Bristol Blenheim

Stíhačky, rakety, vzducholodě a letectvo všech věků.

Moderátoři: Dekl, Vals, Royal

Odpovědět
Uživatelský avatar
GJC
Praporčík
Praporčík
Příspěvky: 462
Registrován: 05 říj 2006, 19:14
Kontaktovat uživatele:

Bristol Blenheim

Příspěvek od GJC » 24 lis 2006, 22:57

Projekt Bristol 142 se zrodil na podnět soukromé iniciativy tiskového magnáta a majitele listu Daily Mail lorda Rothermera,který požádal firmu Bristol o zkonstruování rychlého dvoumotorového letounu s kapacitou šesti pasažérů a jednoho pilota.Výsledkem byl na tehdejší dobu velmi elegantní a konstrukčně vyspělý celokovový dolnoplošník se zatahovacím podvozkem a vztlakovými klapkami,který převyšoval maximální rychlostí(při testech až 491 km/h) všechny standardní stíhací stroje RAF.Zálet prvního exempláře se uskutečnil během dubna 1935.
Třímístný středoplošník

Vojenská letecká administrativa se poměrně záhy ,,rozhoupala ´´ a začala v tomto typu spatřovat vysoce výkonnou zbraň.Proto dostal projekt úpravy původněcivilního letounu ve vojenský zelenou a byl nasměrován na vývoj lehkého bombardovacího stroje.Za nejvýznamnější koncepční změnu lze považovat odklon od dolnoplošného uspořádání ve prospěch středoplošníku pro tříčlennou osádku.První objednávka britského královského letectva z léta 1935 čítala 150 kusů letounu Bristol 142M a následná hovořila o 434 kusech do poloviny roku 1937.V té době již letoun nesl označení Blenheim Mk.I.Trup celokovové poloskořepinové konstrukce měl protáhlý tvar,příď byla bohatě prosklená a umožňovala umístění dvou členů osádky (pilota a navigátora-bombometčíka) sedících vedle sebe. Za pilotní přepážkou následoval prostor pro nosník křídla a pod ním bylo vytvořeno místo pro pumovnici.Do ní se celkově dalo umístit až 454 Kg pum:buď čtyři po 113,4 Kg,nebo dvě po 226,8 Kg.Za pumovnicí se nacházelo odloučené stanoviště posledního člena osádky(střelec-radiotelegrafista),který obsluhoval kulomet Lewis ráže 7,7 mm v polozatažitelné hřbetní střelecké věži Bristol B.1 Mk.I nebo Mk.II. Později se používala i zbraň Vickers K o shodné ráži.Konec trupu tvořily jednoduché ocasní plochy s poměrně vysoko čňející kýlovkou,pod kterou bylo zatahovací ostruhové kolo.Nosné plochy lehkého bombardéru Blenheim Mk.I měly kladné vzepětí až za motorovými klapkami na spodní straně a klasickými křidélky.Do motorových gondol,které ukrývaly motory Bristol Merkury VIII o výkonu po 626 kW(840k)
a poháněly třílisté,samočinné stavitelné vrtule de Havilland,se ve spodní části zatahovaly podvozkové nohy hlavního podvozku.Kola nebyla Instalací vojenské výstroje a výzbroje jakož i dílčí změnou čelního průřezu trupu ovšem došlo ke snížení maximální rychlosti stroje
na necelých 430 km/h.Se Vzrůstajícím napětím v Evropě vojenská místa stále zvyšovala své požadavky na počty letounů této kategorie.Celkem tedy bylo vyrobeno 4422 strojů Blenheim všech verzí. Počátek války a první bojové zkušenosti s nasazením tohoto typu přinesly mírné rozčarování.Tyto letouny totiž začaly svými výkony brzy rapidně zaostávat za stroji protivníka. To, co udivovalo Evropu v roce 1936, na přelomu let 1939 a 1940 již nestačilo.Kromě zmíněných výkonů se bombardérům řady Blenheim vyčítala slabá i hlavňová
výzbroj a absence pancéřování důležitých konstrukčních uzlů.Vedle hřbetního střeliště měly první verze jen jeden dopředu střílející kulomet Browning ráže 7,7 mm,který obsluhoval pilot.






