Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 100)

Moderátoři: Dekl, Minreth, Vals

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 100)

Příspěvek od Royal » 11 úno 2012, 12:33

Obrázek



" Republika nepotřebuje, aby jí někdo uznával .... Republika je jako slunce ! Tím hůře pro ty, kdo ji nevidí. "

Obrázek
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 85)

Příspěvek od Royal » 11 úno 2012, 22:28

Obrázek

Na moři je galéra hlavním bojovým prostředkem a posádka válečných lodí vyvolenou mezi bojovníky. Na přepravovanou pěchotu zbývá únavný, vysilující boj v nechráněném prostoru v africké poušti, maloasijském slunci, řeckých nebo balkánských horách. Voják se tudy bude častěji, než místo boje, více trmácet tam a zase zpátky. Posádka válečných lodí bude mít pocity zcela jiné : válečná galéra, dřevěný kolos rozsévající kolem sebe šípy, oheň, smrt a zkázu, který je schopný prorazit svým klounem bok sebevětší lodi, bude-li to vyžadovat situace a mít kus válečného štěstí, a navolném moři se neúnavně bude zakusovat do stovek námořních mil před sebou.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 85)

Příspěvek od Royal » 12 úno 2012, 17:21

Nejjasnější republika Janov je velkým centrem obchodu, tzv. námořní republikou, s mnoha zámořskými obchodními středisky, které se vzájemně liší ekonomikou i sociálním složením a zabývají se převážně zahraničním obchodem. Zároveň se v nich vyvíjí i četná odvětví řemeslné výroby. Největší a nejbohatší města, jako právě Janov, se jako vyspělá střediska obchodu a řemesel stala současně středisky finančního kapitálu.

Obrázek


Janov je stejně jako Benátky řízen bohatými a urozenými majiteli pozemků, kteří se zabývají zámořským velkoobchodem. Pod nimi jsou ostatní kupci a ještě níže „starší cechy“ soukeníků a výrobců hedvábných látek, ke kterým patří i zlatníci. Řemeslníci ostatních oborů jsou organizováni v takzvaných „mladších ceších“, které nemají v životě měst žádnou politickou úlohu. Ustavičné soupeření mezi italskými městy vedlo v minulosti a povede i v budoucnosti k neutuchajícím srážkami a válkami mezi Benátkami, Janovem a Pisou.

Obrázek
Janovská pevnost


Janovští kupci do konce XII. století postupně pronikli do mnoha míst tří kontinentů obklopujících Středozemní moře, kde postupně a systematicky zakládají obchodní faktorie. Z těchto faktorií se postupně stávají důležité opěrné body Janova v obchodě se západní Evropou, Afrikou, Balkánem, Polskem, Ruskem, Levantou, Střední Asií, Indií a Čínou. Janované založili výbor pro správu kolonií a faktorií a každoročně jmenovali pro správu obchodních středisek a ostatních opěrných bodů úředníka z Janova (konzula). V každém městě podléhajícím Janovu se vytvořily dvě městské občiny: jedna závislá, skládající se z místního obyvatelstva, druhá privilegovaná, skládající se z Janovanů.

Obrázek
Libyjské pobřeží


V Levantě se pěstuje pšenice, bavlna, vinná réva, fíky, rohovník, jabloně, broskvoně a jiné ovocné stromy, bobové rostliny a zelenina, artyčoky, chřest a lanýže. Kromě uvedených rostlin se v Palestině, Sýrii a mnoha dalších přímořských oblastech pěstují také datlové palmy, citrusové rostliny, banány, cukrová třtina a indigo. Všude je rozšířeno hedvábnictví. Ve výrobě olivového oleje, který se vyvážel, je Levanta a také Řecko na prvním místě. Syrská, palestinská, a mnohá maloasijská a severoafrická města jsou středisky řemeslnické výroby a obchodu, a to jak místního tak tranzitního.

Obrázek
Moře u Bejrútu


Vyváží se olivový olej, hedvábné a bavlněné látky, bavlna, brokát, měděné nádoby, papír, fialkový olej, sušené ovoce, potaš a okr. Z dalších míst se vyváží sýr, bavlna, nejlepší druhy rozinek, jablka, zrcadla, lampy a jehly. Tripolis, Bejrút, Sidon, Tyros, Akra, Kaisareia, Askalon, Ghana, města v Egyptě a severní Africe čile obchodují s Byzancí, Sicílií a Itálií. Kromě uvedeného zboží se z těchto přístavů vyváží ještě obilí, dobytek, polodrahokamy, skleněné výrobky a mýdlo. V přístavech se stavějí lodi a je tu rozšířen obchod s otroky. Blízko Bejrútu a v severní Africe jsou bohaté doly na železnou rudu a měděnou. V okolí Halebu zase vyrábějí nejlepší okr. V Sýrii jsou kamenolomy, v nichž se dobývá červený pískovec, v Palestině zase alabastr a zelený, červený, bílý, černý a vícebarevný mramor.

Obrázek
Africké doly v Atlasu


Právě sem připlouvají břichaté kogy, galéry italských námořních republik a helandie Byzantinců naložené zbožím a otroky, aby tu směnily své zboží a po okraj vrchní paluby naložené odplouvaly zpět do svých přístavů. Janovští se včas postarali o janovskou námořní flotilu. A přece k zisku nových a ochraně stávajících janovských kolonií a faktorií bylo potřeba silného a početného válečného a obchodního loďstva. Janovští se včas postarali o janovskou námořní flotilu. Direktorium Republiky Janov a později jejich nástupci vyvinuli nadlidské úsilí, aby dali janovské námořnictvo do pořádku tam, kde v minulosti selhali jejich předchůdci.

