Jajjun.com

Diskusní fórum věnováno historii, hrám od Paradoxu a mnoha dalším zajímavostem.
Právě je 23 led 2018, 16:54

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 97 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5

kdo podle vás vyhraje?
Royal 42%  42%  [ 8 ]
Stepan Hawk 16%  16%  [ 3 ]
plichta 11%  11%  [ 2 ]
Rusové 11%  11%  [ 2 ]
Lukýn je velice slušný a příjemný člověk. 21%  21%  [ 4 ]
Celkem hlasů : 19
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 13 črc 2009, 20:06 
Major
Major
Uživatelský avatar

Registrován: 16 říj 2006, 19:04
Příspěvky: 2175
Bydliště: královská část Prahy. :-)
Takže československé uhlí se chýlí k závěru. Asi bude čas vzít šturmem nějaké další země.

_________________
Visi, veneri, vodpali původní verze Ceasarova výroku než se ještě jednou zamyslel. ;-)

v čechách 1526 purkmistr olomoucký.

V Itálii 1494 sultán Sulejmán vládce náš, pán všeho muslimského světa. :-)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 13 črc 2009, 20:10 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Ministerstvo války za chvíli nebude vědět, kam dřív poslat vojáky.

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 13 črc 2009, 23:52 
Nadporučík
Nadporučík
Uživatelský avatar

Registrován: 18 kvě 2007, 17:16
Příspěvky: 1272
Bydliště: Brno
Pěkný report, právě jsem přemýšlel, jak takový MP report vypadal z HOI2 a modů z WW1 , jaké by to na západě byli materiální bitvy.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 14 črc 2009, 18:28 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Jde do tuhého

Stejně jak v roce 1938 byli Francouzi v roce 1940 opět zatlačeni až k Toulonu, kde teprve se podařilo německý útok zastavit. Vojenské ani politické cíle Říše nebyly dosaženy. V německém generálním štábu marně čekali parlamentáře, který by zahájil jednání o mír. Válka pokračovala.

Už první polovina roku 1941 naznačila, že se tento rok bude bohatý na události zásadního významu. Válka pokračovala s neutuchající zarputilostí, obě strany napínaly své poslední síly. Ale projevy válečné únavy byly čím dál tím zřetelnější

Získat strategickou výhodu nebo dokonce rozhodnout válku už v roce 1941 nebo nejpozději v roce 1942 – to bylo ústřední myšlenkou úvah a plánů v generálních štábech na obou stranách fronty. V Německu už dávno převzala řízení armády dvojice bůžků války generál S. „Adler“ Hawkes a diktátor Velkoněmecké říše A. Hitler.

Jejich válečný plán, který měl být receptem na vítězství, byl jednoduchý. Rozdrtit Francii, všechny spojenecké vojáky vyhnat z evropského kontinentu a přilehlých oblastí, a tím Francouze donutit ke kapitulaci. Na východní frontě se kalkulovalo s pokračujícím rozkladem jak Rudé armády, tak Stalinova sovětského režimu a se zbývající, dosud nezávislými nebo neutrálními státy v Evropě si měl poradit – tak jako často v minulosti - Wehrmacht.

Tento plán se v polovině roku 1941 vůbec nejevil jako nerealistický. Sovětský svaz prožíval nejhorší válečné období. Německá vojska stála hluboko na jeho území, okupovala Moskvu, Leningrad, Stalingrad i Kavkaz a předsunuté motorizované kolony pronikaly dokonce už na území Střední Asie.

Jedinou velkou neznámou tak pro německé stratégy představovaly Spojené státy. Jejich poněkud předčasný vstup do války v prosinci 1938 sice ještě nemohl nachýlit misky vah na stranu Spojenců, ale v Berlíně zneklidněli. I když po celé dva roky 1939-1940 Američané posílali do Evropy jen omezené kontingenty vojáků, prostá matematika pomohla generála S. „Adlera“ Hawka přesvědčit, že za několik málo let nebo dokonce jen měsíců bude početní převaha spojeneckých vojsk v Evropě a Středomoří tak veliká, že dojde zákonitě ke zhroucení německé fronty.

Mohlo se změnit mnohé. Ve Washingtonu mohli začít válčit s Německem důrazněji a také Velká Británie stále více zvyšovala počet svých divizí. Silná koncentrace Spojenců ve Středomoří nevěstila pro Berlín nic dobrého a nová invaze kdekoli v Evropě se rozhodně nedala vyloučit. A její důsledky mohly být Německu osudné.

