Jajjun.com

Diskusní fórum věnováno historii, hrám od Paradoxu a mnoha dalším zajímavostem.
Právě je 26 úno 2018, 04:45

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 18 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: HEINKEL HE 111
PříspěvekNapsal: 24 lis 2006, 22:56 
Poručík
Poručík
Uživatelský avatar

Registrován: 05 říj 2006, 19:14
Příspěvky: 1200
rozpětí:22,60 m
délka:17,10 m
nosná plocha:87,60 metrů čtverečních
hmotnost:5515 kg
vzletová hmotnost:7870 kg
max.rychlost:345 km/h
cestovní rychlost:305 km/h
výstup nad 1000m:3 min
dostup:4800 m
dolet: 1000 km
poč.sedadel:2+10
výrobce:Ernst Heinkel Flugzeugwerke GmbH.,Rostock,Německo

Vroce 1933,krátce poté,co se zmocnili v Německu vlády,začaly nacisté intenzívně budovat útočné vojenské letectvo.Ministerstvo letectví,utajované pod fingovaným názvem Luftfahrtkommissariat,se dohodlo s ředitelstvím společnosti Deutsche Lufthansa,že prvnní bombardovací letouny pro novou Luftwaffe budou vyvíjeny tak,aby mohly ve stejném draku plnit i dopravní funkci.Vývoj takových letounů zajišťovaly firmy Heinkel a Junkers.každá měla postavit 5 prototypů,z nichž liché v pořadí byli vojenské sudé dopravní.

U firmy Heinkel se vývoje ujali bratři Günterové,tvůrci aerodynamicky velmi jemného jednomotorového stroje HE 70 s eliptickými plochami.Nový dvoumotorový HE 111 měl stejnou kncepci,byl však celokovový.poháněly jej dva řadové motory BMW VI 6,0 Z po 368/485 kW,do jejichž gondol se zatahovala hlavní podvozková kola.Kromě dvoučlenné posádky bylo ve velmi těsné kabině deset sedadel pro cestující ve dvou řadách vedle sebe.

První prototyp HE 111a byl bombardovací a vzlétl 24.února 1935.První covolní HE 111c D-ALIX ,,Rostock'',zalétaný 10.3. 1935,měl kabinu rozdělenou na kuřácký salónek pro 4 osoby nad křídlovými nosníky a na hlavní kabinu se 6 sedadly vzadu.V přídi byl prostor pro zavazadla a poštu.Plné dopravní příslušenství a vybavení měl He 111V-4 D-AHAO ,,Dresden'',dokončený v zimě 1935.Místo dvoulistých vrtulí dostal stavitelné třílisté.V létě 1936 získala společnost Deutsche Lufthansa postupně šest letounů ověřovací série HE 111C-O,pojmenovaných podle větších německých měst.První z nich byl D-AMES ,,Nürnberg'' a poslední D-ATYL ,,Karlsruhe''.Deutsche Lufthansa shledala,že jejich provoz je krajně neekonomický,a proto vyžadoval značnou státní dotaci.Bylo však nutno jej udržovat,protože to byla prestižní otázka nacistického režimu,který chtěl za každou cenu dokazovat úspěchy německé letecké konstrukce.Deutsche Lufthansa však již nepočítala s odebráním dalších letounů.Zvlášť jí vadily neúsporné,vysloveně vojenské motory BMW VI 6,0Z. Pokusně se u prototypu V-14 D-AVBS ,,Augsburg'' montovaly dva hvězdicové motory BMW 132Dc po 647 kW a u V-15 D-ADCF ,,Dresden'' BMW 132H-1 po 640 kW.Výkony se zlepšily a oba stroje se používaly pod společným označaním HE 111L.Více jich však postaveno nebylo.
HE 111 byl jako dopravní letoun málo úpěšný.Postavilo se 6456 kusů bombardovacích verzí a používaly se -vzdor značné zastaralosti-po celou dobu války.
Obrázek
Obrázek


Naposledy upravil GJC dne 03 pro 2006, 08:45, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 03 pro 2006, 00:55 
Rotmistr
Rotmistr
Uživatelský avatar

Registrován: 20 říj 2006, 08:14
Příspěvky: 154
Bydliště: Prievidza(SVK),prevazne partizanske obydlia
chcelo by to fotku :) aspon jednu :)

_________________
BELLA,HORIDA BELLA-vojna ,strasna vojna


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 08 kvě 2007, 15:30 
Svobodník
Svobodník
Uživatelský avatar

Registrován: 04 kvě 2007, 19:46
Příspěvky: 15
Bydliště: Skalité-Slowakei
Taky dobrý. Daj stránku na fota. :shock:

