Nové Československo

Co by bylo, kdyby? Prostor pro autorské příspěvky a diskuze o alternativní historii.

Moderátoři: Dekl, Atlantis, Vals, Royal

Odpovědět
Černovous
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 282
Registrován: 16 led 2015, 16:51

Re: Nové Československo

Příspěvek od Černovous » 15 kvě 2018, 10:18

Je to tak ja píše Tifík, kterému tímto děkuji, že doplnil potřebné informace.

Jinak pokud vím, tak radar na PH patřil letectvu.

Co se týče vylodění, po kratším váhání jsem se rozhodl. Jak? To se dozvíte, ale ne v příští kapitole :D
Edwy I. Král Mercie - Anglie 960

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4619
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Nové Československo

Příspěvek od Atlantis » 15 kvě 2018, 10:35

Tifík: Supr, tohle jsou přesně ty podstatné informace.
Bitva v Korálovém moři časově přibližně odpovídá zdejší bitvě u Guamu, tzn. dá se to brát za bernou minci. Cestovní rychlost A6M Zero, co jsem našel, je cca 230 mil/hod, tzn. od okamžiku kontaktu do okamžiku útoku je to +- 18 minut. S tím, že obsluha radarů (je mír) si musí uvědomit že a) nejde o chybu b) o co se asi jedná tak bude nejspíš poplach opravdu vyhlášen jen pár minut před samotným útokem - tzn. překvapení je v tomhle případě cajk (a jen bych z pár desítek minut udělal v textu pár minut)

Černovous: Radar je vyjasněn, zbytek jaksi ne :D
Pro mě asi největší nelogičnost v textu je, že Yamamoto počítá nejprve s leteckým útokem a pak s přiblížením hladinových lodí a souboj hlaveň proti hlavni (vcelku logické) ale nepočítá že by se nepřítel dal na ústup? A co tedy očekává? Že lodě budou stát na místě popř. pokračovat dál v plavbě, když se na ně snáší jeden útok za druhým?
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Černovous
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 282
Registrován: 16 led 2015, 16:51

Re: Nové Československo

Příspěvek od Černovous » 15 kvě 2018, 10:51

Atlantis píše:Já teda ty počty letadel trochu nechápu. Na PH v OTL zaútočilo 353 letadel 1. a 2. vlny. OK, Japonci měli jednu letadlovou loď navíc, ale to nedělá 153 letadel, ne?
btw: Proč vlastně chybí Šókaku? Co ji brání se zde zapojit též do akce? + jelikož se jedná o červenec 1942 proč se nezapojí i Junyo popř. i Hiyo. Obě lodi byly fakticky dokončené, Junyo bylo v OTL oficiálně zařazena do služby v květnu 1942 (Hiyo v červenci). Jelikož se má jednat o útok, resp. přepad ze zálohy, nevadí tu jejich o něco menší rychlost.

Nejsem si vůbec jist americkými radary, měli v reálu nějaké? Na Havaji byl radar nainstalován poměrně čerstvě až na konci roku 1941 a jednalo se o POZEMNÍ konstrukci. Dát něco podobného na loď (byť bitevní, což není zrovna malá věc) je další level. Naučit se pracovat s radarem, který je na pohybující se lodi, je pak ještě vyšší.

Další věc je strategie Japonců: 1. vlna (která má zasadit nejničivější úder a má na své straně největší moment překvapení) napadne naprosto nelogicky bitevní lodě. Jo, jsou to krásně velké cíle, ale prioritou mají být (zcela logicky) letadlové lodě, protože (což mě dostává k druhé vlně) když tyto nebudou vyřazeny, tak mají čas mezi 1. a 2. vlnou vyslat minimálně část letadel proti Japoncům (což může krutě bolet - a dle ztrát 2. vlny nejspíš i bolelo), v opačném případě (vyřazené letadlové lodě) mají Japonci naopak pohodový letecký den s tím, že se mohou přiblížit velkými hladinovými loděmi a dokonat dílo (každopádně to bylo i v plánu - přijde mi hloupé mít tento plán a nepočítat v něm s ústupem - obzvláště u tak kvalitního velitele, jakým Yamamoto nepochybně byl)

Což mě přivádí k poslední části: Místo přepadu. Jsou vlastně dvě možnosti: Těsně v okolí Guamu a potom někde mezi Guamem a Filipínami (ideálně na půl cesty). Osobně bych volil první možnost. Proč? Jedno slovo: SAIPAN. Japonská letecká základna ve vzdálenosti cca 220 km od Guamu (a to nevím, jestli Japonci neměli nějaké letiště i na Songsongu) což by umožnilo pohodové zapojení se pozemních letadel, které by tak 100% vyrovnaly, ne-li předčili počet amerických letadel na Guamu. (A ideálně udeřili +- souběžně s 1. vlnou rovnou na Guamské letiště, čímž by jej nejspíš z velké části vyřadili z provozu).
Nicméně i úder kdesi v polovině trasy mezi Manillou a Guamem nepostrádá logiku, pak totiž to stažení ke Guamu rozhodně není procházkou růžovým sadem, protože letadla z Guamu minimálně nějaký čas nemají potřebný dolet, aby mohly poskytnout tichomořské flotile podporu (resp. nemají jej stíhačky. Možná jej mají bombardéry, ale ty jsou zas pro obranu na nic), tzn. Kido Butai má stále převahu + opět Guam může být pohodově držen v šachu letadly ze Saipanu.

Vals: I při omezené zásobě munice se v PH plánovaly 3 vlny. Tzn. i zde by s ní neměl být problém + Japonci zde jsou vlastně ve svých teritoriálních vodách, tzn. mohou mít nějaká doprovodná zásobovací plavidla?
Doprovodná plavidla? Pokud by je doprovázela ještě doprovodná plavidla, tak by to opravdu neutajili a o moment překvapení tady šlo především.

Obecně vzato, není moc moudré posílat celou flotilu naráz, to věděli i Japonci, pokud by se něco zvrtlo, tak by mohli přijít o celou flotilu a to by nebylo zrovna příjemné, plus je potřeba mít nějaké lodě k dispozici pro boj s Brity.

Radar už vysvětloval Tifík.

Ty počty letadel, v první vlně vzlétlo z každé lodě 20 letounů, ve druhé potom každá loď vyslala 25 letounů.
Co se týče Saipanu, kolik toho tam vlastně Japonci měli? Upřímně, hledal jsem ale nic moc se mi najít nepodařilo, to byl důvod proč jsem do toho tuhle japonskou základnu nechtěl zapojovat.

Japonci předpokládali, že se Američany podaří zaskočit natolik, že se na nic podstatnějšího nezmohou, v podstatě byl předpoklad: Letadla je znehybní, a potom je doděláme.

