Vaše nápady alternativní historie

Co by bylo, kdyby? Prostor pro autorské příspěvky a diskuze o alternativní historii.

Moderátoři: Dekl, Atlantis, Vals, Royal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Royal » 29 zář 2016, 07:17

Ještě k tomu vyprošťovacímu úderu u Stalingradu ... Co kdyby ovšem Hitler, již během někdy během léta nebo podzimu roku 1942, svolil k vyklizení předmostí u Demjanska, Rževa, Gžatska a Vjazmy, jak ve skutečnosti stalo (až) na jaře roku 1943 stažením německých jednotek na tzv. Bůvolí linii ? Tenkrát se najednou ukázalo, že zkrácením fronty se "ušetřilo" řekněme nějakých 20 německých divizí. Tyto německé divize během letního a podzimního tažení 1942 v podstatě hájily všelijak nesmyslně členitou, pokroucenou, avšak jinak statickou frontu na úseku skupiny Střed, resp. na rozhraní skupin armád Sever/Střed. Jak by asi probíhaly boje, třeba právě u Stalingradu, kdyby tyto uvolněné německé divize zaujímaly na podzim 1942 postavení na křídlech nebo poblíž 6. německé armády, namísto mizerně vyzbrojených, vycvičených a motivaci postrádajících Rumunů, Maďarů a Italů ?
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Vals
23. Armádní Generál
23. Armádní Generál
Příspěvky: 8924
Registrován: 21 led 2006, 21:42
Bydliště: Nixon's back!

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Vals » 29 zář 2016, 15:56

Royal:

Mám za to, že tyto divize byly v zásadě v roce 42 zbaveny všech prostředků motorizace, apod. a byly to už spíše statické "pevnostní" divize. Asi by nebyly zas tolik k užitku, nebylo jich dost na souvislé pokrytí fronty a její proražení na jednom úseku by jejich užitečnost prakticky ukončil, protože by nebyly schopny manévrového boje. Bylo by to vylepšení vůči skutečnému stavu, ale nejspíše ne dramatické, běh dějin měnící.

Johnson
Poručík
Poručík
Příspěvky: 1194
Registrován: 21 pro 2007, 17:29
Bydliště: Vsetín

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Johnson » 29 zář 2016, 17:14

Vals píše:Royal:

Mám za to, že tyto divize byly v zásadě v roce 42 zbaveny všech prostředků motorizace, apod. a byly to už spíše statické "pevnostní" divize. Asi by nebyly zas tolik k užitku, nebylo jich dost na souvislé pokrytí fronty a její proražení na jednom úseku by jejich užitečnost prakticky ukončil, protože by nebyly schopny manévrového boje. Bylo by to vylepšení vůči skutečnému stavu, ale nejspíše ne dramatické, běh dějin měnící.
Řekl bych, že i s tou "statickou" divizí budou mít rusové větši problémy, než s rumuny, madary a italy. Nehledě na to, že v rámci skupiny armád Střed v té době působilo 10 tankových divizí ( 1., 2., 4., 5., 9., 12., 17., 18., 19., 20., ) většina právě ve rževském výběžku.

Uživatelský avatar
tovlasek
Podpraporčík
Podpraporčík
Příspěvky: 398
Registrován: 15 dub 2012, 09:21
Bydliště: Praha

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od tovlasek » 05 lis 2016, 20:00

Dnes mě při hraní Hearts Of Iron IV napadlo, jestli vůbec někdy bylo možné, aby v USA vyhráli komunisté legitimní volby, či by bylo pravděpodobnější, že by se k moci dostali přes násilnou revoluci. Nepřijde mi, že by to zas tak nebylo možné, viděl bych to pravděpodobně na dobu hospodářské krize ve 30. letech, kdy byla velká nezaměstnanost, tedy by se mohla proletářská třída vzbouřit. Toto už je spíše otázka opravdu historická, ale jako podporu měla komunistická strana v USA během první poloviny 20.St. A ahistorický nápad - pokud by se k moci dostali komunisté, myslíte, že by spíše šli vlastní cestou, nebo by začali výrazně podporovat Sovětský Svaz, jako svého nově nastoleného spojence a ochránce?
"La mort n'est rien, mais vivre vaincu et sans gloire, c'est mourir tous les jours"-Napoleon Bonaparte.