Na poradě německého generálního štábu koncem jara 1941 bylo rozhodnuto vyhlásit Spojencům totální válku se všemi důsledky z toho vyplývajícími a včetně zavlečení co největšího počtu fašistických a polofašistických států na straně Německa. Generál S. Hawkes zřejmě stále váhal, když posuzoval vojenskou sílu přínos Španělska, Rumunska, Bulharska, Turecka a Itálie válečnému úsilí. Zřejmě čekal, až bude objektivními okolnostmi donucen k zavlečení těchto států do války na straně Německa. Prostě řečeno – čekalo se jen na vhodnou záminku. Ta se dostavila jako brzy, když se dozvěděl nejnovější zprávy o poklesu lidských rezerv Velkoněmecké Říše až na samou mez únosnosti. Generál S. Hawkes slíbil vítězství do půl roku, nejpozději do roka. Ještě před koncem června vytroubilo Německo do světa zahájení nových ofenzív z vedených z Turecka a Kavkazu na Blízký a Střední Východ proti francouzským a britským pozicím. Drzost ? Velikášské gesto ? Provokace ? Těžko posoudit. Možná od každého něco.

Obrázek

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 15 črc 2009, 19:19 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Druhá bitva o Španělsko

Přítomnost silných svazů německých tanků a pancéřových granátníků na jižním pobřeží Francie způsobila, že maršál Royal naplánoval letní ofenzívu opět na území Španělska. Právě odtud vedla nejkratší cesta k 48 divizím spojeneckých armád bránících důležitý přístav Toulon a poslední francouzské území kontinentální Francie.

Obrázek


Druhé vylodění v okolí přístavu Cartagena provedly americké expediční jednotky. Hlavním záměrem bylo vylákat Němce co nejvíce na jih a sever a zaměstnat německo-španělskou obranu na několika místech najednou. Německý generální štáb pochopil, že tentokrát se hraje o hodně a okamžitě uvedl do pohybu značné síly soustředěné v jížní Evropě a na Pyrenejském poloostrově.

Obrázek

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Naposledy upravil Royal dne 15 črc 2009, 19:52, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 15 črc 2009, 19:22 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Kdo s koho

Obrázek


Obrázek


Obrázek

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 15 črc 2009, 19:46 
Major
Major
Uživatelský avatar

Registrován: 16 říj 2006, 19:04
Příspěvky: 2175
Bydliště: královská část Prahy. :-)
To byla zase hra. Další americké vylodění v západním španělsku. Tnetokrát skončilo dobytím Gibraltaru a likvidací dalších cca 40 nepřátelských divizí. Jenže americkou sílu to snížilo na pouhých 270 divizí. Zato v berlíně na generálním štábu lítaly špunty šampaňského oslavující dosažení 150 divizí v činné službě.

Další spojencem se stalo portugalsko.
Asi je lepší než nic. (I když né o moc.)

každopádně německo se cítí při uzavření středozemáku ze západu o poznání klidnější.
Uvidíme jak se bude situace vyvíjet dál.

Ovšem americká ofenzíva v malé asii hrozí (nebo nedávno hrozila) otevřením cesty do černomoří.

A jen tak mimochodem mé dva mechanizované sbory dobyly za necelých 14 dní jugoslávii. A dokonce to zvládly bez doplnění na plné stavy.

_________________
Visi, veneri, vodpali původní verze Ceasarova výroku než se ještě jednou zamyslel. ;-)

v čechách 1526 purkmistr olomoucký.

V Itálii 1494 sultán Sulejmán vládce náš, pán všeho muslimského světa. :-)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 16 črc 2009, 11:21 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
stepan-hawk píše:
To byla zase hra. Další americké vylodění v západním španělsku. Další spojencem se stalo portugalsko.
Uvidíme jak se bude situace vyvíjet dál.

