Jajjun.com

Diskusní fórum věnováno historii, hrám od Paradoxu a mnoha dalším zajímavostem.
Právě je 18 led 2018, 12:59

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvků: 69 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 09 dub 2012, 18:27 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 03 pro 2009, 17:57
Příspěvky: 3413
Radosti i strasti na dvoře anatolském
Na Vánoce roku 1216 se Ikonionem začalo oslavovat. V den narození Krista se komnatami sultánova paláce rozlehl křik novorozeněte, to královna Avetisje porodila svoji dceru! Po své památné matce byla pojmenována Avetisje. Několik hodin se oslavovalo, potom však na střeše paláce zavládla černá vlajka. Královna Avetisje I. umřela po porodu, zcela vyčerpána. Dodrží sultán zákon, který stanovil, a sice, že každý sultán má mít po svém boku křesťanskou královnu, nebo se již znovu neožení a všechnu svoji lásku bude směřovat na svoji dceru?

(A při soukromém rozhovoru se svým dvořanem sultán poznamenal, že si aspoň bude moci vybrat záclony do ložnice, jaké bude chtít.)

_________________
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Minreth je ve skutečnosti martas3f


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 09 dub 2012, 20:12 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Válečná koga (Koga +)

Nejsilnější námořní velmoc ve Středomoří zaplatila a vyvinula vylepšenou verzi původně přepravní kogy. Válečná koga je menší víceúčelová válečná loď, schopná po mírné přestavbě, kromě přepravy vojsk a materiálu, sama nebo ve svazku s ostatními bojovat proti nepřátelským plavidlům i omezeně ostřelovat námořní i pozemní cíle.
Od zimy 1215/1216 jsou (super)kogy+ zavedeny do výzbroje námořních sil Janovské republiky.

Obrázek

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 09 dub 2012, 20:40 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Válečná galéra (Vylepšená Galéra +)

Vylepšená válečná galéra je těžká válečná loď, schopná kromě klasického způsobu boje navíc bojovat proti nepřátelským plavidlům například pomocí řeckého ohně nebo z dodatečných nástaveb balisstami ostřelovat námořní i pozemní cíle.
Od podzimu 1215 je jedna (super)galéra + "Di Pietro" zavedena do výzbroje námořních sil Benátské republiky a o jejím využití uvažují také některé další mocnosti.

Obrázek

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 13 dub 2012, 18:32 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Zlověstná kometa se zářivým ohonem ozářila ztemnělou noční oblohu nad východním Středomořím, Řeckem a Konstantinopolí. Začaly se hned mezi lidem trousit slechy, že císařové Východu i Západu připravují nové úchvaty. Velká hra o krvavou cenu může začít.

Obrázek

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 14 dub 2012, 21:53 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Jaro 1216 - Bitva u ostrovů Lemmnos. Pergamon.

V ranních hodinách 10. března 1216 křižovala východně od ostrovů Lemnos chlouba a vlajková loď benátského námořnictva, válečná galéra „Del Pietro“ s posádkou posílenou o oddíl lučištníků na palubě. Zdržovala se v této oblasti několik hodin, neboť šlo o jedinou trasu, kudy mohly mohly vyplout nikajské námořní síly z přístavu Pergamonn na Konstantinopol. Úkolem benátského admirála bylo zabránit nikajským námořním silám, aby se spojily s invazními silami u Konstantinopole, kde byla nikajská válečná galéra netrpělivě očekávána.

Končila noc, začínal nový den. Nikajské válečné plavidlo časně zrána vyplulo rychle z přístavu, vědomo si nebezpečí nepřátelského útoku. Vál slabý severozápadní vítr, lehce čeřící tyrkysově modrou hladinu. Bylo mimořádně jasno s velmi dobrou viditelností. Jakmile se rozednilo, na obzoru se objevila silueta válečné lodi benátského námořnictva. Benátčané pluli přímo na nikajskou galéru. Nikajský admirál stál najednou před nelehkým rozhodnutím: Bylo jasné, že benátská loď je rychlejší a silnější než jeho galéra. Má se za takového poměru sil pouštět do boje ? Jestliže ano, tak jako zvolit taktiku ?

Salvy vystřelené z desítek benátských dalekonosných luků přerušily přemítání nikajského admirála. Již druhá salva naplno zasáhla nikajskou galéru . Vyšlehly plameny, vyvalil se černý kouř, byli první mrtví a ranění. Velitel de Pietra vedl loď skvěle. Pozorně sledoval dopad benátských šípů a okamžitě dával kormidelníkovi povely ke změně kursu. Nikajská galéra představovala hlavní bojovou nepřátelskou jednotku oblasti a dosud statečně odrážela nápor silnějšího nepřítele. Obě lodi se několikrát ocitly v bezprostřední blízkosti, ale kromě zničení několika párů vesel a desítek padlých na obou stranách, se ani jedné straně nedařilo nepřítele zahákovat.

