Ruská neúčast v První světové válce

Co by bylo, kdyby? Prostor pro autorské příspěvky a diskuze o alternativní historii.

Moderátoři: Dekl, Atlantis, Vals, Royal

Porsche
Svobodník
Svobodník
Příspěvky: 7
Registrován: 29 pro 2015, 23:29

Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Porsche » 09 led 2016, 16:36

Zdravím, už delší dobu mi hlavou vrtá myšlenka, jak by se asi vyvíjel onen válečný konflikt v případě ruské neúčasti. Ono to totiž vůbec nebylo nereálné...

Poté co Srbská vláda přijímá Rakousko-Uherské ultimátum z 23.7 jen v některých bodech, vyhlašuje mu Rakousko-Uhersko 28.7 válku. 29.7 již rakouské dělostřelectvo ostřeluje Bělehrad, reakce srbského spojence-Ruska je okamžitá a ještě téhož dne je ruským carem Mikulášem II vydán rozkaz k mobilizaci, ovšem pouze částečné, neboť car nechce vyprovokovat svého mocného západního souseda-císařské Německo. To se však nelíbí ruské generalitě, která okamžitě protestuje, že částečná mobilizace je prý technicky neproveditelná. Pod jejím vlivem car mění své rozhodnutí a ještě téhož dne se rozhoduje pro mobilizaci všeobecnou.
Stane se však přesně to, co car nechtěl, německá vláda ihned varuje, že v případě všeobecné mobilizace, bude i Německo mobilizovat a vypukne válka. Následujícího dne 30.7 pozdě večer je tedy příkaz opět změněn jen na částečnou mobilizaci. V tuto chvíli se car dostává pod tlak ruské generality, která se jej snaží přimět k obnovení rozkazu o všeobecné mobilizaci. Naopak ruský kněz a mystik Grigorij Rasputin, který má na celou carskou rodinu (včetně cara) značný vliv, naléhá, aby se car vyvaroval vstupu Ruska do války.
I přesto, že ani car ani Rasputin válku nechtějí, podléhá nakonec Mikuláš II. tlaku militaristů a definitivně obnovuje rozkaz k všeobecné mobilizaci. Tím je vstup Ruska do války zpečetěn...

Pokusme si nyní představit, že car se nakonec rozhodne pouze pro částečnou mobilizaci. Znamenalo by to, že ani Rakousko-Uhersko by nemobilizovalo a ruská pomoc Srbsku by se v zájmu zachování míru pravděpodobně omezila jen na dodávky zbrojního materiálu a nějakých surovin(jestli vůbec). Po hrdinném boji by Srbsko nakonec padlo ještě v roce 1914, nejpozději v 1.pol. roku 1915.
Zamezila by ruská neutralita také vypuknutí konfliktu na západě? A v případě, že ne dokázali by Němci dojít do Paříže ještě v roce 1914, nebo až rok na to? Mějme na paměti, že Německo by sice mělo k dispozici na západní frontě o 4 divize navíc (které ve skutečnosti muselo ihned po vypuknutí konfliktu přesunout na východní frontu), ale přesun jednotek z východního Pruska a jejich dislokace by trvalo značnou dobu a v roce 1914 by tak vlastně ještě nebyly plně k dispozici.
Jak by měl tedy vypadat nejreálnější scénář v případě neúčasti Ruska? Zachránilo by tím celoevropský mír, nebo by umožnilo rozmach císařského Německa? Už se těším na Vaše názory. :smile:

Uživatelský avatar
jjelen
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1907
Registrován: 17 kvě 2010, 11:38

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od jjelen » 09 led 2016, 17:06

