1214, 1215, 1216 po kristu

Moderátoři: Dekl, Minreth, Vals

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 26 úno 2012, 13:53

Doplnění a opravení přepočtu

Benátská odveta
I přes četné ztráty měly Benátky stále velkou sílu. Z Ragusy byly vypraveny lodě se sto jezdci, aby obsadili ostrov Korfu. Ostrov byl nechráněn a proto byl obsazen velmi rychle, stále zde probíhaly drobné spory mezi odcházejícími úředníky despoty a přicházejícími úředníky direktoria.

Nikájské císařství



Latinské císařství



Anatolský sultanát



Bulharské carství



Benátská republika



Janovská republika



Epirský despotát



Achájské knížetství



Trapezuntské císařství



Kyperské království



Srbské království



Modonská republika



Sicilské království



Soluňské království
Ovládáno latinským císařem


Jeho svátost papež



Obrázek
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 01 bře 2012, 16:38

Slavte poddaní Anatolského sultanátu! Sultán a královna čekají dítě!

Jen dodám, že ti, kteří se ve hře neoženili se oženit teprve musí :-)
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 05 bře 2012, 21:47

Situace v Latinském císařství
Konstantinopol se připravovala na těžké časy. Frankové stáli pevně za svým císařem, u Řeků byla situace složitější. Latinský císař byl stále Latinem, přivandrovalcem ze západu, ale choval se naprosto odlišně než jeho předchůdci. Vypadal jako nová naděje. Ale přeci jen, hned za úžinou bylo Nikajské císařství, silný stát pod vládou císaře, na jehož hlavu byla dosazena ortodoxním patriarchou i titulatura Romajského císaře. Ale císař nikajský se nijak výrazně neprojevoval. Balduin II. - Marmont de France byl v kronikách zapsán jako jeden z císařů energických a moudrých, kdežto nikájský císař byl spíše hodnocen jako člověk rázný a pořádný, avšak jinak všední. K bojům o Konstantinopol však nedošlo. Bulhaři se stáhli k Adrianopoli a Nikaia zaútočila oblehla Nikomedei. Než se tak však stalo, byl z Konstantinopole vyslán pomocný sbor o síle šesti set mužů. Vojsko sic motivované vyššími žoldy se však nedostalo dál než do přístavu, úžinu zablokovala benátská galéra.

EDIT: přeupraveno tak, aby odpovídalo pravidlům
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 06 bře 2012, 18:34

Situace v Soluňském království
Soluňská vojska vytáhla ze Soluně a pochodovala na Larissu. Bulharští zvědové brzy nepřátelskou formaci zpozorovali, nicméně postupu nebyla bulharská jízda schopná zabránit. Latinové dostali přísný rozkaz nevybočovat z formace a neustále pochodovat v sevřeném čtverci na Larissu. Lučištníci císaře měli kvalitnější podmínky pro střelbu než bulharská jízda na koních. Bulhaři tak zakrátko stáhli svoji jízdu do kopců západně od Larissy, se zjištěním, že jejich taktice se dá účinně postavit (doporučuji přečíst 4. díl Hraničářova Učně, tam něco podobného provedli taky, akorát to bylo v obraně).

Dobývání Adrianopole
Vojska se spojila pod hradbami. Byl vypracován bojový plán samotným carem Ivanem II. Atlantisem. Mobilní lučištníci na koních měli zredukovat počty obránců a neumožnit jim dobře obsadit hradby. Pěchota poté měla vyrazit s carem do útoku. V čele měl jít car a jeho dvacet opěšalých bojarů. Plán vyšel dokonale. Obránci situaci na hradbách nezvládli. Přesunuli se do ulic, když ovšem špioni otevřeli Adrianopolskou bránu na druhé straně a tou projela lehká jízda a sevřela Latiny, tak se obránci vzdali. Adrianopol tak nyní náleží carovi!
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 06 bře 2012, 21:29

Situace města Benátky
Před městem stála křížová výprava. Dóže, který nyní válčil na všech mořích a zemích mohl jen povolat polovojenské kogy zásobující křížovou výpravu a obchodní loďstvo na obranu Benátek. To zablokovalo pomocí zbytkových zbraní přístupy do města. Křižácké vojsko tak stálo před Benátkami zcela neschopné zaútočit. (Benátky nejsou na mapě, kdyby na mapě byly, tak by to tarava musel zablokovat loděmi, kterým platí žold, takhle Benátky chrání městská stráž a obchodní lodě, nic s čím by si křižáci hravě neporadili).

