Prosinec 1306

Příspěvek od **Vals** » 19 pro 2007, 21:45

Tak Vojsko Habsburků obléhá Kutnou Horu, Korutanská strana utrpěla několik těžkých porážek, ale naproti tomu dobyla i několik významných vítězství. Těžko říci na čí stranu se misky vah převrátí... jisté je jen jedno - Padá ta bílá kejda

Příspěvek od **Vals** » 19 pro 2007, 22:07

Jinak všichnii zadluženci z minulého kola budou mít datum splatnosti konec ledna 1307 - 80 kop celkem i s úroky

Příspěvek od **stepan-hawk** » 20 pro 2007, 17:09

Vals píše:Jinak všichnii zadluženci z minulého kola budou mít datum splatnosti konec ledna 1307 - 80 kop celkem i s úroky

Ha už se půjčuje.

tak to chlapce zadlužené čekají napínavé zážitky.

Navrhuju, aby deadline pro další tah proběhl až tak 25. nebo 26. 12. Jedu pryč a počítám, že ostatní taky nebudou mít kvůli svátkům času nazbyt. Souhlas?

Příspěvek od **Vals** » 20 pro 2007, 21:40

25.12. mám bowling, tak tedy 26.12.

Příspěvek od **Atlantis** » 26 pro 2007, 17:05

Bude dneska TOT? Popř. v kolik?

Holy zombie! Úplně jsem na to zapomněl ... nepřesunem to na zítra?

Příspěvek od **Vals** » 26 pro 2007, 19:03

Vy jste kůže líný. Mám zatím jen dva rozkazy. Zítřek 19:00 a kdo nedodá má smůlu tentokrát už bez milosti.

Vals píše:Jinak všichnii zadluženci z minulého kola budou mít datum splatnosti konec ledna 1307 - 80 kop celkem i s úroky

Doba splatnosti jsou ale 4 měsíce, tzn. ti, co si půjčili v listopadu, by měli splácet v únoru, resp. v březnu, pokud budeme počítat i listopad (což bychom imho neměli).

Příspěvek od **Vals** » 27 pro 2007, 18:49

Princ Evžen Savojský píše:Doba splatnosti jsou ale 4 měsíce, tzn. ti, co si půjčili v listopadu, by měli splácet v únoru, resp. v březnu, pokud budeme počítat i listopad (což bychom imho neměli).

Máš recht, tak tedy únor...

T-13 kdo nedodá má smůlu.

Příspěvek od **Vals** » 27 pro 2007, 19:13

Takže ten kdo bude dodávat milné rozkazy a myslet si, že si nevšimnu, že táhne pěchotou přes dva lesy deset hexů daleko asi dostane armádu zbojníků do cesty

Příspěvek od **Vals** » 27 pro 2007, 19:24

Pozn.2: SMS rozkazy navíc bez čárek a interpunkce neuznávám

Příspěvek od **Vals** » 27 pro 2007, 19:54

Podotýkám, že kdo mi bude dělat naschvály a bude rozdělovat vojska po jednom oddílu, tak jim po nich pošlu lykantropa, kterej jim postupně jednoho po druhém ty oddíly oddělá. Kdo má furt pracně kopírovat nové žetony

Neboj ,nerobím to schválne

,je to (aspoň teraz) strategická nevyhnutnosť..

Příspěvek od **Atlantis** » 27 pro 2007, 20:35

Byl jsem vyhnán od počítače...kdybys zvedl telefon, nadiktoval bych Ti je klidně ústně...a jináč bych se zbláznil, psát to ještě s mezerama.

Příspěvek od **Vals** » 27 pro 2007, 20:38

Prosinec Léta Páně 1306

Nečekané události na severu Čech! Hazmburští vojáci přestali bojovat s vojsky Vartenbergů a vytáhli na jih. Král Rudolf označuje Pána z Hazmburka za zrádce a vyhrožuje mu šibenicí. Poslední zásilka císařského zlata však byla Hazmburky ještě zabavena a využita.

Král Rudolf obratem odvolává Pánu z Hazmburka všechny tituly, glejtem mu zabavuje veškeré statky a zbavuje ho šlechtického stavu. Královským místodržícím na Západě Čech jest jmenován Pán ze Švihova se všemi právy i povinnostmi k tomu titulu náležejícími.

Míšeňská armáda překročila Labe a rychlým pochodem směřuje ke Zhořelci. Královi poslové oznamují Zhořelecké městské radě, že již nejsou pod ochranou českého panovníka. Zhořelec vysílá posly k Wetinským vévodům Saským a k Císaři. Ten vyhlašuje nad Zhořelcem Císařskou ochranu. Zhořelec najímá Slezské žoldnéře – do města přijíždí i nejmladší syn slezského šlechtice Pána z Minstrberga, přítele Císaře Albrechta, aby pomohl město bránit.

Pán z Vartenberga přijíždí ku Hradci Králové a jeho vojsku jsou otevřeny brány. Každý žena od žebračky po dvorní dámy si šušká o poměru mezi dědičkou Polského trůnu a tímto významným pohledným šlechticem. Druhá verze šuškandy jest ta, že Pán z Vartenberga je agent vyslaný aby vdovu nakazil syfilisem a tím zbavil Jindřicha Korutanského nepříliš přátelsky naladěné „královny“.