Bitva právě vrcholila. Balistami byla několikrát zasažena i benátská galéra. Situace se radikálně změnila, když nikajské hlídky hlásily od jihu pohyb několika dalších plavidel. Jejich vzdálenost od místa bitvy zůstávala zhruba stejná, ale bylo jasné, že se může jednat jen o nepřítele. Nikajští námořníci se prudkým obratem ještě jednou pokusili benátčanům uniknout. Obě plavidla se během pronásledování dostávala stále blíž ke břehu. Do podpalubí těžce zkoušené a několikrát zasažené nikajské lodi začala vnikat voda. Třetina lodi byla pod vodou. Manévrovatelnost se snížila. Nikdo z posádky si nedělal iluze, co je čeká. Admirál učinil poslední pokus loď zachránit.

Po nějaké době pochopil bezvýchodnost postavení a v blízkosti břehů loď zapálil. Za cenu 70 padlých a 130 raněných nikajců a 70 vlastních ztrátách a středním poškození del Pietra se Benátčanům podařilo zvítězit. Nastával soumrak, když Benátčané současně vylodili na sever a jih od Pergamonu na 600 mužů invazních jednotek. Ještě té noci byli napadeni skvěle vycvičenou nikajskou jízdou. Jezdců bylo ale zoufale málo. Ve dne je držela v šachu střelba luků a nepřátelská jízda a jejich ztráty rostly. Benátčané mezitím dorazily k městu. Obrovská přesila útočníků se převalila do města. Pergamonská posádka se bila statečně, až do posledního dechu. Nikajci a Benátčané bojovali proti sobě jako smyslu zbavení, jako by je živila osobní nenávist. Nad vším vynikla zejména brutalita benátské pěchoty. Řev vítězů pronikajících do domů hájených posledními, mnohokrát raněnými obranci Pergamonu signalizoval, že je nečeká nic dobrého. Město padlo. Hořící domy osvětlovaly děsivé scény rabování, zabíjení a znásilňování obyvatelstva Pergamonu.


Obrázek

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 14 dub 2012, 22:53 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Jaro 1216 - Obléhání Konstantinopole

Útok začal 9. března 1216. Nikajské císařství a Anatolský sultanát zmobilizovali k dobytí města obrovské síly. Půltřetího tisíce odhodlaných mužů bylo připraveno k zteči hradeb, naskytne-li se tomu vhodná příležitost. Nikajské loďstvo manévrovalo ve Zlatém rohu, přibližovalo se k městu a chystalo se k vylodění vojáků. Seldžučtí žoldnéři překročili Úžiny a u jižních hradeb města se spojili s obléhací armádou. Zoufalí obránci pospojovali zbylé lodě v přístavu k sobě a zapálili je. Pro hustý dým a nebezpečí vzplanutí se invaze na Zlatému rohu nemohla uskutečnit hned. Pře ztráty poloviny svých přepravních lodí to bylo nakonec jejich odhodlání, které je vysadilo na vytčeném místě.

Také Latinové mobilizovali své síly. Za štědré pomoci cizího zlata doplnili prázdnou pokladnu a zaplatili žoldnéřům ve službách churavého císaře Marmonta. Poslední patriarcha Gervais, řídí sám, stejně jako jeho předchůdci v roce 1204, své jednotky v boji. Latinové na hradbách se oblékají po kostýmů andělů, Panny Marie, archanděla Michaela, aby především nevěřícím Seldžukům ukázali, že bojují proti křesťanskému Bohu a všem svatým. Ve skutečnosti obránci bojují se zoufalstvím a beznadějí.

Město je vylidněné a pouze stínem své bývalé slávy. Sedmnáct nebo osmnáct set mužů vedených latinskými kapitány využívá zpočátku síly hradeb a palebné síly. Půl třetího tisíce zkušených nikajských a seldžuckých veteránů si ale nehodlá prokloznout příležitost mezi prsty. Neustálé noční útoky, bombardování města zápalnými střelami, balistami a katapulty, si vybírají svou daň. Ztráty 500 mužů posádky se zdají neúnosné, město hoří, ale oddolává. Docházejí potraviny a voda. Svěží jarní vítr rozdmýchává požáry. Útočníci stupňují svůj tlak až na samou mez únosnosti.

Obrázek

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 15 dub 2012, 08:17 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Kdo zastaví příval novodobého barbarství ?

Nad ránem dorazil jízdní seldžuský sbor konečně z Dorylaionu do Pergamonu. Dlouhé tři dny a tři noci, jen s vynucenými přestávkami na krátký odpočinek a přepřahání koní, jeli jezdci vedeni neblahou předtuchou k přístavnímu městu na maloasijském pobřeží. Truchlivý pohled zkázy se naskytl v Pergamonu, i otrlým jezdcům zaleskly se slzy v očích na tím zmarem…Po okolí, na pobřeží, bylo nalezeno několik destítek přeživších a raněných, kteří vyprávěli, co se předchozí den stalo.

