AAR Holandská cesta k supervelmoci

Proveď svůj národ obdobím monarchií přes kolonizaci světa až k vytvoření impéria ovládajícího celou planetu na počátku 20. století.

Moderátoři: Atlantis, Vals, Phoenix, Princ Evžen Savojský

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 28 lis 2016, 19:50

Úvod

Beru to jako odpočinek od EU. Je třeba trochu střídat. Už jsem to hrál za Holandsko několikrát, ale těsně mi utekl poslední cíl a to vše vyzkoumat. Oproti svým AAR je tady zásadní změna. Nepoužívám SAVE/LOAD pokud hru nepřerušuji. Už jedna výjimka nastala. Kvůli té blbosti jsem nechtěl jít znova od začátku. Ale to později.

Cíle jsou prakticky 2 a to skončit jako první a vše vyzkoumat.

Oproti předchozím hrám jsem pozměnil plán. Snaha byla kořistit velké provincie a pokud možno poměrně vzdělané (Literacy). Ideální by bylo Prusko nebo Francie. To jsem vyhodnotil jako nereálné. V předchozí hře jsem se nějakým záhadným způsobem dokázal dostat do Anglie. Jenže potom jsem s ní byl v neustálých válkách. V míru ubývá badboy dřív. Chtělo to změnu. Takže plán byl napadnout Dánsko, získat vzdělaný, avšak málo lidnatý Jilland a potom ve vhodné době dobýt Belgii, na kterou má Holandsko CORE. Jakmile by se stalo velmocí, tak získat Mexiko do sféry vlivu a bojovat s USA, kde postupně získávat lidnaté provincie. Bylo několik pokusů, kdy jsem dělal i hrubé chyby a znovu jsem se vracel na začátek. Takže nyní už to snad vyjde.
Výzkum jsem od začátku zaměřil na posilování výzkumu. Ostatní až později.

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 28 lis 2016, 19:56

Počáteční války (1836-1840)


Nejdříve jsem dal plné platy na úředníky, duchovní a vojsko. Zvedl jsem cla na maximum, abych to dokázal ufinancovat. Dále jsem změnil systém na reakcionáře a začal stavět továrnu na výrobu skla, vinárnu a lihovar. V každém regionu jednu věc. Focus jsem použil na podporu duchovních v nejlidnatějším regionu Java. Začal výzkum Ideological Thought.

Holandsko si zajistilo vojenský přístup do Pruska a vyhlásilo v lednu 1836 válku Dánsku. K němu se přidal vazal Holštejn. Poslalo k Dánsku své loďstvo, aby blokovalo jeho armádu a ve dvou bitvách bylo zničeno dánské loďstvo. Hlavní armáda byla blokována v Kodani a 3 tis mobilizovaných mužů z Jillandu zůstalo viset v Odense, kde byla přerušena pouť této malé armády k hlavní armádě Dánska. Holandsko mělo k dispozici pouze jednu transportní loď v Evropě, takže postupně po jednotlivých jednotkách přesunovalo armádu. Ta se postupně rozprostírala po pevninském území Dánska. Naštěstí Holstein se svou 6 tis. Armádou neútočil. Dále se přesouvala do Evropy druhá transportní loď z oblasti středoamerických ostrovů. Do transportu se zapojila v květnu. V červnu již bylo na ostrově dostatek mužů, takže 9 tis Holanďanů zaútočilo na 3 tis. Dánu v Odense. Později se přidalo dalších 3 tis. Mužů. Jelikož poražená dánská armáda neměla kam ustoupit, padlo přes 2 tis Dánů do zajetí.V září 12 tis Holanďanů zaútočilo na Kiel, kde padlo 3600 vojáků Holštejna z 6 tis. Zbytek byl dohnán a zajat v Lauenburgu. Počátkem října 1836 je dobyto pevninské Dánsko a Odense. Holandsko získává Jilland. Ještě před koncem války byl započat zpětný přesun jednotek do Holandska.

V prosinci 1836 vyhlásila Belgie válku Holandsku o Gelre. Holandsko již mělo přeskupené armády zpět. K Holandsku se přidal vazal Lucembursko. 30 tis armáda Belgičanů rozdrtila 3 tis. Armádu Lucemburska a oblehla ho. (V lednu 1837 vyjela Belgie se svou transportní flotilou z přístavu, získala kladné válečné skóre a na obranu Holandska se Status Quo se přidala Velká Británie. Nešlo potom cokoliv žádat po Belgii. Proto Load autosave). Druhá Belgická armáda oblehla Middelburg, kde po nějakých ztrátách z nedostatku zásob bylo v lednu 1837 20 tis mužů. Holandsko v lednu vyjelo s flotilou (2 velké válečné dřevěné lodě stačili na belgické transportní) a zablokovalo Bruggy. zaútočilo. 9 tis mužů oblehlo v Belgii provincie, aby tato armáda nemohla ustoupit. Bohužel se bitva nevyvíjela dobře, takže nakonec bylo zapojeno všech 36 tis. mužů včetně mobilizantů. Holandsko s drtivými ztrátami 11 tis. mužů zvítězilo. Nepřítel přišel o 8 tis. vojáků. Holandsko začalo požadovat anexi Belgie, čímž vyloučilo, že by se kdokoliv do konfliktu míchal. Belgie byla už velmoc. Potom se ustoupivší belgická armáda přesunula do Eidhovenu. Cestou něco naverbovala a měla tam přes 12.5 tis mužů. Holandsko vybralo nejméně zdecimované jednotky, obklíčilo dalším jednotkami tuto armádu a zaútočilo na ni 25 tis vojáků. Zajato bylo něco málo přes 3 tis nepřátel, zbytek padl. Vše se stihlo dřív, než první belgická armáda dobyla Lucemburk. Potom oblehla Maastricht. Díky ztrátám z nedostatku zásob se 30 tis armáda postupně scvrkla na necelých 23 tis. Holandsko chvíli obnovovalo stavy a v červnu 1837 zaútočilo s 32 tisíci. Belgie utrpěla ohromné ztráty 17 tis mužů oproti 7 tis. Holanďanů. V Liege byla ustupující armáda Belgie zničena. Holandsko během do konce bitvy obklíčit. Do zajetí padlo pouhých 3200 Belgičanů. Potom byly všechny belgické provincie a Lucemburk obležen. Belgie byla do konce roku dobyta a anektována, i když Lucemburk nebyl ještě osvobozen. V obou belgických regionech byla zahájena výstavba vinárny, lihovaru a papírny.

V roce 1838 byl dokončen výzkum Ideological Thought a výzkumné body se začaly spořit. V lednu 1840 začal výzkum Idealismu. Díky naspořeným výzkumným bodům byl ještě v tomto roce výzkum dokončen a Holandsko začalo zkoumat Stát a Vláda.

V roce 1840 se udála ještě jedna významná událost, která změnila radikálně plán hry. Holandsko získalo nárok na portugalská plnohodnotný region. Mělo to však háček. Portugalsko mělo mocné spojence Francii a Rakousko. Prozradím jen, že jsem do toho za rok šel, Francie na rozdíl od Rakouska Portugalce ve štychu nenechala a z výsledkem války jsem byl spokojen. A opravdu jsem SAVE/LOAD nepoužil. Jinak příště už bude i obrázek. Přece jenom se rozhodl to psát až po válce s Portugalskem a Francií.

