Jajjun.com

Diskusní fórum věnováno historii, hrám od Paradoxu a mnoha dalším zajímavostem.
Právě je 23 říj 2017, 02:28

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 32 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Úsvit nad středozemím (postupka)
PříspěvekNapsal: 25 črc 2013, 20:11 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2006, 22:58
Příspěvky: 4995
Bydliště: Mníšek pod Brdy(okolí Prahy)
Jan III. píše:
Tak pokud vím, hlásil jsem se dosti hlasitě, takže na řadě jsem já. 8)

Ale to jsem teda zvědav, co z toho vyleze... Snad s tím slepcem nezabloudím do propadliště dějin. :D

Jo sry, teď jsem si to pročetl a máš pravdu :D Ok, ber to po mě, snad ještě dneska stihnu dopsat ten report, každopádně zítra tu bude do 12:00 úrčitě ;).

_________________
Hetharia: Kníže Pavel z Pavlínova, král Terenie
Omluvte mi můj pravopis, ale jsem spíše matikář :D:D


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úsvit nad středozemím (postupka)
PříspěvekNapsal: 28 črc 2013, 22:47 
Kapitán
Kapitán
Uživatelský avatar

Registrován: 09 bře 2012, 16:55
Příspěvky: 1709
Veni vidi fugi... Teda, řeknu vám, pánové, že něco takového jsem ještě neviděl...

No, zkrátka a dobře, zde je save pro dalšího výtečníka, jestli se nepletu, je to gen. Medek, páč kruh se uzavřel.
http://uloz.to/x2c57bqP/sicilie-save-zip

_________________
První Rádce Telendir Lingwenský
Edmund Granddale, král Východní Anglie
Jan Tarmun z Jezerního Vědrokrvu, zvaný Jantar z jezera, Malleus maleficarum, paladin Světla Svatého, vůdce Hornozemské aliance
Vrchní Hejtman Táborského Svazu Jan Oldřich z Černovic(†)
Jan Tarmun I. z Jezerních Vědrokrv, velmistr Řádu Dlátenického, biskup Taulunský a právoplatný král Terenie
Parwaein I. Tamnicir, kníže Větrodolský, první rádce Svojška I., krále Kalwenského(†)
Lothar I., Markus I. Ansa, král Slaromský
Polní podmaršálek Johann Peter de Beaulieu, vrchní velitel rakouských vojsk v Itálii 1796
Kde je vůle, je i způsob!
Vrazit dýku příteli do břicha je snazší, než nepříteli do zad.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úsvit nad středozemím (postupka)
PříspěvekNapsal: 28 črc 2013, 23:25 
Četař
Četař
Uživatelský avatar

Registrován: 08 zář 2006, 14:32
Příspěvky: 52
No. Je to sice Kytara, ale nevadí :)
Vůbec mi tady chybí nějaké - třebas kratší a sesumírované - reporty. Jestli nebude mít Kytara zájem, vrhnu se na to já :)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úsvit nad středozemím (postupka)
PříspěvekNapsal: 28 črc 2013, 23:44 
Kapitán
Kapitán
Uživatelský avatar

Registrován: 09 bře 2012, 16:55
Příspěvky: 1709
Phoenix už sepisuje, já budu také brzy hotov. Pak to sem nahodím.

_________________
První Rádce Telendir Lingwenský
Edmund Granddale, král Východní Anglie
Jan Tarmun z Jezerního Vědrokrvu, zvaný Jantar z jezera, Malleus maleficarum, paladin Světla Svatého, vůdce Hornozemské aliance
Vrchní Hejtman Táborského Svazu Jan Oldřich z Černovic(†)
Jan Tarmun I. z Jezerních Vědrokrv, velmistr Řádu Dlátenického, biskup Taulunský a právoplatný král Terenie
Parwaein I. Tamnicir, kníže Větrodolský, první rádce Svojška I., krále Kalwenského(†)
Lothar I., Markus I. Ansa, král Slaromský
Polní podmaršálek Johann Peter de Beaulieu, vrchní velitel rakouských vojsk v Itálii 1796
Kde je vůle, je i způsob!
Vrazit dýku příteli do břicha je snazší, než nepříteli do zad.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úsvit nad středozemím (postupka)
PříspěvekNapsal: 13 srp 2013, 14:32 
Četař
Četař
Uživatelský avatar

