys, který byl směrodatný po zbytek války. Jak se zdálo, Němci měli problémy s bojem směrem na západ, ale směrem na východ se jim dařil velmi dobře (proto se také Francouzi dostali téměř až k Lipsku a SSSR pořádně ani nedokázal překročit Německé hranice).
Během vánoc 1946 nastala třetí část války (v tu dobu spojenecká vojska dokončila obchvat Berlína a na Druhý boží hod vánoční do něj vpochodovala) - „Konec“. Bylo jen otázkou času, za jak dlouho padne „Tisíciletá říše“(která v konečném důsledku trvala jen necelých 14 let). Německé pozemní jednotky byly vyčerpané neustávajícími boji a vyjma největších fanatiků se nám houfně vzdávaly.

Německo takřka na lopatkách (6.1.1947)
Obrázek

Loďstvo bylo jiného názoru (možná to bylo tím, že se válka odehrávala jen na zemi). Když bylo jasné, že Říše nevyhraje, tak vyplulo na moře, nějakou dobu vyčkávalo, a pak odplulo do nejbližšího spojeneckého přístavu (Říká se, že část flotily se po cestě oddělila a odplula do Antarktidy, kde prý měli Němci základnu, ale nejspíše to budou jen fámy.)
6.února 1947 byla obsazena Varšava – poslední centrum německého odporu, kde byla sepsána smlouva o rozdělení Německa mezi zůčastněné státy (Již během války se Spojenci a SSSR dohodli na tom, že Německá hrozba musí být jednou pro vždy zažehnána.). Ještě po týden probíhaly ve východním Prusku a jižní Litvě probíhaly bojůvky mezi fanatickými nacisty a, popravdě, kýmkoli jiným, ale toto nebezpečí bylo rychle zažehnáno.

Situace v Evropě krátce před ukončením bojů ve střední Evropě (6.2.1947)
Obrázek

8.února byla poražena Maďarská posádka města Cluj a Maďarsko bylo anektováno Československem (s tichým souhlasem ostarních mocností), čímž zkončila tato krvavá válka ( ale pouze ve střední Evropě – na Francouzsko-Španělském pomezí se bojovalo a u Skageratu stále operovala Německá, posléze Maďarská, nakonec Bulharská Kriegsmarine).

(Pokračování příště, jakmile hru zase o kousek pošoupnu :) V příštím díle se dozvíte, co se dělo v ve střední Evropě po válce, soud s Hitlerem a jeho pochopy, jak se pracuje s partizány atd...)

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 28 zář 2007, 15:05 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Čtvrté dějství – Po válce (1947):
Koncem války naše starosti jen tak nekončily. Německé provincie byly v rozvratu (hrozilo nebezpečí komunistické revoluce) a také se muselo zúčtovat s prominenty minulého režimu. V Mnichově (na počest „Mnichovské dohody“) proběhl soud s válečnými zločinci. Mnohým byl vyměřen trest nejvyšší; jelikož však Československo nemělo trest smrti, požádalo Spojené Království o vyhnanství dotyčných odsouzených na ostrov sv. Heleny.
I po odsouzení největších zločinců své doby se situace příliš neuklidnila. V některých provinciích byly vyhlášeny samostatné státy, což však bylo, hned po příjezdu Československých jednotek, označeno místními obyvateli za hloupý a nemístný žert.
Situace se uklidnila až v půli roku (aby už nemohlo nikdy dojít k národnostním tahanicím, byly některé národnostní enklávy přesunuty). V té chvíli bylo už samozřejmé, že současný systém vlády je nevhodný, proto RČS byla 1.července přeměněna na federaci.
O přejmenování republiky se nepřemýšlelo – „Československo“ byl zavedený název (byl to také název vítězné mocnosti), jen do oficiálního názvu přibylo slovo Federativní.
Stát byl rozdělen na federativní republiky a teritoria a dále dělen na historické země. Mezi republiky patřily: Česká (se zeměmi Čechy, Morava, Slezsko), Slovenská (Slovensko, Podkarpatská Rus) a Polská federativní republika (Halič, Malopolsko, Velkopolsko, Pomořany, Mazovsko), mezi teritoria Rakousko(Rakousy, Salzbursko,Tyrolsko, Štýrsko), Německo(Bavorsko, Sasko, Braniborsko, Pomořany, Brémy), Maďarsko(Západní a Východní Uhry, Sedmihradsko) a Prusko. Rozdíl mezi teritoriem a republikou byl takový, že občané náležící pod teritorium si nemohli volit poslance, jen místní samosprávu.

