1863

Moderátoři: Dekl, Vals, Royal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

1863

Příspěvek od Royal » 18 lis 2010, 23:06

Prolog


Události roku 1863


Zahraniční události :

Hospodářské potíže Rakouska po prohrané válce s Francií a Sardinií v roce 1859, nejednotnost a vnitřní slabost států Německého spolku, diplomatická izolace Ruska, nezájem britské politiky o události v Evropě, dvojakost francouzské politiky vůči Itálii, Polsku a Německu umožnily Prusku provádět politiku zaměřenou na zabezpečení pruské hegemonie v německých záležitostech.

Tomuto cíli byla podřízena i Bismarckova zahraniční politika. Především záviselo na postoji dvou největších světových mocností – Velká Británie a Ruska. Velká Británie vždy považovala Prusko za příliš bezvýznamné, než aby rušilo její složitou hru o udržení evropské rovnováhy, a tak zbývalo Rusko. Protože si Bismarck uvědomoval velký mezinárodní vliv Ruska, usiloval o zlepšení prusko-ruských vztahů. Roku 1863 za polského povstání předložil Alexandrovi II. návrh smlouvy o společném boji Ruska a Pruska proti polským povstalcům. Tato smlouva byla uzavřena v únoru 1863 jako tzv. konvence Alvenslebenova. Ačkoli nebyla ratifikována a k jejímu praktickému uskutečnění nedošlo, její podepsání napomáhalo zlepšení rusko-pruských vztahů a tím si Bismarck zabezpečil vděčnost ruského cara.

Postavení francouzského císaře Napoleona III. v evropské politice bylo otřeseno vojenskými neúspěchy ve válce s mexickými republikánskými generály na severoamerickém kontinentu i jinde ve světě. Od počátku šedesátých let nastalo zhoršení vztahů mezi Francií a Ruskem. Francouzská vláda bez ohledu na své závazky nepřezkoumala nevýhodné a pro Rusko ponižující články Pařížské smlouvy z roku 1856. Ve stejné době došlo v důsledku boje o kolonie ke vyhrocení vztahů mezi Anglií a Francií. Vzájemné rozpory mezi evropskými velmocemi odvracely jejich pozornost od Pruska, což vytvářelo příznivou situaci pro politiku pruského kancléře.


Domácí události :

Obrázek

Při zdvořilostním setkání rakouského císaře a Viléma I. v lázních v Gastýnu 3. srpna 1863 pozval František Josef I. pruského krále na setkání vládců všech německých států. O čtrnáct dní později, 17. srpna 1863, přivítal rakouský císař dalších 29 spolkových monarchů a zahájil ve slavnostně vyzdobeném paláci Německého spolku ve Frankfurtu nad Mohanem největší setkání německých panovníků, jaké dosud kdy Německo spatřilo. Prusko však odmítlo svoji účast předem.

Obrázek

O rakouských návrzích nového uspořádání poměrů v Německu se přesto jednalo, Rakouskem navrhovaná reforma byla podmínečně přijata, ale bez pruské účasti výsledný dokument nezměnil nic na dosavadním uspořádání Německého spolku. Berlín také vzápětí přispěchal s věcnými námitkami, které ve své podstatě znamenaly jednoznačné odmítnutí rakouských návrhů. Rakousko se na podzim 1863 ještě jednou pokusilo vymanévrovat Prusko a prosadit užší spojení Rakouska se zeměmi třetího Německa, ale ukázalo se, že za dané situace nemá většina německých států na rakouském „maloněmeckém řešení“ zájem.
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: 1863

Příspěvek od Royal » 20 lis 2010, 21:25

Prosinec 1863 - předehra

Obrázek


Sotva dozněly ohlasy rakouského diplomatického neúspěchu a německá otázka se znovu dostala do popředí zájmu. Příčinou vzruchu byla dvě malá severoněmecká vévodství – Šlesvicko a Holštýnsko. Dlouhá léta je spravoval dánský král, aniž to v Evropě někomu příliš vadilo. Tato dvě vévodství, oddělují Baltské moře od Severního, však již dávno přitahovala svým výhodným hospodářským a strategickým postavením pruské vojenské a obchodní kruhy.


