AAR - Neobvyklá cesta chazarské dynastie napříč dějinami

Reporty nebo-li AAR z Crusader Kings II.

Moderátoři: Atlantis, Minreth, Vals, Phoenix

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3635
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: AAR - Neobvyklá cesta chazarské dynastie napříč dějinami

Příspěvek od Minreth » 14 úno 2018, 15:06

Kapitola šestnáctá – Svatoušek
Konstantinos VI. Světec, císař říše východořímské
1235 – 1286

Obrázek

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... map_24.jpg[/obr]

Mladý Konstantinos usedl na trůn ve svých třiadvaceti letech. Nebyl v ničem podobný svému otci – fyzicky se až nápadně podobal svému dědovi Tadeáši II. – stejně jako on byl malého vzrůstu. Sedavá práce sakellaria – správce otcovy pokladnice – z něj pak neučinila zrovna hubené stvoření, byť byl stále dívkami ode dvora viděn jako neuvěřitelně přitažlivý mladý muž. I v povaze byl více podobný svému dědovi, než-li otci, který ve zlosti upaloval pro čarodějnictví i za sebemenšího podezření. K lidem milý, v soudu spravedlivý, pilný a čestný císař. Není divu, že s dalším nositelem jména Konstantin byly spojovány mnohé naděje.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_496.jpg[/obr]

Záhy po císařově nástupu na trůn došlo ke sjednocení katolíků – vzdoropapež porazil svého protivníka a svému pánovi se odvděčil křížovou výpravou s výhodným cílem – východní Akvitánií. Nad Severohispánskou korunou se vznáší katovo ostří.

První rok Konstantinovy vlády byl klidný. Starosti sice panovníkovi dělal syrský despota, majetkem po císaři druhý nejvýznamnější šlechtic země, mající navíc své země díky své chytrosti dědičně, ale oproti jiným vládcům, kteří po nástupu na trůn museli řešit rozsáhlá povstání a snahu zatlačit panovníka do úzkých… to byla vlastně jen maličkost. Ke klidu jistě přispěla i nová reorganizace odlehlejších částí říše – Núbie a pouštní Arábie se staly exarcháty – kdo má pořád těm pidistratégům udělovat themata, je to na zbláznění.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_497.jpg[/obr]

Zpočátku klidná vláda však záhy dostala válečnější kontury. Prachobyčejný pán Mallorky učinil z Konstantinovy sestry Theodosie, donedávna manželky italského krále (a matky dědice trůnu) svoji konkubínu, neboť ji zajal ve válce proti Itálii. Za to ten pes zaplatí!

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_498.jpg[/obr]

Mezitím, co se vojsko sbíralo, oženil se císař s velmi půvabnou Marquisou Janovskou. Císařovi rádci doufají, že půvabná vévodkyně co nejrychleji říši přinese dědice – jinak by totiž dědil syn císařovy dcery Ayeshah, perský korunní princ. Spojení dvou mocných říší pod perskou dynastií by jistě omezilo vliv Řeků na císaře.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_500.jpg[/obr]

Vojsko jdoucí osvobodit císařovu sestru muselo být početné – nepřítel totiž vydržoval velkou žoldáckou armádu. Jedna z našich armád se vylodila v září na Menorce, druhá vyčkala skrytá u afrického pobřeží. Nepřítel v domnění, že se jedná o jedinou armádu říše, která má přijít, se přesunul z Mallorky na Menorku a svedl s východořímským vojskem bitvu.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_501.jpg[/obr]

Zatímco se na Menorce bojovalo, druhé vojsko se vylodilo na Mallorce, aby zde zničilo málo početnou armádu nepřítele a vojsko z Menorky nemělo tudíž pak kam ustoupit. Netrvalo to dlouho a římské legie dosáhly vítězství! Nepřátelé ustupují – z Menorky na Mallorku, z Mallorky na Menorku. Proces se několikrát opakoval, než padnuly první hrady. Jofré Mallorský se snažil uhnout ohnutím kolene. Dalo by se říct, že mu to i na nějaký čas vyšlo… ale císař s ním rozhodně neskončil. Zvlášť když Theodosie zůstávala jeho konkubínou. Prozatím byl ten pohan zbaven svého hlavního ostrova, takže mu zbyla jen Menorca.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_502.jpg[/obr]