_________________
"Včelu možete mačkať v ruke, dokial sa neudusí, ale neudusí sa bez toho aby Vás bodla." - Jean Paulhan


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 08 kvě 2007, 16:36 
Major
Major
Uživatelský avatar

Registrován: 22 črc 2006, 11:10
Příspěvky: 2998
Bydliště: Někde na bitevnim poli ve svým štábu
mno hod tam i zkicu verze "B" měla uplně jinek řešenou konstrukci trupu

_________________
"Ten, kdo bojuje s netvory, by si měl dát sám pozor, aby se netvorem nestal"

- Fridrich Nietze

Obrázek
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 08 kvě 2007, 21:48 
Poručík
Poručík
Uživatelský avatar

Registrován: 05 říj 2006, 19:14
Příspěvky: 1200
Duce píše:
Taky dobrý. Daj stránku na fota. :shock:

veetšinou yahoo
pokusim se vše udelat a dekuji že jste is toho nekdo všiml protože nikdo to nečetl ješte :cry: a to tu je už pul roku


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 08 kvě 2007, 22:56 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 24 led 2006, 20:32
Příspěvky: 4189
Bydliště: Brno, NEJlepsi mesto
tak kdyz si semka behem jednoho dne nahazel 10 clanku vzdycky o jinym letadle tak kdo by to cetl....navic si myslim ze vycerpat tema heinkel 111 trema odstavcama je hodne malo, no ale to je tvuj boj

_________________
Student toho, co Vals


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 09 kvě 2007, 05:08 
Poručík
Poručík
Uživatelský avatar

Registrován: 05 říj 2006, 19:14
Příspěvky: 1200
Lukyn2 píše:
tak kdyz si semka behem jednoho dne nahazel 10 clanku vzdycky o jinym letadle tak kdo by to cetl....navic si myslim ze vycerpat tema heinkel 111 trema odstavcama je hodne malo, no ale to je tvuj boj

já vím.chtel jsem aby tu aspon neco bylo
3 odstavce:vím že je toho málo hafo malo jak bude čas dopíšu pár veci no


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 09 kvě 2007, 14:57 
Svobodník
Svobodník

Registrován: 07 kvě 2007, 19:45
Příspěvky: 14
Bydliště: Centrum Respubliky
To je dobrý článek. Akorát by to chtělo pro sklerotiky (jako třeba já) napsat nahoru nad text pro jistotu ještě jednou název letadla. :-)

_________________
super leader mi byl pro moje pojmenování zde vzorem


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 09 kvě 2007, 15:00 
23. Armádní Generál
23. Armádní Generál
Uživatelský avatar

Registrován: 21 led 2006, 21:42
Příspěvky: 15530
Bydliště: Nixon's back!
No k dobrému článku toho ještě hodně chybí. Například základní korektura :wink:


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 09 kvě 2007, 15:11 
Svobodník
Svobodník

Registrován: 07 kvě 2007, 19:45
Příspěvky: 14
Bydliště: Centrum Respubliky
Vals píše:
No k dobrému článku toho ještě hodně chybí. Například základní korektura :wink:


Ale já bych kladně hodnotil i snahu. :-)

_________________
super leader mi byl pro moje pojmenování zde vzorem


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 10 kvě 2007, 09:28 
Poručík
Poručík
Uživatelský avatar

Registrován: 05 říj 2006, 19:14
Příspěvky: 1200
Vals píše:
No k dobrému článku toho ještě hodně chybí. Například základní korektura :wink:

ja vim že k dobremu toho hafo chybi však taky už pul roku připravuju mega článek o bitva o britanii


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 15 srp 2007, 11:19 
Četař
Četař
Uživatelský avatar

Registrován: 01 dub 2007, 16:22
Příspěvky: 72
Bydliště: 11. Delostrelecký pluk Košice
je to krasne lietadlo :)

_________________
http://www.youtube.com/watch?v=UJbOUpZCG-w


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: HEINKEL HE 111
PříspěvekNapsal: 18 pro 2011, 01:05 
Svobodník
Svobodník
Uživatelský avatar

Registrován: 17 pro 2011, 22:46
Příspěvky: 13
trošku to tady doplním,sice tu jsem teprve hoďku a jsem tu přeci jenom na skok,kvůli pár radám,ale nemohu se dívat na nedoplněný téama o mém oblíbeném letadle=)

Byla letadla, která ohromovala svou elegancí, nebo třeba účelovou krásou. Letadla, která zapůsobila svými výkony či důmyslnými řešeními. Ale historii nepíší jen ti skutečně výjimeční, ale často i šedí dříči. A bombardovací Heinkel He 111 byl právě takovýmto neúnavným dělníkem nebes.