Uživatelský avatar
Josif
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 303
Registrován: 03 čer 2015, 20:16
Bydliště: Moskva Rudé náměstí Kreml

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od Josif » 29 lis 2016, 07:06

Takže nový AAR.. super :D ... A zrovna když s touto hrou začínám.. hmm.. že mi budeš nápomocen.. prosím, prosím :o Zrovna sem uvažoval, že se zeptám na radu.. tak teď, když se začalo s AAR, by mi mohl někdo pomoci..
Tento podpis byl smazán, protože porušoval pravidla tohoto fóra. Neprodleně nahlaste autora tohoto podpisu administrátorovi.

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 30 lis 2016, 21:09

Válka s Francií a Portugalskem (1841-1845)


V předchozí kapitolce jsem zapoměl jednu důležizou věc. Krátce po anexi Belgie se Holandsko stává velmocí.
Když jsem šel do této války s Portugalskem a tím i Francií, rozhodl jsem se vybojovat něco na Francii a opustit plánovanou americkou cestu. Francie měla vzdělané regiony. Cílem byla Picardie a Normandie.

Holandsko shromáždilo do domovské země, co se dalo. Z Javy dovezlo 30 tis. Něco na dobytých belgických územích bylo naverbováno. Na začátku války v Holandsku byla připravena 78 tis. armáda. Dále si Holandsko zajistilo vojenský přístup do Španělska. Ten naštěstí nebyl vypovězen a to i přesto, že Španělsko bylo ve sféře vlivu Francie.
V červnu 1841 byla vyhlášena válka Portugalsko o Douro. Na jeho obranu se přidala Francie. K mému překvapení lídrem války bylo Portugalsko.

Šance byla pouze v tom, že Holandsko nevyprovokuje Francii k mobilizaci, alespoň, dokud Holandsko něco nedobude. Takže plán byl nechat si něco dobýt, potom zničit armády Francouzů a potom postupně Francii dobývat. Portugalska si Holandsko prakticky nevšímalo.

Francie zablokovala všechny holandské přístavy. Francie a Portugalsko postupně dobývali některé portugalské kolonie. Ve Francii byly pouze dvě armády. Holandsko je nechávalo nerušeně v Belgii dobývat provincie mimo Bruselu, Namuru a Brug.
Když Francouzi oblehli s 31 tis armádou Namur, Holandsko zaútočilo s celou 78 tis armádou. Přes těžké ztráty skoro 9 tis oproti 6 tis. Francouzským zvítězili. Francouzi ustoupili do Liege k druhé armádě. Ta se potom přesunula k oblehnutí jiné provincie. Nejztrátovější jednotky byly odesláni vedle na doplňování stavů. Malé jednotky byly odesláni do francouzských provinciích sousedících s Liege. Zbylých 47 tis zaútočilo na Liege, když tam zůstala pouze ustoupivší armáda. Zde Holandsko přišlo o necelých 8 tis vojáků oproti necelým 12 tis Francouzů. Ty včas ustoupili pod nepříznivým vývojem bitvy do Maastrichtu, kde byli obklíčeni a zničeni. Do zajetí padlo pouhých 3,5 tis Francouzů. Mezitím se přesunula armáda do Bruselu na vylákání druhé k útoku. To se také stalo. Dorazila další drobná pomoc. Takže ve výsledek se úspěšně bránilo 48 tis Holanďanů 33 tis Francouzů. Ti díky obklíčení byly zničeni. Francie měla ještě další armády, ale ty operovali až do konce války mimo Evropu.

Po té zhruba v polovině roku 1842 začalo postupné obléhání francouzských provincií, se zaměřením na lidnaté. Přece jenom byl cíl, aby co nejméně Francouzi zmobilizovali, až se k tomu rozhodnou. Své Holandsko neosvobozovalo. Občas probíhali drobné bitvy s jednotkami, které Francouzi narekrutovali. Holandsko úspěšně dobylo víc jak polovinu Francie, než zmobilizovali.
Francie zmobilizovala zhruba v polovině roku 1843 odhadem 100 tis. Prakticky po celé zemi, převážně na jihu. Někde se v tu chvíli bránilo 3 tis Holanďanů zmobilizované přesile. Holanďané přerušili v okolních provinciích obléhání a přispěchali na pomoc. I když Francouzi i přes pomoc měli většinou přesilu, tak díky mizivé morálce po čerstvé mobilizaci bitvy prohrály. Potom začali oboustranné manévry. Prakticky nevytvořili armády větší než 20 tis. S vyjímkou jedné v Clermond Ferandu, kde se spojilo několik zmobilizovaných armád. Ta naštěstí jen osvobozovala. Jiné se podařilo zlikvidovat při přesunu na sever malou armádu Holanďanů. Holanďané i za pomoci obklíčení postupně většinu zmobilizovaných armád zlikvidovali. V roce 1844 zůstávala pouze jediná, která měla až 48 tis. Holanďané ji potom nalákali na útok do Paříže. Cestou se díky nedostatku zásob francouzská armáda scvrkla na 39 tis. Holanďané ji obklíčili a postupně nasadili 62 tis. Bitva se nevyvíjela dobře. Nakonec však se štěstím v závěru Holandsko vítězí. Ztráty necelých 24 tis Holanďanů oproti 19,3 tis Francouzů. 20 tis Francouzů nemělo kam ustoupit, tak padlo do zajetí.

Nyní zase mohlo pokračovat obléhání. Holandsko začalo požadovat ještě Pikardii. V říjnu 1844 je dobyta Paříž, většina Francie a Holandsko získává Pikardii a Normandii. Nyní Holandsko aktivně začíná bojovat s Portugalskem.

Portugalsko mezitím vylodilo 12 tis mužů ve dvou armádách v Jillandu a dobylo Ribe a Aalborg. Druhé dvě oblehlo. Portugalci vylodili zhruba 11 tis armádu (nebyla na plném stavu) a 6 tis armádu Portugalců vyhnali se ztrátou necelého 1 tis. Portugalci přišli o polovinu a ustoupili k druhé armádě, kde měl potom dohromady 9 tis. Na tu zaútočilo přes 16 tis Holanďanů v Aarhus a po ústupu Portugalců nepřítele pomocí obklíčení zničili v Aalborg, kde do zajetí padlo pouhých 1,7 Portugalců.

Mezitím další armády dorazili přes Španělsko k Portugalsku. Byla obležena Covilha 9 tis. muži. Za chvíli přišla 30 tis armáda Portugalců a zaútočila. Holandsko postupně přisouvalo jednotky do bitvy. 9 tis původně obsadilo okolní provincie za účelem obklíčení. I když mělo Holandsko lepšího generála, výhodu kopcovitého terénu v obraně, dostávalo na frak. Nakonec i těch 9 tis poslalo do obrany. Přesto to nebylo nic platné. V této bitvě měli Portugalci obrovské štěstí (často kostky Portugalci 9,8 ku 1,2,3 Holandským). Nakonec Holanďané z 39 tis přišli o 18 tis oproti 12 tis ztrátám Portugalců. Nezbylo, než přesunout posili z Jillandu. Díky posilám z Jillandu mohlo dojít na reparát. Ten se tentokrát odehrál ve Vila Real. 37 tis Holanďanů bojovalo proti 19 tis. Portugalců. Zde již Portugalci štěstí neměli a díky obklíčení byla jejich armáda rozprášena. Do zajetí padlo pouhých 5 tis Portugalců, zbytek padl na bojišti. Holanďané ztratili 5,5 tis. Začalo obléhaní Portugalska. V říjnu 1845 bylo dobyto celé Douro a Holandsko ho získává. (obrázky jsem sejmul později)

Obrázek[/url]

Holandsko během této války získalo WAR exhastion 36. Nebyla to tragédie, pomohlo to ke dvěma sociálním reformám (zdravotní péče) díky zvýšené militantnosti. Holandsko mělo 5 let na to, aby se připravilo na další válku s Francií. Dal se očekávat její útok. Plán byl postavit na hranicích pevnosti a neverbovat další armády na Jávě. Bohužel se později ukázal problém v stále pokračujícím nedostatku malých zbraní (pušek).

