Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Proveď svůj národ obdobím monarchií přes kolonizaci světa až k vytvoření impéria ovládajícího celou planetu na počátku 20. století.

Moderátoři: Atlantis, Vals, Phoenix, Princ Evžen Savojský

Uživatelský avatar
Erdzo1208
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1609
Registrován: 25 lis 2012, 21:08
Bydliště: Žilina
Kontaktovat uživatele:

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od Erdzo1208 » 24 čer 2013, 20:21

K-R-Á-S-A-!-!-! :clapping:
Taliansko 1796: Veľkovojvodstvo Toskánske - Ferdinand III

..Ani nebude dobre na svete, kým ruky, ktoré plnia náboje, nenavrátia sa ku plneniu fliaš.
Prečo má tiecť len krv? Nech tečú nápoje! Nech miesto hromobitia kanónov je počuť krotký cengot fliaš...

Ján Smrek

Uživatelský avatar
Ludvík XIV
Štábní rotmistr
Štábní rotmistr
Příspěvky: 307
Registrován: 30 kvě 2011, 14:26
Bydliště: Valašské Meziříčí

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od Ludvík XIV » 24 čer 2013, 20:35

Rakousko je super! :tssa:
Přišel jsem,viděl jsem a Bůh zvítězil-Jan III.Sobieski král Polský

Uživatelský avatar
821
Major
Major
Příspěvky: 2797
Registrován: 16 zář 2008, 16:45
Bydliště: Pressburg

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od 821 » 24 čer 2013, 21:19

AI je taka tupa alebo Prusko take slabe? :frusty:
És per Catalunya, per la llibertat...
Que moriràs lluitant, si cal!

sedlyboy352
Rotný
Rotný
Příspěvky: 120
Registrován: 18 čer 2010, 20:02

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od sedlyboy352 » 25 čer 2013, 11:31

Řekl bych, že ani jedno. Ale osud tomu tak chtěl, že Prusko vždy bojuje s většinou svých sousedů najednou.

Cizinec
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3444
Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od Cizinec » 25 čer 2013, 18:13

Rakousko rulezz.
Apropos - komu (pod koho) patří Krakov?
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter

sedlyboy352
Rotný
Rotný
Příspěvky: 120
Registrován: 18 čer 2010, 20:02

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od sedlyboy352 » 26 čer 2013, 09:13

Samozřejmě do rakouské SOI :D

Cizinec
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3444
Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od Cizinec » 26 čer 2013, 15:57

Jsem si říkal, že by to byl ostrůvek demokracie v moři autokracie... :))
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter

sedlyboy352
Rotný
Rotný
Příspěvky: 120
Registrován: 18 čer 2010, 20:02

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od sedlyboy352 » 27 čer 2013, 09:30

Což o to, demokracie to je, ale evidentně jim to nepomáhá :D

sedlyboy352
Rotný
Rotný
Příspěvky: 120
Registrován: 18 čer 2010, 20:02

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od sedlyboy352 » 07 črc 2013, 14:09

Dnes trochu delší příspěvek...

Část šestá: Reformzeit (1884-1906)
¨
1884-1888
Obrázek
V roce 1884 se i po dvou rozhodných bitvách nacházelo Rakousko stále ve válce se Spojenými státy americkými. Válečného nadšení obyvatelstva bylo využito k budování jedné nové armády. Mezitím se Američané pokusili o další vylodění, tentokrát v Kotoru, kde však byli drtivě poraženi. Tato bitva přesvědčila Američany k uzavření příměří.
V polovině 80. let také došlo k něčemu, co bylo později nazýváno jako porcování Afriky. Koloniální mocnosti té doby (jako například Francie či Spojené království, ale také Spojené státy) začaly z pobřeží Afriky pronikat do vnitrozemí a rozdělovat si území navzájem. Největší území kontrolovala Francie pomocí svého Tuniského dominia.

Obrázek
V roce 1885 došlo k obrovskému povstání jakobínů, to však bylo nekompromisně rozdrceno. Podpora liberální vlády začala rapidně klesat, nicméně Stremayr měl ruce svázané konservativním parlamentem. V tomto roce se také z Německa stala velmoc.

Obrázek
Jakobínské povstání

Obrázek
Největší bitva s povstalci ve Vratislavi

Rok 1887 je památný zejména pro pruskou rebelii ve Slezsku (62 tisíc povstalců), nález ropy v Přemyšli a makedonskou krisí (ta ale vyšuměla). Vláda moc vědecké nadšení ohledně ropy nechápala, ale prý to bude jednou docela užitečná věc.
V následujícím roce vypukla kubánská revoluce, díky které Španělsko o tento strategický ostrov v Karibiku přišlo. V Rakousku byla znovu zvolena liberální vláda Karla von Stremayra, což bylo provázeno komunistickým povstáním o síle 72 tisíc rebelů. Politická situace se zdála býti neřešitelnou: k moci se pravidelně dostávala vláda, která přála politickým a ekonomickým reformám, nicméně díky parlamentu se jí dařilo naplňovat pouze svůj ekonomický program. Parlament totiž nebyl demokraticky volen, na jeho složení měl významný vliv panovník, který si žádné změny nepřál.
Vnitropolitickou krisi doplnila i ta zahraniční. 29. srpna bylo Vídni oznámeno ruské vyhlášení války. Rusko si samozřejmě bylo vědomo své beznadějné situace (s Rakouskem sdílelo všehovšudy pár kilometrů hranic), a tak se spoléhalo zejména na své spojence, kteří vůči Rakousku chovali zášť: Francii a Německo. Plán byl jednoduchý – generální štáb plánoval nejprve vyřazení Německa, do doby, než se tak stane, musí zatím Jihoněmecký spolek zadržovat Francii sám. Drobná pomoc byla také vyslána na turecko-ruskou hranici na Kavkaze. Samozřejmostí se stalo vyhlášení mobilisace.

