Přehled jednotek

Rozpracovaná hra Totenkopfa

Moderátoři: Dekl, Vals, Royal, Tifík

Zamčeno
Uživatelský avatar
Tifík
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1502
Registrován: 18 říj 2013, 17:54
Bydliště: Lundenburg, Mähren

Přehled jednotek

Příspěvek od Tifík » 07 dub 2015, 16:05

Přehled Jednotek


1.0 K herním jednotkám obecně


1.0.1 - Jednotky se dělí do dvou hlavních kategorií 1) pravidelné a 2) nepravidelné, každá z těchto kategorií obsahuje konkrétní jednotky, které mohou být rozděleny do dalších podkategorií.

1.0.2 - Některé jednotky mohou být u určitých frakcí vylepšeny, nebo mít speciální vlastnosti. Toto je uvedeno pro frakce u kterých je to PH známo, pokud najdete podobnou výhodu i pro jiné frakce, je možné ji doplnit.

1.0.3. - Všechny Italské státy, kromě Sardinie (a logicky Francie a Rakouska), verbují Řadovou pěchotu, všechny druhy jízdy a dělostřelectva s morálkou o jeden bod nižší. Toto pravidlo se vztahuje i na všechny doteď naverbované jednotky a vstupuje v platnost od konce dubna 1796. (Což také znamenám, že se jednotky naverbují o 1 tah rychleji.)

2.0 Pravidelné jednotky



2.0.1. - Pravidelné jednotky se dělí na pěchotu, jízdu a dělostřelectvo, všechny pravidelné jízdní či pěší oddíly mohou být standartní (obyčejné), nebo gardové (elitní). Standartní řadové jednotky tvoří páteř všech armád na mapě.

2.1 Pěchota

2.1.1 - Pravidelné pěší oddíly se dělí do tří skupin podle výzbroje, určení na bojišti a taktiky, kterou používají. Všechny pravidelné jednotky jsou cvičeny v manévrování i tváří v tvář nepříteli a nedělá jim problém svou formaci udržet i při složitějších bojových manévrech. Krom lehké pěchoty bojují v sevřených formacích a všechny jsou schopny zformovat karé (čtverec, formace pro boj s jízdou, v případě lehké pěchoty však není tak účinné).

2.1.2 - Řadová pěchota (Fusilieři) je páteří všech armád. Jsou to obyčejní vojáci vyzbrojení křesadlovými mušketami a bodáky, případně pěchotními šavlemi. Jsou cvičeni v zacházení s mušketou i v boji na bodák, nicméně ani v jednom nejsou nijak výjimečně zruční. Jejich karé stačí k odražení většiny jízdních jednotek, pokud jim nemusí čelit osamoceni. Francouzi mají k dispozici ještě prapory Revolucionářské pěchoty, tyto jednotky jsou o něco méně vycvičené vycvičené než běžná řadová pěchota a jsou i levnější, platí za to však nižší bojovou efektivností.

2.1.3 - Granátníci jsou chloubou každého vojska, zpravidla urostlí vojáci s mohutnými medvědicemi, vyzbrojeni mušketou, bodákem a/nebo pěchotní šavlí a granáty. Tito stateční muži drží svou formaci dokonale sevřenou i v situaci, při které by se jiný oddíl rozpadal. Vynikají zejména v kontaktním boji, při kterém si pomáhají doutnákovými granáty, které nosí s sebou a dokážou jimi napáchat velké škody na nepřátelských formacích, pokud se dostanou dost blízko na to, aby je mohli použít. Za své vynikající schopnosti v boji na bodák však platí horšími střeleckými schopnostmi, neboť na tréning střelby jim nezbývá mnoho času. Jejich karé je pro jízdu jen těžko rozlousknutelným oříškem.

