DOUGLAS C-47 SKYTRAIN/ DAKOTA

Stíhačky, rakety, vzducholodě a letectvo všech věků.

Moderátoři: Dekl, Vals, Royal

Odpovědět
Uživatelský avatar
GJC
Praporčík
Praporčík
Příspěvky: 462
Registrován: 05 říj 2006, 19:14
Kontaktovat uživatele:

DOUGLAS C-47 SKYTRAIN/ DAKOTA

Příspěvek od GJC » 24 lis 2006, 22:59

Souhlas DC-3 byl slavný letoun dlouho před druhou světovou válkou.Nevídané rozšíření po celém světě však zaznamenal až v poválečných letech.V průběhu druhé světové války nesl největší tíhu vojenské dopravy spojeneckých mocností,a tak si získal skutečně nehynoucí místo v dějinách letectví i nesporné zásluhy o vítězný průběh světového válečného střetnutí demokratických sil se silami fašismu.
V roce 1941,ještě před vstupem USA do války,a kdy potřeby ostatních států bojujících proti fašismu začínaly přerůstat jejich možnosti výroby,rozhodlo se americké ministerstvo obrany výrazně rozšířit výrobu vojenských dopravních letounů.Byly určeny jak pro vybudování vlastní operační dopravní síly pro pohyblivý způsob boje,tak i pro dodávky v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu.

Největší zájem byl o letoun Douglas DC-3,jehož mírně upravené vojenské verze v nevelkém počtu létaly v armádním letectvu USA.Nyní bylo rozhodnuto konstrukci upravit zkušenosti z evropských bojišť.Instalovala se větší dvoukřídlá vstupní vrata se vsazenými menšími dveřmi,vyztužila se podlaha dopravní kabiny a její interiér se zjednodušil pro vysloveně výsadkové potřeby.Spolu s instalací přístrojů a vybavení podle standardu vzdušných složek ozbrojených sil USA došlo i ke změně motorů-dosud u DC-3 preferované Wrighty Cyclone nahradily dvouhvězdicové Pratt & Whitney R-1830-92 Twin Wasp po 882 kW,které přinesly některé změny v karotáži a tvarování gondol.Vzletová hmotnost vzrostla na 11 350 kg,pak 12 2000 kg,posléze na standardních 13 302 kg,za války se mnohdy vzlétalo i při 15 900 kg.

Takto upravené stroje se nazývaly C-47 a americké armádní letectvo jim přidělilo bojové jméno Skytrain.Kabina měla úpravu pro 4540 kg nákladu. Letounů C-47 bylo postaveno 953 kusů.Na ně navázala výroba nejrozšířenější verze C-47A (k ní se vztahují údaje v tabulce) s vyztuženou podlahou a elektrickým systémem 24 V místo původních 12 V.Nejvíce strojů vyrobili v závodě Long Brach (2832 kusů) a v novém závodě Tulsa (2099 kusů).Především pro dopravu v asijské hornaté oblasti byly určeny C-47B s výškovými motory R-1830-90 a 90B po 882 kW.Vzniklo jich 300 v Long Brach a v Tulse 2808,navíc pak 133 kusů pro výcvik navigátorů.C-47B nesly 27 sedaček nebo 18-24 nosítek nebo 4540 kg nákladu.V roce 1943 vznikl prototyp obojživelné plovákové verze XC-47C a pak následovala řada různých pokusných i menších sériových odměn,například C-117,které však neměly pro praktické nasazení význam.

C-47 měly sloužit hlavně v nákladní dopravě,ale uplatňovaly se všestranně.Vysloveně pro dopravu vojáků byly určeny stroje C-53 Skytrooper,jichž vzniklo v období let 1941 až 1942 celkem 193 kusů.Dalších C-53B bylo jen 8,C-53C -17 a C-53D -159.Skytrooper měl tedy početně mnohem slabší zastoupení.

Za války celkem vzniklo 10 123 kusů C-47/C-53 a do května 1946 Douglas postavil ještě 803 C-47 určených pro civilní trh.V těchto počtech jsou zahrnuty i námořní verze R4D.Velká Británie získala za války 1900 kusů. C-47/C-53 a pojmenovala je Dakota C. Mk. I až IV.Právě toto britské pojmenování zdomácnělo na celém světě a vztahovalo se posléze na stroje celé rodiny DC-3 včetně předválečné produkce. Do SSR přišlo v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu 709 kusů,známých zde jako ,,duglas‘‘ nebo ,,SI-47‘‘.

Životnost C-47/53 byla neuvěřitelná rekordu dosáhl stroj s 84 875 letovými hodinami,počty okolo 60 000 nebyly zvláštností.Ještě dvacet let po válce bylo na světě 3290 strojů tohoto typu v civilních službách!

ROZPĚTÍ:29,11 M
DÉLKA:19,46 M
NOSNÁ PLOCHA:91,97 M(čtverečních)
HMOTNOST:8263 KG
VZLETOVÁ HMOTNOST :13 302 KG
MAX. RYCHLOST:380 KM/H
CESTOVNÍ RYCHLOST:320 KM/H
VÝSTUP NA 3050 m:9,6 MIN
DOSTUP:7320 M
DOLET:2575 KM
POČET SEDADEL:4+28
Výrobce:Souhlas Aircraft Copany,závody Long Brach,Kalifornie, a Tulsa,Oklahoma,USA

Obrázek
Obrázek

Odpovědět

Zpět na „Letectvo“