Uživatelský avatar
Vals
23. Armádní Generál
23. Armádní Generál
Příspěvky: 8924
Registrován: 21 led 2006, 21:42
Bydliště: Nixon's back!

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Vals » 05 lis 2016, 20:07

Komunistická strana byla v USA takřka bezvýznamná.

Nějaký jiný scénář (ála Kaiserreich) není nepředstavitelný, ale obecně by měli američtí komunisté problém prorazit v tamním politickém systému. Nějaký volební úspěch tak je nepravděpodobný.

Co se týče vztahu k SSSR, tak nějaká podřízenost je jen velmi těžko představitelná - US komunistická strana se dramaticky rozštěpila právě proto, že vůči ní Stalin žádal podřízení politiky. A takové podřízení ani nejde k americké povaze. Obecně vzato by asi Stalin spíše preferoval neúspěch US komunistů - ve spojení s americkým mesianismem a hospodářským potenciálem by mu tam mohl vyrůst extrémně nebezpečný ideologický soupeř...

Bunkr
Podporučík
Podporučík
Příspěvky: 963
Registrován: 09 dub 2014, 15:27
Bydliště: Liberec

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Bunkr » 06 lis 2016, 20:47

Mě by spíš zajímalo co by se stalo, kdyby v roce 36 vyhrála volby ve Francii krajní pravice, nebo komunisté....
"Svět potřebuje spravedlnost, nikoli dobročinnost."
Mary Wollstonecraft
Alberto di Casamatta konzul Středoitalské republiky Itálie 1796
[Richard I. Normanský vévoda Normandie Anglie 960
Paladin Konrád, regent krále Svatopluka I.,

Uživatelský avatar
Scipio
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1898
Registrován: 29 lis 2013, 18:54

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Scipio » 06 lis 2016, 21:21

V obou případech by s největší pravděpodobností následovala občanská válka. Vzhledem k politické orientaci většiny důstojnického sboru by spíše zvítězila pravice. Nicméně občanská válka by Francii dále oslabila a navíc je tu velká neznámá v podobě reakce Německa. Hitler by se situaci snažil co nejvíce využít ve svůj prospěch. Jenže je tady reálná možnost, že by svou reakci přehnal a celé by mu to vybouchlo do obličeje.

Uživatelský avatar
Imperius
Četař
Četař
Příspěvky: 94
Registrován: 24 zář 2013, 11:59
Bydliště: SVK

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Imperius » 08 lis 2016, 08:57

Ako by vyzeral svet ak by nedoslo k 1.svetovej a Franta Ferdinant by z R-U spravil federaciu ako to mal vplane po nastupeni na tron.

Uživatelský avatar
jjelen
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1908
Registrován: 17 kvě 2010, 11:38

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od jjelen » 08 lis 2016, 09:18

Rozhodně lépe :twisted:
Záleželo by na spoustě věcí. Na jednu stranu je otázka, jak daleko by byl FF ochoten zajít (určitě to nebyl žádný liberál, pokud podporoval Čechy/Rumuny/Jihoslovany pak spíš aby oslabil Maďary než kvůli nim samým...). Na druhou stranu, možnosti které měl panovník R-U nebyly neomezené, rozhodně nešlo dávno o žádnou absolutní monarchii...
Další komplikací pro jakoukoliv reformu říše by pak představovali odlišné zájmy jednotlivých skupin v monarchii, hlavně Němců a Maďarů. V momentě kdyby se tito spojily, panovník, i kdyby získal podporu zbylého obyvatelstva, by cokoliv prosazoval jen stěží.
Ale rozhodně je to zajímavá úvaha.
Co se pak týče nějakého "konkrétního scénáře", kdysi jsem tu někde postoval mapu rozdělení R-U mezi FF, resp. jeho potomky, a císaře Viléma. Jestli ale nějaký takový plán opravdu existoval (arcivévoda se s císařem krátce před Sarajevem setkal, možná o něčem takovém vážně jednali :twisted: ), to vůbec netuším...
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Royal » 08 lis 2016, 13:06