Obrázek
Koga

V Janově, Savoně, Albeně a La Spezii, se rozšiřovaly a opevňovaly válečné přístavy. Vystavěly se nové moderní loděnice a arsenály. Během relativně krátké doby jednoho desetiletí se dílo konečně začalo dařit. Na konci roku 1214 měli Janované ve Středomoří 350 velkých válečných galér a 250 menších přepravních válečných lodí, zejména kog. Ve Středomoří zajišťovalo ochranu janovských zájmů 350 válečných galér. Kromě toho má Janov na 500 obchodních plavidel. Janovské loďstvo je dobře připraveno na střetnutí i mocnou námořní velmocí této doby – Benátkami.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 85)

Příspěvek od Royal » 18 úno 2012, 10:14

Obrázek
Zima na Balkáně bývá často krutá..


Neocenitelným a dodnes tajemstvím zahaleným zdrojem informací byli janovští zvědové, odvádějící skvělou výzvědnou práci přímo v Benátkách, odkud posílal janovský dóže a Velká rada zprávy velitelům svých vojsk a admirálům benátských flotil rozesetých po Jaderském, Egejském a Středozemním moři. Zvědové dostávali za svoje služby každý 150 zlatých ročně ze zvláštního janovského tajného fondu. Direktorium Janovské republiky velmi dbalo o ochranu svých informačních zdrojů, a tak je dokázalo utajit nejen před spojenci, ale i před budoucími generacemi.

Obrázek
Obávaná mrazivá jadranská bora


V zimě 1214/1215 benátské pěší sbory a loďstvo benátské republiky překročily srbské hranice a zahájily tažení na Split. Srbské pěší oddíly a jezdectvo se neočekávaně objevily v týlu benátských vojsk. Část Benátčanů postřehla nebezpečí a stačila proklouznout na transportní loďstvo, hlavní masu však Srbové zahnali po pevnosti Ragusa. Měli snad ještě možnost uniknout, ale mátli je obratní janovští špehové v čele s nejznamenitějším z nich, rytířem hrabětem de Villareal, který pocházel ze Španělska. Přesvědčovali je, že je nutno se v pevnosti bránit, že Srbové brzy zanechají obléhání, poněvadž v srbských městech vypukne proti vládě krále Štěpána povstání a že na pomoc přijde mohutná benátská Egejská flotila.

Obrázek
Pravidelné noční signály z pevnosti přenášely informace o poloze floty


Benátské lodě v Raguse mezitím sevřel mráz a Egejská a nad benátskou flotilou křižující u Kypru se začaly stahovat mračna. V noci, jako temné stíny, tiše a na smluvený signál, odplouvaly ze svých základen desítky válečných lodí cizích mocností, aby hbitě a rychle utáhly smyčku kolem Egejské benátské flotily na Kypru a Kréty. Informaci o poloze Benátčanů přenášely v noci pomocí signálních ohňů planoucích na pobřeží ostrovů nebo na palubách desítek rychlých člunů, strážných a rybářských lodí, rozesetých od Famagusty až po Egejské moře. Okamžik rozhodujícího střetnutí se nezadržitelně blížil.

Obrázek
Mračna galér se několika proudy tiše blíží na Východ k určenému cíli - střetnutí s benátskou flotilou
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 85)

Příspěvek od Royal » 19 úno 2012, 20:16

Obrázek
Slavnostní rytířská přísaha před odjezdem do války


Obrázek
Poslední přípravy elitních jednotek proslulých janovských crosbowmannů
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 85)

Příspěvek od Royal » 22 úno 2012, 22:47

Obrázek



Začátek roku 1215 přinesl Janovské republice nové úspěchy v obchodě i diplomacii. Ještě předtím, než měly ve Středomoří vzplanout požáry nové války, získali už Janované jednu velmi důležitou základnu, která se měla stát nejvýznačnějším východištěm všech výprav Janova a Spojenců proti benátským lodím a přístavům v Jaderském a Středozemním moři. Především Janov získal báječný a strategicky tolik ceněný ostrov Korfu, který patřil k největším ostrovům v Jónském moři vůbec. Janovanům nešlo jen o získání tohoto bohatého ostrova. Do Janova totož docházely zprávy, které ukazovaly, že Benátčané se připravují k útoku na Korfu, aby tak vyvrátili tuto nejdůležitější námořní základnu v Iónském moři a zároveň ovládli hlavní opěrný bod na přístupech za Středozemního do Jaderského moře. Janov Benátčany předešel.

Obrázek


V lednu 1215 se vyslanci Janova sami vypravili do Epiru, aby se s tamní vládou dohodli na odkoupení ostrova. Odvážný diplomatický krok vynesl epirským peníze a janovští si teprve nyní mohli utrhnout pro sebe z řeckého stromu zlaté jablko. Tímto zlatým jablkem byl přístav Kerkyra. Kerkyra byla spolu s Konstantinopolem snad nejlépe opevněným přístavem ve Středomoří. Město chránily dvě mohutné pevnosti – Stará a Nová pevnost. Proti dvěma kamenným hradům neměli útočníci šanci. Bylo známo, že tak těžce opevněné město by nedokázalo ztéct ani pět tisíc pěšáků, natož několik set mužů vyzbrojených jen chladnými zbraněmi.