Nové rozdělení státu (modře zvýrazněny změny hranice vůči SSSR)
Obrázek

Při množství jazyků, kterými se nyní mluvilo v Československu, jsem se rozhodl, že zavedeme do škol povinnou výuku Esperanta. Esperanto nebylo národním jazykem, tudíž by se žádný národ necítil utlačován jiným a navíc mělo jen 15 mluvnických pravidel, takže by se dal lehce naučit. Po vzniku federace se v úředním styku použivalo hlavně Esperanto a pak také národní jazyky daných federativních států.
Tím, že Československo porazilo Osu ve střední Evropě, se v očích světa pasovalo na jakéhosi „Evropského četníka“, rozuměj – státy se na něj obracely jako na sprotředkovatele jednání, nebo na arbitra při sporech. Popřípadě jako řešitele konfliktů, jak se ukázalo ve válce Španělsko-Francouské a při válce Balkánské.

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 28 zář 2007, 15:09 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Páté dějství – Španělé táhnou na Paříž (1947):
Válka mezi Španělskem a Francií byla plodem války proti Německu. Francouzi se umě bránili, avšak když se v květnu Španělé probojovali až na dohled k Orleansu požádala Francouská vláda RČS o pomoc. Jelikož situace v německých provinciích byla krušná a naše jižní a východní hranice nebyla zcela zajištěna, nemohli jsme postrádat žádné jednotky, proto jsme „zapůjčili“ generální štáb. Po přeskupení vojsk se projevil tzv. Syndrom Johanky z Arku – Francouzi dokážou zvítězit jen, pokud jim nevelí Francouz. Abych to zkrátil : během dvou a půl týdne byla Francie osvobozena a boje se přenesly na Španělské území.

Postup Francousko-Britských jednotek
Obrázek

Tím, že se boje přenesly do Španělska, se do boje zapojila i Britská posádka v Gibraltaru, čímž byl výsledek války na Pyrenejském poloostrově zpečetěn. V červenci bylo po boji. Španělsko i Portugalsko bylo obsazeno spojenými Francousko-Britskými jednotkami (uvažovali jsme, že se ve Španělsku vylodíme také, ale nebyly prostředky, jak v tak krátké chvíli vyrobit tolik přepravích lodí pro připravovaný kontingent).