Registrován: 08 zář 2006, 14:32
Příspěvky: 52
Jeníku Třetí, Phoenixi, jak to vypadá s reporty (hrome - nemusí to být žádná Sága - stačí něco stručného, jasného, jeden dva obrázky a šmitec)? - Kytara má už hru skoro dohranou a čeká na vás :)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úsvit nad středozemím (postupka)
PříspěvekNapsal: 13 srp 2013, 17:09 
Kapitán
Kapitán
Uživatelský avatar

Registrován: 09 bře 2012, 16:55
Příspěvky: 1709
Já to jako sepsané mám, ale čekám na Phoenixe, aby nebylo porušeno časoprostorové kontinuum. :)

_________________
První Rádce Telendir Lingwenský
Edmund Granddale, král Východní Anglie
Jan Tarmun z Jezerního Vědrokrvu, zvaný Jantar z jezera, Malleus maleficarum, paladin Světla Svatého, vůdce Hornozemské aliance
Vrchní Hejtman Táborského Svazu Jan Oldřich z Černovic(†)
Jan Tarmun I. z Jezerních Vědrokrv, velmistr Řádu Dlátenického, biskup Taulunský a právoplatný král Terenie
Parwaein I. Tamnicir, kníže Větrodolský, první rádce Svojška I., krále Kalwenského(†)
Lothar I., Markus I. Ansa, král Slaromský
Polní podmaršálek Johann Peter de Beaulieu, vrchní velitel rakouských vojsk v Itálii 1796
Kde je vůle, je i způsob!
Vrazit dýku příteli do břicha je snazší, než nepříteli do zad.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úsvit nad středozemím (postupka)
PříspěvekNapsal: 13 srp 2013, 19:29 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 08 říj 2006, 13:25
Příspěvky: 6273
Bydliště: Praha
Phoenix tvrdil, že když to dneska nepošle, můžeme mu říkat loosere :D

_________________
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úsvit nad středozemím (postupka)
PříspěvekNapsal: 14 srp 2013, 18:25 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2006, 22:58
Příspěvky: 4995
Bydliště: Mníšek pod Brdy(okolí Prahy)
Jo dneska to snad už dopíšu, musíte si uvědomit, že ten můj chalan byl dlouholetý hovado :D

_________________
Hetharia: Kníže Pavel z Pavlínova, král Terenie
Omluvte mi můj pravopis, ale jsem spíše matikář :D:D


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úsvit nad středozemím (postupka)
PříspěvekNapsal: 20 srp 2013, 12:11 
Rotmistr
Rotmistr
Uživatelský avatar

Registrován: 06 led 2012, 10:55
Příspěvky: 157
loosere


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úsvit nad středozemím (postupka)
PříspěvekNapsal: 20 srp 2013, 13:23 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 08 říj 2006, 13:25
Příspěvky: 6273
Bydliště: Praha
správně :D

_________________
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úsvit nad středozemím (postupka)
PříspěvekNapsal: 20 srp 2013, 17:10 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2006, 22:58
Příspěvky: 4995
Bydliště: Mníšek pod Brdy(okolí Prahy)
Roger the Hauteville (1098 - 1170)
Roger nastoupil po svém otci Viliemovi. Přestože se podažil jeho otci husarský kousek a říši dokázal celkem stabilizovat a provedl i její uzemní expanzi, nastoupil Roger do chaotické situace. Rolníci v každé provincii království se bouřili a jejich loayalita byla tu tam. Všichni vazalové byly na i za hranicí vzpoury. Království se nacházelo ve válce s Egyptským královstvím. Špatná byla i struktura královtsví, které se skládalo z uzemí přímo podřízenému krály a po té z milionu hrabství, král držel veškeré vévodské tituly (krom vévodství Salermského a Barcelonského).

Obrázek
Situace nástupu na trůn

Král se rozhodl okamžitě konat. Vévodské tituly svěřil svým přímým příbuzným z rodu Hauteville. Bylo vytvořeno vévodství z Beneveta, Sicílie, Apulie a Calabrie. Za to však král očekával rekrutaci jednotek, které posléze budou nasazeny proti Egyptu. Další důležitým krokem bylo snížení poplatů vazalů krály na nulu, kterým si své vazaly Roger definitivně získal.