Během této války Holandsku pokračovalo v kulturním výzkumu. Vyzkoumalo Asociatismus na podporu obnovování jednotek a Positivismus a Funkcionalismus na podporu vzdělávání.

Obrázek

Jinak byla zajímavá situace se vzdělaností. Když získalo Holandsko Pikardii a Normandii, stoupla vzdělanost zhruba ze 45 na 54. Po získáni Doura klesla na 49.

Uživatelský avatar
Josif
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 303
Registrován: 03 čer 2015, 20:16
Bydliště: Moskva Rudé náměstí Kreml

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od Josif » 01 pro 2016, 07:51

Mohu se zeptat, to hraješ nějakej mód, že má Prusko žlutou barvu ?? V datadiskách to totiž není.. tak mě to zajímá. :)
Tento podpis byl smazán, protože porušoval pravidla tohoto fóra. Neprodleně nahlaste autora tohoto podpisu administrátorovi.

Uživatelský avatar
tovlasek
Podpraporčík
Podpraporčík
Příspěvky: 398
Registrován: 15 dub 2012, 09:21
Bydliště: Praha

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od tovlasek » 01 pro 2016, 18:42

Josif píše:Mohu se zeptat, to hraješ nějakej mód, že má Prusko žlutou barvu ?? V datadiskách to totiž není.. tak mě to zajímá. :)
Prusko má žlutou barvu ve vanilla verzi bez datadisků :D Jinak report budu určitě sledovat!
"La mort n'est rien, mais vivre vaincu et sans gloire, c'est mourir tous les jours"-Napoleon Bonaparte.

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 01 pro 2016, 18:50

Upřesňuji verzi : Hraju Vanillu patch 1,3 bez módů.

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 02 pro 2016, 19:43

Druhá válka s Francií (1846-1862)


Holandsko se připravovalo na válku, kterou očekávalo na konci roku 1849. Zásadním problémem byl nedostatek malých zbraní. Takže do této doby se podařilo poslat z Jávy pouhých 60tis. Dostavba pevností měla dobíhat na začátku roku 1850. Zkrátka vyhlídky nebyly dobré. K velkému překvapení se na konci roku 1849 francouzský útok nekonal. Francouzi zůstali v míru. Jak bylo později zjištěno od zvědů (LOAD za Francouze), Francie měla ještě vysoký WAR exhaustion.
Dále Holandsko přetahovalo Španělsko do své sféry vlivu. Vzhledem k tomu, že občas vyplýtvali Francouzi své body na BAN Velké Británie, tak se postupně podařilo vymanit Španělsko z francouzského vlivu. V roce 1849 je již ve sféře vlivu Holandska a je uzavřena aliance.

Holandsko postupně zkoumalo parníky, tisk bankovek a tisk bankovek soukromými bankami.

V březnu 1851 získalo Holandsko nárok na francouzský region. Takže se připravovalo na útočnou válku. Ještě dotáhlo dalších 30 tis. z Jávy. Takže k dispozici mělo 30 tis v Douro, 30 tis v Jilland a 84 tis v Holandsku. Ještě před válkou začal výzkum strategické mobility. Za války pokračoval vojenský výzkum zezadu nabíjených pušek, vojenského plánování a profesionální armády. Dále byl vyzkoumána Medicína.

V březnu 1852 je vyhlášena válka Francii o Champagne. Na stranu Francie se přidává Švédsko, Švýcarsko, Savojsko, Brazílie, Portugalsko, Papeženci a Rakousko. Španělsko zatím povoláno do války není. Není důvod provokovat Francouze k mobilizaci. A ta se zatím skutečně nekoná. Francie postupně zablokovala přístavy Holandska po celém světě. A dobíjí nějaké kolonie.
V Portugalsku je bez problémů zničena portugalská armáda a Portugalsko obleženo a později dobyto. Holandsko zatím odmítá s ním uzavřít mír.

Ve Francii se chvíli nic neděje a 18 tis armáda Francouzů je v Paříži. Po dvou měsících na ní Holanďané zaútočí. Najednou se začnou objevovat posily spojenců. Do této bitvy se zapojí 45 tis Holanďanů a 45 tis nepřátel. Nakonec Holandsko vítězí se ztrátami 20 tis oproti 24 tis nepřátel. V Cambrai byla přepadena 15 tis armáda bez generála Rakouskou 18 tis armádou. Holandsko zavelelo k ústupu. Přesto ztratilo 4 tis mužů. Rakušané necelé 2 tis. Výsledek úvodních bitev, většina holandských armád zdecimována, nepřítel může nerušeně obléhat provincie. Jedna rakouská armáda operuje na severu Holandska ve Frieslandu, který postupně dobude. V polovině roku se v Amiensu podaří drtivě porazit nepřátele, které vedli Švýcaři. Zde přišli o 21 tis oproti 11 tis Holanďanů. Nepřátelé se při ústupu rozdělili. Pronásledování Švýcarů přes Paříž a Chartres vedlo ke zničení švýcarské armády. V Chartres měla tak mizivou morálku, že se vzdala. Mezitím byla vyhnána francouzská armáda z Beauvais. Pronásledování do Laonu skončilo tragickými ztrátami. Do Laonu přišli na pomoc dvě rakouské armády a Holandsko zvolilo taktický ústup, jelikož se bitva nevyvíjela dobře. Holandsko přišlo o 14 tis mužů, nepřítel o polovinu. Jedna armáda byla v Rouen, kde se zotavovala. Na ní zaútočila jedna rakouská armáda z Laonu. Byla drtivě poražena a ustoupila k druhé v Beauvais. Jelikož tam byli také Francouzi, tak přešla do Namur, která byla jinou armádou Holandska zničena. Druhá rakouská armáda rovněž zaútočila a byla rovněž drtivě poražena. Mezitím zdecimovaná francouzská armáda v Beauvais byla zničena. Tento úspěch díky mizivé morálce mohl mít katastrofální důsledky. Poražená armáda z Rouen ustoupila do Evrex k třetí rakouské armádě. Ta zaútočila na Rouen. Díky horší morálce z předchozích dvou bitev a velké smůle (Rakušáci často kostky 9,8,7 ku 1,2,3 holandským) zvítězila. Část Holanďanů ustoupila do Caen a část do Beauvais. I když došlo k dílčím úspěchům, vyhlídky Holanďanů na konci roku 1852 nebyly růžové. Jedna armáda (11 jednotek) s mizivou morálkou uvězněná v Beauvais, kdy se dal očekávat brzký útok Francouzů z Amiens a druhá (5 jednotek) uvězněná v Caen. Pro tu se však dalo očekávat čas na rekonvalescenci, jelikož rakouské armády měli dlouhý čas do dobytí provincií. Přesto na konci roku přišla ještě dobrá zpráva a to úspěšný útok na Torurnai, kde Rakušáci přišli o 10 tis mužů z 19 tis.