Obrázek
Rusové vyhlašují válku

Obrázek
Válečné plány: ofensiva v Německu, ostatní fronty jsou defensivní

Obrázek
2 strany ve válce

Válečné iniciativy se ujalo Německo, které zaútočilo na Ústí, kde však čekala naše statečná posádka. Němci byli v severních Čechách nakonec odraženi a naše armáda přešla do protiútoku (Kustřín, Kolberg, Gorlice). Situace na území jižního Německa však byla kritická: k překročení hranic se chystaly desítky tisíc Francouzů, ve Švýcarsku jich operovalo na 70 tisíc. Bylo rozhodnuto o vyslání jediné rakouské armády, která měla vyčkat na mobilisované posily a vést případné ústupové boje. Lehce imbecilní jihoněmecké vedení se rozhodlo, že provede překvapivý a matoucí manévr (matoucí jak spojence, tak nepřítele) a přesune polovinu své armády do východního Pruska. V říjnu padly první německé provincie, 17. října začal útok na Berlín. V ruské Moldávii byla zlikvidována tamní posádka.

Obrázek
Bitva v Ústí

Obrázek
Bitva v jihoněmeckém Mannheimu

40 tisíc branců bylo expedováno do jižního Německa, aby pomohlo ustupující (ale vítězné) armádě. Francouzi již obsadili některá jihoněmecká a švýcarská města. Na konci roku (17. prosince) padl Berlín, ale Němci odmítali podepsat příměří.

1889
Obrázek
7. ledna byl konečně uzavřen mír s Německem, ihned poté byly všechny tamní jednotky převeleny na jihoněmeckou frontu. Stav fronty byl více než znepokojivý – naše armáda se nechala zatáhnout až do Štrasburku, kde sváděla bitvu s francouzskou přesilou, 200 tisíc Francouzů řádilo ve Švýcarsku a více než 100 tisíc dalších Francouzů operovalo v italských státech. V únoru se ukázalo, že štrasburská posádka byla složena z čerstvě rekrutovaných vojáků, a tak bitva nemohla dopadnout jiným, než vítězným způsobem. Vítězství bylo tak drtivé (stotisícová armáda byla celá zničena nebo zajata), že Francouzi přinutili Rusko k uzavření míru. Ten byl podepsán 8. února. Všechny armády s výjimkou těch v Turecku se začaly pomalu, ale jistě stahovat zpět domů. V Osmanské říši tou dobou propuklo masivní komunistické povstání, které naše armáda na Blízkém východě pomáhala potlačit.

Obrázek
Mír s Německem

Obrázek
Přibližný stav front po uzavření míru s Německem

Obrázek
Masakr Francuozů u Štrasburku...

Obrázek
...přispěl k ukončení celé války

Mimo turecké revoluce měla rusko-rakouská válka ještě další dohru. Ruský carský režim po několika stovkách let povolil uzdu a zrušil nevolnictví. Království obojí Sicílie přestalo znovu býti velmocí a Rakousko jej přidalo do své sféry vlivu.

Obrázek
Konec nevolnictví v Rusku

1890-1892
Obrázek
Oslabené Rusko si našlo nového spojence – Spojené království. Rakousko pokračovalo v rozšiřování sféry vlivu, když získalo rozhodující vliv nad Papežským státem, Francie ostrouhala. V tomto roce se také v australském dominiu udála komunistická revoluce. Austrálie, která ihned vyhlásila na Britském impériu nezávislost, se tak stala prvním státem na světě, kde se komunisté dostali k moci. Byla vyhlášena diktatura proletariátu a nad tamními zvěrstvy kroutil hlavu celý civilisovaný svět.

Obrázek
Rusko-britské spojenectví

Rakouské neformální impérium procházelo těžkým obdobím. Jeden stát za druhým vyhlašoval bankrot, v různých zemích sporadicky propukají komunistická povstání, která byla likvidována jen s pomocí rakouských sil. Když však bylo v roce 1891 zlikvidováno to švýcarské, ministerský předseda Stremayr vyhlásil politiku nevměšování se. Podle představitele liberálů má rakouská sféra vlivu sloužit v prvé řadě jako nárazník mezi Rakouskem a jeho nepřáteli, „takže ať si tam vládnou třeba černoprdelníci, mně je to jedno“. Za tímto rozhodnutím nestály žádné liberální ideály, ale především snaha šetřit státní finance.
Rakousko bylo ale přece jenom do války povoláno. Na Apeninách to tou dobou velice vřelo. V tamních státech propukala různá reakcionářská a nacionalistická povstání (některá z nich se dostala i na území mocnářství), na Sicílii se vylodili garibaldovci (nazývaní podle svého nestora, dávno zesnulého Garibaldiho), kteří se nevzdávali svých fantasmagorií o jednotné Itálii. Do toho všeho se zamíchala Sardinie, která se podruhé v tomto století pokusila učinit o dominanci v regionu: vyhlásila válku Sicílii. Rakouská vláda zadržovala dech. Pokud by se za Sardinii postavila Francie, Stremayr rakouský zásah vyloučil. Francie se však do konfliktu nezapojila, a tak mělo Rakousko volné ruce. Vyhlásilo okamžitě Sardinii válku a v říjnu 1891 zahájilo operace. Na sardinské straně stála pouze Belgie. Na konci roku byl dobyt sardinský Turín a s agresory bylo uzavřeno příměří. Pro rakouské armády však ještě války neskončila. Stremayr se rozhodl ustoupit svému dřívějšímu stanovisku a přikázal likvidaci garibaldovců. Jednotná Itálie rozhodně nebyla v rakouském zájmu, tak silný stát by nešel ovládat stejně jednoduše, jako několik drobných států.

Obrázek
Bitva u Alessandrie

Obrázek
Bitva u Turína

Obrázek
Bitva u Bergama

Obrázek
Mír se Sardinií

V roce 1892 vypukla další turecko-egyptská válka, zatím bez vměšování velmocí. Na domácí půdě vypuklo komunistické povstání, které bylo samozřejmě potlačeno. Povstání předcházely liberály vyhrané volby. V průběhu roku se do egyptsko-turecké války vložil Jihoněmecký spolek (proti Turecku), což byl bezprecedentní zásah do rakouské sféry vlivu. I když válka později toho roku skončila statem quo, byla to poměrně citelná rána rakousko-(jiho)německému spojenectví.