Obrázek
Rozdělení království

Nyní bylo potřeba zasáhnout proti Egyptu. V místě severní afriky, kde se začli odehrávat hlavní boje, již bylo přítomno 8000 mužů přímo pod velením krále. Navíc na cestě bylo dalších 7000 čerstvě rekrutovaných vévodských oddílů. 7000 mužů také bylo již za života krále Viliema vysláno na získání Janova. Došlo k 2 menším a 3 větším bitvám, které všechny dopadly úspěšně pro Sicilské království a tak již v době příjezdu posil z Italie, byla celá Cyrenaika dobyta.

Obrázek
Počáteční úspěchy na severní frontě

Spojené oddíly po té postupovali na Tobruk a ten dobyly. V té době přišla i zpráva o úspěchu v severní Italii, kde se vzdal Janov do Sicilských rukou. Pod náporem neúspěchu se rozhodl Egyptský král přistoupit na mír. Sicilíe získá území v Cyrenaice a navíc Janov. Zvláště Janov se po té stal hlavním pilířem Sicilské economiky

Obrázek
Království po podepsání míru

V době míru se nyní král zaobíral reformou království. Přesunul hlavní město z Foggie do bohatšího Palerma. Foggii pak odevzdal do Apulijského vévodství. Dále byl také nespokojen s tím, že Vévoda z Barcelony sídlí na Sicílii. Proto mu byl předán do ruky Albaracín, ale odebráno Agrigento, to bylo odevzdáno do rukou Sicilského vévody. Další důležitou reformou bylo ponechání vazalských poplatků na nule. Král věděl, že nynější války už nebudou bojovány jeho vojáky, ale vojáky jeho vazalů. Díky nulovým poplatkům mohli vazalo udržovat mnohem větší vojska. Díry v rozpočtu se král rozhodl zaplnit vyšším zdaněním buržoazie, měšťanstva a obchodníků.

Obrázek
Přesnutí hlavního města

Obrázek
Předání Agrigenta Sicilskému vévodství

Po letech mírů se opět zachtělo mladému krály války. Rozhodl se tedy podepsat spojenectví s Francouzským královstvím, věřil že právě Francie zatáhne Sicilii do války se Svatou Říši Římskou, největšího protivníka na půdě Italie. Důležitou událostí se také stala svatba nejstarší královy dcery se synem Barcelonského vévody. Neustále také probíhalo rozšířovaní a zvelebování přímých královských držav a dokonce bylo příspíváno i vazalským vévodstvím, aby i jejich regiony neustále kvetly. Dařilo se i po technologické stránce, zvlášť sevoroafrické uzemí zažívalo nebývalý rozkvět. Jediná smutná událost byla morová rána, která zasáhla Palermo.

Obrázek
Rozvět Afriky, bohatsví Janovské provincie

Začátkem roku 1133 požádala Francie o plnění spojenecké smlouvy, začala válka se Svatou Říší Římskou. Sicilie do války šla s plánem získat poslední Sicilskou provincii Trapani, která byla nyní v rukách Benátské republiky, a třeba i také nějakou provincii ze střední Italie, které byli přímo podřízené císaři. Na válku byla Sicilie skvěle připravena a naprosto zaskočila Císaře, díky tomu bylo dosáhnuto obrovských úspěchů. Během půl roku byla střední a severní Italie obsazena Sicilskými vlajkami, Benátky byly obsazeny a tak přistoupily na separátní mír. Odevzdaly do rukou Trapani a tak byla konečně celá oblast Sicílie integrována do království. Dále se Benátky dostaly do vazalského vztahu ke království. Císař však mír stále tupě odmítal. Proto bylo na severu ponecháno skoro 20 000 vojsko, které systematicky likvidovalo jakýkoliv pohyb a neustále drancovalo Italský venkov. Tato vyčerpávající válka po dvou letech konečně donutila císaře podpsat mír. K Sicilskému království byla připojena oblast Urbina. V tuto dobu akorát dospěl Rogerův bratr Walter (nemanželsky slozený), kterému byla oblast Urbina předána v léno. Sicilské království nyní ovládalo obchod ve středozemí. Města Janov, Benátky a Palermo byla v rukou království. Poslední bohaté město nespadající pod království zbyla Pisa.