Francie by do války kvůli Srbsku, pokud by tak neučinilo Rusko, nejspíš nešla. Ve válce by se neocitla ani Belgie s Británií...
Připadá mi to jako "ideální" scénář z pohledu Rakouska: Srbové dostanou v tomto případě za uši (přičemž válka nebude zdaleka tak jednoznačná jak si c. a k. generalita představovala a možná povede k provedení aspon dílčích reforem, bohužel nejspíš jen v armádě).
Mám ale obavy, že i taková omezená válka, pokud by nebyla hodně rychle odbytá, by se šířila, minimálně na Balkáně (Bulharsko... v reakci na to možnost obnovy koalice z 2. balkánské války...).
Na druhou stranu, o takovou omezenou válku nestáli Němci, myslím že minimálně oni by krisi kolem války tlačili k další eskalaci, čím později by došlo k měření sil s Francií a Ruskem, tím hůř pro ně...
A zajímavou dohru by mohla mít "malá válka" i na ruské domácí scéně...
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu

Černovous
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 281
Registrován: 16 led 2015, 16:51

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Černovous » 09 led 2016, 17:23

Válka by stejně dřív, nebo později začala. Navíc začátek války, řekněme o dva až tři roky později, by mnohem více prospěl Dohodě. V roce 1914 v Berlíně dobře věděli, že oddalovat začátek války Německu žádný prospěch nepřinese
Edwy I. Král Mercie - Anglie 960

Bunkr
Podporučík
Podporučík
Příspěvky: 963
Registrován: 09 dub 2014, 15:27
Bydliště: Liberec

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Bunkr » 09 led 2016, 17:49

Souhlas s Černovousem, pokud by nezačala válka kvůli Srbsku začala by nejpozději o tři roky později, což by bylo mnohem výhodnější pro Dohodu
"Svět potřebuje spravedlnost, nikoli dobročinnost."
Mary Wollstonecraft
Alberto di Casamatta konzul Středoitalské republiky Itálie 1796
[Richard I. Normanský vévoda Normandie Anglie 960
Paladin Konrád, regent krále Svatopluka I.,

Porsche
Svobodník
Svobodník
Příspěvky: 7
Registrován: 29 pro 2015, 23:29

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Porsche » 10 led 2016, 14:11

Právě proto, že Němci nemohli a ani nechtěli ztrácet čas, bych se spíše klonil k variantě, že by ještě v roce 1914 vyhlásily válku Francii a zaútočily (ona už by se nějaká záminka našla). Následoval by pochopitelně vstup Velké Británie do války (v reakci na německé obsazení Belgie). Pokud by se boje protáhly do roku 1915(což je pravděpodobné), tak by do jarní ofenzívy Němci nasadily maximální množství svých sil, mnoho jednotek z východního Pruska by bylo jistě staženo a východní hranice císařství by tak zůstala jen slabě bráněna. A to by přece byla skvělá příležitost pro Rusko! Tak by se mohlo stát, že zatímco na západní frontě německé vojsko právě dobývá Paříž, ruská 1. armáda (von Rennenkampf) spolu s 2. armádou (Samsonov) vstupují do nechráněného vých. Pruska a Poznaňska. V reakci na to by Rakousko-Uhersko jako německý spojenec vyhlásilo Rusku válku, ale samo by toho moc nezmohlo, k tomu ještě ne a ne konečně dobýt to Srbsko a počítat by se dalo i s nějakým protirakouským povstáním na území již ovládaném vojsky c. a k. monarchie. Vstup Ruska do války by vůbec všem slovanským národům nejen na Balkáně vlil novou krev do žil. Významný český politik a rusofil Karel Kramář by jistě uvítal zprávu o ruském obsazení Haliče a Horních Uher, možná se slovy „Náš slovanský bratr je již za dveřmi a dny monarchie jsou sečteny!“ :D
I kdyby tedy padla Francie, čekaly by na Německo krušné chvíle na nově otevřené východní frontě, kde by jeho armáda musela zachraňovat vojska R-U ze smrtelných křečí a ještě k tomu znovudobývat svá ztracená území. Je otázkou, zda by přišli včas a jak by se vůbec vypořádali na západě s Francii, co myslíte? :smile:

Uživatelský avatar
jjelen
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1907
Registrován: 17 kvě 2010, 11:38

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od jjelen » 10 led 2016, 14:33

