Lulina píše:
Také miluji postih za "logistické vzdálenosti", jehož přidělování je na podobném principu.
Tuhle mizérii mi ani nepřipomínej marně sem se pokoušel ji ze hry odstranit...štve mě, že na okupovaném území nemůže být zásobovací stanice pro nejbližší divize a ty jsou pak zásobovány z nejbližšího mateřského území -často tisíce km daleko Tohle vytrvale nahravá rozlehlým zemím jako Čína, USA či SSSR. Teď za Itálii jsem tak musel nuceně svůj postup cíleně zaměřit na anexe hlavních protivníků a likvidovat je tak postupně, abych se týhle mizérie zbavil! Ve finále jsem se babral s obsazováním nedůležitých kolonií Francie a Británie, abych je mohl anektovat a zbavit se tak postihů. Celý rok herního času v háji na územích ze kt. nic nekáplo a USA zatím postavili na 200 divizí z toho 50% mechanizovaných
- ve finále tyhle nereálný postihy nutí hráče, aby dorážely ty země, kt. jsou rozlehlé, ale jeich armáda po četných vítězstvích je zredukována na pár divizí a zbytek jejich spojenců toho využije a pořádně se za ten čas vyzbrojí. Je to vidět na většině her, co jsem hrál s verzí 1.06c Němci i Japonci zde jsou o poznání slabší než v původní verzi - vyřešil jsem to vylepšením scénářů o konvoje a přidáním zásobovacích skladišť se spoustou zásob do oblastí jako je Indočína, Lybie atd. abych si proti nim vůbec zahrál
Postih za nahromadění řeším tak, že nebojuji s více jak 12 divizemi najednou - a většinou užívám malé sbory po 3 nebo 5 divizích. Je to ale dost náročné na množství dobrých velitelů - ale tenhle postih tak obratně otáčím ptoti AI. Za malé státy je tak hra bez dobrých velitelů o poznání těžší, ale dá se to přidělením všeho, co je určeno k velení a má ruce a nohy - velitelé s dobrými vlastnostmi jsou tak často nuceni mezi jednotkami pendlovat, což by v reálu mělo sotva pozitivní výsledek.