Obrázek
Bojové úspěchy

Obrázek
Situace po podepsání míru

V roce 1138 se stala hrozná věc. Jediný mužský potomek krále Rogera syn Gerbert, dědic trůnu, onemocněl. Nemoc se stále horšila až nakonec se čekalo jen na posla smrti. Syn se z nemoci však zázrakem dostal, ale poznamenala ho na celý život. Dědic trůnu oslepl. Lekář měl podzření na příliž blízký vztah krále a jeho manželky, která byla jeho sestřenicí (Atlantis je hovado!!!!! :D ). Pro království to byla obrovská rána, král měl totiž sice 5 dcer, ale syna jen jednoho. Král začal vidět hlavní šanci v zachování přímé mužské královské linie rodu de Hauteville v nemanželským synech. První se narodil ještě v roce 1138, dostal jméno Geoffroy.

Obrázek
Slepý dědic

Konec roku 1138 opět zastihl krále ve válečné náladě. Krále stále trápilo, že ačkoliv je titulován Aragonským králem, má v této oblasti velmi slabé zastoupení. Cílem zájmu se stal ostrov Menorka, který byl po té dobyt a ihned integrován do Sicilského království. Avšak ihned proti tomuto postupu vzrostla opozice. Tím se stalo Akvitánské vévodství, které se odtrhnulo od Francie, a mělo v obalsti své zájmy. Války dvou předních katolických mocností využili arabové a ihned vyhlásili Sicílii válku. Válka byla pro království velice úspěšná a podařilo se získat dalši města v oblasti Barcelony. Veškeré dobyté državy byly předány Barcelonskému vévodovy, který jej předal svým synům v léno.

Obrázek
Válka ve Španělsku

Obrázek
Barcelonské vévodství po válce ve Španělsku

Vzrůstající moc Sicilského království se začal obávat papežský stolec. Papežský stát vyšel před pár lety vítězně z války s Egyptem a kromě Říma ovládal i rozsáhlá území v severní africe a v Prusku. Povzbuzen úspěchy se papež koncem roku 1140 rozhodl vyhlásit Sicílii válku. K válce se připojila i Francie. Papežská armáda byla poražena v bitvě u Říma a ten byl posléze dobyt. Ve stejné době severoafrická armáda postupně dobývala jednu papežskou državu za druhou.

Obrázek
Bitva o Řím

Obrázek
Obsazování severní afriky

Válka se vlekla dlouho a Papež stále nehodlal přistoupit na mír. Král se tedy rozhodl využít již probíhající války a zverbovaných vojsk a pokračovat v další expanzi. Předmětem zisku se mělo stát bohaté město Tripolis, drženo v muslimských rukách, které bylo po krátké době poraženo. Další zisky byly zaznamenány ve Španělsku, kde byla připojena k Barcelonskému vévodství samotná Barcelona, jedno z nejbohatších měst Hispánie. Po té konečně Papež uznal svoji poražku a poklonil se síle Sicilské armády. Ke království byla připojená celá Cyrenaika. Po uzavření míru musely být nově získané pozice potvrzeny válkou s Emírem z Tobruku. Po skočnení války byla vytvořena dvě nová vévodství, Tripolské a Cyrenaijské. Obě byla dána dědici trůnu v léno, aby budoucí král získal zkušenosti s vedením země a hlavně prestiž. Důležité je také říci, že během těchto válečných let královy milenky porodily další dva důležité bastardy.