Obrázek
Nový rok opravdu začal útokem Francouzů na Beauvais. Po 11 dnech bitvy se podařilo zahájit ústup do Brugg, takže tato armáda byla zachráněna. Bez ní by vyhlídky na úspěch byli mizivé. Brzy se začínala i zapojovat do boje. Nepřítel v tomto roce dobyl Normandii, Friesland a většinu příhraničních provincií s pevnostmi. Na severu však postupně začala likvidace nepřátelských armád. Na jihu Francie působila armáda z Portugalska a postupně dobyla příhraniční oblasti. Oblehla také Bordeaux Mont de Marsan a Toulouse. V srpnu bylo Holandsko z Toulouse vyhnáno. Avšak se zdařila okupace Bordeaux a Mont de Marsan. Vítězná francouzská armáda se znovu přesunula na sever. Jiná francouzská armáda se vylodila v Portugalsku, dobývala Douro a později osvobozovala Portugalsko. Holandsko znovu přesunulo k Portugalsku armádu z jihu Francie, ale na bitvu se neodvážilo. Postupná likvidace nepřátelských armád trvala až do srpna 1854. Holandsku však narůstalo WAR exhaustion. Začala osvobozovat provincie, což byla chyba, jak se později ukázalo.

Mezitím na začátku roku odstoupilo z války Švédsko a v říjnu 1854 zbylý spojenci Francie. Pouze s Portugalskem Holandsko odmítlo uzavřít mír. Francouzi s jednou armádou mezitím osvobozovali Bordeaux a Mont de Marsan. Holandsko oblehlo kopcovitý Rennes a očekávalo útok armády z jihu. Ten přišel. Holandsko posílilo a obklíčilo tuto armádu. Bohužel Francouzi v prosinci 1854 mobilizovali. Měli také štěstí v bitvě v Rennes. Stačili prorazit obklíčení a dotáhnout posily. V kopcovitém Lavalu rychle selhala obrana a Holandsko muselo ustoupit. Dále muselo ustoupit několik drobných jednotek. Z různých provincií, což se naštěstí podařilo. 20 ledna 1855 je Holandsko poraženo v Rennes. Další porážku zažije v Caen, ale potom úspěšně ustoupí na sever. Většina holandských armád je nucena regenerovat. Francouzi se roztáhli v pohraničí a znovu dobývají.

Po mobilizaci Francie Holandsko také mobilizuje a povolává Španělsko. Díky tomu se postupně přesouvají francouzské armády ze severu na jih. Holandsko uzavírá mír s Portugalskem. Španělsko likviduje francouzskou armádu, která se přesunula z Portugalska. Dále postupně osvobozuje Douro. Dále se přesouvá na francouzské území. V dubnu 1855 je vyhnáno z Pau a pronásledováno do Huesca. Tam přijde na pomoc holandská armáda z Portugalska. Jednu jednotku přesune do Pau. V květnu 1855 díky holandské pomoci je francouzská armáda poražena. Jelikož nemůže ustoupit do Pau a z nulovou morálkou nelze ustoupit na nepřátelské území, je zbytek armády zajat. Holandsko obnovuje síly ve Španělsku, Španělé oblehnou francouzské provincie.

V dubnu 1855 má Holandsko na severu již zregenerovanou 69 tis armádu a zaútočí na 37 tis armádu Francouzů v Lille. Holandsko vítězí, obě strany 10 tis ztráty. Francouzi ustoupí do Cambrai a přesunou se do Charleroi. Odsud se stávající armáda vydá na jih Francie, kde bude porážet Španěle. Holanďané zaútočí na Charleroi s 35 tis a vítězí se ztrátou 2,5 tis. Francouzi přišli z 22 tis o polovinu mužů a ustupují do Namur. Holandsko potom ustupuje na sever. Francouzská armáda obléhající Namur se přesune do Charleroi. V Namur Holandsko úspěšným útokem drtivé většiny 36 tis téměř zničí. Necelá tisícovka ustoupí do Charleroi, na který vítězná armáda zaútočí. Znamená to zkázu dvou armád, kde padne 27 tis Francouzů. Holandsko přichází o pouhých 1,5 tis mužů.
Obrázek
Je započat další útok na Lille s 69 tis muži. Na 39 tis Francouzů. Holandsko přišlo o 4,5 tis, Francouzi o 20 tis. Po bitvách v Tournai a Charleroi je tato armáda v říjnu 1855 zničena.

Na severu pravděpodobně zbývá jedna Francouzská armáda v Namur, na jihu jihu jsou počty nejasné, pravděěpodobně 4 (i když některé ještě mohli zatím dobývat Normandii). Na jihu jedna již bitvami zdecimovaná armáda oblehla a dobyla Gerona a poté oblehla Huesca. Na ni zaútočili španělé. K nim se přidalo 21 tis Hoalnďanů. 9 tis Holanďanů oblehlo Pau. Brzy na ně zaútočila další francouzská armáda. V každém případě francouzská armáda v Huesca prohrála bitvu dřív, než skončila v Pau. Francouzi padli do zajetí. Hned potom armáda z Pau zavelela k ústupu.

Mezitím se Holanďané chystali k útoku na Namur. Jenže přišla na pomoc další francouzská armáda. Po spojení těchto dvou armád Namur obléhalo přes 70 tis Francouzů a útok byl nemyslitelný. Jenže ztráty vlivem nedostatku zásob dělali divy. V lednu 1856 tato armáda měla pouhých 57tis vojáků. Velmi úspěšným útokem 99 tis.mužů byla tato armáda na počátku února smazána z povrch zemského. Holanďané ztratily pouhých 11 tis.
Obrázek

V této době se objevila zdecimovaná armáda Francouzů (pravděpodobně z bojů se Španěly) v Barceloně, odkud ji Holanďané vyhnali. Když ji chtěli dorazit, přišla na pomoc další francouzská armáda. Holanďané ustoupili. Výpomoc odešla na sever. Zdecimovaná armáda oblehla Huesca, kde ji Holanďané zlikvidovali.

Holanďané oblehli na severu několik provincií. Poslední armáda, která přišla z jihu je napadla v Charleville. Holanďané poslali posili a pokusili se ji obklíčit, přehlédly Laon. Francouzi vzdali nepříznivě se vyvíjející bitvu a do Laon ustoupili. Tam je rozhodným útokem tentokrát již s kvalitním obklíčením Holanďané zničili.

Od této chvíle mohli Holanďané nerušeně osvobozovat a dobývat. V lednu 1857 získávají Champagne a Bretaň.
Válka přinesla vysoký War exhaustion 67. Ten umožnil většinu sociálních (dokončit zdravotní, bezpečnost práce, minmální mzda, pracovní doba a podpory v nezaměstnanosti) reforem. Dokonce se podařilo o 10 let později shodit díky reformám Cousinous téměř na nulu. Sice stoupal, ale přesto to nemělo výrazně negativní vliv na tvorbu duchovních. Takže duchovních bylo brzy přes 2% a to již se podařilo trvale udržet.