Jinak ten výpočet s rychlostí letadel, útoky prováděly Kate a Val, oba typy jsou o něco pomalejší než Zero. Ale to jen tak na okraj.
Edwy I. Král Mercie - Anglie 960

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4619
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Nové Československo

Příspěvek od Atlantis » 15 kvě 2018, 16:53

Doprovodná plavidla mohlo odplout dopředu na Saipan. Podotýkám, že když Japonci útočili na PH, tak cestou i doplňovali palivo (a tankery jsou větší než plavidla vezoucí munici) a jak je známo nikdo nic neobjevil.

Jinak právě Japonci jsou ukázkovým případem takříkajíc All in, tzn. vzít vše co mají a vrhnout to naráz proti nepříteli. Už jen z logiky: Pokud se střetnou dvě přibližně stejně silné flotily, nejspíš obě utrpí nějaké ztráty. Kdežto když bude jedna flotila silnější než druhá, tak nejen že nejspíš tu slabší smete, ale čím výraznější bude její převaha, tím menší utrpí ztráty. Na PH zaútočilo všech 6 těžkých letadlových lodí, co v té chvíli Japonsko mělo. Když Kido Butai dělala výpad do Indického oceánu, šla tam s 5+1 letadlovými loděmi proti 2+1 britským (a to Japonci věděli jakou sílu má britská Východní flotila), na Midway též vrhli veškeré těžké letadlové lodi, co v té chvíli měli k dispozici. To nezmiňuji předchozí operace (Tsušima apod.) kde též Japonsko vlastně šlo do All in.
Tohle je prostě první úder. Přímo JE v Japonské povaze, aby byl co nejdrtivější, aby soupeř po něm neměl už sílu k ničemu dalšímu. Navíc Japonsko ještě s nikým neválčí, nemusí se ohlížet na nějaké extra zabezpečení (přitom zde je v ještě výhodnější situaci než v PH, kde se museli vracet 6000 km zpět do Japonska, což nějakou dobu trvá. Tady jsou od Japonska kousek, tzn. zpátky v přístavu a připravena k další akci budou lodě během pár dní) tzn. o důvod víc vrhnout do této akce vše.

Rozsahy vln: Při útoku na PH vyslala v průměru každá letadlová loď 30,5 letadla, což by zde odpovídalo cca 150 letounům první vlny při 5 těžkých letadlových lodích (opět - 1 úder musí být maximální, má největší naději na překvapení, nejlepší podmínky a logicky chci, aby způsobil co největší škody) a více jak 210 letounům při 7 letadlových lodích. Druhá vlna byla takřka stejně mohutná (28 letadel na každou letadlovou loď), tzn. v tomhle myslím, že jsi jejich velikost podcenil.

Saipan: Co jsem dokázal najít, Saipanské letiště (Aslito Field) bylo nejvýznamější leteckou základnou Japonska mezi Japonskem a Trukem + jestli jsem dobře vyrozuměl, na ostrově se nacházelo ještě minimálně jedno další letiště. Nedokážu najít kolik letadel by zvládlo obsloužit, nicméně v roce 1944 se ne Aslito Field nacházely dvě letecké skupiny, každá odhadem po 50 letadlech, tzn. klidně bych věřil, že by se tam dalo umístit 100 letadel. A otázka kolik jich tam Japonci měli je vlastně irelevantní. Pokud by měli jít do takto důležité bitvy, je jen logické, že by byl počet letadel maximalizován.

Ehm...jak by měli letadla ty lodě znehybnit??? Tohle není pozemní bitva, kde letectvo může takříkajíc "přibít protivníka k zemi". Nepohybující se loď je obvykle tak těžce poškozená, že ji ta letadla i zvládnou dodělat, vyjímky typu Bismark jsou opravdu raritními vyjímkami.

Letadla: Pochopitelně, nicméně rozdíl tak moc velký nebude. Navíc se dá předpokládat, že krtáce před příletem k americké flotile by letadla zrychlovala na bojovou (a tedy vyšší) rychlost. Ale to je fakt detail.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Tifík
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1494
Registrován: 18 říj 2013, 17:54
Bydliště: Lundenburg, Mähren

Re: Nové Československo

Příspěvek od Tifík » 16 kvě 2018, 06:04

Atlantis píše: Tifík: Supr, tohle jsou přesně ty podstatné informace.
Bitva v Korálovém moři časově přibližně odpovídá zdejší bitvě u Guamu, tzn. dá se to brát za bernou minci. Cestovní rychlost A6M Zero, co jsem našel, je cca 230 mil/hod, tzn. od okamžiku kontaktu do okamžiku útoku je to +- 18 minut. S tím, že obsluha radarů (je mír) si musí uvědomit že a) nejde o chybu b) o co se asi jedná tak bude nejspíš poplach opravdu vyhlášen jen pár minut před samotným útokem - tzn. překvapení je v tomhle případě cajk (a jen bych z pár desítek minut udělal v textu pár minut)
Pozor, tady jdeš mírně vedle, časově si to sice odpovídá, ale pro nás je podstatné, že tenhle radar byl vyvinut před rokem 1941. A to ze dvou důvodů:
1) Pearl Harbor další vývoj určitě uspíšil.
2) V roce 1941 začli Britové a Američani s výměnou informací o radarech, takže cokoliv potom by mohlo být výsledkem této spolupráce, která tady taky logicky nenastala. ( v některém z odkazovaných článků je to uvedeno)
Takže novější Americké radary ani jejich parametry nemůžeme brát jako použitelné.

Černovous píše: Doprovodná plavidla? Pokud by je doprovázela ještě doprovodná plavidla, tak by to opravdu neutajili a o moment překvapení tady šlo především.

Obecně vzato, není moc moudré posílat celou flotilu naráz, to věděli i Japonci, pokud by se něco zvrtlo, tak by mohli přijít o celou flotilu a to by nebylo zrovna příjemné, plus je potřeba mít nějaké lodě k dispozici pro boj s Brity.

Radar už vysvětloval Tifík.

Ty počty letadel, v první vlně vzlétlo z každé lodě 20 letounů, ve druhé potom každá loď vyslala 25 letounů.
Co se týče Saipanu, kolik toho tam vlastně Japonci měli? Upřímně, hledal jsem ale nic moc se mi najít nepodařilo, to byl důvod proč jsem do toho tuhle japonskou základnu nechtěl zapojovat.

Japonci předpokládali, že se Američany podaří zaskočit natolik, že se na nic podstatnějšího nezmohou, v podstatě byl předpoklad: Letadla je znehybní, a potom je doděláme.

Jinak ten výpočet s rychlostí letadel, útoky prováděly Kate a Val, oba typy jsou o něco pomalejší než Zero. Ale to jen tak na okraj.
Obecně to sice moudré není, ale v tomhle případě neexistuje důvod to neudělat - nepřítel neví, co se děje, není ve válečném stavu, nepředpokládá že by ho někdo napadl a i kdyby tušil, má dost omezené možnosti něco podniknout a síle celé Japonské flotily nemá nejmenší šanci vzdorovat, přesně jak píše Atlantis.