Tak něco malého k tématu - například z roku 1912. Události na balkánském bojišti zaskočily evropskou diplomacii, Předpovědi o dlouhé válce s nejistým koncem se ukázaly liché. Po měsíci bojů stála srbská armáda na březích Jadranu, Bulhaři před branami Cařihradu a Řekové obsadili Soluň. Nejpodrážděněji reaagoval Vídeň, kde se do čela generálního štábu vrátil dočasně propuštěný Conrad von Hötzendorf. Základním omylem náčelníka generálního štábu Conrada a ministra zahraničí Berchtolda bylo, že lze vyvolat válku, kterou by bylo možno omezit pouze na habsburskou říši a Srbsko. Snad až na vídešňské válečné maniaky bylo všem zřejmé, že rakousko-uherský zásah proti Srbsku přivede na bojiště neomylně carské Rusko. Německu by nezbylo než vstoupit do války po boku svého jediného spolehlivého spojence a mechanismus smluv by začal působit.
I když bez podpory Františka Ferdinanda by Conrad byl jen jedním z mnoha generálů rakousko-uherské armády, vzájemné vztahy obou se v poslední době povážlivě zhoršovaly. Conrad očekával od následníka trůnu bezvýhradnou podporu svých válečnických plánů. Dostalo se mu jí, ale ne v té míře, s níž počítal.
František Ferdinand byl i přes své mnoho chyby větší realista než Conrad a celý generální štáb. Předně si nedělal iluze o stavu říše. Věděl, že dualismus a národnostní spory ji přivedly až na pokraj záhuby. Nebyl si ani tak docela jistý prospěšností pevného spojenectví s Německem. Vždyť to byli dědicové Pruska, které vytlačilo v krvavé válce v roce 1866 Habsburky z vedoucího místa v Německu. Říše byla jeho dědictví, které nechtěl hodit do pochybných plánů generálního štábu. Byl především Habsburk, a proto uvažoval jinak než Conrad a váleční štváči. V případě prohrané války mohl ztratit všechno. Proto nebyl ochoten jít do ní dříve, než uspořádá říši po svém nástupu na trůn. Ještě sice nevěděl jak – proto to neustálé kolísání mezi centralismem, federalismem a dokonce trialismem.
I když v mnohém sdílel názory německých vládnoucích kruhů – například že budoucí válka bude bojem mezi Germány a Slovany – snažil se o spolupráci s Ruskem. Nevadilo mu, že je to slovanský stát. Považoval za rozhodující, že Rusko byla zatím spolehlivá bašta starých časů ve světě, ohrožovaném nyní liberalismem a socialismem. Absolutistickou vládu ruských carů považoval za svůj vzor a cíl. Je znám jeho výrok: „Nikdy nepovedu válku proti Rusku, protože by skončila buď svržením Romanovců nebo Habsburků – nebo možná svržením obou dynastií.“
Proto nebyl František Ferdinand nadšen ani připravovanou agresí proti Srbsku. Celkem správně předpokládal, že by to znamenalo válku s Ruskem, a to bylo právě to, co nechtěl. Conrad a generální štáb netušili, že by ho mnohem snadněji získali pro válku proti Itálii. Následník trůnu byl bigotní katolík a věřil, že by vítězstvím nad Itálií znovu dopomohl papeži k vládě nad rozsáhlým územím střední Itálie.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
jjelen
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1908
Registrován: 17 kvě 2010, 11:38

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od jjelen » 18 kvě 2017, 15:24

Poslední příspěvek zde před půl rokem? Že bych s tím zkusil něco udělat?