Pro noční stíhání

Verze Blenheim Mk.IF byla jakousi první odezvou výrobce na požadavky velení, které naléhalo na zvýšení účinnosti výzbroje. Šlo o zabudování stavebnicového setu čtveřice zbraní Browning ráže 7,7 mm v plochém krytu pod příď přístroje. Letouny byly takto upravovány v letech 1938 až 1940. Přesto bylo jejich první denní nasazení nad západoevropskou kontinentální frontou hořkým zklamáním.Německé stíhací letouny Bf 109E a Bf 110C je převyšovaly rychlostí i mohutnou hlavňovou výzbrojí.Po prvotních nezdarech,které se v podstatě opakovaly při každém výpadu na kontinent,se velitelství rozhodlo k převedení verze Blenheim Mk.IF k nočním stíhacím útvarům.Tam tyto stroje odvedly v počátečních fázích obrany britských ostrovů významný díl práce.Jako jedny z prvních nosily na palubách i radiolokátory typu AI.MK.I-IV. Britové s tímto typem dosáhli prvenství v nočním sestřelu za pomocí radaru dne 22.července 1940.

Vedle silněji vyzbrojené verze Blenheim Mk.IF učinila továrna pokus o výrobu a zavedení průzkumné varianty označované jako PR.Mk.I.Stroj dostal křídlo se zmenšeným rozpětím a jinak kryté spodní prosklení přídě,přičemž konstruktéři odstranili střeleckou věž.Tato varianta obdržela také nátěr lesklými barvami pro zvýšení rychlosti.Výsledky však nebyly natolik uspokojivé,aby se letoun Blenheim PR.Mk.I. dostal do sériové výroby.Dalším pokusem byla příprava verze Mk.II nesoucí palivové nádrže i ve vnějších částech křídel.Stroj se dále vyznačoval zesíleným podvozkem a přibyly i závěsníky pro externě nesené pumy pod křídly.Rychlost se však snížila pouze na 360 km/h,což bylo žalostně málo.Ještě pře válkou vypsalo velitelství letectva směrnici na ,,mezityp ´´ pro hlídkovou a bojovou činnost u pobřežního velitelství. Firma Bristol vyvinula verzi 149 s prodlouženou a prosklénou přídí nestupňovaného tvaru.Délka trupu se prodloužila o 90 cm,ale po záletu v roce 1937 si zkušební pilot stěžoval na špatný výhled z kokpitu.Stroj byl přepracován a příď dostala stupňování oken s charakteristickým ,,promáčknutím´´ v levé polovině.Vývoj se protahoval a označení Bristol 149 Boligbroke se změnilo na Blenheim Mk.IV. Letoun dostal výkonnější 674 kW (905k) motory Bristol Merkury XV,ale výzbroj byla i nadále velice slabá,identická s verzí Mk.I. Rovněž se negativně projevil nárust hmotnosti,takže max.rychlost byla jen 428 km/h ve 3600 m.Přesto se tento typ na evropském válčišti udržel u denních operací až do roku 1942,ale za velkých ztrát.Nepomohlo,že byl postupně upraven na verzi Mk.IVF s přídavnými sety hlavňové výzbroje,a to jak pro střelbu vpřed,tak pro střelbu vzad.Následně byl přeřazen k nočním stíhacím jednotkám,které byly posléze přezbrojeny na výkonnější typy.V zámořských britských državách byly tyto stroje nasazeny o poznání déle,přičemž jejich aktivní činnost skončila na sklonku roku 1943.
TTD Bristol Blenheim
----------- Mk.I- Mk.IF-Mk.IV
Rozpětí (m):17,7- 17,7- 17,7
Délka (m): 12,12-12,12-13,03
Výška (m): 3,89- 3,89- 3,89
Hmotnost prázdného stroje (kg):4013-4009-4445
Vzletová hmotnost (kg): 5947- 5947- 7120
Dostup (m): 7772- 7500- 6706
Dolet :1480 -1690-2344

Obrázek
Obrázek
Obrázek

Uživatelský avatar
Patton
Major
Major
Příspěvky: 2231
Registrován: 30 led 2006, 17:18
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Patton » 25 lis 2006, 13:59

proc to sem jako davas dvakrat? :roll:
(\ /)
(O.o)
(> <)
This is Bunny. Copy Bunny into your signature to help him on his way to world domination

Odpovědět

Zpět na „Letectvo“