Starobabylónština

[Ileanos]

Starobabylónský jazyk
Úvod
Tento článek píši sem na fórum a fóru jej i věnuji. Jde spíše o populárnější vhled do starobabylónského jazyka. Možná se u článku alespoň trochu pobavíte. Jiné ambice si nekladu. Uvádím bibliografii, ale samozřejmě naleznete i mnohé jiné knihy. Sám si na některé vzpomínám ale nemám je po ruce abych je sem uvedl.

Trocha historie
Základem semitských jazyků v Mezopotámii byl jazyk Akkadský, jazyk, který se užíval v dobách Akkadské říše. Akkadové byli semitské etnikum sídlící v dnešním středním Iráku. Nejvýznamnějším centrem jejich etnika bylo (jak název napovídá) město Akkad. Akkadská říše vznikla v 24. století před Kristem a vydržela až do 22. století před Kristem. Akkadskou říši založil pověstmi opředený vladař Sargon Akkadský (též Sargon veliký). Sargon se dle pověstí stal vladařem díky svým schopnostem, neboť nepocházel z královského rodu. Moci uchvátil tím, že porazil starého krále Akkadu Ur-Zababu. Po něm následovala řada vladařů, z nichž lze zmínit schopného Narám-Sína. Akkadové postupně opanovali území od Asýrie po Sumer. Akkadská říše skončila hlavně kvůli neschopnosti centrální moci udržet pořádek a též kvůli vnitřním rozporům, jež byly od jisté doby nepřekonatelné.
Spolu s Akkadskou říší se silně rozšířil a kodifikoval i jazyk Akkadů. Dá se říci, že během dvou století trvání této říše se jazyk rozšířil na území téměř celé Mezopotámie a částečně vytlačil i starší sumerštinu. Sumerština sice zůstala jazykem vzdělanců a načas byla částečně vzkříšena (období tzv. „sumerské renesance“ během 22. – 20. Století př.n.l.) ale celkem šlo již o umírající jazyk. Po krátkém období dominace sumerštiny se do popředí opět dostaly semitské jazyky. Akkadština jako taková byla mluvenou formou stále rozšířena ale období nejednoty zapříčinila, že vznikla dvě nářečí. Severní a jižní – Asyrština a Babylónština. Zatímco Asyrština se v různých podobách dochovala dlouhou dobu, Babylónština zanikla během I. Tisíciletí př.n.l.. Byla však dlouho jazykem vzdělanců a další generace na díla v tomto jazyce často ráda odkazovala. Tímto jazykem je též psán snad nejznámější text staré Mezopotámie – Chamu-rabbiho zákoník.