Město Ragusa
Janov sebral všechny své síly, doslovně posbíral vše co ve Středomoří měl a vyplul k Raguse s impozantním loďstvem. Po cestě se akorát oddělila část aby doplula do Říma pro papežskou gardu a u Korfu byla zničena jedna zde kotvící koga. U Ragusy však na Janovany čekalo překvapení v podobě čtyř zbrusu nových galér. Janov stále měl převahu v počtu mužů (dodatečné posádky), ale i lodí. Galéry Benátek byly díky konečně fungující rozvědce informovány o příjezdu Janovanů a připravili se na ně. Za svítání se loďstva utkala v námořní bitvě. Proti Janovským silám se prvně postavily jen tři benátské kogy, které tvořily původní námořnictvo. Janov je hodlal rychle odstranit. Bitva se odehrávala blízko raguskému ostrovu, za nímž mimo viditelnost Janova byly umístěny galéry. Následně jedna obeplula ostrov ze severu a pomohla v boji kogám, zbylé tři ostrov obepluly z východu na západní stranu jižní stranou ostrova a napadli Janov zezadu. Byl to smělý plán. V první chvíli byly zničeny všechny tři kogy Benátek, avšak dvě ze tří galér uvízly v sevření dalších čtyř Benátských. Nebýt přítomnosti Janovských kog, pyšnil by se dvěma galérami s věžemi, jaké používali Janované. Význam věží byl značně omezen náhlostí objevení tří galér zezadu. Takto byly obě nepřátelské galéry jen potopeny, nutno přiznat, že za těžkých ztrát na životech na jedné z galér, protože do té se během potápění lodě na dálku pustily dvě Janovské kogy. Nakonec se však začala ukazovat stálá převaha Janova v lodích i v mužích. Benátský admirál se rozhodl včas ustoupit, neměl již co bránit. Při ústupu však zcela shořela jedna z galér, těžce zasáhnutá janovskými šípy a šipkami. Do Ragusy mezitím za těžkých ztrát na životech dorazily Srbské sbory a město po tuhém boji obsadily. Benátské loďstvo raději vyklidilo prostor a stáhlo se do Benátek. Mezitím k Raguse došly přes Srbsko pěší oddíly lučištníků naverbovaných v Epiru. Janovské dodatečné posádky z opatrnosti před Benátčany zůstaly na palubě.

Výsledek? Benátky ztratily další državu a nyní nemohou kontrolovat spojení hlavního města s koloniemi. Obchod v Benátkách se zhroutil, město se ponořilo do hlubokého ekonomického úpadku, prohloubeného nyní i druhými válečnými daněmi. Benátčané toho již mají dost. Chtějí mír!
A co Janov? V jeho hlavním městě obchod kupodivu stagnuje. Obchodníci z Evropy přestávají spoléhat na italské republiky v dodávání exotického zboží a začínají se obracet na kupce z Konstantinopole, Nikaie, Ikonionu, Trapezuntu ale i na kupce v dnešním Rusku.
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 06 bře 2012, 21:56

Modonská republika
Město nesvárů a převratů - tak bude nazýváno. Modonská rada deseti si napřed málem odhlasovala podílem 8:2 hlasům připojení s papežem, avšak náhle uprostřed hlasování obrátila a z neznámých důvodů začala rokovat o nabídce ochrany od sicilského krále Jindřicha II. Spor je prozatím nevyřešen, ale před městem stojí flotila Sicílie s menší armádou. Bude Modonská republika mít nějaký smysl nebo se skácí ve větru ovládaného mocnými?