Obrázek
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 90)

Příspěvek od Royal » 25 úno 2012, 16:55

Námořní bitva u Kypru

Uplynuly dlouhé hodiny od vyplutí a Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, janovský dobrodruh, admirál, místodržící v Candii a kaper operující ve Středomoří, si v tuto chvíli nemohl stěžovat na nepřízeň osudu. Admirál, jehož skutečné jméno bylo Enrico de Candia, conte Erico Signore de Candia, nebo Arrigo del Castro di Candia, či dell Castello de Candia, byl znám jako Enrico, či Henrico Pescatore (což byla jeho italská přezdívka znamenající „rybář“) popřípadě Pistore, se míli po míli blížil k nic netušícímu nepříteli, kterého měl nyní na dosah.

Obrázek
Janovské lodě se přiblížily v noci ze západu ...


Admirál dlouho nemohl moře poznat. Hodinu po půlnoci zahlédli janovští námořníci zahlédli na levoboku obrysy pevniny. Byl to ostrov Kypr. Janovské lodě se rychle a tiše jako velké stíny sunuly po hladině blíž k nepříteli. Jediným zvukem byl pravidelný zvuk pleskajících vesel, šumění vody krájené příděmi a polohlasné povely velitelů vydávané posádce.
Uplynuly další dvě hodiny, když hlídky zpozorovaly na obzoru vystupující, nejasné a vzdálené obrysy nepřátelských lodí. Na lodích zavládlo napětí. Desítky mužů sledovaly s napětím flotilu Benátčanů, aby jim na poslední chvíli nevyklouzla. Každou minutu se vzdálenost krátila. Až kolem páté hodiny zahlédly konečně benátské hlídky lodě Janovanů, bylo už však pozdě.

Obrázek
Námořní bitva v zátoce Famagusta, východní pobřeží Kypru


Zátoka Famagusta na východním pobřeží ostrova Kypr je v ústí velmi úzká. Vstup do zátoky střeží navíc vysoká pevnost a vjezd do ústí zátoky Famagusta střežily dvě obrovské benátské válečné galéry. Zdálo se, že tentokrát dojde k těžkému boji. Janovský admirál si však věděl rady. Polovinu válečných plavidel vybavil věžemi, ze kterých bojovníci mohli zasypávat nepřítele průraznými a zápalnými střelami z kuší a luků. Menší rychlé doprovodné rybářské lodě a bárky nechal naplnit dehtem, smůlou, sírou, prostě všemi hořlavinami, které si mohl opatřit. Na těchto malých člunech se janovští chtěli pokusit proniknout mezi benátskou flotilou, jestliže se jim podaří hořícími loděmi způsobit v řadách svých odpůrců zmatek.

Obrázek


Plán se zdařil dokonale. Zápalné šípy a několik námořníků, které řídily zápalné lodě proti Benátčanům Za několik minut benátská vlajková loď hořela jako pochodeň. Druhé benátské plavidlo, když jeho kapitán viděl, co se přihodilo, obrátilo vesla a prchalo k pobřeží. Najelo však na mělčinu a požár z neovladatelné admirálské lodi se přenesl na něj a bylo rovněž vyřazeno z boje. A poslední nejmenší loď, které na bojišti zbyla sama, posádka raději sama zapálila, aby nepadla do rukou janovských triumfujících námořníků. Další lodi padly do rukou Janova nepoškozené a posádka byla zajata. Toto neuvěřitelné slavné vítězství nad nepřítelem, který měl mnohé výhody na své straně, proslavilo Janov po celém Středomoří. Nešťastný Kypr, který byl tak zbaven svého ochranného štítu, byl od nyní i s celou svou posádkou vydán napospas janovským a rúmským vítězům.


Osobně nebyl janovský admirál rád, že v roli vládce východního Středomoří vystřídal benátského námořního velitele, svého bývalého přítele a souputníka, s nímž byl v dobrých vztazích ještě z dob minulé křížové výpravy v roce 1204. Poručil, aby všichni benátští zajatci včetně zajatého admirála, v počtu asi 600, byli bez náhrady a bez jakýchkoliv podmínek navráceni do nejbližšího území ovládaném Benátkami, důstojníci se svými zbraněmi, prapory a s veškerými rytířským a vojenskými poctami. Lodě se odrazily od kyperských břehů, vítr napnul plachty naplno a janovský admirál se s odjíždějím benátským velitelem loučí vzletnými slovy jménem Janovské republiky : „ Bojovali jsme statečně. Nyní můžeme spolupracovat, aby z našeho sporu neměly prospěch temné síly Středomoří“. Nastoupení námořníci vzdávající benátské posádce čest. Odplouvajícímu benátskému admirálovi se vzdaluje bílá Famagusta s věncem kopců na obzoru a po chvíli mizí z obzoru i ostrov Kypr
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 90)

Příspěvek od Royal » 28 úno 2012, 23:19

Obrázek



Volba cíle

Diskuse v Janově, kde přesně udeřit, aby se ve východním Středomoří „vyčistil stůl“, začala už krátce po drtivém vítězství janovského loďstva v námořní bitvě u Kypru na konci jara 1215. Zeměpisné podmínky dávaly vlastně jen dvě možnosti : Kypr nebo Kréta. Doporučení vojáků bylo pohotové a jednoznačné : „Kréta je ústředním bodem veškerého benátského obchodu a obrany ve Středomoří. Tvoří střed námořního mostu mezi středomořskou a asijskou částí benátských držav a má rozhodující význam pro benátské obranné i útočné plány.“

