Prototip se objevil někdy v roce 1927 a byl navržen tak aby výměnu jeho součástek zvládl i nedostatečně vycvičený mechanik. Pohon zajišťoval pětiválcový motor ševcov o výkonu asi 100 koní. Po naprostém úspěchu bylo dne 7.1.1928 rozhodnuto o zahájení masové výroby, jen do roku 1941 bylo vyrobeno přes 13 000 strojů. I když byl původně navržen jako cvičný stroj tak došel během 2.WW mnohem všestranějšího využití. Jako spojovací letoun, lehký útočný letoun, noční narušitel, ambulantní stroj i propagandistický stroj s namontovaným tlampačem.
Stroj dostal i mnoho přezdívek, němci mu říkali Létající šicí stroj, podle zvuku motoru. Samotní rusové ho překřtili na kukuruznik-sekáč kukuřice. Stroje se často dostávaly do výzbroje ženckých leteckých pluků.
Výroba probíhala i po válce a to do roku 1953, vyráběl se licenčně i v Polsku.
Stroj dosahoval maximální rychlosti 156km/h, dolet byl 400km a dostup 4000m. Výzbroj obvykle zahrnovala dvojici kulometů ŠVAK a kulomet ráže 7.62mm ovládaný pozorovatelem.
