Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Co by bylo, kdyby? Prostor pro autorské příspěvky a diskuze o alternativní historii.

Moderátoři: Dekl, Atlantis, Vals, Royal

Uživatelský avatar
Gallienus
Nadrotmistr
Nadrotmistr
Příspěvky: 210
Registrován: 07 zář 2018, 14:00

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Gallienus » 09 úno 2020, 15:45

Konec nemoci z vítězství (část 3.)

James Somerville, pro kterého byla zpráva o potopení obou těžkých křižníků velkou ranou, se ocitl v tuto chvíli v postavení člověka, jež může špatné zprávy přijímat, ne však na ně adekvátně reagovat. Bylo již pozdě poslat oběma lodím na pomoc palubní stíhačky (o vzdušném krytí ze strany RAF z Cejlonu si mohla Royal Navy pouze nechat zdát), o denním protiúderu na japonskou flotilu raději vůbec neuvažoval, nebyla to jen archaická výzbroj jeho letadlových lodí, nýbrž i nedostatek zkušeností leteckých posádek, co mu v něčem takovém bránilo. Rozhodl se proto raději ustoupit na Addu Atol a neriskovat, nicméně k tomu nedostal šanci, protože v 15:27 nalezl jeho svaz japonský zvěd, byť byl průzkumný letoun nepřítele poměrně rychle sestřelen dvojicí stíhaček Martlet, dokázal vyslat před svou zkázou zprávu o zpozorování jeho sil.

Britský admirál nyní mohl očekávat úder ze strany Naguma a byl nucen chtě nechtě podstoupit bitvu, jež si vůbec v nynějším rozložení sil nepřál. Nechal vyslat proti nepřátelskému svazu veškeré své útočné palubní letouny, těm však poskytl pouze minimální doprovod ze strany stíhačů, většinu si jich rozhodl ponechat u sebe a nechal své síly rozdělit (toto rozhodnutí bude později mnoha historiky považováno za silně diskutabilní a bude kolem něj velká polemika o tom, zda bylo správné, či nikoliv).

Krátce před 16:00 odstartovala z palub obou britských letadlových lodí útočná vlna 46 torpédových bombardérů (všechny jež budou bojeschopné), kterou tvořily dvouplošníky Swordfish (24) a Albacore (22), ty chránilo 8 stíhaček sea Hurricanů (po čtyřech strojích z každé lodě). K obraně obou svazů tak zůstalo 28 stíhaček (16 Martletů a 12 sea Hurricanů), tzn. 14 pro každou letadlovou loď.

Somerville musel učinit těžké rozhodnutí, rozhodl se obětovat posádky palubních bombardérů (letci se po útoku neměli vracet na letadlové lodě, nýbrž přistát na ostrově) a zachránit svou flotilu, nebo to alespoň zkusit. Jeho vlajková loď (Warspite), společně s letadlovou lodí Formidable, lehkým křižníkem Enterprise a torpédoborci Fortune, Scout, Paladin, Panther zamířila k Addu Atolu a druhá, ve složení bitevní loď Prince of Wales, letadlová loď Indomitable, lehký křižník Emerald a torpédoborce Foxhound, Napier, Nestor, Norman zamířila do Bombaje (později se tyto lodě stáhnou do Kilindiny ve východní Africe).

K prvnímu kontaktu mezi oběma stranami dojde v 16:38, kdy se obě útočné formace potkají cestou ke svým cílům. Velitel doprovodu japonské útočné vlny Šigeru Itaja se společně s poručíkem Masatoši Makinem (velitel stíhačů ze Zuikaku) oddělí a napadne britskou formaci. Oba japonští velitele si vezmou dva roje ze své formace a pokusí se rozbít nepřátelskou skupinu. Těchto 12 A6M jež měly výhodu výšky a vyšších parametrů oproti strojům nepřítele (nemluvě o pilotech jež je ovládají) dokáže sestřelit 11 torpédových bombardérů a 3 doprovodné sea Hurricany, několik dalších strojů poškodit a donutit je k přerušení akce a předčasnému letu na Cejlon (7 bombardérů a jeden stíhač), sami ztratí dva A6M (zahynou Masatoši Makino a Tacu Macumota, oba ze Zuikaku) a tři další budou poškozeni, nicméně i oni se musejí předčasně vrátit na své lodě. Největším přínosem pro Japonce v tomto střetu nebylo pouze sestřelení mnoha britských útočníků, nýbrž jejich objevení a rozbití jejich formace, protože Nagumova flotila je nyní nejen v předstihu varována, ale má i dost času se připravit na odražení těchto již zcela nekoordinovaných útočníků, jež ji budou napadat buď maximálně v síle roje, či jednotlivě.

V 17:08 objevila japonská formace britský svaz, jednalo se o skupinu lodí viceadmirála Jamese Somerville, protože Nagumo jasně instruoval své letce, že jejich prioritním cílem je nepřátelská letadlová loď, Micuo Fučida se tímto nařízením řídil. Jako první se k Formidable dostanou střemhlavé D3A ze Zuikaku (10) a torpédové B5N ze Sorjú (16) a Akagi (14). Střemhlavé D3A pod velením Šigeru Takahašiho zaútočí z výšky necelých 3000 metrů v 17:14, prakticky ve stejnou dobu z levoboku se k Formidable bude blížit Heidžiro Abe se svými 16 B5N. CAP britské lodi se pustí do boje s doprovodnými A6M a 8 Martletům se je podaří dostat od svých svěřenců, což umožní 6 sea Hurricanů zaútočit na zranitelné Abeho torpédové bombardéry. Abe i přes pekelnou palbu z lodí a dotírání britských stíhačů bude držet pevně formaci a jeho muži dokáží vypustit celkem 11 torpéd směrem k britské letadlové lodi. Formidable se většině vyhne, nicméně v 17:18 ji jedno zasáhne, za tento úspěch zaplatí B5N ze Sorjú ztrátou 7 strojů a 23 mrtvými a 6 zraněnými letci. D3A budou mít výhodu během útoku v tom, že CAP Formidable se zaměřil na B5N a podaří se jim zasáhnout britskou loď přímo dvakrát (250kg bomby však nezpůsobí na pancéřové palubě výrazné škody) a nejméně třikrát ji těsně minout. Žádný z Takahašiho střemhlavých bombardérů nebude sestřelen, nicméně 5 jich bude poškozeno a 4 letci budou zraněni. Micuo Fučida provede svůj útok z pravoboku v rozmezí mezi 17:17 až 17:24, ze 14 jeho B5N se torpéda podaří svrhnout 12 posádkám a docílit 5 zásahů, jež budou pro britskou loď smrtelné.

