Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Město Tanid není v jednoduché situaci. Jen díky štěstěně dosud existuje. Republika potřebuje nové vůdce, kteří ji povedou do nejisté budoucnosti. Staň v čele jednoho z mocných patricijských rodů, intrikuj proti nim, veď diplomatická jednání v senátu či haj barvy Republiky v čele vojska.

Moderátoři: Dekl, Minreth, Vals

Zamčeno
Uživatelský avatar
erbfilip
Rotný
Rotný
Příspěvky: 137
Registrován: 18 pro 2015, 18:18

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od erbfilip » 30 bře 2018, 10:14

Vznešený senáte,

jelikož první triumvir je právě velmi zaneprázdněn a byl jsem požádán senátorem Dubiem (jak jsem se právě dozvěděl), abych na chvíli převzal povinnosti prvního triumvir, tak nyní vyhlašuji kandidaturu na post kvestora.

Nominace na kvestora přijímám do soboty 31. 3. 20:00 (je to trochu natěsno, ale je málo času, tak případně by se to dalo asi posunout), pokud nikoho nominovat nechcete, tak mi to prosím také sdělte, ať zbytečně nečekám na nějaké zájemce a neztrácíme čas.

Titus Selenius, druhý triumvir
Aulus "Iuvenis" Modrý (Res Publica)
Randolf, zvaný Zweihänder, (abdikoval 1254) a Ingmar Seufer, knížata Seuferu (5 knížectví)
Parwaein II. Tamnicir, kníže Větrného údolí († 999), Tiumwir Tamnicir, regent Větrného Údolí († 999), Cerwian Narefadam, regent Větrného Údolí (Hetharia 4 - Dva králové)
Fraomar II. Fairhair, král Northumbrie (Anglie 960)

Uživatelský avatar
Turwaithion
Četař
Četař
Příspěvky: 84
Registrován: 14 pro 2015, 21:34

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Turwaithion » 30 bře 2018, 22:12

Díky druhému triumvirovi za jeho pohotovou reakci, nesmírně si toho vážím!
Současně se omlouvám za zaneprázdněnost.

Titus "Arbor" Zelený, první triumvir

Uživatelský avatar
erbfilip
Rotný
Rotný
Příspěvky: 137
Registrován: 18 pro 2015, 18:18

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od erbfilip » 31 bře 2018, 19:39

Tímto prohlašuji nominaci kandidátů za ukončenou.
Přihlásili se:

Marcus Dubius za rod Dubiů
Numerius Honorius za rod Honoriů
Decimus Purpurový za rod Purpurových

Nyní se prosím odeberte k volebním urnám. Prohlašuji volby za zahájené (hlasování posílejte Minrethovi do pondělí 2. 4. 23:59).

Titus Selenius, druhý triumvir
Aulus "Iuvenis" Modrý (Res Publica)
Randolf, zvaný Zweihänder, (abdikoval 1254) a Ingmar Seufer, knížata Seuferu (5 knížectví)
Parwaein II. Tamnicir, kníže Větrného údolí († 999), Tiumwir Tamnicir, regent Větrného Údolí († 999), Cerwian Narefadam, regent Větrného Údolí (Hetharia 4 - Dva králové)
Fraomar II. Fairhair, král Northumbrie (Anglie 960)

Uživatelský avatar
erbfilip
Rotný
Rotný
Příspěvky: 137
Registrován: 18 pro 2015, 18:18

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od erbfilip » 01 dub 2018, 21:04

Vznešený senáte,

myslím, že sedění a rozjímaní již bylo dost. Nyní začal čas jednat. Lutický svaz posiluje, teď po dohodě s Theodridopolí získal nového spojence, alespoň ekonomického, ale kdo ví, o čem ještě mohli jednat. My musíme začít reagovat. A to alespoň tak, že konečně začneme vést diplomatická jednání se sousedy, abychom si upevnili pozici. A také bychom měli zvážit posílení obrany na východní hranici.

Aulus "Iuvenis" Modrý
Aulus "Iuvenis" Modrý (Res Publica)
Randolf, zvaný Zweihänder, (abdikoval 1254) a Ingmar Seufer, knížata Seuferu (5 knížectví)
Parwaein II. Tamnicir, kníže Větrného údolí († 999), Tiumwir Tamnicir, regent Větrného Údolí († 999), Cerwian Narefadam, regent Větrného Údolí (Hetharia 4 - Dva králové)
Fraomar II. Fairhair, král Northumbrie (Anglie 960)

Uživatelský avatar
Golemnewton
Rotmistr
Rotmistr
Příspěvky: 191
Registrován: 06 lis 2014, 17:13

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Golemnewton » 01 dub 2018, 21:29

Vážení senátoři!

Naše země prosperuje, avšak je stále zranitelná. Již minulý rok jsme debatovali o výstavbě nového opevnění, a já považuji za vhodné, abychom se stavbou začali. Je snad nezpochybnitelné, že naše hranice potřebuje lepší ochranu, když jsme o bývalé pohraniční pevnosti přišli. Otázkou je, kolik pevností postavit a kam je umístit. Z mého pohledu jsou minimem zahájení stavby alespoň 3 hradišť, a jejich pozdější rozšíření na tvrze. Co se týče umístění, bylo by ideální, pokud by kryly nejzranitelnější vesnice: Jasnomlat a Královský Háj, a třetí pevnost umístit tak, aby neumožnila rychlý útok na vnizrozemí.

Dále, behěm stavby nemůžeme riskovat výpad Luticů. Proto navrhuji, aby všechny rody přesunuly své jednotky na východní hranici k už snad rozestavěným tvrzím, nemůžeme v tomto případě spoléhat pouze na senátní vojska, jelikož rozpočet republiky bude zatížen stavbou. Pokud rodová vojska odmítnou vojensky podpořit východní hranici, budu považovat za nezbytné požádat senát o povolení naverbovat nové legie a vypsání příslušené daně.

Pokud si zde někdo přítomný snad myslí, že podobný krok by působil zbytečně agresivně, připomínám, že Luticko vyslalo své špiony, aby zneškodnili stavby v Cirmiu - k činu se i sami přiznali. Je očividné, že nás Lutický svaz považuje za nepřátele, a podle toho bychom s ním také měli jednat.

Taktéž až do odvolání povoluji rodům verbovat jednotky ve východních koloniích, pokud sami usoudí, že bude potřeba větší vojenská přítomnost.

Budu rád za vaše připomínky a návhry.

Gnaeus "Rubus" Rudý, konzul

Uživatelský avatar
Golemnewton
Rotmistr
Rotmistr
Příspěvky: 191
Registrován: 06 lis 2014, 17:13

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Golemnewton » 01 dub 2018, 22:11

Dále, jak řekl Aulus Modrý, jednání se sousedy, nyní konkrétně s Shatenem.