Tak tedy primárně na znalce 16.-17. století (ale i na kohokoliv jiného): co kdyby polský král Zikmund III. podpořil během období smuty svého syna Vladislava při jeho pokusu stát se carem/moskevským velkoknížetem, namísto toho aby trůn žádal pro sebe? Zatímco Vladislava přinejmenším zpočátku podporovala alespoň část bojarů, Zikmund mohl v Moskvě vládnout jedině jako dobyvatel (a na husarských píkách se nedá vládnout lépe než na bodácích, jak se ostatně ukázalo). Obzvlášť problematickým se ukázal Zikmundův postoj k pravoslavné církvi a jeho více či méně otevřená snaha o katolizaci Ruska. A tak, i když se Polákům podařilo zmocnit Moskvy, jejich vláda zůstávala křehkou a konečně v listopadu 1612 kapitulovala polská posádka v obléhaném Kremlu. O šest let později byl uzavřen mír, který sice moc polského krále posunul o něco na východ (k polsko-litevskému státu byl připojen Smolensk), Moskevská Rus ale zůstala nezávislou a na zkázu Rzecipospolité, sevřené mezi Rusko, Švédsko* a další nepřátele bylo zaděláno...
Byla počátkem 17. století nějaká reálná šance nejen získat, ale i udržet Moskvu, případně dosadit tu nějakého polsku přátelsky nakloněného panovníka (prince Vladislava nebo někoho jiného), který by byl schopen udržet se u moci? A ne-li, alespoň znemožnit/oddálit nástup Romanovců nebo nějaké jiné silné, ruské dynastie a vyhnout se tak pozdějším zničujícím válkám, v nichž Polsko nejprve ztratilo i to, co se podařilo dobýt Zikmundovi, a později i svou nezávislost?
Jak by Rusko, oslabené prodloužením smuty anebo pod vládou vasovské dynastie ovlivnilo východoevropské, a nakonec i celoevropské, dějiny?

* není bez zajímavosti, že Zikmund byl po nějakou dobu králem také ve Švédsku, ovšem ani tam se mu nevedlo lépe než v Moskvě
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu

Černovous
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 282
Registrován: 16 led 2015, 16:51

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Černovous » 22 kvě 2017, 19:14

Nebyla. Proti Polsku nakonec bojovala celá Rus, jediné čeho by Rzecpospolita dosáhla by bylo ještě větší vyčerpání než v reálu.
Rusko by se tak jako tak sjednotilo, období smuty už tento proces nemohlo zastavit....
Edwy I. Král Mercie - Anglie 960

Uživatelský avatar
jjelen
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1908
Registrován: 17 kvě 2010, 11:38

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od jjelen » 06 lis 2017, 13:54

Přemýšlím, jak si Itálie stála za války s Tureckem 1912 na mezinárodním poli... Mohla by v případě rakouského zásahu, počítat s podporou nějaké jiné velmoci?
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4619
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Atlantis » 06 lis 2017, 21:25

Rakousko bylo, spolu s Itálií, tehdy členem Trojspolku, ne? Tzn. jeho útok na Itálii je fakticky nemožný.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
jjelen
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1908
Registrován: 17 kvě 2010, 11:38

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od jjelen » 07 lis 2017, 08:10

Přitom část rakouských aristokratů a důstojníků o válce s Itálií uvažovala. Ale máš pravdu, válku jsem spíš bral jako tu nejzašší možnost, jak zabránit tomu, co následovalo. Jestli Italové zaberou Tripolis nebo Rhodos ve Vídni asi nikoho nezajímalo, jenže vliv jaký by porážka Turecka mohla mít (a taky měla) na menší státy na Balkáně...
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4619
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Atlantis » 04 led 2018, 22:45