15 B5N z Hirjú pod velením Jošimasa Kasunokiho se dostane do kontaktu s nepřítelem až v 17:26 a zaútočí na Somervilleho vlajkovou loď. Warspite bude napadena jak z pravoboku (7 strojů) tak z levoboku (8) a Kasunokiho letcům se podaří dva zásahy (každá formace uspěje jednou), dva B5N budou sestřeleni a 5 dalších bude poškozeno (zahyne 7 letců a 4 budou zraněni).

8 Martletům se během bitvy s A6M podaří jednoho japonského stíhače sestřelit (Tošio Makinoda z Hirjú) a 5 poškodit, za cenu tří vlastních strojů, sea Hurricany budou sestřeleny všechny, část padne za oběť palubním střelcům Abeho B5N, zbytek pak doprovodným A6M, jež napraví své selhání při ochraně osádek torpédových bombardérů ze Sorjú.

Micuo Fučida krátce po náletu na britskou flotilu pošle zprávu na Akagi, ta bude znamenat pro Naguma velké vítězství, nicméně i to, že nepřítel nebyl zcela zničen a je nutné jej dorazit. Velitel japonských letců totiž podá překvapivě střízlivé hlášení, oproštěné od nějakého zveličování a bude hlásit těžké poškození jedné velké letadlové a jedné bitevní lodě (Formidable se potopí až v 17:58, kdy budou japonští letci na cestě zpět ke svým lodím).

Již před náletem vyzval Mikawa Naguma, aby se směl pustit za ustupujícím nepřítelem a porazit jej v noční bitvě, jeho 3. divize bitevních lodí byla složená z rychlých jednotek a pakliže by byly nepřátelské lodě zpomaleny, byly by zde velká šance na jejich dostižení a následné zničení. Nagumo měl odpočátku námitky (oportunisticky neměl zájem se o případné vítězství dělit, chtěl to být pouze on, kdo porazí Brity), nicméně, když se do 16:20 z Akagi nedostalo na Kongo pro Mikawu žádné uspokojivé odpovědi, nařídil japonský velitel, aby se 3. divize oddělila a plnou rychlostí spěchala na udanou pozici nepřítele v doprovodu čtyř torpédoborců ze 17. divize (Urakaze, Tanikaze, Isokaze, Hamakaze).

Uživatelský avatar
Gallienus
Nadrotmistr
Nadrotmistr
Příspěvky: 210
Registrován: 07 zář 2018, 14:00

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Gallienus » 09 úno 2020, 16:02

Atlantis píše:
09 úno 2020, 14:39
Já chápu, že nechceš nechat padat na Japonská města atomovky, ale zároveň moc nevidím cestu, jak té nadílce hřibů zabránit...
Trochu mě mrzí, jak moc jsem někdy průhledný, opravdu o ta jaderná zvěrstva nestojím, Japonci (především přeživší z obou měst a jejich potomci) se alespoň nikdy nebudou muset potýkat s výrazem hibakuša, ten se doufám v mém příběhu do jejich slovníku nedostane...

Uživatelský avatar
Gallienus
Nadrotmistr
Nadrotmistr
Příspěvky: 210
Registrován: 07 zář 2018, 14:00

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Gallienus » 09 úno 2020, 16:35

Atlantis píše:
09 úno 2020, 14:10
[scrollbar=][/scrollbar]

Zeptám se jen, které události jsou jako v OTL a které se staly jinak? Vím, že Japonci svaz A nikdy neobjevili - nicméně zde nejspíš není žádný svaz A a svaz B, protože nejsou žádné pomalé bitevní lodě, kvůli kterým byl svaz vytvořen, tzn. pouze dojde k určitému rozdělení flotily. Ale víc mě fakt zajímají ty události.
Nagumo skutečně nikdy svaz A neobjevil, hlavní příčina byla poměrně jednoduchá, on se o to prakticky vůbec nesnažil..., v reálu vyslal jen velmi málo průzkumných letadel a bylo pro něj neskutečným štěstím, že našel alespoň Hermes a spol. Přitom mu muselo být naprosto jasné (když ne jemu, tak alespoň Gendovi s Kusakou, jenže oba jako obvykle nic neudělali), že britské mateřské letadlové lodě jsou poblíž, zvláště, když CAP Kido Butai sestřelil nebo zahnal několik jejich Albacore... Dal jsem do příběhu proměnou ve formě Zuihó (12 A6M a 12 B5N), Genda by ji asi nechtěl využívat v útočných akcích, nicméně průzkum by posádky jejich 12 B5N zvládnout mohly a štěstí je věc vrtkavá, to brzy zjistí, i sami Japonci. Bude pro ně zajímavé zažít extázi z vítězství a následnou těžkou kocovinu z porážky, jež vyhodí všechny budoucí útočné plány Jamamota do koše...