Obrázek
Liberálové vítězí v zahraničí, ale i doma

1893-1896
Po více než dvaceti letech od vydání zákona o říšské radě plných císařových průtahů byl parlamentem vydán nový zákon: jednalo se o vylepšení školského systému. Do praxe tak byla uvedena centralisovaná síť státních škol. Tou dobou také Spojené státy prohrály významný diplomatický souboj o jejich kolonii v Timbuktu. Tu nakonec získalo Španělsko podporované některými velmocemi. Rakouskou ekonomickou sféru zasáhly bankroty Turecka a Ukrajiny. Ke konci roku vypukla válka mezi oběma Německy (to severní napadlo Sasko). Stremayr se rozhodl do této války nijak nezapojovat.

Obrázek
Školská reforma

Obrázek
Egyptský výzkum

Obrázek
Americká diplomatická porážka

Obrázek
Počátek konfliktu mezi oběma Německy

V srpnu následujícího roku byla mezi oběma Německy uzavřena mírová smlouva, Jižní Německo získalo průmyslové Porýní, čímž se situace ve středoevropském prostoru stávala pro Rakousko nebezpečnou. Mezi Jižním Německem a Rakouskem sice již několik desítek let existovala spojenecká smlouva, ale Stremayr ze strany svého spojence necítil vůli dobré vztahy udržet. V průběhu roku 1894 zbankrotovalo Polsko a Papežský stát, Rusko přestalo být velmocí (nahradila jej Čína). V říjnu překročil počet obyvatel říše hranici 55 milionů. Byly také právně zakotveny komerční banky, což umožnilo masový vznik těchto organisací a vyšší zisky pro státní kasu. To umožnilo Stremayrovi zrušit dovozní clo, od čehož si sliboval podporu průmyslu. Ten byl podpořen i snížením daní středních a vyšších vrstev. Ekonomické reformy byly postupně realizovány i v roce 1895.

Obrázek
Mírová smlouva mezi oběma Německy

Obrázek
Politická mapa Evropy


Obrázek
V roce 1896 se Rakousko stalo členem Mezinárodního olympijského výběru, který byl pověřen organisací nových olympijských her. Parlament také schválil další zlepšení školského systému (gramotnost v říši se pohybovala okolo 50%). Vznik investičních bank umožnil úplné osvobození středních vrstev od daní, bylo zahájeno budování dvou nových armád. Žalostný stav rakouského námořnictva byl řešen nepřímo přes opevňování jadranského pobřeží.

Obrázek
Vylepšení školského systému

1897-1901
V roce 1897 se Rakousko společně s dalšími státy zúčastnilo prvních Olympijských her. Průběžný přebytek státního rozpočtu umožnil snížení daní nejchudším vrstvám. Vzhledem k rozsáhlým ekonomickým reformám se vítězství liberálů ve volbách tentokrát obešlo bez povstání. V červnu však říši zasáhla smutná novina – císařovna Sisi byla v Ženevě zabita jakýmsi anarchistou.

Obrázek
Účast na prvních olympijských hrách

Obrázek
Vražda Sisi

Obrázek
Vítězství liberálů

Německo, které se po válce se svým jižním sousedem otřepalo z nejhoršího, vyhlásilo válku Francii. Stremayr vycítil příležitost k procvičení své vylepšené a rozšířené armády, a proto ihned přikázal výrobu falsifikátů dokazujících nezpochybnitelný nárok Rakouska na tu část Saska, která byla v držení Německa. Bez ohledu na to, jak dopadne německo-francouzská válka, vyjde z ní Německo oslabeno, a tak by mělo Rakousko v připravované válce bez větších obtíží zvítězit. V souvislosti se zvýšením výdajů na zbrojení byly znovuzavedeny daně pro střední vrstvy. V této době se také Rakousko snažilo zaujmout svět na poli vědeckém, a tak podporovalo vysílání rakouských výprav na severní pól.

Obrázek
Vyslání výpravy na pól

Obrázek
Vítězná rusko-francouzská koalice v Německu

V roce 1899 došlo k obligátní řecko-turecké krisi, roli řeckého ochránce však převzaly Spojené státy americké, jejichž vměšování na starém kontinentě překročilo únosnou mez. Rakouské armády každopádně nijak nezakročily, neboť Američani byli od vylodění jistojistě daleko a turecká armáda si s Řeckem poradí sama. Tou dobou již bylo jednoznačné, kdo vyhraje francouzsko-německou válku. Armády Ruska a Francie byly totiž vítězné a neokupovaná byla pouze malá část Německa ve středu říše. V prosinci bylo vítězství stvrzeno mírem, ve kterém přišlo Německo o východní Prusko (Rusko) a Lucembursko (Francie).

Obrázek
Řecko-turecká krise přerůstá ve válku

Obrázek
Potupný mír s Německem

Obrázek
Politická mapa Evropy

Stremayr už nechtěl s vyhlášením války Německu příliš otálet, v roce 1900 tedy uvedl armádu do stavu plné bojové pohotovosti. Mezitím se v Antiochii vylodili Američané, Turci je však dokázali odrazit. 8. května byla Německu vyhlášena válka a armády překročily hranice. Na německou stranu se postavilo Spojené království, Španělsko a Švédsko, v samotném Německu ale naše armády nenarazily v podstatě na žádný odpor a plynule postupovaly na Berlín, který byl na konci července dobyt. V červenci také proběhla jediná větší bitva války, a to o Magdeburg (německá armáda v ní byla skoro celá rozprášena). V prosinci byl úspěch Rakouska korunován dobytím severního pólu.

Obrázek
Vyhlášení války Německu

Obrázek
Jediná větší bitva v Magdeburgu

Obrázek
Doražení Němců v Hannoveru

Obrázek
Dobytí severního pólu (z důvodu probíhající války byl nedostatek rakouských standart, a tak musely posloužit standarty mrtvých polárníků, které naše výprava úplnou náhodou našla cestou

V březnu roku 1901 již bylo dobyto celé Německo, které souhlasilo s předáním části Saska. Německý separátní mír však odmítli jeho spojenci, a tak bylo Rakousko stále ve válce se Spojeným královstvím, Španělskem a Švédskem. Navíc stále trvala válka s USA a Řeckem. Američané se vylodili v Ulcinj na samotném jižním cípu rakouského jadranského pobřeží, avšak byli rozhodnou bitvou smeteni zpět do moře. Rakousko však bylo zcela zaskočeno švédským útokem na Uhry, který byl odražen jen s těžkými ztrátami. Na konci roku liberálové vyhráli volby a Rusko se v konfliktu přidalo na naší stranu. Tím se bojové operace v podstatě ukončily a vláda snížila výdaje na armádu a daně.