V tomto případě je nezbytné dořešit Mokrošť, předmět případného sporu. Je to už 16 let, co je tato vesnice pod správou Shatenu, a upřímně, pokud bychom jej chtěli zpátky, museli bychom jít do války - a to, dokud exsituje hrozba v podobě Luticů, nemůžeme. Mé jednání s Shatenskými zástupci přineslo následující: pokud uznáme, že vesnice patří Shatenu, posune se naše vzájemná hranice:

Obrázek

Tento návrh osobně považuji za rozumný a podporuji jej.

Gnaeus "Rubus" Rudý

Uživatelský avatar
Jan III.
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1779
Registrován: 09 bře 2012, 15:55

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Jan III. » 01 dub 2018, 23:02

Purpuroví senátoři souhlasí se slovy Auluse Modrého a zároveň si dovolují vyjádřit svůj názor dosavadní politice Rudo-Zlatého konzulátu. Hledání spojenců v Shatenu, Anejském knížectví a Theodoriopolisu je krok špatným směrem.
Theodoriopolis se proti Luticům nepostaví. Spíše než aby nám poskytla pomoc, by ji v takovém případě město samo potřebovalo. Mimo to ekonomická spolupráce se Svatavskem značí, že ani vůle, natožpak prostředky k vojenskému spojenectví se zde budou hledat jen velmi, velmi těžko.
Město Shaten je soused, s nímž doposud vedeme územní spory o oblast Mokroště. V první řadě by se měl senát vyjádřit k této záležitosti, zda budeme navrácení osady požadovat, nebo se jí vzdáme právě výměnou za vojenskou pomoc či nějaké jiné ústupky.
V případě Anejského knížectví není šance na získání vojenské pomoci dle našeho názoru o moc větší.

Každopádně jsme toho názoru, že by se republika měla zaměřit spíše na posílení vlastníh sil, než spoléhat se na pomoc od jiných. Nejen že žádná pomoc nemusí dorazit, nebo dorazí pozdě, ale navíc riskujeme, že se případní spojenci, vědomi si naší slabosti, pokusí ukousnout kus z naší mrtvoly pro sebe. Proto jsme toho názoru, že v první řadě je nutno posílit vlastní armádu, než se pokusíme přitáhnout k nám cizí.
konzul Decimus "Semotus" Purpurový
První Rádce Telendir Lingwenský
Edmund Granddale, král Východní Anglie
Jan Tarmun z Jezerního Vědrokrvu, zvaný Jantar z jezera, Malleus maleficarum, paladin Světla Svatého, vůdce Hornozemské aliance
Vrchní Hejtman Táborského Svazu Jan Oldřich z Černovic(†)
Jan Tarmun I. z Jezerních Vědrokrv, velmistr Řádu Dlátenického, biskup Taulunský a právoplatný král Terenie
Parwaein I. Tamnicir, kníže Větrodolský, první rádce Svojška I., krále Kalwenského(†)
Lothar I., Markus I. Ansa, král Slaromský
Polní podmaršálek Johann Peter de Beaulieu, vrchní velitel rakouských vojsk v Itálii 1796
Kde je vůle, je i způsob!

Sir Johnny
Desátník
Desátník
Příspěvky: 29
Registrován: 14 pro 2015, 18:06

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Sir Johnny » 02 dub 2018, 21:49

Vznešený senátore,

musím reagovat na Vaši kritiku ke směřování zahraniční politiky. Ačkoliv s Vámi souhlasím, že je nutné se soustředit na schopnost samostatné obrany proti nepřátelům naší vznešené republiky, nemyslím si, že je zbytečné jednat s našimi sousedy.
Ve věci územních sporů s městem Shaten bychom samozřejmě neměli vypadat slabě, ale musíme si také uvědomit, že republika není schopna, alespoň ne v době kdy nad námi dřímá velmi reálná pravděpodobnost lutického vpádu, vést na vojenské operace na západní hranici republiky. Navíc město Shaten je v současné situaci nejpravděpodobnější kandidát na jakoukoli formu vojenské spolupráce.
Co se týká našich dvou dalších sousedů: Anejského knížectví a Theodoriopole. Ačkoliv u nich není velká pravděpodobnost, že by s námi spolupracovali, tato možnost tu je a stojí za to ji vyzkoušet. Pokud do naší republiky vpadnou vojska Lutického svazu, budeme rádi za každou pomoc, jak vojenskou, tak materiální, nebo i pouze za jistotu bezpečnosti a neměnnosti našich hranic.
Když je podle Vás hledání spojenců a jednání s našimi sousedy krok špatným směrem, kam bychom dle Vás měli kráčet? Měli bychom třeba jednat s Lutickým svazem, abychom u nich mohli koupit pozemky a nemuseli platit daně naší vznešené republice?

Gaius Zlatý, konzul
Publius "Saccus" Zlatý (Res Publica)

Ealdwine I., král Wessexský (Anglie 960)
Petr Macellaio, Kníže Dolský (Hetharia 4)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3653
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Minreth » 02 dub 2018, 22:22

erbfilip píše:Tímto prohlašuji nominaci kandidátů za ukončenou.
Přihlásili se:

Marcus Dubius za rod Dubiů
Numerius Honorius za rod Honoriů
Decimus Purpurový za rod Purpurových

Nyní se prosím odeberte k volebním urnám. Prohlašuji volby za zahájené (hlasování posílejte Minrethovi do pondělí 2. 4. 23:59).

Titus Selenius, druhý triumvir
Kvestorem Republiky se stal Marcus Dubius za rod Dubiů většinou 25 ze 48 hlasů (52 %).
Rudí (5): Marcus Dubius za rod Dubiů
Modří (8): Decimus Purpurový za rod Purpurových
Zelení (6): Marcus Dubius za rod Dubiů
Zlatí (6): Marcus Dubius za rod Dubiů
Purpuroví (7): Decimus Purpurový za rod Purpurových
Neutrálové (8): Marcus Dubius za rod Dubiů
Neutrálové (1): Numerius Honorius za rod Honoriů
Neutrálové (7): Decimus Purpurový za rod Purpurových
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3653
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Minreth » 03 dub 2018, 13:11

Zima 382
V pravidlech se píše:4.8 - Senátní volby se obvykle odehrávají na konci podzimu (datum stanovuje velekněz - kandidátní listiny a rozkazy k volbám tudíž sepisujete v létě, kdy píšete rozkaz na podzimní tah). Na začátku zimy (tj. bezprostředně poté, co vyšel přepočet na podzim) si pak senát volí své hlavní představitele. V zimě se volí konzulové, na jaře koloniální správci a prefekti, v létě prétor a na podzim kvestor. Všechny magistratury jsou platné od následujícího čtvrtletí. Příklad: Konzul se volí v zimě (tj. v mezidobí po vydání přepočtu na podzim a před uzávěrkou na rozkazy pro zimu), ale pravomoci úřadu získává až (s nutnými přísahami a náboženskými rituály) na jaře (tj. bezprostředně poté, co vyjde přepočet zimy).