Heinkel He 111
Obrázek

Heinkel He 111 B & D - střední bombardovací letoun

Verze B-1 byla vybavena motory DB 600 C, každý o výkonu 880 PS a jinak se zcela shodovala s původním předsériovým He 111 B-0. Letounu poskytovala ochranu trojice 7,92 mm kulometů MG 15 - jeden v prosklené přídi (A-Stand), druhý v jednoduchém hřbetním střelišti nad křídlem s malým štítkem chránícímu střelce před proudicím vzduchem (B-Stand). Třetí kulomet se nacházel ve výsuvném spodním střelišti na úrovni odtokové hrany křídla (C-Stand). Stroj byl vybaven radiostanicí FuG III a bombardovacím zaměřovačem Gv 219d. S nákladem 1500 kg pum letoun dolétl do vzdálenosti 900 a s 1000 kg až na 1500 km. Na počátek roku 1937 impozantní čísla. V květnu přešla výroba k verzi B-2 s výkonnějšími motory DB 600 CG (950 PS). Stroj dosáhl s nákladem 2000 kg pum rychlosti 369 km/h. Výroba trvala až do konce roku 1937 a na jejím konci stálo přes 400 vyrobených He 111. Stroj představoval v této době vůbec nejvýkonnější bombardér světa. Ze série B také vycházely prototypy V-6, V-7 a V-8, které sehrály významnou roli při vývoji pozdějších variant. Určitý počet letounů byl odeslán do Španělska, kde byla jen potvrzena jejich očekávaná převaha nad nepřítelem. Pro Luftwaffe se ale jednalo nejen o vyzkoušení nové techniky, ale především o vývoj taktiky. Z těchto zkušeností Luftwaffe (a především pak její stíhací složka) čerpala po celou druhou světovou válku.
He 111 D zcela odpovídal variantě B, ale v gondolách nesl nové silné motory DB 600 Ga - každý z nich podával vzletový výkon 1050 PS. Model D se měl stát nástupcem verze B a měl být vyráběn ve velkých sériích - k tomu ale nedošlo. DB 600 bylo nadále zapotřebí především u stíhacích Bf 109 a Bf 110. Proto výroba skončila po dokončení pouhých 10ti kusů. Dále došlo k drobné úpravě kapotáže motorů, která se měla ve větší míře používat u pozdějších variant s motory DB. Tento bombardér překonal hranici 410 km/h.


Heinkel He 111 E - střední bombardovací letoun

Nedostatek motorů DB 600 vyústil ve výrobu nové verze. Ta vycházela z prototypu V-6, na kterém byly testovány původně motory Jumo 210, později výkonnější Jumo 211 A-1 (1000 PS). Letoun se stal základem pro řadu He 111 E vyráběnou od konce roku 1937 v několika subverzích. Řadou modifikací prošla pumovnice a v ní umístěné závěsníky pum. Subverze E-3 představovala hlavní produkční variantu - mohla zřejmě nést i další čtyři externí závěsníky. E-4 měla tyto závěsníky montované již standardně. Varianta E-5 pak nesla v pumovnici další nádrž a veškerá výzbroj tak byla nesena právě na externích podvěsech (což se u budoucích He 111 mělo používat velice často).
He 111 E byly bez externí výzbroje schopny dosáhnout rychlosti okolo 420 km/h při maximální vzletové hmotnosti 11 000 kg, E-5 pak dosahovala 400 km/h, její dolet ale činil velice slušných 1800 km. Pro letoun nepředstavovalo žádné potíže přepravit 2000 kg bomb.
Celkem z výrobních linek sjelo 210 letounů. Část z nich byla odeslána k Legii Condor do Španělska. Dalo by se říci, že touto řadou je zakončena první generace He 111.


Heinkel He 111 F - střední bombardovací letoun

Tyto letouny vycházely z prototypu V-7. Největší a nejdůležitější změnu u jinak nepočetné řady F představovala výrazná rekonstrukce křídla. To ztratilo své typické eliptické náběžné hrany a získalo konvenční lichoběžníkový tvar známý i z pozdějších variant. Eliptický tvar nejefektivněji eliminuje koncové vlivy křídla a (při mezních režimech) využívá každý svůj pomyslný řez na hranici aerodynamických možností (narozdíl od obdélníkových či lichoběžníkových, kde je max. aerodynamických možností profilu dosaženo pouze v jediném místě - v něm se počíná trhat proudění na křídle - a v ostatních zůstávají možnosti profilu částečně nevyužity).
Obdélníkové (lichoběžníkové) křídlo má v praxi výhodu ve výraznějším varování před pádem (což se u eliptických řeší různým aerodynamickým a geometrickým zkroucením) a především pak v mnohem menší náročnosti výroby, což je u velkosériově vyráběných letadel samozřejmě zcela klíčový faktor.
Celkem bylo postaveno 64 letounů, z nichž část (F-1) byla exportována do Turecka. Zbytek letounů sloužil v Luftwaffe pod označením F-4. Také varianta F stihla nasazení ve Španělsku.