Obrázek
Stav před uzavřením míru s Německem

Obrázek
Němci se vzdávají

Obrázek
Rakouské zisky

Obrázek
Odražení Američanů na jadranském pobřeží...

Obrázek
...a jejich definitivní porážka

Obrázek
Překvapivý švédský útok v Uhrách...

Obrázek
..byl zlikvidován

1902-1906
Obrázek
V březnu byl definitivně uzavřen mír s USA, válečný stav se Spojeným královstvím a jeho spojenci však i nadále přetrvával. V souvislosti se zprávami o revolučních událostech v Kanadě (vyhlásila samostatnost a diktaturu proletariátu) vypuklo v Rakousku obrovské jakobínské povstání o síle 400 tisíc. Parlament, který konečně získal sílu potřebnou k prosazení tolik očekávané volební reformy, však místo toho schválil finální školskou reformu. Co naplat, že má Rakousko jedno z nejlepších školství v Evropě, když volebním právem disponuje pouze pár jedinců?

Obrázek
Status quo s Američany

Obrázek
Jakobínské povstání

Obrázek
Finální školská reforma

Obrázek
V roce 1903 byla císaři a premiérovi představena tajná zbraň z dílen rakouských inženýrů: tank. Oba byli nadšeni a schválili plány pro zavedení jedné tankové brigády do každé armády. V průběhu tohoto roku se z Německa opět stala velmoc (průmyslový potenciál té země neustále překvapoval) na úkor Ruska. V dalším roce vypukla v Polsku občanská válka mezi demokraty a komunisty. Stremayr se v souladu se svou starou zásadou rozhodl do války nevměšovat. Tou dobou zaměstnával armádu britský výsadek na Istrii. Ten byl ale poražen tak drtivě, že se Spojené království rozhodlo ukončit válku a předat Rakousku Helgoland. V témže roce byla zavedena 13% rovná daň a parlamentem bylo posvěceno zrušení censury.

Obrázek
První rakouský tank "Motorgeschütz"...

Obrázek
...a jeho konstruktér Günther Burstyn

Obrázek
Odražení Britů v Pule na Istrii...

Obrázek
...a jejich doražení v Terstu

Obrázek
Zrušení censury


Obrázek
Rok 1905 provázely bouřlivé události ve východní Evropě. V Polsku vyhráli komunisté a vyhlásili Polskou lidovou republiku, což by Stremayrovi nijak nevadilo, kdyby nedeklarovali neomezenou nezávislost na Rakousku. Takový krok nemohla vláda strpět a byly zahájeny přípravy na intervenci. Další významnou událostí byla krise v ruské Litvě. Tamní předáci kontaktovali rakouské představitele s žádostí o pomoc při boji za nezávislost. Tak tedy vypukla litevská krise. Proti Rakousku se však postavili téměř všechny velmoci a tak nezbývalo nic jiného, než krisi ukončit statem quo. V závěru roku vypuklo stotisícové jakobínské povstání a vyvrcholily přípravy na polskou invasi.


V květnu následujícího roku získal jakýsi rakouský fysik Nobelovu cenu. 11. července byla Polské lidové republice vyhlášena válka, o tři měsíce později bylo celé Polsko dobyto a komunisté museli uznat svrchovanost rakouského panovníka nad tamním územím. Na jihu Evropy bylo mezitím zaděláno na pořádný průšvih. Garibaldovci dobyli Modenu a nabídli sicilskému králi korunu italského národa. Ten ji ve spěchu přijal a tak byla vyhlášena jednotná Itálie. Veškerý rakouský vliv nad tamními státy byl anulován a několik dlouhých měsíců věnovala rakouská diplomacie jeho navrácení. V přibližně stejnou dobu proběhla komunistická revoluce také na Ukrajině, která následovala příkladu Polska a vymanila se z rakouské sféry. Stremayrova politika neintervence tak postupně selhala v Polsku (to však již bylo odčiněno), Itálii a na Ukrajině.

Obrázek
Nobelova cena za fysiku

Obrázek
Vyhlášení války Polské lidové republice...

Obrázek
...její ovládnutí...

Obrázek
...a přidání do sféry

Obrázek
takzvaný "italský průšvih"

Cizinec
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3444
Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od Cizinec » 07 črc 2013, 18:23

Vyčerpávající update. :)
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter

sedlyboy352
Rotný
Rotný
Příspěvky: 120
Registrován: 18 čer 2010, 20:02

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od sedlyboy352 » 18 črc 2013, 18:53

Po posledním zdlouhavém reportu se vracím zpět k desetiletému „formátu“ :)

Část sedmá: ,Welt‘krieg und Ausgleich (1907-1917)
1907
Obrázek
Jak již bylo naznačeno v minulém díle našeho vyprávění, Rakousko se chystalo zpacifikovat po Polské lidové republice také Ukrajinskou lidovou republiku. 26. dubna byla vyhlášena válka, která bylo daleko krvavější než ta s Polskem. Ukrajina byla schopna mobilizovat velký počet vojáků, nicméně široké stepi umožňovaly našim armádám obejít hlavní ohniska bojů (největší byla bitva u Vinnycje: na obou stranách padlo v úhrnu skoro sto tisíc vojáků) a pokračovat v dobývání jednotlivých měst. Díky této strategii byl již 6. července uzavřen mír. Ukrajinská lidová republika pokorně uznala návrat do rakouské sféry vlivu a rakouská vláda na oplátku uznala legitimitu komunistické vlády. Do budoucna se však ukázal důležitý rozdíl mezi Polskem a Ukrajinou: zatímco ukrajinská armáda si byla schopna vynutit stabilitu v zemi, Polsko se co chvíli zmítalo v nějaké rebelii, ať už se jednalo o německé nacionalisty, liberály či konservativní odboj.