Rozdělení Španělska a Portugalska
Obrázek

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Naposledy upravil Cizinec dne 05 říj 2007, 19:51, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 28 zář 2007, 15:14 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Šesté dějství – Na Bělehrad! (1948):
Situace na kontinentě se uklidnila, sice jsme ještě pořád byli ve válečném stavu s Bulharskem a Řeckem, ale to zas nebyl takový problém, protože jsme neměli společnou hranici a vylodění jejich vojsk u nás bylo vzhledem k síle spojeneckého loďstva ve středozemním moři silně nereálné. Ale i přezto nechtěli uzavřít mír.
Federace za sebou měla zatěžkávací zkoušku a mohla se dále poklidně rozvíjet. S federací nesouhlasila asi jen 2-4 procenta obyvatelstva (a to jen v nově připojených provinciích), což nepředstavovalo nebezpečí pro celistvost státu. Nebezpečí však přišlo odjinud.
2. února se v Jugoslávii udál převrat. Vzbouřenci svrhli dosavadní vládu, nastolili fašistickou diktaturu a připojili se k Ose Sofia-Atény, a v noci na 3.února zaútočili na Československé pozice v jižním Maďarsku a Rakousku.
V ten den jsem byl na diplomatické návštěvě v Paříži. Tyto zprávy mě zastihly u večere s Francouským presidentem v Elyzejském paláci. Při četbě těchto zpráv jsem se asi netvářil moc hezky, protože se mě můj Francouský protějšek zeptal, zda to jsou nějaké špatné zprávy. Odpověděl jsem, že tuto večeři budeme muset přeložit na jindy, protože na nás zaútočili naši bývalí spojenci-Jugoslávci. Odešel jsem a cestou zalarmoval všechny naše spojence.
Jugoslávský útok byl bez větších problémů odražen, čímž jsme mimo jiné zatli tipec zlým jazykům, kteří tvrdili, že Československo se bez bunkrů nedokáže ubránit. 3. února ráno se ze všech vojenských letišť v Československu, Francii a Egyptě vznesly bombardovací perutě a začala za pochodu vymýšlená operace umrtvení Osy, později trefně nazvaná Krupobití.
Jugoslávské letectvo bylo smeteno z oblohy. Po dvou dnech težkého bombardování překročily jednotky Československa hranice Jugoslávie. Z Rakouska podél Jadranu vystartovalo několik rychlých divizí a zastavilo se až kousek od Dubrovníku, kde jsme chtěli vytvořit Bosenský kotel za pomoci jednotek, které obsadily Bělehrad a odříznout asi třetinu Osovských vojsk v Jugoslávii od zásobování. Tento plán byl zavržen, protože z důvodu masivního bombardování Jugoslávské jednotky neměly zásoby už nyní a houfně se vzdávaly.
Během tří týdnů jsme měli pod kontrolou celou Jugoslávii a připravovali jsme se na útok na Bulharsko a Řecko. Vojsko se přeskupilo, část zůstala v Prištině a Niši jako záloha, zbytek zaútočil na Sofii. V Sofii proběhla nejtvrdší a nejdelší bitva celé války – trvala 4 dny a zapojilo se do ní asi 20 divizí na obou stranách. Po vybojování této bitvy se voj rozdělil na 2 části – jedna vyrazila na Tessaloniku, aby zabránila přísunu zásob a vojáků do Bulharska a druhá vyrazila na Varnu, kam se přemístila Bulharská vláda.
V Plovdivu jsme se dozvěděli, že vláda byla svržena opozicí, která s námi chtěla jednat o míru. Toto rozhodutí jsme jen uvítali a vyjednavači přijeli do Varny hned za našimi tanky. Původní vláda však nesložila karty – přesvědčila Rumunsko, aby vstoupilo do války proti Československu a získalo zpět svá území. Toto gesto bylo považováno za velkou zradu (vzhledem k našim vcelku dobrým vztahům z před války), proto se rychlé divize ve Varně otočily a vyrazily směrem na Bukurešť a Ploešť.
Ve válce s Rumunskem jsme utrpěli jednu jedinou porážku během Balkánké kampaně a to v Cluji. Byla tam dislokována jen jediná divize, která se mohla jen stěží ubránit útoku 18 Rumunských divizí ze 3 světových stran. Dřív než ale tuto provincii Rumuni obsadili bylo Rumunsko anektováno.
Pozornost se nyní upnula na Řecko. Neměli jsme zájem na dlouhotrvající válce v Řeckých horách proto jsme zaslali Řecku nabídku míru a podpořili ji spanilou jízdou 5 rychlých divizí do Atén (někteří novináři tvrdili, že tyto tanky jen instalovaly novou vládu poslušnou Praze a zase odjely).