Heinkel He 111 G & L - transportní letoun

Vznikla pouze velice malá série těchto letadel, z nichž část byla spolu se stroji řady F vyvezena do Turecka. Letouny byly vybavené již novým křídlem, stejným jaké měly He 111 F. Všechny stroje zřejmě létaly bez výzbroje. Jeden používal motory BMW 132 Dc a stal se tak jediným He 111, který kdy používal hvězdicový motor. Ostatní létaly s DB 600 G, nebo Ga. Počet vyrobených kusů není znám - odhaduje se na 8.

Heinkel He 111 J - torpédonosný a bombardovací letoun

Bombardér vycházel z varianty F. Největší změnou bylo nahrazení motorů Jumo 211 A staršími motory DB 600 CG. Stroje nesly pod trupem dvojici leteckých torpéd. Heinkely byly testovány na konci 30. let, ale především kvůli vleklým problémům se samotnými torpédy došlo k přerušení vývoje. Všech 90 letounů následně prošlo přestavbou na klasické bombardéry s pumovnicí označované jako J-1. Letadla této řady představovala ukončení druhé generace „stojedenáctky“ a jakýsi vrchol předválečných středních bombardérů obecně.

Heinkel He 111 P - střední bombardovací letoun

Tato verze jako by jen potvrzovala, že každý německý střední bombardér musel projít alespoň jednou kompletní rekonstrukcí své přídě. Letoun vycházel z prototypů V-7 (lichoběžníkové křídlo), V-8 (přední část trupu) a V-23 (střeliště). Nejnápadnější změnou byla úplně přepracovaná příď. Ta byla celá prosklená a mírně vyosená vpravo. Umožňovala tak pilotovi velmi kvalitní výhled všemi směry bez slepých úhlů. Výhled byl všeobecně silnou stránkou všech pozdějších bombardérů Luftwaffe. Konkrétně u Heinkelova bombardéru se ale při snížené viditelnosti, nebo za deště, výhled výrazně zhoršil. Konstruktéři si toho byli vědomi a nad hlavou pilota umístili otevíratelný kryt i s malým větrným štítkem - a byť se jednalo o dosti provizorní řešení, v praxi zjevně fungovalo dostatečně, protože k další rekonstrukci přídě již nikdy nedošlo. Letoun byl vybaven i novým bombardovacím zaměřovačem Lotfe C 7.
Do motorových lóží byly trochu nepochopitelně instalovány znovu motory Daimler-Benz - nyní v nejsilnější a nejmodernější variantě DB 601. Tým Ernsta Heinkela jistě musel mít velmi silné slovo, když dokázal tyto elitní „stíhací“ motory zajistit právě pro svůj bombardér. Nutno dodat, že ty mohly být velice snadno zaměněny za Jumo 211 i v polních podmínkách.
Poslední výraznou změnu představovala rekonstrukce střelišť. Ač došlo ke skutečně radikální přestavbě přední části trupu, samotné přední střeliště zůstalo v podstatě beze změny - celá lafetace kulometu byla použita původní. Výraznějších úprav ale doznalo horní střeliště - dostalo nápadný prosklený kryt, který poskytoval střelci mnohem lepší ochranu před proudícím větrem. U spodního střeliště (přezdívanému letci snad ve všech letectvech světa „popelnice“) pak dočlo ke kompletnímu přepracování - výsuvná věž byla demontována a pod trup přišla pro pozdější řady typická vana s kulometem namířeným dolů a vzad.
Maximální vzletová hmotnost He 111 P-1 vzrostla až na 12 200 kg. Dolet stoupl na 2000 km - rychlost zůstala podobná, okolo 410 km/h - nicméně v případě maximálního zatížení letounu bombami, tedy včetně externí výzbroje, výrazně klesla. Dalšími subverzemi byla P-2 vybavovaná rádiem FuG 10 namísto staršího FuG III. P-3 měla zdvojené řízení a byla určena k výcviku. P-4 dostala lehčí pancéřování a další tři kulomety - dva do bočních okének ve střední části trupu (k jejich obsluze bylo potřeba pátého člena posádky, vznikl tak tzv. D-Stand) a třetí do přední části podtrupové vany. Řada P byla zakončena subverzí P-6 se silnějšími motory DB 601 N (1200 PS, používané taktéž u Bf 109 E-7 a Bf 109 F-1/2). Právě akutní potřeba motorů pro stíhačky zapříčinila ukončení výroby a její pokračování již čistě s motory Junkers Jumo, tedy jako He 111 H.
Velkosériová výroba řady P se rozeběhla na přelomu let 1938 a 1939 a byla ukončena koncem roku 1940. Výrobní linky nakonec vyprodukovaly okolo 1000 bombardérů této druhé nejpočetnější série.