Epirsko-achájská válka
Po zavraždění athénské vévodkyně, které pravděpodobně zosnoval epirský despota, tyto dvě země začaly připravovat bojový plán. Achájci se opevnili v kopcovitém terénu v půli vzdálenosti mezi Aténami a Artou. Epirský despota byl mazanější (i když jjelene jsi to mohl udělat ještě lépe :-) ). Rozhodl se dobýt Korint, do kterého svá vojska přeplaví. Město bylo dobyto bez odporu, bez plenění. Jen pokladna města byla podřízena despotovi.

Benátská jízda Epirem
Z Korfu se na začátku léta přesunuli pomocí kogy jezdci benátští. Sledovali janovské lučištníky. V kopcovitém a lesnatém terénu lučištníky znenadání napadali. Zezačátku lučištníkům způsobili velké obtíže, následně však byli při jednom přepadu v soutěsce jezdci postříleni do jednoho. Soutěska několik staletí bude známa jako "Soutěska padlého benátčana" a vznikne k tomu i hezká legenda.
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 06 bře 2012, 22:15

Nikájské císařství



Latinské císařství



Anatolský sultanát



Bulharské carství



Benátská republika



Janovská republika



Epirský despotát



Achájské knížetství



Trapezuntské císařství



Kyperské království



Srbské království



Modonská republika



Sicilské království


Vojska:
(Na Námořnictvu Sicílie) Sicilské sbory = -200
Jezdci 100/100 -70
Lučištníci 300/300 -40
Střelci z kuše 300/300 -40
Pěchota 300/300 -50
)


Posádky:
Posádka Tarent 100/100 -10


Námořnictvo:
(1) Námořnictvo Sicílie = -60
Koga 50/50 -15
Koga 50/50 -15
Koga 50/50 -15
Koga 50/50 -15
)

Soluňské království
Ovládáno latinským císařem


Jeho svátost papež



Podzim roku 1215 začal


Obrázek
OPRAVENÁ VERZE
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Atlantis
18. Plukovník
18. Plukovník
Příspěvky: 4609
Registrován: 08 říj 2006, 12:25
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Atlantis » 11 bře 2012, 18:41

Královská svatba ve Filippolis

Občané Filippolisu budou mít letos rozšířenou a zpestřenou oslavu podzimních sklizní. A ničím menším, než carskou svatbou. Jejich mladý král konečně našel sobě vhodnou a tak si na den podzimní rovnodennosti (to aby svatebčané neomdleli horkem v létě) řeknou Ivan Atlantis II. a srbská princezna Eudokia Nemanjic své ano v chrámu Svaté Matky Boží ve Filippolisu s úderem poledním.
Oklamat, zmást, překvapit
("Stonewall" Jackson)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 17 bře 2012, 18:26

Dobývání Nikomedeie
Začátkem podzimu vplula do Marmarského moře flotila nikájského císaře. K očekávánému napadení od benátské lodě nedošlo, loď mezitím změnila svého pána. Flotila vylodila u obléhaného města Nikomedeia žoldácké oddíly Seldžuků a blokovala obě úžiny. Krátké obléhání stihlo již na obránce spolu s vysokým rozdílem v počtu mužů řádně zapůsobit. Ve městě se též zvedl odpor vůči Frankům - vliv osobnosti císaře zde byl jen nepatrný a spíše než císaře museli obyvatelé poslouchat latinskou šlechtu. Dobývání města bylo pro Romajce hračkou. Tři stovky mužů z posádky padli hned v prvním pokusu ztéci hradby! Předtím však byly pozice Latinů řádně zasypány několika salvami, které se neminuly účinkem. Nikája tak dobyla zbývající državy Latinů v Malé Asii! Připlutí Nikájské flotily také snížilo na nulu přísuny v Konstantinopolském přístavu.

(vojska Latinského císařství pobita)
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 18 bře 2012, 11:38

Dobývání Soluně
Armády z Fillipolis a Adrianopolis se tiše vydaly na západ. Postupovaly po pobřeží k druhému městu staré Byzantské říše - Soluni. Zároveň se vypravily i sbory z Kastorie a před Soluní se armády spojily do jedné masy. Stála proti nim jen stovka obránců - proti téměř dvou tisícům mužů. Bitva to byla rychlá... byla to vůbec bitva? Soluň je dobyta.

