Do března roku 1941 tu bylo již více než 10 000 vězňů. Tábor byl znám svou krutostí, asi jste už slyšeli o bunkru číslo 11, v němž se mučili vězni a zeď před ním kde se pořádali popravy.
I tento tábor je strašný, ale není to nejhorší co dokázala Třetí říše stvořit. V březnu 1941 byl dán rozkaz vedle původního komplexu vybudovat ještě jeden, větší. Nesl jméno Osvětim II – Birkenau, ten mohl pojmout až 100 000 vězňů, byla tam i síť továren využívající otrockou práci, například továrna firmy I. G. Farben na výrobu syntetického kaučuku.
V létě téhož roku dostal velitel tábora Rudolf Höß příkaz přeměnit tábor na továrnu na smrt pro Židovské obyvatelstvo. První plynová komora byla zřízena v Osvětimi I. V ní byly v září 1941 poprvé vyzkoušeny a ověřeny vražedné účinky cyklonu B - látky, která se běžně používala pro deratizaci Po ní brzy následovaly čtyři další a větší, tentokrát zřízené v Birkenau, jejich denní kapacita při maximálním provozu byla až 6000 lidí. Plynové komory byly maskovány jako sprchy, které měly oběti přesvědčit, že jde o desinfekční opatření, kterým musejí projít dříve, než budou posláni na práci v táboře.Od konce března začala deportace židů z celé Evropy, nikdo neví kolik lidí tady zahynulo, ale mohlo to být až 5 000 000 osob. Z toho byla většina židé, na druhém místě byli Poláci, bylo však zabito i asi 20 000 Romů a neznámý počet homosexuálů.
Po příjezdu do Osvětimi procházeli vězni vstupní prohlídkou která určovala budou posláni do plynové komory nebo zabiti metodou Vernichtung durch Arbeit, vyhlazeni prací. Rudá armáda nalezla v roce 1945 v táboře 7650 vyčerpaných a vyhladovělých vězňů a řadu dokladů o zločinech, které nacisté nestačili včas zničit. Tak bylo v táborových skladech nalezeno téměř 8 tun lidských vlasů a přes milion pánských obleků a dámských šatů.
Rudolf Höß
)