Čím dál víc mě fascinuje desetiletí 1912 - 1922. Mám pocit, že tahle perioda měla nejzásadnější dopad na současnou podobu světa a že i malé odchylky v ní (a že jich mohlo být) by vytvořily úplně jinou současnost.
Což mě přivádí k první možné z nich. A sice (ne)nájezdu admirála Essena v ranních hodinách 9. srpna 1914.
Válka v Evropě byla stará sotva pár dnů. Ofenzivní akce se teprve rozbíhaly. Na západě už Německo stihlo zabrat Lucembursko a začít s postupem do Belgie a Francie si začít rozbíjet hlavu v Alsasku, na jihu byl odstřelován Bělehrad, na východě se armády teprve soustřeďovaly a vládl zde (relativní) klid. Na moři se flotili teprve přesouvali ve všeobecném zmatku vyhlášení války a její rychlé eskalace. Ještě neexistovala žádná blokáda ani nic podobného. Státy si vyhlašovaly navzájem válku jak na běžícím pásu. Rusko, Srbsko a Černá hora válčili už oficiálně všichni proti Německému císařství a Rakousku-Uhersku (Černá hora vyhlásila válku Německu 8. sprna), na druhé straně se Velká Británie, Francie a Belgie zatím prali "pouze" s Německem, R-U ještě válku nevyhlásili. A v tomhle zmatku se v hlavě velitele ruské Baltské flotily zrodilo přesvědčení, že dalším státem, který se chce zapojit do války proti Rusku je Švédsko. A že by se s tím mělo radši udělat něco dříve, než později. Takže vzal fakticky celou Baltskou flotilu a vyplul s ní směr Gotland, aby zde nečekaným útokem na švédskou flotilu kotvící na tamní námořní základně vyřadil tuto sílu z války ještě dříve, než se stihne zapojit do války a ještě více změnit (ne)poměr námořních sil na Baltu v neprospěch Rusů.
Nutno podotknot, že Essen nebyl žádný papírový admirál, co by své jmenování obdržel čistě ze známosti a dlouhého pečlivého sezení v kancelářích. Jeho rodina, byť vzešlá z Baltských Němců (odtud příjmení) sloužila Ruskému impériu takřka 200 let, převážně právě v námořnictvu. Essen se osobně zúčastnil války s Japonskem, kdy velel bitevní lodi Sevastopol a to jak v Bitvě ve Žlutém moři, tak při následném obléhání Port Arthuru. Když Port Arthur kapituloval, potopil svoji bitevní loď tak dovedně, že ji (jako jedinou) nebyli Japonci schopni po válce vyzdvihnout. Pobyl 2 měsíe v japonském vězení a do vlasti se vrátil jako válečný hrdina. A zjevně i se zkušeností, jak ničiví může být nečekaný útok na překvapeného protivníka.
Baltská flotila tak 8. srpna vyplula směr Gottland, na nějž chtěl Essen zaútočit s úsvitem 9. srpna. Kdo by namítal, že je přeci blbost útočit na západně ležícího protivníka s úsvitem, kdy by vlastně vycházející slunce akorát zdůraznilo ruské lodě proti obzoru, kdežto základna by byla stále ponořená ve tmě, podotknu, že švédská námořni základna se nacházela na ZÁPADNÍ části ostrova. Baltská flotila tak měla vplout do průlivu mezi Švédskem a Gotlandem a odtud zahájit odstřelování na východně ležící cíl.
Nicméně i ve všeobecném zmatku počátku války si kdosi dostatečně vysoko postavený všiml této akce, dal si 2 a 2 dohromady a z ruské admirality byl zavčasu odeslán příkaz nařizující Essenovi žádnou akci neprovádět a vrátit se zpět do Sant Petersburgu a z celé akce (naštěstí pro Rusko) nebylo nic, protože, jak historie ukázala, Švédsko, ani přes Německé nabídky v podobě Åland, Finska a možná i části Pobaltí, zůstalo po celou válku strikně neutrální.

Jenže co kdyby...si toho nikdo kompetentní nevšiml/všiml pozdě/nebyl odeslán rozkaz/rozkaz nebyl zachycen/Essen by se jej rozhodl nerespektovat a i tak akci provést?
Co kdyby onoho 9. srpna ráno spustili lodě Baltské flotili palbu na švédskou námořní základnu na Gotlandu? Nejspíš by to rozehrálo velmi zajímavou hru počátku války.