Většina rakouských Slovanů (nebo minimálně jejich politické reprezentace), snad měla dost rozumu aby chápala, že rozbití Rakouska Ruskem jim kýženou "svobodu" opravdu nepřinese (minimálně Chorvaté a Poláci arcidům celkem silně podporovali, Češi se chovali taktéž poměrně loajálně), Němci a Madaři by Rusi už vůbec nevítali...
Také se mi moc nezdá, že by Rakousko nebylo schopné vyřídit Srby v momentě, kdy by válčilo pouze s nimi (nebylo by to nic snadného, ale i tak).
A nevřím, že by Němci nechali východ skoro nekrytý, nějaké oslabení proti OTL možná ano, ale Rusové by to tu neměli o moc snažší než v reálu... Nabízí se také otázka jestli by Němci, válčící jen na jedné frontě, stejně nedokázali Francii z války vyřadit do Vánoc...
Hlavně ale nechápu, jak by válka SRbska s R-U mohla dát Německu casus belli proti Francii...
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu

Bunkr
Podporučík
Podporučík
Příspěvky: 963
Registrován: 09 dub 2014, 15:27
Bydliště: Liberec

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Bunkr » 10 led 2016, 14:55

Hlavně nechápu proč by Německo šlo proti Francii, pokud by se tak stalo, tak Rusko jde tak jako tak do války
"Svět potřebuje spravedlnost, nikoli dobročinnost."
Mary Wollstonecraft
Alberto di Casamatta konzul Středoitalské republiky Itálie 1796
[Richard I. Normanský vévoda Normandie Anglie 960
Paladin Konrád, regent krále Svatopluka I.,

Uživatelský avatar
Scipio
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1898
Registrován: 29 lis 2013, 18:54

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Scipio » 10 led 2016, 15:36

Bunkr má v tomhle pravdu. Pokud by se na stranu Srbska nepostavilo Rusko, tak by ten spor ve světovou válku nepřerostl. Němci sice cítili, že čas pracuje proti nim, ale pokud by se do srbského problému nevložilo Rusko, tak by situaci tak nevyhrocovali.

Vypuknutí světové války by se tím alespoň odložilo a situace by se omezila na lokální konflikt Rakouska-Uherska se Srbskem. R-U by z toho konfliktu nakonec vzešlo vítězně, ale války by poukázala na nedostatky R-U armády. Válka se Srbskem by mohla vést k alespoň dílčím reformám v R-U a posílila by postavení Německa a R-U na Balkáně.
Odklad války by prospěl spojencům, kvůli tomu, že se Rusko v té době rychle modernizovalo a kdyby válka vypukla o tři až čtyři roky později, tak by mohla vypadat úplně jinak.

Na druhou stranu mě napadlo, že odklad by pro spojence nemusel nemusel být výhodou. Británie v roce 1914 prožívala značné vnitropolitické spory, kvůli schvalování zákona o autonomii Irska (tzv. home rule). Konzervativní opozice ho velmi silně odmítala a unionisté ze severu Irska dokonce hrozili, že se proti implementaci zákona budou bránit se zbraní v ruce. Británie stála na pokraji ústavní krize, které v reálu zabránilo vypuknutí první světové války. Pokud by k válce nedošlo, tak kombinace vnitřních problémů a rostoucí moci Ruska mohla nakonec vést k tomu, že by se Británie do války nezapojila.

Bunkr
Podporučík
Podporučík
Příspěvky: 963
Registrován: 09 dub 2014, 15:27
Bydliště: Liberec

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Bunkr » 10 led 2016, 16:01

Scipio píše:Bunkr má v tomhle pravdu. Pokud by se na stranu Srbska nepostavilo Rusko, tak by ten spor ve světovou válku nepřerostl. Němci sice cítili, že čas pracuje proti nim, ale pokud by se do srbského problému nevložilo Rusko, tak by situaci tak nevyhrocovali.