Obrázek


Direktorium, ačkoliv se samo přiklánělo na opačnou stranu, a zdar námořní bitvy u Kypru ho v názoru jen utvrdil, se nechalo postupně přesvědčit, že tím skutečně rozhodujícím místem pro konečnou bitvu je Kréta. Diskuse mezi Direktoriem a admirály na téma cíle janovského útoku pro léto 1215, se většinou soustřeďovaly na to, jakou škodu by Janov se svými spojenci Benátkám způsobil, kdyby se zmocnil Kréty. Je však pravděpodobnější, že Direktorium více lákala představa, jakým přínosem by pro Janovskou republiku bylo dobytí a ovládnutí pohádkově bohatého a strategicky tolik ceněného ostrova Kypr.

Obrázek
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 90)

Příspěvek od Royal » 04 bře 2012, 00:13

Kdo je kdo

Krvavé nepřátelství začalo vyplňovat dějiny soupeřících republik Florencie a Sieny, Benátek a Janova. Italské městské státy byly konkurenty, které začaly ostře soupeřit mezi sebou. Zájmy nejvyspělejších obchodních měst se střetávaly jak na východních, tak západoevropských trzích, tak v samotné Itálii. V boji za převahu na zahraničních trzích posílali představitelé kupeckých vládnoucích kruhů z Benátek a Janova, kteří mluvili jedním jazykem a žili v jedné zemi, své armády a loďstva do boje, aby mezi sebou bojovali na život a na smrt.

Obrázek
Janovský port


Tyto státy byly v neustálém vzájemném nepřátelství a vedli spolu nelítostný souboj na moři i na souši. Na jaře roku 1215 rozdrtili Janované benátské loďstvo nedaleko ostrova Kypr. Přivezli do Janova tisíce zajatců, mezi nimiž byli i mnozí proslulí velitelé a šlechtici. Benátky, které se po dobytí Konstantinopole v roce 1204 staly silnou námořní mocností, vlastnily velký počet kolonií, silné loďstvo a armádu, se pokusily zasadit svému soupeři tak silný úder, ze kterého by se Janov už nevzpamatoval. Benátské loďstvo zablokovalo helespontské a bosporské úžiny a obsadilo ostrov Korfu.

Obrázek
Benátské loďstvo


Skutečným pánem Janova byl městský obchodní patriciát spolu s feudální šlechtou, které nebyly cizí zájmy zámořského obchodu – majitelé půdy, loděnic, solivarů, textilních, sklářských a zbrojních dílen, a nově i bankovních domů. Vrcholnou formou vlády představovalo a v čele republiky stálo šestičlenné Direktorium - Serenissima Signoria di Genova, zvaná také Direktoria di Genova, tvořená čtyřmi členy Malé rady a dvěma předsedy Nejvyššího soudního dvora (Capi della Quarantia). Šlo o nejvyšší výkonný orgán státu, jakousi vládu Janovské republiky.

Ještě před deseti lety, roku 1204, bylo nebe nad Janovem zbarveno růžovým odleskem úsvitu. Navenek bylo všechno jako dříve. Janov byl republikou, avšak zůstal opodál hlavního dění. Přibývalo jen let: 1211, 1212, 1213 …Deset let republikánské vlády janovské Serrenissimy přivedly zemi do stavu téměř nevyléčitelného neduhu – k rozvratu v hospodářství, financích, k celkovému rozkladu správního mechanismu, soustavnému zákonnosti, korupci, svévoli, rozsáhlé nespokojenosti, všeobecnému zklamání. Základem krize byla nespokojenost všech hlavních tříd s postavením janovské republiky a s režimem Direktoria, který se přežil, avšak stále si zuby nehty držel moc a vládu nad zemí.

Tato nespokojenost měla dvě stránky. V roce 1204 křižáci dobyli a vyvrátili Konstantinopol. Největší výhody z dobytí Byzance měly Benátky, které se zmocnily tří osmin jejího území – velmi důležitých pobřežních měst v jižním a východním Řecku, předměstí Konstantinopole (Galaty), ostrova Kréty a řady jiných ostrovů v souostroví. Když se Benátčané zmocnili průchodu do černého moře, snažili se vytlačit z Balkánského poloostrova své obchodní soupeře – janovské kupce a obchodníky, a v Konstantinopoli obsadili zvláštní čtvrť.

Obrázek
Obchodní trasy námořních republik


Benátské loďstvo od těch dob plně kontrolovalo východní část Středozemního moře a řetězem svých základen kontrolovalo většinu námořních komunikací, které mohly spojit janovské loďstvo uzavřené v západním Středomoří s Černým mořem. Neexistovala prakticky žádná možnost nepozorovaně proplout kolem benátských strážních lodí. Benátské lodě nyní janovské i ostatní loďstva hlídaly, beze spěchu, klidně hlídkovaly podél břehů a žárlivě střežily svoje kolonie a nepustily do nich žádnou janovskou ani jinou cizí loď nebo člun.