Obrázek
Dánská armáda vstupuje do Šlesvicka


V listopadu 1863 vyhlásila dánská vláda nový zákon, který ve své podstatě znamenal anexi Šlesvicka až po řeku Eider. Značná část obyvatelstva těchto vévodství však byla německého původu a tíhla k Německu, čehož Bismarck také dokonale využil. Prohlásil, že dánský král Kristián IX. nemá právo tímto způsobem uplatňovat svoje nároky nad Šlesvickem a navrhl Rakousku společnou akci s tím, že tato území je třeba „osvobodit“ a navrátit do Německého spolku. Rakouský císař souhlasil.


Obrázek
Dánský král Kristián IX.


Na přelomu listopadu a prosince 1863 se dohodl Bismarck s rakouským ministrem zahraničí na společném postupu, který měl „neutralizovat“ případnou iniciativu menších německých států. Dánský král měl v lednu obdržet osmačtyřicetihodinové ultimátum, aby svůj zákon o anexi Šlesvicka odvolal. Pokud by Dánsko odmítlo vyhovět, měla rakouská a pruská vojska překročit hranice a společně vstoupit do Holštýna.



Bundesheer – prosinec 1863


Rakousko
Celkem : 94.826 mužů - náklady na vojsko : 6.200

II. armádní sbor : (Budapest) : umístění Mecklenburg-Strelitz :
2x oddíl řadové pěchoty 6/6 (2 divize = 25.000 mužů),
1x oddíl gardové jízdy 4/4 (1 divize=4000 jezdců),
2x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (48 děl/1680 dělostřelců)
Celkem : 30.680 mužů

I. armádní sbor (Brünn) : umístění Olmütz
2x oddíl řadové pěchoty 6/6 (2 divize = 25.000 mužů),
1x oddíl gardové jízdy 4/4 (1 divize=4000 jezdců),
1x oddíl lehké jízdy 3/3 (1 divize=3000 jezdců),
4x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (1 pluk=96 děl/3360 dělostřelců)
Celkem : 35.360 mužů

III. armádní sbor (Klagenfurt) : umístění Verona :
2x oddíl řadové pěchoty 6/6 (2 divize = 25.000 mužů),
1x oddíl lehké jízdy 3/3 (1 divize=3000 jezdců),
2x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (48 děl/1680 dělostřelců)
Celkem : 29.680 mužů


Prusko
Celkem : 79.234 mužů - náklady na vojsko : 5.400

Gardový sbor (Berlin) : umístění Berlin
2x oddíl gardové pěchoty 7/7 (2 divize=28.000 mužů),
1x oddíl gardové jízdy 4/4 (1 divize = 4.000 jezdců),
2x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (48 děl/1680),
1x oddíl ADZ (armádní dělostřelecká záloha) 1/1,5 (16 děl/694 dělostřelců)
Celkem : 34.345 mužů

IV. armádní sbor (Köln) : umístění Köln
1x oddíl řadové pěchoty 6/6 (1 divize = 11.500 mužů),
1x oddíl gardové jízdy 4/4 (1 divize=4000 jezdců),
2x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (48 děl/1680 dělostřelců)
Celkem : 17.180 mužů

VI. armádní sbor (Magdeburg) : umístění Lauenburg
2x oddíl řadové pěchoty 6/6 (2 divize = 22.000 mužů),
1x oddíl gardové jízdy 4/4 (1 divize = 4.000 jezdců),
2x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (48 děl/840 dělostřelců)
Celkem : 27.680 mužů


Bavorsko
Celkem : 35.600 mužů - náklady na vojsko : 2.250

Bavorský (VII.) armádní sbor (München) : umístění München
1x oddíl gardové pěchoty 7/7 (1 divize=14.000 mužů),
1x oddíl řadové pěchoty 6/6 (1 divize=13.500 mužů)
2x oddíl lehké jízdy 2,5/3 (2 divize = 5.100 jezdců),
3x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (72 děl/3000 dělostřelců)