Vypuknutí světové války by se tím alespoň odložilo a situace by se omezila na lokální konflikt Rakouska-Uherska se Srbskem. R-U by z toho konfliktu nakonec vzešlo vítězně, ale války by poukázala na nedostatky R-U armády. Válka se Srbskem by mohla vést k alespoň dílčím reformám v R-U a posílila by postavení Německa a R-U na Balkáně.
Odklad války by prospěl spojencům, kvůli tomu, že se Rusko v té době rychle modernizovalo a kdyby válka vypukla o tři až čtyři roky později, tak by mohla vypadat úplně jinak.

Na druhou stranu mě napadlo, že odklad by pro spojence nemusel nemusel být výhodou. Británie v roce 1914 prožívala značné vnitropolitické spory, kvůli schvalování zákona o autonomii Irska (tzv. home rule). Konzervativní opozice ho velmi silně odmítala a unionisté ze severu Irska dokonce hrozili, že se proti implementaci zákona budou bránit se zbraní v ruce. Británie stála na pokraji ústavní krize, které v reálu zabránilo vypuknutí první světové války. Pokud by k válce nedošlo, tak kombinace vnitřních problémů a rostoucí moci Ruska mohla nakonec vést k tomu, že by se Británie do války nezapojila.
Díky za podporu :-)

Pokud by se válka posunula o pár let do zadu, tak nejen Rusko by bylo silnější, nezapomeňme, že Francie zavedla v roce 1913 tříletou prezenční službu, takže kdyby válka vypukla někdy v roce 1917 (S tímto datem ostatně většina politiků kalkulovala), tak by byla síla francouzské o pár řádů větší než v roce 1914. Navíc Dohoda by na svou stranu mohla definitivně získat Itálii, určitě by nedošlo ke konfliktu Velké Británie s Tureckem, který vypukl kvůli tomu, že Velká Británie zabavila na začátku války lodě, které si Turecko objednalo.
Navíc je otázkou jestli by Rakousku-Uhersku vítězství na Srbskem spíše neuškodilo, protože co s poraženým Srbskem? Nepochybně by v Bělehradu byla instalována prorakouská a proněmecká vláda, na srbský trůn by se vrátili Obreničové, ale jejich vláda by nejspíše stála na hliněných nohou, takže v Srbsku by musely být přítomné rakouské divize a na to by se Srbové moc nadšeně netvářili.

Krize ve Velké Británii by byla pro Dohodu nemilá, ale myslím, že v momentě kdy by do Belgie nakráčeli Němci, tak Británie jde do války, navíc Británie by rozhodně nepřipustila, aby Němci ovládli Evropu, myslím, že tou dobou v Londýně viděli, že menší zlo než hohelzorenské Německo, které usilovalo o hegemonii v Evropě
"Svět potřebuje spravedlnost, nikoli dobročinnost."
Mary Wollstonecraft
Alberto di Casamatta konzul Středoitalské republiky Itálie 1796
[Richard I. Normanský vévoda Normandie Anglie 960
Paladin Konrád, regent krále Svatopluka I.,

Uživatelský avatar
Scipio
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1898
Registrován: 29 lis 2013, 18:54

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Scipio » 10 led 2016, 16:59

Právě posílení Francie a Ruska spolu s bídným výkonem R-U armády by Británii mohlo nakonec dovést k neutralitě. Británie po velkou část 19. století vnímala jako největší hrozbu Rusko. Pokud by moc Rusko a Francie vzrostla a na druhé straně se ukázala slabost R-U a odklon Itálie od Trojspolku, tak by se tím příliš narušila rovnováha moci na kontinentě a Británii by to vedlo k neutralitě. Ostatně v Asquithově vládě, která byla v té době v Británii u moci, podporovali spojenectví s Francií pouze ministr zahraničí Grey a ministr námořnictva Winston Churchill. Zbytek byl spíše proti neboť si nepřáli zátáhnout Británii do války na kontinentu.