Opět přesně jak říká Atlantis - jak chceš sakra letadlem znehybnit loď? Ty tu loď můžeš poškodit, nebo potopit, ale představit si, že celu flotilu rozmlátím letadly natolik, že bude neschopná zahájit ústup je blbost.

Takový plán jaký zmiňuješ by možná fungoval, kdyby byli Japonci v takové pozici, že by Američanům odřízli cestu k základnám v jejich dosahu, pak by Američani neměli kam ustupovat a možná by to mohlo vyjít, ale v daném scénáři by to byla úplná hloupost a takovou botu v plánování by Japonci neudělali - vem si jak dokonale byl naplánován útok na Pearl.

Jinak, máš představu, co by mohlo být důkazem většího šoku a úspěchu Japonské operace, než ústup Američanů? Já si myslím, že právě ten ústup byl z jejich strany potvrzením Japonského vítězství a tím pádem s tím Japonci museli počítat.
Hetharie 4 (2.pokus):Konrád Východňanský, regent krále Svatopluka I. Kalwenského - leden až říjen 998
Wylam: legát Agateánského bratrstva Regozor, zvaný Železný; rytíř smrti Raileh, velitel Legie zkázy
Heharie 4: paladin Tomáš trážce Východu, Pán Velernova a Cestostráže stál, regent krále Svatopluka I. Kalwenského
Blackfyreovo povstání: Damon Lannister, lord Casterlyovy skály, pán Západních zemí, štít Lannisportu a strážce západu
Hetharie 3: kníže Hövdig Reger ze Starkfäste, kníže Brázdy a jeho syn Arvtak Regeri, pán Starkfäste a Självfältu


„Přílišná oddanost ideálům končí tím, že v rámci boje proti alkoholismu zastřelíš dítě se sáčkem rumových pralinek.“
Karel Kryl

Uživatelský avatar
Vals
23. Armádní Generál
23. Armádní Generál
Příspěvky: 8924
Registrován: 21 led 2006, 21:42
Bydliště: Nixon's back!

Re: Nové Československo

Příspěvek od Vals » 16 kvě 2018, 20:09

Co to vyřešit elegantně? US Navy by bylo určitě doprovázeno i početnou ponorkovou flotilou, po 2. vlně je dejme tomu úspěšně torpédována např. Kaga a třeba jen špatné torpédo zabrání podobně úspěšnému útoku na další letadlovou loď. Všechny indicie ukazují, že značné množství ponorek se bude brzy hemžit vodami, kde nyní křižuje japonské loďstvo. Při startu a přistání letadel jsou letadlové lodě velmi zranitelné proti ponorkovému útoku (musí držet směr) a nadšení piloti z 2. vlny navíc hlásí drtivé vítězství nad Američany a značně zveličí počet zásahů. Spokojený Jamamoto nechce riskovat další ztráty kvůli hledání pár "zbylých" křižníků a těžce poškozených velkých lodí a s blížícím se soumrakem odvolá přípravy 3. vlny a nechá svou flotilu opustit nebezpečné vody s tím, že předpokládá, že přes noc zbylé nepotopené vraky vyřídí ponorky nebo případný ranní úder bombardérů Betty ze Saipanu. Koneckonců, proč by dál riskoval, když všechny nejdůležitější lodě nepřítele byly dle hlášení zničeny nebo tak poškozeny, že není možné předpokládat úspěšný návrat na domácí základny?

Uživatelský avatar
Tifík
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1494
Registrován: 18 říj 2013, 17:54
Bydliště: Lundenburg, Mähren

Re: Nové Československo

Příspěvek od Tifík » 17 kvě 2018, 06:07

Zajímavý nápad, akorát si kladu otázku, jestli, respektive proč, by flotilu doprovázely ponorky? Odpovídá to Americkému způsobu nasazení? A udržely by ponorky s flotilou vůbec krok? K čemu by to bylo, když útok nikdo neočekával? (nechci to shazovat, prostě mě to zajímá)
Myslím, že by stejně stačilo, kdyby dostal jenom dostatečně zkreslené informace, což se dá očekávat.

Trochu mimo současné téma mě ještě napadlo, jestli Rusové nebudou Japonce podporovat, když jsou spojenci? Mám na mysli jednak ropu a ocel a jednak technologie, respektive přímo vojenský materiál jako jsou letadla a tanky? Přece jenom zabránit takovým dodávkám minimálně ze začátku války by asi nebyl schopen nikdo a vyřešilo by to (nejen) Jamamotův problém s palivem.
A taky by bylo zajímavé srovnání Ruských tanků s Americkými v Pacifickém terénu. Mimochodem, jak je na tom vlastně v téhle linii US Army s tanky? Mají vůbec M3 Lee/Grant a M4 Sherman?
Hetharie 4 (2.pokus):Konrád Východňanský, regent krále Svatopluka I. Kalwenského - leden až říjen 998
Wylam: legát Agateánského bratrstva Regozor, zvaný Železný; rytíř smrti Raileh, velitel Legie zkázy
Heharie 4: paladin Tomáš trážce Východu, Pán Velernova a Cestostráže stál, regent krále Svatopluka I. Kalwenského
Blackfyreovo povstání: Damon Lannister, lord Casterlyovy skály, pán Západních zemí, štít Lannisportu a strážce západu
Hetharie 3: kníže Hövdig Reger ze Starkfäste, kníže Brázdy a jeho syn Arvtak Regeri, pán Starkfäste a Självfältu


„Přílišná oddanost ideálům končí tím, že v rámci boje proti alkoholismu zastřelíš dítě se sáčkem rumových pralinek.“
Karel Kryl

Uživatelský avatar
jjelen
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1908
Registrován: 17 kvě 2010, 11:38

Re: Nové Československo

Příspěvek od jjelen » 17 kvě 2018, 17:06

No nevím, na rozdíl od dění 1939-41 OTL jsou tady sověti taky ve válce, takže je otázka, nakolik mohou "plýtvat" zdroji na pomoc spojencům, co se možná změní v budoucnu na nepřátele...
Pokud pmoc, tak bych čekal asi spíš suroviny než techniku (Japonci se sovětskými tanky jsou dost zajímavá představa, na druhou stranu je otázka, jak moc by je vlastně byli schopní využít v Tichomoří... mrňavé ostrůvky, hory, bažiny, hustá džungle... nejlepší využití tanků co mě napadá jsou nějaké ty vyloďovací operace, ale... byli zrovna k tomuhle ruské stroje vhodné?)
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu

Uživatelský avatar
Tifík
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1494
Registrován: 18 říj 2013, 17:54
Bydliště: Lundenburg, Mähren