Obrázek
Bitva u Vinnycje

Obrázek
Bitva u Proskorova

Obrázek
Uzavření míru s Ukrajinou bylo posledním státnickým aktem odstupujícího minsiterského předsedy Stremayra

Po uzavření míru oznámil ministerský předseda Stremayr resignaci na všechny své funkce z důvodu pokročilého věku. Na jeho místo byl liberálními předáky dosazen Max Wladimir von Beck, který využil svých četných kontaktů s oposičními poslanci a prosadil snížení volebního censu. Podílet se na volbě vlády tak bude mít do budoucna daleko více občanů.

Obrázek
Nový premiér Max Wladimir von Beck

Obrázek
Volební reforma

Na zahraničním poli vypukla nová krise. Francie se postavila za Ruskem utlačovaný finský národ. Beck se rozhodl vydat cestou dobrých rakousko-francouzských vztahů, a tak se postavil za Francii (Finsko). Toto rozhodnutí bylo pravou zkouškou spojenectví Rakouska a Jižního Německa. Obě Německa se však i přes rakouské diplomatické urgence postavila na britsko-ruskou stranu. Když se nepodařilo krisi vyřešit a vypukla válka, Jihoněmecký spolek a Rakousko (mimo jiné, samozřejmě) se ocitly vůbec poprvé ve válečném stavu (jenom pro připomenutí: od roku 1842, kdy pod záštitou Rakouska Jihoněmecký spolek vznikl, byly tyto dva státy vždy spojenci).

Obrázek
Velká válka

Obrázek
Bojující strany

Válka při neopevněné hranici (od které byla Vídeň vzdálená pouhých pár desítek kilometrů), ale nebyla jediným problémem, kterému se musel rakouský generální štáb postavit čelem. Rakousko se společně s Francií (a pouze Francií, neboť ta se rozhodla do války nepovolat rakouskou sféru vlivu z důvodu zachování mírového nárazníku mezi Ruskem a střední Evropou) postaví celé britské koalici: tedy Spojenému království, Rusku, Španělsku, Portugalsku, oběma Německům a Dánsku.
K válce se díky finské krisi schylovalo poměrně dlouho. Když tedy 27. prosince definitivně vypukla, Rakousko nebylo na válku nepřipravené. Ještě na konci prosince tak byla v celé délce německo-rakouské hranice zahájena ofensiva našich armád. Byla sice zima a nepřítel nás čekal hned za hranicemi, nicméně generalita nechtěla vést boje na našem neopevněném území, navíc se spoléhala na brzkou pomoc Francie.

1908
První boje skončily hned na začátku následujícího roku. Zatímco bitvu u Landshutu naši vyhráli a rozdrtili nepřátele na prach, v Mnichově nastala přesně opačná situace a rakouský štáb se musel vyrovnat se ztrátou jedné armády. To co následovalo, začalo historikům a pamětníkům připomínat padesát let starou porážku v rakousko-pruské válce. Většina bitev končila prohrou, pokud tomu bylo naopak, pak pouze s těžkými ztrátami na naší straně. Na rozdíl od padesát let staré záhady, vzalo toto tajemství poměrně rychle za své. Vojenští zvědi totiž potvrdili již dávno tušené: bavorští psi používají bojový plyn! Jedna taková nálož odpálená do rakouských řad v nich nadělá slušnou paseku. Velení štábu nařídilo okamžité stažení všech armád zpět do Rakouska (-> ústupové boje) a ve spolupráci s předními vědeckými kapacitami začalo chystat odvetu. Nejprve byla zahájena hromadná výroba plynových masek, které měly vojáky po určitou dobu před účinky smrtícího plynu ochránit, poté byly postupně zaváděny rakouské jednotky s útočným plynem.

Obrázek
První výstřely války

Obrázek
Rakouský špitál plný vojáků, kteří přežili střet s plynem

Obrázek
Letecké záběry bitvy u Mnichova

Obrázek
Porážka v Ulmu

Obrázek
Krví vykoupené vítězství ve Výmaru

Obrázek
Ztráta armády v severoněmecké Chotěbuzi

Obrázek
Ztráta armády v Bregenzi


V květnu byl stav na frontách následující: Francie měla plné ruce práce se Španělskem (navzájem si okupovaly drobná území a vedly tuhé boje) a Jihoněmeckým spolkem. Nemáme přesné informace, ale zdá se, že Francouze trápí stejné problémy s plyny, jako nás. V jižním Německu zůstaly dvě naše armády, které úspěšně dobyly tamní provincie (Ulm a Bayreuth). Jihoněmecké jednotky se však jaly znovudobývání, navíc se pustili také do dobývání naší vlastní posvátné půdy (rakouské Sasko, rakouské Alpy). V Německu (tom severním) byly ztraceny další dvě armády. Od počátku války byl také problém s Rusy, kteří naplno využívali své moldavské exklávy k okupování našich přilehlých území. S tímto nepřítelem bojoval hrdinný francouzský expediční sbor.
V létě však nepříteli došel dech. Rakousko sice ještě při ústupových bojích u Bregenzu ztratilo armádu, ale pak se postup nepřítele zpomalil, až zastavil. Na frontu totiž dorazily naše čerstvě zverbované armády, které začaly nepřítele tlačit zpět. V této části války byly hlavní bojovou oblastí Čechy. Většina jednotek již byla touto dobou vybavena pasivní i aktivní plynovou výstrojí (tj. útok i obrana).