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4748
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Atlantis » 10 úno 2020, 14:05

Jasné, ale popisuješ tam i zpozorování Japonských letadlových lodí - mám pocit, že k tomu v daném čase též nedošlo, proto se ptám, které věci se udály i v naší časové ose a které jsou upraveny/přidány. Operace C hraje v mé timelině kruciální roli, tak chci co nejpřesněji vědět co a jak se stalo, abych pak nepsal nesmysly :D
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Gallienus
Nadrotmistr
Nadrotmistr
Příspěvky: 210
Registrován: 07 zář 2018, 14:00

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Gallienus » 10 úno 2020, 17:21

Atlantis píše:
10 úno 2020, 14:05
Jasné, ale popisuješ tam i zpozorování Japonských letadlových lodí - mám pocit, že k tomu v daném čase též nedošlo, proto se ptám, které věci se udály i v naší časové ose a které jsou upraveny/přidány. Operace C hraje v mé timelině kruciální roli, tak chci co nejpřesněji vědět co a jak se stalo, abych pak nepsal nesmysly :D
Somerville věděl, kde je Nagumo, jeho průzkumníci mu to nahlásí, na obou letadlových lodích se připravovala letadla ke startu, on je nevyslal, chtěl zaútočit až večer, za tmy. Nakonec odvolal i tento útok a raději ustoupil, toho 5.dubna byl v dotyku s Kido Butai, kdyby se Nagumo snažil, našel by ho, naštěstí pro Brity Japonci pátrání zfušovali a Východoindická flotila mohla přežít...

Paměti jednoho z letců 827. peruti:

"Objevili jsme japonskou flotilu - viděli jsme obrysy letadlových lodí i bitevních lodí. Sub. Lt. Jaffray mi přikázal odeslat hlášení. Byla to jednoduchá zpráva dvakrát opakovaná, ve které se pravilo, že jsme Japonce objevili. Ve chvíli, kdy jsem tuto zprávu vysílal, zaútočilo první zero. V té době jsme letěli ve výšce 3000 stop".

Uživatelský avatar
Gallienus
Nadrotmistr
Nadrotmistr
Příspěvky: 210
Registrován: 07 zář 2018, 14:00

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Gallienus » 10 úno 2020, 17:39

Konec nemoci z vítězství (část 4.)

První letouny FAA se dostanou do kontaktu s Nagumovým svazem až 17:44, čtyři Albacore a dva Swordfishe v doprovodu jediného sea Hurricanu nebudou pro CAP japonských letadlových žádnou velkou výzvou. Během necelých 10 minut padnou všichni útočníci za oběť na ně čekajícím A6M, jejichž piloti budou nerealisticky hlásit 12 sestřelů. Do 18:15 se do blízkosti japonských lodí dostane dalších 7 palubních bombardérů a dvě stíhačky, přestože téměř všichni postupně padnou za oběť A6M, jedné Albacore se podaří uniknout pozornosti letecké hlídky a proniknout hustou palbou AAA zbraní. Tento stroj provede velmi odvážný a také úspěšný útok na Akagi, kterou v 18:12 zasáhne torpédem do středu lodě. Ke smůle útočníka byla japonská vlajková loď původně stavěna jako bitevní křižník a její pancéřová obšívka dokázala sílu exploze torpéda z větší části absorbovat, přesto nabrala Nagumova velitelská loď téměř 300 tun vody a měla dva mrtvé a 16 zraněných členů posádky.

Tento útok měl být pro Japonce varováním, letadlové lodě Kido Butai, ani jeho doprovodu, dosud nebyly vybaveny leteckým radarem a posádky lodí se musely prozatím spoléhat pouze na svůj zrak. Stačila chvíle nepozornosti a mohla přijít katastrofa, byť již téměř před rokem došlo k získání mnoha německých technologií (i radarů, byť to byly základní verze) nedošlo k jejich instalaci na paluby japonských lodí (výjimku tvořily bitevní lodě Jamato, Mutsu a Nagato, jenže ty dosud nečinně kotvily v Kure a nové technologie jim tak příliš k užitku nebyly).

Po útoku na Akagi došlo sice ještě k několika pokusům z britské strany napadnout 1. mobilní svaz, nicméně tentokrát byli Japonci pozorní a veškeré útoky jednotlivých strojů se jim podaří snadno zmařit.

Viceadmirál James Somerville z paluby Warspite sledoval konec letadlové lodi Formidable, ta se v 17:58 potopila a vzala sebou pod hladinu takřka 1000 členů své posádky. Její ztráta byla pro Royal Navy katastrofa (vlastně pro celé impérium) a znamenala pro něj osobně, dosud nejtěžší porážku, jež v této válce utrpěl. Nařídil doprovodným lodím zachránit přeživší z její posádky a pak zamířit plnou rychlostí na Addu Atol. Tento rozkaz se však netýkal jeho vlajkové lodi, ta byla vážně poškozená, byť ji nehrozilo potopení, obě torpéda způsobila vážné škody. Nyní mohla Warspite, veterán z Velké války a hrdina od Matapanu plout rychlostí pouze 7 uzlů, jeho štáb na něj naléhal, aby přesedl na lehký křižník Enterprise a unikl, on to však odmítl. Ponechal si pouze u své vlajkové lodě starý torpédoborec Scout, aby ji asistoval jako protiponorková ochrana a ostatní lodě propustil. Doufal, že Japonci již další útočnou vlnu nevyšlou, jeho letečtí důstojníci jej ujistili, že nepřítel neprovádí noční letecké operace a útoky obnoví nejspíš až s příchodem nového dne. To by dávalo Warspite určitou šanci, ne velkou, přesto tu byla naděje, že se loď dostane na Addu Atol v pořádku.

Mikawa spěchal k místu udané pozice britských lodí maximální možnou rychlostí, zprávy které jeho radisté zachytí, budou poměrně povzbudivé. Fučidovo hlášení znamenalo, že velká část nepřátelské flotily přežila a některé její velké lodě jsou těžce poškozeny. Japonský admirál viděl velkou příležitost, jak by v této akci mohl napravit své zaváhání u Wake. Jestli tentokrát byl letecký průzkum spolehlivý, narazí na nepřítele, jež je nejen oslabený, nýbrž v početní nevýhodě a on na rozdíl od minulé bitvy bude disponovat doslova drtivou silou.