Uživatelský avatar
Jan III.
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1779
Registrován: 09 bře 2012, 15:55

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Jan III. » 03 dub 2018, 19:53

Sir Johnny píše: ... Ve věci územních sporů s městem Shaten bychom samozřejmě neměli vypadat slabě, ale musíme si také uvědomit, že republika není schopna, alespoň ne v době kdy nad námi dřímá velmi reálná pravděpodobnost lutického vpádu, vést na vojenské operace na západní hranici republiky. Navíc město Shaten je v současné situaci nejpravděpodobnější kandidát na jakoukoli formu vojenské spolupráce...

Gaius Zlatý, konzul
Zdá se, že překrucování pravdy se ve spojení s Purpurovými stalo jakýmsi národním zvykem. Žádné vojenské operace na západní hranici jsme nikdy nenavrhli a ani nenavrhujeme.

K plánům na vystavbu nového pohraničního opevnění se rovněž musíme vyjádřit záporně!
Statická obrana je pouze krátkodobým řešením, navíc neskutečně drahým, zdlouhavým a neefektivním. Postavení jediného hradiště by stálo republiku 400 st a pokryla by nejvýše 3 hexy hranice. Přičemž v rovině by byl obranný efekt dané stavby ještě snížen, nemluvě o faktu, že je možné ji prostě obejít.
Chceme-li bránit nejen území, ale i lid republiky, musí mít Tanid dobře vyzbrojenou, mobilní a především pak stálou armádu, která bude schopna okamžitého nasazení, aniž by se musela půl roku formovat.
Zkrátka a dobře, musíme obnovit legie!

Co se týče potřebných financí, jelikož jsme si vědomi, že to nebude zadarmo, důrazně nesouhlasíme s dalším výběrem daní! Předchozí daně byly vybírány v situaci, kdy státní kasa zela prázdnotou a polovina Tanidu zoufale potřebovala opravy. V takové situaci šlo o dobré řešení. Je to však řešení nárazové a dlouhodobě neudržitelné, jelikož se jím nezískávají nové zdroje, ale pouze přesměrovávají z jiné části země, kde by mohly být investovány a využity k posílení naší ekonomiky.
Mimo to, podle kusích informací od minulého kvestora nyní disponuje státní pokladna částkou cca 2 500 st! Vybírat v takové situaci peníze od soukromníků je ostudné! Plná pokladna je sice hezká věc, ale ale pouhým hromaděním peněz skutečného bohatství nedosáhneme. Ne, peníze musíme pustit z pokladny ven a zapřáhnout je do práce! Stát musí investovat do vlastní ekonomiky, aby se jeho vlastní příjem zvýšil. Musíme získat nové osadníky, třebas i z ciziny, když to jinak nejde, stavět vesnice a hledat nerostné bohatství! Vždyť doteď nemá ani Tanid, ani Colonia Heroa tržiště! Jen za dobu vlády rudozlatého konzulátu, nemluvě o městské prefektuře zelených, uteklo státu touto cestou na 760 st! To je více, než se vybralo na minulých daních! Hanba, hanba, hanba!

Proto předkládáme triumvirům k posouzení a zařazení do hlasování následnující reformu: (Návrh 3/382)

Reforma ekonomická
1) Okamžitá výstavba Tržišť v Tanidu (Tržištní Čtvrť) a městečku Colonia Heroea. Odhadované výdaje: 2x100 st
2) Prospekce vhodně vytipovaných oblastí za účelem nalezení lokalit vhodných k těžbě. Odhadované výdaje: 3x60 st
3) Investiční pobídky pro přilákání kolonistů ze zahraničí. Zájemci obdrží zdarma půdu ze státního pozemkového fondu (limit 1 jitro na dospělou osobu), pod podmínkou, že půdu do roka osídlí a zúrodní. Rovněž ji nesmějí po dobu jednoho roku prodat či přenechat jiné osobě. V opačném případě propadá zpět senátu. Odhadované výdaje: 4x100 st
4) V případě, že se prospekce (viz bod 2) ukáží jako úspěšné, proběhne samozřejmě v dané lokalitě výstavba dolu. Odhadované výdaje: 300 st

Reforma vojenská
1) Obnovení stálé legionářské armády. Budou zformovány tři legie.
a. I. Legie „Konzulská,“ se sídlem v Tanidu. Skladba legie bude následující: Pěchota, 3xLegionáři, 2xStřelci, Senátní stráž a Lehká jízda. Celkem tedy 700 pěšáků a 30 jezdců v osmi oddílech.
b. II. Legie „Felix,“ se sídlem v Colonia Flavia. Skladba legie bude následující: Pěchota, 2xLegionáři, 2xStřelci a Lehká jízda. Celkem tedy 500 pěšáků a 30 jezdců v šesti oddílech.
c. III. Legie „Tercia,“ se sídlem v Colonia Heroea. Skladba legie bude následující: Pěchota, 2xLegionáři, 2xStřelci a Lehká jízda. Celkem tedy 500 pěšáků a 30 jezdců v šesti oddílech.
d. Senátní stráž, trvale umístěná v Tanidu.
2) Celkem tak bude tvořit stálé vojsko 1890 mužů. (Rozpustí se jeden oddíl pěšáků). Odhadované výdaje na dozbrojení: 930 st
3) Odhadovaná výše čtvrtletního žoldu pro nové stálé vojsko: 830 st
4) V případě války budou do zbraně povolány i jízdní oddíly velkých rodů. Každý z rodů je povinen postavit do pole jízdní vojsko s žoldem ne méně než 90 st.
5) V případě války platí pro státní i rodová vojska právo volného průchodu přes území senátní i rodová.
6) V případě války mají rody i stát povoleno verbování ve všech državách, ať už senátních či rodových.
7) V době míru se může státní vojsko pohybovat po soukromé půdě, nicméně do rodových držav smějí vstoupit pouze se svolením vlastníka.
8) V době míru se musí veškeré státní vojsko zúčastnit velkého vojenského cvičení. Cvičení bude probíhat dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Cvičit mohou legie pospolu či samostatně. Právo zúčastnit se mají i rodové oddíly. Přesnou podobu a místo cvičení určí konzulové.
9) Vojenského cvičení se musejí zúčastnit i úřadující konzulové.