Heinkel He 111 H - střední bombardovací a transportní letoun využitelný k vlečení kluzáků

Hlavní výrobní řada a po velkou část války nosný typ Luftwaffe. Jak již bylo zmíněno výše - Heinkely He 111 H se zcela shodovaly s řadou P (byť jejich subverze již ekvivalentní nejsou), jen v nich byly zastavěny motory Junkers Jumo 211/213 v různých subverzích. Ty byly pro bombardéry k dispozici v relativně neomezeném množství.
Vývoj tohoto slavného letounu odstartoval koncem roku 1938. Po úpravách prototypu na standard He 111 P do něj byly zastavěny motory Jumo 211 A-1, se kterými měli konstruktéři již bohaté zkušenosti z He 111 E a F. V případě řady H-1 se jednalo o původní Jumo 211 A-1 o výkonu 1050 PS. Jako radiostanice byla montována modernější FuG 10 namísto FuG III (podobně jako u P-2 a novějších). Výzbroj a nosnost taktéž zcela odpovídala protějšku s motory Daimler-Benz. Výroba byla zahájena na počátku roku 1939 a probíhala nepřetržitě až do léta 1944. Následně došlo na určitou dobu k jejímu přerušení a znovuobnovení v posledních válečných měsících - stará „stojedenáctka“ byla nenahraditelná.
Do výzbroje se dostal větší počet subverzí hlavní varianty H než v případě jakéhokoliv jiného letounu zavedeného u Luftwaffe. H-2 měly zesílenou výzbroj na 5 kulometů MG 15 (instalovány v bočních okénkách přepravního prostoru, kde si vyžádaly dalšího člena posádky - vznikl tak obdobně jako u řady P tzv. D-Stand) a výkonnější motory Jumo 211 A-2. H-3 odpovídala verzi P-4 - získala tedy pancéřování, rozšířenou výzbroj na 6 kulometů - šestý kulomet přibyl do přední části vany. U některých letounů nahradil v předním střelišti původní kulomet 20 mm kanon MG/FF. Další změna spočívala v instalaci výkonnějších motorů Jumo 211 D-1 podávajících vzletový výkon 1200 PS. U řady H-4 přibyla možnost nést místo původních čtyř závěsníků SC 500 tři těžší - dvojici ETC 2000/XII A, nebo jeden PVC 1006. Na nich bylo možné přepravovat letecká torpéda, nebo těžké pumy do hmotnosti 2000, resp. 2500 kg (PVC 1006) - jednalo se o vůbec nejtěžší pumu používanou u Luftwaffe. Podobná byla řada H-5, u které byla do pumovnice instalována další nádrž a veškerá výzbroj tak byla nesena na podvěsech.
He 111 H-6 byla vůbec nejrozšířenější variantou s výrobou zahájenou na počátku roku 1941. Vybavena motory Jumo 211 F-1 o vzletovém výkonu 1300 PS a novými vrtulemi Junkers namísto původních VDM se udržela u bojových jednotek až do konce války. U některých letounů přibyl dálkově řiditelný kulomet v zádi. Varianta H-6 byla schopna přepravovat jak torpéda, tak pumy - podobně jako řady H-4 a H-5. Část letounů dostala pouštní filtry a označena jako He 111 H-6/trop. Také tato varianta mohla mít v pumovnici instalovanou další nádrž. Do roku 1944 bylo zkompletováno okolo 1700 - 1800 letounů.
Řada H-8 představovala přestavěné původní stroje H-3 a H-5 dovybavené rozměrnými kovovými konstrukcemi před křídlem sloužících jako odrážeče lan barážových balonů. Tím ale došlo k značnému posunu těžiště a bylo nutno umístit do zadní části trupu balast. Ač bylo zařízení jako takové zřejmě docela spolehlivé, nosnost takto upravených Heinkelů výrazně klesla (lze předpokládat i velmi znatelný pokles maximální rychlosti) a od další výroby bylo tedy upuštěno. Téměř všechny letouny se pak dočkaly přestavby na He 111 H-8/R2 a sloužily k vlečení kluzáků.
He 111 H-9 vznikl přestavbou doslouživších strojů řady H - měl zdvojené řízení a sloužil k výcviku pilotů.
V návaznosti na verzi H-8 vznikla H-10. Nevzhlednou konstrukci nahradily kovové břity na náběžných hranách křídel, tzv. Kuto-Nase - přes drobný nárůst hmotnosti si letouny uchovaly příznivé letové charakteristiky a zachovaly svou nosnost pum. Tyto náběžné hrany ale samozřejmě nechránily celý letoun - pokud barážové lano narazilo do kabiny, nebo do vrtule, tak mohlo dojít k fatálnímu poškození celého letounu. Přesto alespoň tato forma relativně spolehlivé ochrany křídla znamenala při nočních náletech výrazné plus.