Pouhá říšská propaganda. Často se nestačím vynadivit, co se na bojišti neudálo ... Tak za prvé - ve Španělsku to bylo francouzské vylodění organizované generálním štábem a zpočátku podporované výhradně expedičními jednotkami pouze z Velké Británie. Viz obrázek ze 7. srpna 1941. Teprve po ovládnutí strategicky důležitého přístavu Vigo na severovýchodě Španělska se samovolně přidávat Američané a po dalším postupu další jednotky z USA ve větším měřítku než divize. Přes vojenskou porážku se podařilo nejméně 6-8 anglo-francouzských divizí zachránit včasným naloděním a dalších 12 amerických divizí bylo ztraceno jen proto, že v kritickou chvíli Německo zabránilo jejich " čestnému ústupu " do Portugalska diplomatickým připojením Lisabonu k Ose. Do té chvíle měly Spojené státy, Británie i Francie s Lisabonem již několik měsíců smlouvu o volném průchodu svých vojsk portugalským územím. Tím se dostáváme pozvolna k tomu, že situace se pro Německo bude do budoucna vyvíjet nepochybně špatně, když jediným strategickým přínosem Berlína za posledních půl rok války bylo a je připojování neomezeného počtu fašistických a loutkových států s jediným účelem - sloužit Německu jako potrava pro děla pro již tak vysychající zdroje lidských rezerv Velkoněmecké říše.

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 16 črc 2009, 20:25 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Bitva o Pyreneje a jihozápadní Francii


Obrázek


Obrázek


Obrázek


Obrázek

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 16 črc 2009, 20:38 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Kdo ovládne Katalánsko ... ?


Obrázek


Deutschland über alles se koncem roku 1941 rozkládalo na neuvěřitelné rozloze zahrnující bezmála celou Evropu a dvou třetin SSSR. V prosinci se v ohrožení ocitly i Blízký a Střední Východ - německé jednotky pronikaly už i tam. Vlivem mrzké diplomacie Berlína byl po zatažení Persie a Afghánistánu do války na straně Osy otřesen i základní pilíř britské říše - Indie.


Obrázek

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 16 črc 2009, 20:52 
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr

Registrován: 23 dub 2008, 11:11
Příspěvky: 270
Bydliště: Horka
Těžký boj. Připomíná to vraždění neviňátek. Němec si teď moh poradit, když Francie nemá skoro žádný vojáky, pár zásob a 0 uhlí


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 16 črc 2009, 21:15 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Francie má ještě asi 12 divizí. Několik se jich bije ve fatálním bitvě o Španělsko a jižní Francii, ostatní se bijí nebo jsou rozesety na různých místech v severní Africe a blízkém Východě. Německo splnilo svoje hrozby a záměry a postupně zatáhlo do války mrzkou lůzu z Itálie, Španělska, Portugalska, Rumunska, Bulharska, Turecka, Estonska, Chorvatska, Persie a nově Afghánistánu. Němci tyto rádoby vojáky někdy posílají jako trestné prapory před nastupující německou armádou, aby otevřeli průchod svěžím divizím wehrmachtu.

Francie a její spojenci se bijí statečně, nemají už ale příliš mnoho kvalitních neopotřebovaných divizí. Síla a organizovanost francouzských a spojeneckých jednotek je proti Němcům zhruba dvoutřetinová a hlavně chybějí tanky nebo alespoň protitankové zbraně a jednotky. Uzavřením Středomoří ze Západu vyschl pranem i těch nemnohých sil, které tam posílali Britové a Američané. Válku Spojenci ještě neprohráli, ale nemají k tomu daleko. Přes nepřízeň osudu a válečného štěstí se budeme bít až do posledního dne, ba poslední hodiny, a ta bude patřit nám. Německému diktátorovi a jeho generálům v čele s S. Adlerem Hawkesem tak konečně zhořkne i to šampaňské, kterým nyní oslavují nekonečný řetěz německých vítězství ...

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 17 črc 2009, 06:01 
18. Plukovník
18. Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2006, 21:58
Příspěvky: 4995
Bydliště: Mníšek pod Brdy(okolí Prahy)
překvapuje mě aktivita Ameriky......nevídám moc počítačem řízenou ameriku takhle aktivní a to je asi jediné co ti Royale umožnuje s válkou ještě něco dělat..........nebo americká vojska řídíš ty Royale?

_________________
Hetharia: Kníže Pavel z Pavlínova, král Terenie
Omluvte mi můj pravopis, ale jsem spíše matikář :D:D


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 17 črc 2009, 08:11 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Phoenix píše:
překvapuje mě aktivita Ameriky......nevídám moc počítačem řízenou ameriku takhle aktivní a to je asi jediné co ti Royale umožnuje s válkou ještě něco dělat..........nebo americká vojska řídíš ty Royale?