Postup Československých jednotek (růžově nerealizované obchvatné útoky)
Obrázek

Koncem června byl vyhlášen mír. Jugoslávie byla anektována, protože se v ní nenacházel jediný alespoň trochu rozumný politik ( aby jste si udělali obrázek, jaké poměry tam panovaly : před válkou s Československem vyhlásili ještě válku SSSR), Rumunsko bylo anektováno po dohodě se Spojenci (bylo by strategickou chybou nechat nestálé Rumunsko svobodné, narušilo by to také spojenecký plán Evropského valu, který se již začal stavět v Prusku a v Polsku) a Řecku a Bulharsku byla ponechána samostatnost a v rámci bezpečnosti na Balkáně, po té co jsme „projevili toto přání“ zvoleny prospojenecké a propražské vlády a oba státy se připojily ke Spojencům.

Poválečné uspořádání na Balkáně
Obrázek

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Naposledy upravil Cizinec dne 28 zář 2007, 15:28, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 28 zář 2007, 15:23 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Druhé Intermezzo – Západ říše Slunce (1947-1953)
Už od roku 1945 bylo jasné, kdo v Číně vyhraje, a Japonci jen oddalovali nevyhnutelné. V září roku 1949 byl poslední Japonský voják vytlačen z Asijské pevniny a válka se dostala do poslední fáze – vytlačit Japonce z Pacifiku a vylodit se na Japonských ostrovech.

Situace 1.5.1947
Obrázek

Vytlačování Japonců (1.2.1948)
Obrázek

Osvobozená Asie (28.8.1949)
Obrázek

Ač bylo Japonské císařské loďstvo notně oslabeno, pořád dokázalo vzdorovat Spojeneckým a Sovětským loďstvům. Na každém ostrově se drželi zuby, nehty.

Těžké boje v Pacifiku(5.1.1950)
Obrázek

Až v prosinci 1952 se Američanům podařilo vylodit se na Japonských ostrovech a do měsíce je dobýt.

Konec Japonska (29.1.1953)
Obrázek

Poslední bašta Japonska – Truk padl po těžkých bojích 10.března 1953, čímž se udělala tečka za téměř 12 let trvající válkou.

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Naposledy upravil Cizinec dne 28 zář 2007, 15:27, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 28 zář 2007, 15:26 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Sedmé dějství – Zlatá léta (1948 – 1953)
Po válce nastaly v pravdě zlaté časy. Spojením střední a jižní Evropy vznikl největší trh v Evropě. Klesly ceny a ruku v ruce s tím pokročil výzkum. Koncem roku 1950 jsme dohnali ve všech odvětvích výzkumu kromě námořnictva Francii, v 1951 Spojené Království a v roce 1952 jsme se mohli směle měřit se Spojenými Státy.
Mimo průmyslových a konvenčních vojenských technologií jsme se začali zabývat i tzv. Tajnými zbraněmi, nejvíce však o jaderné a raketové technologie. První jaderný reaktor jsme postavili u Jaslovských Bohunic( Naučili jsme se dělat jaderné reaktory od USA, ještě je vylepšili a některé jejich plány poslali zpět jako projev díků ).
Raketovou technologií jsme se zabývali už od války s Německem, kdy se nám do rukou dostal výzkum Dr. von Brauna, který bohužel zemřel ke konci války při bombardování Xeenemünde.
Oba tyto výzkumy vedly k tomu, že v půlce roku 1952 jsme měli k dispozici první balistickou střelu V2-M3 (raketa V2 – modifikace 3, dolet 8000km), kterou jsme vyzkoušeli na jednom japonském ostrově se silnou posádkou a průmyslovou základnou (účinky nesplnily očekávání generálního štábu – škody byly do 6 týdnů opraveny), a koncem roku první jadernou hlavici, kterou jsme vyzkoušeli na tom samém ostrově (generální štáb byl s účinky této rakety spokojen, ba až lehce zděšen).
Vedlejším produktem raketového výzkumu byl vstup do kosmického věku lidstva (První umělá družice planety Země vypuštěna 1.ledna 1953 se zovala "Souputník 1", známý také jako "Kunulo 1" (esperanto) ).
Říká se, že vše zlé je k něčemu dobré. Podle mého názoru byly dvě války dobré k tomu, že se Československo zařadilo mezi světové velmoce a že mělo takovou armádu a výzbroj (ať už konvenční či raketovou) s jakou by mohlo účinně zadržovat nepřátelský útok mnoho měsíců (Raketový arsenál Federace v prvním kvartálu 1953 čítal kolem 100 perutí V1 a 10 perutí V2-M3, z toho 3 V2 s jadernými hlavicemi). Člověk by si řekl, že jsem stát zabezpečil a až do důchodu se budu muset zabývat jen malichernými politickými hádkami a výší HDP. Bohužel jsem se mýlil.