Byla to vražedná bitva. V úmorném vedru byl poměr sil jen Nikajec na tři benátské bojovníky. Boj byl naprosto beznadějný. Benátští obklíčili město a postupně vybili všechny obránce. Většina důstojníků byla zmasakrována, sám velitel posádky byl raněný zajat a byl na příkaz benátského velitele flotily okamžitě popraven na bitevním poli. Statečná nikajská jízda byla úplně zničena. Střelci je prokláli stovkami šípů, ale sami přitom utrpěli ztráty. Velmoži města byli zabiti nebo zajati. Většina Město bylo dobyté a vypálené do základů. Benátská armáda se rozptýlila po městě, rabovala dokonce i na svatých místech, vraždila bez rozdílu muže, ženy i děti. Po několika hodinách byl Pergamon zničen a tisíce lidí nalezly smrt v ulicích a kostelech. Když bylo nesmyslné řádění u konce, benátští si rozdělili kořist a hodlali vyrazit na Smyrnu.

Nakonec se Benátští v noci z města vytratili. Seldžuská jízda, která dorazila na pobřeží, v dáli na horizontu mohla sledovat odplouvající benátskou flotilu. Bilance byla těžká. Kromě produkce města přišlo Nikajské císařství o jedinou vlajkovou loď své flotily. Přilehlá moře se nyní ocitla pod nadvládou námořní republiky Benátky, které necelý rok po porážce od Janova rychle obnovily svojí sílu a moc. Vládcům v nikajském vládním paláci bylo nyní jasné, že kalkulace o rychlém konci války byly předčasné. Pokračující odpor Konstantinopole, rozšíření války na Peloponés a středního Řecka a přenesení bojů na vlastní území Nikaie i Anatolye, nevěstily nic dobrého. Nepřítel nebyl vůbec poražen. Znovu dokázal, že přes ztráty části svých pozic umí stále rozdávat tvrdé rány, třebaže přitom nějakou ránu tu a tam sám sklidí.

Obrázek
Pohled na benátskou flotilu odplouvající od maloasijských břehů

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 15 dub 2012, 13:21 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Jaro 1216 - Janov

V únoru 1216 byl Stepanno di Aquilone zvolen členem Direktoria. Ve zvláštním prohlášení vláda sdělovala, že souhlasil s touto funkcí. Začátkem března se vrátil z Německa, kde byl velvyslancem. Usídlil se v rezidenci, která mu byla poskytnuta – hradu Genova. Jeho projev při vstupu do Direktoria ukázal, že se za ta léta téměř nezměnil. Byl přezíravý a neurčitý. A přesto byl ze všech členů Direktoria nejproslulejší: jeho jméno vyslovovala nyní celá země.

Dlouhá léta jeho mlčení, téměř nepozorované existence podivně znásobovala jeho politickou váhu. Říkali, že za jeho mlčením se tají něco víc. Mlčí, to znamená, že ví něco důležitého, co ostatní nevědí. Dokonce sebejistý hrabě de Villareal považoval za nutné se poněkud stáhnout, postoupit beze slov první místo a nasadit vůči novému direktorovi uctivý tón. Dopadlo to tak, že Aquilone byl první osobou Direktoria a jeho názor byl nyní rozhodující.

Aquilone, načepýřený, důležitý, plný důstojnosti a vědomý si vlastního významu, se vůbec netajil přezíravostí ke svým kolegům ani ke státním institucím, jež fakticky řídil. Nadále skrýval své záměry a neříkal nic určitého. Ve skutečnosti, jak se brzy ukázalo, neměl ani nový návrh na vedení války a uzavření míru. Jeho první krok ve válce dopadl tak, že se vrátil oškubán o nejeden brk a navíc bez kořisti.

Nesporné je, že přibližně od počátku března, neměl Janov přesné zprávy o síle a rozmístění hlavních sil nepřítele a dokonce se domníval, že epirská armáda se stahuje. Janovská armáda se drobila, část oddílů byla vyloděna na jižním Peloponésu, snad aby přeťala poslední možnou ústupovou linii epirských vojsk ze severu. Když v noci 30. března 1216 ráno začala bitva o města Artu začala, nebyl vzájemný poměr sil ani zdaleka tak příznivý jako v předchozích bitvách. Janované měli 1500 vojáků, zatímco Epirus 900.

Její průběh předurčila zpočátku převaha palebné síly Janovanů nad obránci. Ničivá palba luků kosila epirské lučištníky i kopiníky. Lidé padali jako mouchy a jeden oddíl kopiníky byl téměř úplně zničen. Obránci museli i přes velký odpor, který kladli, ustoupit do vnitřního opevnění města. Ale bitva ještě nebyla ztracena. V poslední chvíli dorazila malá finanční pomoc ve zlatě, která dodala obráncům zbraně, sílu a odvahu.