Rozhodující úlohu pro vstup Velké Británie do války měla podle některých pramenů právě zmiňovaná krize ohledně zavádění homu rule v Irsku. Většinu členů kabinetu, kteří jinak válku na kontintě odmítali, se podařilo přesvědčit jen díky tomu, že vstup do války by tuto krizi odvrátil. Pokud by ke světové válce nedošlo, tak situace v Británii mohla velice snadno vygradovat.

Situace v Británii v té době byla opravdu napjatá. Asquithova vláda potřebovala k dosažení většiny v parlamentu podporu irských nacionalistů. Za to jim musela slíbit autonomii. To však ostře odmítali irští unionisté v Ulsteru, kteří vytvořili polovojenské milice a nakupovali zbraně v zahraničí, aby mohli realizaci irské autonomie zabránit. Irští nacionalisté v reakci založili vlastní milice. Celé to bylo navíc vyostřené tím, že konzervativní opozice, která Asquithovu vládu nesnášela, silně podporovala unionisty. Home rule odmítala i část liberálních poslanců. Navíc většina důstojníků u jednotek v Irsku prohlásila, že pokud jim vláda nařídí zakročit proti unionistům, tak rozkaz odmítnou vykonat a rezignují. Pokud by tedy v roce 1914 I. světová válka nevypukla, tak je klidně možné, že by v Irsku vypukla občanská válka a Británie by byla ochromena ústavní krizí a pádem vlády. V tom případě by Británii dost možná nezbylo nic jiného, než zůstat neutrální.

Bunkr
Podporučík
Podporučík
Příspěvky: 963
Registrován: 09 dub 2014, 15:27
Bydliště: Liberec

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Bunkr » 10 led 2016, 23:02

Pokud by Němci nakráčeli do Belgie, zůstala by Británie stranou? Podle mě nikoliv
"Svět potřebuje spravedlnost, nikoli dobročinnost."
Mary Wollstonecraft
Alberto di Casamatta konzul Středoitalské republiky Itálie 1796
[Richard I. Normanský vévoda Normandie Anglie 960
Paladin Konrád, regent krále Svatopluka I.,

Uživatelský avatar
Scipio
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1898
Registrován: 29 lis 2013, 18:54

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Scipio » 11 led 2016, 09:41

V tomhle případě by Británii byla Belgie srdečně ukradená. V okamžiku. kdyby by vypukla občanská válka v Irsku, značná část důstojnického sboru by odmítla uposlechnout příkaz vlády a v důsledku toho nastala vládní krize, tak zapojení se do kontinentální války bylo to poslední nad čím by kdokoliv uvažoval. Nicméně uznáván, že pokud by spory o irskou mírnější podobu, tak by se Británie spíše přiklonila ke vstupu do války.