Sasko
Celkem : 31.679 mužů - náklady na vojsko : 2.075

Saský (IX.) armádní sbor (Dresden) : umístění Dresden
1x oddíl gardové pěchoty 6/7 (1 divize=12.500 mužů),
1x oddíl řadové pěchoty 6/6 (1 divize=12.000 mužů),
2x oddíl lehké jízdy 2,5/3 (2 divize = 4700 jezdců),
2x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (48 děl/1920 dělostřelců),
1x oddíl ADZ (armádní dělostřelecká záloha) 0,75/1,5 (12 děl/559 dělostřelců)


Württembersko - náklady na vojsko : 1.600
Celkem : 23.955 mužů

Jihoněmecký (VIII.) armádní sbor (Stuttgart) : umístění Stuttgart
2x oddíl řadové pěchoty 5/6 (2 divize=18.600 mužů),
1x oddíl těžké jízdy 3,5/3,5 (1 divize = 3500 jezdců),
1x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (24 děl/1200 dělostřelců),
1x oddíl ADZ (armádní dělostřelecká záloha 1/1,5 (16 děl/655 dělostřelců)



Hannoversko
Celkem : 23.054 mužů - náklady na vojsko : 1.450

Severoněmecký (X.) armádní sbor (Hannover) : umístění Hannover
2x oddíl řadové pěchoty 5/6 (2 divize=19.000 mužů),
1x oddíl gardové jízdy 3/3,5 (1 divize = 3000 jezdců),
1x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (24 děl/1054 dělostřelců)


Zahraniční armády

Itálie
Celkem : 51.500 mužů - náklady na vojsko : 3.250

I. (italský) armádní sbor (Mailand) : umístění Mailand
2x oddíl řadové pěchoty 5/6 (2 divize=20.000 mužů,
1x oddíl lehké jízdy 3/3 (1 divize=3000 jezdců),
2x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (48 děl/2500 dělostřelců)
Celkem : 25.500 mužů

II. (italský) armádní sbor (Turin) : umístění Po
2x oddíl řadové pěchoty 5/6 (2 divize=20.000 mužů),
1x oddíl těžké jízdy 3,5/3,5 (1 divize=3500 jezdců),
2x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (48 děl/2500 dělostřelců)
Celkem : 26.000 mužů


Francie
Celkem 100.000 mužů - náklady na vojsko : 6.800

I. (francouzský) armádní sbor (Strassbourg) : umístění Strassbourg
2x oddíl řadové pěchoty 6/6 (2 divize=25.000 mužů),
1x oddíl lehké jízdy 3/3 (1 divize=3000 jezdců),
4x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (=1 pluk=96 děl/3840 dělostřelců)
Celkem : 31.840 mužů

II. (francouzský) armádní sbor (Metz) : umístění Metz
2x oddíl řadové pěchoty 6/6 (2 divize=25.000 mužů),
1x oddíl lehké jízdy 3/3 (1 divize=3000 jezdců),
4x oddíly polního dělostřelectva 1,5/,5 (=1 pluk=96 děl/3840 dělostřelců)
Celkem : 31.840 mužů

III. (francouzský) armádní sbor (Dijon) : umístění Dijon
2x oddíl řadové pěchoty 6/6 (2 divize=24.000 mužů),
1x oddíl lehké jízdy 3/3 (1 divize=3000 jezdců),
3x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (72 děl/2880 dělostřelců)
Celkem : 29.880 mužů

I. (francouzský) jízdní sbor (Metz) : umístění Metz
1x oddíl těžké jízdy 4/4 (1 divize=3.440 mužů),
1x oddíl lehké jízdy 3/3 (1 divize=3000 mužů)
Celkem : 6.440 mužů