Janovský velitel dlouho nechápal, jak se už téměř vyhraná bitva mohla změnit v jeho neprospěch. Při pohledu na odhodlanou obranu se konečně vzchopil, přeskupil své síly a obnovil souvislost útočících oddílů. S jízdou, která po dlouhém přesunu dorazila z Dyrhachionu, se vrhl na město z jihu. Ve městě byly otevřeny arsenály, obyvatelé se chápali zbraní, stávali se ozbrojenou posádkou a odcházeli přímo do boje na hradby. Mnoho jich také tak zahynulo, když je tam dostihl nepřátelský šíp nebo rána mečem.

Obrázek


Epirští kapitáni řvali na vojáky : Držte se ! Ale armáda se už nemohla dlouho držet. Hradby byly pobořeny, brány otevřeny a město samé stalo se jedním velikým bojištěm posetým padlými a raněnými. Žoldnéřské vojsko ustupovalo ze všech směrů s stahovalo se do středu města. Postupně ustávala palba vybitých epirských lučištníků. Kruh obklíčení se uzavřel. V tomto posledním okamžiku odporu považovali janovští velitelé věc za hotovou. Zdálo se, že opona se již stahuje za posledním dějstvím této tragédie. Nad Despótským palácem stále ještě vlála vlajka Epiru.

Zbusu nové janovské bitevní galéry se spojily s galérou z Athén a spolu se Spojenou Flotilou vytvořily nejsilnější námořní uskupení ve Středomoří. Spojená janovská flotila kotvící v Andravidě nákladem 80 zlatých doplnila posádku a opravila poškozené lodě. Část přepravních lodí převezla z Avlony a Dyrhachionu jednotky na západní břeh jižního Peloponésu. Po vylodění janovské oddíly rozbily svůj tábor východně od přístavu a neprodyšně uzavřely přístup k němu. O něco dále na východ odsud se totiž schylovalo k další bitvě, tentokráte mezi Papežskou armádou a Epirem.

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 15 dub 2012, 16:03 
Plukovník
Plukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Příspěvky: 7284
Bydliště: Jičín
Jaro 1216 - Peloponés. Střední Řecko.

Epirus papežské vojsko předešel. 900 mužů tajně sešlo z výšiny Menálo a napadlo vojenský tábor papežské gardy. Papežské vojsko se dalo na ústup na jih, když ztratilo ve srážce asi sto mužů. Tam se spojilo s oddíly z Modonu, a společně vytáhli proti epirským bojovníkům. Epirské oddíly papežské vosjko nepronásledovaly, ale vydaly se na západ k Andravidě. Zvědové narazili na clonu dvou opevněných táborů janovských střelců. Epirské armádě nebylo známo nic o síle a složení Janovanů, tak se raději stáhli se zpět ke Korintu, kam za nimi v patách spěchalo 5 papežských oddílů.

V Korintu mezitím vyvolali agenti ve službách papeže povstání, které se brzy rozrostlo v otevřenou vzpouru proti nadvládě Epirského despotátu. Vzbouřenci obsadili městské hradby a bránu. Epirské oddíly násilím vnikly do města, v ulicích se začaly odehrávat tvrdé boje. Vzbouřené město nakonec kapitulovalo před profesionálními oddíly, ale Epirus to stálo zbytečné ztráty, mnoho sil a zejména času, kterého se právě nyní začalo nedostávat. Před brány pobořeného a doutnajícího města dorazila silná papežská armáda se čtrnácti sty vojáky a vyzvala město ke kapitulaci a odevzdání klíčů od města.


Bulharský car si přál nečekaný problém se sicilskou královskou armádou vyřešit. Střelce poslal do Larisy a sám spolu s hlavními silami pěti set jezdců spěšně chvátal vydal na jih. Jižněji, kus cesty od města Larisy, stály nedaleko sebe Sicilská armáda a jízdní předvoj Bulharů. Obě vojska si nedočkavě přála utkat se s protivníkem jako první. Zatímco početní a palebná převaha stála na straně Sicilských, Bulhaři na rychlých koních byli rychlejší a měli více bojových zkušeností a lepší vojenské velení. Velitel bulharské jízdy, ohnivý a netrpělivý jako vždy, vyrazil s oběma oddíly okamžitě do průzkumného útoku.

Sicilské hlídky hlásily pohyby Bulharů už navečer a vysunuly se více na jihozápad. Lehcí jezdci několikrát napadli sicilské oddíly a lákali je dále do vnitrozemí. Střetnutí skončilo bez větších ztrát až do chvíle, kdy se do bojů zapojili bulharští jízdní lučištníci. Taktika „udeřit a zmizet“ nesla své ovoce do chvíle, než sicilská salva z dalekonosných kuší smetla během jediného útoku pět desítek jezdců ze sedel. Bulhaři pochopili, že bez dalších posil nemohou pomýšlet na úspěch, stáhli se až na samé hranice s epirským despotátem.