Po návratu na Akagi byl Fučida promptně povolán k Nagumovi, jež chtěl podrobné hlášení z celé akce. Letecký velitel jej seznámil z výsledkem útoku a doporučil druhý útok, i za cenu rizika návratu letců na lodě za tmy. Kusaka tento návrh podpořil, Genda jej však kategoricky zamítl a upozornil Naguma na těžké ztráty, jež útočná vlna utrpěla (4 A6M, 10 B5N a 1 D3A, které se buď nevrátily, nebo musely být pro těžká poškození odepsány + 19 poškozených, nicméně opravitelných strojů) a připomněl mu, že operace C vlastně teprve začala a doporučil vyslat další vlnu až ráno 6. dubna, pakliže některá britská loď přežije střet Mikawovou 3. divizí bitevních lodí. Nagumo jako obvykle dá na jeho radu a nový útok odloží na ráno.

Krátce po 02:20 nalezne Warspite a Scout jeden z plovákových letounů z bitevní lodi Kirishima, Mikawa tak nyní bude znát přesnou pozici protivníka. Původně chtěl své síly rozdělit na dvě skupiny a vzít nepřítele do kleští, nakonec tento plán zavrhl a rozhodl se udeřit plnou silou. V 02:56 se dostaly britské a japonské lodě do vzájemného vizuálního kontaktu, protože si byl Mikawa jist svou převahou a chtěl bitvu rozhodnout palebnou silou svých čtyř bitevních lodí, nechal torpédoborce 17. divize plnit pouze statickou roli bodyguardů a nevyslal je zaútočit a to byla chyba. Byť bude Warspite vážně poškozena a její schopnost manévrovat výrazně omezena, její palebná síla a především dělostřelecký radar zůstanou zcela nedotčené. V 03:01 zahájí britská bitevní loď ze vzdálenosti 20 km palbu na Japonce a již třetí salvou, se ji podaří zasáhnout Kongo dvěma granáty ráže 381mm. Účinný dostřel japonských děl ráže 356mm bude menší a chvíli potrvá, než budou moci posádky bitevních lodí 3. divize palbu opětovat. Mezitím se Scout pokusí zaútočit na japonské bitevní lodě, k jeho smůle jej však torpédoborce 17. divize během přiblížení několikrát zasáhnou, britská loď ztratí chod a velmi brzy podlehne palbě Mikawových bitevních lodí.

Kongo bude zasažena od britské lodi celkem pětkrát, jeden 381mm vyřadí její věž A a jen díky duchapřítomnosti její posádky, nedojde ke katastrofě (na lodi bude 47 mrtvých a 41 zraněných). Když bude Mikawova vlajková loď zahalena plameny přenese Warspite palbu na Hiei, jež plula za vlajkovou lodí. Ta bude zasažena již ve 03:14 (japonské bitevní lodě měly pouze několika set metrové rozestupy a korekce palby na nový cíl, tak byla poměrně snadná). Pro britskou loď to však bude její poslední úspěch, Japonci se již také zastříleli a pravidelně ji začali zasahovat, granáty ráže 356mm způsobovaly těžké škody a do 03:28 zbyl z vlajkové lodě Východoindické flotily pouhý hořící vrak. V 03:29 ji nechal Mikawa zasadit ránu z milosti, kdy ji torpédoborec Urakaze zasáhne třemi torpédy ráže 610mm, krátce poté se Warspite převrátí a potopí. Japonci se nebudou obtěžovat zachraňovat trosečníky a tak zahyne téměř 1300 mužů z obou lodí, mezi mrtvými bude viceadmirál Sir James Somerville a většina jeho štábu. Jestli Mikawa doufal, že si vítězstvím v této bitvě zpraví svou reputaci, musel být po jejím konci zklamán. Kromě dvou zmíněných lodí již žádné další oběti nenalezl a v 04:30 vydal rozkaz k odvolání pátrání a návratu svých sil.

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4748
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Atlantis » 24 úno 2020, 22:51

Člověk si říká skoro škoda, že se bitvy neúčastnili OBĚ britské bitevní lodi. Pro Japonce to mohlo klidně skončit i katastrofou. Takto je to (zatím) +1BB a +1CV. No, uvidíme na jak dlouho...

K oněm spatřením a nespatřením - co jsem našel na Wikipedii, Britové skutečně objevili Japonce již 4. dubna, našel jsem i zprávu o oněch dvou Albacore, nicméně nic o druhé Catalině, ani třetím Albacore.
Navíc co vlastně zpozorovala Catalina Leonarda Birchalla 4. dubna? Protože mám pocit, že Somerville si myslel, že stojí proti menší síle (2 - 3 letadlové lodě) než ve skutečnosti stál. Viděla celou KB? A pokud daný třetí Albacore se skutečně odehrál, co za zprávu odeslal on? Protože tohle je pro mě stěžejní. Proč by totiž Somerville, s pouhými dvěma letadlovými loděmi, vyplul proti 2,5 násobné přesile, která o něm vlastně vůbec nevěděla?
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Gallienus
Nadrotmistr
Nadrotmistr
Příspěvky: 210
Registrován: 07 zář 2018, 14:00

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Gallienus » 25 úno 2020, 00:08

Atlantis píše:
24 úno 2020, 22:51
Člověk si říká skoro škoda, že se bitvy neúčastnili OBĚ britské bitevní lodi. Pro Japonce to mohlo klidně skončit i katastrofou. Takto je to (zatím) +1BB a +1CV. No, uvidíme na jak dlouho...