Odhadovaný rozpočet


   Tento obrázek může být vizuálně zmenšen. Zobrazit v původní velikosti


Rozpočet je plánován na pět kvartálů a je v něm počítáno s dostatečnou finanční rezervou pro případ nouze.
Zároveň odmítáme jakékoliv připomínky, které by měly za následek rozdělení návrhu na dvě části, o nihž by se hlasovalo samostatně. Reformu vojenskou není možné provést bez dostatečného posílení ekonomiky, které by rozhodně nemělo ustat s koncem rozpočítaného období.
konzul Decimus "Semotus" Purpurový
První Rádce Telendir Lingwenský
Edmund Granddale, král Východní Anglie
Jan Tarmun z Jezerního Vědrokrvu, zvaný Jantar z jezera, Malleus maleficarum, paladin Světla Svatého, vůdce Hornozemské aliance
Vrchní Hejtman Táborského Svazu Jan Oldřich z Černovic(†)
Jan Tarmun I. z Jezerních Vědrokrv, velmistr Řádu Dlátenického, biskup Taulunský a právoplatný král Terenie
Parwaein I. Tamnicir, kníže Větrodolský, první rádce Svojška I., krále Kalwenského(†)
Lothar I., Markus I. Ansa, král Slaromský
Polní podmaršálek Johann Peter de Beaulieu, vrchní velitel rakouských vojsk v Itálii 1796
Kde je vůle, je i způsob!

Uživatelský avatar
Golemnewton
Rotmistr
Rotmistr
Příspěvky: 191
Registrován: 06 lis 2014, 17:13

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Golemnewton » 03 dub 2018, 22:15

Ještě než Decimus Purpurový vyřeší všechny problémy republiky, několik poznámek k jeho návrhům:
Vždyť doteď nemá ani Tanid, ani Colonia Heroa tržiště! Jen za dobu vlády rudozlatého konzulátu, nemluvě o městské prefektuře zelených, uteklo státu touto cestou na 760 st! To je více, než se vybralo na minulých daních! Hanba, hanba, hanba!
Podotýkám, že konzulové nejsou ekonomy republiky. Jsou veliteli vojsk a dohlíží na fungování senátu. A pokud je to taková, jak říkáte, hanba, mohl jste to kdykoliv navrhnout sám, včetně doby, kdy byl konzulát v rukou Purpurových. Výstavba tržiště v Heroi, ač výhodná, není zcela jasným krokem. Jako první država na východě by bylo vhodné taktéž uvažovat o výstavbě chrámu či sýpky pro posílení obrany.
2)Prospekce vhodně vytipovaných oblastí za účelem nalezení lokalit vhodných k těžbě. Odhadované výdaje: 3x60 st
Pravděpodobně z neznalosti, možná nezájmu se vůbec zeptat, průzkumy půdy na senátní půdě probíhají, co vím tak tak činí můj rod, i rod Zelených. Zelení, co jsem slyšel, byli dokonce úspěšní - a čekám brzký návrh prefekta země na výstavbu dolu.
3)Investiční pobídky pro přilákání kolonistů ze zahraničí. Zájemci obdrží zdarma půdu ze státního pozemkového fondu (limit 1 jitro na dospělou osobu), pod podmínkou, že půdu do roka osídlí a zúrodní. Rovněž ji nesmějí po dobu jednoho roku prodat či přenechat jiné osobě. V opačném případě propadá zpět senátu. Odhadované výdaje: 4x100 st
Ano, odlákávejme obyvatele našim sousedům. Jsem si jist, že to ocení.
4) V případě války budou do zbraně povolány i jízdní oddíly velkých rodů. Každý z rodů je povinen postavit do pole jízdní vojsko s žoldem ne méně než 90 st.
Absolutně zbytečný návrh, který ani v nejmenším není prospěšný a nereflektuje potřeby v dané válce. Řekněme, že budeme bojovat s Lutickem na jejich území, tedy převážně hustém lese. 10-15 oddílů jízdy navíc se jistě bude hodit.
1) Obnovení stálé legionářské armády. Budou zformovány tři legie.
Legie jsou dva oddíly legionářů, střelci a lehká jízda. Tomu je uzpůsoben náš systém velení. Tímto nic nenamítám navrhovanému složení armády.
K plánům na vystavbu nového pohraničního opevnění se rovněž musíme vyjádřit záporně!
Statická obrana je pouze krátkodobým řešením, navíc neskutečně drahým, zdlouhavým a neefektivním.
Ano, opevnění, typický příklad krátkodobé obrany. Děláte si ze mě legraci? Ano, můžeme opevnění nechat být a vše využít na postavení armády, která ale bez opevnění bude muset být alespoň tak velká, jako lutická. Jak jsem již v minulosti řekl, považoval bych za nejlepší vyzbrojit armádu a s její pomocí obnovit Castru Albu a Julianu, ale tento návrh byl jednomyslně odmítnut. Pokud ale chceme chránit současnou hranici, potřebujeme ji opevnit. Spoléhat pouze na početnou armádu, to je krátkozraké! Mohou nastat vnitřní spory, hrozba odjinud než od Luticů, a co potom?
6) V případě války mají rody i stát povoleno verbování ve všech državách, ať už senátních či rodových.
Tento návhr je skutečně tím nejlepším, co jsem kdy viděl, pokud mluvíme o možnosti nastolení vojenské diktatury. Nevím jestli tento zákon navrhujete z ignorance nebo právě z tohotu důvodu. Tak jak tak, cesta do pekel.
Zároveň odmítáme jakékoliv připomínky, které by měly za následek rozdělení návrhu na dvě části, o nihž by se hlasovalo samostatně. Reformu vojenskou není možné provést bez dostatečného posílení ekonomiky, které by rozhodně nemělo ustat s koncem rozpočítaného období.
A co jej rozdělit na 13, to by šlo? Pro tak obrovský zákon, navíc s tolika chybami a riziky se jednoduše nedá hlasovat, ač se v něm místy vyskytují rozumné myšlenky. Za rudé souhlasím maximálně se dvěma body a o dvou dalších bychom mohli debatovat.

Gnaeus "Rubus" Rudý.

Uživatelský avatar
Jan III.
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1779
Registrován: 09 bře 2012, 15:55

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Jan III. » 04 dub 2018, 20:03

Pokud vím, prefekturu města vykonává právě váš příbuzný. Ergo jste brzdou ekonomiky vy, Rudí.
Už dobře rok nikdo v Heroe nezvedl ani cihlu a stavební parcely zejí prázdnotou. Proč?
Nesvádějte své chyby na Purpurové. Za konzulátu Purpurových a Modrých byla prováděna obnova Tanidu i obou východních kolonií. My jsme na vavřínech cizí práce nespali.