(Pokračování příště, teď nemám čas, jdu na oslavu :) - válka se SSSR a Itálií.)

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 25 dub 2008, 09:15 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
(Válka s Itálií se nekonala, protože jsem omylem načetl starší save a pak osvobodil NDR, čímž jsem možná zastrašil Musoliniho.)

Osmé dějství – Rudá zima (1953 - 1954)
Bylo prvního prosince, venku padal sníh, mrzlo, až praštělo a já ve své kanceláři balil vánoční dárky pro své blízké a přemýšlel nad Mikulášskou nadílkou pro svá vnoučata. Dokončoval jsem poslední balíček, když tu vstoupil můj tajemník, bledý jako stěna.
„Co se stalo, Jene?“, zeptal jsem se.
„Pane presidente, vojska Sovětského svazu překročila naši východní hranici.“
„Vyhlaste plnou pohotovost a zavolejte Kreml.“

Obrázek
Situace na počátku války

Rozhovor s Kremlem k ničemu nevedl. Sovětskému svazu jsme byli trnem v oku už od porážky Německa a naše vztahy se nezlepšily ani po smrti J. Stalina (Dostal infarkt po návratu z banketu, který jsme pořádali na Pražském hradě při příležitosti ukončení Japonské války; pohádal se s K. Gottwaldem), kterou SSSR použil ke štvavé propagandě vůči Federaci. Ukázalo se chybné tuto propagandu podceňovat.
Na místo J. Stalina nastoupila jeho pravá ruka, Berija. Rozhovor s ním nikam nevedl – nereagoval ani na diplomacii ani na hrozbu použití federálního jaderného arsenálu. Neviděl jsem tudíž jinou možnost a po poradě s generálním štábem a vládou jsem se rozhodl vystřelit první salvu V1 na příhraniční oblasti a V2 na 4 největší průmyslová centra a Moskvu.
Po odražení prvního sovětského útoku byl vydán rozkaz pěchotě zůstat v opevněních (stále jsem doufal v diplomatické ukončení, navíc při mrazech, které panovaly, by protiútok byl sebevraždou). Letectvu bylo přikázáno bombardovat pozice vojska za hranicemi, čímž by byly narušeny pokusy o nový útok.
Do půlnoci 2. prosince vyhlásily všechny spojenecké státy válku Sovětskému svazu. Po dohodě se spojenci byly pozemní útoky odloženy do konce zimy a v Rumunské republice se začaly shromažďovat jednotky Bulharska a Řecka; na Slovensku a v jižním Polsku se shromáždily Britské expediční jednotky, v Prusku se řadily jednotky Demokratischwehru (které podle předválečných plánů měly sloužit v opevněních Evropského valu) a Francie soustředila veškeré své síly na obranu Indočíny.
Po zbytek zimy (trvala zhruba do konce března), byl na frontě relativní klid, jen v Prusku a severním Polsku se sovětský svaz snažil neustále prorazit. Po vyjednávání se zástupci Ukrajinského exilu bylo rozhodnuto o synchronizaci úderu na Ukrajinu spolu s povstáním připravovaným na 1. dubna.