Pojďme si to představit. Baltská flotila se nerušeně plaví celou noc směr západní pobřeží Gotlandu, pod rádiovým klidem a zcela nepozorována. S blížícím se úsvitem zaujímají lodě své pozice a v 6:21 ráno místního času zahajují ostřelování švédské námořní základny. Po několika minutách začínají odpovídat švédské pobřežní baterie chránící přístav a část lodí přesouvá palbu na ně, protože v přístavu je podezřelý klid. To se s pokračujícím rozedněním vysvětluje velmi prostě: Švédská flotila není na své základně, protože odplula na své vlastní cvičení, o čemž nikdo v Rusku nevěděl (a pak že nepřítomnost amerických letadlovek v Pearl Harboru byla promyšlená konspirace...). Essen tak alespoň dokončí ostřelování pobřežních baterií a částečně vyřadí z provozu i samotnou základnu, načež se vydá hledat svoji hlavní kořist. Ta mu už sama pluje v ústrety, zburcovaná zprávami z Gotlandu, nicméně připravená na bitvu. Rusové mají sice převahu, co se týče velikosti lodí a děl, nicméně Švédi jim kontrují větší obratností a lepším výcvikem. Essen, který má osobní zkušenost ze střetnutí s podobně vybaveným protivníkem, po několika salvách zavelí k ústupu. Torpédoborce položí kouřovou clonu a Baltská flotila se stahuje zpět do Botnického zálivu. Švédi je nepronásledují.

Tím ovšem končí jen úvod celé hry, na řadě je první (a pořádně dramatické) dějství.
Na jedné straně tu máme Německo, které si nyní musí připadat jak v opiovém rauši: Rusko jediným úderem na neutrální stát bez vyhlášení války připravilo Dohodu o pozici "My jsme ti hodní, co jen reagujeme na agresi druhých". Nadto Švédsko nyní určitě vyhlásí válku Dohodě, což Německu jen pomůže. Císař po svém velvyslanci posílá do Stockholmu odsouzení "podlého carského útoku" a nabízí Švédsku pomoc v podobě Německé flotili a válečnou spolupráci při akcích proti Rusku. + navrch rozhodování o poválečném uspořádání Finska a případně i Pobaltí.
Na straně druhé tu máme pološílenou Dohodu, jejíž vedení by nejraději admirála zastřelilo, obživilo a zastřelilo ještě jednou. Rusko posílá Švédsku omluvu za vládou a velením neodsouhlasený útok mimo předpisy jednajícího admirála a ujišťuje jej, že se nic podobného nebude opakovat a dotyčný admirál půjde promtně před vojenský soud.
A pak tu máme Švédsko. Král je sice původem Francouz, ale straní Německu. Parlament je sice pro-Dohodový, nicméně to znamená hlavně pro-Britsko-Francouzský, nikoliv proruský. Obecně protiruské nálady, které ve Švédsku panují vlastně posledních několik staletí, tento incident vyostřil do krajnosti. A veřejnost chce rozhodně více, než jen omluvu.

Tzn. co by se nejspíš odehrávalo dál?
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
jjelen
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1908
Registrován: 17 kvě 2010, 11:38

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od jjelen » 05 led 2018, 09:49

To je otázka jestli by Švédsko stálo o zapojení do konfliktu... možná by se fakt spokojilo jen s omluvami a kompenzacemi... Kdyby ne, tak by se patrně zvýšil význam východní fronty a Pobaltí (nějaká akce ve Finsku, třeba už v roce 1915? nebezpečně blízko Petrohradu, na druhou stranu taky dost daleko od hlavní fronty... a od Botnického zálivu do Petrohradu je pěkně daleko... s nějakou podporou od Finů bych byl též opatrný...)
Ten dopad na "mediální obraz" je dost zajímavá úvaha, na druhou stranu, faktický dopad y asi nebyl tak velký (Italský a Americký vstup do války by to těžko ovlivnilo). Zajímavější by bylo, kdyby k akci došlo ještě PŘED zapojením VB do války :twisted:
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4619
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Atlantis » 05 led 2018, 13:12

Jasně, s tím posledním někteří rádi spekulují, nicméně IMO ve chvíli, kdy Němci překročili hranice Belgie, tak Británie, jako její garant, musela reagovat. Nadto Německo bylo vnímáno jako hrozba, kterou je potřeba zastavit.