Obrázek
Dobytí Tripolisu

Obrázek
Dobytí Tobruku

V roce 1151 byla vyhlášena křížová výprava za znovudobytí Jeruzaléma, král se však rozhodl, že se připojí k výpravě proti Španělským muslimům. Trnem v oku mu byl Emír z Malorky, který však sídlil v Madridu. Malorka byla kompletně v držení Sicilských, ale bohužel nemohla být papežem jmenována vévodstvím, dokud tenhle chcípák nebude poražen. Válka byla krátká a úspěšná. Mírová smlouva byla podepsána začátkem roku 1152 a král Roger se stal vévodou s Malorky. Avšak stala se zajímavá věc. Bývalý vazalové spadající pod vládu v Madridu odmítali zůstat pod starým vládcem a připojily se k Sicilskému království. Díky tomu byli získány rozsáhlé statky v Galicíii a Francii. Avšak král Roger neměl sebemenší zájem na této části země a tak se vůbec nestaral o to, co se v této části říše bude dít. Prohlásil se samozřejmě vévodou z Galície, ale tento titul později udělil svému synovi. Ten již kromě vévodství Tripolského a Cyrenaiky vlastnil i tedy tituly vévody z Malorky a Galície. Jeho prestiž stoupala strmě vzhůru. Další důležitou správou byla smrt královi manželky. Dlouho netruchlil a oženil se sedmnáctiletou dcerou Skotského krále. Dohromady s ní později splodil 5 dětí, z toho tři syny!!!

Obrázek
Územní zisky ve španělsku

V roce 1157 se Sicílie připojila k válce Svaté Říše Římské proti Francii. Hlavním cílem byl zisk Spolleta a potvrzení pozic získaných ve válce ve Španělsku pár let předtím. Válka byla rychlá a úspěšná a Spolleto se tak přidalo k Sicilskému království.

Obrázek
Válka s Francií

Obrázek
Úspěšná bitva o Janov, můžete vidět již obsazené Spoletto, které je již součástí Sicilského království

Po vítězné válce z Francií byla opět na řadě SŘŘ. Ačkoliv byla kompletní oblast Spoletta držena Sicilskými, titul Vévody ze Spoletta držel Císař. Po měsíci jednání došlo k rozepři a neshodě. Roger si ihned tento titul nárokoval, avšak k válce již nedošlo, byl zde důležitější cíl, kterým byl Jeruzalém. Zisk totoho vévodského titulu na SŘŘ bude na Rogerových potomcích.

Sicílie byla nyní silná. Pokladnice přeplněná zlatem a Palermo jedno z nejbohatších Evropských měst.

Obrázek
Bohaté Palermo a stav pokladny

Ačkoliv se ke křížové výpravě král připojil již dávno, s armádou vyrazil až v Říjnu roku 1160.
Výprava byla úspěšná. Král se vylodil v Ascalonu, který dobyl. Po té padla za oběť Jaffa a v červnu i Jeruzalém. Po té se v oblasti objevilo 14 000 Egyptské vojsko, které však bylo vymanévrováno a na hlavu poraženo. Král tak dobyl všechny Egyptské državy v oblasti. Mírem ze září 1161 pak byly Sicilskému království trvale uznány územní zisky. Bylo vytvořeno Jeruzalémské vévodství, které lénem získal čersvě dospělosti dosáhnuvší králův nemanželský syn Henry. Další důležitou událostí se stalo to, že se král po třetí oženil.

Obrázek
Výprava vyráží

Obrázek
Vojenské operace v oblasti

Obrázek
Vznik Jeruzalémského vévodství

Nyní se mohl opět obrátit na své milované Španělsko. Cílem bylo získat vévodství Aragonské a definitivně tak potvrdit územě královský titul Aragonský. Válka probíhala hlavně z Cordóbským emirátem a Flanderským vévodstvím. Trvala dva roky a skončila drtivým vítěstvím Sicilských sil. Bylo vytvořeno védoství Aragonské, které připadlo královu nemanželskému synovy Richardovy

Obrázek
Začátek války

Obrázek
Konečná situace ve Španělsku

Za tři roky pak Král Roger umřel, bylo mu 72 let, na trůn se dostal jeho nejstarší slepý syn Gerbert. Král po sobě zanechal 18 dětí, pokladnu se 20 000 zlatými, a stabilní zemi. Za jeho života se mu pro jeho syna podařilo získat silnou pozici a tak má nastupivší král vysokou prestiž. Jeho nástupce je silný, až na válčení, protože je slepej jak netopýr. V průběhu jeho vlády na Triploským, Cyrenajským, atd. vévodstvím se k němu postupně připojovala hrabata z celého světa. Tudíž dnes můžeme hledat území patřící Sicilskému království i v Maďarsku, Skotsku a Švédsku.