Co se týče výzkumu, pokračovalo Holandsko zejména v kulturním výzkumu. Do roku 1862 vyzkoumalo Empiricismus, Biologii, Nacionalismus a Imperialismus, Fenomenalismus, experimentální filosofii a tisk bankovek centrální bankou z komerce. Potom Holandsko zavedlo vojenskoprůmyslový komplex a vyzkoumalo praktický parní pohon. Od září 1862 pokračuje ve vojenském výzkumu.

Obrázek

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 04 pro 2016, 09:23

Válka s Egyptem a počátky kolonizace Afriky (1863-1884)


Holandsko mělo vysoký Badboy, takže si naplánovalo dlouhý život v míru. A do roku 1874 to vydrželo. 1 ledna 1874 vyhlásilo Holandsko válku Egyptu. Ze začátku nerušeně dobývalo regiony. Později se objevila egyptská armáda, která ve dvou jednoznačných bitvách byla zničena i pomocí obklíčení. Do zajetí padlo necelých 6 tis Egypťanů z původních 18 tis. Holanďané v těchto dvou bitvách ztratili 2,3 tis vojáků. 1. dubna 1877 je dobyt skoro celý Egypt a Holandsko získává Dumayt, Masra Alam, Halaib a Asmara.

Obrázek

Postupně zkoumalo systém obrany strategického místa, pušky s ocelovým závěrem, vojenskou statistiku a profesionální armádu. Jelikož Holandsko mělo výrazné problémy s ekonomikou, dalo se na průmyslový výzkum. Vojenský se zkoumat stejně nemohl kromě děl, které stejně Holanďané neměli. Holandsko zkoumalo experimentální železnici, mechanickou produkci, medicínu a prvotní železnici. Od roku 1867 spoří výzkumné body. V lednu 1870 Holandsko zkoumá kulomety a analytickou filosofii. Díky naspořeným výzkumným bodům vyzkoumáno v únoru. Poté pokračuje průmyslový výzkum levné uhlí, vysoké a nízké tlaky páry, strojní součástky, železnou železnici, anorganickou chemii, levné železo, parní turbínu a organickou chemii, polo automatizaci a výrobní linku, ocelovou železnici. Po roce 1880 pokračuje výbušnými motory, elektrifikací a pokročilou metalurgií. Vypomůže tzv Model Colony :
Obrázek
Jelikož nelze v průmyslovém výzkumu nic zkoumat, přechází znovu na vojenský. Je zkoumána obrana linie a pokračováno vojenskou logistikou.

Prakticky na konci ledna 1870 díky vyzkoumání kulometů je zahájena kolonizace Afriky. Bohužel je zatím k dispozici pouze jeden FOCUS a tak Holandsko začíná kolonizovat Dahoney. O rok později je k dispozici další FOCUS a ten je použit na kolonizaci BasCongo. S prvním FOCUSEM Holandsko pokračuje Niamey v roce 1873. Brzy na to začali kolonizovat Francouzi o to Tuniska. Niamey Holandsko dokončí mírně dřív než Francouzi od severu a začínají kolonizovat Niger. Francouzi kolonizují rovněž. V jednu chvíli dokonce předběhnou Holandsko, ale to se brzy opět dostane do těsného vedení. A těsně kolonizaci Nigeru vyhraje v roce 1879. Tím jsou soupeři odříznuti ze severu. Potom ještě kolonizuje východní Angolu na dokončení odříznutí od západu. Druhý FOCUS pokračuje Kongo a potom Winhoek. Bohužel trochu pozdě, jelikož od jihu začali kolonizovat Angličané. Holanďané nestíhají díky tomu několik regionů na jihu. Pokračují v linii Zambia a Sena, čímž jsou soupeři odřízlí z jihu. Potom je použit na kolonizaci severní Nové Guinee v Tichomoří. Třetí FOCUS se objeví krátce po vyhrané válce s Egyptem a je použit na odříznutí soupeřů z východu. Je kolonizován zbytek Asmara regionu a Somaliland. Potom je použit na na kolonizaci jižní Nové Guinee. Čtvrtý FOCUS, který přišel po roce 1880 byl použit na kolonizaci zbytku Muraleve. Jelikož Holandsko podcenilo výstavbu námořních přístavů, zbytek Tichomoří zkolonizovalo USA. Holanďané pokračovali v centrální Africe, na kterou již nikdo neměl přístup, ale to bylo až v dalším období.

Uživatelský avatar
Josif
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 303
Registrován: 03 čer 2015, 20:16
Bydliště: Moskva Rudé náměstí Kreml

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od Josif » 04 pro 2016, 17:04

Mohl, bys přidat obrázek, jak jsou na tom ostatní mocnosti.. průmysl a tak..
Tento podpis byl smazán, protože porušoval pravidla tohoto fóra. Neprodleně nahlaste autora tohoto podpisu administrátorovi.

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 06 pro 2016, 17:12

Většinou jsem zvyklý toto dávat až na konci. Bohužel jsem se psaním trochu opožděn za hrou. Takže až rok 1917. Snad nezapomenu.

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 06 pro 2016, 17:16

Válka s Itálií a obnova klasické školy (1885-1887)

Na začátku roku 1885 Holandsko získává nárok na Italskou provincii. Zprvu velké překvapení, vždyť Holandsko s Itálií nesousedilo. Jenže sousedilo. Holandsko vlastnilo Somálsko a Itálie nedávno dobyla Jemen v Malé Asii. A průchod mezi Somálskem a Jemenem byl možný bez transportních lodí, takže opravdu Holandsko s Itálií sousedilo. Itálie byla po boku Severoněmecké federace ve válce s Rakouskem. Toho Holandsko využilo. Holandsko podél hranic ze severoněmeckou federací rozmístilo početné jednotky k zastrašení italského spojence. 1 května 1885 bylo připraveno 63 tis vojáků k vylodění a vyhlášena válka Itálii o Kampánii. Zastrašení mělo správný výsledek a Itálie na obranu zůstala sama. Ze začátku byl v klidu obležen jih a střed Itálie. Sever byl většinou obležen nebo dobyt Rakušany. V druhé vlně se vylodilo dalších 63 tis lidí o měsíc později. Vysloveně boje probíhali na přelomu let 1885-1886 Ve třech úspěšných útocích byla zlikvidována kompletně italská armáda. 18 tis Italů zaútočilo v listopadu 1885 na 12 tis Italů v Savana. Do Turína k další italské armádě ustoupilo pár stovek. Tam 33 tis Holanďanů smetlo z povrch zemského 18 tis Italů. V lednu, kdy skončila válka Rakouska a Severoněmecké federace, zaútočilo 30 tis Holanďanů na Italy ve Ferrara. Do bitvy se postupně zapojovali navrátilci s Rakouska. Všichni nalezli smrt na bojišti. Padlo tam 48 tis Italů.
Obrázek[/url]
Dohromady ve všech bitvách Holanďané ztratili necelých 5 tis mužů. V dubnu 1886 Holandsko získává Kampánii.