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Royal » 13 led 2016, 19:58

Porsche píše:.. Pokud by se boje protáhly do roku 1915(což je pravděpodobné), tak by do jarní ofenzívy Němci nasadily maximální množství svých sil, mnoho jednotek z východního Pruska by bylo jistě staženo a východní hranice císařství by tak zůstala jen slabě bráněna. A to by přece byla skvělá příležitost pro Rusko! Tak by se mohlo stát, že zatímco na západní frontě německé vojsko právě dobývá Paříž, ruská 1. armáda (von Rennenkampf) spolu s 2. armádou (Samsonov) vstupují do nechráněného vých. Pruska a Poznaňska.
Takový scénář pokládám za velmi málo pravděpodobný. Předpokládá, že carské Rusko mohlo vrhnout snadno do válečných operací miliónové armády a hnát je do útoku bez ohledu na strašlivé ztráty, které utrpí. Takové představy jsou přinejmenším polovičaté a svědčí spíše o neznalosti složitých ruských poměrů. Obrovská a lidnatá ruská říše mohla sice zmobilizovat milióny vojáků, snad více než Německo a Rakousko-Uhersko dohromady. Ale bylo potřeba zbraní a munice, nemělo-li se stát nasazení těchto obrovských armád nesmyslným, krvavým dobrodružstvím.
Rusko bylo na velkou (světovou) válku připraveno špatně. Hned na jejím počátku chybělo ve výzbroji pro mobilizované asi 400 000 pušek, do října 1914 jich chybělo již dvakrát tolik. Dokonce i po dvou letech, roce 1916, byly v operující armádě ještě statisíce neozbrojených vojáků. Nebylo dost kulometů. Zásoby granátů byly rychle vyčerpány a byly stanoveny hladové normy pro jejich používání. Dělostřelectvo, zejména houfnice, se proto ocitlo v katastrofální situaci.
Výrobní možnosti ruského průmyslu byly krajně omezené. Jeho přestavba pro potřeby války byla prováděna nerozhodně a velmi pomalu, na čemž měla vinu naprostá technická a hospodářská zaostalost země a nepružnost byrokratického státního aparátu.
Ještě větší pochybnosti mám pak o dobré spolupráci a kooperaci ruských velitelů Samsonova a Rennenkampfa, bez které si tak náročnou operaci jako naplánování útoku a dobytí Východního Pruska a Poznaňska neumím vůbec představit. Oba velitelé se na život a na smrt znepřátelili v rusko-japonské válce, kdy Samsonov byl velitelem sibiřské kozácké divize, která byla tenkrát strašlivě zdecimována Japonci v bitvě u Liao-jangu. Na pomoc měl Samsonovovi přijít právě Rennenkampf, což se nestalo, a oba ruští generálové si poté vyměnili poněkud velmi bouřlivé názory. Došlo i k urážkám a mluvilo se dokonce i o souboji, který zakázal až sám car. O deset let později tyto krajně napjaté vztahy mezi rozhodujícími generály ruské vrchní velení trestuhodně ignorovalo a nevybralo z jistě schopnějších ruských generálů vhodnější velitele.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Černovous
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 281
Registrován: 16 led 2015, 16:51

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Černovous » 13 led 2016, 20:04

Royal:
Někde jsem četl, že se Samsonov a Rennenkampf poprali na nádraží v Mukdenu.

Proto souhlasím s názorem Bunkra, že oddálení začátku války někdy na přelom let 1916 - 17 prospěl spíše Dohodě.
Přeci jen Rusko tou dobou prodělávalo vlnu reforem, které měly carskou říši posunout na úroveň vyspělých států západní Evropy.
Edwy I. Král Mercie - Anglie 960

Uživatelský avatar
Vals
23. Armádní Generál
23. Armádní Generál
Příspěvky: 8924
Registrován: 21 led 2006, 21:42
Bydliště: Nixon's back!

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Vals » 13 led 2016, 20:12

Myslím, že Rusko bylo stále ještě dlouhá léta vzdálené od toho, aby se zmodernizovalo natolik, aby bylo skutečnou hrozbou a průmyslově vyspělým státem...

Černovous
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 281
Registrován: 16 led 2015, 16:51

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Černovous » 13 led 2016, 20:14

Vals píše:Myslím, že Rusko bylo stále ještě dlouhá léta vzdálené od toho, aby se zmodernizovalo natolik, aby bylo skutečnou hrozbou a průmyslově vyspělým státem...
No nevím Stolypinovy reformy Rusku hodně pomohly, kdo ví jak by to vypadalo, kdyby běžely o dva, tři roky déle
Edwy I. Král Mercie - Anglie 960

Uživatelský avatar
jjelen
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1907
Registrován: 17 kvě 2010, 11:38

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od jjelen » 13 led 2016, 20:21

I dva nebo tři roky by mohli přinést Dohodě nějakou výhodu... Nevěřím ale, že by se Rusko mohlo tak rychle nějak výrazně zreformovat (i Stalin potřeboval víc času a to postupoval mnohem rychleji a brutálněji než "zatuchlý carský režim")
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu

Černovous
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 281
Registrován: 16 led 2015, 16:51