Re: Nové Československo

Příspěvek od Tifík » 17 kvě 2018, 17:54

No právě proti OTL jsou na tom tady Rusové mnohem líp, protože nepřišli o obrovské množství lidí a materiálu, které Němci zlikvidovali během prvních týdnů Barbarossy. Takže se něco najde mnohem spíš, než by se našlo ve skutečnosti.
Tak tu techniku jim nemusí dodat přímo, stačí dokumentace a Japonci to můžou vyrábět sami z Sověty dodaného materiálu. B)
jjelen píše: (Japonci se sovětskými tanky jsou dost zajímavá představa, na druhou stranu je otázka, jak moc by je vlastně byli schopní využít v Tichomoří... mrňavé ostrůvky, hory, bažiny, hustá džungle... nejlepší využití tanků co mě napadá jsou nějaké ty vyloďovací operace, ale... byli zrovna k tomuhle ruské stroje vhodné?)
Já myslím, že moc tanků, které by měly lepší průchodnost terénem než T-34 v té době nebylo, takže v tomhle bych problém neviděl. Respektive to beru tak, že když tam Amíci dokázali používat Shermany, tak T-34 tam musí jít použít 100%.
Co se dívám na wiki na specifikace, tak T-34/76 je lečí než Sherman, má lepší poměr hmotnost/výkon a jsem si jistý, že má širší pásy, takže průchodnost terénem má určitě lepší. Je fakt, že je o metr delší a o půl metru širší, ale to myslím není až takový problém, vzhledem k tomu, že Japonci vyvíjeli tanky podobných rozměrů.
Hetharie 4 (2.pokus):Konrád Východňanský, regent krále Svatopluka I. Kalwenského - leden až říjen 998
Wylam: legát Agateánského bratrstva Regozor, zvaný Železný; rytíř smrti Raileh, velitel Legie zkázy
Heharie 4: paladin Tomáš trážce Východu, Pán Velernova a Cestostráže stál, regent krále Svatopluka I. Kalwenského
Blackfyreovo povstání: Damon Lannister, lord Casterlyovy skály, pán Západních zemí, štít Lannisportu a strážce západu
Hetharie 3: kníže Hövdig Reger ze Starkfäste, kníže Brázdy a jeho syn Arvtak Regeri, pán Starkfäste a Självfältu


„Přílišná oddanost ideálům končí tím, že v rámci boje proti alkoholismu zastřelíš dítě se sáčkem rumových pralinek.“
Karel Kryl

Černovous
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 282
Registrován: 16 led 2015, 16:51

Re: Nové Československo

Příspěvek od Černovous » 17 kvě 2018, 21:55

Tak začneme :D

Nejprve děkuji Valsovi za zajímavé náměty, příslušnou kapitolu podle nich upravím. K těm ponorkám, myslím, že v té době už je Američané tímhle způsobem používali, ale nejsem si jist. Podívám se do chytrých knih :D

Co se týče dodávek sovětské techniky do Japonska. Tuto alternativu nepovažuji za reálnou. Sověti teď potřebují každý tank, každý barel ropy, nezapomeňte, že chystají další ofenzívu. Jinak s Japonskem žádnou spojeneckou smlouvu uzavřenou nemaji. SSSR navíc Japonsko považuje za potencionálního nepřítele, minimálně je tu stále otázka uspořádání poměrů v Mandžusku a Mongolsku.

V ITL se první Shermany začaly vyrábět v roce 1942. Lee šel do výroby o rok dříve a to samé Stuarty. Vzhledem k tomu, že válka v OTL začala o půl roku později, tak USA disponují Stuarty, Lednu a mají prvních pár Shermanů.
Edwy I. Král Mercie - Anglie 960

Uživatelský avatar
Tifík
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1494
Registrován: 18 říj 2013, 17:54
Bydliště: Lundenburg, Mähren

Re: Nové Československo

Příspěvek od Tifík » 18 kvě 2018, 12:39

Černovous píše: Co se týče dodávek sovětské techniky do Japonska. Tuto alternativu nepovažuji za reálnou. Sověti teď potřebují každý tank, každý barel ropy, nezapomeňte, že chystají další ofenzívu. Jinak s Japonskem žádnou spojeneckou smlouvu uzavřenou nemaji. SSSR navíc Japonsko považuje za potencionálního nepřítele, minimálně je tu stále otázka uspořádání poměrů v Mandžusku a Mongolsku.
No jo sakra, jak si to tak pročítám, tak oni fakt nejsou spojenci. Zmátlo mě, že když se ta alternativa řešila v kapitole "Křehký mír", tak bylo zmiňované, že Stalin Japoncům nabídl suroviny, když vstoupí do války s Británií a že se potom dohodli, ale že tohle z té dohody mezitím zmizelo a celé to degradovalo jenom na "my budeme tiše souhlasit s tím že si děláte co chcete".
V důsledku si vlastně říkám, že vůbec netuším, co Rusové nabídli Japoncům tak dobrého, že to přeplatilo Britskou nabídkou. Každopádně na základě vyznění obou kapitol mi to vyznívá tak, že Sověti považují Japonce momentálně spíš za potencionálního spojence než nepřítele.

Jestli správně chápu poslední odstavec, tak mají USA k dispozici Stuarty a Lee, ale to nebude pravda, protože Lee šel do výroby v době, kdy už byly objednané Shermany a to především pro uspokojení poptávky Britů, jako "mezityp, než se rozběhne výroba Shermanů". Takže tady nejspíš M3 Lee vůbec neexistuje, respektive pokud existuje tak se nejspíš stejně nedočká výroby.
Hetharie 4 (2.pokus):Konrád Východňanský, regent krále Svatopluka I. Kalwenského - leden až říjen 998
Wylam: legát Agateánského bratrstva Regozor, zvaný Železný; rytíř smrti Raileh, velitel Legie zkázy
Heharie 4: paladin Tomáš trážce Východu, Pán Velernova a Cestostráže stál, regent krále Svatopluka I. Kalwenského
Blackfyreovo povstání: Damon Lannister, lord Casterlyovy skály, pán Západních zemí, štít Lannisportu a strážce západu
Hetharie 3: kníže Hövdig Reger ze Starkfäste, kníže Brázdy a jeho syn Arvtak Regeri, pán Starkfäste a Självfältu


„Přílišná oddanost ideálům končí tím, že v rámci boje proti alkoholismu zastřelíš dítě se sáčkem rumových pralinek.“
Karel Kryl

Černovous
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 282
Registrován: 16 led 2015, 16:51

Re: Nové Československo

Příspěvek od Černovous » 18 kvě 2018, 16:56

Tora,Tora

Ještě 27. června zahájily Spojené státy přesun podstatné části Atlantické flotily do Tichomoří. Pět moderních (Nort Carolina, Washington, South Dakota, Indiana a Massachusetts) a čtyři starší bitevní lodě (Colorado, New Mexico, Idaho a Mississippi), zároveň s nimi se z Atlantiku přesouvaly obě letadlové lodě (Wasp a Ranger). v loděnicích se kromě toho ke konci blížila stavba další moderní bitevní lodě (Alabama) a stavba dalších dvou vstupovala do závěrečné fáze (Iowa a New Jersey), na konci roku měla bý do služby zařazena letadlová loď Esex.