Nevím o tom, že by senát chválil pohyb rudých prospektorů po státní půdě. Nemluvě o skutečnosti, že podobné informace by měly být zveřejňovány automaticky, nikoliv schraňovány, aby se mohly později stát předmětem machinací, majících za účel obohacení soukromníků na úkor státu. Nebo snad máte jiný důvod, proč tyto věci před veřejností tajíte?!

Volný pohyb osob a zboží přes státní hranice je dobrým zvykem a patří k uzavřeným mezinárodním úmluvám. Samozřejmě je možno se sousedy jednat, nicméně v nastalé situaci nevidím jiné řešení, jak kolonisty získat. Pokud je vaším řešením uzavření hranic, nechci si ani představovat, jak byste řešil morovou ránu.

Na základě jedné situace odmítáte návrh, který by měl platit za všech situací. Ergo, absolutně pitomá námitka. Armáda by měla být mobilní, to znamená jízdu. Mimo to není tento návrh zaměřen jen na útočnou válku proti Luticům, ale na Tanidskou armádu všeobecně, i do budoucna. V případě, že Luticové vpadnou na naše území první, bude jízda více než užitečná. A i za války na jejich půdě jistě ukáže své kvality. Její mobilita je stejná v lese jako na pláni a tudíž může snáze operovat v týlu nepřítele, plenit, narušovat zásobování i prozkoumávat terén. Záleží na kreativitě vojevůdce.

Ano, opevnění je krátkodobé řešení, jelikož zadrží nepřítele jen dočasně. Každou tvrz lze obejít a bez vojska se stává pouhou dekorací v krajině.
Návrh byl jednomyslně odmítnut, jelikož nejsme schopni stavbu zahájit a DOKONČIT! Rozestavěné tvrze nepřítele nezadrží a než budou dokončeny, musíme mít armádu, která nepříteli zabrání zabrat stavby těsně před dokončením. Proto musíme mít nejdříve vojsko, teprve pak tvrze v lesích!
Zajímavé, že se zmiňujete o nepříteli odjinud a přitom těžce prosazujete tvrze na hranicích. Povězte mi, jak by nám tvrze na Lutické hranici pomohly v případě, řekněme teoreticky třebas Shatenského vpádu? Nijak, samozřejmě. Právě vojsko se ovšem může přesouvat dle potřeby a být k dispozici tam, kde je třeba.

Ignorantní je spíše vaše námitka. Nevidím zde žádný znak diktatury, když stát naverbuje v případě potřeby v mé državě. Pokud vy ano, pak je to čistě váš problém, že nedůvěřujete státu. A pokud mne hodláte snad obvinit z nějakých pokusů o změnu státního zřízení, řekněte to prosí jasně a nahlas.

Chyby jsem hleda a hledal, ale nalezl jsem je pouze ve vašich námitkách. A jak nad tím uvažuji, všechny mají pouze jedinou příčinu. Nejsou to námitky faktické, nýbrž politické na základě rovnice: "Co navrhne náš politický protivník musí být zákonitě špatně a musí se zamítnout." Přesto jsem je, jak vidíte výše, všechny do jedné úspěšně vyvrátil a tudíž nevidím důvod, proč by návrh nemohl být zařazen do hlasování. Pokud se tedy nechce vyjádřit ještě někdo jiný, s pokud možno rozumnějšími a méně politickými připomínkami.
konzul Decimus "Semotus" Purpurový
První Rádce Telendir Lingwenský
Edmund Granddale, král Východní Anglie
Jan Tarmun z Jezerního Vědrokrvu, zvaný Jantar z jezera, Malleus maleficarum, paladin Světla Svatého, vůdce Hornozemské aliance
Vrchní Hejtman Táborského Svazu Jan Oldřich z Černovic(†)
Jan Tarmun I. z Jezerních Vědrokrv, velmistr Řádu Dlátenického, biskup Taulunský a právoplatný král Terenie
Parwaein I. Tamnicir, kníže Větrodolský, první rádce Svojška I., krále Kalwenského(†)
Lothar I., Markus I. Ansa, král Slaromský
Polní podmaršálek Johann Peter de Beaulieu, vrchní velitel rakouských vojsk v Itálii 1796
Kde je vůle, je i způsob!

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3653
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Minreth » 04 dub 2018, 21:18

K reformě ekonomické:
Jan III. píše:1) Okamžitá výstavba Tržišť v Tanidu (Tržištní Čtvrť) a městečku Colonia Heroea. Odhadované výdaje: 2x100 st
U Tanidu souhlasím. U Heroy musím souhlasit s konzulem, že je zde na zvážení především sýpka a svatyně. S trochou cyničnosti lze nicméně říci, že, protože Heroa není kryta žádnými pevnostmi, nepotřebuje sýpku, protože ji dobyje z chodu středně velká lutická armáda.
Jan III. píše:2) Prospekce vhodně vytipovaných oblastí za účelem nalezení lokalit vhodných k těžbě. Odhadované výdaje: 3x60 st
/.../
4) V případě, že se prospekce (viz bod 2) ukáží jako úspěšné, proběhne samozřejmě v dané lokalitě výstavba dolu. Odhadované výdaje: 300 st
Rozumný návrh. A k později řečenému: Provádět prospekci na státní půdě není trestné. Nicméně máte pravdu, že výsledky těchto prospekcí by měly být okamžitě zveřejněny v Senátu a nikoli ponechávány ve stínu. Tímto požaduji po rodech, aby dodali výsledky prospekce na státní půdě.
Jan III. píše:3) Investiční pobídky pro přilákání kolonistů ze zahraničí. Zájemci obdrží zdarma půdu ze státního pozemkového fondu (limit 1 jitro na dospělou osobu), pod podmínkou, že půdu do roka osídlí a zúrodní. Rovněž ji nesmějí po dobu jednoho roku prodat či přenechat jiné osobě. V opačném případě propadá zpět senátu. Odhadované výdaje: 4x100 st
Je pravdou, že další obyvatelé by se nám hodili. A také je pravdou, že hranice jsou otevřené, takže jisté menší množství občanů či poddaných můžeme přetáhnout. Na druhou stranu, přilákání kolonistů ze zahraničí bez dohody s tamějšími vládci může vyústit ve vážné poškození vzájemných vztahů. Jen si to představte - jak by se vám samotným líbilo, kdyby zahraniční sousedé přetáhli obyvatelstvo z vašich panství a na polích by pak neměl kdo pracovat?