K oněm spatřením a nespatřením - co jsem našel na Wikipedii, Britové skutečně objevili Japonce již 4. dubna, našel jsem i zprávu o oněch dvou Albacore, nicméně nic o druhé Catalině, ani třetím Albacore.
Navíc co vlastně zpozorovala Catalina Leonarda Birchalla 4. dubna? Protože mám pocit, že Somerville si myslel, že stojí proti menší síle (2 - 3 letadlové lodě) než ve skutečnosti stál. Viděla celou KB? A pokud daný třetí Albacore se skutečně odehrál, co za zprávu odeslal on? Protože tohle je pro mě stěžejní. Proč by totiž Somerville, s pouhými dvěma letadlovými loděmi, vyplul proti 2,5 násobné přesile, která o něm vlastně vůbec nevěděla?
Přečti si tuto knihu: (https://www.cbdb.cz/kniha-146377-krvava ... hambles-ii), pro část příběhu z ní čerpám, je zde vše, co chceš vědět (najdeš to v poslední kapitole, která se zabývá útokem na Cejlon). Je to již starší dílko, ale knihovny jej vlastní, případná koupě v antikvariátu není rozhodně vyhozením peněz..., pro mě osobně jedna z nejlepších prací na toto téma.

Kdyby tam zůstaly obě bitevní lodě, tak je druhý den ráno, bez ohledu na výsledek noční bitvy smete letecký útok z Kido Butai..., takže z pohledu Britů to sice dopadlo špatně, ale ne katastrofálně...

Naguma zpozorovalo více Catalin mezi 4-9. dubnem, některé měly smůlu a CAP je uštval a sestřelil (celkem tři), některé však sledovaly Mobilní svaz a vyhnuly se leteckým hlídkám (vše je v té knize a velmi podrobně).

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4748
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Atlantis » 25 úno 2020, 19:23

Díky za tip, i když...neudělal bys mi výtah čistě toho, co se stalo 4. a 5. dubna? To mi de-facto stačí (proto jsem se ptal, zda se onoho 4. a 5. dubna vše odehrálo tak, jak píšeš, ohledně pozorování Kido Butai), dál už se příběh bude odvíjet jinak.

Mimochodem, jak to, že japonský průzkumník objevil pouze 1BB+1CV? To i v reálu pluly britské letadlové lodě tak daleko od sebe?
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Gallienus
Nadrotmistr
Nadrotmistr
Příspěvky: 210
Registrován: 07 zář 2018, 14:00

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Gallienus » 25 úno 2020, 19:40

Atlantis píše:
25 úno 2020, 19:23
Díky za tip, i když...neudělal bys mi výtah čistě toho, co se stalo 4. a 5. dubna? To mi de-facto stačí (proto jsem se ptal, zda se onoho 4. a 5. dubna vše odehrálo tak, jak píšeš, ohledně pozorování Kido Butai), dál už se příběh bude odvíjet jinak.

Mimochodem, jak to, že japonský průzkumník objevil pouze 1BB+1CV? To i v reálu pluly britské letadlové lodě tak daleko od sebe?
Ta B5N ze Zuiho objevila celou flotilu, nicméně její radista stihl nahlásit pouze něco ve smyslu: "nepřátelský svaz na té a té pozici" a pak jej sundal britský CAP, Nagumo neměl podrobnosti, věděl o letadlové lodi, ne o tom, kolik jich je. On nemá prakticky žádné zpravodajské informace o síle nepřítele, to zůstává stejné jako v OTL.

Vše co jsem napsal v textu o britských zpozorování japonského svazu je dle OTL, nic jsem nepřidal, ani neubral, vymyšlené je pouze to, že jsou objeveni Angličané, většinou se snažím kopírovat historii a ty změny vkládat co nejmenší..., jenže ty motýlí křídla jsou stejně obrovská :(

Zítra večer si k tomu sednu, teď nemohu (jsem v práci), napíšu Ti přesně jaká letadla, i posádky a pokusím se i o přesné časy (bude-li to možné).

Uživatelský avatar
Gallienus
Nadrotmistr
Nadrotmistr
Příspěvky: 210
Registrován: 07 zář 2018, 14:00

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Gallienus » 26 úno 2020, 14:53

V sobotu 4.dubna odstartovala Catalina (AJ 155 Ql-A) ze 413. perutě s úmyslem provedení letecké hlídky v oblasti kolem Cejlonu, kolem 16:00 nalezla Kido Butai, bylo to 350 mil na východ od ostrova.
Birchallova vzpomínka:

" Když jsme se přiblížili do menší vzdálenosti, abychom identifikovali vedoucí lodě, okamžitě jsme věděli, co jsme objevili, ale když jsme se ještě více přiblížili, bylo nezbytné, abychom se zde ještě chvíli zdrželi a všechny je spočítali a identifikovali. V době, kdy jsme kolem nich létali, měli jsme jen malou naději k návratu."

A6M stroj sestřelí, přežije šest letců, nicméně velení na Cejlonu bude upozorněno, byť Britové budou čekat přímo invazi, nikoliv pouze vzdušný útok.

V neděli 5. dubna, již brzy po startu japonské útočné vlny, naleznou Kido Butai další Cataliny, první naváže kontakt v 06:48 a v 08:30, žádná z nich však nenahlásí přítomnost letadlových lodí, pouze bitevních lodí a křižníků...
První Catalina jež ohlásila přítomnost japonských letadlových lodí v 08:40 byl stroj Z2144 FV-R z 205. perutě, pod velením Flt. Lt. J. R. Grahama, ta byla v 08:42 sestřelena japonským CAP- nikdo z posádky nepřežil.

Později během dne (čas není specifikován, nicméně bylo to po návratu první vlny) nalezly Kido Butai dva Albacore z 827. perutě, jeden je sestřelen, druhý zahnán (ztracený stroj T9206/5C - velitel R.J.F. Streatfield, posádka zahyne).
Další Albacore byl ten, jež jsem zmínil v minulém příspěvku, ten A6M poškodí, ale nesestřelí a on se vrátí zpět na svou loď, samozřejmě předtím odeslal hlášení a posádka jej pak po návratu předá svým nadřízeným i ústně, čas byl mezi 10:30 až 11:00, není tu přesně specifikován...