Obrázek
Stav front v květnu 1908

Obrázek
Zvrat ve válce se udál v Budějovicích

Obrázek
Stav fronty v červenci 1908

Obrázek
Krvavá řež v Plzni

V říjnu byly Čechy úplně očištěny od nepřátel, Jihoněmecký spolek se soustředil zejména na zvyšující se intensitu bojů s Francií, jeho jednotky na našem území byly soustředěny především v rakouské Itálii. I když byla rakouská armáda v posledních měsících decimována (v této době disponovala pouze třemi bojeschopnými celky), generalita rozhodla, že teď je ten pravý čas na protiúder. V listopadu totiž Francie úplně vyhnala Španěly ze svého území (zároveň byla okupována značná část severního Španělska) a stejně tak dobře se Francouzům vedlo na východě. V jihoněmeckém Porýní již do rukou Francouzů padala první města. Rakousko nemohlo dovolit, aby jeho válečné úsilí zapadlo ve stínu francouzských vojenských úspěchů. Již na konci listopadu byly rozdrceny zbytky německé armády v Itálii, Salzburg byl dobyt zpět. Rok po vypuknutí války byly zpět dobyty Bozen, Innsbruck a Trent, byl také zahájen útok na Mnichov. Jihoněmecký spolek byl podle Becka v situaci, kdy nemohl z války vyjít v jednom kusu. Do Rakous přišel na pomoc Němcům ruský expediční sbor o síle 60 tisíc mužů.

Obrázek
Stav front v listopadu 1908

1909
V lednu následujícího roku (v doplňovacích volbách získali první křesla poslanci za nově vzniklou fašistickou stranu) se povedlo rakouským jednotkám v Alsasku porazit Rusy v krvavé bitvě u Štrasburku. V ty samé dny byl také poražen výše zmíněný ruský expediční sbor u Lince. Finanční rezervy Rakouského císařství byly touto dobou téměř vyčerpány, vláda tak rozhodla zrušit nulové clo a nahradit jej pětiprocentní sazbou. 19. ledna rakouské armády triumfálně vkročily do dobytého Mnichova.

Obrázek
Fašisté v parlamentu

Obrázek
Rozsekání Rusů ve Štrasburku...

Obrázek
...Linci...

Obrázek
...a Landshutu

O měsíc později byla obnovena před rokem ukončená operace dobývání severního Německa. Tamním nepřítelem bylo více než 40 tisíc Rusů, nicméně ti byli poraženi a již na počátku dubna začalo dobývání Berlína. Ten však ani nestačil být dobyt, neboť Francie přijmula 21. dubna německou kapitulaci. Co s Německem se však uvidí až po válce.

Obrázek
Stav front v březnu 1909

Obrázek
Výprava na jižní pól

Obrázek
Porážka Rusů v Mannheimu

Obrázek
Tanková jednotka míří na frontu

Obrázek
Německá kapitulace

2. května byl uzavřen definitivní mír. Vzhledem k tomu, že vyjednávání nebylo vedeno Rakouskem, nýbrž diplomaticky impotentní Francií, nebyl vojenský úspěch korunován nějakou zásadní mírovou smlouvou, která by vítězům přiřkla jakýkoliv zisk. Se všemi mocnostmi bylo uzavřeno obyčejné příměří, jedinou výjimkou bylo Rusko, které bylo nuceno uznat finskou nezávislost (později toho roku bylo hlavní město přesunuto z Petrohradu do Moskvy). Krev rakouských vojáků byla prolita zbytečně.

Obrázek
Definitivní mír

Obrázek
Nová politická mapa

Po válce byl ministerský předseda Beck v obtížné posici. Hospodářství, armáda i veřejné mínění, to vše bylo v troskách. Když tedy Beck nemohl přinést diplomatické vítězství, uspokojil říši jinak: horní komora, jejíž členové byli jmenováni výhradně po poradě s císařem, byla od nynějška volená (část poslanců každý rok). Říši však čekal ještě jeden, daleko významnější krok: Beck si koupil podporu maďarských poslanců vyhlášením Rakouska-Uherska (samozřejmě po poradě s císařem, který byl korunován maďarským králem). To mělo uvolnit tlak uherské části říše (k nespokojenosti ostatních minorit).

Obrázek
Změna ve způsobu obsazení křesel v horní komoře parlamentu

Obrázek
Rakousko-uherské vyrovnání

Obrázek
Ruský přesun hlavního města

Beck také zahájil důraznou rekonstrukci vyčerpaného hospodářství. Ukončil daňové experimenty s různými sazbami a sjednotil výši daní z příjmu na 20% (později sníženo na 18%). Výběry na daních byly využity na obnovu armády. Beck se ukázal jako velice schopný premiér také ze zahraničního hlediska. Po ztrátě jihoněmeckého spojenectví se totiž Rakousko ocitlo v klubu velmocí zcela osamoceno. Beck tedy navázal diplomatické vztahy se Spojenými státy, omluvil se jménem Rakousko-Uherska za dávnou válku a později toho roku byla uzavřena spojenecká smlouva. V té době probíhala britsko-americká válka o kolonii ve Washingtonu, Spojené státy nás však naštěstí do této války nepovolaly.

Obrázek
Rakousko-uhersko-americká (komplikované toť adjektivum!) spojenecká smlouva

1910-1913
Na počátku roku 1910 navýšili fašisté svůj podíl v parlamentu. Fašismus vznikl nedávno v Itálii a jeho rakouská varianta se ostře vymezuje proti liberální politice vlády a hlásá sjednocení středoevropského prostoru pod rakouskou patronací. Sčítání obyvatelstva ukázalo, že v říši žije na 68 milionů obyvatel, armáda disponuje sílou o velikosti 111 brigád (štáb ale požaduje dvojnásobek této hodnoty). V tomto roce také vyhrály Spojené státy válku se Spojeným královstvím a získaly kolonii Washington. Rakouští archeologové objevili hrobku jakéhosi faraona z 18. dynastie, v samotném závěru roku zvítězil Beck a jeho liberálové ve volbách.

Obrázek

Obrázek
Archeologický úspěch v Egyptě

Vítězství ve volbách posílilo Beckovu posici a ten tak mohl následujícího roku pokračovat ve zdokonalování volebního systému (což byl v podstatě jeho celoživotní politický program) – byl snížen volební census. Snížena byla také rovná daň (17%). Francie, co se týče politiky velice nestabilní stát, uzavřela spojeneckou smlouvu s Ruskem. Beck po zkušenostech z minulé války zahájil výstavbu opevnění při jihoněmecko-rakouské hranici.