Ano, expediční jednotky samozřejmě ano. To bych pochopitelně na mapě už dávno nebyl. Válka začala dříve - už v roce 1938 - a od té chvíle spojenci v různých objemech posílali nebo posílají do Francie expediční jednotky. Někde v polovině roku jsem ovládal tak 100-110 divizí, z toho pravda jen 12 francouzských. Zpočátku největší kontingenty dodával Commonwealth, pak se poněkud vzpamatovala Velká Británie a někde od poloviny roku 1939 se ponejvíc v oblasti Bordeaux a okolí začaly vyloďovat americké armády a sbory. Pokud vstoupil americký voják na modrou (francouzskou) půdu, v podstatě vždy byla jednotka dříve nebo později k převzetí.

Úplně jinak to funguje, když Američané nebo jiní podnikají spanilé jízdy na nefrancouzské území ovládané Německem, například Krym, Leningrad a další místa uvedená v reportu. Největší balík amerických divizí jsem dostal právě na podzim 1941 po zničení převážně amerických sil v první bitvě o Španělsko. V Evropě a Středomoří ovládám na začátku prosince tak na 150 převážně pěších divizí. Divize Spojenců jsou většinou síly 67-72, někdy i méně. To by nebylo ani tak tragické, jako že skoro vůbec nemají tanky a už vůbec ne protitankové jednotky.

Německo naopak staví armádu už dlouhé měsíce výhradně mobilní. Dobrý rok jsem na bitevním poli nepotkal vojáka wehrmachtu jinak, než začleněného v tankové nebo mechanizované divizi. Poměrně pikantní je, že Německo pravděpodobně vůbec nemá nebo nevlastní letectvo a námořnictvo. Jinak u Spojenců jsou zastoupeny všechny národy kromě Číny - podle počtu divizí v pořadí USA, Velká Británie, Francie, Belgie, JAR, Kanada, Filipíny. Zajímavostí je, že " nevlastním " ani jedinou australskou a novozélandskou divizi.

Každopádně obrázky z bitvy byly pravděpodobně poslední, protože Německo zatahuje do války nové a nové státy a vzhledem k mizivému množství francouzských divizí a ještě menšímu diplomatickému vlivu tomu exilová vláda Francie nemůže nijak zabránit. Naposledy to byl Afghánistán, pak přijde na řadu Střední Asie a nakonec Japonsko. Za těchto okolností by válku nerozhodlo střetnutí v západní Evropě, ale pár domobraneckých nebo podřadných divizí ze států, se kterými si Francie za celou dobu války nevyměnila ani jediný výstřel. I tak se dá vyhrát nebo prohrát válka. Ačkoliv veden naprostou většinou " cizími " silami a prostředky, byl to dobrý boj. Šel bych možná někdy do toho znovu.

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 17 črc 2009, 17:10 
Major
Major
Uživatelský avatar

Registrován: 16 říj 2006, 19:04
Příspěvky: 2175
Bydliště: královská část Prahy. :-)
Aktivita ameriky? Mám pocit, že kdyby proti mě amerika poslala více než 2/5 sil (což se mi zdálo, že bylo maximum dosažené jednou za celou dobu) tak to mohu zabalit. Moje jednotky se valí sovětským svazem a na záadě jsem an tom tak špatně, že nevím kde mi hlava stojí. Zatažení persie a Íránů je vedenou zoufalou snahou trochu oslabit ten nekončící proud britských divizí, které se valí proti mým západoevropským sborům. Navíc v poslední době moje mechanizované sbory prohrály 2 klíčové bitvy z 5 takže i převaha mých mechanizovanýžch divizí, která mi zatím umožňovala se držet nad vodou se blíží k závěru. Je to strašný souboj a teď naposled už jsme z toho střetnutí oba měli nervy nadranc. Koneckonců mě už pobřeží na některých místech drží estonské divize a na některých místech mi frontu drží Rumunské expediční jednotky. A Írán jsem zatáhl do války proto, že mi přes něj klidně propochodovala sovětská divize a obsadila Baku. Což mě opravdu "potěšilo" ve chvíli kdy je fronta o 10 provincií dále a já nemám jednotky aby se mi poflakovaly v týlu a čekaly přes který neutrální stát zase nepřátelé zaútočí.
Stejně tak jsem byl nuce vyhlásil válku holandsku v roce 1940. neustálé útoky z jejich území a ústup po porážce na něj byl boj s větrnými mlýny a rozpoutání války je jediná možná cesta.
Navíc se mi nějak dobře ani nevyvíjí tažení v sovětském svazu.