2.1.4 - Lehká pěchota bojuje na rozdíl od klasické či granátnické pěchoty v řídké formaci (jakési rojnici) a zpravidla se v boji pohybují před hlavní linií pěchoty. Jejich muškety jsou z pravidla co do přesnosti o něco lepší, než muškety granátníků a fusilierů a mají k dispozici jemnější prach. Jejich jedinou ochranou v boji zblízka je šavlový bodák. Provádějí průzkum bojiště a jejich hlavním úkolem je narušovat nepřátelské šiky ještě před tím, než dojde k jejich střetu s hlavní silou armády. Svými střeleckými schopnostmi převyšují skoro všechny běžné jednotky, ovšem v boji zblízka si moc rady nevědí a blízký kontakt, zejména s jízdou, je pro tyto muže, kteří nejsou zvyklí držet pevnou formaci a neumí rychle formovat karé, skoro vždy smrtící. V provinciích ležících na úbočí Alp lze verbovat Myslivecké pluky, které mají na rozdíl od klasické lehké pěchoty ještě bonus ke střelbě.

2.2 Jízda

2.2.1. - Lehké jezdectvo tvoří dragouni a husaři. Tito jezdci nemají žádnou zbroj a jsou vyzbrojeni karabinami, pistolemi (s křesadlovým zámkem, lidově “bambitkami”) a šavlí, či palašem. Jejich hlavním úkolem je průzkum, a obchvatné manévry. V boji s těžkou jízdou mohou občas zakolísat. Velkou výhodou dragounů je, že umí bojovat i jako pěchota.

2.2.2. - Těžké jezdectvo je představováno zejména kyrysníky. Trup těchto jezdců je ze předu kryt kyrysem, který zpravidla odolá i zásahu muškety. Jezdci jsou vyzbrojeni dvěma až čtyřmi pistolemi a palaši. Jedná se o kontaktní jízdu, která má za úkol napadat pěchotu, případně svádět boje s jízdou nepřítele. Rakouská těžká jízda nosí přes své kyrysy kabátce, takže je na bojišti jen těžko rozeznatelná od jízdy lehké, což jí dává výhodu.

2.3. Dělostřelectvo

2.3.1. - Pěchotní dělostřelectvo. Jednotky pěšího dělostřelectva jsou vybaveny těžkými kusy děl s velkým dostřelem. Největší nevýhodou je rychlost jejich přesunů, která je velmi malá. Jako střelivo se užívají především ocelové kule, pro boj na kratší vzdálenost pak kartáčové střely, je možné střílet i granáty, což ovšem není běžná praxe. Jako tažná zvířata se zpravidla používají voli, či jiný dobytek. Dělostřelci jsou vyzbrojeni šavlemi, občas pistolemi, jejich schopnost bránit se útoku na blízko, pokud nepřítel pronikne až k nim, je tedy velmi malá.

2.3.2. - Jízdní dělostřelectvo. Je ve výzbroji shodné s pěším dělostřelectvem. Používá však lehčí děla (tedy děla menších ráží) a jako tažná zvířata se uplatňují koně, na kterých sedí obsluhy děl. Taktéž vzhledem k malým rážím nemohou střílet granáty.

2.3.3. - Houfnice. Nevzhledná děla s krátkou hlavní střílející horní skupinou úhlů, což jim umožňuje střílet přes vlastní řady či pálit z údolí na jednotky rozmístěné na strmém kopci. Hlavním střelivem jsou dělostřelecké granáty, zpravidla výbušné, v případě střelby na krátkou vzdálenost mohou použít i kartáče.


3.0 Nepravidelné jednotky


3.0.1 - Nepravidelné jednotky se dělí na milice (u Francouzů nazývané Národní Garda, u Rakušanů Landwehr), partyzánské oddíly, ostrostřelce…

3.1 - Milice. Jedná se o dobrovolnickou pěchotu. Organizačně je shodná s řadovou pěchotou, výzbroj ani uniformy však nejsou tak kvalitní a často se liší nejen pluk od pluku ale i v rámci pluku je uniforem povíc. Jsou stejně početní jako pravidelná pěchota. Jejich výcvik je však mnohem horší, formace není ani zdaleka tak pevná, manévrování přímo v bitvě je občas také problém, karé zformují možná někde na náměstí a to jenom, když mají klid a dost času, v boji ho však rozhodně postavit nedokážou. Jejich bojový výcvik je také mnohem horší, než u řadové pěchoty.