Snad Ti to tak stačí...

Uživatelský avatar
Gallienus
Nadrotmistr
Nadrotmistr
Příspěvky: 210
Registrován: 07 zář 2018, 14:00

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Gallienus » 27 úno 2020, 15:15

Konec nemoci z vítězství (část 5.)

Během dopoledne 6.dubna se 3. divize bitevních lodí společně se svým doprovodem připojila k hlavním silám Nagumova úderného svazu a ten pak zamířil směrem k Trincomalee. Původně chtěl Nagumo ráno zahájit další kolo vzdušných úderů na prchající britské válečné lodě, ale nakonec tak neučinil. Svou roli v tomto rozhodnutí nehrálo pouze noční Mikawovo vítězství, nýbrž i neschopnost jeho průzkumných letounů nalézt nepřátelské hladinové síly. Již od rozednění neúspěšně pátralo více než 15 jeho zvědů po nepříteli a marně prohledávalo vody kolem Cejlonu, ke smůle Japonců byly britské lodě mimo jejich dosah a tudíž v bezpečí.

Po zbytek dne se nic podstatného neudálo a Japonci připravovali své vzdušné síly na nový střet, stejně se zachovali i britští obránci ostrova, jež se po celý den budou snažit nalézt japonský svaz, nicméně i je potká stejný nedostatek štěstí, jako jejich protivníky.

K prvnímu kontaktu mezi útočníky a obránci ostrova došlo až k ránu 9. dubna, kdy Catalina 413. perutě nalezla japonský svaz. Britští letci v 07:16 ohlásí na Cejlon pozici a kurz nepřítele, to bude však poslední co udělají, protože za krátko podlehnou dvojici A6M z Hirjú, nikdo z nich tento střet nepřežije.

Japonské letouny začaly opouštět paluby letadlových v 06:00, v tu dobu se 1. mobilní svaz pohyboval necelých 100 mil východně od přístavu Trincomalee. Vzhledem ke ztrátám v předchozích bojích a neschopnosti opravit všechna poškozená letadla, padlo rozhodnutí zapojit tentokrát do útoku i palubní stroje ze Zuihó. Útočná vlna tak byla složená z 10 B5N ze Sorjú, stejného počtu ze Zuihó, 14 z Akagi, 16 z Hirjú a 18 ze Zuikaku (dohromady 68 B5N), tyto bombardéry bude chránit 41 A6M (opět pod velením Šigeru Itaji z Akagi), celkové velení bude mít na starosti Micuo Fučida.

Japonští letci nedosáhnou momentu překvapení, britské radary zachytí útočnou formaci v dostatečném předstihu (krátce před 07:00), přesto se nepodaří stíhačům umístěným na ostrově ji rozbít. Bombardéry zaútočí na přístav a místní letiště China Bay, v přístavu se jim podaří zasáhnout dvě plavidla: monitor Erebus a nákladní loď Sagaing 7958brt (vezla rozebraná letadla a 0,303 palcovou munici pro stíhačky na ostrově), monitor bude vážně poškozen a nákladní loď zcela vyhoří, když s ní její posádka najede na břeh ve snaze ji zachránit.

Japonci ztratí během útoku tři A6M a jednu B5N, mnoho B5N (především z Hirjú) bude poškozeno (jedna z nich následně odepsána) a na paluby svých lodí se vrátí s několika mrtvými a zraněnými členy osádek. Britové ztratí z nasazených 16 Hurricanů 8 strojů a tři další budou poškozeni, zničeno nebo poškozeno bude také několik letounů na letišti China Bay během náletu.

Fučida během útoku oznámí, že ve vnitřním přístavu kotví několik válečných lodí (křižníky Caledon a Jacob van Heemskerck + několik torpédoborců) a doporučí je jako cíl pro druhou útočnou vlnu. K druhému útoku na přístav však nedojde, protože jeden z vyslaných zvědů, konkrétně letoun číslo 3 z bitevní lodě Haruna nalezl skupinu nepřátelských válečných lodí, mezi nimi i letadlovou loď, to se událo kolem 07:55.

V 08:43 byl vydán rozkaz ke startu útočné vlny jež měla tyto lodě nalézt a zničit, skládala se z 18 D3A ze Sorjú a Hirjú, 17 z Akagi a 12 ze Zuikaku, celkem tedy 65 D3A pod ochranou 9 A6M. Celkovým velením byl pověřen Kakuiči Takahaši ze Zuikaku.

Takřka ve stejnou dobu odstartovalo z Cejlonu 11 Blenheimů z 11. perutě, ty opustily letiště Racecourse v 08:20, dva letouny se musely kvůli technickým problémům vrátit zpět, zbytek však pokračoval k nahlášené pozici japonského svazu.

Japonské bombardéry naleznou britský svaz 10:25, tato čest bude patřit posádkám střemhlavých bombardérů ze Zuikaku, které tak zaútočí jako první. Jejich nepřítelem bude stará britská letadlová loď Hermes, která spěšně opustila Trincomalee v době vyhlášení poplachu, k její smůle se však nedostala dost daleko, aby byla před Japonci v bezpečí. Loď neměla žádná letadla a její eskorta byla velmi slabá, chránil ji pouze torpédoborec Vampire a korveta Hollyhock. Z Cejlonu bylo sice vysláno k její ochraně stíhací krytí, nicméně zmatek po japonském náletu a špatná komunikace na místních letištích znamenala, že dorazilo příliš pozdě, navíc k jeho síle se zdá pochybné, zda by na výsledku těch 8 Fulmarů z 803. a 806. perutě něco změnilo.