Opravdu jsem delší dobu nestavěl jiné než mechanizované a tankové divize, ale v poslední době s nástupem bojů v horách a kopcích a lesích jsem nucen stavět výhradně horské divize.

Nejvíce mě potěšilo vyhlášení chorvatského státu, protože jsem v ten okamžik dostal 15 lidí a to mi hooodně helflo, ale ještě více ty tři pěší divize, které byly návdavkem.

_________________
Visi, veneri, vodpali původní verze Ceasarova výroku než se ještě jednou zamyslel. ;-)

v čechách 1526 purkmistr olomoucký.

V Itálii 1494 sultán Sulejmán vládce náš, pán všeho muslimského světa. :-)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 19 črc 2009, 06:27 
Major
Major
Uživatelský avatar

Registrován: 16 říj 2006, 19:04
Příspěvky: 2175
Bydliště: královská část Prahy. :-)
Tak další kolo za námi. Je to docela strašlivé. po dosažení 150 divizí jsem už zase na sestupu. Bohužel totiž v lokálních potyčkách byl ztraceno cca 8mechanizovaných divizí. A přírůstek těch pár horských divizí nedokáže takovéhle ztráty nahradit.

Bylo anektováno Tanu tuva. Blíží se anexe mongolska a podařilo se mi obsadit i druhý příjezd do středozemáku - Suez. Chystá se materiální bitva ve které se střetnou Panthery II proti nekonečným masám spojeneckých převážně pěších divizí. (Už se odehrálo, ale vzhledem k tomu, že nám to spadlo to asi bude na nic.)

Blíží se okamžik kdy pozveme ke spolupráci japonsko. Možnost probíjení do Vladiovostoku mě nějak neláká. Asi to nechám na Japících.

Několik dalších opotřebovacích bitev v jihozápadní Francii skončilo vzájemným masakrem kdy spojenci sice ztratili podstatně více lidí a techniky, ale německá vojska tak trochu nemají kde brát další síly. Budeme muset rychle dorazit ty Sověty abychom mohli divize z něj poslat na západní frontu. (I když i v sovětském svazu je divize se silou 60 považována za bojeschopnou na kterou se na doplnněí neplýtvají síly. (O chudácích pěších divizích v západní evropě ani nemluvě.)

Několik chabých pokusů o útok z Toulonu se setkalo se silným odporem ze strany německých mechanizovaných sborů, které ho prakticky bez vlastních ztrát utopily v krvi. (Takové bitvy se německému velení líbí, ale je jich velmi málo)

Na sovětské frontě bylo obklíčeno a zničeno dalších cca 14 divizí, ale co to je proti počátkům kdy bylo v jediném obrovském kotli zničeno přes 100 divizí.

_________________
Visi, veneri, vodpali původní verze Ceasarova výroku než se ještě jednou zamyslel. ;-)

v čechách 1526 purkmistr olomoucký.

V Itálii 1494 sultán Sulejmán vládce náš, pán všeho muslimského světa. :-)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 19 črc 2009, 13:49 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Válečný rok 1942

Podzim roku 1942 zastihl francouzského maršála Alexandra Royala v neradostné náladě a nezáviděníhodné situaci. Vstup Turecka, Persie, Afghánistánu, Siamu a Japonska do války na straně Německa přinesl válečnému úsilí Spojenců další starosti. Kromě toho francouzská zpravodajská služba deuxime bureau hlásila, že se připravuje silný turecký sbor pod německým vedením, který v nejkratší době vyrazí přes Syrskou a Negevskou poušť přes Sinajský poloostrov směrem k Suezu. Starý maršál s těžkým srdcem soustředil veškeré dostupné britské a americké expediční jednotky v prostoru Alexandrie a po obou stranách průplavu, doplnil je narychlo slepeným sborem z jižní Afriky – a potom mu už nezbylo než se modlit, aby se Němcům nepodařilo frontu prolomit.

Naštěstí i protivník vršil chybu na chybě. Ani turecký generální štáb s německými poradci se příliš nevyznamenal. Nenasadil větší síly proti slabě chráněné francouzské Sýrii a britské Palestině, aby přerušil poslední životně důležitou ústupovou cestu spojeneckým vojákům do Egypta. A tak celá německá výprava šestnácti divizí proti Suezu nemohla zpočátku britské panství v okolí průplavu ohrozit. To se změnilo, když se Němci - rozzuření včasným únikem Spojenců z blízkovýchodní pasti - rozhodli nasadit podstatně větší síly.