Ohromná a jen obtížně představitelná průmyslová základna USA začala zvolna najíždět na válečnou výrobu. Tato ohromná síla, největší a nejvýkonější na světě, nyní měla být nasměrována k jedinému cíli, kterým byla porážka Japonska.

V Tokiu velice dobře věděli o síle USA, věřili však, že využijí času, kdy Spojené státy nebudou schopny provádět žádné větší námořní operace, a dosáhnou rychlého vítězství, které jim umožní diktovat si mírové podmínky.

Útok na Tichomořskou flotilu byl signálem pro spuštění plánu, který japonští generálové označovali krycím jménem Tora (Tygr). Pod tímto názvem se neskrývalo nic menšího než tažení v jihovýchodní Asii, jehož výsledkem mělo být obsazení Malajsie, Barmy, Nizozemské Východní Indie a Filipín.

V brzkých ranních hodinách 27.června japonské armády zahájily ofenzivu, která měla z jejich vlasti učinit dominantní asijskou velmoc. Prvním místem kam dopadl úder japonského kladiva byla Malajsie.

Toto území bylo bráněno 3. armádním sborem generálporučíka Lewise Heatha. Sestával se ze čtyř pěších divizí, tří indických (6.,9. a 11.) a jedné australské (8.) a jedné brigády, která byla dislokována v Singapuru.

Na papíře se jednalo o úctyhodnou sílu, ale ve skutečnosti byl 3. sbor složen z útvarů spíše druhého řádu, které navíc byly zformovány teprve nedávno.

Jejich protivníkem byla 25. japonská armáda generálporučíka Tomojuki Jamašity, ta se skládala ze tří divizí, jedné elitní gardové a dvou řadových (5. a 18.). Armádu doplnila 3. tanková brigáda s 18 tanky. Přestože Japonci byli papírově slabší, tak všichni jejich muži již prodělali bojovou zkušenot.


   Tento obrázek může být vizuálně zmenšen. Zobrazit v původní velikosti

Muž, který měl dobýt malajsii, Tomojuki jamašita



Zároveň se Japonci chystali napadnout Barmu, tento úkol připadl 15. armádě generálporučíka Shoyra Idy, tato armáda se skládala z dvou divizí (33. a 55.). Proti nim stály síly generálporučíka Thomase Huttona, které byly složeny ze tří divizí, dvou indických (3. a 17.) a jedné barmské (1.)

Kvalitativní převaha se nacházela opět na straně Japonců.

Další údery měly dopadnout na Nizozemskou Východní Indii (14. armáda) a Filipíny (16. armáda).

Nicméně první úder dopadl na Malajsii. Japonský útok dopadl do zpola dokončených obranných linií. Britské velení na Dálném východě totiž očekávalo, že Japonci zaútočí až v září, tedy v době kdy v jihovýchodní Asii končí monzumová sezóna. Proto se na hranicích nacházely jen krycí síly a většina mužů se zabývala hloubením zákopů a budováním dalších obranných pozic.

Jamašitovi veteráni snadno přemohli slabé krycí jednotky a jako bouře se hrnuli vpřed. Gardová divize postupující po pobřeží se tři dny po zahájení ofenzivy ocitla na severním okraji Kota Bharu, prvního většího malajského města jižně od hranic s Thajskem. Před sebou hnali 6. indickou divizi, která se zmohla jen na několik sporadických přestřelek, které japonský postup nemohly nijak zpomalit.

Rovněž zbylé dvě divize 25. armády rychle postupovaly vpřed. Linie budovaná na thajských hranicích tak byla rychle ztracena. Japonci rovněž v počáteční fázi ofenzivy dominovali i ve vzduchu. Elitní perutě RAF totiž byly nasazeny proti Francouzům, takže to nejlepší co Britové mohli vrhnout do boje byli druhořadí piloti s nepříliš kvalitními stroji.

Japonci rovněž velmi rychle pronikli do barmského vnitrozemí a stejně jako jejich kolegové v Malajsii si připsali úspěšné zahájení ofenzivy.

1. července ráno se zdálo, že nastává soumrak britského koloniálního panství v Malajsii a Barmě. Naštěstí pro Brity se, ale frontu v Malajsii podařilo stabilizovat. Díky 18. pěší divizi, která byla do oblasti nedávno přesunuta z Británie, se podařilo zastavit nápor japonských gardistů na Kota Bhar.

Rovněž zbytek 3. sboru se konečně zmátořil a začal konečně klást Japoncům odpor. Svoji roli sehrálo i několik perutí, které byly vyzbrojeny moderními stíhačkami Hurricane a jedna peruť dokonce disponovala tím nejlepším co mohlo britské stíhací letectvo nasadit, tím byla první verze stíhacího letounu Spitfire.

Jednotkám v Barmě se podařilo zachytit na řece Iravádí, která byla v důsledku monzumových deštů značně rozvodněná. Tím vznikla Japoncům v postupu značná překážka.

Obrázek
Britové na Iravádí

Japonská ofenziva pochopitelně nezůstala omezena jen na britské kolonie. Rovněž 27. června se japonské síly začaly vyloďovat na Filipínách. Invaze začala na Luzonu a Mindanau, což jsou největší ostrovy filipínského souostroví.

Tři týdny po zahájení ofenzivy (17.července) vstoupili Japonci do manily, která byla prohlášena otevřeným městem

Spojené americko-filipínské síly generálporučíka Douglase MacArthura byly navzdory své početní převaze postupně zatlačeny na poloostrov Bataan, zde vznikla na sklonku června poslední linie odporu. Ta byla po dvou měsích prolomena a obránci byli donuceni kapitulovat. Do japonského zajetí padlo asi 76 000 Američanů a Filipínců. Zhruba 10 000 jich následně zahynulo při takzvaném Bataanském pochodu smrti, což byl 128 kilometrů dlouhý pochod do zajateckých táborů.

Obrázek
Vítězná póza Japonců v Manile

Mezi zajatci neskončil Douglas MacArthur, ten byl totiž na poslední chvíli evakuován do Austrálie. Předtím než odplul, tak řekl svým mužům jedinou větu, ta zněla: "Já se vrátím.

Na konci srpna byli Filipíny Japonci bezezbytku obsazeny.

28. června se Japonci začali vyloďovat na Borneu a Celebesu, tím započala bitva o Nizozemskou Východní Indii. Japonské síly si museli počínat uvážlivěji, protože se pohybovali v blízkosti Singapuru, což byla hlavní základna Royal navy na Dálném východě.

Japonské letectvo již na začátku války podniklo na Singapur několik náletů, ale ty nic závratného nepřinesly. velení japonského námořnictva proto začalo připravovat plán, který měl Brity z jejich základny vylákat.