3.2 - Ostrostřelci. Speciální malé jednotky (na mapě jsou řazeni do rot po 100 mužích) vybraných nejlepších střelců z oddílů lehké pěchoty, kteří bojují vždy v rojnicích a boj v pevných formací prakticky vůbec necvičí. V boji zblízka se nevědí rady skoro vůbec, ale jejich střelecké schopnosti výrazně předčí kohokoliv jiného. Vyzbrojeni jsou nejlepšími mušketami, často si vyrábí vlastní kule a je jim vyhrazen ten nejjemnější střelný prach, pro boj z blízka mají šavlové bodáky. Jedná se o malé oddíly a jejich počet většinou nepřesahuje několik rot v rámci celé armády. Rakouská armáda může zverbovat jeden oddíl ostrostřelců s větrovkami (něco jako vzduchovka, jenom podstatně silnější), který má při přepadech výhodu v tom, že se střelbou neodhalí na rozdíl od jakékoliv jiné jednotky.

3.3 - Partyzánské jednotky (nepravidelná velikost, přibližné počty uváděné v přepočtu u jednotky). Necvičené oddíly vzbouřenců, kteří se rozhodli svrhnout vládnoucí režim (případně vyhnat okupanty) se zbraní v ruce. Většinou pěšáci, ale občas i jezdci, vyzbrojení vším možným, od vidlí a okovaných cepů až po relativně moderní lovecké zbraně a soubojové pistole. Tyto jednotky se do klasických bitev nehodí, ani se do nich nehrnou, většinou jen škodí v provincii, ve které vznikli. Jejich počet je proměnlivý od desítek až po stovky a v extrémních případech mohou dosahovat i tisíců. (ale nejsme ve Španělsku, takže takový extrém tu s velkou pravděpodobností nehrozí, pokud by v některé ze zemí nedošlo k revoluci).
Partyzánské oddíly jsou neverbovatelné (výjimkou by byla jedině revolucionářská frakce, kterou ale nehodlám zavádět). Vznikají zpravidla z rozhodnutí PH, například mohou vzniknout po té, co vypleníte dobytou državu. Jejich činnost se projevuje narušováním ekonomiky (snížení příjmu z provincie) a vojenského zásobování.

4. Verbování, udržování a pohybové možnosti jednotek


4.1 - Všechny hráčské frakce mohou verbovat nové jednotky. Podmínky pro verbování jsou uvedeny i v pravidlech (bod 6.17) a jsou to tyto: Verbování probíhá ve vlastních državách či v državách spojeneckých se souhlasem majitele. Podobně jako doplňování lze verbování provádět pouze v državě, která již je schopna vynášet (tj, nesmí být verbováno ve stejném tahu jako byla dobyta) a vojáci se mají odkud vzít (nesmí být tedy obležená ani vydrancovaná). Pokud bylo rabováno při obléhání, není to problémem, bylo-li obléhání neúspěšné. Pokud chcete verbovat v dobyté državě, kolem které jste rabovali, musíte počkat, než se příjem vrátí do normálních hodnot.

4.2 - Výcvik zverbované jednotky je simulován tak, že po dobu jeho trvání je placena stanovená taxa (uvedeno v tabulce 4.4), která je shodná s poplatkem za zverbování oddílu (v tabulce uvedena jako zřizovací cenu, placena každý tah znovu až do ukončení výcviku!), k žoldu navíc a za každé kolo probíhajícího výcviku je přičten jeden bod morálky. V případě přerušení výcviku nemůže jednotka získat více morálky, než jaké během výcviku dosáhla a to až do jeho dokončení.
To znamená, že kompletní výcvik jednotky, která má maximální morálku 3 trvá 3 tahy (+ 0. tah, kdy se jednotka teprve sejde), výcvik jednotky mající maximální morálku 4 trvá 4 tahy (opět + ten 0. tah), výcvik pěšího dělostřelectva, které má morálku 5 trvá 5 tahů (opět + 0. tah)

4.3 - Už docvičené pravidelné a nepravidelné jednotky jízdy či pěchoty se mohou dále vylepšovat (gardové jednotky výcvikem vylepšit nejde, ale v boji mohou být zoceleny), k čemuž může dojít buď bojem, nebo dodatečným výcvikem. U některých států mohou mít některé jednotky určitá vylepšení už do začátku. Vylepšení jsou: výcvik v boji zblízka, manévrovací výcvik, střelecký výcvik. Po absolvování všech těchto tří výcviků je možné jednotku vylepšit přidáním 1 bodu morálky, tedy povýšením (z nepravidelného oddílu na pravidelný, z pravidelného na gardový). Milice je možné docvičit pouze na pravidelné jednotky, dále je cvičit nelze! Po povýšení na pravidelný oddíl jsou milice schopny zformovat karé.
Výcvik ve všech těchto dovednostech je zpoplatněn a trvá celý jeden tah. Pokud mu není věnován celý tah (kvůli kratšímu přesunu, nebo bitvě), pak se jeho výsledky neuvažují.
 