He 111 H-11 měly upravené hřbetní střeliště (B-Stand) - střelec mohl při přeletu zadní část uzavřít, což neznamenalo jen zvýšení komfortu, ale i určité drobné aerodynamické zlepšení. Vnitřní vybavení letounu prošlo také drobnými rekonstrukcemi - nové zařízení na odhoz pum (samotný zaměřovač zůstával stále stejný, tedy Lotfe 7 C, příp. 7 D), nové navigační přístroje a celkově přístrojové vybavení doznalo několika změn. U stroje se objevily dvě další sady (Rüstsatz) - rozšířená He 111 H-11/R1 spočívala v nahrazení dvojice kulometů MG 15 (D-Stand) za dvojici zdvojených výkonných 7,92mm MG 81 Z. Rüstsatz R2 umožňoval vlečení kluzáků.
Pouze v malém počtu sjížděly z výrobních linek stroje H-12, H-14 a H-15. První jmenovaný sloužil k nesení a odpalování raketových střel BV 143, nebo Hs 293 A. Měl odstraněnou podtrupovou vanu (C-Stand) a k navádění samotné pumy přibyl na palubu vysílač FuG 203b Kehl III. Jinak odpovídal variantě H-6. Verze H-14 sloužila k nočnímu navádění bombardovacích svazů - dovybavena byla přístroji FuG Samos a FuG 351 Korfu. He 111 H-15 se velice podobal H-12, ze kterého vycházel - mohl ale nést hned trojici klouzavých pum BV 246 Hagelkorn (jednu pod trupem, dvě pod vnější částí křídla, za motorovými gondolami).
He 111 H-16 představoval po H-6 další nosnou výrobní variantu. Letoun poháněly upravené motory Jumo 211 F-2 o vzletovém výkonu 1350 PS. Jinak bombardéry téměř zcela odpovídaly řadě He 111 H-11/R1. Došlo k další modifikaci obranné výzbroje - již zastaralé kulomety MG 15 byly nahrazeny kulometem MG 131 (B-Stand) a dalším zdvojeným kulometem MG 81 Z (C-Stand). V předním střelišti (A-Stand) nadále zůstával kanon MG/FF. Od verze H-16 již nebyla montáž kulometu do přední části vany standardem, ale spíše vyjímečnou záležitostí - v praxi se tato zbraň ukázala jako téměř nepoužitelná. První stroje začaly opouštět výrobní linky na počátku roku 1942 a výroba skončila až v polovině roku 1944 - celkem bylo postaveno okolo 1100 letounů (z nich většina jako Rüstsatz R1). He 111 H-16/R1 dostal namísto hřbetního střeliště novou otočnou věž s těžkým kulometem MG 131. Stroje R2 sloužily k vlečení kluzáků a R3 k navádění bombardovacích svazů vybavené obvyklou výbavou verze H-14. Heinkelem He 111 H-16 počínaje bylo povoleno přepravovat až 3000 kg pum, stroje navíc mohly být dovybaveny startovacími raketami.
Podobné letouny řady H-18 dostaly tlumiče plamenů jdoucích od výfuků a především radar FuG 200, díky kterému v přední části stroje přibyly typické dipólové antény.
Subverze H-20 vycházela z H-16. Výroba zahrnovala čtyři Rüstsatz - R1 sloužila jako výsadková pro 16 „Fallschirmjägers“ (německy výsadkář) - ve spodní části trupu byl instalován poklop, usnadňující rychlé provedení výsadku. R2 tahala kluzáky, R3 představovala již klasický noční bombardér s tlumiči plamenů - původně měl být letoun vybaven novými motory Jumo 213, jejichž vývoj právě vrcholil - ale nebyly dokončené včas a tedy i tento Heinkel nakonec létal pouze s Jumo 211 F-2. Na bombardéry modifikace R4 bylo montováno zařízení GM-1 pro zvýšení výkonu motoru ve velkých výškách. Zřejmě ale bylo v této subverzi dokončeno jen velice malé množství letounů. H-22 sloužila k nesení a odpalování letounových střel Fi 103 - tedy V-1. Ty byly nesené pod pravým závěsníkem a tedy vpravo od osy letounu.
Původně plánovaný Heinkel He 111 H-20/R3 byl po instalaci Jumo 213 A přeznačen na subverzi H-21. Motory podávaly vzletový výkon 1750 PS, stroj s nimi dosahoval maximální rychlosti 480 km/h a dostup činil 10 000 m. Letoun byl bez problémů schopen nosit 3000 kg pum (bez startovacích raket). Výkon motorů mu umožnil odstartovat i se 4000 kg, ale jakékoliv podrobnosti o nasazení takto zatížených strojů nejsou známé. Zkompletováno bylo v druhé polovině roku 1944 a na počátku roku 1945 přibližně 200 - 300 letadel. Čistě výsadkářská verze, H-23 se stala poslední vyráběnou variantou nejen verze H, ale i celého typu Heinkelu He 111 - z výrobních linek sjelo za 7 let okolo 5000 strojů.