Starobabylónský jazyk
Jazyk staré Babylonie patřil samozřejmě k jazykům semitským. Jeho mluvená forma se užívala v oblasti Babylonie a Sumeru. Šlo nejen o jazyk vládnoucí třídy oblasti, nýbrž šlo o klasický mluvený jazyk.
Jazyk byl zapisován klínovým písmem. Klínové písmo starobabylónštiny obsahovalo přes 400 znaků pro slabiky, z nichž zhruba 200 bylo běžně užíváno. Dále však víme o nespočtu znaků, jež označovala celá slova. Nejznámějším slovním znakem je jistě „hvězdička“ zvaná „Dingir“. Tento Dingir se obvykle psal před jména bohů a později i před jména velmi významných osob (například králů). Podobné znaky obvykle pocházeli již ze Sumerštiny.
Jako klasický semitský jazyk je starobabylónština založena na systému slovních kořenů. Kořen je soubor konsonant, které dohromady tvoří význam a různými obměnami samohlásek či přidáváním přípon a předpon získáváme nová slova. Podobný systém nalezneme i v hebrejštině či arabštině. Podívejme se tedy například na slovo „Nídum“, jež znamená „neobdělaný“ a „Nidítum“, jež znamená „pole ležící ladem“ máme zde jasnou spojitost. Když jsme u kořenů, musíme zmínit jednu z nejznámějších zajímavostí ohledně podoby kořenů. Jde o shodu slova Chassinum a Assinum. Zatímco slovo Chassinum znamená sekera, tak slovo Assinum znamená prostitut. Proč je shoda známá? Protože se objevuje v eposu o Gilgamešovi. V jednu chvíli má Gilgameš sen o tom, jak ze země vykope sekeru a laská se s ní, má jít o krásnou sekeru, kterou si Gilgameš zamiluje. Věštkyně mu později předpoví na základě tohoto snu příchod jeho přítele Enkidua…. Nabízí se zajímavá otázka, nešlo náhodou o rafinovanou šifraci homosexuálního vztahu?... Možná se smějete, ale na toto téma se vedou vážné diskuse!
Základy gramatiky leží opět v systémech klasických semitských jazyků. Opět leží hlavně v příponách a předponách. Podívejme se například na formování ženského rodu v arabštině a následně ve starobabylónštině. V arabštině nalezneme například slovo „Muhandisun“ – Inženýr. Pokud chceme vytvořit ženský rod (Inženýrka) musíme přidat koncovku „at“ (konsonant T, arabština nezapisuje samohlásky, proto můžeme říci, že jen „T“), vyjde nám tedy Muhandisatun. Starobabylónština je v této věci téměř totožná. Vezměme například slovo „Šarrum“ – král. Pokud chceme vytvořit ženský rod (královna), přidáme jednoduše „t“, vznikne nám tedy slovo Šarrtum.
Pokud jste se zarazily koncovkou „um“, jež ve starobabylónštině nalezneme u každého slova, tak vězte, že jde o pouhou koncovku pádu. Koncovka „um“ znamená prostě 1. pád. Tedy pokud máme slovo Šarrum, znamená to „Král“. Pádové koncovky jsou vlastně tři, pro tři pády. Ekvivalenty našeho 1., 2., a 4. Pádu. Jde o známé „um“, „im“ a „am“. Pokud tedy máme Šarrim, překládáme jej jako „Králi“. Zajímavé je též to, že koncovky pádové v arabštině jsou vlastně shodné – „un“, „in“, „an“.
Pokud jsme v tomto „článku“ zmínili pádové koncovky, nelze nezmínit shodu koncovky přídavného a podstatného jména v přívlastku shodném. Pokud tedy chceme říci „mocný král“, píšeme „Šarrum dannum“ (dannum – mocný).

Zde bych tento vhled do gramatiky ukončil a na závěr uvedu několik starobabylónských slov.

Šarrum – král
Nértum – vražda
Mú – voda
Mílum – záplava
Iltum – bohyně
Illum – bůh
Ikkarum – rolník
Chathítum – hřích
Chassinum - sekera
Assinum – prostitut
Wášipum – zaklínač
Ekallum – palác
Alpum – býk

Awilum chaablum šaawatam ira aššúu ana maachar salmíja šarr mišarrim il ililikma
Ukřivděný, jenž se dostal do sporu, před mou sochu krále spravedlnosti nechť přijde

Chammu-rabbiho zákonník

Zdroje:
Nováková, Nea, Pecha, Lukáš, Rahman, Furat (2000) Základy starobabylónštiny. Praha: Nakladatelství Karolinum
Nováková, Nea, Pecha, Lukáš, Rahman, Furat (1998) Dějiny Mezopotámie. Praha:
Nakladatelství Karolinum
McCallová, Henrietta (2006) Mezopotámské mýty. Praha: Levné knihy Kma

[col_shepard]

Awilum chaablum šaawatam ira aššúu ana maachar salmíja šarr mišarrim il ililikma

Joo, už se vidím, jak mě někdo ve škole naštve, a já na něj začnu chrlit podobné bláboly (nic proti)...

[Vals]

Hmm furt mi vrtá hlavou rozdíl mezi Semity a Hamity

[taco]

Hmm furt mi vrtá hlavou rozdíl mezi Semity a Hamity

Co přesně by tě zajímalo?