K tomu došlo takto: Římský papež Inocenc III začal koncem XII. století znovu hlásat křižácké výpravy a udílet své požehnání křižáckým dobyvatelům v zemích Přední Asie. Toto hlásání mělo živou odezvu u feudálů ve Francii, Itálii a Něměcku. Účastníci křižácké výpravy proti Východu se rozhodli, že vytáhnou z Benátek, aby mohli použít jehio loďstva. Nejbližším cílem křižáckých vojsk měl být Egypt. Ovládnutí Egypta mělo usnadnit dobytí Jeruzaléma, který byl v té době pod mocí egyptského sultána.

Dóžetem benátské republiky v té době byl moudrý a vychytralý Enrico Dandolo. Osmdesátiletý stařec, ale člověk velmi energický a houževnatý v dosažení svých cílů. Když se rozhodl, že využije čtvrté křižácké výpravy v zájmu benátských obchodníků, uzavřel s vůdci smlouvu, podle níž se Benátky zavazovaly, že převezou na svých lodích 4500 jezdců a 20000 pěšího vojska; křižáci se pak zavázali, že zaplatí Benátkám velkou částku 85000 marek ve stříbře; přitom počítali s loupením v dobytých zemích.

Když Enrico Dandolo uzavřel tuto smlouvu, nařídil převézt všechny křižáky, kteří dorazili do Benátek, na jeden z jejich ostrovů. Nato jeho lodi odpluly a on křižáky vyzval, aby zaplatili celou částku, jak bylo ujednáno. Ukázalo se, že křižáci mohou uhradit jen 51000 marek; Benátčané křižákům navrhli, aby nedostávající částku uhradili „válečnými službami“. Prvním objektem, který měli křižáci vybojovat pro Benátky, bylo město Zadar (Zara), které bylo tehdy v moci uherského krále a které v obchodě soupeřilo s Benátčany.

Křižáci, kteří na ostrově trpěli nedostatkem jídla a pití, s tímto návrhem s radostí souhlasili a Zadar dobyli. Právě tehdy se Benátčané rozhodli, že pošlou křižáky proti Konstantinopoli. Byzantská vláda, která neměla stálou armádu, ani peníze na zaplacení mzdy žoldnéřům, nemohla odrazit nepřátelský útok. 13. dubna 1204 padla Konstantinopol pod údery křižáků, kteří zaútočili na město z moře i ze souše a strašlivě je zpustošili. Na troskách byzantské říše bylo založeno takzvané Latinské císařství.

Latinské císařství založené křižáky však bylo od počátku velmi slabé. Zvolený císař Balduin Flanderský, jeden z vůdců čtvrté křižácké výpravy, byl při všech svých rozhodnutích vázán na souhlas Benátčanů a patricijské Státní rady. Do své přímé správy dostal jen část Konstantinopole, část Thrákie a řadu ostrovů v Egejském moři. Makedonie s městem Soluní a Thessalie vytvořily takzvané Soluňské království, které obdržel další z křižáckých vůdců Bonifác Monferratský.
Morea (tak se po záboru začal nazývat Peloponnésos) vytvořila Achajské čili Morejské knížectví.

Ve východní části středního Řecka vzniklo vévodství athénské neboli athénsko-thébské. Každý z těchto států se zase skládal z řady dalších držav. Benátčané dostali severní předměstí Konstantinopole, Galatu, důležité opěrné body na březích Propontidy (Herakleiu aj.), Krétu, Euboiu a velkou část Kykladských a Sporadských ostrovů v Egejském moři, Kefalonii, Zakyntos, Leukadii, Korfu aj. v Iónském moři, některé přístavy na Peloponnesu a na pobřeží Jadranu (Dyrrhachium aj.).

Benátčanům se nepodařilo všechny tyto državy uhájit, ale dočasně si zajistili všechny nejdůležitější obchodní cesty ve východní části Středozemního moře. Benátský prelát Tommaso Morosini byl prohlášen konstantinopolským patriarchou. Ze čtvrté křížové výpravy měla ohromné výhody také papežská kurie, která mlčky pomohla tažení křižáků proti Konstantinopoli. Papež pokrytecky odsoudil zpustošení „nejkřesťanštější Byzance“ křižáky, současně se však všemožně snažil využít porážky Byzance k tomu, aby uskutečnili svůj teokratický program. Katolické duchovenstvo zaplavilo Latinské císařství ve snaze zmocnit se půdy a příjmů byzantských kostelů a klášterů.

Latinský zábor způsobil hospodářský úpadek, vyloupení a zbídačení celých měst a oblastí. Obraz bídy a utrpení a zpustošení zemí dobytých křižáky vyvolával velkou nespokojenost obyvatelstva. Vojensky zastavil postup křižáků na Balkáně bulharský car Kalojan, který v bitvě u Drinopole roku 1205 způsobil zdrcující porážku vojskům latinského císaře a vyhladil výkvět křižáckých vojsk.
Odporem obyvatelstva vůči Latinům se vysvětlovaly i úspěchy řeckých států, vzniklých na území byzantské říše, v jejich boji proti západoevropským dobyvatelům. Vedle držav západoevropských feudálů vznikly na území bývalé byzantské říše nezávislé řecké státy : Nikajské císařství v severozápadní části Malé Asie, Epeirský despotát v západní části Balkánského poloostrova a císařství Trapezuntské na jižním pobřeží Černého moře.