(latinské armády v Soluni pobity)

Změna v obchodech
Benátsko-janovskou mírovou smlouvou došlo k radikálnímu obratu co se obchodu ve Středomoří a Černém moři týče. Janov získal na stálo ostrovy Korfu, Naxos a Rhodos a práva na město Galata v Konstantinopoli (obsazeno latinským císařem). Janov tak nyní je schopen zablokovat Jadran, Egejské moře a obchod mezi Krétou a Kyprem. Ztráta těchto území byla nesena v Benátkách špatně. Ostrovy Naxos a Rhodos byly významné překladiště a Benátkám tak nyní zbyla jen základna na Krétě a Kypru a přístav na Keffalenii!

(pokles respektu Benátek, pokles bonusu za obchod ve Středomoří pro Benátek, zvýšení respektu Janova, obnovení blokovaného obchodu v Černém moři Janova, zvýšení bonusu za obchod ve Středomoří pro Janov)
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 18 bře 2012, 13:07

Ragusa
Srbové Ragusu považovali za vlastní, polovinu města vlastnili právoplatně, druhou obsadili. Janovanům byla práva na město dána při mírové smlouvě. Po diplomatickém nedorozumění a odporu Srbů byl mezi zeměmi vyhlášen válečný stav. Srbský král si byl vědom drtivé přesily nepřítele. Jeho síly nestačily ani na rozumný výpad proti lučištnickým sborům dříve, než se nepřítel vylodí se zbývajícími vojsky. Král se rozhodl takticky ustoupit do Splitu. Janov bez problémů Ragusu obsadil.

Epirsko-Achájská válka
Achájské sbory se vydaly po čase zpět do Atén, brzy však na ně začala dorážet jízda z Epiru vyslaná. Prázdné zásoby dělaly vojákům starosti. Avšak velitel jízdy byl mladší, neprohlédl léčku v jednom z mělkých údolí a jeho jízda byla rychle pobita. Vojska Acháje se brzy spojila v Aténách

(Epirus přišel o svoji jízdu)
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 18 bře 2012, 16:06

Modon
Stejně tiše jako k Modonu připlula, tak také odplula - flotila sicilského krále Jindřicha II.
Místo ní se u města objevila janovská flotila - převážející papežskou gardu! Radní se nakonec rozhodli vstoupit pod ochranu papeže. Město bylo po vylodění sil svatého otce prohlášeno za město nadále spravované církví a možná se na dlouhá léta stane oporou západní církve v Řecku.

Obrázek

Benátky
Situace okolo města se zdála být beznadějnou, město mělo nyní jediné spojení se světem z dalných přístavů, chráněno bylo jen obchodním loďstvem, které zčásti začalo přebíhat k nepříteli. Křižácké vojsko před městem držela jen vidina spousty zlata, která se v Benátkách jistojistě nacházela. Dalšímu přebíhání k nepříteli zabránila až sic poškozená, ale mohutná benátská galéra, která dala obráncům naději. Přivezla s sebou i zprávu o ztrátě postavení "první dámy Středomoří." Loď se vydala do loděnic, byl na ni namontován katapult a dvě balisty, takže se proměnila ve skutku působivý, těžký a nepohyblivý kolos, schopný ničit všechno okolo. Křižákům se asi střely z lodi moc nelíbily, protože svůj tábor stáhli trochu více do vnitrozemí.

Achaia
Regent knížecího stolce achájského se rozhodl po zralé úvaze plně knížetství propojit s císařskou korunou Latinů. Rozvázání nového poměru je možné jen v případě plného uzdravení umírajícího knížete, jenž nemá žádné potomky.