Heinkel He 111 R - výškový bombardovací letoun

Varianta R-1 vycházela z prototypu V-32 - měl sloužit jako výškový bombardér. Letoun byl vybaven motory DB 601 U s turbodmychadly TK9 AC, ale kromě tohoto jediného prototypu další letoun již nevznikl. Zřejmě na stejném prototypu byly testovány i motory DB 603 o výkonu 1750 PS. Ty byly k výškovým letům dokonce ještě vhodnější, než Jumo 213 A. Letoun navíc dostal turbodmychadla Hirth TKL 15 - s nimi bez dalších konstrukčních úprav dasáhl maximální výšky letu 14 000 m a rychlosti 500 km/h - měl tedy potenciál nahradit výškové Ju 86 R. Ani tento letoun se ale sériové výroby nedočkal.

Heinkel He 111 Z - letoun k vlečení kluzáků


He 111 Z-1 představoval jednu z vůbec nejpozoruhodnějších konstrukcí druhé světové války. Jednalo se o dva He 111 H-6 se spojenými křídly - vzniklo tak jedno velké křídlo, v jehož středu byl instalován pátý motor Jumo 211 F-2. Rekonstrukce, na první pohled možná jednoduchá, ale skýtala řadu problémů - samotná vnější část křídla byla od motorových gondol kompletně přepracována, původní vzepětí bylo samozřejmě odstraněno, stejně jako vztlakové klapky. Obrovské potíže muselo činit vedení táhel řízení - tedy především směrovka a výškovka. Bohužel se zřejmě již nedochovala technická dokumentace, která by umožnila skutečně detailní prozkoumání tohoto prvku He 111 Z.
Stroj vznikl kvůli potřebě silného tažného letounu pro obrovské kluzáky Messerschmitt Me 321 - ty musely být vlečené trojicí Bf 110, což byla značně riziková záležitost. Heineklova „Zwillinge“ (dvojčata) dokázala tyto bombardéry vzít do vleku sólově - byť i zde startu velice často napomáhalo šest raketových motorů o celkovém tahu 5000 kp, tzv. R-Gerät. Vzletový výkon daný pěti motory Jumo 211 F-2 činil 6750 PS při vzletové hmotnosti letounu okolo 28 600 kg. Maximální rychlost a dostup přibližně odpovídaly řadě He 111 H-6. Zásoba paliva činila 8250 litrů, posádku tvořilo 7 mužů - v levém trupu pilot, radista, palubní mechanik a střelec. V pravém pak další palubní mechanik, pozorovatel a další střelec. Výzbroj byla zřejmě u každého z deseti vyrobených letounů trochu jiná - mohly ji tvořit čtyři kulomety MG 131 (A-Stand, B-Stand), 2 zdvojené kulomety MG 81 Z (D-Stand) a další dva kulomety MG 81 (C-Stand).
Vznikly další dva projekty založené na He 111 Z-1. Typ Z-2 měl představovat dálkový bombardér a Z-3 dálkový průzkumný letoun. Ani jeden z nich se ale nepřekročil hranici zevrubného projektu.

CASA 2.111 - transportní a bombardovací letoun

Jednalo se o modifikované He 111 vycházející z řady P. Letouny sloužily ve španělském letectvu v řadě různých rolí až do roku 1965.