Co se týče výzkumu, ten v tomto období pokračoval vojenským výzkumem. Po dokončení výzkumu vojenské logistiky pokračoval výzkumem zezadu nabíjených děl, děl se železnými náboji a děl s ocelovými náboji. V polovině roku 1887 byla obnovena klasická škola a zahájen výzkum ocelových parníků.

Schulmi
Četař
Četař
Příspěvky: 98
Registrován: 11 pro 2015, 06:52

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od Schulmi » 07 pro 2016, 19:30

Nekomentuji ale čtu. Pokračuj :evil:

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 09 pro 2016, 13:09

Paralelní války s Portugalskem a Japonskem (1888-1893)


V roce 1888 Holandsko získává nárok na Portugalskou provincii. Rozhodne se rozpoutat dvě války a to s Portugalskem a Japonskem. Japonsko stále není civilizovaná země a má lidnaté regiony. Je rovněž poměrně vzdělaná. Takže ideální cíl. Navíc Holandsko předpokládalo, že díky max. možném vojenském výzkumu v tomto období by moderními zbraněmi mohlo lehce kosit Japonce. Velký omyl.

V říjnu 1888 je vyhlášena válka Portugalsku o Alentejo. Spojenci Portugalska ho nechali na holičkách. V jednoduchých bitvách jsou zlikvidovány dvě třítisícové armády a Portugalsko postupně obleženo a dobýváno. V únoru Holandsko získává Alentejo.

Když Portugalsko zůstalo samo na válku, vyhlásilo Holandsko Japonsku válku o Osaka. 63 tis Holanďanů se vylodilo na ostrově Kjúšú. Zlikvidovalo pomocí obklíčení 39 tis armádu, na kterou zaútočilo 48 tis Holanďanů. Ztráty 5 tis Japonců, 4 tis Holanďanů. Potom proběhli dvě drobné bitvy a Holandsko se rozložilo po téměř celém ostrově. 39 tis zaútočilo na 68 tis Japoncův Nagasaki. I tato armáda byla zničena v obklíčení. Padlo 20 tis Japonců a polovina Holanďanů. Holandsko přepravovalo další posily a dobývalo Kjúšú. Na blokaci dalších japonských armád využilo 10 iroclandů a opravdu i s takto malou flotilou bylo Holandsko zatím pánem moře.

Po dobytí Kjúšú se odebralo Holandsko na další dva ostrovy a to Honšú a Šikoku. Na Šikoku v obklíčení zlikvidovalo úspěšným útokem 36 tis Japonců v Matsue. Na hlavním ostrově Honšú porazilo Holandsko Japonce v bitvách Yamaguchi, Kobe a Okayama. Mezitím se shromáždila velká armáda v Hirošima. Holandsko dobylo Šikoku a Yamaguchi, Kobe a Okayama.

V polovině roku 1889 udělalo Holandsko osudovou chybu. Rozhodlo se zaútočit na Hirošimu, a menší armádou držet obranu Kobe. Cílem bylo v obklíčení zničit armádu Japonců v Hirošima. Naštěstí, jak se ukáže později vyslalo Holandsko další posily. Japonci však odněkud poslali další velkou armádu k útoku na Kobe a obklíčení v pohodě prorazili a posílili armádu v Hirošima. Navíc poslali další utajené loďstvo, čímž zablokovali jakýkoliv ústup Holanďanů. Námořní bitvu Holanďané prohráli a celá 128 tis armáda byla v několika bitvách zničena. Holandsko naštěstí mezitím dalších 63 tis dopravilo na ostrov Kjúšú. Díky tomu udrželo alespoň tento ostrov. V červenci 1890 Japonci osvobozovali na zbylých dvou ostrovech své provincie. Nepochopitelně se nevydali k útoku na Kjúšú, což pro ně nakonec bylo osudné.
Obrázek

Holanďané znovu posilovali, přitáhli 50 Iroclandů z Evropy. Od té doby už definitivně bylo Holandsko pánem na moři. V té době Holandsko najalo skvělého defenzivního generála (D4). Holandsko postupně pouštělo armády na Šikoku (odblokování moře). Ve Fukuoka nechávali malou armádu. Když tam Japonci přešli k útoku, Holandsko zablokovalo moře a posilou v obklíčení útočníky zlikvidovalo. Tímto stylem bylo zničeno 150 tis Japonců v pěti bitvách.

V roce 1892 se Holandsko odhodlalo znovu k dobývání. Větší část Japonců byla na hlavním ostrově Honšú a menší část na Šikoku. Holandsko se rozhodlo pro hlavní ostrov Honšú a vylodilo se s malou armádou v kopcovité Okayama. Japonci téměř vše na hlavním ostrově postupně vrhli do útoku. Holandsko posilovalo. Takže nakonec se do bitvy zapojilo 107 tis Holanďanů a 280 tis Japonců. Nakonec padl Holandský generál. A Holanďané ustoupili do Matsue. V bitvě padlo 17 tis Holanďanů a 33 tis Holanďanů. Proč je Japonci nepronásledovali zůstává záhadou. Mezitím se malá armáda Holanďanů přesunula do Yamaguchi. Zbytek Japonců na hlavním ostrově na ni zaútočil. Postupně ji Holanďané posilovali. V této bitvě bojovalo na obou stranách 32 tis vojáků. Holanďané se úspěšně ubránili. Dokonce další posila od Japonců z vítězné bitvy v Yamaguchi nepochopitelně nepřišla. V této bitvě padlo přes 10 tis Japonců a necelých 5 tis Holanďanů. Potom nastala zajímavá situace. Většina armád Japonska na hlavním ostrově byla v Hirošimě a menší část v Kobe. Holandsko postupně dobylo Yamaguchi a Matsue. Zregenerovali armády.

Holandsko se odhodlalo k dalšímu risku. 39 tis zůstalo v Yamaguchi, 33 tis v Matsue a 21 tis s defenzivním generálem se přesunulo do Okayama. Dalších 66 tis Holanďanů zaútočilo na Kobe, kde byla 61 tis armáda Japonců bez generála. 211 tis Japonců nečině stálo v Hirošima. Během bitvy v Kobe jedna jednotka ustoupila do Kyoto a druhá do Osaka. Díky tomu byla armáda v Kobe zničena v obklíčení. V bitvě padlo téměř 25 tis Japonců a téměř 11 tis Holanďanů.
Obrázek

Jelikož se armády Japonců z Hirošima nehnuly, Holandsko postupně skoro celé Japonsko dobylo. Mimo Hirošim a ostrov Šikoku. V srpnu 1893 Holandsko získává Oska, Fukuoka a Nagoya.
Obrázek
Zapoměl jsem napsat, že v roce 1880 byl vyzkoumán Phenomenology & Hermeneutic. Během tohoto období Holandsko vyzkoumalo Sociální vědy, Revoluci a kontrarevoluci, Psychanalýzu a Expresionismus. Od kulturního výzkumu přešlo na komerční začalo zkoumat struktury obchodů.