Soluňská armáda byla na pochodu z Athén od časného rána. Kromě rozkazu připojit se k sicilským oddílům nikdo přesně nevěděl, kde k tomu dojít a co dělat. Vojsko pomalu prošlo úzkou athénskou šíjí a opatrně vstoupilo do volné krajiny, které se před nimi vějířovitě rozevírala. O několik hodin dříve už projela bulharská armáda Larisou a po krátkém odpočinku pokračovala na jih. Ještě před nimi vyrazily na cestu střelci a oba oddíly elitní bulharské pěchoty. Sicilská armáda jezdce nepronásledovala. Zaujala pozice v nížině západně od města Lamia. Po očekávaném spojení se soluňskou armádou vzroste jejich síla na 2000 mužů, tak jaképak strachy.

Bulhaři dorazili na bojiště jako první. Nehodlali čekat, až se nepřátelé shromáždí a spolu s bulharským jízdním sborem směle rozpoutali boj. Sedm set padesát jezdců útočilo ve vlnách proti sicilské pěchotě chráněné jen jediným jízdním oddílem. Lehká sicilská jízda byla v boji téměř vyhlazena. Jen dobré složení z elitních kopiníků, střelců a kušníků, kteří udržovali rozvášněné bulharské jezdce v uctivé vzdálenosti, zabránilo větší katastrofě. Útočníků však bylo mnoho, nalétávali jako vosy ze všech stran.

Sicilský velitel seznal, že bez podpory soluňských svoje postavení dlouho neudrží. Sicilské řady začínaly řídnout. Ztratil v bitvě již třetinu armády, aniž by cokoliv podstatného získal. Nařídil tedy jedinou věc, kterou mohl udělat: ustoupit z dosahu palby stovek šípů. Měl však smůlu. Sotva ustoupily linie Sicilských o několik stovek kroků dozadu, byli napadeni z boku i týlu bulharským jízdním sborem, který jako sršeň kroužil okolo a nenechával Italům oddech. Když se konečně vzadu se objevily první oddíly soluňských, boje vstoupily do rozhodující fáze.

Příchod soluňských stabilizoval obranné linie. Ale ne nadlouho. Vzápětí na bojiště dorazila elitní bulharská pěchota z Larisy a oddíl střelců. Sicilské a soluňské linie se okamžitě ocitly v záplavě bulharského jezdectva a pěchoty jako dva ostrovy v moři. Vlnily se a prohýbaly, kolísaly a snažily se udržet tvar a spojení mezi sebou. Kopiníci odráželi dotírající jízdní střelce a bojary, střelci je zasypávali salvami z luků a kuší, které probíjely jejich brnění, zraňovaly a zabíjely. Hrozilo, že jedna část sicilsko-soluňského sboru bude totálně poražena a zničena. Panika, kterou by to zaselo mezi zbývající ustupující jednotky, by se šířila lavinovitě a zvládnout jí by nebylo nic jednoduchého.

Sicilský velitel armády střízlivě posoudil svoje možnosti a zavelel k ústupu. Zadní voj strážili střelci, kopiníci s přeživší lehkou jízdou. Odvážné jízdní bojary zchladilo několik desítek vystřelených šípů. Bulhaři seznal, že po vstupu na úzkou šíji mizí výhody pohyby jízdních střelců v otevřené krajině a rozhodli se neriskovat další krvavý boj. Bitvu vyhráli Bulhaři, kteří zůstali na bojišti. Jejich ztráty byly dvoutřetinové než ztráty poražených. Car mohl odepsat oddíl jezdců a stovku mužů pěchoty. Sicilská a soluňská armáda pozbyly toho dne na 600 mužů.

Obrázek

_________________
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 16 dub 2012, 18:10 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 03 pro 2009, 17:57
Příspěvky: 3413
Attaleia
Přes katastrofu, která se v tomto řecko-arménsko-seldžuckém městě nedávno odehrála, město dlouhodobě prosperovalo. Poslední rok zaznamenalo přímo raketový růst. Ve městě se rozvinuly trhy, loděnice a též zde byla zřízena velká obchodní stanice janovských obchodníků s překladištěm. Janované město využívali jako záchytný bod při svých plavbách po Středomoří. Počet obyvatel velmi vzrostl. Nakonec byly výnosy z města srovnatelné s významnými přístavy Smyrnou a nedávno zničeného Pergamonu.

Attaleia je nyní považována za "město"

Pergamon
Doutnající město lehlo popelem. Je jasné, že následující období je město naprosto neschopno plnit své daňové závazky a počet jeho obyvatel značně klesl. Město proto do odvolání nedává žádný příjem.

Příjmy z Pergamonu pozastaveny na dobu do opravení města. Město prozatím kleslo na úroveň městečka.