Trapezuntské císařství hned od svého založení roku 1204 zaujalo zvláštní postavení vůči ostatním řeckým státům a zjevně tíhlo k Zakavkazsku, zejména ke Gruzii. K Trapezuntu takému císařství patřily úrodné a na různé rudy bohaté oblasti na pobřeží Černého moře od osady Fasis po Samsun. Trapezunt sám pak byl velkým obchodním městem.
Dva jiné řecké státy – Nikajské císařství a Epeirský despotát – se staly středisky odporu proti křižáckým dobyvatelům. Silnější a hospodářsky pevnější bylo Nikajské císařství. V jeho horských oblastech se uchovalo ještě svobodné rolnictvo, které tvoří hlavní kontingent nikajské armády, která dokázala nejednou způsobit porážku křižáckým vojskům.

V Malé Asie, které se zmocnili seldžučtí Oghuzové, vznikl samostatný stát, takzvaný Rúmský sultanát, v němž vládla mladší větev Seldžukovců. Krátkozraká politika Byzance, která ponechala bez povšimnutí říši Seldžukovců, poskytla této říši možnost zesílit. Seldžukovci rozdrtili Byzantince v bitvě u Miriogefalu a začali je zatlačovat k pobřeží. Po pádu Konstantinopole v roce 1204 probili se Seldžukovci k Středozemnímu moři, kde dobyli Attaleiu, a k Černému moři, kde dobyli Snope. Tam se jejich postup zastavil. Strašlivé nebezpečí bylo dočasně odvráceno.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 90)

Příspěvek od Royal » 04 bře 2012, 23:23

Obrázek


Ragusa

Od léta 1215 promýšlel janovský admirál Enrico de Candia plán úderu proti Benátkám, ale jiným směrem – v Jaderském moři, proti Raguse. Velmi důkladně prozkoumal možnosti válečných operací. Takový nápad vypadal velmi troufale. Sama myšlenka ozbrojeného vpádu na dalmatské pobřeží byla samozřejmě lákavá. Výsadek v Dubrovníku – to byl dávný plán Janova, ke kterému se nyní moudrý stratég najednou vracel. S tou myšlenkou přichází nyní k Direktoriu do Janova. V dopise Direktoriu ze 16. června 1215 již oficiálně kladl otázku dobytí Ragusy. Napsal : „Je nedaleko doba, kdy si uvědomíme, že ke skutečnému rozdrcení Benátek je třeba zmocnit se Ragusy.“ A tak admirál, který chápal prvořadý význam rozhodného úderu proti Benátkám, přemýšlel ještě před svým jmenováním vrchním velitelem intervenční armády na balkánské pobřeží, jak co nejlépe zničit nejsilnějšího nepřítele republiky, a byl pro to útočit proti Raguse.

K takovému podniku je třeba shromáždit značné prostředky. Admirál předpokládá spojení materiálních prostředků republiky s finanční podporou janovských soukromých námořních dopravců. Direktorium poskytuje Enricovi válečné lodě s důstojníky a náležitým vybavením, jednotky svých spojenců, které musí financovat námořní dopravci, vojenskou gáži a zásobování. Ale válečný podnik za těchto okolností není v ničem srovnatelný s obvyklými námořními operacemi na volném moři. Nejedná se jen o svedení námořní bitvy, ale zejména o dobytí vzdáleného přístavu. Dá se předpokládat, že ten bude dobře bráněn a jeho obránci jsou od nedávné války se Srbskem obezřetnější a opatrnější.

Admirál musí hledat jiné cesty. Obrací se proto na další námořní dopravce, na italské vládce i na bohatý klérus. Ve finále pak vyzbrojení a vybavení výpravy dosahuje astronomické částky – skoro dvojnásobek toho, co původně admirál předpokládal. Shromážděné síly odpovídaly tomuto číslu. Jsou nezbytné a jsou prostředkem k uskutečnění cíle : Ovládnout opevněné město ležící tisíc námořních mil daleko v Jaderském moři.
Za slunného jitra 19. června 1215 odpluly janovské lodě – velké válečné galéry v čele s vlajkou lodí „Serenissima“, přepravní kogy, transportéry a doprovodné rychlé čluny z Famagusty a vydaly se na Západ. Kam Pluly ? Aby dobyly Krétu ? Nebo Kefalonii nebo Korfu ? Nikdo, kromě malého okruhu nejvyšších velitelů to nevěděl.

Obrázek

Severně od Kréty sen k hlavním silám připojily námořní síly z Rhodosu a Naxosu. Celkově jsou k dispozici 3 mohutné galéry, 10 válečných přepravních kog a mnoho menších lodí. Námořní lodě převážejí 1200 elitních vojáků, více než 3500 mužů posádky, obléhací stroje a další prostředky důležité k obléhání, zbraně, potraviny, vodu a další zásoby – to všechno se přepravovalo na desítkách lodí směřující na západ pod ochranou tří janovských flotil.


Přibližně ve stejnou chvíli, daleko odsud v dalekém Dürrhachionu, rozbily svůj tábor tři elitní formace 900 janovských střelců. Vydaly se na sever a po několika dnech pochodu tiše překročily hranice v albánských horách. Ve stejné chvíli, kdy janovské lodi vpluly do ragusské zátoky, dosáhli střelci nepozorovaně východního okraje města.

Obrázek


Dne 10. července, po dvaceti dnech plavby, se flotila objevuje v blízkosti svého cíle. Jedna janovská loď za druhou vstupuje do přístavní zátoky, aniž by jí v tom bránily jakékoliv obranné síly či námořní lodě obránců. Admirál pokračuje zátokou dál. Rozestavuje svoje lodě tak, aby mohly z dalekonosných lodních katapultů ostřelovat nedaleké věže a hradby města. K tomu má dopomáhat 3500 mužů posádky.