A ano. Všichni, kteří s essenovým útokem spekulují, automaticky berou, že by znamenal Švédský vstup do války. Nicméně já si tím zdaleka jistý nejsem. Ale pochopitelně, roli zde právě může hrát řada faktorů. Švédsko by nejspíš kompenzace požadovalo...ale je otázka jaké? A pak je tu druhá otázka, zda by je Rusko bylo ochotno (i když schopno nejspíš ano) zaplatit? Resp., zda by je za Rusko byli ochotni zaplatit jeho spojenci?
Bylo by např. Rusko ochotné nabídnout Ålandy? Pro Rusko to byl poměrně nevýznamný kus země. Ale pro Švédsko se jednalo o národnostně poměrně významnou věc.

Pochopitelně vývoj na frontách by také mohl hrát roli ve Švédském rozhodování. Německý postup Belgií a sev. Francií se zdál být v srpnu a na počátku září zdrcující a Francie na hraně propasti, užuž padnout. Na druhé straně tu byl ruský nástup na vých. Prusko a Halič, který však byl Němci zastaven zdrcující porážkou ruské 1. armády v bitvě u Tannenbeku na konci srpna.
Tzn. pokud by Švédsko nevyhlásilo válku do pár dnů, viděl bych tu ještě šanci, že své rozhodnutí změní do cca 10. září, kdy to vypadalo, že Němci to fakt dají na všech frontách. Poté, se zastavením německého postupu ve Francii a stabilizací fronty na východě, by už nejspíš Švédko tak hrrr nebylo, navíc by veřejné mínění asi trošku vychladlo, čímž by se šance dále snížila a vše postupně vyšumělo do ztracena.

Ovšem napadl mě ještě jeden scénář a sice: Švédská vláda je veřejností tlačena k vyhlášení války Rusku. Na druhou stranu ovšem nechce do války se zbytkem Dohody, tzn. nabízí Anglii a Francii dohodu, že Švédsko sice vyhlásí válku Rusku, ale nikoliv Dohodě jako celku a bude ji brát jako čistě soukromou věc mezi Švédskem a Ruskem, tzn. nepřijme žádnou vojenskou pomoc od Německa, nevpustí na své území německá vojska, ani s ním nebude spolupracovat ohledně vojenských otázek. Taktéž bude chápat, pokud Francie a Británie uvalí na Švédsko embargo ohledně dodávek válečného materiálu.
Myslíte, že by na toto byla ochotna Británie s Francií přistoupit? Ono Švédsko v roce 1914 zas nějak extra velkou populaci nemělo (cca 5,6 milionu), což by znamenalo, že ani armádu nepostaví nikterak velkou a bez německých vojsk, kteří by frontu posílily by tak sice šlo o další místo, kde by byla ruská vojska vázána, ale v nikterak významném počtu, navíc relativně nedaleko Petrohradu, takže s celkem slušnou logistickou podporou.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Vals
23. Armádní Generál
23. Armádní Generál
Příspěvky: 8924
Registrován: 21 led 2006, 21:42
Bydliště: Nixon's back!

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od Vals » 05 led 2018, 16:08

Měl by vstup Švédska do války vůbec nějaký vliv na její vývoj?

Uživatelský avatar
jjelen
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1908
Registrován: 17 kvě 2010, 11:38

Re: Vaše nápady alternativní historie

Příspěvek od jjelen » 05 led 2018, 18:49

Mě se hlavně nezdá, že by do toho Švédi šli, zvlášt za podmínek, jaké popsal Atlantis - bez Němců by taky mohli být Rusové za chvíli ve Stockholmu... (taky předpokladám, že by Rusové, nepochybně tlačeni spojenci, byli ochotni ke kompenzacím)

Ale kdyby už ke vstupu došlo... možná by se zvýšil význam "baltské fronty" - Š. odrazovým můstkem pro postup do Finska nebo Estonska? Co nějaká severní fronta, byly by reálné nějaké operace (malého rozsahu) v Laponsku?
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu

Odpovědět

Zpět na „Alternativní historie“