_________________
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Minreth je ve skutečnosti martas3f


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 16 dub 2012, 19:46 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 03 pro 2009, 17:57
Příspěvky: 3413
Systém aliancí byl nepřehledný. Jaro uběhlo jako voda, proběhlo několik bitev, Konstantinopol odolávala svým právoplatným pánům. V Řecku byl naprosto ochromen Epirus a bylo jen otázkou času, než jeden z následníků Římské říše padne. Brzy se měl odehrát největší souboj mezi katolickými frakcemi - latinskými, sicilskými, papežskými a janovskými vojáky proti hordám Bulharů. Tato katolická aliance byla nesourodá, ale bylo jasné, že je velmi silná a schopná zardousit každého, kdo by proti ní povstal. A k tomu se vzpamatovaly Benátky. S nesmírnou vervou téměř srovnali se zemí její muži Pergamon, jedno ze středisek nikájského obchodu. Situace se zdála velmi skličující, přestože Konstantinopol pravděpodobně padne do rukou Řeků. Ale na jak dlouho? Přinesl nám nový rok, jenž je cítit ve větru i něco jiného? Daleko na západě i daleko na východě vyvstává neklid... Vzpamatuje se Byzanc na balkáně? Anebo spadne ještě do hlubší izolace? Bude někdy Řecko ještě svobodné, bez Latinů? Odpověď se blíží. Uzavřete pakty, vládci malých i velkých zemí, nastává den mečů! Den krve! A všechny strany musí být pevné... třebas jen kvůli tomu, aby se v tom vypravěč vyznal...

Nikájské císařství



Latinské císařství



Anatolský sultanát



Bulharské carství



Benátská republika



Janovská republika



Epirský despotát



Achájské knížetství
Ovládáno latinským císařem


Trapezuntské císařství



Kyperské království



Srbské království



Sicilské království


Soluňské království
Ovládáno latinským císařem


Papežský stát



Léto roku 1216 začalo

Obrázek

_________________
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Minreth je ve skutečnosti martas3f


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 03 čer 2012, 19:48 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 03 pro 2009, 17:57
Příspěvky: 3413
Rána pro katolíky

Slyšte slyšte, všichni věřící pravověrné katolické církve! Papež Innocenc III. je mrtev. Kardinálové usilovně jednají o vhodném nástupci, brzy by měl být zvolen nový papež.

_________________
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Minreth je ve skutečnosti martas3f


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 12 čer 2012, 11:35 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 03 pro 2009, 17:57
Příspěvky: 3413
Dobytí Konstantinopole
Město měst, Konstantinopol po dlouhých bojích bylo dobyto Romaji. Císař nasbíral vskutku velkou armádu a zaútočil na demoralizované jednotky Latinců v Kontantinopoli. Obrana města zpočátku probíhala úspěšně, avšak řecký duch se ve městě konečně probudil. Za podpory seldžuckých válečníků pronikly oddíly nikájské pěchoty za hradby. Byl dobyt palác Blacherny a proudy byzantských armád nezadržitelně postupovaly městem. Raněný latinský císař byl z města evakuován. Zda se mu podařilo přežít, se neví. Latinský patriarcha byl davem zabit nedaleko chrámu Hagia Sofia. V čele nikájských vojsk jel na bělouši sám císař Theodoros Laskaris a za ním řecký patriarcha Michael.

Císař vstoupil do křižáky zdevastovaného města. Po dvanácti letech byli Romajové opět páni svého hlavního města. Mnoho zrádných Franků a Benátčanů bylo ve městě buď davem ubito, nebo uvězněno armádou. Theodoros Laskaris vstoupil do chrámu Hagia Sofia. Patriarcha korunoval Theodora císařem (znovu). Byzantská říše - Romanie - byla obnovena. Jak dlouho však přežije?

_________________
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Minreth je ve skutečnosti martas3f


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 14 čer 2012, 07:20 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 03 pro 2009, 17:57
Příspěvky: 3413
Pád despotův
Pád Arty byl nezadržitelný. Janovští vyzvali obránce buďto ke kapitulaci s volným odchodem anebo připojení k janovské armádě (žold by byl zaplacen). Epirští vojáci však zůstali pevně věrni svému despotovi. Janovští zaútočili na pobořené hradby. Epirský despotát byl smeten z povrchu zemského. Despotovi se s velmi malou družinou podařilo po řece odplout. O několik týdnů později dorazil despota k bulharskému dvoru.

_________________
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Minreth je ve skutečnosti martas3f


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 14 čer 2012, 07:40 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 03 pro 2009, 17:57
Příspěvky: 3413
Korint
Epirští dostali jasný rozkaz: opustit Korint a spojit se s Bulhary. Avšak despotovi se zjevně nedoneslo, že v cestě stojí papežská garda. Papežští poté, co byl Korint obránci opuštěn, město dobyli. Prchající epirští narazili na papežskou gardu a utkali se s ní v boji. Zdecimované řecké oddíly nemohly čelit pevným řadám papežských, zvláště pak rozhodnému útoku latinského rytířstva. Když dorazily posily z Korintu, byly dny poslední epirské armády sečteny. Epirus padl...