Obrázek
Konec hry - východ

Obrázek
Konec hry - západ

Obrázek
Konec hry - sever

PS: Ještě jednou budu mít takhle dlouho-věkýho zmrda a celý to tady rozsekám :D. Sry za pravopis, psal jsem to v neuvěřitelném spěchu.

_________________
Hetharia: Kníže Pavel z Pavlínova, král Terenie
Omluvte mi můj pravopis, ale jsem spíše matikář :D:D


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úsvit nad středozemím (postupka)
PříspěvekNapsal: 20 srp 2013, 20:30 
Kapitán
Kapitán
Uživatelský avatar

Registrován: 09 bře 2012, 16:55
Příspěvky: 1709
Gerbert de Hauteville řečený „Slepý“
(1128-1174)
Začátek Gerbertova panování byl výrazně poznamenán vládou jeho otce. Především pak jeho dlouhověkostí a lakotou. Gerbert dosedl na trůn až v 41 letech, jako čerstvě oženěný vdovec. Jeho první žena, bůh buď milostiv její duši, mu zanechala nejen syna, který zatím dosáhl zralého věku a posléze se ujal správy nad územím v Kyrenaice, ale také pět dcer, z nichž tři se dožily dospělosti.
Obrázek
Král Gerbert v celé své kráse. Jeho vláda bude krátká, ale plná událostí.

Na počátku svého panování musel Gerbert čelit stejnému problému, jako většina ostatních novopečených králů, tedy vazalům, kterým najednou narostl hřebínek. V tomto případě se jednalo o Tarentského vévodu, který zatoužil po samostatnosti. Nejspíše doufal, že slepý král si takové drzosti nevšimne. Hořce se zmýlil.
Obrázek
Tarentským narostl hřebínek.

V osudnou chvíli Gerbert blahořečil otcovu chamtivost, která mu zanechala kasu, doslova přetékající zlatem. Značná část byla ihned využita na podplacení dalších potenciálních rebelů, zatímco z dalších peněz byla financována výstavba několika církevních staveb v královských državách, za účelem naklonění si papeže.
Tažení nezačalo zrovna nejlépe. Asi nejvíce ho zkomplikovala neschopnost velitele Apulijského regimentu, Raymonda Flanderského. Povstalcům se dokonce podařilo Apulii dočasně obsadit, nicméně příjezd silné armády ze Sicílie, vedené osobně králem Gerbertem, rychle zvrátil situaci na bojišti a nakonec se podařilo vtlouct rebelujícímu vévodovi do hlavy rozum.
Obrázek
Blbec na bojišti je horší než zrádce v rodině...

Zbytek roku proběhl poměrně klidně, nepočítáme-li malou vzpouru jakéhosi arabského uzurpátora v severní Francii a menší příval nových vazalů z Irska a rozpadajících se Uher. Zároveň byl ukončen konflikt s Polskem, od kterého se odtrhlo Malopolsko, čemuž se ostatně nikdo příliš nedivil. Tříletý klouček na trůně rozhodně není osobností, která by dokázala udržet zemi pohromadě.
Obrázek
Uherští magnáti dostali rozum a rozhodli se svěřit svůj osud do rukou krále Gerberta.

Obrázek
Historický mezník! Panství Sicílie se nyní posouvá až na hranice známého světa!