Obrázek
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 90)

Příspěvek od Royal » 10 bře 2012, 09:39

Sotva dopadly poslední desítky z mnoha stovek vystřelených šípů v bitvě u Ragusy mezi benátským as janovským loďstvem, objevilo se nové ohnisko neklidu na Balkáně. Této oblasti bude v příštím období věnována mimořádná pozornost. Italské státy si uvědomily hrozící nebezpečí, že si jiné mocnosti rozeberou rozsáhlá území hroutícího se latinského císařství. Ale tam všude žijí jejich soukmenovci a lidé pravé víry a ti by se tak rychle a opět dostali pod cizí nadvládu. Řekli si, že kdo rychle bere, dvakrát bere. Vítězná janovská flotila vedená vítězem od Kypru a Ragusy admirálem "Rybářem" a posílená o další jednotky a loďstvo,křižuje v jihovýchodním kursu mezi Ragusou a Kefalonií a očekává nové rozkazy.

Obrázek
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 90)

Příspěvek od Royal » 10 bře 2012, 20:49

Epirus
(zpověď janovského střelce)

K hranicím na sever jsme vyšli v noci a přesun našeho oddílu proběhl bez překážek. V dálce v horách jsme zahlédli oheň a slabounké světelné signály. Po dalších třech hodinách jsme narazili na úbočí hory, pod kterou ležela epirská vesnice. Tam jsme se setkali s naším průvodcem. Promluvil krátce s naším velitelem a hned odešel. Spali jsme pak až do soumraku. Večer jsme zase hned vyrazili. Ráno jsme už byli zase pěkných pár mil daleko. Na polovině cesty les končil a tak jsme postupovali dvojnásob opatrně zdivočelou pustinou. Nikde nebylo ani živáčka. Všude bylo liduprázdno a naprosté ticho. Jenom občas houkaly sovy. Velitel se šeptem domlouval s kapitány jednotlivých oddílů.

Obrázek


Bylo už něco po půlnoci, když jsme konečně vešli ze skalnaté soutěsky, kolem byla mlha a tma. Před sebou jsme zahlédli hřbitov, kapli a dál se rýsovaly obrysy mostu a obydlí, které se zdálo opuštěné. Dosavadní přesun nám dal zabrat, chtěli jsme si odpočinout. Kapitáni vyrazili dveře do kaple a my se dostali dovnitř. Páchlo to tam zatuchlinou a myšinou. Průvodce ukázal kamennou desku, která uzavírala cestu do krypty. Byly za deset dvě, napjatě a s neklidem jsme se zaposlouchávali do noci a očima se snažili proniknout tmu kolem nás. Nic podezřelého jsme ale neslyšeli, jenom ty sovy tak zlověstně houkaly. Většina se asi na hodinu uložila ke spánku.

Obrázek


Bylo něco před a čtvrtou nad ránem a zrovna docházelo ke střídání stráží. Vtom z ticha a temna za námi zazněl tlumený dusot koní a kovový zvuk mnoha desítek zbraní. Najednou jakoby na povel rozzářila se obloha kolem hřbitova a kaple desítkami pochodní v rukách benátských jezdců v temných pláštích. Na překvapené vojáky dopadaly první meči, na střechu kaple, do oken, na stany a noční ležení dopadaly hořící pochodně. Jezdci už byli u nás. Chodbu kaple zaplnil prach a kouř. Někoho zachvátilo zděšení, mnoho vojáků bylo raněných.

Obrázek


První se vzpamatovali velitelé. Zaštěkaly rázné povely a my se vrhli do útoku proti lavině jezdců před námi. Hluk boje a světlo v ponuré noční krajině vyburcoval oba naše oddíly ležící opodál. Cesta jezdcům byla odříznuta. Zděšené a zoufalé výkřiky odumřely benátským diverzantům na rtech, když viděli tragickou skutečnost. Jeden náš oddíl se shromáždil na cestě, odkud přišli, druhý sypal do shluku jezdců střelu za střelou z obou boků. Raněné jezdce jsme dobíjeli krátkými meči a dýkami. Některé uprchlíky jsme vyřídili nad ránem ještě v lese. Pak jsme kolem zbytku benátského oddílu utáhli smyčku. Řekli jsme jim jen : „Jste v pasti. Dáváme vám tři minuty na rozmyšlenou. Odhoďte zbraně a vzdejte se. Jinak se odtud nikdo živý nedostane.“

Nedostal. Jejich jezdci se v návalu zoufalství a smrtelného strachu pokusily prorazit. Benátčané velitelé už neovládali situaci.Někteří se nahlas modlili nebo kleli. Pak padly desítky ran z kuší a luků. Najednou bylo hrobové ticho. Skoro nikdo nepřežil. Tu a tam padla ještě rána dýkou nebo mečíkem pod přilbu. Občas se z ležících těl ozývaly ještě dušené chroptivé výkřiky zoufalství a nebo prosba o poslední milost. Poslední hlouček jezdců se skrýval a bránil v nedaleké soutěsce. Když bylo po v všem, nalezli jsme dokumenty a peníze. Vedle padlého jízdního posla ležela brašna s dopisem pro jejich válečnou flotilu a posádku nedaleké Ragusy. Taky peníze. Někdo nás prodal. Raději jsme se vzdálili od cesty dobrých deset mil a přes den jsme se skrývali v lesním houští. Od moře vál vítr a v dálce už byly vidět hradby pevnosti .
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 90)