Zkratka     Typ                         Cena     Poznámka

B           výcvik v boji na blízko     10 tzl   Francouzská Národní Garda jej má defaultně
S           střelecký výcvik            20 tzl   Myslivci jej mají defaultně
M           manévrovací výcvik          10 tzl
P           povýšení                    20 tzl   P značí povýšení na pravidelný oddíl, 
                                                 gardové jednotky mají slovo garda v názvu
 
4.4 - Všechny jednotky mají podle svého typu uvedenou maximální morálku. Pokud dojde k vylepšení jednotky (z nepravidelné na pravidelnou, či z pravidelné na gardovou, viz 4.2) je maximální morálka jednotky o 1 bod zvýšena.
 
Jednotka                  Zřizovací             Žold za tah        Počet pohybových      Maximální morálka
                           náklady         základní/po povýšení       akcí na tah

Milice                      5 tzl                20/30 tzl                 11              XXX
Revolucionářská pěchota    10 tzl                25/35 tzl                 11              XXX
Řadová pěchota             10 tzl                30/50 tzl                 11              XXXX
Granátníci                 10 tzl                40/60 tzl                 11              XXXX
Lehká pěchota              10 tzl                40/60 tzl                 11              XXXX
Myslivci                   15 tzl                40/60 tzl                 11              XXXX
Lehká jízda                20 tzl                60/80 tzl                 14              XXXX
Těžká jízda                20 tzl                60/80 tzl                 14              XXXX
Pěchotní dělostřelectvo    35 tzl                  80  tzl                  9              XXXXX
Jízdní dělostřelectvo      30 tzl                  80  tzl                 11              XXXX
Houfnice                   50 tzl                 100  tzl                  9              XXXX
Ostrostřelci               10 tzl                  20  tzl                 11              XXXX
Partyzáni                  -- tzl                 ---  tzl       přesun po 1 provincii     XXX
 

Dodatek


Vzorový popis armády v přepočtu:


1. Švýcarský armádní sbor - XXXX - 270 tzl

1. Gardový fusilierský pluk - XXXXX - 50 tzl
3. Granátnický pluk - BM - XXXX - 40 tzl
4. Lehký pěší pluk - SM - XXXX - 40 tzl
2. Jízdní pluk (lehký) - XXXX - 60 tzl
2. Dělostřelecký prapor (jízdní) - XXXX - 80 tzl

2. Švýcarský armádní sbor - XXXX - 220 tzl

2. Granátnický pluk - BMS - XXXX - 40 tzl
5. Lehký pěší pluk - S - XXXX - 40 tzl
1. Jízdní pluk (lehký) - XXXX - 60 tzl
1. Dělostřelecký prapor (pěší) - XXXXX - 80 tzl

3. Tréningový sbor
6. Milicionářský pluk - - 20 tzl (výcvik tah 0/3 )
Hetharie 4 (2.pokus):Konrád Východňanský, regent krále Svatopluka I. Kalwenského - leden až říjen 998
Wylam: legát Agateánského bratrstva Regozor, zvaný Železný; rytíř smrti Raileh, velitel Legie zkázy
Heharie 4: paladin Tomáš trážce Východu, Pán Velernova a Cestostráže stál, regent krále Svatopluka I. Kalwenského
Blackfyreovo povstání: Damon Lannister, lord Casterlyovy skály, pán Západních zemí, štít Lannisportu a strážce západu
Hetharie 3: kníže Hövdig Reger ze Starkfäste, kníže Brázdy a jeho syn Arvtak Regeri, pán Starkfäste a Självfältu


„Přílišná oddanost ideálům končí tím, že v rámci boje proti alkoholismu zastřelíš dítě se sáčkem rumových pralinek.“
Karel Kryl

Zamčeno

Zpět na „Itálie 1796“