Obrázek
Další volební reforma

Obrázek
Rusko-francouzská aliance

Obrázek
Dobytí jižního pólu

Obrázek
Rostoucí popularita fašistického hnutí

V dalším roce byl uzákoněn minimální plat. Liberálům se to sice příčilo, nicméně se opírali o podporu některých sociálně smýšlejících poslanců, kteří na instituci minimálního platu naléhali. Sčítání obyvatelstva ukázalo, že gramotnost překročila osmdesátiprocentní hranici. Ve stejném roce také vypuklo komunistické povstání o síle 72 tisíc mužů, armády po likvidaci tohoto povstání pomohly také polské armádě v potlačování vlastní rebelie. Rakousko-Uhersko dobylo po prvenství na severním pólu také pól jižní. Rakousko-uherské hospodářství se v roce 1912 stalo třetím nejsilnějším na světě. V závěru tohoto roku vypukla irská krise, Francie pravděpodobně doufala v opakování výsledku minulé osvobozenecké války (Finsko), a tak Iry podpořila. Beck se rozhodl nezatahovat říši do žádné války, dokud nebude obnovení armády kompletní.

Obrázek

Obrázek
Minimální plat

Obrázek
Britsko-francouzský spor o nezávislost Irska

V roce 1913 překročil počet obyvatel říše hranici 70 milionů. Beck dalším ústavním zákonem snížil volební census na ještě nižší hodnotu, volit teď mohl v podstatě každý s výjimkou té největší spodiny. V tomto se také irská krise přelila v britsko-francouzskou válku.

Obrázek

Obrázek
Fašistické noviny "Boj"

Obrázek
V. LOH

Obrázek
Snížení volebního censu

1914
V roce 1914 se Beck rozhodl, že vyřeší problém rakouské exklávy v Sasku. Ta si v podstatě žila vlastním životem, neboť Sasko ani Jihoněmecký spolek přes své území nevpustí ani jednoho rakouského vojáka. Byly tedy zfalšovány jisté dokumenty a rakouské jednotky byly přesunuty k hranicím se Saskem a Jihoněmeckým spolkem (Sasko je součástí jihoněmecké sféry vlivu). Byly zavedeny válečné daně a zvýšeny výdaje na armádu. Velení nečekalo žádné větší potíže, Jihoněmecký spolek se stále ještě nevzpamatoval z předchozí války. V předvečer války dorazila do Vídně zpráva o francouzském diplomatickém vítězství v Itálii, která se i přes rakouské snahy stala součástí francouzské sféry vlivu.

Obrázek

Válka se Saskem vypukla 26. dubna. Podle očekávání se za Sasko postavil Jihoněmecký spolek, dalšími spojenci mu byly Nizozemsko a Hesse-Kassel. Jihoněmcům se podařilo mobilizovat 20 brigád, ale i tak nebyly nepřátelské armády pro rakousko-uherskou armádu žádnou výzvou. 23. května padlo Řezno, v červnu proběhla velká (a vítězná) bitva u Meiningenu. Mezitím bylo dobyto téměř celé Sasko, které tak přistoupilo na rakousko-uherské mírové podmínky a stalo se naším satelitem. Cesta do rakouské exklávy v Sasku tak byla znovu otevřena. O týden později byl uzavřen mír také s Jihoněmeckým spolkem, který uznal vymanění Saska ze své sféry a rovněž uznal převedení Hesse-Kasselu ze své sféry do rakouské. I když výkon rakouských vojsk nezklamal, rozšiřování armády pokračovalo i nadále (aktuálně 148 brigád).

Obrázek
Vyhlášení války Sasku

Obrázek
První výstřely války

Obrázek
Porážka nizozemského expedičního sboru

Obrázek
Jedna z největších bitev války

Obrázek
Sasko se stává satelitem

Obrázek
Jihoněmecký spolek nám přenechává svou sféru vlivu

Obrázek
Rakousko-uherské impérium

1915-1917
Na počátku dalšího roku bylo Rakousko-Uhersko povoláno do zbraně svým americkým spojencem. Naše podpora však byla především symbolická, neboť válka probíhala s Havají, která byla vzdálená i pro Spojené státy, natož pro Rakousko-Uhersko. 30. června zvítězili ve volbách liberálové, o pár týdnů později Američané úspěšně Havaj obsadili a připojili ji ke svému státu.

Obrázek

Obrázek
Americké volání do zbraně

Beck využil svého obnoveného mandátu k dalším vnitřním reformám. Jako jeden z prvních států na světě uzákonilo Rakousko-Uhersko zrovnoprávnění žen s muži v politickém životě. Ženy, které splňovaly požadavky majetkového censu tak disponovaly pasivním i aktivním volebním právem. Krátce po přijetí tohoto zákona byla také založena Rakousko-uherská národní banka, která získala kontrolu nad rakouskou korunou. V tomto období také ve všech německých státech výrazně posílili fašisté, v Hesse-Kasselu byli dokonce vládnoucí stranou. Ještě co se týče regionu: Sasko v těchto dnech přijalo naší nabídku na vojenskou alianci, čímž byla stvrzena naše nadřazenost nad touto zemí. Německo bylo zároveň vyřazeno z britsko-francouzské války o nezávislé Irsko.

Obrázek
Rakousko-uhersko-saská aliance

Obrázek
Založení národní banky

Obrázek
Zrovnoprávnění žen s muži v politickém životě

V létě následujícího roku se naši sportovci poprvé zúčastnili šestých letních olympijských her pod rakousko-uherskou vlajkou. Na sklonku roku 1916 bylo parlamentem schváleno všeobecné volební právo. Jakýkoliv zletilý občan říše má tedy možnost účasti na politickém životě prostřednictvím voleb.
Co se týče armády, tak v roce 1916 sestávala z 10 armád o celkové síle 185 brigád. Štáb odhaduje, že při případné mobilisaci by armáda získala dalších 183 brigád a tyto počty označil za dostatečné.

Obrázek

Obrázek
VI. LOH

Obrázek
Zavedení všeobecného volebního práva

Na podzim následujícího roku byl schválen zákon o státním zdravotnictvím (na té nejnižší možné úrovni). Vláda si od tohoto kroku slibovala maximalisaci přírůstku obyvatel. V zahraničí mezitím skončila britsko-francouzská válka, a to nerozhodně. Po vzoru Hesse-Kasselu se i v Německu jako takovém stali fašisté vládní stranou. V čele státu tak po boku krále stojí jakýsi Adolf Hitler, uřvaný chlapík slibující jednotné Německo (stejně jako rakouští fašisté). Následující léta ukáží, zda se jeho sen splní, či nikoliv.