Celistvost říše tak byla nejen zachována, ale naopak i mírně posílena. Zato královská domácnost se párkrát otřásla v základech, kdy královy dvě mladší dcery z prvního manželství, Medania a Emma, otevřeně dožadovaly svého teplého místečka u dvora. Gerberta tím vytočily k nepříčetnosti. Krev není voda, ale co je moc, to je moc a tak obě povedené dcerušky rychle vypakoval. Mladší Medanii provdal za dědice Akvitánského vévodství. Se starší Emmou to tak jednoduché nebylo. Chlípná, nezodpovědná, věčně nervní a mimo jiné i slepá. Udat takovou nevěstu by nedokázal ani pánbůh. Nakonec ji proti vůli rodiny vnutil jednomu z méně významných dvořanů jejího bratra Geoffreyho. Takovýto nerovný sňatek, naprosto nevhodný pro ženu královské krve vyvolal znechucení nejen u většiny ostatních de Hautevillů, ale dokonce i uvnitř Gerbertovy vlastní rodiny. Prozatím však byla králova pozice příliš silná na to, aby proti němu mohl kdokoliv podniknout nějaké kroky.
Gerbertova vrozená krutost, smíšená s laskavostí a velkou zbožností, jaká nebyla Hautevillů obvyklá, se v následujících měsících projevila hned několikrát. Zatímco vůči učencům byl král vstřícný (financoval kupříkladu i výstavbu univerzity v Janově) a k církvi dokonce VELMI vstřícný (nařídil vybrat v její prospěch tak ohromnou částku, že ohrozil i stabilitu říše), prostý lid div nesedřel z kůže. Aby naplnil pokladnu (ne že by zrovna zívala prázdnotou, ale každý peníz dobrý), výrazně zvýšil daňové zatížení poddanstva a zavedl dokonce i řadu nových poplatků. Není tedy divu, že odpověď lidu na sebe nenechala dlouho čekat a vyústila ve vzpouru v Benghází. Její potlačení nebylo nijak snadné.

Obrázek
Nespokojení nevolníci o sobě dávají vědět.

Vážnější problémy zasáhly zemi 9. Dubna 1172, kdy jeden z nových králových vazalů vyhlásil válku nezávislému Akvitánskému vévodství. Gerbertovi se do boje příliš nechtělo, mnohem raději by se věnoval naplňování pokladny a stabilizaci říše, nicméně nedovolil si odmítnout. Naštěstí pro něj se Akvitánie již nějaký ten pátek nacházela ve válečném stavu s Anglií a Sardinským vévodstvím. Díky tomu se tažení stalo vlastně procházkou růžovým sadem již začátkem dalšího roku začal Gerbert diktovat podmínky. Překvapivě mírné. Odmítl možnost převzetí zničeného vévodství pod svá křídla a spokojil se s menším územím v Pyrenejích a několika ústupky z protivníkovy strany.
9. května 1173 vypukl konflikt, který je dnes znám jako „Válka Tří Králů.“ Zpočátku vypadalo však jako nevinná pohraniční roztržka mezi hrabstvím Tyronským a Anglickým královstvím. Spor nakonec přerostl ve válku a Gerbert opět musel vytáhnout do pole, aby ochránil své vazaly a zájmy říše. Tentokráte však nehodlal válčit jen tak a hned po vyhlášení války vznesl nárok na Anglické državy v severní Itálii, konkrétně Montefarro a bohatou Lombardii. Následně se osobně ujal velení nad Janovskými regimenty a vytáhl na sever, zatímco vazalové na ostrovech se pustili do plenění domácích statků nepřítele. Nebýt v tu dobu Anglie ve válce s Francií a Švédskem, asi by válka neprobíhala tak hladce jak probíhala.
Brzy po obsazení Lombardie se však do konfliktu zapojilo i Švédsko, do té doby potenciální spojenec Sicílie. Příčinou války se ukázal být spor o Parmu, mezi severským panovníkem a hrabětem z Luccy. Ani do třetice se Gerbert nezalekl a s korunou lombardského vévody v kapse vyrazil v čele Janovanů na pomoc svým vazalům. Zároveň ani naši Uherští vazalové nezaháleli a rychle zabrali všechny državy švédského krále v Horních Uhrách a na Moravě. Švédský monarcha, čelící krizi a hrozbě přenesení konfliktu do Pobaltí, rychle přijal poměrně mírnou nabídku smíru. Vzdal se Parmy ve prospěch Luccy a stáhl své požadavky na několik neurčených držav. Dvojitý konflikt vynesl Gerbertovi pověst brilantního stratéga, který neprohrál ani jedinou bitvu, zároveň však opět zmenšil finanční rezervy království a ke zvýšení stability též nepřispěl.

Obrázek
Momentka z války v severní Itálii.

