Vals píše: ↑03 lis 2020, 20:14
Řekl bych, že jedinou naději, jak by mohla Regia Marina být významnou silou by bylo objevení Lybijských ropných polí někdy v 20. letech...
Samotná Itálie (a Osa jako celek) neměla absolutně dostatečné zdroje, aby velké hladinové námořnictvo vedlo aktivní kampaň. Italské hladinové loďstvo neprosedělo válku v přístavech ze zbabělosti - koneckonců Němci s hladinovým loďstvem taky pěkně šetřili. Nedávno jsem četl Hubáčka a pro Tirpitz posílali do Norska prázdné tankery se zbytky a postupně takto týdny plnili nádrže. A Italové neměli ani to málo, co si pro sebe dokázali zajistit Němci.
Ale objev a využití ropy v Lybii by docela zamíchalo kartami. Ze severní Afriky se najednou stane klíčové válčiště s potřebnou prioritou a sekundárně Itálie získá alespoň šanci se nějak rovnat Britům v nasazení.
Nejsem si jistý, zda by měl jejich režim zdroje na financování něčeho takového, investice do ropného průmyslu by musely být obrovské a návratnost není okamžitá. V Libyi nebyla potřebná infrastruktura, tu musíš nejdříve vytvořit (žádná železnice je pro přepravu ropy docela problém) a pak přístavy, Tripolis, Benghází, Tobruk měly v OTL naprosto nedostačující kapacitu, všechny přístavy bude nutné rozšířit a modernizovat-což bude stát další miliardy lir, které režim neměl. Ale dejme tomu, že do konce roku 1938 je Itálie schopná získat z těchto polí alespoň 1 000 000 tun ročně, což by sice nepokrylo jejich veškerou potřebu, ale snížilo závislost na dovozu. K tomu je zapotřebí mnohem větší tankerová flotila, než kterou disponovala v OTL, takže buď stavba nových lodí, nebo pronájem, to druhé však v sobě skrývá nevýhodu, že v případě války nebude možné použít, další miliony, spíše miliardy lir investic tak do rozšíření tankerové flotily... Pak to nejdůležitější, pakliže ta ropná pole opravdu fungují, je nutné přemístit hlavní část flotily z metropole do Libye, aby byla v blízkosti zdrojů paliva, teoreticky to možná není daleko z Tripolisu do Palerma nebo Tarentu, ale svůj význam to má.
Souhlasím ovšem, že v případě tohoto scénáře určitě nedojde k invazi do Řecka, ani Duceho hloupost by nebyla tak velká, aby odčerpal síly z Afriky, naopak si myslím, že invaze do Egypta bude v Italských plánech naprosto prioritní, zda to jejich armáda zvládne je věc jiná...
Oni neseděli v přístavech pořád, to je strašný omyl, těch bitev bylo vybojováno poměrně hodně, v roce 1940 byly dvě dobré příležitosti jak zamíchat s kartami, ale nepodařilo se je Itálii využít. Supermarina je mnohými hodnocena dle Matapanu, což není docela férové, když si někdo prostuduje tu bitvu, tak první střet u mysu Gaudo mohl klidně skončit drtivým italským vítězstvím, protože se Henry Pridham-Wippell nechal hloupě nalákat do italské léčky a jen neschopnost nepřátelských dělostřelců a malá vytrvalost italského velitele zabránila zničení jeho svazu... Noční bitva pak byla důsledkem toho, že Italové postrádali letecké krytí a Britové měli letadlovou loď, jejíž letci rozhodli celou bitvu.
Když začala válka, měla Itálie rezervu 1 000 000 tun paliva, což jim dávalo možnost operovat rok bez větších problémů, poté budou mít problémy..., ale je pravda, že neměli palivo, pro velké lodě, jenže nebylo to tak tragické, od roku 1943 úmyslně Němcům lhali, že ho nemají a žádali další, když došlo k obsazení Itálie, v rámci operace OSA, objevili němečtí vojáci v italských přístavech rozsáhlé zásoby paliva, což Alberta Kesselringa přivádělo k zuřivosti a nejen jeho...
A k těm Němcům, flotila na severu dle OTL (tzn. čtyři velké lodě a doprovod) potřebovala 40 000 tun paliva pro bojové operace, nikdy v průběhu roku 1942 nedostala více než 8 000 tun..., to jen pro představu.