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 10 pro 2016, 12:20

Druhá válka s Japonskem a konec kolonizace (1894-1908)


Tentokrát Holandsko nic nepodcenilo a připravilo se na válku důkladně. Byla připravena opravdu velká armáda. V listopadu 1899 byla vyhlášena válka Japonsku o Yamaguchi. 45 tis Holanďanů zaútočilo na 30 tis Japonců v Yokohama, 33 tis na 12 tis v Yamaguchi, 51 tis na 36 tis v Urawa. V Yamaguchi byla armáda Japonců zničena v obklíčení. Z Yokohama ustoupila a zaútočila na Mito, kde byla jedna jednotka obkličující jiné Japonce. Obranu Mita posílili Holanďané na 55 tis mužů, kde v lednu v obklíčení byly Japonci zničeni. Předtím ještě z Urawy ještě Japonci ustoupili do Edo. Tam je však dostihl druhý útok. Urputně se bránili, takže nakonec do bitvy zasáhlo 84 tis Holanďanů (včetně posil z Eda). V únoru v obklíčení byly rovněž zničeni. V červenci 1900 získává Holandsko Yamaguchi.
Obrázek

Po válce se Japonsko civilizovalo, čímž padli plány na třetí válku za účelem úplné anexe Japonska.

Co se týče výzkumu, Holandsko pokračovalo výzkumem regulací podnikání, regulací obchodů a ekonomickou responsibilitou. Potom přešlo na námořní výzkum a zkoumalo doktrínu bitevního postavení, požární systém a námořní plánování. V polovině roku 1897 Holandsko spořilo výzkumné body. Díky tomu rychle vyzkoumalo na začátku roku 1900 Anti racionalismus, lodní parní turbínu. Brzy na to v dubnu byly objeveny bitevní lodě (Dreadnought) a započata jejich mohutná výstavba. Výzkum pokračoval kulturním výzkumem a to sociálním cítěním, masovou politikou, behaviorismus, a masovou kulturou + avantgardou, čímž byl kulturní výzkum hotov. Potom ještě Holandsko vyzkoumalo profesionální námořnictvo. V srpnu 1903 byl zaveden vojensko-průmyslový komplex a Holandsko zkoumalo vojenské řízení, opakovací pušky, infiltraci a armádní výcvik. Potom přešlo Holandsko na průmyslový výzkum a začalo zkoumat jednotný železniční systém, generaci elektrického napájení a práci na směny.

Podařili se i důležité objevy. V listopadu 1907 bylo objeveno obrněné vozidlo nazvané tank a chemický bojový plyn. V únoru 1908 bylo objeveno rádio. Okamžitě započala v mnoha regionech výstavba továren na jejich výrobu.

Jak jsem před několika kapitolami napsal, kolonizace pokračovala prakticky v centrální Africe. Ukončena byla v roce 1907.
Na obrázcích Afrika a Oceánie
Obrázek
Obrázek


Holandsko také úspěšně konvertovalo kolonie na plnohodnotné regiony. Někde, zejména v Japonsku používalo FOCUSy na nábor úředníků. Tento FOCUS byl nasazen vždy, když se úředníci holandské národnosti v dané kolonii objevily.První japonská kolonie byla přeměněna na plnohodnotný region v červenci 1905 a ostatní v Japonsku byly přeměněny do konce roku 1906. V Africe ještě chvíli odolávali holandský Negele region a Kigali. V roce 1908 už byly v Holandsku pouze plnohodnotné regiony.
To, že se podařil Negele region změnit z kolonie na plnohodnotný region, byl velký úspěch. (Ve většině her se mi to nepodařilo). Bylo to způsobeno dobře propracovanou politikou sfér vlivu. Holandsko mělo ve sféře vlivu mnoho lidnatých zemí, které neprodukovali kávu. Proto v Negele bylo poměrně málo nezaměstnaných pěstitelů kávy. Dalším důležitým bodem bylo včasné převedení Jávy na plnohodnotný region, díky čemu se mnoho pěstitelů kávy stalo dělníky v továrnách.

Na vzdělanosti je krásně vidět přínos Japonců. Holandsko mělo přes 65% vzdělanost. Jakmile v Africe změnila kolonie na plnohodnotný region, vzdělanost klesla. Vlastně dlouhou dobu se pohybovala v rozmezí 60-65%. Jakmile se japonské kolonie změnili na plnohodnotné regiony, vzdělanost stoupla na více než 68%. V roce 1908 dosáhla vzdělanost 70%.

Schulmi
Četař
Četař
Příspěvky: 98
Registrován: 11 pro 2015, 06:52

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od Schulmi » 10 pro 2016, 22:11

Británie totálně zaspala kolonizaci. Je první? O kolik? Jak začneš průmyslově rozvíjet Afriku, už ji sfoukneš, ne? Nebo bude ještě válka?

Schulmi
Četař
Četař
Příspěvky: 98
Registrován: 11 pro 2015, 06:52

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od Schulmi » 10 pro 2016, 22:17

Ještě možná jedna věc. Nechceš zkusit AAR za nějakého trpaslíka? Krakov nebo Černou horu? Já tak odehrál jednu zajímavou hru. Máš co dělat udržet se vůbec v top 8

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 11 pro 2016, 18:11

Schulmi píše:Británie totálně zaspala kolonizaci. Je první? O kolik? Jak začneš průmyslově rozvíjet Afriku, už ji sfoukneš, ne? Nebo bude ještě válka?
Zkus si pořádně přečíst poslední odstavec této kapitoly "Válka s Egyptem a počátky kolonizace Afriky (1863-1884)". Tam jsem popsal, jak jsem v kolonizaci Afriky postupně ostatní adepty odřízl.

Jinak průmysl v Africe úplně v pohodě. Díky poměrně vysoké vzdělanosti Holandska tam není zásadním problém získat úředníky Holandské národnosti. Když se tam objeví, lze jejich tvorbu zrychlit FOCUSem na nábor úředníků. Budeš se divit, ale v některých afrických regionech jsem měl na konci hry dělníků 25-30%.

Nevím co hraješ ty, ale já Vanilu patch 1,3. To se od datadisků liší poměrně dost. Třeba od HOD i v té kolonizaci. Tam počítám, že bych s tímhle stylem měl opravdu smůlu.

Jinak poznámka ke Krakovu apod. Za stát s nulovým vojskem opravdu nehraju. Nehraju skoro ani za státy s mizernou vzdělaností.

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 14 pro 2016, 15:26

Druhá válka s Egyptem (1909)


V lednu 1909 požádali Turci o pmoc ve válce s Egyptem při dobývání Farrafra regionu. Holandsko vyslyšelo žádost v jednoznačné bitvě v obklíčení zničilo egyptskou armádu v Gize a oblehlo celý Egypt.
Obrázek
Dále zažádalo o Egyptský Negele region. V červnu je většina Egypta dobyta, Turci dostali Farrafra region a Holandsko egyptský Negele. Egyptská část již nic nezměnila na plnohodnotném statusu regionu Negele.
Obrázek

Krátce po této válce začalo Holandsko zkoumat elektrické pece.

chip
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 261
Registrován: 28 úno 2012, 07:00

Re: AAR Holandská cesta k supervelmoci

Příspěvek od chip » 14 pro 2016, 15:44

Válka s Itálií, Anglií a Francií (1910-1914)


V červnu 1910 Holandsko získává nárok na italský region. Připraví si velké armády do Kampánie přes 200 tis. V červnu 1911 vyhlašuje válku Itálii o Puglii. Na obranu Itálie se postaví Velká Británie. Dokonce by to byla vítaná zpráva, kdyby …

Holandsko plánovalo vylodění v Irsku a Anglii a dobývání mateřských zemí, aby mohlo začít osvobozovat Indii. Jenže, když stouplo válečné skóre, tak se na obranu Itálie se Status Quo přidala Francie. A na osvobozování Indie mohlo Holandsko zapomenout.