_________________
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Minreth je ve skutečnosti martas3f


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 14 čer 2012, 12:22 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 03 pro 2009, 17:57
Příspěvky: 3413
Teplé brány
Začátkem léta se sicilské a latinské voje sebraly a začaly pochodovat pryč z Lamie směrem k Aténám. Muži pochodovali v sevřeném bojovém útvaru po pobřeží. Bulharský předvoj se držel v dohledu. Záhy vstoupili sicilští do Thermopyl. Křídla měli kryta mořem a horami. Po obvodu byla pěchota za níž hned stály oddíly střelců. Uprostřed se regenerovaly decimované oddíly jízdy. Brzy začaly na armádu dotírat části bulharské armády. Napadali dílčí jednotky a roztahovali formaci. Kopiníci dostali za úkol jít na konci formace a bránit voje před bulharskou jízdou. Za kopiníky se vzadu zařadili lučištníci. Vepředu formace nyní pochodovala pěchota s jezdeckými hlídkami hledajícími snadnou cestu pro pochodující armádu. V jednom z nejužších bodů došlo ke střetu s velkou částí bulharské armády. Polovina bulharské jízdy spolu se střelci z kuše a pěchotou zaútočili na kopiníky. Situace byla prvně dobrá pro Bulhary, na několika málo místech se podařilo protrhnout linii kopinictva jízdou. Záhy se však vrátily oddíly šermířů a latinské jízdy a podepřely formaci. Situace stagnovala a hrozilo, že (i pod návaly šípů) se bulharské linie rozpadnou. K tomu však nedošlo. Na Latince se začaly snášet mraky bulharských šípů - přímo dozad. Krátce poté byla elitní těžká pěchota Sicílie a Latinců rozbita bulharskou těžkou a lehkou jízdou. Přesto se však skupině těžké latinské pěchotě podařilo na jednom "kopci" postavit skvělé obranné postavení, na kterém si Bulhaři prve nepěkně polámali zuby. Teprve kuše přinutily latinské šermíře vzdát se.

Jednalo se o skvělý taktický manévr. Podstatná část za pomoci místních objela latinské armády a napadla je v úzké průrvě zezadu. Avšak zpozdila se, což bylo málem pro Bulhary katastrofou. Bulharská pěchota by dlouho linii neudržela. Taktéž špatným velením jednoho z bulharských důstojníků část jízdy zaútočila na jinou část linie než měla, takže se latinští šermíři mohli stáhnout a vytvořit si obranné postavení. Bulharský car přesto touto léčkou dokázal, že je velmi obávaným protivníkem a mistrným taktikem. Bulharské voje se jaly pochodovat na Atény. Proti Aténám pochodovalo 630 Bulharů z toho 330 jízdních. V Aténách tábořila achájská armáda o síle 1300 mužů z toho 100 jízdních. Bulharský car se střídmě rozhodl nedodržet původní plán a utábořil se nedaleko od Atén pod horou Karampóla místo útoku na město. Bylo to dostatečně daleko a vysoko, aby obránci nemohli provést účinný protiútok. Cesty byly zablokovány jízdními hlídkami.

Thermopyly o osm století později:
Obrázek

_________________
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Minreth je ve skutečnosti martas3f


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 15 čer 2012, 15:54 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 03 pro 2009, 17:57
Příspěvky: 3413
Centralizace
Dle nového zákona zaniká v Latinském císařství Vévodství aténské a Knížetství achájské.

Hra Anatolců a Benátčanů
Lodě nalodily co mohly a prchaly z Pergamonu na západ. Čí ty lodě byly? Přeci Benátské! Za kratičkou chvíli již zničeným Pergamonem projížděly jezdecké hlídky sultánovy lví kavalerie. Vojáci pomáhali přeživším postavit provizorní tábory, poskytli jim jídlo - prostě byli k ruce. Záhy dorazily i týmy arabských lékařů, řeckých architektů a nádeníků, kteří se za pomoci sultánových peněz daly do oprav města.

Benátčané však na západ nepluli dlouho. Brzy se stočili k jihu, aby se u ostrova Rhodos setkali s ostatní námořní mocí Benátek. Zakrátko loďstvo odplulo. Drželo se sice mimo janovské výsostné vody, avšak přesto byl rhodský správce značně nervózní z přítomnosti takovéhoto loďstva. Benátčané propluli mezi Rhodem a pevninou zdánlivě míříce ke Kypru. Anatolské loďstvo díky systému signálních ohňů vybudovaných již před staletími východořímskými císaři se o Benátčanech včas dozvědělo. Skrylo se v jedné ze zátok (u města později zvaného Fethiye) a nechalo Benátčany proplout na volném moři. Poté pokračovalo na západ. Rhodského správce tak podruhé málem ranila mrtvice - další vojenské loďstvo! Ať nás nenapadnou! Rychle to radši zapiju...