Obrázek
Jaro 1954

V noci z 31. března na 1. dubna začala na Rumunském frontu masivní dělostřelecká příprava a za svítání vyrazily armády vpřed. Sovětská obrana, ukolébaná neaktivitou z naší strany, byla tímto úderem zaskočena a zatlačena za hranice Besarábie během několika málo dnů, než byla sto zorganizovat odpor, který byl ztěžován povstáním v západní Ukrajině (centra povstání byla povětšinou zničena dříve, než se k němu spojenecké jednotky stačily dostat, ale i tak nám to ulehčilo práci).
Díky těmto okolnostem a tomu, že sovětská armáda v Ukrajině byla rozdělena do tří enkláv, které spolu takřka neměly spojení, se nám podařilo třemi obklíčeními (v Oděse, Kyjevě a mezi Lvovem a Brestem) zničit nebo zajmout přes 60 divizí, což byla téměř veškerá branná moc na Ukrajině až ku Stalingradu.

Obrázek
Obchvat Kyjeva

Poté se Rumunský front rozdělil na 2 části – jedna pokračovala v postupu na východ a druhá v součinnosti s Polským frontem pomohla narychlo vytvořenému Běloruskému povstání. Pruský front byl neustále blokován sovětskými jednotkami v Baltském prostoru. Po obsazení Minsku (které bylo částečně zásluhou německých expertů, kteří byli povoláni jako poradci ke spojeneckému štábu (pánové Guderian, von Manstein, von Klüge a další; jako přední generálové nacistického Německa měli zakázáno sloužit v armádě, ale vzhledem k jejich vlažnému vztahu k nacismu a zjevné vojenské genialitě, byla temná místa jejich minulosti přehlédnuta)) byl uvolněn i Pruský front, který se ihned zapojil do akcí.
V červenci bylo dosaženo Pruským a Polským frontem linie Dněpr-Dvina a Rumunským Gomel-Orel-Don-Novorosijsk (Postup byl zastaven pro velké rozestupy mezi jednotkami). V srpnu byly osvobozeny všechny baltské státy a začalo se s postupným obkličováním Leningradu. V září vstoupily spojenecká vojska do zbytků Moskvy, do Stalingradu a postupovala na Kavkaz. Boje se omezily jen na lokální potyčky mezi rychle postupujícími spojenci a pomalu prchajícími sověty (od prosincového raketového úderu spadla PK z 500 na cca 150, tudíž nebyla kapacita na výrobu zásob). Plán na rok 1954 počítal s dosažením Volhy, na jejímž západním břehu vojska přezimují (Plán byl splněn začátkem listopadu).
V zázemí se tou dobou vedla jednání o samostatnosti či připojení postsovětských zemí k Federaci. Po mé intervenci („Ať si vyzkouší vládnout si sami alespoň rok nebo dva, a pak se mohou připojit k Federaci, zda budou chtít.“) vyhlásilo Bělorusko, Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Gruzie, Arménie, Azerbajdžán a na poslední chvíli i Rusko 1. 1. 1955 v 0.00 nezávislost.

Obrázek
1.1.1955 (Hranice s Ukrajinou zvýrazněna.)

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 25 dub 2008, 09:22 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Třetí Intermezzo – Rudá Čína (1953-1955)

Průběh války se Sovětským svazem v Číně byl v mnohém podobný válce s Japonskem. SSSR rychle obsadil většinu britských a francouzských provincií v Číně a fronta uvízla na mrtvém bodě. Síly byly vyrovnané.

Obrázek
Sovětský postup v Číně.

K rozpohybování došlo až na podzim 1954, kdy se Spojené státy vylodily v okolí Vladivostoku a započaly s osvobozováním Primorsku, Mandžuska a Koreje.

Obrázek
Američané v Primorsku.

Z tohoto důvodu musel Sovětský svaz odvolat jednoty z Evropy a Jižní Číny, což mělo za následek menší postup v Jižní Číně a takřka bezproblémový postup v Evropě až k Uralu. Ke konci roku 1955 byl téměř celý ruský dálný východ v amerických rukách, stejně tak i Mandžusko a Korea.