(Latinský císař získává kontrolu nad Achaiou)

Vzpoury
Ve Varně vypuklo povstání proti vysokým daním, do světa uniklo, že dvě roční období po sobě byli nuceni obyvatelé platit dvojnásobné daně!
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 18 bře 2012, 16:47

Podzim skončil a pomalu se blížily Vánoce. Rok 1215 byl rozhodně rokem mnoha změn. Dobyvatelé Byzance jsou na kolenou, Janov získal rozhodující slovo na moři a Ikonionský sultán vytvořil stát s náboženskou tolerancí. Vznikla a brzy zanikla jedna republika a mnoho států nyní stojí na prahu rozhodnutí. Válka potomků Byzance s Latiny ještě neskončila a už se tu rýsuje druhá s cílem daleko ambicióznějším - buďto vyhnat katolíky nadobro z Řecka nebo znovu upevnit moc katolické církve v Řecku. Kdo však začne? Budou všichni smeteni náporem Seldžuků? Anebo se na šachovnici objeví nový hráč? Co vůbec dělá sicilské loďstvo u břehů ostrova Lemnos?

Nikájské císařství



Latinské císařství



Anatolský sultanát



Bulharské carství



Benátská republika



Janovská republika



Epirský despotát



Achájské knížetství
Ovládáno latinským císařem


Trapezuntské císařství



Kyperské království



Srbské království



Sicilské království


Soluňské království
Ovládáno latinským císařem


Jeho svátost papež


Zima roku 1216 začala

Obrázek
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 27 bře 2012, 21:01

Byla zima. Teploty klesly více než obvykle a některé z armád se doslechly, že nedostanou téměř žádný žold. Platilo to pro armádu achájců ve službách latinského císaře, či pro armádu Bulharů, která z velké části dostala jen poloviční platy. Car promluvil k vojákům, ti sice reptali dost nahlas, ale pod vidinou většího bohatství zůstali carovi věrni. Achájci se otevřeně vzbouřili.

Soumrak císaře Latinů
Pokud v předchozích měsících někdo pochyboval o tom, že latinský císař vede jen defenzivní válku a přes obrovské osobní nasazení vede válku bez naděje na vítězství, nyní mu to bylo potvrzeno. Larissa byla velmi rychle dobyta Bulhary, že se o tom nedochovaly téměř žádné zprávy, nikájský basileus překročil Bospor a oblehl Konstantinopol a z druhé strany se ke Konstantinopoli blížili Seldžukové.

(Larrisa dobyta Bulhary, LAT armády zde zničeny, LAT achájská armáda se vzbrouřila, pokud jí nebude zaplaceno, nehne se další tah z místa)
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Royal » 08 dub 2012, 07:40

KONSTANTINOPOL

Konstantinopol byla jedinou velmi silnou pevností, která se ještě nevzdala. Bylo to zároveň veliké a bohaté obchodní středisko s ohromnými sklady zbraní a potravin, s mohutnými hradbami a silnou posádkou o bezmála dvou tisíc mužů pod velením samotného císaře Marmonta. Město a jeho opevnění bylo mistrovským dílem skvělých byzantských stavitelů. Ti opevnili město již před dávnými lety důmyslným systém vnějšího a vnitřního opevnění. Za hradbami se nacházely vodní příkopy, v němž stály na jednotlivých ostrůvcích propojených lávkami bašty, a za vodními příkopy čekaly na nepřítele mohutné vnitřní hradby s věžemi a dalšími baštami obsazené odhodlanými obránci.

Nikajské oddíly císaře Theodora vyrazily k obléhání v polovině zimy. Přes nesmírně těžké podmínky a nepříznivé počasí překonaly mořské úžiny a za pomoci námořnictva vylodily před Konstantinopolí šestnáct set mužů císařské armády, zásoby a dřevo na těžké obléhací stroje. Beze spěchu, klidně obklopily nikajské oddíly město a začali se připravovat na obléhání Konstantinopole. Půldruhého tisíce nikajských vojáků nenahánělo ještě nikomu strach, ale dalších patnáct set mužů nikajské a anatolské armády dokončovalo soustředění v Nikai a Nikomedei a vytvářelo druhý sled a silné zálohy.