K reformě vojenské:
Jan III. píše:1) Obnovení stálé legionářské armády. Budou zformovány tři legie.
a. I. Legie „Konzulská,“ se sídlem v Tanidu. Skladba legie bude následující: Pěchota, 3xLegionáři, 2xStřelci, Senátní stráž a Lehká jízda. Celkem tedy 700 pěšáků a 30 jezdců v osmi oddílech.
b. II. Legie „Felix,“ se sídlem v Colonia Flavia. Skladba legie bude následující: Pěchota, 2xLegionáři, 2xStřelci a Lehká jízda. Celkem tedy 500 pěšáků a 30 jezdců v šesti oddílech.
c. III. Legie „Tercia,“ se sídlem v Colonia Heroea. Skladba legie bude následující: Pěchota, 2xLegionáři, 2xStřelci a Lehká jízda. Celkem tedy 500 pěšáků a 30 jezdců v šesti oddílech.
d. Senátní stráž, trvale umístěná v Tanidu.
2) Celkem tak bude tvořit stálé vojsko 1890 mužů. (Rozpustí se jeden oddíl pěšáků). Odhadované výdaje na dozbrojení: 930 st
3) Odhadovaná výše čtvrtletního žoldu pro nové stálé vojsko: 830 st
Jak všichni víme, legie se formují v časech války. V ní sice teoreticky jsme, protože s Lutici nikdo mír neuzavřel, nicméně fakticky žádné vojenské manévry neprobíhají (a vozatajské hry se konají). Pro případ války se udržuje stálá finanční rezerva v pokladnici, která v současnosti dosahuje částek pro vyzbrojení odhadem i dostatečného počtu legií. Skladbu legií bych též nedoporučoval moc měnit...
Jan III. píše:4) V případě války budou do zbraně povolány i jízdní oddíly velkých rodů. Každý z rodů je povinen postavit do pole jízdní vojsko s žoldem ne méně než 90 st.
Zde musím souhlasit s rudým konzulem - fixně stanovovat velikost a složení sborů nemusí být nejšťastnější právě kvůli tomu, že na určitých územích můžeme ocenit jiné typy vojska (nejviditelnější je to na příkladu Rudých, kdy proti Luticům bychom ocenili Rudé šátky namísto lehkého jezdectva - protože tento rod spolu se Zlatými nemá v záloze oddíly Cautů). Doporučil bych ponechat současný systém, kdy konzul, jenž sestavuje a velí vojsku, nařídí jednotlivým rodům dle jejich síly postavit určité pomocné sbory.
Jan III. píše:5) V případě války platí pro státní i rodová vojska právo volného průchodu přes území senátní i rodová.
6) V případě války mají rody i stát povoleno verbování ve všech državách, ať už senátních či rodových.
7) V době míru se může státní vojsko pohybovat po soukromé půdě, nicméně do rodových držav smějí vstoupit pouze se svolením vlastníka.
Nerozumím jedné věci - stát má právo podle těchto návrhů verbovat ve všech državách, ale do rodových držav může vstoupit jen se souhlasem vlastníka. Tím se nám ta rovnováha narušuje. Nehledě na to, že si dosud nikdo nedovolil před republikovým vojskem zavřít brány své državy, nyní by měl teoreticky legální právo to učinit.
Celkově mi přijde, že tyto tři body řeší situace, které se v současnosti funkčně řeší operativně. A protože konzulové jsou vrchními veliteli vojska, určují, kde se bude verbovat atp. Nikdo si nikdy nedovolil odmítnout sestavování armády ve své državě či znemožnit průchod vojskům operujícím ve válce, protože tím by se okamžitě ocitl na prahu velezrady. Navrhuji proto tyto tři body z návrhu vypustit.
Jan III. píše:8) V době míru se musí veškeré státní vojsko zúčastnit velkého vojenského cvičení. Cvičení bude probíhat dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Cvičit mohou legie pospolu či samostatně. Právo zúčastnit se mají i rodové oddíly. Přesnou podobu a místo cvičení určí konzulové.
Rozumný návrh.
Jan III. píše:9) Vojenského cvičení se musejí zúčastnit i úřadující konzulové.
Nevím, proč by měla konzulům vznikat naprostá povinnost se cvičení účastnit. Nestarají se jen o cvičení - chápu jako samozřejmé, že konzul se zúčastní, pokud mu v tom nezabrání jiné jeho povinnosti. Navrhuji z návrhu tento bod proto vypustit.

Gaius "Iustus" Lucilianus, senátor
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Turwaithion
Četař
Četař
Příspěvky: 84
Registrován: 14 pro 2015, 21:34

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Turwaithion » 04 dub 2018, 22:43

Tímto vyhlašuji konzulské volby!

Návrhy na kandidáty (tedy kandidátní listiny o 2 kandidátech) zasílejte úřadu prvního triumvira nejpozději do SOBOTY 7. 4. 23:59. Posunutí limitu je jistě možné.

Pro slávu věčného Tanidu,
Titus "Arbor" Zelený, první triumvir
Naposledy upravil(a) Turwaithion dne 06 dub 2018, 21:32, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3653
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Minreth » 05 dub 2018, 13:08

Ještě se vyjádřím k proklamované zbytečnosti pevností. Ano, pokud není síť pevností dostatečně hustá, je možno mezi nimi projít do vnitrozemí. Nicméně taková armáda čelí velkému riziku obklíčení, protože v takovéto pevnosti v týlu se mohou verbovat či doplňovat naše síly. Proto si myslím, že alespoň jisté zabezpečení hranic (které, na rozdíl od mobilní armády nevyžaduje přísun stálého žoldu) je zcela nutné.

Gaius "Iustus" Lucilianus, senátor
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Jan III.
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1779
Registrován: 09 bře 2012, 15:55

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Jan III. » 05 dub 2018, 19:35

Purpuroví žádné prospekce na státní půdě neprováděli a neprovádějí. (Já myslel, že to musí schválit senát.)

Nápad. Když už tedy hodláme přenechat nároky na Mokrošť Shatenu, proč je měnit za možná rozlehlý, nicméně prakticky bezcenný kus země, který nejsme schopni efektivně bránit, je prakticky liduprázdný (alespoň předpokládám, nemám čas ptát se na reálie) a vzdálený. Stejně dobře můžeme své nároky vyměnit právě za dohodu o volném přesunu dobrovolných kolonistů ze Shatenska k nám. Nevím jak vy, ale já myslím, že to přinejmenším za pokus jistě stojí.