Zároveň se však ukázala i vnitřní slabost královy pozice. Rozpory s klanem de Hauteville narůstaly. Četní bratranci, strýcové, synovci a dokonce i Gerberovo vlastní potomstvo vyčítalo panovníkovi nejen poklonkování papeži, jež předtím vedlo k oslabení země, ale také jeho neschopnost výrazněji se prosadit v zahraniční politice. Vždyť Akvitánii zcela položil na lopatky! Anglii uštědřil nejednu porážku a se Švédskem ani jednou neprohrál! A co z toho? Tři zapadlé provincie na hranicích, které si navíc nechal pro sebe! Vždyť žádnou válku nevedl ani rok a už už hledal cestu, jak obnovit mírové vztahy! „Takového slabocha na trůnu nechceme!“ prohlašovali shodně de Hautevillové (avšak prozatím pouze v soukromí) a pomalu plánovali zradu…

Obrázek
Čichám čichám zradu...

Ovšem zrada… To se snáze řekne, než udělá. Jak jen to provést a neskončit pod kytičkami? Otevřenou vzpouru se zbraní v ruce spiklenci ihned vyloučili. Nejenže by říši oslabili a vystavili rozpínavým sousedům, ale navíc neměli žádnou jistotu, že budou úspěšní. Nakonec tedy zvolili lest.
21. března 1174 vévodové z Benátek, Salerna a Sicílie svorně vyhlásili válku odpadlickému hraběti ze Sarqihye, na pobřeží Rudého moře (jen tak mimochodem se jednalo o nevlastního bratra vévody ze Salerna). Král Gerbert, odhodlaný dostát svým povinnostem lenního pána a ochránce říše, opět ochotně pozvedl meč a v čele Libijských regimentů zahájil nové tažení do Egypta. Zatímco v hlavě si již pohrával s myšlenkou na zisk koruny Egyptského krále, spiklenci z řad de Hautevillů si již mnuli ruce nad tím, jak snadno krále vylákali z bezpečí jeho paláce. A spustili další část plánu.

Obrázek
Volání do zbraně, které nelze neuposlechnout.

Tu provedl jeden z králových nejvěrnějších, maršál William de Hauteville, králův nevlastní bratr. Pod záminkou vyjednávání o likvidaci jednoho z rivalů se vkradl do Gerbertova stanu a v nestřežené chvíli krále zezadu probodl. Následně vyprázdnil pokladnu, určenou pro výplatu africké armády a zmizel ve tmě.

Obrázek
Tak z tohohle dostávám chuť vraždit... V podstatě jsem se sám zasebevraždil a ještě za to zaplatil!

Trvalo týden, než se zpráva o královraždě dostala na Sicíli a ihned vyvolala neskutečný zmatek v řadách vazalů říše. Spiklenci z řad de Hautevillů si zatím mnuli ruce a aby na sebe neupoutali podezření, povolali na trůn Gerbertova nejstaršího syna a právoplatného následníka, prince Geoffroye. Nejspíše ve víře, jím budou moci manipulovat snáze, než se starým Gerbertem. Pouze budoucnost ukáže, zda jejich činy pozvednou říši k výšinám, či ji naopak svrhnou do pekel.
Obrázek
Král je mrtev, ať žije král!

_________________
První Rádce Telendir Lingwenský
Edmund Granddale, král Východní Anglie
Jan Tarmun z Jezerního Vědrokrvu, zvaný Jantar z jezera, Malleus maleficarum, paladin Světla Svatého, vůdce Hornozemské aliance
Vrchní Hejtman Táborského Svazu Jan Oldřich z Černovic(†)
Jan Tarmun I. z Jezerních Vědrokrv, velmistr Řádu Dlátenického, biskup Taulunský a právoplatný král Terenie
Parwaein I. Tamnicir, kníže Větrodolský, první rádce Svojška I., krále Kalwenského(†)
Lothar I., Markus I. Ansa, král Slaromský
Polní podmaršálek Johann Peter de Beaulieu, vrchní velitel rakouských vojsk v Itálii 1796
Kde je vůle, je i způsob!
Vrazit dýku příteli do břicha je snazší, než nepříteli do zad.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 32 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron

Webhosting Český hosting

Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group Color scheme by ColorizeIt!
Český překlad – phpBB.cz