V následujícím roce se do popředí dostaly i jiné záležitosti. Jednou z nich byla úspěšná pohanská „pouť“ do mocného Bavorského království, které pro sebe získal jeden z mocných vazalů císaře Karpatie.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_503.jpg[/obr]

Další z nich byla situace klášterů na hoře Athos, tou dobou pod kontrolou Srbského chanátu, obklopená chazarským obyvatelstvem, které vypudilo z těch oblastí původní řecké obyvatelstvo. Ctnostný císař se snažil kláštery zabezpečit, stejně jako dotoval Řád svatého Tadeáše.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_505.jpg[/obr]

Netrvalo dlouho a císař se vrátil k řešení situace okolo své sestry. Nařídil Jofrému, aby se vzdal Menorky. Ten pochopitelně neuposlechl a vzbouřil se – bylo to jeho poslední panství. Pustil se do marného boje proti císařovým vojskům, který skončil dobytím jeho pevností. Zrádce očekával, že bude popraven, leč, nestalo se. Císař se možná mstil za to, co provedl jeho sestře, avšak měl na paměti Kristovu mírnost. Jeden z císařových rádců Jofrému nenápadně naznačil, že teď je ten pravý okamžik na křest. I stalo se, pohan se k pravé víře obrátil. A pravověrný křesťan přeci nemůže mít konkubíny – Theodosie, nevázaná církví posvěceným sňatkem, samozřejmě přijala nabídku svého bratra, aby se vrátila domů, do Alexandrie. Návrat to byl vskutku nádherný. V alexandrijském přístavu dceru Tadeáše III. přivítal i z Antiochie dorazivší patriarcha Východu, nejvyšší představený Nestorovy církve. Tyto události spolu s až dojemnou císařovou skromností brzy daly vzniknout zvyku nazývat císaře v nejrůznějších soudobých letopisech a kronikách přízviskem „Svatý“. Punc dokonalosti nabral ten čas díky otěhotnění císařovny.

Mallorca byla poté přidělena jako obchodní základna Krétské republice. Ta již dříve ztratila konkurenci – pohanská Republika pisánská přestala existovat již za křížové výpravy do Itálie a prometheánské Benátky padly do rukou Jupiterovců, kteří z nich udělali své léno.

Pro sestru Theodosii vyhlédl císař manžela trochu blíže, než v Itálii. Stala se z ní manželka despoty Hippolyta Syrského, s nímž císař potřeboval vylepšit vztahy.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_507.jpg[/obr]

Dařilo se i katolíkům – sice to původně vypadalo na prohru, nakonec se však křižákům podařilo dobýt zbývající části Akvitánie. Životní prostor řecko-římského pohanstva se čím dál víc zmenšuje…

Léta páně 1238 je říšský trůn zajištěn a možnost spojení Perské a Římské říše pod vládou Peršanů je odvrácena. Císařovna totiž porodila syna, který dostal jméno Justinián. Dítko je to velmi chytré… Paradox mne nějak rozmazluje…

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_509.jpg[/obr]

O rok později se císař rozhodl zásadním způsobem zvrátit rovnováhu na březích Středozemního moře mezi pohany a křesťany – jeho nevlastní strýc, též Konstantin, pán kyperské Famagusty, měl totiž právo na západořímský pohanský trůn. Císař se rozhodl, že tuto říši zrovna zmítanou vnitřními nepokoji, která ovládá jih Itálie, Afriku a část Hispánie, pro něj dobude. První armáda je vyslána dobýt Řím, další dvě míří do Afriky podmanit si Kartágo.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_511.jpg[/obr]