Mnoho mrtvých pohnojilo zasněžená pole v okolí Křivoklátu. Toto obléhání obléhatelů mělo v historií obdoby snad pouze ve slavné Alésií, avšak zde je průběh poněkud odlišný. Průvodní šarvátky Švihovské jízdy s jednotkami Zemské hotovosti Šternberští odráželi bez větších problémů, avšak poté udeřilo několik oddílů železných pánů ve směru od Plzně a prolomilo Šternberskou obranu z západní brány. Tou se následně vyvalily oddíly obránců hradu a společně udeřily na oslabené Šterberky. Bitva se začala rychle otáčet v neprospěch loajalistů. Ještě vpád rychlých oddílů Vartenberků, které prudkým pochodem od Střekova přišly posílit obránce, krizi zvrátil. Avšak úder unavených mužů neměl dostatečnou razanci, aby linií prolomil. Když toho loajalističtí vojáci viděli, tak se pokusili prorazit a velké části z nich se to podařilo, avšak nepočítaně jich zůstalo ležet na mezích s šípem v zádech či rozsekáno pronásledující Švihovskou jízdou…

Taktéž Žebrák se stal svědkem těžkých chvil mnoha mužů. V ten smutný den přibylo mnoho vdov a sirotků prolévajících slzy. Obléhatelé byli vzati do kleští a celý jeden oddíl byl zcela zničen úderem těžké jízdy s erby Pána ze Švihova. Zbytek však neztratil duchapřítomnost a stáhl se za zakopané kůly a do těžkého terénu, těžcí jezdci však léčku odhalili a do jistého masakr nevlezli. Poté se Královští vojáci tváří v tvář takové přesile raději přes lesy stáhli. Po cestě však narazili na připravený oddíl záškodníků, kteří jim postavili důmyslnou léčku a pastmi a šípy mnoho mužů pobili…. Zbídačelé zbytky královského vojska se poté stáhla ku Praze ke zbytkům vojsk s královským erbem…

Obléhatelé Rožmberka uskutečnili razií na otravující jízdu, která přepadala jejich týl. Po jezdcích však jako by se zem slehla. Pozornost obléhatelů upoutalo několik pokusů o výpad z hradu, avšak žádný z nich neměl výraznější účinek než pár padlých na obou stranách… jedinou další zajímavou událostí bylo množství čmoudu vypouštěného z hradu – zřejmě pokus o otrávení obléhatelů, avšak zřejmě tento čmoud musel více vadit obráncům… Rožmberská jízda po třech dnech a třech nocích jízdy od Jihlavy a Jindřichova Hradce po vyhnutí obléhatelům Budějovi, kteří byli posíleni, udeřila jako orkán na Šternberské obléhatele hradu… a dopadla katastrofálně. Úder jízdy zastavil pouhý jeden oddíl pikanýrů, který duchapřítomně vedený nezpanikařil při pohledu na řinčící masu a pevně své píky držel a úderu odolal. Vzduch se naplnil ržaním trpějících koní a řevem umírajících mužů. Útok se zastavil a následoval masakr ne nepodobný katastrově u Courtrai, kterou utrpěla feudální jízda Filipa Sličného z rukou Ghentských vzbouřenců o čtyři léta dříve. Jízda náhle zbavená hybnosti v těžkém terénu se stala snadnou kořistí čekající lůzy. Pyšní rytíři jeden po druhé umírali pod ranami palic či kladiv. Nejmladšího syna zemana z Hluboké prý dle očitých svědků kdosi umlátil nedopečenou koňskou nohou. Jen nemálo šlechticů uprchlo se staženými kalhotami z tohoto pekla, ani příliš pozdní výpad obránců již chloubě rytířstva nepomohl…

I Budějovice se oděly do rudého šarlatového hávu krve. Jedné tmavé noci přelezl hradby špeh, avšak měl děsivou smůlu, že ho chytila zrovna ta jedna z mála hlídek, které si slabě bráněné město mohlo dovolit. Špeh rychle přiznal, že měl otevřít brány a důmyslný obránce města vymyslel vpravdě výtečný plán. Přesně jak obléhatelé plánovali, tak se brána otevřela a z hradeb bylo dáno znamení dle plánu. Jakmile však za hradby vjelo několik čelních oddílů Šterberků brána se prudce zavřela a z úkrytů vyskákali obránci a překvapené Šternberky doslova rozsápali na kusy. Přesto to bylo zoufalé gesto obránců. Hlad a nemoci dělají své… situace se zhoršuje každým dnem a pouze toto veliké vítězství vzpružilo obránce natolik, že ještě město nevydali…

Pernštejnské pěší oddíly se opět vydaly směrem ku Jihlavě. Hlídky Rožmberků je však spatřily a město bylo připraveno na případný úder. Ten však oddálil vévoda Friedrich, který s vojskem posíleným o štýrskou těžkou jízdu vytáhl na sever a utkal se s Pernštejnskými vojsky. Kvantita i kvalita byla jednoznačně na straně Habsburků a Pernštejnští kmáni opět prchli houfně zpět. Friedrich, ačkoliv měl výtečnou možnost oblehnout a možná i dobýt Pernštejnské hrady, nejvyšším spěchem na příkaz svého bratra vytáhl směrem ke Kutné Hoře…

U Kutné Hory nadále pokračuje bída Habsburského vojska. Hlad, nemoci a zima si vybírají těžkou daň a stálé nájezdy lehké i těžké jízdy znemožňují získat zásoby či klid. Zoufalost obléhatelů došla tak daleko, že podnikli předem ztracený pokus o útok na město, které sice zaspalo a začalo se připravovat pozdě, avšak i tak se podařilo úder odrazit (ačkoliv nebýt útoku Pernštejnské jízdy do zad na samotné ležení Rudolfa, tak by možná útok uspěl…)

Kutná Hora však též trpí obléháním a obránci slábnou. Ve městě vypukla epidemie tyfu…

Hrome! Říkám jediné - Hrome!