Pro japonské letce nebude stará letadlová loď představovat nic než pouze cvičný cíl, bude zasažena velkým množstvím bomb o váze 250kg a již v 10:55 se potopí, brzy po ní zmizí pod mořskou hladinu i její eskorta. Protože mnoha japonským letcům zůstanou ještě po útoku bomby, rozhodnou se vyhledat náhradní cíle. Ty najdou v podobě nákladních lodí Athelstone 5571brt, Norviken 2924brt a tankeru British Sergeant, které potopí. V té době se do oblasti konečně dostanou stíhačky vyslané z Cejlonu na pomoc letadlové lodi, ty během následného vzdušného boje sestřelí 3 D3A a několik dalších poškodí (za cenu ztráty dvou Fulmarů), což zvýší celkové japonské ztráty této vlny na 4 D3A ztracené a 5 poškozených.

Uživatelský avatar
Gallienus
Nadrotmistr
Nadrotmistr
Příspěvky: 210
Registrován: 07 zář 2018, 14:00

Re: Začátek konce 勝利の病気 Shōri no byōki

Příspěvek od Gallienus » 28 úno 2020, 12:41

Konec nemoci z vítězství (část 6.)

V 10:40 9. dubna 1942 byl Nagumo společně se svými podřízenými na můstku Akagi doslova v extázi, zpráva od jeho letců oznamovala další vítězství, již druhá nepřátelská letadlová loď měla být brzy vyřízena a on se mohl pyšnit zatím největším triumfem své kariéry. Uvažoval nejspíš o tom, zda nevyšle po návratu Takahašiho letců další útočnou vlnu proti Trincomalee a nezničí zde lokalizované křižníky, které nahlásil Fučida. Ať již chtěl udělat cokoliv, nedostal k tomu žádnou příležitost, protože jeho čas se již naplnil…

V 10:48 byl Kido Butai napaden 9 bombardéry Blenheim z 11.perutě, CAP letadlových až na jednu výjimku zcela selhal a dovolil nepříteli udeřit, ten navíc dosáhl i momentu překvapení.

Byť se poručík Sumio Nono velmi snažil nepřátelskou formaci narušit a útok jí zkomplikovat, příliš neuspěl. Jeho útok smrtelně poškodil bombardér (R3911) Sgt. H.A.Maciennana, tento stoj zřejmě neovladatelný se proměnil v neřízenou bombu a zřítil se na vlajkovou loď 5. divize letadlových lodí Zuikaku. V 10:49 narazil do jejího ostrova a vzápětí explodoval i náklad jeho bomb. Síla výbuchu byla tak velká, že vyrvala kusy ocelové konstrukce ostrova a ty se rozletěly po palubě lodi. Byť byla letová paluba Zuikaku v tu chvíli prázdná, zahltily ji plameny z leteckého paliva britského bombardéru. Letadlová loď se stala na několik dlouhých minut neovladatelná (všichni na můstku byli mrtví) a jen s velkým štěstím se podařilo vyhnout srážce s lehkým křižníkem Abukuma, vlajkové lodi kontradmirála Omoriho. Během necelých 10 minut se podaří dostat řízení lodi pod kontrolu ze záložního stanoviště, bitva s plameny však potrvá havarijním četám mnohem déle, teprve v 13:16 budou zcela uhašeny. Cena bude vysoká, zahyne či pohřešováno je 102 námořníků+76 zraněných. V 14:50 sice Zuikaku obnoví částečně své letové operace, ale o plné bojové připravenosti nemůže být ani řeči.

Zuikaku se stala z pohledu Japonců obětí odvážného sebevražedného útoku (jestli tomu tak skutečně bylo, nebo se prostě jednalo o náhodu, se již nikdy nedozvíme), kterému se dá jen velmi těžko čelit (hezký pokus o zakrytí vlastní neschopnosti a nedbalosti). To co se však přihodilo Akagi (Taidžiró Aoki) rozhodně nebyla náhoda, ale selhání kolosálních rozměrů.

Britské bombardéry krátce po útoku poručíka Nona dokázaly udržet formaci a 8 jich provedlo doslova učebnicový útok na Nagumovu vlajkovou loď. Tu zasáhnou 4 bomby o váze 500 liber, další dvě dopadnou v bezprostřední blízkosti lodě. Akagi měla na palubě jednu A6M a dvě B5N (určené pro dálkový průzkum), tlakové vlny z britských bomb tyto stroje doslova sfouknou z paluby, ta samotná bombám neodolá a dvě z bomb se dostanou do hangáru lodě, kde způsobí jatka mezi mechaniky, jež právě pracovali na navrátivších se stojích z náletu na Trincomalee. Na rozdíl od Zuikaku jež si prošla vážným poškozením u Wake, neměla posádka Akagi dostatek zkušeností, jak bojovat s tak rozsáhlými požáry a došlo k mnoha chybám. Zmatku velmi napomohla i smrt kapitána Aokiho a všech důstojníků na můstku lodě (jedna z bomb, jež vybuchly v bezprostřední blízkosti lodi, jej zkropila střepinami, které vyhladí 90% jeho osazenstva, včetně Naguma, Kusaky a Gendy), v hangárech dojde ke vznícení leteckého paliva (pro posádku i loď samotnou bude velké štěstí, že Nagumo dosud nevydal rozkaz k vyzbrojení strojů a bomby byly dosud bezpečně uložené v pancéřovaných muničních skladech), což povede ke ztrátě prakticky všech letadel, jež tam budou umístěné. Hořící a neovladatelná Akagi vypadne z formace a pomalu začne ztrácet rychlost, Mikawa nařídí torpédoborcům Tanikaze a Isokaze, aby společně s těžkým křižníkem Tone u vlajkové lodi asistovaly a převzaly na palubu raněné.