Boje na moři:

Co se týče moře, v Evropě bylo pánem Holandsko. Mělo flotilu 200 moderních bitevních lodí. Jenže nebyli všude, takže se nepřátelům podařilo i nějakou bitvu s transportéry vyhrát. Dokonce i nějaké potopily. O mnoho lodí však přišli nepřátelé Holandska. Velká Británie s mohutnou, ale zastaralou flotilou se nezmohla na to, aby uchránila mateřskou zemi před vyloděním Holanďanů.

Boje v Itálii

Holandsko zaútočilo na armádu Itálie v Římě. Kvalitní italský defenzivní generál, zákopy a štěstí dělali divy a Holandsku neskutečným tempem rostly ztráty. Nakonec Holandsko proti 45 tis Italů bylo nuceno nasadit 150 tis vojáků. V obklíčení nakonec byla italská armáda zničena. Ale bylo to hořké vítězství. Italům padlo na bojišti 22 tis mužů, kdežto Holanďanům 58 tis.
Obrázek
Po této bitvě už v Itálii nestálo nic v cestě a Holandsko oblehlo její provincie. Mimo Sicílie a Sardinie. Téměř celou Itálii dobyla, aniž by Italové mobilizovali. Když mobilizovali, zbývalo dobýt něco na severu a byla obležena Sicílie. Na severu mobilizanti byly zničeni bez problémů. V Messině byl problém s obranou. Holandsko však čas stihlo poslat posily ze severu, takže i tady byly zničeni. Nakonec po několika letech byla celá Itálie dobyta.

Boje v Oceánii

Prakticky na začátku války byla na ostrově Tanjungpinang napadena 27 tis posádka britskou 59 tis přesilou. Bylo to velké překvapení, že byl možný přístup bez lodí ze Singapuru. Nakonec Holanďané ustoupili na nepřátelské území do Singapuru. Rekrutovali transportní lodě, protože se všechny nacházeli v Evropě. Holandsko mělo chvilku čas, než Britové dobudou Tanjungpinang. Takže stihli posílit, včetně dopravy generála. Když Britové zaútočili na Singapur, Holanďané ho obklíčili a úspěšnou obranou Brity zlikvidovali.
Obrázek
Ta ještě poslala dva expediční sbory, když Holandsko oblehlo zbytek regionu Singapur. Tyto expediční sbory nakonec dopadli stejně. Singapur region Holanďané dobyli. Co se týče dalších území, na některých ostrovech se nepřátelé vylodili a dobyli je. Holandsko si toho nevšímalo, protože ve válečném skóre to hrálo mizivou roli.

Boje v Africe

Zde asi byly nejpestřejší, ale pro celkový význam měli malý význam. Proto i Holandsko zdějším bojům nepřikládalo zásadní význam. Ze začátku bojovalo Holandsko prakticky jen s Brity. Jejich armády Holandsko postupně zlikvidovalo a dobylo část jižní Afriky. Změna nastala v lednu 1913, kdy Severoněmecká federace vyhlásila válku Francii. Ti potom mobilizovali a začala velká řežba. Zpočátku Holanďané dostávali na frak. Podařilo se jim v Africe něco narekrutovat, poslat posily z jihu a vhodnou strategií postupně francouzské armády eliminovat. Významnou roli sehráli obkličovací metody. Zásadní území však Holanďané v Africe nedobyli.

Boje v Irsku a dobývání Skotska a Anglie

Holandsko se bez problémů na konci roku 1911 vylodilo v Irsku. Pouze v Kildare zničilo 6 tis armádu, jinak nenarazilo na další odpor. Bez problémů dobylo Irsko. Celou dobu blokovalo přístup Angličanům. Po dobytí Irska připravilo armády na jeho severu a uvolnilo přístup přes moře. 81 tis Britů zaútočilo bez generála na Belfast. Do obrany se zapojilo všech 63 tis vyloděných Holanďanů.
Obrázek
Britská armáda byla zničena. Zbylých 45 tis s mizivou morálkou se přes blokované moře vrátit nemohli a na obsazené nepřátelské území rovněž nemohli ustoupit, takže padli do zajetí. Holandsko ztratilo pouze 14 tis vojáků. Potom už probíhalo bezproblémové obléhání Skotska a Anglie. Do uzavření míru nebyl dobyt pouze opevněný Londýn.

Klíčové boje ve Francii

Když Francie vstoupila do války, nevyvíjela žádnou bojovou aktivitu. Takže Holandsko počkalo, až uvolní nějaké jednotky z Itálie, i když mělo v centrálním Holandsku ještě významné armády. Důvodem byl strach z Francouzské mobilizace. Až v roce 1912 Holandsko vyslalo malou armádu na Grenoble. Jediná francouzská armáda v domovské Francii o síle 75 tis zaútočila na Holanďany. Ty posílili na celkových 51 tis. Grenoble obklíčili. V bitvě padlo 20 tis Holanďanů a 49 tis Francouzů. Zbytek Francouzů padl do zajetí. Potom Holandsko postupně oblehlo francouzské provincie. Ty v centrální Francii bez problémů dobylo. V lednu 1913 Severoněmecká federace vyhlásila válku Francii na osvobození Alsaska-Lotrinska. Francie mobilizovala.
Obrázek
Někdy zastihla Holanďany nepřipravené, takže přesila útočila na 3 tis Holanďanů. Prakticky všude dokázali včas přijít posily, takže nakonec Holandsko všude vítězí. Někde pomohli i Němci v bitvě (na severu). Některé mobilizanty bylo nutné zlikvidovat připraveným útokem s obklíčením. Celkově však zásadní problémy nenastaly.

Konec války

Holandsko chtělo dvě věci. Pomoc Němcům v jejich úspěchu ve válce a zároveň ve zvýšení britské War exhaution za účelem zvýšení britské militantnosti a tím i možným osvobozovacím bojů. Jenže na pomoc Němcům uzavřelo mír pozdě. Ti když neměli co dobývat ve Francii, tak odcházeli přes Španělsko do Afriky, kde je Francouzi decimovali. I přes mnohé úspěchy Holanďanů Francouzům armády v Africe zbývali. Naopak na zvýšení militantnosti Britů zase mír byl uzavřen příliě brzy. Takže z těchto cílů se ani jeden nepodařil. Holandsko si ještě řeklo o francouzský Lorain. V lednu 1914 už je většina Francie dobyta. Holandsko uzavírá bílý mír s Brity. Přesto válečné skóre nestačí na získání Puglie a Lorain. Francie italskou Puglii a Lorain nabídne až v dubnu 1914, čímž válka končí.
Obrázek

Výzkum a ekonomika

Během roku 1910 Holandsko vyzkoumalo nepřímo řízenou palbu děl. Potom přešlo na ekonomický výzkum. Zkoumalo Market-Determined-Exchange, burzu, obchodní banky, investiční banky, bankovní dohled, vládní intervence. V roce 1914 začalo Holandsko zkoumat aeronautiku.

Po válce Holandsko snížilo daně a zavedlo 15% rovnou daň.

Odpovědět

Zpět na „Victoria & Victoria 2“