Po dobytí Říma a Karthága se nepřítel rychle vzdává… Proti novému císaři ale záhy povstal jeho mocný vazal – pohanský africký sultán. Svému strýci samozřejmě císař pomáhá udržet si trůn. Ještě toho roku válka končí. Bůh v tu dobu nadělil císaři druhého syna Tomáše, pojmenovaného po významném apoštolovi, který kázal v Persii, ba dokonce i v Číně. Po několika generacích to vypadá, že Yavanteyrové budou mít svoji sekundogenituru.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_513.jpg[/obr]

Další rok, jakmile to jen státnické povinnosti dovolily, vyrazil císař na pouť, aby poděkoval Bohu za jeho pomoc. Nabízely se tři možnosti kam vyrazit – Konstantinopol, Jeruzalém a Antiochie. Všechna tři města jsou v držení císařově… nakonec se rozhodl navštívit Jeruzalém.
[tuber2]https://www.youtube.com/watch?v=ZXnaKqHKKuA[/tuber2]


[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_515.jpg[/obr]

Konečně císař přišel na to, jak vytvořit Exarchát habešský tak, aby Republika Berbera na špici poloostrova nespadala pod tento exarchát (a platila tudíž daně do císařovy, nikoli exarchovy pokladny). Řešením se stalo povýšení republiky na „Nejjasnější republiku yemenskou“.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_516.jpg[/obr]

Císařskou rodinu roku 1242 doplnila dcera Helenka. Konstantin však v tu dobu nebyl v Alexandrii, neboť (úspěšně) vyjednával se severomezopotámským vévodou o jeho připojení k říši. Úspěch diplomacie umožnil imperátorovi vytvořit Mezopotámský exarchát.

O rok později zemřel císařův nejsilnější vazal Hippolytos Syrský, zanechav po sobě jedinou dceru. Císař s regenty syrské královny dohodl, aby se zasnoubila s jeho druhorozeným Tomášem, čímž se získá honosné sídlo pro rodinnou sekundogenituru.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_519.jpg[/obr]

Ne vše však bylo tak růžové. Malá Helenka zemřela v nedožitých dvou letech. Císař hledal útěchu u Boha a nakonec se rozhodl vstoupit mezi mnichy řehole sv. Abrahama, s jejímž představeným strávil hodiny a hodiny debatami o víře…

Rok 1244 přinesl úspěch pověstné východořímské diplomacie – mladý Justinián se zasnoubil s osiřelou perskou panovnicí Zarrindokht z rodu Abbásovců! Stálo to sice velké sumy peněz, jenž putovaly do rukou perských regentů, avšak stálo to za to. Získáním Persie by došlo fakticky k obnovení říše Alexandra Makedonského.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_520.jpg[/obr]

Katolictví a nestoriánství se na západě pomalu šíří. Jupiterovci zpívají svoji labutí píseň… a Justinián dělá svému otci velkou radost svojí snahou pochopit taje křesťanské víry.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_524.jpg[/obr]

L. p. 1247 naši vazalové zmírají ve válce proti chorvatskému chánovi. Nastal čas vzít si zpět Abydos a ostrovy v Egeidě – tím zároveň říše sebere prometheáncům i Jupiterovcům jejich svatá místa, což je ještě více oslabí. A když už jsme tam, dobudeme od srbských Chazarů i zbytek Anatolie…

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_525.jpg[/obr]

Roku 1249 je hotovo – nové uspořádání v Řecku. Za zmínku stojí z popela vynořivší se Chorvatské království (již dávno pod vládou jiné dynastie). Papež mezitím dobyl na císařově strýci Řím.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_526.jpg[/obr]

Po dlouhých hledáních nachází císařem pověření služebníci paži… nějakého svatého. Jistě je to paže svatého. Určitě. Císař se stává postupně hotovým světcem. Píše navíc poezii, rozumí šachům, je prudce inteligentní… otázka zní, kdy se ta karta obrátí.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_529.jpg[/obr]