Japonská ofenziva zásadním způsobem ovlivnila boje v Evropě a na Blízkém východě. V Londýně pochopili, že bez přísunu zkušených frontových jednotek a prvosledových perutí se Malajsii a Barmu ubránit nepodaří. Proto bylo v polovině července rozhodnuto, že vylodění ve Francii započne nejpozději 15. srpna
Edwy I. Král Mercie - Anglie 960

Uživatelský avatar
Tifík
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1494
Registrován: 18 říj 2013, 17:54
Bydliště: Lundenburg, Mähren

Re: Nové Československo

Příspěvek od Tifík » 19 kvě 2018, 12:34

Velmi pěkné, jen škoda, že je pokažený ten odkaz na 1. obrázek...

Jinak, pokud platí to, že se Japonci snaží přimět USA k přijetí nějakých pro ně příhodných mírových podmínek (byť s úspěchem nepočítám), neměli by se naopak snažit, aby jim Američtí zajatci neumírali? Přece jenom, když budou vypadat jako krvelačné zrůdy, tak jim to moc šancí nepřidá, oproti tomu, když se budou snažit chovat "lidsky", tak by to jejich šance mohlo aspoň nezhoršit...
Hetharie 4 (2.pokus):Konrád Východňanský, regent krále Svatopluka I. Kalwenského - leden až říjen 998
Wylam: legát Agateánského bratrstva Regozor, zvaný Železný; rytíř smrti Raileh, velitel Legie zkázy
Heharie 4: paladin Tomáš trážce Východu, Pán Velernova a Cestostráže stál, regent krále Svatopluka I. Kalwenského
Blackfyreovo povstání: Damon Lannister, lord Casterlyovy skály, pán Západních zemí, štít Lannisportu a strážce západu
Hetharie 3: kníže Hövdig Reger ze Starkfäste, kníže Brázdy a jeho syn Arvtak Regeri, pán Starkfäste a Självfältu


„Přílišná oddanost ideálům končí tím, že v rámci boje proti alkoholismu zastřelíš dítě se sáčkem rumových pralinek.“
Karel Kryl

Černovous
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 282
Registrován: 16 led 2015, 16:51

Re: Nové Československo

Příspěvek od Černovous » 19 kvě 2018, 12:54

Divné, mě se ten obrázek zobrazuje.

Co se týče zajatců, Japonci muži, kteří se jim vzdali, pohrdali a považovali je za méně cenné. Proto tak šílené chování v OTL i ITL
Edwy I. Král Mercie - Anglie 960

Uživatelský avatar
Tifík
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1494
Registrován: 18 říj 2013, 17:54
Bydliště: Lundenburg, Mähren

Re: Nové Československo

Příspěvek od Tifík » 19 kvě 2018, 17:34

Mě se právě zobrazuje jenom odkaz, asi je chyba na přijímači. :D

Já chápu, že se Japonci chovali jak se chovali i proč se tak chovali. Ale zároveň měli představu o tom, co je zač jejich protivník (narozdíl od protistrany). To je taky důvod, proč si myslím, že by své chování alespoň částečně přizpůsobili situaci a opovržení poněkud utlumili, když by věděli, že je to vůle nadřízených a slouží dobru Japonska. Takový přístup myslím odpovídá Japonským zásadám srovnatelně s opovržením nad vojákem, který se vzdá.
Na druhou stranu, po tom, co neuspějí s pokusem o "nastolení míru" to dá o to větší průchod tomu opovržení a máš aspoň námět na další válečné zločiny...
Hetharie 4 (2.pokus):Konrád Východňanský, regent krále Svatopluka I. Kalwenského - leden až říjen 998
Wylam: legát Agateánského bratrstva Regozor, zvaný Železný; rytíř smrti Raileh, velitel Legie zkázy
Heharie 4: paladin Tomáš trážce Východu, Pán Velernova a Cestostráže stál, regent krále Svatopluka I. Kalwenského
Blackfyreovo povstání: Damon Lannister, lord Casterlyovy skály, pán Západních zemí, štít Lannisportu a strážce západu
Hetharie 3: kníže Hövdig Reger ze Starkfäste, kníže Brázdy a jeho syn Arvtak Regeri, pán Starkfäste a Självfältu


„Přílišná oddanost ideálům končí tím, že v rámci boje proti alkoholismu zastřelíš dítě se sáčkem rumových pralinek.“
Karel Kryl

Černovous
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 282
Registrován: 16 led 2015, 16:51

Re: Nové Československo

Příspěvek od Černovous » 20 kvě 2018, 11:20

Operace Dynamo

Jak již bylo řečeno, na základě iniciativy Winstona Churchilla, se britská armáda začala přípavovat na vylodění ve Francii. Vzhledem k tomu, že Japonci zahájili ofenzivu proti britským koloniím, rozhodla se Vláda Jeho Veličenstva přípravy na vylodění maximálně urychlit.

Pod krycím jménem Dynamo se k vylodění hotovili muži, kteří do armásy narukovali se zavedením všeobecné branné povinnosti v lednu a nebo s květnovou mobilizací. Jejich řady byly rozšířeny o posily, které dorazily z britských domínií, především z Kanady. Do invaze se rovněž měly zapojit jednotky francouzské exilové armády.

Jednalo se převážně o muže, kterým se po narukování dostalo jen základního výcviku. Provádět s nimi tak náročnou operaci jako bylo vylodění ve Francii bylo nesmírně riskantní, pokud by hned na začátku invaze narazili na francouzskou armádu, tak by invaze mohla skončit nesmírným krveprolitím, proto bylo třeba udržet britské plány v utajení.

Sám otec tohoto riskantního nápadu Winston Churchill si byl vědom o jak velké riziko se jedná. Své ženě Clementině v dopisu z 29.června napsal: Celá naše naděje bude ležet na bedrech nedospělých chlapců. Pokud zvítězí, zahrnou nás přízní a slávou. Pokud ale selžou, tak nás zavrhnou a já budu zničen

Churchill velice dobže věděl o čem mluví, v živé paměti dosud bylo fiasko, které britská armáda utrpěla při vylodění na Gallipoli v roce 1915. Tehdejší fiasko stálo Churchilla vládní křeslo. Nyní se nad sirem Winstonem vznášela podobná hrozba. Byl si velice dobře vědom, že hraje vabank. Pokud invaze uspěje, mohl by Winston aspirovat na to, že by nahradil lorda Halifaxe v úřadu premiéra. Pokud by ale byla invaze odražena, tak by Churchillova politická kariéra skončila spolu s ní.

O plánu pochybovali i mnozí členévé generálního štábu, kteří dostali za úkol plán vylodění a invaze připravit. V souladu s rozkazem vlády byla za cílovou oblast invaze určena oblast Calais-Gravelines-Dunquerke. Mnozí plánovači namítali, že v této oblasti se nachází jen málo pláží, které by byli vhodné pro vylodění, další se obávali toho, že britské jednotky budou zataženy do vleklých bojů v hustě zalidněné severní Francii, přičemž vzhledem k tomu, že většina zdejších obyvatel pracovala v průmyslu, tak zde měla kmunistická vláda silné zázemí.

