Červen 1309
Zrada! Zrada! Opět se toto ohavné volání ozývá českou zemí. V závěsu za královskými posly a obchodníky roznášejícími tuto novinu se nesou i poslové z dalekého Rožmberka, ano mocný jihočeský kníže opět změnil kabáty a prohlašuje Leopolda za zemského škůdce. Přesto jsou jeho poslům málokde otevřeny dveře a lid za nimi jen vztekle odplivuje. Nepomáhá bratříčkování v plzeňských hospodách ani v Žebráku, královští odmítají zradit a tak přicházejí na řadu nože v knajpách, ale i frontální útoky na hradby. Však královští v Plzni se brání srdnatě a první šturm odráží. Nic nepomáhá zjev zrádného Rožmberka na svém koni popohánějícím své vojáky do pokračování útoku. Až příjezd jízdy od Švihova zvrací poměr sil a podaří se vyvrátit bránu. Pak už je takřka vymalováno, posádka už nevidí důvod pokračovat v boji a skládá zbraně vstříc přesile nepřátel v modrém…
To samé zkoušejí rožmberští i na hradě Žebráku, však tentokrát narážejí na proslaveného Jana z Jenštejna, hradního purkrabího, který ještě v podvlékačkách vede útok na zrádce uvnitř hradu a osvobodí obránce brány, která tak zůstává zavřená posilám zvenčí. Nedá se nic dělat, Rožmberští za hradbami vytahují ukryté žebříky a jako fretky šplhají nahoru a zároveň se pokoušejí podpálit bránu, ale marně. Vědra vody ohně hasí a obrana hradeb je pevná. Rožmberští zkoušejí ještě jeden útok, ale marně… situaci zvrátí až halasnými fanfárami ohlášený příchod císaře s armádou Sasů, Braniborů a papežským legátem za zády. To už je přesila příliš veliká a Ján z Jenštejna hrad vydává za volný odchod posádky. Císař zde nechává skromnou posádku a překračuje Vltavu na druhý břeh, zatímco menší kontingent obrací a začíná obléhat Křivoklát. Bravurně organizačně zvládnutý přechod řeky byl navíc tak rychlý, že na něj nedokázali včas zareagovat ani Vartemberští, ke kterým než dorazil posel, tak byla již většina císařských na druhé straně a útok proti takové přesile musel být odložen.
Taktéž Poláci pokoušejí štěstí na hradbách Krnova, avšak děsivě pohoří.. doslova. Připravené hořlavé pasti se staly polem smrti pro čelní polské jednotky a útok zcela ztroskotal, jak se zbytek vojska obrátil na útěk. Druhý útok dopadl podobně, zkušení jihomoravští lučištníci připravili nepřátelům krvavou lázeň a dobře zásobená a početná posádka na hradbách odrazila útočící Poláky. I třetí šturm ztroskotal na bravurně vedené a odhodlané obraně a hradby vydržely, zatímco Poláci se vracejí do svého tábora unavení a demoralizovaní…
Pánovi ze Šternberka se po zběsilém útěku od Krnova zanítila rána na ruce a proto toto kolo nemohl vydat rozkazy (Thornwald je na dovolené…)
Na jihu spustila Bavorská armáda další šturm Lince, který neuspěl. Nicméně hrad byl velmi poničen katapulty a praky a druhý útok proti pobořeným hradbám byl již neodrazitelný… Bavorská armáda poté zamířila podél Dunaje, kde narazila na Rakouské posily, které však bitvu zahájit odmítly a čekají raději na posily, které by zvrátily poměr sil.
Král Leopold vyhlásil povolání celé země a nařídil utratit všechno stříbro za posílení posádek a verb žoldnéřů. Říká se, že pět set kop kutnohorského stříbra zamířilo do Uher výměnou za početný sbor Uhrů a Kumánů…