Dosavadní přístup, tedy svolávání legionářského vojska pouze pro dobu války a skladba jednotlivých legií sice mají své přednosti, nicméně jak dokazují dosavadní boje s Lutici, k dokonalosti mají daleko a tudíž nevidím důvod, proč se této tradice hloupě držet až do poslední minuty. Proto jsem se jednak rozhodl doporučit stálou armádu, která se nemusí půl roku formovat, než je možné ji nasadit do akce, jednak jsou jednotlivé legie posílené o oddíl pěšáků a střeců. Mimo vyšších počtů a z toho plynoucích výhod jsem smýšlel tak, že pěšáci budou plnit funkci předvoje (pro průzkum bojem?), zálohy a případně ženijních oddílů (kompletní úprava na řádné ženisty po skončení hry?). Výhody vyššího počtu střelců jsou, především v otevřeném terénu, vcelku jasné. Nemluvě o případech, kdy dojde na obranu/dobývání sídel.
(Martasi, fakt, že máme de facto mír, zjevně ne každý, z toho, jak jsi to naprezentoval, pochopil. Mne jsi spletl taky. Tak se prosimtě nediv, že se tak chováme. On je to stejně spíš takový ten "Ostražitý mír." :D )

Účel pravidla o jízdě je jednoduchý. Legie by měly být doplněny i silnou jízdní jednotkou (důvody viz výše). A jelikož stát sám moc dobré jezdectvo nemá, je třeba začlenit i jednotky rodů, od kterých se ostatně jaksi čeká, že přispějí k ochraně vlasti. Sice bych rád navrhl povolání pouze pro Zelené, Modré a Purpurové (mají cauty), ale to by bylo lehce diskriminační. A diktovat kdo jaké jednotky přesně dodá jsem zase nechtěl, nemluvě o tom, že zde se jedná pouze o jízdu. Ona i ta lehká najde své využití. Proto jsem zvolil tuto podobu.
Pokud má někdo návrh, jakým způsobem by měl být tento bod modifiován, sem s ním (ale úplnému vyškrtnutí se budu bránit zuby nehty).

Teď nevím, jestli přesně chápu vaši námitku. Stát může v rodových državách verbovat, ale pouze v době války, kdy má právo volného průchodu. Jinak, podmínka souhlasu vlastníka má zajistit, aby se státní vojsko nestalo nástrojem v rukou dvou soupeřících rodů, kdy jeden z nich ovládá post konzula a může ho za jistých okolností použít proti protivníkovi. Vím, je to hodně krajní situace, ale i takové se mohou stát. (Mimo to o téhle reálii jsi mi tedy nic neřekl)
Tyto situace se sice řeší operativně, ovšem v případě sporu je lepší mít pevně stanovená pravidla. Pokud co nejvíce kopírují současný stav, tím lépe. Nevidím důvod, proč by rody neměly mít právo v případě, že chtějí stát ve válce podpořit, tak učinit bez zdlouhavého jednání se státními orgány, zda jim verbuňk a přesuny povolí či ne. Zkrátka a dobře, odstraňuje případné úřední obstrukce.

Chceme, aby vojsko vedl válečník, nebo politik? Já volím válečníka, ale když už to má být politik, ať je to alespoň někdo, kdo ví, za který konec se drží meč. Účelem pravidla je zajistit, že konzul alespoň částečně pozná vojsko a základní taktiky, obzvláště když si to spojíte s novou skladbou legií, s níž bude třeba se sžít.
Jsem ochoten souhlasit s kompromisem:
9) Vojenského cvičení se musí zúčastnit vždy alespoň jeden z úřadujících konzulů. Sami se dohodnou který.
konzul Decimus "Semotus" Purpurový
První Rádce Telendir Lingwenský
Edmund Granddale, král Východní Anglie
Jan Tarmun z Jezerního Vědrokrvu, zvaný Jantar z jezera, Malleus maleficarum, paladin Světla Svatého, vůdce Hornozemské aliance
Vrchní Hejtman Táborského Svazu Jan Oldřich z Černovic(†)
Jan Tarmun I. z Jezerních Vědrokrv, velmistr Řádu Dlátenického, biskup Taulunský a právoplatný král Terenie
Parwaein I. Tamnicir, kníže Větrodolský, první rádce Svojška I., krále Kalwenského(†)
Lothar I., Markus I. Ansa, král Slaromský
Polní podmaršálek Johann Peter de Beaulieu, vrchní velitel rakouských vojsk v Itálii 1796
Kde je vůle, je i způsob!

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3653
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Minreth » 05 dub 2018, 21:47