Příspěvek od Royal » 11 bře 2012, 11:49

Na přelomu horkého léta a podzimu přistály janovské lodě v zátoce ve východní části Kypru a dosáhly přístavu Famagusta.

http://www.youtube.com/watch?v=b11-37Me ... re=related
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 90)

Příspěvek od Royal » 17 bře 2012, 07:28

Obrázek

Přístav Ragusa. Právě sem si pobořenými zdmi města hodlají dojít pro klíče od města janovští vojáci, a proměnit město v kamennou mohylu, bude-li třeba. Janov shromáždil nebývalé vojsko s obrovskou koncentrací obléhacích strojů, zápalných bomb a střel a především palebné síly, která naprosto ochromí možnosti a vůli obránců k odporu.

http://www.youtube.com/watch?v=vAUp1ripJLE
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 90)

Příspěvek od Royal » 17 bře 2012, 23:14

S neslýchanou energií ze svého předsunutého stanoviště popohánějí Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, janovský dobrodruh a admirál, a hrabě de Villareal, pyšný aragonský aristokrat toho času v janovských službých, janovská vojska do útoku na město Ragusa.

Obrázek


Obrázek


Daleko ve východním Středomoří, na Rhodosu, bude mít janovský místodržící vskutku důstojné sídlo správce ostrova.

Obrázek
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 100)

Příspěvek od Royal » 18 bře 2012, 14:44

Obrázek


Bitvy u Kypru, Epiru a Ragusy zůstanou nezapomenutelnými. Avšak nevěříme příliš, že války přinesou štěstí a svobodu národům. Vasalské státy nikdy dobrovolně neuznají nadvládu svých přemožitelů a trůny v nich se zhroutí, jakmile je opustí válečné štěstí. Dovedeme se všem postavit, na vše myslit, spojit odvahu i rozvahu s vítězným bojem proti osudu. Rádi spolupracujeme s dobrými národy, ale neodpouštíme nepřátelům. Víme, že nebude nikdy pozemského ráje na zemi, bez boje či obětí. Válečné řemeslo však nikdy nebylo nám cílem, ale prostředkem, aby stará bolest lidstva našla nový směr. Věříme ve svou pravdu. Naše ruka je vždy připravena ke smíru. Rány se lehčeji zasazují nežli hojí, a silný mír je touhou našeho srdce. Běda tomu, kdo by životní dílo naše chtěl zničit ! Jdeme opatrně, chladnokrevně, ale jistě kupředu.

Direktorium Nejjasnější Republiky Janov

Obrázek

http://www.youtube.com/watch?v=Aijc7RHjZjc
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 100)

Příspěvek od Royal » 18 bře 2012, 18:41

Obrázek

Skuteční vládci Janova


Obrázek
hrabě de Grammont, původem Francouz v janovských službách, velitel polního vojska


Obrázek
hrabě de Villareal, původem Španěl, Direktor


Obrázek
hrabě Orsini, Direktor


Obrázek
admirál Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, Direktor
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 100)

Příspěvek od Royal » 18 bře 2012, 18:55

Depeše z paluby admirálské lodi :

Můj drahý Direktore,

ve svých kalkulacích již můžete vycházet z toho, že jsem před hodinou vyplul z celou flotilou k ochraně zájmů Republiky Janov do Vámi určeného místa.

admirál Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty


Obrázek
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 100)

Příspěvek od Royal » 24 bře 2012, 14:43

Obrázek


Do zimy roku 1216 admirál Enrico de Candia Pescatore shromáždil na základně Ragusa síly určené pro dobytí dalšího města. Vytvořil mocné uskupení, zahrnující mimo značného počtu elitních jednotek zkušených veteránů na palubách dopravních a doprovodných plavidel, také 2 válečná galéry a 8 válečných transportních lodí. Pak nastoupil na palubu vlajkové lodi na slavném raguském nábřeží, naposled oslovil nastoupené jednotkly a vydal pokyn k vyplutí. Vysocí důstojníci posádky z nedaleké pevnosti salutují, benátský guvernér raguské proincie se loučí vzletnými slovy jménem dóžecí Republiky s odjíždějícím slavným velitelem a admirálem. Lehký větřík si pohrává s janovskou vlajskou, čechrá peří na admirálském kloubouku a na Pescatoreho tváři se nehne ani jediný sval. Obě těžké bitevní galéry se odrazí od břehů mola, vesla zaberou naplno a nastoupené jednotky vzdávají mohutné janovské flotile čest. Enrico Pecadore stojí na vyvýšeném můstku, salutuje a město s okrovými hradbami s věncem kopců na obzoru - Ragusa - jíž měl vládnout jako guvernér, se vzdaluje ...

Obrázek
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: Serenissima Repubblica di Genova (respekt = 100)

Příspěvek od Royal » 24 bře 2012, 16:42

Obrázek

Hrabě de Villareal oznámil Senátu přímo, že stav pokladny umožňuje udržet vojsko a námořnictvo v plných stavech bez schodku nebo půjček. Spojené námořnictvo bylo navíc opatřeno zbrusu novou výzbrojí.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Zamčeno

Zpět na „Byzanc 1214“