Dánsko
Celkem : 22.500 mužů - náklady na vojsko : 1.550


I. (dánský) armádní sbor (Schleswig) : umístění Flensburg/Düppel
2x oddíl řadové pěchoty 5/6 (2 divize=20.000 mužů),
2x oddíl polního dělostřelectva 1,5/1,5 (48 děl/2000 dělostřelců)
1x oddíl těžkého dělostřelectva 2,5/2,5 (6 děl/500 dělostřelců)
Celkem : 22.500 mužů

Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Uživatelský avatar
Royal
Plukovník
Plukovník
Příspěvky: 7148
Registrován: 10 říj 2007, 18:31
Bydliště: Jičín

Re: 1863

Příspěvek od Royal » 21 lis 2010, 10:37

Prosinec 1863 - předehra



Obrázek
Vlajka Krakova


Krakov, velké hospodářské, politické a kulturní středisko Polska, bylo usnesením vídeňského kongresu prohlášeno za „svobodné město“. Ve skutečnosti byla nezávislost Krakova problematická, neboť jej okupovala rakouská vojska. 20. února 1846 vypuklo v Krakově povstání proti rakouskému útlaku. 22. února rakouská vojska vyklidila město. Téhož dne vyhlásili krakovští povstalci nezávislost Polska a zřídili národní radu Polské republiky.


Obrázek
Slavnostní předání pověřovacích listin svobodnému městu Krakov na vídeňském kongresu


Krakovští povstalci však nepodnikli nic, aby se povstání rozšířilo za obvod Krakova. Rakousku se podařilo sliby izolovat Krakov od Haliče a vyslalo do ohrožené oblasti početné vojenské síly. Slabý polský vojenský oddíl nemohl odolat drtivé převaze a v boji s početnějšími rakouskými vojsky utrpěl porážku. Začátkem března 1846 rakouská vojska znovu obsadila Krakov. Povstání bylo potlačeno.


Obrázek
Potlačení krakovského povstání rakouskou armádou v roce 1846


V ovzduší zostřujících se vztahů s Pruskem, Dánskem, Itálií i Ruskem se rakouská vláda rozhodla rozšířit svoje území bez války a koncem prosince 1863 přikročit k anexi Krakova. Zdálo se, že to nebude opravdu víc než pouhé gesto, na stavu věcí se nemělo formálně nic měnit. Oblast byla pod nadvládou Rakouska už dlouho. Praktický efekt se měl však dostavit vzápětí. Kromě nezanedbatelného přínosu 10 milionů zlatých měsíčně do prázdné rakouské pokladny ustavila Vídeň v oblasti velitelství IV. (Reservního) armádního sboru se sídlem v Krakově. 1. ledna 1864 bylo město Krakov definitivně včleněno do rakouské říše.


Obrázek
oblast významného hospodářského střediska Krakova


Anexe však málem vyvolala evropskou krizi. Rusko se cítilo ohroženo a uherská vláda napálena. Potměšilé stanovisko zaujal Berlín, který v roce 1863 sám podpořil akce proti polským povstalcům a ucházel se zcela jednoznačně o ruské přátelství. Pruská vláda prohlásila, že byla celou akcí „překvapena“. Nebylo divu, Bismarck při každé vhodné příležitosti prohlašoval, že je oddaným přítelem Rusů.

Rakousko : od 1.1.1864 celková produkce + 10.000 (tis.)
Wilhelm von Royal, generálporučík a velitel XXXXII. sboru, (Krym 1942)
Michal Jan Lev z Rožmitálu, pán z Rožmitálu, (Čechy 1526-1527)
Enrico de Candia Pescatore, hrabě z Malty, admirál a direktor Republiky Janov (Byzanc 1214-1217)
Čeněk z Vartemberka, pán z Veselí a Vartemberka, rytíř Dračího řádu, nejvyšší purkrabí a královský maršálek, (Husitské války 1424-1426)
William Royal, admirál britského Královského námořnictva (Trafalgar 1805)
Louis Alexander Berthier, divizní generál a náčelník štábu Armée d´Italie, (Itálie 1796)

Odpovědět

Zpět na „Německo 1866“