Roku 1256 si bere korunní princ Justinián Zarrindokht, císařovnu Peršanů. Naše velké říše se v jejich dětech mohou spojit… tedy – pokud nějaké budou mít… Zarrindokht je totiž homosexuální. O rok později dospívá druhorozený syn Tomáš. Císař mu věnoval Archu (nedaleko Antiochie) jako panství. Ta byla totiž donedávna trnem v oku syrským despotům, neb zasahovala velmi do jejich území. V budoucnu zdě již žádný trn nebude.

Přestože se císař od té doby, co přijal život dle zásad řehole sv. Abrahama, s císařovnou příliš často nepomiloval, šestatřicetiletá Marquisa ještě dvakrát otěhotněla! Postupně tak na svět přišel syn Michael a dcera Démeter. Tak široká rodina se stala v posledních staletích v Yavanteyrském rodě něčím zhola výjimečným. Císařovi věrní to samozřejmě přičítali laskavosti Boha, který svého náměstka na zemi obdařil mnohým.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_535.jpg[/obr]

Léta páně 1260 začíná to, co vstoupí do historie jako „Anatolské malé války“ – říše současně napadá všechny malé zemičky, co se etablovaly na jižním pobřeží Černého moře po rozbití Anatolského království. Prometheáncům zvoní hrana.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_536.jpg[/obr]

O rok později dospívá císař k rozhodnutí, kteří čekali mnozí. Rozhodl se přijmout celibát. Císařovna Marquisa na nějaký čas odjíždí z Alexandrie do rodného Janova, jehož je panovnicí – Konstantinův krok byl sice očekávaný, přesto ji však zaskočil.

Na válečném poli jsou záhy poraženi severoanatolští prometheánci. Jen drobným nedopatřením zůstalo Sinope nezávislým chazarským městem. Východořímské říši se sice daří, její západořímská sestra si však nevede tak dobře – chazarští pohané z Chanátu srbského (a řeckého) ji připravili o většinu držav v jižní Itálii.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_539.jpg[/obr]

Štěstí Srbskému chanátu nevydrželo moc dlouho, neboť ten se záhy vnořil do občanské války. To byla příležitost konečně posunout hranici v Evropě pryč od konstantinopolských Theodosiových zdí a získat okolo Nového Říma dostatečné předpolí. „Když se dva perou, třetí obléhá,“ říkalo se tehdy.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_540.jpg[/obr]

Nedlouho poté se Konstantinos stává megaloschemem Komunity sv. Abrahama. Radost z této ojedinělé duchovní pocty zhatily zprávy z Persie. Evantie, jediné dítě prince Justiniána a císařovny Peršanů Zarrindokht, zemřela dvouletá… snad Bůh dopřeje vznešenému páru dalších potomků…

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_543.jpg[/obr]

Svět se mění, to je jisté. Na šachovnici velkých říší vstoupila nová mocnost – Alba. Keltové (Skoti) dokázali získat koruny Walesu, Irska a Anglie od velšské dynastie a sjednotili tak celé Britské ostrovy, přičemž jejich moc je viditelná i na kontinentě.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_544.jpg[/obr]

A pár dní poté svatá výprava Perunovců do Bulharska. To vzbudilo zprvu v císaři hněv – Bulharský despotát totiž nedávno přestoupil k nestoriánství. Už už se císař pouštěl do organizování mocných pomocných sborů, když tu někdo císaři nenápadně pošeptal, že výprava cílí na Srbský chanát ovládající Staré Bulharsko. Trapas.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_545.jpg[/obr]

Další dekáda začíná kruciátou do Austrasie. Královna Irmgarda měla štěstí v neštěstí, záhy po vyhlášení výpravy totiž byla poražena císařem Ostrovů, proti kterému se tak kruciáta obrátila… druidi nebo pohanští kněží, to vyjde dle křižáků nastejno…

