Listopad 1307

Král Václav III. je mrtev... jakým směrem se bude země dále ubírat je pouze na vás.

Moderátoři: Dekl, Atlantis, Vals

Odpovědět
Uživatelský avatar
Vals
23. Armádní Generál
23. Armádní Generál
Příspěvky: 8924
Registrován: 21 led 2006, 21:42
Bydliště: Nixon's back!

Listopad 1307

Příspěvek od Vals » 06 bře 2008, 16:36

Tak tedy Deadline jest zítra (pátek) 19:00

Uživatelský avatar
Vals
23. Armádní Generál
23. Armádní Generál
Příspěvky: 8924
Registrován: 21 led 2006, 21:42
Bydliště: Nixon's back!

Příspěvek od Vals » 07 bře 2008, 20:54

Listopad 1307

Události z Říše: Tlak světských volitelů na Albrechta Habsburského dosáhl vrcholu, volitelé využili oslabení Císařových příbuzných vpádem Tatarů a díky absenci českého volitele konečně dosáhla strana opozice převahy. 14. září byl zvolen Protikrál Ludvík Bavor (vévoda Bavorský a volitel Falcký) jako protiváha Albrechtovi. Ten stále má podporu Papeže a uprchl z Norimberku do Tyrolska, kde shání podporu.

Papež uvažuje o exkomunikaci Ludvíka Bavora, avšak požaduje tvrdé stíhání Templářů v Říši – Regent Leopold na nátlak svého otce přijímá a vydává zemský dekret v němž požaduje vydání každého odhaleného Templáře církevnímu soudu.

Oddíly Ludvíka Bavora překročily hranice Habsburských alpských zemí a útočí na Tyrolsko. Na Českých hranicích je prozatím klid.

Tataři přestali s obléháním Opavy a vydali se vstříc shromažďující se armádě Čechů u Olomouce. K rozhodující srážce došlo u Přerova… Síly byly víceméně vyrovnané – sedm a půl tisíc jezdů na straně Čechů a více jak deset tisíc jezdců na straně Tatarů. Je však třeba připočíst i čtyři a půl tisíce pěších Čechů, kteří tak zvrátili početní převahu na stranu křesťanů. Nicméně mnohé oddíly byly po dlouhém pochodu či dorážely postupně a síly Čechů rozměnilo i nejasné vedení, kdy část šlechticů uznala Pána ze Šternberka zatímco Rožmberkové se řídili rozkazy pána z Pernštejna.

Bitva u Přerova.
Bitvu zahájil prudký nájezd Mongolů spojený se salvami šípů jimž opláceli četní kušičníci . Ty si nalezly své cíle, avšak účinek rozhodně nebyl tak veliký jak by se na první pohled zdálo – kvalitní veliké české štíty dávaly dostatečnou ochranu. Palba nicméně znervóznila většinu z Čechů až nakonec zahájili Pernštejnové následovaní Rožmberky protiútok. Bohužel zcela neokoordinovaný s druhou částí českého vojska, která zůstala zmateně stát a trvalo hodnou chvíli než se k útoku připojila. Nájezd těžké české jízdy byl drtivý – Tataři se pokusili vzdorovat, avšak celý první odřad byl vbrzku zmasakrován a až přísun posil zastavil český klín. Čeští pánové se poté na radu četných templářů ve svých řadách skryli za oštítovanou pěchotu a vyráželi pouze na protiútoky. V tu dobu se k nim začali probíjet i oddíly pod velením pána ze Šternberka. Pak však přišla katastrofa – na nerovném povrchu se formace postupujících Čechů roztrhala a po několika salvách šípů do náhle odhalených boků a zad ji zcela rozbila. Následný úder Mongolů se změnil v naprostý masakr – pyšní páni rytíři ze Štýrska a Čech padali po desítkách a mnohý raději v hrůze zastavil, aby se v duchu rytířských tradic vydal v zajetí nepříteli. Mongolové však zajatce na místě pobili. Pět tisíc mužů Rožmberků a Pernštejnů se náhle ocitlo v obklíčení a v nezávidění hodné situaci. Tisíce šípů dopadaly na jejich hlavy a Tataři začali na kruhovou obranu podnikat prudké nájezdy. Když bylo jasné, že druhá část sil je zcela rozprášena a pomoc nepřijde, vydal Pán z Pernštejna rozkaz se probít směrem ku jihu, kde byl kruh nepřátel nejslabší. Kruhová obrana byla tedy zrušena a těžká i lehká jízda udeřila na Tatary zprudka a jejich obranu rozbila… nicméně za jízdou se kruh nepřátel opět uzavřel a pěchota zůstala z větší části obklíčena. Tehdy nastala chvíle těžkého rozhodování, nakonec se Pernštejn rozhodl pěchotě přijít opět na pomoc a ještě jednou vyslal rytířstvo do útoku. Za těžkých ztrát a pod tlakem přesily se nakonec jízda k pěchotě probila a mnoho pěšáků uniklo, avšak rytíři brzy uvážili, že jejich životy za kmány nestojí a raději prchli z bojiště… pro dobré tři tisícovky pěších to znamenalo smrt…

Resumé: Drtivý masakr českých vojsk Mongolové zaplatili více než tvrdě, jejich ztráty dosahují taktéž vysokých čísel, avšak ztráta elity českého rytířstva je daleko horší ranou. Bitvu jistě ovlivnila nepřítomnost vojska Vartenberků… pěchota by sice stejně nedorazila, avšak jízda mohla po usilovném pochodu do závěrečných fází boje zasáhnout. Nicméně hrabě i nadále zimuje u Hradce Králové…

Další tahy Tatarů – v celkovém zmatku se podařilo Mongolům vpadnout do Olomouce a marný boj posádky nic nezmohl, Olomouc padl a byl do základů vypálen a vyvražděn. Z celého města zbyly doutnající trosky… Tataři se zatím opět rozjeli po krajině a plení a pálí…


Obrázek

Odpovědět

Zpět na „Čechy 1306“