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Černovous » 13 led 2016, 20:46

jjelen píše:I dva nebo tři roky by mohli přinést Dohodě nějakou výhodu... Nevěřím ale, že by se Rusko mohlo tak rychle nějak výrazně zreformovat (i Stalin potřeboval víc času a to postupoval mnohem rychleji a brutálněji než "zatuchlý carský režim")
Rozhodně by se carské divize bily mnohem lépe než v reálu, za tři roky se toho dá stihnout
Edwy I. Král Mercie - Anglie 960

Porsche
Svobodník
Svobodník
Příspěvky: 7
Registrován: 29 pro 2015, 23:29

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Porsche » 13 led 2016, 20:49

Hmmm... zdá se, že můj alternativní scénář se pod vahou vašich argumentů rozpadá jako domeček z karet, ale přece jen... jjelen zde psal, že nachápe, jak mohla válka R-U proti Srbsku dát Německu Casus belli (čili dostatečnou záminku k válce) proti Francii. Historie však mnohokrát ukázala, že když někdo opravdu chtěl válku, tak si vždy našel nějakou záminku, lhostejno, zda dostatečnou, nebo ne. No a protože každý další odklad války by byl jen ku prospěchu spojencům, tak by se to vyhlášení války Francii ještě v r. 1914 nezdálo tak nereálné.
Naposledy upravil(a) Porsche dne 14 led 2016, 16:09, celkem upraveno 2 x.

Uživatelský avatar
Vals
23. Armádní Generál
23. Armádní Generál
Příspěvky: 8924
Registrován: 21 led 2006, 21:42
Bydliště: Nixon's back!

Re: Ruská neúčast v První světové válce

Příspěvek od Vals » 13 led 2016, 21:40

První světová válka byla hrozná z toho důvodu, že ji vlastně lidi... chtěli. Nikdo si ji nedovedl představit, generální štáby dokola plánovaly a promýšlely dokonalé plány invazí a obran před invazemi, pročítaly dlouhé tabulky srovnávající veškeré vojenské ukazatele a na minuty propočítávaly mobilizační kalendáře.

A hlavně všechny velmoci si myslely, že nemohou už dále čekat. Rakousko-Uherská generalita žádala válku, neboť věřila že bez slávy vítězné války monarchie zajde. Německá generalita toužila po válce, neboť mocné excelovské tabulky jejich managementu (ach jak málo se změnilo...) ukazovaly neměnný výpočet, že pokud Rusko každý rok +5%, tak v roce X bude Francie a Rusko 101% Německa a tedy bude moci kdykoliv přijít preventivní vítězný úder. Ruská generalita se bála, že slabost monarchie povede k nové revoluci 1905. Francie se obávala, že pokud by i jen trošku zaváhala, tak by mohla přijít o své spojence a zůstat s Němci o samotě. V takovéhle situaci stačí jiskra a mobilizační kalendář je už nezastavitelný, nejde začít brát milionům nadšených chlapů zbraně a říkat "tak zpátky do civilu", když se právě nabudili, že "se jde konečně na ně!"

Ale abych neuhýbal - Stolypinovy reformy udělaly mnohé. Ale Stolypin byl mrtev a kolem roku 1914 byla vláda Ruska opět silně konzervativní, nevýkonná a neustále kalkulující, co že je vlastně třeba, aby mohlo být obnoveno samoděržaví. Během dalších let by se udělalo po rusku málo, rozhodně ne dost, aby byly výrazně změněny ony středověké poměry. Někdo tu správně poznamenal, Stalinovi to trvalo deset let a to byl ochotný vést válku proti vlastnímu obyvatelstvu, obětovat cíli naprosto všechno a už byl předtím zbaven veškerých tradičních oponentů. Carská vláda se musela spoléhat na pozemkovou šlechtu (která v Rusku odjakživa bránila pokroku, neboť její zájem byl. aby moc a bohatství leželo v zemi jejich poddaných), církev (už z principu), prostý ruský mužik nebyl materiál k průmyslové revoluci...

Ne, Rusko mělo před sebou dlouhou cestu...

Odpovědět

Zpět na „Alternativní historie“