Obrázek
Vznik státního zdravotnictví

Obrázek
Adolf Hitler: německý premiér, který slíbil dát zemi dohromady

sedlyboy352
Rotný
Rotný
Příspěvky: 120
Registrován: 18 čer 2010, 20:02

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od sedlyboy352 » 18 črc 2013, 18:59

A moc by mě zajímalo, kterýho koumáka napadlo dát R-U takovou barvu...téměř splývá se Srbskem a Švýcarskem, od příštího reportu asi vrátím barvu zpět na bílou...

Cizinec
Podplukovník
Podplukovník
Příspěvky: 3444
Registrován: 24 črc 2007, 21:10
Bydliště: Frei Stadt Hultschin, hlavní město Rzeczipospolite Prajzke

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od Cizinec » 18 črc 2013, 19:23

Už teď se těším na pokračování. Budeš pak hru překlápět do HoI (pokud to jde)?
SOMUA měla dvě verze - model "standart" s poklopem a model "kabrio" bez poklopu.

Dekl je ve skutečnosti Dekl.

šedá eminence na dvoře Obodritského Cara

(Fórové hry, kterých jsem se zúčastnil.)
Admirál de Étranger, Francouzské císařské loďstvo (Trafalgar 1805)
rytíř Johannes von Ausländer, prozatímní regent Sicilského království (Byzanc 1214)
Luigi Mario Forestiero, Il primo ministro del Regno d'Italia (Německo 1866)
Generál von Ausländer st., velitel 51.rezervní divize, hrdina od města Ypres (1915)
Generál von Ausländer ml., velitel 22.tankové divize, hrdina od Krymu (1942)
očekává další nasazení do bitevní vřavy

Hotentotenpotentatentanteatentäter

sedlyboy352
Rotný
Rotný
Příspěvky: 120
Registrován: 18 čer 2010, 20:02

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od sedlyboy352 » 18 črc 2013, 20:06

Bohuzel, HOI jde naprosto mimo me, takze to vidim jeste tak na 2 reporty a schluss. Ale nekomu snazivemu save rad prenecham :-)

Uživatelský avatar
tovlasek
Podpraporčík
Podpraporčík
Příspěvky: 398
Registrován: 15 dub 2012, 09:21
Bydliště: Praha

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od tovlasek » 18 črc 2013, 21:34

Tvoje reporty jsou fakt boží :worship: :D Doufám že Adolf bude vyvádět :D

btw: Existuje konvertor do HoI 3?? Nebo jenom do HoI 2
"La mort n'est rien, mais vivre vaincu et sans gloire, c'est mourir tous les jours"-Napoleon Bonaparte.

sedlyboy352
Rotný
Rotný
Příspěvky: 120
Registrován: 18 čer 2010, 20:02

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od sedlyboy352 » 18 črc 2013, 21:56

Na paradoxím fóru jsem objevil spoustu narážek na konvertor Vic-HOI, ale na konkrétní témata mě to nepustí, nemám tam registrovanou žádnou hru. Jsem rád, že se ti reporty líbí, vzhledem k prokrastinačním možnostem, jaké léto přináší, se možná ještě po R-U pustím do jiné země :D

Uživatelský avatar
Jan III.
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1779
Registrován: 09 bře 2012, 15:55

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od Jan III. » 18 črc 2013, 23:50

Inu, konverzi by přece mohl spáchat i někdo jiný, ne? Byla by to taková zajímavá meziherní postupka. :D
konzul Decimus "Semotus" Purpurový
První Rádce Telendir Lingwenský
Edmund Granddale, král Východní Anglie
Jan Tarmun z Jezerního Vědrokrvu, zvaný Jantar z jezera, Malleus maleficarum, paladin Světla Svatého, vůdce Hornozemské aliance
Vrchní Hejtman Táborského Svazu Jan Oldřich z Černovic(†)
Jan Tarmun I. z Jezerních Vědrokrv, velmistr Řádu Dlátenického, biskup Taulunský a právoplatný král Terenie
Parwaein I. Tamnicir, kníže Větrodolský, první rádce Svojška I., krále Kalwenského(†)
Lothar I., Markus I. Ansa, král Slaromský
Polní podmaršálek Johann Peter de Beaulieu, vrchní velitel rakouských vojsk v Itálii 1796
Kde je vůle, je i způsob!

sedlyboy352
Rotný
Rotný
Příspěvky: 120
Registrován: 18 čer 2010, 20:02

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od sedlyboy352 » 19 črc 2013, 09:06

Určitě, jak říkám, ochotníkovi nabízím save a prvního diváka :D

Uživatelský avatar
Erdzo1208
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1609
Registrován: 25 lis 2012, 21:08
Bydliště: Žilina
Kontaktovat uživatele:

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od Erdzo1208 » 19 črc 2013, 12:16

Ešte lepšie by bolo, ak by sa to dalo preniesť do DH. A tam to naštartovať cez prvú svetovú :)
Taliansko 1796: Veľkovojvodstvo Toskánske - Ferdinand III

..Ani nebude dobre na svete, kým ruky, ktoré plnia náboje, nenavrátia sa ku plneniu fliaš.
Prečo má tiecť len krv? Nech tečú nápoje! Nech miesto hromobitia kanónov je počuť krotký cengot fliaš...

Ján Smrek

Uživatelský avatar
jjelen
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1908
Registrován: 17 kvě 2010, 11:38

Re: Austriae est emperAARe orbi universo – Rakouské AAR

Příspěvek od jjelen » 20 črc 2013, 10:10

Pěkné, pěkné... Ale komunistická Ukrajina? A Polsko? :shock:
Co na to chudák císař pán? :D
Hetharie V.: Kancléř Jeho knížecí Jasnosti Jiřího Lormanwenského Marek z Lesohradu

Odpovědět

Zpět na „Victoria & Victoria 2“