Obrázek
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Royal » 08 dub 2012, 12:51

Válka v přístavech a na moři

V časných ranních hodinách tonula celá severní část Egejského moře od ostrovů Lemnos až k Euboie v husté mlze. Mlha houstla, viditelnost klesla na několik metrů a zdálo se, že šedá mlžná clona pohlcuje všechno na hladině. Již několik dnů za tohoto pochmurného zimního počasí 1216 pociťovaly strážné hlídky, vojáci i důstojníci na přepravních lodích sicilských posádek stísněnost, obavu nebo předtuchu. Na moři vládlo podezřelé ticho a klid. Doposud hlídky během zpáteční plavby na Sicílii ani přes veškerou snahu nezahledli živou duši, leda pár mořských ptáků. To se však brzy změnilo. Noční stíny mizely a na dohled za sicilskou flotilou stále jasněji vystupovaly obrysy rychle se přibližujících nikajských válečných plavidel.

Hlídky obou loďstev se soustředily na vzájemné pozorování, které přerušovala občasná dešťová přeháňka. V ten čas, kryty temnotou západní strany, se k nic netušícím lodím již nějakou dobu tiše blížily temné stíny na hladině. Pohybovaly se rychle jako vážky a zkušené vycvičené oči hlídek obhlížely obě loďstva. Pravá chvíle k útoku nastala, kdy se obě flotily od sebe poněkud vzdálily z dohledu. Tmavé lodi se přiblížily na dosah a postupně zaútočily. Jako cíl útoku byla vybrána císařská flotila. Hlídky vždy jen zaslechly několikrát opakovaný zvuk balisty a palubách několika lodí zaduněly zvuky výbuchů ohnivých projektilů.

Nikajské posádky se následným požárem rychle vypořádaly, ztráty na životech byly malé, ale více než polovina lodí byla poškozena. Nikajci po nočním útoku dál sicilskou flotilu nepronásledovali. Spokojili se tím, že sicilské loďstvo zahnali dostatečně daleko od Malé Asie a odpluli na sever, kde právě začínala nikajská invaze na západní břeh Bosporu. Hůř dopadla do té chvíle nepoškozená sicilská flotila. Nepříliš zkušení sicilští námořníci, dlouhé týdny na moři, se k dovršení smůly dostali v průlivu mezi Thesálií a Euboiou do strašné zimní bouře. Jedna loď se v bouři potopila, další unikly stejnému osudu jen najetím na břeh. Posádky byly zachráněny, ale lodi bude nutno opravit.

Daleko odsud na jihu, v anatolské Attalaei, došlo k neméně závažné události. Cílem diverze byla tentokrát anatolská flotila kotvící v přístavu. Nepřátelský oddíl několika mužů převlečených za místní domobranu se tajně vylodil daleko od pevnosti a k hradbám tvrze a přístavu dorazil po pevné zemi. V noci tajně vnikli k lodím a poházeli útroby velké lodi zápalnými látkami na které byly vhozeny ohnivé věnce. Došlo k obrovskému požáru a za chvíli zbrusu nová válečná galéra hořela jako pochodeň. „Alp Arslan“, nejnádhernější loď, jaká kdy měla brázdit vody Středozemního moře, klesla ke dnu ve vodách přístavu Attalei a spolu s ním i 350 mužů posádky. Jen admirál a několik dalších mužů uniklo jisté smrti.

Kdo ovládne Euboiu, ten ovládne nejkratší cestu mezi Řeckem a Malou Asií. Mazaní Benátčané to pochopili jako první. Benátský invazní svaz vyslaný ze základen na Krétě za mlhavých dní dosáhl velkého ostrova a bez odporu ho ovládl. Nikajské námořní síly i vojsko tomui nemohly nijak zabránit - byly tou dobou zcela zaměstnány obléháním Konstantinopole. Udržení či pád tohoto obrovského města se stávalo čím dál zřetelnějí povětným jazýčkem na vahách strategických úvah vojevůdců obou stran a ukazatelem válečného štěstí.

Obrázek
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Royal » 08 dub 2012, 18:51

Východní Řecko

Přišla náhle zima a vánice. Bulhaři nedostali včas zásoby potravin, zbraní a zimní výstroje a uvízli kdesi na v horách na přístupových cestách. Car tak zanechal v Soluni většinu armády. Sám pospíchal za soluňskou armádou k Larise, aby zasadil Latinům rozhodnou ránu. Byl to svízelný pochod. Náledí a sníh bránily v cestě, vichry bily, déšť padal s chuchvalci sněhu a šlehal do tváří. Půda byla rozmoklá, bláto se lepilo na nohy, koně a povozy zapadali.