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_546.jpg[/obr]

Dobré i špatné zprávy dorazily následujícího roku z Persie. Císařovna Zarrindokht Veliká zemřela v jednatřiceti letech při porodu druhého dítěte, které měla s korunním princem Justiniánem. Chlapec dostal jméno Theodosios, avšak je neduživý… Bůh obě říše zkouší. Městy Východního Říma a Persie se nesou motlitby za mladého perského velekrále a dědice Východořímské říše.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_547.jpg[/obr]

Novou dekádu císařova života (překročil šedesátku) je nejlepší oslavit drobným taženíčkem. Cílem legií se tentokrát stalo pozemní spojení Soluně se zbytkem říše. Zároveň se tím mělo pomoci skomírající výpravě Perunovců, která hrála v prospěch říše, avšak i přesto byla záhy poté odvolána.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_549.jpg[/obr]

Nečekaný zvrat! Mikuláš III., katolický papež a Chazar (!) dokázal v rozhovorech přesvědčit císaře Alby, aby konvertoval ke katolictví. Keltská šlechta až na výjimky svého pána a vládce následovala. Tak takovýto zvrat nikdo nečekal… Dosud bylo 5 Evrop – jižní nestoriánská (Španělsko, jižní Itálie, části Řecka pod kontrolou Impéria a pravobřežní Ukrajina Bulharů), západní katolická (Itálie, Akvitánie), severovýchodní Perunovská (Karpatské císařství, České království, Švédsko, Sasko), roztříštěná Jupiterská (Srbsko, Burgundsko, donedávna Austrasie a Severní Hispánie) a severozápadní keltsko-pohanská (Britské ostrovy). Takto ale poslední jmenovaný civilizační okruh zanikl. Katolíci se po staletích vracejí do Británie. Konverze keltského císaře roku 1275 se stala jedním z mezníků dějin Evropy. Nutno pro budoucí generaci císaři poděkovat, že tak učinil v době zapamatovatelného letopočtu. ^^

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_551.jpg[/obr]

Trable se nevyhýbají ani těm nejvznešenějším rodinám. Princezna Démeter, zasnoubená za akvitánského krále, porodila bastarda – císař moc dobře nevěděl, co s tím, ostatně byl velmi pobožný, tak to nechal na svém arcišpionovi. Ten nechal dítě žít… snad k to bylo projevení Kristova milosrdenství. Jeden levoboček, to ještě mohl císař přejít. Když byl ale na cestě druhý, cosi se ve starci hnulo a přikázal, aby byla Démeter odvezena na nejzápadnější koutek říše (Gibraltar) a tam čekala, než její manžel dospěje do věku na ženění. Ta ostuda…

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_552.jpg[/obr]

Řeholníci sv. Abrahama dbali nejen na čistotu víry u dospělých, ale kladli důraz i na výchovu v dětství. Císař Konstantin šel v tomto příkladem a učil mnoho dětí Sedmi ctnostem.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_553.jpg[/obr]

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_554.jpg[/obr]

Rok 1283 se stal zlomovým mezníkem pro dějiny Arménie, Gruzie a Abcházie. Jejich vládci totiž učinili zásadní rozhodnutí, které na základě toho, kterou ideologii pozdější režimy vyznávaly, přijímali jejich státníci různě – od tvrdého odmítání po prohlašování, že se jednalo o nutnou ochranu před Peršany a Mongoly. Vládci těchto tří malých zemí totiž nečekaně přijali nabídku stát se součástí Východořímské říše.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_555.jpg[/obr]