Výrobní cena He 111 H činila v roce 1940 přibližně 265 000 RM (z toho 61 000 RM připadlo na motory), Do 17 Z 235 000 RM a Ju 88 A pak asi 300 000 RM. Stroj sloužil kromě Luftwaffe za války ještě v letectvech Bulharska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, Číny a Turecka. Po válce v Československu.



Základní technické údaje:

Heinkel He 111 P-4

* Délka: 15,79 m
* Rozpětí: 18,0 m
* Výška: 4,56 m
* Plocha křídel: 87,6 m˛
* Prázdná hmotnost: 6775 kg
* Maximální vzletová hmotnost: 13500 kg
* Pohonná jednotka: dva motory Daimler-Benz DB 601 A-1
* Výkon: 1100 PS (~809 kW)
* Maximální rychlost v optimální výšce: 390 km/h (6000 m)
* Maximální rychlost u země 330 km/h
* Počáteční stoupavost: 3 m/s
* Dostup 8000 m
* Dolet: okolo 1500 km - 2500 km (plně zatížený - prázdný letoun)
* Posádka: 5 mužů
* Výzbroj: šest 7,92mm kulometů MG 15, náklad pum do 2000 kg

Heinkel He 111 H-16

* Délka: 15,79 m
* Rozpětí: 18,0 m
* Výška: 4,56 m
* Plocha křídel: 87,6 m˛
* Prázdná hmotnost: 8680 kg
* Maximální vzletová hmotnost: 14000 kg
* Pohonná jednotka: dva motory Junkers Jumo 211 F-2
* Výkon: 1350 PS (~990 kW)
* Maximální rychlost v optimální výšce: 435 km/h (6000 m)
* Maximální rychlost u země: 350 km/h
* Počáteční stoupavost: 4 m/s
* Dostup 6700 m
* Dolet: 2000 km (plně zatížený letoun)
* Posádka: 5 mužů
* Výzbroj: jeden 20 mm kanon MG/FF v předním střelišti, jeden 13 mm kulomet MG 131 ve vrchním střelišti, tři zdvojené kulomety MG 81 Z ve spodním a v bočních střelištích. Náklad pum více než 3000 kg.




čerpala jsem z článku mého dobrého přítele fucidy :)

//
verdammt ! :D nějak nejdou obrázky,tak kdyžtak tady :) http://oresteia.rajce.idnes.cz/he_111/

_________________
Alea iacta est


Naposledy upravil oresteia dne 20 pro 2011, 13:52, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: HEINKEL HE 111
PříspěvekNapsal: 19 pro 2011, 14:30 
Major
Major
Uživatelský avatar

Registrován: 16 zář 2008, 16:45
Příspěvky: 2722
Bydliště: Pressburg
oresteia píše:
čerpala jsem z článku mého dobrého přítele fucidy :)


hele niesi ty afrodita/atena? :mrgreen:

_________________
I actually wanted to become a police officer but failed the IQ test when I arrived on time at the correct building.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: HEINKEL HE 111
PříspěvekNapsal: 19 pro 2011, 14:47 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4442
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
821 píše:
hele niesi ty afrodita/atena? :mrgreen:


Aténa sice byla bohyní války... ale pochybuju, že byla u wehrmachtu. (Alespoň podle avataru soudě.) ;)

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: HEINKEL HE 111
PříspěvekNapsal: 19 pro 2011, 14:59 
Major
Major
Uživatelský avatar

Registrován: 16 zář 2008, 16:45
Příspěvky: 2722
Bydliště: Pressburg
u Wehrmacht-u ne ale Luftwaffe

_________________
I actually wanted to become a police officer but failed the IQ test when I arrived on time at the correct building.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: HEINKEL HE 111
PříspěvekNapsal: 19 pro 2011, 15:34 
Podplukovník
Podplukovník

Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Příspěvky: 4442
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke
821 píše:
u Wehrmacht-u ne ale Luftwaffe


Luftwaffe nebylo součástí Wehrmachtu? Od kdy?

EDIT:Měl jsem na mysli německou brannou moc jako takovou. To je jedno.

_________________
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: HEINKEL HE 111
PříspěvekNapsal: 19 pro 2011, 23:12 
Nadporučík
Nadporučík
Uživatelský avatar

Registrován: 18 kvě 2007, 17:16
Příspěvky: 1274
Bydliště: Brno
začínají z vás být hnidopiši :mrgreen: :lola:


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 18 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron

Webhosting Český hosting

Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group Color scheme by ColorizeIt!
Český překlad – phpBB.cz