Obrázek
Americký postup

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 25 dub 2008, 09:30 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Deváté dějství – Konečně konec (1954-1956)

Od začátku roku 1954 již bylo oběma stranám jisté, že je jen otázkou času, kdy Sovětský svaz padne, ale Rudá armáda (i přes problémy se zásobováním) nedávala svou kůži lacino. Otevření Primorské fronty, nedostatek zásob a vznik armád postsovětských států způsobilo neexistenci odporu před Uralem a minimální odpor za ním. Větším problémem, než byly sovětské divize bojující už jen na „dobré slovo“, byla vzdálenost zásobovacích center, čehož však nepřítel neměl jak využít.

Obrázek
"Celá Evropa je osvobozena. Celá? Celá!"

Osvobozování pokračovalo dál a vzhledem k na zdejší poměry mírným zimám jsme s ním mohli pokračovat kontinuálně. Postupem Sibiří jsme nacházeli Gulagy – pracovní tábory pro odpůrce režimu a válečné zajatce (ať už z této války nebo z války s Německem), kde pracovali v otřesných podmínkách jako otroci.
V lednu 1956 vstoupili první federální vojáci do Číny, čímž začal konec této války. Sovětští vojáci byli hladoví, otrhaní, demoralizovaní, avšak stále bojovali. Nebylo jim to nic platné, samotná vůle nestačí. Poté co v únoru jedna Gruzínská divize rozprášila 22 sovětských, už nebyla ani vůle.

Obrázek
Únor 1956

Postup do srdce Číny pokračoval, vojska překonávala hory, až do 25. května 1956, kdy se setkaly Federální, Americké a Britské jednotky ve střední Číně a rozdrtili poslední sovětskou baštu.

Obrázek
Krátce před ukončením bojů

Se Sovětským svazem byl uzavřen mír, 26. Května vyhlásily nezávislost státy střední Asie a chvíli po nich státy Číny, čímž byl rozpuštěn SSSR. Válka konečně skončila.

Obrázek
Poválečné rozdělení SSSR. (Hranice Mongolska zvýrazněna)

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 25 dub 2008, 09:34 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4468
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
Epilog

Během posledních měsíců jsem velmi přemýšlel. Už jsem nebyl tak mlád, jako v době nástupu do funkce a tři volební období si na mě vybrala svou daň.
Po sepsání mírové smlouvy se Sovětským svazem a spojeneckých smlouvách s nově vzniklými státy jsem na společné schůzi obou komor Parlamentu přednesl svou rezignaci a svou politickou závěť.
V závěti jsem varoval své nástupce před nebezpečenstvími, hrozícími naší demokracii ve federaci: kolonialismus (naše vojska byla rozprostřena po velké části starého kontinentu a mnoho států na nás bylo politicky i hospodářsky závislé), totalitarismus (federální armáda se mohla stát stejně tak stát nástrojem svobody jako útlaku), fašismus (Itálie vynakládala na svůj armádní program stále větší a větší částky) a USA (u moci byla podivná garnitura, u které by se dala očekávat snaha o rozšíření oblasti vlivu – což se ukázalo podržením si Primorsku, Mandžuska a Koreje).
Po mé řeči zavládlo hrobové ticho, poté se přítomní postavili a 15 minut mi bez přestání tleskali a poté mě z úřadu vyprovodili zpěvem státní hymny. U mnohých ač mužů či žen, ač politiků či vojáků jsem v tvářích viděl slzy. Nezapomenutelné.
Své dny dožívám na chalupě v lůně přírody, daleko od vší politiky a válek. Občas mě přicházejí navštívit staří přátelé, na které si udělám čas, ať už dělám cokoliv, nebo novináři, které odhání můj pes. Nechci se s novináři věnovat politickým problémům; jediný problém, kterému se chci věnovat, je, zda mi rozkvetou či nerozkvetou sasanky.

Konec

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 15 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron

Webhosting Český hosting

Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group Color scheme by ColorizeIt!
Český překlad – phpBB.cz