Nad těmito obavami, ale převážilo strategické hledisko. Existovala totiž naděje, že se podaří odříznout alespoň část francouzských armád v Belgii, dále obsadit oblast kolem Lile, která byla nejprůmyslovější oblastí Francie a zároveň si otevřít cestu k přímému postupu na Paříž. Tím by mohla být Francie velice rychle vyřazena z války.

Postupně se do Francie mělo přesunout 37 divzí. Přímo k invazi se chystal 4. armádní sbor, ten se skládal ze 4 divizí, dvou britských (7. a 11.), jedné kanadské (3.) a jedné francouzské (1.).

Každé divizi byl přidělen sektor, který měla obsadit. Kanaďané se měli vylodit na plážích západně od Calais a společně s Brity ze 7. divize měli za úkol tento významný přístav obsadit.

Úkolem 11 divize bylo zajistit střed invazivní oblasti, tedy Gravelines.

Dunquerke spadal do sektoru Francouzů.

Celá akce byla kryta MI6. Ta kvůli utajení prosazovala, aby byla celá akce provedena co nejrychleji. Utajit operaci takových rozměrů a významu po delší dobu se zdálo rozvědčíkům prakticky nemožné

Po dlouhých štábních poradách bylo zvoleno datum. Za Den D byl zvolen 1. srpen 1942.

Tři dny před zahájením operace byly na velitelství 4. sboru a jednotlivých divizí odeslány zalepené obálky. V nich byly detailně rozepsány instrukce k operaci.

Ten večer (29. července) z letišť v jižní Anglii začaly startovat první bombardéry. V pumovnicích některých letounů se ale neukrývali bomby, ale francouzští dobrovolníci, kteří ve Skotsku prošli speciálním parašutistickým výcvikem. Původně je MI6 plánovala nasazovat v malých skupinách. Vysazováni měli být po celé Francii. Jenže chystané vylodění smetlo tuto strategii ze stolu.

Všichni výsadkáři, celkem 1000 mužů mělo být nasazeno naráz. jejich úkol? Působit v oblasti vylodění a prováděním diverzní činnosti narušovat francouzskou obranu.

Tyto výsadky byly kryty v rámci ofenzivy, kterou RAF prováděla nad střední a jižní Francií.

30. července se muži určení k vylodění začali shromažďovat na základnách. 4. sbor již na začátku července přerušil veškeré kontakty s okolím. Řadoví vojáci do poslední chvíle netušili jaký úkol je vlastně čeká. Byť mnozí si to z narychlo připraveného a ještě rychleji provedeného speciálního výcviku domysleli.

Příslušník 9. kanadské pěší brigády Justin Page po válce v jednom rozhovoru řek: "Kdy jsem se poprvé dozvěděl, že jdeme do Francie? Myslím, že to bylo 31. července večer. Tehdy nám to řekli. Nicméně nevím jak ostatní, ale já to tušil už od konce června, nebo začátku července. Tehdy naše jednotka dostala rozkaz přerušit veškerý kontakt s okolím a prošli jsme dosti improvizovaným výcvikem na jedné základně v jižní Anglii. Učili jsme se nastupovat a vystupovat ze člunů, pohybovat se v mořské vodě a po plážích. Tehdy jsem začal tušit co nás vlastně čeká.

31. července začalo nalodění a v pozdních večeních hodinách vypluli první lodě vstříc francouzskému pobřeží. O několik hodin později, krátce po půlnoci bylo dosaženo pobřeží. Muži narychlo opouštěli plavidla a brodili se k pobřeží. Tam už je čekali pláže, které nebyli nikým bráněny.

Velení francouzské armády a ani vláda si neuměli představit, že by se Britové byť jen odvážili pomyslet na to, že by se jejich armáda mohla vylodit na pobřeží. Ta představa se pánům v Paříži zdála absurudní a směšná.Vždyť Velká Británie ani nedisponovala pořádně vycvičenou armádou, která by mohla něco takového provést. Jedině snad profesionální vojáci by něco takového provést. Jenže tato elita pozemní armády byla soustředěna do BEF a ten byl teď sevřen v Ostende a obranném perimetru před ním a zoufale bojoval o to, aby jej Francouzi nezahnali do moře.

Ne, tou největší hrozbou byli v očích francouzského velení Němci. 16. armádě se na začátku července podařilo dosáhnout průlomu u Montmedy. 6. armáda musela po třech dnech trvajícíc bitvě ustoupit směrem k Máse. Tou dobou se již ale v téhle oblasti nacházela 10. armáda, v Lucembursku navíc stálo bojem prakticky nedotčené jádro 2. armády. Tyto síly se hotovily k protiútoku, který měl Němce vyhnat z Francie.

V Belgii byla linie na Máse posílena přesunem dvou polních armád. Francouzům se podařilo Němce početně přečíslit i zde se chystal protiútok, který měl francouzské divize přivést na německé hranice.
Ne k Británii, ale Německu byla napřena francouzská pozornost.

Proto se vyloďující muži nesetkali na plážích s žádným odporem. Tou dobou totiž již naplno probíhala francouzská protiofenziva na Máse a v okolí Montmedy.

Němci o britských plánech pochopitelně věděli a dělali vše proto, aby pozornost Francouzů navázali na sebe. Předstíraje ústup pod drtivým tlakem francouzské protiofenzivy byli francouzské armády lákany stále více na západ. Tak bylo zajištěno, že se Britové při invazi nesetkají s větším odporem.

První vlna se tak nesetkala s jediným francouzským vojákem. Rychle začali zajišťovat pláže pro své kolegy z dalších vln, kteří začali záhy připlouvat. Brzy se v okolí Calais, Gravelines a Dunquerku pohybovalo několik tisíc Britů, Kanaďanů a Francouzů. Před nimi teď stála náročnější a důležitější část operace, obsadit všechna tři zmiňovaná sídla a tím získat stálé přístavy, přes které by do Francie mohli proudit další muži a především zásoby pohonných hmot, munice, proviantu a dalšího nezbytného materiálu.

Tou dobou se již v oblasti pohybovali parašutisté, kteří začali plnit své úkoly. Dobře si vedli především v okolí Dunquerku, zde se jim podařilo přerušit telefoní dráty vedoucí z města. Jedno komando rovněž poškodilo železnici vedoucí z Dunquerku do vnitrozemí. Další komanda zaútočila na trať vedoucí k belgickým hranicím.