To ovšem byla válka za mořem, daleko od Francie. Té maršál Royal rozuměl a v ní byl asi daleko úspěšnějším velitelem. S malými silami dokázal zadržovat nápor vojáků fašistické koalice Německa, Turecka, Itálie, Španělska, Rumunska a Bulharska dlouhých šestnáct měsíců. Ale hlavní bojiště byla nedaleko Paříže, Londýna a Madridu – na francouzském a španělském pobřeží v západním Středomoří a na pomezí Biskajského zálivu a atlantického pobřeží jihozápadní Francie. Právě odtud z Bordeaux bombardoval maršál Royal Londýn a Washington žádostmi o posily, zbraně, zásoby a suroviny. Bylo mu hrozně tváří v tvář americkým a britským generálům, kteří vrhali do boje mnohasettisícové armády. A Royal přitom neustále velel jen hrstce francouzských, navíc velmi zdecimovaných divizí.

Zpočátku se maršál ztotožňoval s americkými generály, kteří tvrdili, že rozhodnutí padne právě na západní frontě. Ale postupem času se i tam vytvořily dvě linie zákopů, neustále zdokonalovaných na německé straně technologicky a na spojenecké straně početně, takže se stalo téměř neřešitelným problémem takovou frontu vůbec prolomit. O tom se jako první přesvědčili Němci na počátku roku 1942 a v závěsu za nimi 2x Američané ve dvou marných pokusech o průlom vedený z různých míst dosud svobodné Francie. Oba znepřátelené tábory byly při takových pokusech za obrovských ztrát odraženi, aniž postoupili o jediný kilometr. Prozíravějším generálům to mohlo být výstrahou, že zákopová válka bude vyžadovat něco jiného než vrhat masy pěchoty a obrněných vozidel proti dobře zakopaným pozicím obránců. Ale téměř nikdo z rozhodujících vojevůdců na obou stranách se nepoučil, a tak vojska obou válčících stran byla hnána do nesmyslných útoků proti těžce opevněným liniím v navíc často hornatém nebo zalesněným terénu a ztráty stoupaly do statisíců. Nikdo nepochopil, že je třeba vynalézt a nasadit něco, co bude bránit nebo spíš podporovat útočící jednotky proti koncentrované a vražedné palbě odhodlaných obránců. Válka na západě tak jen přinesla poznání, že pouhá technologická nebo místní početní převaha nemusí na úspěch vždy stačit.

Říká se, že po bitvě je každý generálem. Něco podobného by se dalo říci o vojevůdcích této války. Pročítáme-li podobně jejich komentáře – brzo vycítíme jeden společný, tu lépe tu hůře utajovaný tón : došlo k nespornému úpadku vojevůdcovského umění. Stratégům se vedení války vymklo z rukou a už vůbec nepostihli změny, kterými se tato materiální válka vyznačovala.

Tato válka, která začala už v roce 1938, se totiž zásadně lišila od všech předcházejících, které doposud velící generálové měli tu „ čest „ na bitevním poli vést. Do konce roku 1941 do ní od počátku na několika frontách současně zasáhlo nejméně 600-800 divizí, když počítáme jen armády rozhodujících velmocí, a v průběhu roku 1942 další stovky divizí větších nebo menších spojenců táborů obou barev. Ani nejskvělejší bitvy – a daly by se za ty čtyři roky války spočítat na prstech – nepřivodily vítězný konec války. O výsledku začala stále více rozhodovat mohutnost lidských, materiálních a surovinových rezerv. A tady si po zatažení polofeudálních asijských režimů od Turecka až po Japonsko vytvořila lepší pozici německá strana. „ Manévr, který přivede na bojiště nového spojence, je stejně prospěšný a důležitý jako ten, kterým je dosaženo vítězství na bojišti .“ (W.Churchill, Světová krize)

Tato skutečnost nakonec dává za pravdu těm, kteří tvrdí, že nepřítele je třeba opotřebovat, unavit, nechat vykrvácet. Ale k tomu není třeba vojevůdcovského umění. Stačí pouze otrlé svědomí a možnost čerpat ze zázemí další divize, tanky, děla, střelivo a konzervy. Válku nakonec stejně vyhrává ten, kdo zůstane déle na bojišti : „ Diktujme mír za hřmění děl a ne za rachotu psacích strojů .“ (Theodore Roosevelt)

Obrázek

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 97 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Webhosting Český hosting

Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group Color scheme by ColorizeIt!
Český překlad – phpBB.cz