Jan III. píše:Nápad. Když už tedy hodláme přenechat nároky na Mokrošť Shatenu, proč je měnit za možná rozlehlý, nicméně prakticky bezcenný kus země, který nejsme schopni efektivně bránit, je prakticky liduprázdný (alespoň předpokládám, nemám čas ptát se na reálie) a vzdálený. Stejně dobře můžeme své nároky vyměnit právě za dohodu o volném přesunu dobrovolných kolonistů ze Shatenska k nám. Nevím jak vy, ale já myslím, že to přinejmenším za pokus jistě stojí.
To zní rozumně. Ten kraj je doopravdy pustina a nějaká nová státní vesnice by se zvláště v západních krajích hodila.
Jan III. píše:Dosavadní přístup, tedy svolávání legionářského vojska pouze pro dobu války a skladba jednotlivých legií sice mají své přednosti, nicméně jak dokazují dosavadní boje s Lutici, k dokonalosti mají daleko a tudíž nevidím důvod, proč se této tradice hloupě držet až do poslední minuty. Proto jsem se jednak rozhodl doporučit stálou armádu, která se nemusí půl roku formovat, než je možné ji nasadit do akce, jednak jsou jednotlivé legie posílené o oddíl pěšáků a střeců. Mimo vyšších počtů a z toho plynoucích výhod jsem smýšlel tak, že pěšáci budou plnit funkci předvoje (pro průzkum bojem?), zálohy a případně ženijních oddílů (kompletní úprava na řádné ženisty po skončení hry?). Výhody vyššího počtu střelců jsou, především v otevřeném terénu, vcelku jasné. Nemluvě o případech, kdy dojde na obranu/dobývání sídel.
Na jednu stranu se v níže uvedených bodech obáváte zneužití moci, na druhou stranu ale zapomínáte, že profesionální armáda je ke zneužití daleko náchylnější. Pokud bychom z vojáků udělali naprosté profesionály a opustili občanskou armádu, časem vojsko bude spíše motivováno bojovat nikoli za vlast, ale za žold. Tím, že se stane profesionálním, se navíc vytvoří silnější vazby mezi důstojníky a mužstvem. Mužstvo pak bude více věrné generálům, než Republice.
Jan III. píše:Účel pravidla o jízdě je jednoduchý. Legie by měly být doplněny i silnou jízdní jednotkou (důvody viz výše). A jelikož stát sám moc dobré jezdectvo nemá, je třeba začlenit i jednotky rodů, od kterých se ostatně jaksi čeká, že přispějí k ochraně vlasti. Sice bych rád navrhl povolání pouze pro Zelené, Modré a Purpurové (mají cauty), ale to by bylo lehce diskriminační. A diktovat kdo jaké jednotky přesně dodá jsem zase nechtěl, nemluvě o tom, že zde se jedná pouze o jízdu. Ona i ta lehká najde své využití. Proto jsem zvolil tuto podobu.
Pokud má někdo návrh, jakým způsobem by měl být tento bod modifiován, sem s ním (ale úplnému vyškrtnutí se budu bránit zuby nehty).
Pokud nutně potřebujete místo nařízení vrchního velitele stanovit něco pevného, tak se omezte na prosté "Velké rody jsou povinny ve válce poskytnout vojsko úměrné své hospodářské síle dle pokynů konzulů."[/quote]
Jan III. píše:Teď nevím, jestli přesně chápu vaši námitku. Stát může v rodových državách verbovat, ale pouze v době války, kdy má právo volného průchodu. Jinak, podmínka souhlasu vlastníka má zajistit, aby se státní vojsko nestalo nástrojem v rukou dvou soupeřících rodů, kdy jeden z nich ovládá post konzula a může ho za jistých okolností použít proti protivníkovi. Vím, je to hodně krajní situace, ale i takové se mohou stát. (Mimo to o téhle reálii jsi mi tedy nic neřekl)
Tyto situace se sice řeší operativně, ovšem v případě sporu je lepší mít pevně stanovená pravidla. Pokud co nejvíce kopírují současný stav, tím lépe. Nevidím důvod, proč by rody neměly mít právo v případě, že chtějí stát ve válce podpořit, tak učinit bez zdlouhavého jednání se státními orgány, zda jim verbuňk a přesuny povolí či ne. Zkrátka a dobře, odstraňuje případné úřední obstrukce.
Je to jednoduché - naverbovat podle vašeho názoru můžete kdykoli kdekoli, ale vstoupit tam kdykoli kdekoli nemůžete. Tudíž naverbované vojsko nemusí mít povolení být v dané državě, čímž se dostává do sporu.
Z jedné strany chcete, aby rody měly pojistky proti zneužití moci jiným rodem. Na druhou stranu zapomínáte, že stejně tak může rod zneužít náhlého práva kdykoli kdekoli cokoli verbovat, ať už proti Republice, či proti jinému rodu.
Nepovažuji za úřední obstrukci prostý dotaz vrchních velitelů, kde se má co naverbovat - alespoň se to nenaverbuje na špatných místech. Považuji za logické, že když už velitel nařídí verbování v dané državě, že k ní daná osoba dostane i povolení.
Jan III. píše:Chceme, aby vojsko vedl válečník, nebo politik? Já volím válečníka, ale když už to má být politik, ať je to alespoň někdo, kdo ví, za který konec se drží meč. Účelem pravidla je zajistit, že konzul alespoň částečně pozná vojsko a základní taktiky, obzvláště když si to spojíte s novou skladbou legií, s níž bude třeba se sžít.
Jsem ochoten souhlasit s kompromisem:
9) Vojenského cvičení se musí zúčastnit vždy alespoň jeden z úřadujících konzulů. Sami se dohodnou který.
Od kandidátů na konzuly se očekávají jisté vojenské zkušenosti, stejně jako fakt, že pokud jeden z konzulů má své přednosti jinde, než ve vojenství, přenechá velení tažení svému souputníkovi. Nehledě na to, že s konzulem se na velení podílí velitelé stálého vojska, na které může delegovat jednotlivé armády a úkoly. Je to tedy jen věcí organizace. Naprosto odmítám, aby nám v časech války fakticky vládli vojáci, protože ti, jak víme, pro svoji slávu občas mohou chtít válku spíše prodlužovat a v případě, že by legálně měli nejvyšší moc vojenskou, tak by se jí nemuseli vždy chtít vzdát. Risk diktatury doopravdy ne. Takže ano, má-li ve válce (celé) velet válečník, nebo politik, volím politika.

Gaius "Iustus" Lucilianus, senátor
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Golemnewton
Rotmistr
Rotmistr
Příspěvky: 191
Registrován: 06 lis 2014, 17:13

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Golemnewton » 06 dub 2018, 13:39

Jan III. píše:Účel pravidla o jízdě je jednoduchý. Legie by měly být doplněny i silnou jízdní jednotkou (důvody viz výše). A jelikož stát sám moc dobré jezdectvo nemá, je třeba začlenit i jednotky rodů, od kterých se ostatně jaksi čeká, že přispějí k ochraně vlasti. Sice bych rád navrhl povolání pouze pro Zelené, Modré a Purpurové (mají cauty), ale to by bylo lehce diskriminační. A diktovat kdo jaké jednotky přesně dodá jsem zase nechtěl, nemluvě o tom, že zde se jedná pouze o jízdu. Ona i ta lehká najde své využití. Proto jsem zvolil tuto podobu.
Pokud má někdo návrh, jakým způsobem by měl být tento bod modifiován, sem s ním (ale úplnému vyškrtnutí se budu bránit zuby nehty).
Souhlasím, že jízdní jednotky jsou potřeba. V případě války se očekává, že všechny rody připsějí svými jednotkami, bude-li to po nich vyžadováno. Pokud bychom něco v tomto znění měli dát do zákona, pak ale není dobré zákonem stanovit samotné složení vojska, jelikož, jak jsem již říkál, zřídkakdy bude odpovídat potřebám daného konfliktu. Cautové se v boji budou jistě hodit, a jsem si jist, že konzul skládající armádu to bude respektovat.

Jestli tedy chceme uzákonit minimální počet jednotek, které mají jednotlivé rody naverbovat v případě války, pak ať je to stanoveno buď pevně, nebo jako procento z příjmu, přičemž složení určí konzul, nebo to nechá na rodech.

Dále oznamuji, že prospektoři Rudých nalezli v kopcích na severu malé ložisko stříbra, které ale není dostatečně velké pro zřízení dolu. Zdá se ale, že směrem na severovýchod v území Luticů bude stříbra více.

Prosím také prvního triumvira, aby dal hlasovat o tom, zda uznáme obsazení Mokroště výměnou za zmíněné území.

Gnaeus "Rubus" Rudý, konzul
Naposledy upravil(a) Golemnewton dne 07 dub 2018, 22:25, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Golemnewton
Rotmistr
Rotmistr
Příspěvky: 191
Registrován: 06 lis 2014, 17:13

Re: Senátní plénum v období od zimy 381 do podzimu 383

Příspěvek od Golemnewton » 06 dub 2018, 13:45

Předkládám návrh na výstabu tržiště v Tržištní čvrti. Ač je toto obsahem velkého návrhu Purpurových, nepovažuji za pravděpodobné jeho úspěch v senátu.

Tanidius Rudý, prefekt města

Zamčeno

Zpět na „Res Publica“