V polovině prosince objevil se bulharský předvoj na výšinách olympských, které ovládají Larisu. Večer dorazila bulharská pěchota. Druhého dne začal útok. Jedovatě žluté a temně modré plameny vyšlehly, vyvalil se dusivý čmoud z pobořených hradeb. Pěchota vnikla do města až před sídelní hrad. Larisa kapitulovala, vzdala se vítězům na milost a nemilost.

Obrázek



Konstantinopolská pevnost s osmnácti sty muži nebyla ani po kapitulaci Larisy jediným místem, kde ještě zbývaly latinské vojenské síly. Marmontovi se podařilo shromáždit asi tisíc vojáků z ustupujících a rozptýlených vojenských oddílů. Prchal s nimi k jihu bedlivě sledován a sužován bulharským jízdním sborem.

Ani po připojení soluňských a achájských sborů pod prapory císařské armády si latinský císař nedělal iluze o kvalitě a spolehlivosti těchto vojsk a důstojnického sboru. Neprovedl však ani čistku mezi poraženeckými veliteli, ani nepřispěl k modernizaci a zásobování těchto armád. S nepochopitelnou tvrdohlavostí odkládal rozhodnutí návrhy o postoupení achajských vojsk pod janovské velení, jako by Impériu zbývaly k rozhodování celé měsíce nebo dokonce roky.

Po ústupu a příchodu soluňské armády do Athén přišly achájskému vojsku těžké doby. Nebylo dost zásob pro všechny, kraj byl vyjeden, roztrpčení rostlo víc a více. V některých oddílech vojáci jako štvaná zvěř odhazovali zbraně, urputná slova provázely nevraživé pohledy. Vzájemná nedůvěra se vzmáhala od případu, kdy byl na předměstí Athén objeven tajný sklad zbraní, střežený Achájci.

Velitelé se snažili ze všech sil, aby zahojili bolestné rány a opatřili zásoby. Přijížděly občas fůry s nákladem, ale nikde nestačili. Nemocných přibývalo, bylo třeba je odvážen jinam daleko mimo město. Přišly ošklivé dny hladu a bídy, šedivého zoufalství. Přisály se k srdci a pily krev. Příšera války škrtila armádu. Vojáci házeli zrní do vody a dělali z ní polévku. Podráždění rostlo den ode dne, armáda dostávala již jen vodu, po jídle nebylo ani potuchy. Bylo zle, velmi zle ! Vojáci to měli vepsáno v očích, tváře utrápené, urputné, tupé i zaryté, vzmáhala se nekázeň a anarchie. Nespokojenost lámala poslední sílu latinské armády.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Royal » 08 dub 2012, 19:33

Jižní a Západní Řecko

Zima byla těžká. V obsazeném Korintu nestačili špehové vyslechnout vše, co se povídalo mezi lidem, ani se nepodařilo přimět obchodníky z předměstí, aby se rozhovořili s plnou upřímností. Přes infiltraci zvýšeného počtu nepřátelských agentů a provokatérů k většímu vystoupení obyvatelstva proti vládě Epiru zatím nedošlo, třebaže příznaky malomyslnosti a leckdy i zoufalství byly zřejmé každému.

Rozuzlení se blížilo. Po Vánocích epirské vojsko vytáhlo na Modon, kde se měl osud Peloponésu rozhodnout. V přibližně stejnou chvíli vytáhly z Modonu oddíly papežské gardy, když se velení papežské armády nedočkalo tolik očekávané zprávy o povstání v Korintu. Po dvou týdnech pochodu obě vojska konečně dosáhla vrchoviny Ménalo. Ačkoliv po úmorném pochodu ani jedna strana bitvu neplánovala, vojska se prostě u města Tripoli náhodou potkala.