Požáry se podaří zvládnout až kolem 20:00, velká část vnitřních prostor lodi vyhoří, naštěstí pohonný systém nebude vážněji poškozen a loď bude moci plout rychlostí kolem 20 uzlů, přesto však Akagi nebude schopna provádět letové operace. Zahyne nebo bude pohřešováno 263 členů posádky a 117 dalších bude zraněno.
Jamaguči jež nyní převzal jako služebně nejstarší letecký admirál velení nad letadlovými loděmi si nejspíš připadal, jako by se ocitl v nějaké noční můře. Dvě velké mateřské letadlové lodě byly v plamenech a to vše způsobila hrstka britských bombardérů (bylo mu jen malou útěchou, že CAP všechny sestřelí), jeho prvotní reakcí bylo poslat do vzduchu další A6M a posílit nynější obranné hlídky. Nepřítel mohl udeřit znovu, to riziko tu bylo a jemu nepřipadalo zrovna malé.

Mikawa, jež byl nyní nejvyšším žijícím důstojníkem mu poslal vzkaz, že operce „C“ je ukončena a okamžitě po návratu útočné formace zamíří Kido Butai (přesně řečeno to, co z něj zbylo) domů. Akagi a Zuikaku byly formálně považované za dočasně vyřazené z boje, zůstanou u nich již vyčleněné doprovodné lodě a jejich posádky se je pokusí dostat domů vlastními silami, čekat na ně by pro ostatní lodě 1. mobilního svazu znamenalo neúnosné riziko. Mikawa již poslal kontradmirálu Abemu na Tone jasný vzkaz, pakliže nepůjde Akagi zachránit, má převzít její posádku a poslat loď ke dnu.

Převzetí útočné vlny probíhalo po 13:30 a naštěstí pro Japonce již žádný další útok proti nim Britové neprovedli (už nebylo téměř s čím útočit). Jamagučimu se podařilo převzít všechna vracející se letadla, byť budou paluby 2. divize letadlových přeplněné, nebude nutné shazovat žádná letadla do moře (i Zuihó převezme část vracejících se strojů, konkrétně 8 D3A z Akagi). Flotila (i se Zuikaku, nicméně prozatím bez Akagi a pro ni vyčleněného doprovodu) se otočí k jihovýchodu, následně zamířila k Andamandskému moři a propluje Malackou úžinou a po připlutí do Žlutého moře nabere kurz domů.

Akagi se dá do pohybu vlastními silami až krátce po 21:00, společně se svým doprovodem bude kopírovat kurz 1. mobilního svazu a i ona se v pořádku dostane domů.
Pro Angličany bude velkou ironií, že poměrně dlouho nebudou mít o úspěchu letců 11. perutě ani to nejmenší ponětí. Velení na Cejlonu považovalo útok za katastrofu a samo očekávalo další úder ze strany Japonců, jehož se upřímně děsilo, protože již nemělo téměř žádné prostředky k obraně.

Když Jamamoto společně s Naganem dostanou zprávu o škodách, jež utrpěly jejich letadlové lodě (nemenším šokem pro oba bude smrt Naguma, Kusaky, Hary a i svým způsobem i Gendy) budou nuceni výrazně přehodnotit další ofenzívní plány, se kterými v blízké době oba počítali. Armáda dostala od námořnictva příslib, že Port Moresby bude obsazeno útokem z moře (neměla zájem pokoušet se ho dobývat po souši…), tato operace pod označením „MO“ se měla realizovat již v květnu, jenže to byl pro Jamamota pouhý začátek…

I on sám byl poněkud zaskočen snadností japonských vítězství, za necelé čtyři měsíce dosáhlo Japonsko prakticky všech svých cílů a to za relativně nízkých ztrát. Celkové japonské plánování bylo rozděleno do tzv. tří Fází. Protože Fáze I. skončila nečekaně rychlým triumfem, padlo v Tokiu rozhodnutí vylepšit již takřka dokonalé a pokud možno ještě rozšířit obranný perimetr císařství. Původně totiž mělo námořnictvo i armáda nyní přejít na Fázi II., což měl být čistě konsolidační proces pacifikace již ovládaných území a po ní přejít na Fázi III., kdy obě složky měly spolupracovat na agresivní obraně nově získaných oblastí a držet je, dokud neztratí nepřítel vůli bojovat a přistoupí na nějaký pro Japonsko výhodný mír.

Tokijská junta však přišla s novou geniální vizí, jež po určitých sporech mezi oběma složkami ozbrojených sil dostala název: „Fáze I. etapa 2“. Tento plán znamenal rozsáhlá rozšíření obraného perimetru (takřka ignoroval logistické možnosti císařství) a nutil Spojenou flotilu zapojit se do mnoha útočných operací, kdy její rezervy paliva byly takřka vyčerpané. Ať již z hlouposti nebo pošetilosti, jak Jamamoto, tak i Nagano na tento návrh přistoupili a slíbili podpořit útočné operace armády. Měla být obsazena území od Aleutských ostrovů, Midway, Havaj, Fidži, Samou po Novou Kaledonii…

Po konci operace „C“, došlo ve štábu Spojené flotily k jistému vystřízlivění, podle nejoptimističtějších odhadů, bude Akagi mimo na 8 měsíců a Zuikaku na 4 měsíce. Jamamoto si byl velmi dobře vědom, že mu obě lodě budou hodně chybět. Jistou malou útěchou bylo by to, že Šókaku by se měla již zúčastnit operace „MO“ a posílí tak Jamagučiho 2. divizi letadlových lodí. Doufal, že jeho přítel dosáhne rychlého vítězství a on jej pak bude moci snadněji protlačit do funkce velitele Kido Butai. V červnu navíc měla být již opět plně bojeschopná i Kaga a on bude moci spustit operaci „MI“, jež by mohla být onou rozhodující bitvou, která srazí USA na kolena.

Odpovědět

Zpět na „Alternativní historie“