Benátčané však ke Rhodu nemířili. Brzy se za příznivého větru stočili k Attalei. Přístav nalezli bez loďstva, které měli zničit. Na výsadek a přepad nebylo ani pomyšlení, přístav se jen hemžil pěšími oddíly arménské a seldžucké pěchoty. Dle dalších rozkazů byla zahájena plavba na východ. V Tarsu nastal podobný masakr jako v Pergamonu. Díky lučištníkům postříleli Benátčané co mohli, zapálili co mohli a poté se stáhli ke svým loďstvům. Z posádky města přežilo jen dvacet mužů.

_________________
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Minreth je ve skutečnosti martas3f


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 15 čer 2012, 18:37 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 03 pro 2009, 17:57
Příspěvky: 3413

Léto skončilo. Přineslo mnoho osudového. Konstantinopol byla vymaněna z rukou Latinů, Bulhaři slavně zvítězili nad katolickou armádou v čele se sicilskými veliteli. Zdá se, že pravoslaví opět nabírá svoji ztracenou sílu. Ale zdání klame.

Tohoto léta totiž dobyli i katolíci mnoho vítězství. Zcela byl poražen Epirský despotát, Korint byl obsazen papežskými vojsky a janovské a křižácké voje uzavřely Bulhary u Atén. Avšak konečně svítá na mír.

Nový latinský císař, jenž často ani titul latinského císaře nepoužívá, si je vědom své porážky. V historických knihách je často nazýván Balduinem III. Smířlivým (mnohem, mnohem později jej někteří ruští historici začali nazývat "pokořeným").
Bulharský car Ivan Atlantis II. dostal od historiků později přezdívku "mocný." To proto, že se svými vojsky stanul až u Atén a podmanil si polovinu latinských zemí v Řecku.
Nikájský (a vlastně spíše římský či romajský) císař Theodoros I. Laskaris byl nazván přídomkem "Navratitel" ještě za svého života.

Sejdou se tedy vládci na mírové konferenci anebo budou pokračovat války? Brzy začne sklizeň... válka nemůže trvat věčně.


Byzantská říše



Athénské království



Anatolský sultanát



Bulharské carství



Benátská republika



Janovská republika



Epirský despotát
EXILOVÁ VLÁDA



Achájské knížetství
Ovládáno athénským králem


Kyperské království



Srbské království



Sicilské království


Solunské království
Ovládáno latinským císarem


Papežský stát



Podzim roku 1216 začal

STARÁ
Obrázek

AKTUALIZACE 1
Obrázek

AKTUALIZACE 2 3
Obrázek

_________________
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Minreth je ve skutečnosti martas3f


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 16 čer 2012, 09:42 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 03 pro 2009, 17:57
Příspěvky: 3413
Ostatní události
Mnoho evropských států odmítlo podílet se na výpravě do křesťanských zemí, císař Svaté říše římské začíná plánovat výpravu do Levanty.

V Benátkách propukly ojedinělé nepokoje po vydrancování Tarsu (nijak závažné)

Loď latinského císaře Balduina II. Marmonta de France musela přistát na ostrově Naxos. Císař při plavbě podlehl nemoci a zraněním.

_________________
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Minreth je ve skutečnosti martas3f


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: 1214, 1215, 1216 po kristu
PříspěvekNapsal: 16 čer 2012, 19:37 
Podplukovník
Podplukovník
Uživatelský avatar

Registrován: 03 pro 2009, 17:57
Příspěvky: 3413
Trapezunt
Bez dědice zemřel císař trapezuntský.

Na zemi je možno uplatnit dvojího nároku:
Sultán anatolský jakožto lenní pán Trapezuntu se může stát císařem
Císař římský jakožto příbuzný mrtvého císaře, de jure pod něj Trapezunt spadá

_________________
Kronikář hetharijský, byzantský a wylamský
Velkovévoda Friedrich I. Bádenský (Německo 1866)
Martin z Blatavníka (†), velitel Plzeňského landfrýdu, a jeho syn Jošt z Blatavníka, pán Plzně, Tachova a Žebráku (Husitské války)
Lord Eldred Arryn, princ Hory a Údolí, pán Orlího Hnízda, Strážce Východu a Ochránce Údolí (Blackfyreovo povstání)
Dóže Manuel Saggio z Luccy, arcibankéř italský (Itálie 1796)
Aeddan I. Gwyrdd, král velšský, iarla jihoirský a západomercijský (Anglie 960)
Sigismund III. Stříbrovlasý (†), kníže hauenský, a jeho synovec Dietrich I. Obnovitel, král kvilamský a kníže hauenský (Pět knížectví)

Minreth je ve skutečnosti martas3f


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvků: 69 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron

Webhosting Český hosting

Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group Color scheme by ColorizeIt!
Český překlad – phpBB.cz