To umožnilo císaři také zvrátit důsledky východokřesťanského schizmatu. Miaphysité se stali definitivně minoritní herezí nestoriánství. Jako odměnu za to, že ohnuli před císařem koleno, dostali Gruzínci a Arménci vlastní exarcháty, čímž byli jejich vládci katapultováni mezi nejvyšší římskou šlechtu. I to přispělo k tomu, že byl Konstantin od té doby veřejně nazýván již nikoli „Svatým“ („Holy“) ale „Světcem“ („Saint“). Církev tuto změnu sice veřejně neschvalovala (Konstantin byl přeci jen ještě naživu), ale zároveň proti ní nic nepodnikla.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... k2_556.jpg[/obr]

Řecká politika se nezměnila ani na sklonku císařovy vlády. A tak bylo využito vhodné příležitosti pro další posílení vlivu říše v roce 1285. Císařské legie dostaly za úkol propojit Athény a Soluň po souši… Čtyřiasedmdesátiletý císař vydechl naposledy jen chvíli před tím, než do komnat jeho alexandrijského paláce vstoupil posel s touto radostnou novinou. Asi nepřekvapí, že patriarcha Šimon III. jej záhy po jeho smrti prohlásil oficiálně za svatého. Moudrý císař vstoupil do života svého lidu více, než se zprvu zdálo. Pro svoji skromnost, píli a oddanost Bohu záhy pronikl do lidových pověstí. A v časech, kdy na říši přišly těžké časy, se vytvořila legenda – a totiž, že císař nezemřel, ale jen spí ve své hrobce v Alexandrii a až bude říši nejhůř, přivede z nekonečných stepí, odkud Yavanteyrové pocházejí, velké vojsko na bílých koních, ve stříbrných zbrojích, se zlatými korouhvemi a s vyšitými kříži na hrudích a svoji říši zachrání.

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... nos_VI.jpg[/obr]

[obr]http://reporty.ainigma.eu/yavanteyrove/ ... map_25.jpg[/obr]
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Cizinec
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3444
Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke

Re: AAR - Neobvyklá cesta chazarské dynastie napříč dějinami

Příspěvek od Cizinec » 14 úno 2018, 17:54

Nu, ty náboženské změny mi připomínají pohyby kapek rtuti, jak se tak spojují, rozbíhají a zase rozbíhají. :)

Je škoda, že Zarrindokht zemřela bez potomka... Na druhou stranu - hádám, že její manžel si oddychl, protože za celé ty roky společného manželství se nedokázal naučit vyslovovat její jméno. ;) :D
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4622
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: AAR - Neobvyklá cesta chazarské dynastie napříč dějinami

Příspěvek od Atlantis » 14 úno 2018, 23:08

Jak bez potomka? Zemřela při porodu dítěte, ale nepíše se, že by dítě zemřelo.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3635
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: AAR - Neobvyklá cesta chazarské dynastie napříč dějinami

Příspěvek od Minreth » 14 úno 2018, 23:11

Hm, neúmyslně to doopravdy v dílu chybí... ale ano, císařovna zemřela při porodu, načež její dítě nastoupilo na perský trůn. Je to ostatně poznat z této mapy :smile:
Více informací již brzy... snad. :)

   Tento obrázek může být vizuálně zmenšen. Zobrazit v původní velikosti
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Cizinec
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3444
Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke

Re: AAR - Neobvyklá cesta chazarské dynastie napříč dějinami

Příspěvek od Cizinec » 01 bře 2018, 05:04

Kdy bude pokračování? :)
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3635
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: AAR - Neobvyklá cesta chazarské dynastie napříč dějinami

Příspěvek od Minreth » 01 bře 2018, 08:38

Před týdnem jsem to rozehrál a zjistil jsem, že nemám vůbec nic zajímavého, co by se tam dalo popisovat... a mezitím se vrátily školní povinnosti :(
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Cizinec
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3444
Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke

Re: AAR - Neobvyklá cesta chazarské dynastie napříč dějinami

Příspěvek od Cizinec » 01 bře 2018, 17:34

Škoda. :-/ Snad se něco zajímavého najde, až nebude tolik školy...
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter

Odpovědět

Zpět na „Reporty/AAR z Crusader Kings II“