Na severu se válka pro Epirus vyvíjela krajně nepříznivě. V prosinci 1215 vytáhl vévoda de Grammont, nejlepší janovský velitel, z Ragusy do Epiru. Po deseti dnech dokončil útočný manévr a vzal útokem Dyrhachion a město dobyl. Narychlo sebraná epirské vojsko nemohlo katastrofě zabránit. Z celé posádky se nezachránil ani jediný voják. Po pádu Dyrhachionu pokračovalo janovské vojsko v pochodu dále na jih. Zásobováno ze souběžně plující flotily dosáhlo města Avlona, které epirští ponechali zcela svému osudu. Zde se útočný pohyb Janovanů zastavil. Signály z odplouvajícího janovské Spojeného loďstva dávaly na vědomí, že flotila vyplouvá na jih střetnout se s epirským loďstvem. Janovské Spojené loďstvo po vplutí do korintského zálivu nepřítele nenalezlo. Brzy vešlo ve známost, že epirští již předtím námořní posádky rozpustili a loďstvo zničili a potopili.

Obrázek
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Royal » 08 dub 2012, 20:12

Konečná situace - zima 1216

V době, kdy se dělilo na kusy latinské a benátské impérium, a nikajské, bulharské a anatolské nespočetné armády dobývaly jedno město za druhým město, se západořímské státy přitulily k Římu a za svůj nejvyšší cíl považovali obhájit svoje pozice ve Středomoří. V Římě, Benátkách, ale také Neapoli a brzy také pravděpodobně v Janově konečně pochopili, že takový to kontinentální blok velmocí by rázem pohřbil rovnováhu sil v celém východním, ale i středním Středomoří, na němž stál věčně křehký mír. Co by potom bránilo posunovat Nikai a Bulharsku a Anatolským Seldžukům hranice na Balkáně, Blízkém Východě a východním Středomoří a ohrozit pozice Západu na nejchoulostivějším místě – v Konstantinopoli ? Zejména v Římě a Benátkách nepřehlédli, že bývalá politika císařství Nikaie a sultanátu Anatolie, založená na kdysi dobrých vztazích s italskými a západoevropskými křesťanskými státy, patří minulosti. Místo toho se ozýval pokřik vládců těchto zemí požadující pod heslem ochrany náboženství nové výboje na úkor svých západních sousedů z Itálie a Evropy.

Nikájské císařství



Latinské císařství



Anatolský sultanát



Bulharské carství



Benátská republika



Janovská republika



Epirský despotát



Achájské knížetství
Ovládáno latinským císařem


Trapezuntské císařství



Kyperské království



Srbské království



Sicilské království


Soluňské království
Ovládáno latinským císařem


Papežský stát
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Minreth
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3566
Registrován: 03 pro 2009, 17:57

Re: 1214, 1215, 1216 po kristu

Příspěvek od Minreth » 09 dub 2012, 18:19

Latinské císařství se hroutilo. Jeho bohaté Soluňské království bylo zničeno, Achájským knížetstvím si vykračovali Epirští. Konstantinopol obklíčena ze všech stran. Je to konec vlády Latinů v zemích Byzance? Pravděpodobně ne. Na západě se opět formovaly síly latinských států. Papež vytáhl Peloponésem, Janov kráčel Epirem a Benátčané opět dobyli Euboiu. Pomalu se začaly utvářet nové bloky pro nastávající léta udávané především vírou a jedním významným sňatkem mezi panovnickými rody Nikaie a Anatolie. Začal se tak utvářet blok katolíků na jedné straně a pravoslaví spolu s muslimy na straně druhé. Zda se situace vyhrotí a dojde k velkému souboji západní-latinské a východní-řecké kultury znovu, bude dílem několika příštích měsíců. Oči všech se nyní upírají ke Konstantinopoli, její dobytí by mohlo pořádně zamíchat kartami podobně jako trvalé pozice Latinů v bývalých svobodných řeckých státech. A nakonec, bude sultán věrný svému švagrovi romajskému císaři?

Jaro roku 1216 začalo

Obrázek
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský, historik Res Publicy
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Zamčeno

Zpět na „Byzanc 1214“