V Calais si parašutisté zdaleka tak dobře nevedli. Shodou okolností se jednomu z obyvatel calaiské periférie podařilo nalézt několik nedbale ukrytých padáků, jelikož byl kovaným komunistou, tak zalarmoval policii a SSE. Obě složky okamžitě v okolí rozjeli velkolepou pátrací akci a večer 31. července se jim podařilo několik parašutistů dostihnout, došlo ke krátké, ale zuřivé přestřelce, v němž bylo komand sedmi mužů napadeno desetinásobnou přesilou příslušníků SSE.

Šest parašutistů padlo nebo si vzalo život, ten sedmý to ale nestihl. Zatkli jej a po několika hodinovém výslechu z něj doslova vymlátili informace o dalších skupinách. Bylo brzy ráno 1. srpna. Tou dobou již Britové a Kanaďané kolem města začali vytvářet smyčku, která se brzy začala stahovat.

Obrázek
Kanaďané před Calais


Již v 5:50 mohla 11. divize ohlásit, že mise byla splněna. Gravelines bylo obsazeno. Těch několik policistů, kteří zde sloužili neměli proti několikanásobné přesile šanci. Navíc se jim příliš nechtělo padnout ve zbytečném a předem ztraceném boji. Bez odporu se vzdali, nechali se odzbrojit a internovat na své stanici.

V Dunquerku to šlo poněkud hůř. Příslušníci SSE byli v důsledku událostí posledních dnů v pohotovosti. Když z pláží dorazili útočníci, postavili se jim na odpor, k němuž se přidali komunističtí milicionáři a posádka města, která se skládala z jednoho neúplného pěšího praporu.

Zpočátku se jim dařilo útočíníky odrazit, a dokonce je zahnat zpět na pláž, nakonec ale byli přemoženi a v dopoledních hodinách zavlála nad Dunquerkem vlajka Svobodných Francouzů..

Nejtvrdší boje se odehrávali v Calais. Zdejší služebna SSE čítala několik stovek odhodlaných a všehoschopných hrdlořezů, kromě toho obranu města tvořili milicionáři a jeden armádní prapor. Vydrželi bojovat s oběma divizemi po celý den, přestože byli v podstatě obklíčení. S největším fanatismem bojovala SSE všech 277 příslušníků calaiseké rezidentrury padlo nebo bylo raněno.
Nakonec bylo Calais obsazeno, díky příchodu 11. divize, ale útočníky ten úspěch přišel draho. T
356 padlýcch a 500 zraněných.

Nicméně mise byla splněna 2. srpna mohli v Londýně konstatovat, že operace Dynamo začala úspěšně. K Francouzskému pobřeží vypluli další lodě, na nichž se tísnili stovky tisíc mužů. Tak začala bitva o Francii.

Obrázek
Posily pro invazivní jednotky
Edwy I. Král Mercie - Anglie 960

Bunkr
Podporučík
Podporučík
Příspěvky: 963
Registrován: 09 dub 2014, 15:27
Bydliště: Liberec

Re: Nové Československo

Příspěvek od Bunkr » 20 kvě 2018, 11:49

Tak invazi bychom měli zdárně za sebou :D

Pár slov k oběma kapitolám.

Válka na Dálném východě začala podle očekávání. Osobně bych čekal, že Japonci si budou počínat trochu rázněji, především v Indonédii, přece jen potřebují rychle zabrat zdejší ložiska ropy.

Co se týče Bataanu, v realu se o něm Spojenci dozvěděli až po válce, ne?

Jinak světové veřejné mínění už se na Japonce moc hezky nekouká, vzhledem k tomu co se stalo v Nankingu, navíc Japonci jsou agresory, to jim taky asi moc nepřidá :D

Jsem rád, že k vylodění došlo na Pas de Calais, osobně bych čekal větší odpor od Francouzů, SSE nemá v Británii informátory?
"Svět potřebuje spravedlnost, nikoli dobročinnost."
Mary Wollstonecraft
Alberto di Casamatta konzul Středoitalské republiky Itálie 1796
[Richard I. Normanský vévoda Normandie Anglie 960
Paladin Konrád, regent krále Svatopluka I.,

Uživatelský avatar
jjelen
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1908
Registrován: 17 kvě 2010, 11:38

Re: Nové Československo

Příspěvek od jjelen » 20 kvě 2018, 17:43

Bunkr píše:Co se týče Bataanu, v realu se o něm Spojenci dozvěděli až po válce, ne?

Jinak světové veřejné mínění už se na Japonce moc hezky nekouká, vzhledem k tomu co se stalo v Nankingu, navíc Japonci jsou agresory, to jim taky asi moc nepřidá :D
Taky si myslím (nepočítala ostatně minimálně část Japonců s nějakým výhodným mírem po rychlých úspěších i v reálu?)
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu

Uživatelský avatar
Tifík
Nadporučík
Nadporučík
Příspěvky: 1494
Registrován: 18 říj 2013, 17:54
Bydliště: Lundenburg, Mähren

Re: Nové Československo

Příspěvek od Tifík » 21 kvě 2018, 06:20

Bunkr píše: Co se týče Bataanu, v realu se o něm Spojenci dozvěděli až po válce, ne?

Jinak světové veřejné mínění už se na Japonce moc hezky nekouká, vzhledem k tomu co se stalo v Nankingu, navíc Japonci jsou agresory, to jim taky asi moc nepřidá :D
A myslíš, že by Američanům v odplatě za něco takového zabránila taková maličkost, jako že právě podepsali mírovou smlouvu? Japonci nejsou Německo, které mělo mnoho zastánců na vysokých místech, kteří by blokovali snahu proti nim bojovat.

Já neřekl, že je to mu jinak, ale čím horší reputace, tím menší ochota k jednání, ne?


Jinak k poslední kapitole:

Chápu správně, že k vylodění došlo v noci?
Pokud ano, co k takovému plánu vedlo?
Hetharie 4 (2.pokus):Konrád Východňanský, regent krále Svatopluka I. Kalwenského - leden až říjen 998
Wylam: legát Agateánského bratrstva Regozor, zvaný Železný; rytíř smrti Raileh, velitel Legie zkázy
Heharie 4: paladin Tomáš trážce Východu, Pán Velernova a Cestostráže stál, regent krále Svatopluka I. Kalwenského
Blackfyreovo povstání: Damon Lannister, lord Casterlyovy skály, pán Západních zemí, štít Lannisportu a strážce západu
Hetharie 3: kníže Hövdig Reger ze Starkfäste, kníže Brázdy a jeho syn Arvtak Regeri, pán Starkfäste a Självfältu


„Přílišná oddanost ideálům končí tím, že v rámci boje proti alkoholismu zastřelíš dítě se sáčkem rumových pralinek.“
Karel Kryl

Černovous
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 282
Registrován: 16 led 2015, 16:51

Re: Nové Československo

Příspěvek od Černovous » 21 kvě 2018, 10:23

Ne, k vylodění došlo brzy ráno.
Edwy I. Král Mercie - Anglie 960

Odpovědět

Zpět na „Alternativní historie“